Array ( [0] => 14662520 [id] => 14662520 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mikroprocesor [uri] => Mikroprocesor [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Mikroprocesor je integrovaný obvod, který slouží k provádění výpočtů a řízení elektronických zařízení. Tento článek na české Wikipedii se zabývá mikroprocesorem a jeho jednotlivými částmi, jako jsou registry, ALU (aritmeticko-logická jednotka) nebo řídicí jednotka. Dále je zde uvedena historie vývoje mikroprocesorů a jejich významné vlastnosti. Dalšími tématy, kterými se článek zabývá, jsou architektura mikroprocesorů, instrukční sada, pipelining a možnosti výroby mikroprocesorů. Kromě toho jsou také zmíněny různé typy mikroprocesorů, jako jsou x86, ARM nebo PowerPC. Celý článek je doplněn odkazy na další informační zdroje a ilustrativní obrázky. [oai] => Mikroprocesor je integrovaný obvod, který slouží k provádění výpočtů a řízení elektronických zařízení. Tento článek na české Wikipedii se zabývá mikroprocesorem a jeho jednotlivými částmi, jako jsou registry, ALU (aritmeticko-logická jednotka) nebo řídicí jednotka. Dále je zde uvedena historie vývoje mikroprocesorů a jejich významné vlastnosti. Dalšími tématy, kterými se článek zabývá, jsou architektura mikroprocesorů, instrukční sada, pipelining a možnosti výroby mikroprocesorů. Kromě toho jsou také zmíněny různé typy mikroprocesorů, jako jsou x86, ARM nebo PowerPC. Celý článek je doplněn odkazy na další informační zdroje a ilustrativní obrázky. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Mitsubishi M5L8085AP 20 1.jpg|náhled|226x226pixelů|Mikroprocesor]] [1] => '''Mikroprocesor''' (zkráceně '''µP''' či '''uP''') je v [[Informatika|informatice]] označení pro [[Centrální procesorová jednotka|centrální procesorovou jednotku]] (zkratka ''CPU'', anglicky ''central processing unit''), která je jako celek uložena do pouzdra [[Integrovaný obvod|integrovaného obvodu]]{{cite book | first=Adam | last=Osborne | title=An Introduction to Microcomputers | volume=Volume 1: Basic Concepts | edition=2nd | publisher=Osborne-McGraw Hill | location=Berkeley, California | year=1980 | isbn=0-931988-34-9 | url-access=registration | url=https://archive.org/details/introductiontomi00adam }} nebo do několika integrovaných obvodů.Krishna Kant ''Microprocessors And Microcontrollers: Architecture Programming And System Design'', PHI Learning Pvt. Ltd., 2007 {{ISBN|81-203-3191-5}}, page 61, describing the iAPX 432. Postupně zpracovává jednotlivé instrukce programu, čímž realizuje požadovanou funkci. [2] => [3] => Mikroprocesor představuje příklad [[Sekvenční obvod|sekvenčního logického obvodu]], který pro uložení [[Data|dat]] používá [[Dvojková soustava|dvojkovou soustavu]]. [4] => [5] => Tato elektronická součástka je ukryta nejenom v osobních počítačích (jedná se o poměrně malou skupinu mikroprocesorů), ale např. ve spotřební elektronice, [[CNC]] strojích, automobilech. Ve všech odvětvích techniky se setkáváme s trendy automatického řízení (například v oblastech těžkého průmyslu, letectví, automobilů, lékařství, telekomunikací nebo energetiky).{{Citace periodika [6] => | příjmení = Furber [7] => | jméno = Steve [8] => | titul = Microprocessors: the engines of the digital age [9] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences [10] => | datum vydání = 2017-03 [11] => | ročník = 473 [12] => | číslo = 2199 [13] => | strany = 20160893 [14] => | issn = 1364-5021 [15] => | pmid = 28413353 [16] => | doi = 10.1098/rspa.2016.0893 [17] => | jazyk = en [18] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspa.2016.0893 [19] => | datum přístupu = 2024-02-27 [20] => }} [21] => [22] => Předchůdcem mikroprocesorů byla elektronická CPU vyrobená z oddělených [[TTL (logika)|TTL]] integrovaných obvodů. [23] => [24] => [[Tranzistor]] změnil situaci ve vývoji elektroniky, zejména proto, že se jednalo o elektronickou součástku bez pohyblivých částí. Jedná se o součástku, která dokázala v mnoha oblastech efektivně nahradit do té doby používané [[Elektronka|elektronky]] a [[relé]]. [25] => [26] => Vývoj mikroprocesorů dosud sleduje [[Mooreův zákon]] týkající se stálého zvyšovaní výkonu v čase. Tento zákon nám říká, že se „komplexnost integrovaného obvodu s ohledem na minimální cenu komponent zdvojnásobí každých přibližně 18 měsíců“, což se ve všeobecnosti i překvapivě dělo od začátku 70. let. Od samotných začátků jako mozek kalkulaček viděl zvyšující se výkon k dominanci mikroprocesorů v každé jiné formě počítače; každý systém od největšího [[mainframe]] (sálový počítač) po nejmenší [[handheld]] dnes v jádře používá mikroprocesor. [27] => [28] => == Historie == [29] => {{Viz též|Historie procesorů}} [30] => [31] => === První čipy === [32] => [[PMOS|Technologie výroby]] [[Integrovaný obvod|integrovaných obvodů]] pokročila v 60. letech 20. století natolik, že okolo roku 1970 bylo možné vyrobit procesor, jehož podstatná část byla realizována jedním integrovaným obvodem. Začátkem 70. let byly prakticky současně vytvořeny tři typy mikroprocesorů jako výsledek tří nezávislých projektů v přibližně stejném čase: [[Intel 4004]], [[Texas Instruments TMS1000]] a [[Garrett AiResearch]] Central Air Data Computer [[MP944]]. [33] => [34] => V roce 1968 společnost Garrett začala pracovat na počítači schopným soupeřit s [[elektromechanickými]] systémy, které byly vyvíjeny pro systém letové kontroly nové stíhačky [[Grumman F-14 Tomcat|F-14 Tomcat]] námořnictva USA. Návrh byl hotový do roku 1970 a jako jádro používal [[čipová sada|čipovou sadu]] založenou na [[MOS]], byl menší a spolehlivější než mechanické systémy a začal se používat ve všech raných modelech letadel Tomcat. Systém považovalo námořnictvo za velmi vyspělý, označilo jej za tajný, a utajování pokračovalo až do roku 1997. Z toho důvodu je [[CADC]] a [[čipová sada]] [[MP944]] považována za poměrně neznámou i dnes. [35] => [36] => Firma [[Texas Instruments]] vyvinula [[4bitový]] čip [[Texas Instruments TMS1000]]. Testovala hranice předprogramovaných vložených aplikací a v září 1971 představila verzi zvanou [[TMS1802NC 17]], které implementovala kalkulačku na čipu. [37] => [38] => Ve firmě [[Intel]] vyvinul Federico Faggin 4bitový čip [[Intel 4004]], ten byl uvolněn do prodeje dne 15. listopadu 1971. [39] => [40] => Firma [[Texas Instruments]] se ucházela o patent na mikroprocesor a [[Gary Boone]] jej dostal v USA 3,757,306 za architekturu mikroprocesoru na jediném čipu dne 4. září 1973. V letech 1971 a 1976 firmy [[Intel]] a [[Texas Instruments]] podepsaly mnoho vzájemných licenčních patentových dohod, podle kterých firma Intel platila firmě Texas Instruments za patent na mikroprocesor. [41] => [42] => [[Jednočipový počítač]] je variantou mikroprocesoru, která kombinuje jádro mikroprocesoru ([[Centrální procesorová jednotka|CPU]]), paměť a [[Vstup/výstup|vstupně/výstupné linky]] na jednom čipu. Patent USA 4,074,351 na počítač na čipu, zvaný patent na mikropočítač, byl udělen Garymu Booneovi a Michaelovi J. Cochranovi z firmy Texas Instruments. Mimo tohoto patentu je správný význam mikropočítače počítač používající (několik) mikroprocesor(ů) jako svůj CPU, zatímco koncept patentu do jisté míry připomíná [[mikrokontrolér]]. [43] => [44] => Intel uzavřel smlouvu s Computer Terminals Corporation (dříve zvanou Datapoint) ze San Antonio v Texasu na čip určený pro terminál, který navrhovali. Datapoint se rozhodl čip nepoužít a Intel jej prodával od dubna 1972 jako [[Intel 8008|8008]]. Čip se stal prvním [[8bitový]]m mikroprocesorem na světě. Byl základem počítačové sady [[Mark-8]], propagované v časopise [[Radio-Electronics]] v roce 1974. [45] => [46] => Procesory [[Intel 8008]] a jeho následovník [[Intel 8080]] otevřely trh s mikroprocesorovými komponentami. [47] => [48] => Předpona mikro se přestala používat. [49] => [50] => === Významné 8bitové procesory === [51] => Po [[Intel 4004]] později následoval [[Intel 8008]], první 8bitový procesor. Tyto procesory jsou předchůdci tržně úspěšného [[Intel 8080]], [[Z80|Zilog Z80]] a odvozené 8bitové procesory [[Intel 8bit]]. [52] => [53] => Konkurenční architektura [[Motorola 6800]] byla klonována a vylepšena firmou [[MOS Technology]] pod názvem [[MOS Technology 6502]], čímž soupeřila s popularitou Z80 v osmdesátých letech. [54] => [55] => Z80 i 6502 se soustředily na nízkou cenu, dosaženou díky kombinaci malého pouzdra a jednoduchými požadavky na [[sběrnice|sběrnici]] a [[integrovaný obvod|integrované obvody]]. Ty byly poskytovány jako oddělený čip (např. Z80 obsahoval paměťový kontrolér). Byly to právě tyto vlastnosti, které umožnily start „revoluci“ domácích počítačů na začátku osmdesátých let, která nakonec produkovala poloužitečné stroje za 99 USD. [56] => [57] => Motorola představila osmibitový procesor [[MC6809]] v srpnu 1974. Jiný z prvních 8bitových procesorů byl [[Signetics]] 2650, vyráběný společností stejného jména. [58] => [59] => Výchozí návrh mikroprocesoru ve světě vesmírného letu byl [[RCA 1802]] od Radio Corporation of America (též známy jako [[CDP1802]], RCA COSMAC), který NASA použila v programu vesmírných sond [[Voyager 1|Voyager]] a [[Viking 1|Viking]] v sedmdesátých letech a na palubě sondy [[Sonda Galileo|Galileo]] na [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] (1989–1995). CDP1802 byl použit proto, že má velmi nízkou spotřebu a protože jeho výrobní proces  zajišťoval lepší ochranu proti kosmickému záření a elektrostatickým výbojům než jakýkoli jiný  procesor té doby; proto se o 1802 hovoří jako o prvním procesoru se zvýšenou odolností vůči radiaci. [60] => [61] => == Rozdělení (mikro)procesorů == [62] => [63] => === Podle instrukční sady === [64] => Podle instrukční sady se dělí na procesory (CPU) s úplnou instrukční sadou [[CISC]] (Complex Instruction Set Computing) a procesory s redukovanou instrukční sadou ), [[RISC]] ( Reduced Instruction Set Computing), [[VLIW]] a [[EPIC]]. [65] => [66] => Mezi představitele CPU s instrukční sadou [[CISC]] patří mikroprocesory řady [[x86-64]]. Představitelé CPU s instrukční sadou [[RISC]] jsou mikroprocesory [[ARM]], [[SPARC]], [[MIPS (architektura)|MIPS]], [[PowerPC]] a [[DEC Alpha|Alpha]]. Mezi představitele VLIW patří zejména mikroprocesory [[Tilera]] a některé [[GPU]] fy [[AMD]] a představitelé instrukční sady typu EPIC jsou mikroprocesory [[IA-64]] a ev. mikroprocesory Elbrus. [67] => [68] => === Podle šířky slova (v bitech) === [69] => Jedním ze základních ukazatelů procesoru je počet bitů, tj. šířka operandu (slova), který je procesor schopen zpracovat v jednom kroku. První procesory byly [[4bitový|4bitové]], což bylo dáno tím, že často pracovaly přímo s čísly v desítkové soustavě. Brzy přišly [[8bitový|8bitové]] procesory, u nichž se zjednodušeně dá říci, že umí přímo počítat s čísly od 0 do 255, zatímco [[16bitový]] procesor s čísly od 0 do 65535 (tj. 0 až 216 − 1) atd. Operace s většími čísly pak musí být rozděleny do několika kroků. Procesory se slovem [[32bitové|32bitů]] byly dlouho dostačující, ale protože kvůli návrhu dokázaly přímo adresovat jen 4 GB [[Virtuální paměť|virtuální paměti]], byly nahrazeny procesory [[64bitový]]mi. [70] => [71] => Existovaly i procesory, které měly exotické šířky slova, například 10 nebo 24 bitů (například [[digitální signálový procesor|DSP]] z řady Motorola 56000). V počítačích se však prosadily procesory s šířkou slova danou mocninou 2 (kvůli jednodušší manipulaci a vzájemné zaměnitelnosti jednotlivých operandů). [72] => [73] => === Podle architektury procesoru === [74] => Procesory [[RISC]] s redukovanou sadou strojových instrukcí a [[CISC]] procesory s velkým počtem strojových instrukcí. Jako výhodnější{{Doplňte zdroj}} se ukazují instrukční sady typu RISC, avšak některé architektury z důvodu zachování zpětné kompatibility pracují i se strojovým kódem typu CISC (Intel x86). Procesory RISC jsou velmi úspěšné např. v mobilních telefonech nebo v superpočítačích, protože jednodušší architektura se projevuje nižší spotřebou energie.[http://www.spec.org/cpu2006/results/ SPEC CPU2006 Results] [75] => [76] => === Podle podpory operačního systému === [77] => Pro jednoduché aplikace nemusí procesor integrovat jednotku pro správu a ochranu paměti (MMU, {{Vjazyce2|en|''memory management unit''}}), případně podporovat [[Ochrana paměti|ochranu paměti]] nebo [[privilegovaný režim]]. Pro provoz plnohodnotných operačních systémů (například [[Windows NT]] a vyšší tj. XP, 7, 8 …, [[Linux]], [[OS X|Mac OS X]] atd.) je jednotka správy a ochrany paměti nezbytná. Bez zmíněné podpory v procesoru jsou velmi omezené možnosti primitivního [[multitasking]]u, současné práce více uživatelů na jednom počítači nebo [[virtualizace]]. [78] => [79] => === Podle stupně integrace === [80] => [[Jednočipový mikropočítač]] nebo také [[mikrokontrolér]] (MCU) obsahuje kromě procesoru i další obvody, jako jsou časovače ([[Časovač|timery]] a [[watchdog timer]]y), nevolatilní paměť (EEPROM, FLASH nebo [[ROM]]) a volatilní paměť (typicky [[SRAM]]), dále [[Input/output|vstupně výstupní]] obvody, takže je schopen samostatné funkce. Za průkopníky v této kategorii můžeme považovat 8bitový procesor Intel i8051, který poprvé integroval všechny základní periferie (jádro procesoru, paměť RAM, EEPROM, čítače a časovače) na jediném čipu a [[16bitový]] technologický procesor Siemens SAB 80C166, který poprvé integroval A/D převodníky, komunikační linky a masivní systém čítačů/časovačů/přerušení. Následníky řady 80166 dnes{{kdy?}} vyrábí Infineon (řada C167 a C166 SV2) a SGS Thomson (řada ST10). V současnosti v oblasti jednočipových mikropočítačů a mikrokontrolérů převažují obvody založené na architektuře [[ARM]]. [81] => [82] => === Podle specializace === [83] => [[Digitální signálový procesor]] (DSP) je zaměřen na zpracování signálu. DSP jsou optimalizovány na co nejrychlejší opakování jednoduchých matematických algoritmů, zaměřených na zpracování signálu. Typickou aplikací DSP je filtrace signálu pomocí filtrů FIR a IIR nebo Fourierova analýza. DSP se dnes používají především ve spotřební elektronice a v telekomunikační technice. Současné DSP obsahují proti svým předchůdcům navíc také rychlé komunikační linky, aby bylo možné přenášet velký datový tok, protékající těmito procesory. Můžeme rovněž pozorovat snahy o spojení výhod DSP a mikroprocesorů, ať už je to cestou rozšiřování DSP o periferie nebo rozšiřováním mikrokontrolérů o DSP jednotky. [84] => [85] => === Podle počtu jader === [86] => V současnosti{{kdy?}} jde vývoj směrem k integraci více ''jader'', tedy více procesorů do jediného čipu. Tento trend můžeme pozorovat u procesorů pro osobní počítače. Procesory se tedy dělí na ''jednojádrové'' a ''vícejádrové''. Zvyšování počtu jader je v podstatě vynuceno fyzikálními omezeními (např. rychlostí šíření elektrického signálu, technologií daným ztrátovým výkonem čipu, …). Integrací většího počtu jednodušších jader je možné dosáhnout při stejné výrobní technologii na stejné ploše křemíku pro některé aplikace (více náročných paralelních výpočtů) mnohem vyšší výpočetní výkon, než použitím jediného složitého jádra. [87] => [88] => === Podle implementace === [89] => Mikroprocesor může být vytvořen jako jednoúčelový obvod určený přímo k velkosériové výrobě, ale může být implementován také jako firmware běžící v [[Programovatelné hradlové pole|programovatelném hradlovém poli]]. Jádro jednoduchých [[8bitový]]ch mikroprocesorů se skládá z 5 až 10 tisíc [[logický člen|hradel]]. [90] => [91] => == Základní parametry mikroprocesoru == [92] => Díky složitosti procesorů není možné stanovit několik jednoduše srozumitelných obecných parametrů, které by umožnily objektivní srovnání různých procesorů. Následující tabulka umožňuje zhruba srovnat hlavní rysy současných procesorů. [93] => [94] => {| class="wikitable" [95] => ! Parametr !! Popis !! Jednotka !! běžný rozsah [96] => |- [97] => ! Výkon CPU (celočíselný) [98] => | Počet základních operací provedených za jednu sekundu [99] => | IPS (např. soft. Dhrystone) [100] => | jednotky až stovky GIPS (gigaops) [101] => |- [102] => ! Výkon FPU (desetinný) [103] => | počet desetinných operací v jednoduché nebo dvojnásobné přesnosti, které zvládne provést mikroprocesor za sekundu [104] => | FLOPS (např. soft. Whetstone) [105] => | až jednotky TFLOPS (teraflops) [106] => |- [107] => ! Řada [108] => | Oficiální označení velikosti tranzistorů (délka kanálu odpovídající hustotě tranzistorů) [109] => | nm [110] => | 10000 nm (roku 1971), 1500 nm (1982), 600 nm (1994), 90 nm (2004), 14 nm (2014), 7 nm (2018), 3 nm (2022) [111] => |- [112] => ! Výrobní proces [113] => | Skutečná velikost hradla tranzistorů [114] => | nm [115] => | 45 nm (2004), 25 nm (2014), 18 nm (2016) [116] => |- [117] => ! Šířka slova [118] => | Maximální bitová šířka operandů instrukcí [119] => | bit [120] => | 4 – 64 (nebo [[Pohyblivá řádová čárka|FP]] vektory až 8x64bit) [121] => |- [122] => ! Počet jader [123] => | Počet a typ jader integrovaných v procesoru [124] => | číslo [125] => | běžně 1 – 16 jader [126] => |- [127] => ! Efektivita strojového kódu [128] => | Počet instrukcí potřebných pro provádění běžných operací [129] => | IP/cyklus hodin [130] => | 1 – 5 ([[CISC]]), 1 – 12 ([[RISC]]) [131] => |- [132] => ! Šířka externí datové sběrnice [133] => | Maximální počet bitů, které je možné během jedné operace přenést z/do čipu [134] => | bit [135] => | 8 – 128 [136] => |- [137] => ! Frekvence externí datové sběrnice ([[Front Side Bus|FSB]]) [138] => | Maximální frekvence přístupu do externí paměti RAM [139] => | Hz [140] => | stovky MHz [141] => |- [142] => ! Interní paměť [[cache]] [143] => | Kapacita rychlé interní vyrovnávací paměti integrované přímo na čipu procesoru [144] => | Byte [145] => | i několik MiB (většinou 4–12 MiB) [146] => |- [147] => ! Velikost adresovatelné paměti [148] => | Velikost externí paměti, kterou je procesor schopen přímo používat [149] => | Byte [150] => | u 32bitových CPU řádově 4 GiB i více [151] => |} [152] => [153] => == Společnosti zabývající se výrobou procesorů == [154] => [155] => === Intel === [156] => {{Podrobně|Intel}}'''Intel Corporation''' je největší mezinárodní výrobce procesorů a polovodičových součástek se sídlem v kalifornském [[Křemíkové údolí|Křemíkovém údolí]] ve Spojených státech. Intel založili [[Robert Noyce Norton|Robert Noyce]] a [[Gordon Moore]] roku 1968 jako '''Int'''egrated '''El'''ectronics Corporation. Společnost Intel vyvinula architekturu [[x86]], která se v současné době používá ve většině osobních počítačů. Až do roku 1981 se Intel zaměřoval především na vývoj paměťových čipů [[SRAM]] a [[DRAM]], ale souběžně vyvíjel i procesory. Po úspěchu osobních počítačů v 90. letech Intel investoval velké prostředky do jejich vývoje, a stal se tak dominantním dodavatelem pro osobní počítače. V současné době se Intel věnuje především vývoji procesorů řad [[x86]] a [[x86-64]], čipových sad nebo grafických karet. [157] => [158] => === ARM === [159] => {{Podrobně|ARM}}'''ARM''' je architektura procesorů vyvinutá v Británii firmou ARM Limited. Starší obchodní název architektury '''ARM''' je '''Advanced RISC Machine''', původní název je '''Acorn RISC Machine'''. Tato architektura způsobila v několika směrech revoluci v informačních technologiích. Její návrh se řídil filosofií RISC, neméně pozoruhodné je, že první procesory ARM byly založeny na GaAs polovodičích, které dovolily na tehdejší dobu velmi vysoké taktovací frekvence. Rovněž použitá 32bitová šířka slova nebyla v době vzniku ARMu samozřejmostí. První mikroprocesor s architekturou ARM byl navržen firmou ARM Limited v roce 1984. [160] => [161] => === AMD === [162] => {{Podrobně|Advanced Micro Devices}}'''Advanced Micro Devices''' (zkráceně '''AMD''') je mezinárodní výrobce procesorů se sídlem v kalifornském [[Sunnyvale]] ve Spojených státech. V únoru roku 1982 podepsala firma AMD kontrakt se společností Intel a stala se licencovaným výrobcem procesorů řad [[8086]] a [[8088]], později i [[Am286]]. Později však firma Intel odmítla poskytnout technické specifikace procesoru [[IA-32|i386]], což vedlo k vleklým soudním sporům, které později AMD vyhrálo. V roce 2006 společnost AMD ohlásila akvizici společnosti [[ATI Technologies]] a stala se tak předním světovým výrobcem grafických čipů. Firma AMD se v současné době věnuje hlavně vývoji procesorů (zejména [[x86]] kompatibilních), grafických karet a čipsetů. [163] => [164] => === VIA === [165] => {{Podrobně|VIA Technologies}}'''VIA Technologies''' je tchajwanský výrobce integrovaných obvodů, procesorů, pamětí a největší nezávislý výrobce čipsetů na světě. Společnosti založil v roce 1983 zaměstnanec Intelu [[Wen Chi Chen]] a zabývá především integrací čipů na základní desce, snižováním spotřeby a vývojem čipů pro práci se zvukem, obrazem nebo čipů pro optické mechaniky, síťové karty, grafické karty a počítačové periferie. V únoru 2005 firma oslavila výrobu 100 milionů čipsetu VIA AMD. [166] => [167] => === IBM === [168] => {{Podrobně|IBM}}'''International Business Machines Corporation (IBM)''' se řadí mezi největší společnosti na světě a mezi její hlavní činnosti patří v současnosti výroba a prodej počítačového hardwaru a softwaru. Společnost má sídlo v [[New York|New Yorku]], [[Spojené státy americké|USA]]. Firma vznikla již roku 1880 jako Computing-Tabulating-Recording Company a zabývala se vývojem prostředků ke čtení dat z děrných štítků, zpracování dat, ale například i výrobou kráječů masa, kuchyňských vah nebo minutek. Firma dodávala prostředky ke zpracování velkých objemů dat vládě Spojených států nebo Třetí říši. IBM v roce 1957 vyvinula jazyk [[FORTRAN]]. Počítače IBM také pomáhaly [[NASA]] počítat údaje při letech do vesmíru. V roce 1981 začalo IBM prodávat počítač [[IBM PC]], který se stal jedním z nejúspěšnějších počítačů tehdejší doby. V roce 2005 firma IBM odprodala divizi výroby počítačů společnosti [[Lenovo]] a zabývá se už pouze výrobou serverů a superpočítačů jako [[Blue Gene]] nebo [[IBM Watson]], který dokázal porazit člověka ve hře [[Jeopardy!]] [169] => [170] => === Motorola === [171] => {{Podrobně|Motorola}}'''Motorola, Inc.''' je americký výrobce mobilních technologií a telefonů. Firma je ale známa i svými procesory. Firma byla založena roku 1928 a zabývala se vývojem elektronických součástek především z oblasti radiové elektroniky. Počínaje rokem 1958 a letem [[Explorer 1|Exploreru 1]] do vesmíru se Motorola stala dodavatelem radiové techniky pro většinu letů do vesmíru. V 80. letech byla Motorola významným dodavatelem integrovaných obvodů a mikročipů řad 6800 a 68000, které používaly firmy jako [[Atari ST]], [[Amiga]] nebo [[Apple]]. Firma vyvinula princip sítě GSM a souvisejících technologií (jako například [[General Packet Radio Service|GPRS]] ve spolupráci s firmou [[Cisco]]) [172] => [173] => == Odkazy == [174] => === Reference === [175] => [176] => [177] => === Literatura === [178] => * Váňa Vladimír: ARM pro začátečníky, [[BEN - technická literatura]], 2009, {{ISBN|978-80-7300-246-6}} [179] => * Skalický Petr: Mikroprocesory řady 8051, [[BEN - technická literatura]], 2002, {{ISBN|80-86056-39-2}} [180] => * Pinker Jiří: Mikroprocesory a mikropočítače, [[BEN - technická literatura]], 2004, {{ISBN|80-7300-110-1}} [181] => * Bernard, Jean – Michel, Hugon, Jean, Corvec, Robert Le: Od logických obvodů k mikroprocesorům, SNTL Praha 1986 [182] => [183] => === Související články === [184] => * [[Architektura procesoru]] [185] => * [[Architektury procesorů]] (seznam realizovamých procesorů) [186] => * [[Centrální procesorová jednotka]] [187] => * [[Vektorový procesor]] [188] => [189] => === Externí odkazy === [190] => * {{Commonscat}} [191] => [192] => {{Autoritní data}} [193] => {{Portály|Procesory}} [194] => [195] => [[Kategorie:Procesory]] [196] => [[Kategorie:Architektura počítače]] [] => )
good wiki

Mikroprocesor

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'CISC','RISC','8bitový','Centrální procesorová jednotka','BEN - technická literatura','x86','Intel 8008','Texas Instruments','4bitový','Intel 4004','16bitový','Intel'

16bitový

4bitový

8bitový

CISC

CISC (Complex Instruction Set Computer) je počítačová architektura s komplexním instrukčním souborem.

Intel

RISC

X86