Array ( [0] => 15521140 [id] => 15521140 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mikulov [uri] => Mikulov [3] => 2019-11-06_13-04-11_Pentax_JH.jpg [img] => 2019-11-06_13-04-11_Pentax_JH.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Mikulov je malebné město ležící na pomezí Moravy a Rakouska, známé svou bohatou historií, kulturním dědictvím a nádhernou přírodou. Město je obklopeno úchvatnými vinicemi a pahorky Pálavy, které nabízejí skvělé možnosti pro vycházky a cykloturistiku. Mikulov má fascinující architekturu, jejíž dominantou je barokní zámek, který se tyčí nad městem a poskytuje návštěvníkům možnost poznat historii regionu prostřednictvím výstav a akcí. Historické jádro města, s úzkými uličkami a malebnými náměstími, láká turisty k objevování místních kaváren a restaurací, které nabízejí chutné pokrmy a vína z okolních vinic. Mikulov je také centrem kultury a umění, hostí různorodé festivaly a slavnosti, které oslavují místní tradice a zvyky. Mezi nejvýznamnější akce patří Mikulovské vinné slavnosti, které spojují místní producenty vína s návštěvníky, aby si společně užili atmosféru regionálního umění a gastronomie. Město si udržuje silnou komunitní atmosféru, kde lidé spolupracují na ochraně svého kulturního dědictví a přírodní krásy. Mikulov tak nabízí návštěvníkům nejen krásné zážitky, ale také pocit sounáležitosti s místními obyvateli, kteří jsou hrdí na své město a rádi sdílejí jeho krásy se světem. [oai_cs_optimisticky] => Mikulov je malebné město ležící na pomezí Moravy a Rakouska, známé svou bohatou historií, kulturním dědictvím a nádhernou přírodou. Město je obklopeno úchvatnými vinicemi a pahorky Pálavy, které nabízejí skvělé možnosti pro vycházky a cykloturistiku. Mikulov má fascinující architekturu, jejíž dominantou je barokní zámek, který se tyčí nad městem a poskytuje návštěvníkům možnost poznat historii regionu prostřednictvím výstav a akcí. Historické jádro města, s úzkými uličkami a malebnými náměstími, láká turisty k objevování místních kaváren a restaurací, které nabízejí chutné pokrmy a vína z okolních vinic. Mikulov je také centrem kultury a umění, hostí různorodé festivaly a slavnosti, které oslavují místní tradice a zvyky. Mezi nejvýznamnější akce patří Mikulovské vinné slavnosti, které spojují místní producenty vína s návštěvníky, aby si společně užili atmosféru regionálního umění a gastronomie. Město si udržuje silnou komunitní atmosféru, kde lidé spolupracují na ochraně svého kulturního dědictví a přírodní krásy. Mikulov tak nabízí návštěvníkům nejen krásné zážitky, ale také pocit sounáležitosti s místními obyvateli, kteří jsou hrdí na své město a rádi sdílejí jeho krásy se světem. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v Jihomoravském kraji}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Mikulov [3] => | status = město [4] => | NUTS3 = CZ064 [5] => | obec s rozšířenou působností = Mikulov [6] => | pověřená obec = Mikulov [7] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [8] => | okres = Břeclav [9] => | země = [[Morava]] [10] => | PSČ = 692 01 [11] => | počet částí obce = 1 [12] => | počet katastrálních území = 1 [13] => | katastrální území = Mikulov na Moravě [14] => | počet ZSJ = 17 [15] => | adresa = Náměstí 158/1
692 01 Mikulov [16] => | web = http://www.mikulov.cz [17] => | úřední web = http://urad.mikulov.cz [18] => | e-mail = podatelna@mikulov.cz [19] => | starostka = {{nowrap|Jitka Sobotková ([[ANO 2011|ANO]])}} [20] => | starosta aktuální k = 2022 [21] => | mapa = [22] => | obrázek = 2019-11-06_13-04-11_Pentax_JH.jpg [23] => }} [24] => '''Mikulov''' ({{Vjazyce2|de|''Nikolsburg''}},{{Citace monografie [25] => | příjmení = Hosák [26] => | jméno = Ladislav [27] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [28] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [29] => | vydavatel = Academia [30] => | místo = Praha [31] => | rok = 2004 [32] => | počet stran = 1144 [33] => | strany = 246 [34] => | isbn = 80-200-1225-7 [35] => }} {{vjazyce2|yi|ניקאלשבורג}} ''Niklšburg,'' {{Vjazyce2|he|מיקולוב}}) je [[město]] v [[Okres Břeclav|okrese Břeclav]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 18 km západně od [[Břeclav]]i poblíž hraničního přechodu [[Drasenhofen]] s [[Rakousko|rakouskou]] spolkovou zemí [[Dolní Rakousy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Historické jádro je [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]].Výnos MK ČSR čj. 7.646/82-VI/1 ze dne 13. 4. 1982 o prohlášení historického jádra města Mikulova za památkovou rezervaci. Podle města je pojmenována [[Mikulovská vinařská podoblast]]. [36] => [37] => == Části města == [38] => Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i přilehlé obce [[Bavory]] a [[Klentnice]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 31 a 228. [39] => [40] => == Název == [41] => Jméno je odvozeno od osobního jména ''Mikul'', které bylo domáckou podobou jména ''Mikuláš''. Původní podoba jména se přestala užívat začátkem 14. století ve prospěch počeštěné podoby německého jména ''Nikolsburg'' (''Niklšpurk'' a podobně). K návratu k původní české podobě došlo až koncem 19. století.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 67. [42] => [43] => == Geomorfologie == [44] => Město je položeno ve členitém terénu na jižním okraji [[Pavlovské vrchy|Pavlovských vrchů]] a [[Milovická pahorkatina|Milovické pahorkatiny]]. Jeho dominantou je [[Mikulov (zámek)|zámek]] na skále (Zámecký vrch) západně od náměstí. Na východě je další dominanta města, [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Svatý kopeček]] s [[Křížová cesta (Mikulov)|křížovou cestou]] a [[Kaple svatého Šebestiána (Mikulov)|kaplí sv. Šebestiána]] na vrcholu, a na severu vrch [[Turold]] s jeskyní. Mezi ním a zámkem ještě ční menší vápencový pahorek se zříceninou ''[[Kozí hrádek (Mikulov)|Kozí hrádek]]'', poskytující kruhový rozhled na celé město. Západní strana se otevírá do roviny, na jihu se dva a půl kilometru jihozápadně od centra města se nachází nevysoký Šibeniční vrch a pod ním rybník [[Šibeník (Mikulov)|Šibeník]], který je největším rybníkem ''v'' [[Chráněná krajinná oblast Pálava|CHKO Pálava]]. Další vodní plochou v zázemí Mikulova je zatopený [[lom Janičův vrch]] při silnici na [[Velké Pavlovice]]. [45] => [46] => Na [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatém kopečku]], který je též součástí [[Via Francigena]] a [[Via Slavica]], vedoucí do [[Kremže]], začíná [[Svatojakubská cesta]] ''[[Weinviertel]]'', značená od roku 2010. [47] => [48] => == Historie == [49] => [[Soubor:Mikulov kostel sv. Václava 1.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel svatého Václava (Mikulov)|Kostel svatého Václava]] s cedrovou soškou mikulovské [[Černá Madona|Černé Madony]]]] [50] => [[Soubor:Mikulov náměstí sloup 5.jpg|vlevo|náhled|Historické [[Náměstí (Mikulov)|Náměstí]] s barokním [[Sloup Nejsvětější Trojice (Mikulov)|sloupem Nejsvětější Trojice]]]] [51] => [[Soubor:Mikulov-Nicolsburg city seal.jpg|náhled|upright|Oficiální pečet města Mikulov, 1810]] [52] => [53] => Mikulov byl osídlen pravděpodobně v [[11. století]], v době existence tzv. [[Česká marka|České marky]] rodu [[Babenberkové|Babenberků]], německy mluvícími osadníky.Leopold Kleindienst: ''Die Siedlungsformen, bäuerliche Bau- und Sachkultur Südmährens.'' 1989, S. 9. Podle jiných zdrojů se vznik Mikulova klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena [[Villa forensis|trhová osada]], jež se v roce [[1279]] dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. [54] => [55] => V roce [[1182]] [[Moravské markrabství]] připadlo [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichu Barbarossovi]]. Po [[Bitva u Loděnice (1185)|bitvě u Loděnice]] v roce 1185 se osada dostala do držení hraběte [[Vilém z Drnholce|Viléma z Drnholce]]. První písemná zmínka o obci „''Nikulsburchi''“ je v darovací listině krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] ze 14. ledna 1249, jenž ji dal v léno [[Jindřich I. z Lichtenštejna|Jindřichovi I. z Lichtenštejna]], spolu s dalšími obcemi ([[Bavory]], [[Klentnice]], [[Mušov]], [[Dolní Dunajovice|Dunajovice]], [[Březí (okres Břeclav)|Březí]]). Tento dokument byl v roce [[1262]] Přemyslem Otakarem výslovně potvrzen. V roce 1276 je zmíněn kostel a na místě románského a později gotického hradu vznikl v 17. století zámek.Kolektiv. ''Malá československá encyklopedie''. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. IV. sv. 992 s. [56] => [57] => Po prohrané [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] získal území Přemyslův soupeř [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf Habsburský]]. Ten v srpnu 1279 udělil [[Jindřich II. z Lichtenštejna|Jindřichovi II. z Lichtenštejna]] právo konání [[týdenní trh|týdenního trhu]] „''in villa Nicolspurch''“.Reiner Elsinger: ''750 Jahre Nikolsburg.'' [58] => [59] => V roce 1526 se kolem [[Balthasar Hubmaier|Balthasara Hubmaiera]] na Mikulovsku vytvořilo jedno z prvních společenství [[Dědicové radikální reformace|radikálního reformačního]] [[Novokřtěnectví|anabaptistického hnutí]]. Po Hubmaierově popravě v roce 1528 se [[Jakob Hutter|Jakobu Hutterovi]] z Tyrolska podařilo zabránit rozpuštění komunity novokřtěnců. V té doby na Moravě žilo až 60 000 novokřtěnců, z toho 12 000 na Mikulovsku.Anton Kreuzer: ''Geschichte Südmährens'' Band 1. S. 62. Verlag des Südmähren Landschaftsrates Geislingen/Steige. 1997. ISBN 3-927498-20-3. Krátce poté se s podporou místní šlechty na jižní Moravu dostalo [[luteránství]], což vedlo k rozkolu v církvi a vytvoření evangelické luteránské církve a denominací [[Protestantismus|protestantismu]]. Během následné [[protireformace]] se [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]] úspěšné podařilo řadu kostelů [[Rekatolizace|rekatolizovat]].[[Gregor Wolny]]: ''Die Wiedertäufer in Mähren,'' Wien 1850. Zbylí novokřtěnci, pronásledovaní v letech 1535 až 1767 katolíky, protestanty i [[Osmansko-habsburské války|Turky]], uprchli do [[Ruské impérium|Ruska]].Peter Hoover: ''Feuertaufe. Das radikale Leben der Täufer - eine Provokation'', Down to Earth, Berlin 2006, ISBN 978-3-935992-23-7, S. 20–25 und S. 161–185 [60] => [61] => V roce 1560 [[Lichtenštejnové]] prodali hrad Mikulov za 60 tisíc českých [[Tolar (historická měna)|tolarů]] [[Maďaři|uherskému šlechtici]] [[Ladislav Kerecsenyi|Ladislavu Kerecsenyimu]] jako [[říšské léno]]. V roce [[1575]] celé panství Mikulov císař [[Rudolf II.]] daroval [[Adam z Ditrichštejna|Adamovi z Ditrichštejna]], za jehož vlády na panství přicházeli Židé prchající z Vídně a Dolních Rakous.{{Citace elektronické monografie [62] => | titul = Historie zámku [63] => | url = http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/zamek/historie-zamku/ [64] => | vydavatel = Mikulov [65] => | datum přístupu = 2008-11-4 [66] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210504155014/http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/zamek/historie-zamku/ [67] => | datum archivace = 2021-05-04 [68] => | nedostupné = ano [69] => }} [70] => [71] => V roce [[1628|1621]] v Mikulově uzavřel [[František z Ditrichštejna|kardinál František z Ditrichštejna]] jménem vítězného císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] [[Mikulovský mír|příměří]] se [[Sedmihradsko|sedmihradským]] knížetem [[Gabriel Betlen|Gabrielem Betlenem]]. V roce 1625 se v Mikulově sešla dvorní rada za přítomnosti Ferdinanda II. a udělila [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtovi z Valdštejna]] [[Generalissimus|generalitu]] a titul [[Frýdlantské vévodství|frýdlantského vévody]]. Zároveň došlo ke konečnému [[Městská heraldika|polepšení]] městského znaku Mikulova. [72] => [73] => Dne 2. prosince 1805 byly po [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]] v mikulovském zámku dojednány předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v [[Bitva u Hradce Králové|bitvě u Sadové]], tu 26. července 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a [[Prusko|Pruskem]], tzv. [[Mikulovský mír (1866)|Mikulovské příměří]]. [74] => [75] => Až do 19. století zůstal Mikulov v majetku knížat [[Ditrichštejnové|z Ditrichštejna-Mikulova]], kteří měli svou rodovou hrobku v [[Ditrichštejnská hrobka|kostele sv. Anny]] na [[Náměstí (Mikulov)|Náměstí v Mikulově]]. Další připomínkou zdejšího působení rodu Ditrichštejnů je kromě [[Mikulov (zámek)|mikulovského zámku]] také [[Piaristický klášter (Mikulov)|piaristická kolej]], kterou v roce [[1631]] založil kardinál František z Ditrichštejna, jako první [[Řád zbožných škol|piaristický]] klášter severně od Alp.Reiner Elsinger: ''Heimatbuch Nikolsburg'' [76] => [77] => Po smrti posledního mužského člena rodu [[Josef z Ditrichštejna|Josefa Františka z Ditrichštejna]] zdědila celé panství jeho dcera [[Alexandrina Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly|Alexandra Marie]] (1824–1906),KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998 s. 877 {{ISBN|978-80-859-831-59}} provdaná [[Mensdorff-Pouilly|z Mensdorff-Pouilly]], s níž majetek přešel na rod [[Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly]], který vlastnil zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy zámek vyhořel. [78] => [79] => Od poloviny 19. století Mikulov vlivem polohy mimo hlavní železnice stagnoval a začal ztrácet vliv ve prospěch blízké a výhodněji položené [[Břeclav]]i. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo doposud zvětšiny německé město vysídleno; počet obyvatel dosáhl předválečné úrovně až během 70. let 20. století. [80] => [81] => Do roku 1960 byl Mikulov [[Okresní město|okresním městem]], pak se v důsledku nového členění státu stal mikulovský okres součástí [[Okres Břeclav|okresu Břeclav]]. Po zrušení okresních úřadů získal 1. ledna 2003 Mikulov status [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]], jejíž městský úřad převzal některé úkoly zrušeného okresního úřadu pro obce v okolí. [82] => [83] => == Vývoj počtu obyvatel == [84] => Osídlení Mikulova se od roku 1793 vyvíjelo takto:Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9. 1984 [85] => {| class="wikitable" align="center" [86] => |- align="center" [87] => ! rowspan="2" | Rok || rowspan="2" | Počet domů || rowspan="2" | Počet obyvatel || colspan="3" | Etnikum [88] => |- align="center" [89] => ! Němci || Češi || ostatní [90] => |- align="center" [91] => | 1793 || 760 || 7440 || || || [92] => |- align="center" [93] => | 1836 || 806 || 8421 || || || [94] => |- align="center" [95] => | 1869 || 909 || 7173 || || || [96] => |- align="center" [97] => | 1880 || 918 || 7642 || 7447 || 144 || 61 [98] => |- align="center" [99] => | 1890 || 1220 || 8210 || 8057 || 79 || 74 [100] => |- align="center" [101] => | 1900 || 1141 || 8092 || 7843 || 170 || 79 [102] => |- align="center" [103] => | 1910 || 1209 || 8043 || 7787 || 189 || 67 [104] => |- align="center" [105] => | 1921 || 1254 || 7699 || 6359 || 626 || 485 [106] => |- align="center" [107] => | 1930 || 1426 || 7790 || 6409 || 898 || 483 [108] => |- align="center" [109] => | 1950 || 1171 || 5337 || || || [110] => |- align="center" [111] => | 1970 || 1075 || 6254 || || || [112] => |- align="center" [113] => | 1991 || 1333 || 7477 || || || [114] => |- align="center" [115] => | 2012 || || 7374 || || || [116] => |} [117] => [118] => == Židovský Mikulov == [119] => [[Soubor:Mikulov synagoga 3.jpg|vlevo|náhled|[[Synagoga v Mikulově|Horní synagoga]]]] [120] => Počátky mikulovské [[Židovská obec|židovské obce]] sahají do období po roce 1421, kdy byli [[Židé]] vypovězeni rakouským vévodou [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem V.]] z Vídně a Dolních Rakous. Část těchto běženců nalezla útočiště v Mikulově, který ležel těsně při zemských hranicích.Nezhodová, Soňa. ''Židovský Mikulov''. 1. vyd. Brno: Matice moravská, 2006. 423 s. {{ISBN|80-86488-28-4}} Další příliv nastal za vlády Albrechtova syna [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]], který vyhnal Židy z moravských královských měst. [121] => [122] => Tito ve středověku opovrhovaní vyhnanci se počali usazovat ve zdejším podhradí, kde posléze vznikla samostatná židovská čtvrť, jež získala v roce 1591 samosprávu s vlastním rychtářem a s dalšími výsadami. Mikulovská židovská obec se postupně rozrůstala a získávala na významu, až se nakonec stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě.[http://www.cbks.cz/Mikulov08b/Mikulov.pdf Historie Mikulova]{{Nedostupný zdroj}} To byl také důvod, proč se Mikulov stal v první polovině 16. století sídlem [[seznam moravských zemských rabínů|moravských zemských rabínů]], kteří zde sídlili do roku 1851. Tím se město stalo kulturním centrem moravského židovstva. Jako v pořadí druhý zemský rabín zde v letech 1553–1573 působil jeden ze světově nejproslulejších rabínů [[Jehuda ben Becalel|Jehuda Löw]] (1525–1609), po něm také například neméně proslulí [[Jom Tov Lipmann Heller]], [[David Oppenheimer]], [[Šmu'el Šmelke Horovic]], [[Mordechaj Benet]] nebo [[Samson Rafael Hirsch]]. [123] => [124] => Život zdejší židovské obce poznamenalo několik velkých požárů. 10. srpna 1719 zničil rozsáhlý požár celou židovskou čtvrť. Po znovuvybudování ghetta přišla v dubnu 1737 další ohnivá pohroma. V první polovině 18. století žilo v Mikulově na 600 židovských rodin a zdejší židovská obec byla nejpočetnější na Moravě (přebývalo zde téměř 10 % moravských Židů).{{Citace monografie|příjmení=Miller|jméno=Michael Laurence|odkaz na autora=Michael Laurence Miller|titul=Rabbis and Revolution: A Study in Nineteenth-Century Moravian Jewry|místo=New York|vydavatel=Columbia University|rok=2004|strany=57}} V první polovině 19. století tvořili Židé téměř polovinu obyvatel města, ale po získání plné občanské rovnoprávnosti v roce 1848 začalo jejich stěhování do velkých měst, zejména do Brna a Vídně, kde měli lepší ekonomické podmínky. [125] => [126] => Roku 1851 došlo k rozdělení funkce mikulovského rabína a moravského zemského rabína. V Mikulově pak působili tito rabíni: [[Solomon Quetsch]] (1855–1856), [[Mayer Feuchtwang]] (1861–1888), [[David Feuchtwang]] (1892–1903), [[Moritz Levin]] (1903–1918), [[Alfred Willmann]] (1919–1938). [127] => [128] => Také v 19. století došlo k řadě požárů, ovšem katastrofální následky měl až požár v září 1924, a zejména v dubnu 1926, kdy oheň zasáhl 91 domů. Tyto dva poslední požáry byly jedním z podnětů pro vznik ''Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko'', které bylo v Mikulově otevřeno 24. května 1936 a jehož zakladatelem byl JUDr. [[Richard Teltscher]]. [129] => [130] => Úplný zánik mikulovské židovské komunity přinesla [[druhá světová válka]]. Z 472 židovských obyvatel města v roce 1938 se 110 podařilo uprchnout před nacisty do ciziny. 327 jich však nepřežilo [[holokaust]]. K obnovení obce již nikdy nedošlo. [131] => [132] => Dnes je památkou na kdysi rozsáhlé židovské [[ghetto]] s 317 domy, z toho více než 90 [[Renesance|renesančními]], jen [[Synagoga v Mikulově|barokní synagoga]], která slouží jako židovské muzeum, 45 domů chráněných jako nemovitá kulturní památkaKlenovský, Jaroslav, [[2000]]: ''Židovské památky Mikulova'', Mikulov. a velký [[Židovský hřbitov v Mikulově|židovský hřbitov]] s několika tisíci náhrobků. Jeho nejstarší a nejcennější částí je takzvaný „rabínský vršek“ s náhrobky moravských [[Vrchní rabín|zemských]] a místních [[rabín]]ů a příslušníků nejbohatších mikulovských rodin. [133] => [134] => Chasidská dynastie “[[Nikolsburg (chasidská dynastie)|Nikolsburger]]” [[Šmu'el Šmelke Horovic|Šmu'ela Šmelkeho Horovice]], v současné době působící zejména v [[New York]]u, odvozuje svůj původ i svoje označení od německého názvu Mikulova, místa svého založení. [135] => [136] => {{Panorama|obrázek=Overview of Mikulov from Svatý Kopeček 2020 pano.jpg|šířka=1200|popisek= Panoramatický pohled na Mikulov ze [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatého kopečku]].}} [137] => [138] => == Samospráva == [139] => V letech 2006 až 2022 byl starostou Mikulova [[Rostislav Koštial]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]).{{Citace elektronického periodika [140] => | příjmení = Solaříková [141] => | jméno = Ivana [142] => | titul = Z radnic odcházejí i matadoři, jihomoravský rekordman vedl obec 41 let [143] => Zdroj: https://www.idnes.cz/volby/brno/volby-starosta-matador-konec-lednice-mikulov-korence-nemcice.A220930_685077_brno-zpravy_mos1 [144] => | periodikum = iDnes.cz [145] => | datum vydání = 2022-09-30 [146] => | datum přístupu = 2024-03-13 [147] => | url = https://www.idnes.cz/volby/brno/volby-starosta-matador-konec-lednice-mikulov-korence-nemcice.A220930_685077_brno-zpravy_mos1 [148] => }} [149] => Od 24. října 2022 je starostkou Jitka Sobotková ([[ANO 2011|ANO]]).{{Citace elektronické monografie [150] => | titul = Usnesení ZM [151] => | url = https://www.mikulov.cz/obcan/usneseni-zm [152] => | vydavatel = Město Mikulov [153] => | datum přístupu = 2023-06-18 [154] => }} [155] => [156] => == Doprava == [157] => [[Soubor:Mikulov nádraží 6.jpg|náhled|Železniční stanice]] [158] => Město leží na důležitém silničním hraničním přechodu z Česka do Rakouska na trase [[Brno]]–[[Vídeň]] ([[silnice I/52]], [[evropská silnice]] E461). Z ní se zde odpojuje [[silnice I/40]] do [[Břeclav]]i a dále [[silnice II/414]] do [[Hrušovany nad Jevišovkou|Hrušovan nad Jevišovkou]] a [[silnice II/421]] směr [[Vodní dílo Nové Mlýny|Nové Mlýny]] a [[Velké Pavlovice]]. Tranzitní doprava je odvedena z centra pomocí [[Silniční obchvat|obchvatů]]. [159] => [160] => Na jihozápadě míří z Mikulova dvě zrušené a opuštěné silnice do Rakouska, směr [[Laa an der Thaya]] a [[Falkenstein]], po přistoupení Česka do [[schengenský prostor|schengenského prostoru]] částečně obnovené jako [[Stezka pro cyklisty|cyklostezky]]. [161] => [162] => Přes město vede regionální [[železniční trať Břeclav–Znojmo]] (č. 246), zdejší železniční stanice se nazývá ''Mikulov na Moravě''. [163] => [164] => Mikulov tvoří zónu 571 v rámci [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|IDS Jihomoravského kraje]]. Obsluhují ji meziměstské autobusové linky 105, 174, 540, 550, 570, 585 a vlaková linka S8 (osobní vlaky). Město mělo v letech 1996–2013 vlastní [[Městská hromadná doprava|MHD]] (linka 581).[http://www.mikulov.cz/aktuality/detail/?contentId=148662 Mění se linka městské hromadné dopravy ve městě] {{Wayback|url=http://www.mikulov.cz/aktuality/detail/?contentId=148662 |date=20140102193540 }}, mikulov.cz [165] => [166] => == Průmysl == [167] => V Mikulově je zastoupen průmysl strojírenský a stavební, město však nejvíce proslavila řada jeho vinařských firem. [168] => [169] => === Vinařství === [170] => [[Soubor:Mikulov - Novokopečná - View NNE towards Svatý Kopeček.jpg|náhled|Vinice]] [171] => Pěstování [[Réva vinná|vinné révy]] přinesli na Mikulovsko již [[Starověký Řím|Římané]], jejichž legie tábořily v místech dnešního [[Vodní dílo Nové Mlýny|vodního díla Nové Mlýny]]. Po jejich odchodu se pěstování a zpracování hroznů rozvíjelo zejména v období [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]], kdy vinná réva získala své pevné místo v zemědělské produkci jižní Moravy a zejména Mikulovska.Kraus, Vilém; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. ''Encyklopedie českého a moravského vína''. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, 1997. 223 s. {{ISBN|80-902363-3-2}} V období středověku se vinařství dále rozvíjelo, takže se Mikulov záhy stal díky výborným viničním polohám v bezprostřední blízkosti města i v okolních obcích významným vinařským střediskem. [172] => [173] => Zdejší chráněné viniční trati na jižním úpatí [[Pavlovské vrchy|Pálavy]] patří dodnes k nejteplejším místům jižní Moravy. Na jejich vápenitých půdách se výborně daří zejména [[Ryzlink vlašský|Ryzlinku vlašskému]], jehož keře zabírají největší plochu vinic. Z bílých odrůd se zde dále pěstují [[Veltlínské zelené]], [[Rulandské bílé]], [[Chardonnay]], [[Müller Thurgau]], [[Veltlínské červené rané]], [[Sauvignon]], [[Ryzlink rýnský]], [[Muškát moravský]], [[Neuburské]] a zahraniční odrůda [[Kerner (odrůda révy vinné)|Kerner]]. Daří se i místním nově vyšlechtěným odrůdám [[Pálava (odrůda révy vinné)|Pálava]] a [[Aurelius (réva)|Aurelius]]. Modré odrůdy jsou v menšině, patří k nim zejména [[André]], [[Frankovka]] a [[Rulandské modré]]. V poslední době se zde zkoušejí i francouzské odrůdy [[Merlot]] a [[Cabernet Sauvignon]]. [174] => [175] => Mikulov je [[vinařská obec|vinařskou obcí]] v [[Mikulovská vinařská podoblast|Mikulovské vinařské podoblasti]] ([[viniční trať|viniční tratě]] Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II, Valtická, Pod valtickou, Milovická, Za cihelnou, Mariánský kopec, Šibeniční vrch, Pod Mušlovem, Turold, Brněnská, Za Turoldem). [176] => [177] => Expozice na téma historie vinařství jsou instalovány v [[Regionální muzeum v Mikulově|muzeu]] na mikulovském zámku. [178] => [179] => == Školství == [180] => V Mikulově se nachází 2 základní školy (ZŠ Valtická a ZŠ Hraničářů) a [[Gymnázium Mikulov|gymnázium]]. [181] => [182] => == Pamětihodnosti == [183] => === Stavby a objekty === [184] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Mikulově}} [185] => [[Soubor:Mikulov zámek od zahrad 2.jpg|náhled|[[Mikulov (zámek)|Mikulovský zámek]]]] [186] => [[Soubor:Mikulov Svatý kopeček vrchol 1.jpg|náhled|[[Kaple svatého Šebestiána (Mikulov)|Kaple svatého Šebestiána]] se zvonicí na [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatém kopečku]]]] [187] => [[Soubor:Mikulov Ditrichštejnská hrobka čelo 2.jpg|náhled|[[Ditrichštejnská hrobka]]]] [188] => [[Soubor:Mikulov kostel sv. Jana a gymnázium 1.jpg|náhled|[[Piaristický klášter (Mikulov)|Piaristický klášter]] s [[Kostel svatého Jana Křtitele (Mikulov)|kostelem sv. Jana Křtitele]]]] [189] => [[Soubor:Mikulov náměstí sloup 6.jpg|náhled|[[Náměstí (Mikulov)|Náměstí]]]] [190] => [191] => * [[Ditrichštejnská hrobka]] [192] => * Gotická hranolová městská věž [193] => * [[Kaple svatého Šebestiána (Mikulov)|Kaple svatého Šebestiána]] na [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatém kopečku]] [194] => * [[Kostel svatého Václava (Mikulov)|Kostel sv. Václava]] [195] => * [[Křížová cesta (Mikulov)|Křížová cesta]] a [[Kaple Božího hrobu (Mikulov)|kaple Božího hrobu]]{{Citace kvalifikační práce [196] => | příjmení = Řepa [197] => | jméno = Tomáš [198] => | instituce = Univerzita Palackého, Filozofická fakulta [199] => | titul = Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka [200] => | url = http://theses.cz/id/l33dkr/ [201] => | typ práce = Diplomová práce [202] => | vedoucí = Martin Pavlíček [203] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|}} [204] => | místo = Brno [205] => | rok = 2010 [206] => | strany = 31–39 [207] => | citace = 2015-04-24 [208] => }} [209] => * [[Obří sud (Mikulov)]] [210] => * Linie [[československé opevnění|československého opevnění]] s pěchotním srubem [[Podúsek 3./XI. Mikulov#MJ-S 29 „Svah“|MJ-S 29]], která byla budována na ochranu před [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]. [211] => * Raně barokní [[Piaristický klášter (Mikulov)|piaristický klášter]], nejstarší v Českých zemích i mimo Itálii, s [[Kostel svatého Jana Křtitele (Mikulov)|kostelem sv. Jana Křtitele]] z let 1666–1689 [212] => * [[Trojiční sloup|Sloup Nejsvětější Trojice]] od [[Ignác Lengelacher|Ignáce Lengelachera]] z roku 1724. [213] => * [[Synagoga v Mikulově|Mikulovská synagoga]] [214] => * [[Kozí hrádek (Mikulov)|Věž na Kozím vrchu]] [215] => * [[Mikulov (zámek)|Zámek Mikulov]] [216] => * Zámecká zahrada z roku 1691 [217] => * [[Židovská čtvrť (Mikulov)|Židovská čtvrť]] [218] => * [[Židovský hřbitov v Mikulově|Židovský hřbitov]] [219] => [220] => === Přírodní památky a rezervace === [221] => Město Mikulov se nalézá v [[Chráněná krajinná oblast Pálava|chráněné krajinné oblasti Pálava]], jejíž správa v něm sídlí. V okolí města se nachází množství přírodních památek, jako například: [222] => * Jeskyně [[Na Turoldu]] [223] => * Přírodní rezervace [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatý kopeček]] [224] => * Přírodní rezervace [[Turold]] [225] => * Přírodní rezervace [[Růžový vrch]] [226] => * Přírodní rezervace [[Šibeničník]] [227] => * Přírodní památka [[Kočičí kámen]] [228] => * Přírodní památka [[Kočičí skála]] [229] => [230] => == Osobnosti == [231] => [232] => === Narození v Mikulově === [233] => * [[Johann Ferdinand Hertodt von Todtenfeld]] (1645–1714), lékař, [[alchymista]] a spisovatel [234] => * [[Joseph Franz Adolph]] (1671–1749), malíř zvířat [235] => * [[Joseph Anton Adolph]] (1729–asi 1772), malíř [236] => * [[Jakob Fellner]] (1722–1780), barokní stavitel u [[Esterházyové|Esterházyů]] [237] => * [[Floridus Leeb]] (1731–1799), teolog, rektor [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzity]], obec [[Floridsdorf]] nese jeho jméno [238] => * [[Joseph von Sonnenfels]] (1732–1817), rakouský a německý právník a spisovatel [239] => * [[Franz Theodor Finger]] (1764–1831), kapitulní rada, notář a justiciář, děd právníka [[August Finger|Augusta Fingera]] a dermatologa [[Ernest Finger|Ernesta Fingera]] [240] => * [[Anton Josef Leeb]] (1769–1837), primátor [[Vídeň|Vídně]] [241] => * [[Moritz Deutsch]] (1818–1892), muzikolog, hudební skladatel a [[chazan]] [242] => * [[Emanuel Stöckler]] (1819–1893), krajinář a akvarelista, dvorní malíř ruského cara [243] => * [[Heinrich Landesmann|Hieronymus Lorm]] (1821–1902), básník, filozof a novinář, tvůrce [[Lormova abeceda|Lormovy abecedy]] pro hluchoslepé [244] => * [[Simon Deutsch]] (kolem roku 1822–1877) židovský bibliograf, obchodník a revolucionář z let 1848/49 [245] => * [[Eduard Kulke]] (1831–1897), rakouský spisovatel [246] => * [[Heinrich Auspitz]] (1835–1886), rakouský dermatolog [247] => * [[Leopold Götz]] (1839–1908), advokát a politik, starosta Mikulova, poslanec Říšské rady [248] => * [[Leopold Oser]] (1839–1910), lékař, vynálezce ohebné žaludeční sondy [249] => * [[Emil Schweinburg]] (1854–1919), továrník v New Yorku, své dědictví rozdělil židovským a křesťanským nadacím v Mikulově [250] => * [[Max Pohl]] (1855–1935), rakouský herec [251] => * [[Edmund Wengraf]] (1860–1933), rakouský novinář [252] => * [[Siegfried Altmann]] (1887–1963), pedagog [253] => * [[Adolf Schärf]] (1890–1965), rakouský prezident v letech 1957–1965 [254] => * [[Erich Fritz Schweinburg]] (1890–1959), spisovatel a právník [255] => * [[Stella Kramrisch]] (1896–1993), historička umění [256] => * [[Manfred Ackermann]] (1898–1991), rakouský politik [257] => * [[Norbert Langer]] (1899–1975), rakouský literární historik a spisovatel [258] => * [[Herbert Horntrich]] (1914–1941), spisovatel a sběratel lidových písní, básník [259] => * [[Leopold Beierl]] (1915–1991), folklorista, nositel jihomoravské kulturní ceny za rok 1986 [260] => * [[Wolfgang Oberleitner]] (1918–2006), šéfredaktor „[[Die Presse]]“ [261] => * [[Karel Krautgartner]] (1922–1982), skladatel jazzové hudby, herec, dirigent [262] => * [[Kurt Nedoma]] (1929–2020), spisovatel a básník, nositel jihomoravské kulturní ceny za rok 1990 [263] => * [[Reiner Elsinger]] (* 1932), místní historik a spisovatel, nositel kulturní ceny [264] => * [[Barbora Seidlová]] (* 1981), herečka [265] => [266] => === Působící v Mikulově === [267] => * [[Balthasar Hubmaier]] (1480–1528), německý/moravský [[Novokřtěnectví|anabaptistický]] vůdce [268] => * Rabi [[Jehuda ben Becalel|Jehuda Löw ben Becalel]] (1525–1609), tvůrce [[Golem]]a, který zde jako druhý zemský rabín pobýval v letech 1553–1573. [269] => * [[Karel Maxmilián z Ditrichštejna]] (1702–1784), majitel mikulovského panství, který zde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb, nositel Řádu Zlatého rouna [270] => * Rebe [[Šmu'el Šmelke Horovic|Šmuel Šmelke ha-Levi Horovic]] (1726–1778), [[Chasidismus|chasidský]] rabín [271] => * Rabi [[Mordechaj Benet|Mordechaj ben Abraham Benet]] (1753–1829), učenec a vrchní moravský rabín [272] => * [[František Josef z Ditrichštejna]] (1767–1854), majitel mikulovského panství, generálmajor, nositel rytířského kříže Řádu Marie Terezie [273] => * [[Jan Evangelista Purkyně]] (1787–1869), fyziolog, anatom, biolog a filozof, který studoval a učil na zdejším [[Řád zbožných škol|piaristickém]] gymnáziu. [274] => * Rabi [[Samson Rafael Hirsch]], v letech 1847–1851 vrchní zemský rabín [275] => [276] => === Pobývající v Mikulově === [277] => * [[Bonifác Buzek]] (1788–1839), duchovní, filosof a pedagog, učitel na zdejším gymnáziu [278] => * [[Alfons Mucha]] (1860–1939), malíř [279] => * [[Karl Renner]] (1870–1950), [[Seznam kancléřů Rakouska|rakouský kancléř]] a později [[Seznam prezidentů Rakouska|rakouský prezident]], studoval na [[Gymnázium Mikulov|mikulovském gymnáziu]] [280] => [281] => == Partnerská města == [282] => * {{Flagicon|SVK}} [[Bardejov]], Slovensko [283] => * {{Flagicon|CZE}} [[Šumperk]], Česko [284] => * {{Flagicon|SVK}} [[Galanta]], Slovensko [285] => * {{Flagicon|POL}} [[Tuchów]], Polsko [286] => * {{Flagicon|AUT}} [[Drasenhofen]], Rakousko [287] => * {{Flagicon|Německo}} [[Hochheim am Main]], Německo [288] => * {{Flagicon|AUT}} [[Laa an der Thaya]], Rakousko [289] => [290] => Neoficiální spolupráce: [291] => * {{Flagicon|SVK}} [[Kúty]], Slovensko [292] => [293] => == Galerie == [294] => [295] => Soubor:Mikulov - vyhlídková Kozí věž.JPG|Kozí hrádek v Mikulově [296] => Soubor:Mikulov Kozí hrádek 2.jpg|Věž na Kozím vrchu [297] => Soubor:Mikulov zámek od zahrad 3.jpg|Zámek [298] => Soubor:Mikulov Ditrichštejnská hrobka 2.jpg|Pohled na centrum města s [[Ditrichštejnská hrobka|Ditrichštejnskou hrobkou]] [299] => Soubor:Mikulov Svatý kopeček 3.jpg|Zvonice a [[Kaple svatého Šebestiána (Mikulov)|kaple sv. Šebestiána]] na [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatém kopečku]] [300] => Soubor:Mikulov náměstí sloup 6.jpg|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Mikulov)|Sloup Nejsvětější Trojice]] na [[Náměstí (Mikulov)|Náměstí]] [301] => Soubor:Mikulov Rytířský dům.jpg|Dům U Rytířů [302] => Soubor:Mikulov, Kostelní náměstí 9.jpg|Kostelní náměstí [303] => Soubor:Měšťanský dům 195 7, Mikulov.JPG|Dům děkana kapituly [304] => Soubor:Mikulov, Husova 9.jpg|Měšťanský dům, Husova 9 [305] => Soubor:Mikulov nádraží 2.jpg|[[Mikulov na Moravě (nádraží)|Železniční stanice]] [306] => [307] => [308] => {{Panorama|obrázek=Mikulov - pohled z vrchu Kreuzberg u Kleinschweinbarthu obr01.jpg|šířka=1000|popisek= Panoramatický pohled od jihu z vrchu [[Südmährenkreuz|Kreuzberg]] u vsi Kleinschweinbarth. Vlevo [[Pavlovské vrchy]], uprostřed Mikulov, vpravo [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatý kopeček]] s kaplí sv. Šebestiána a zvonicí.}} [309] => [310] => == Odkazy == [311] => [312] => === Reference === [313] => [314] => [315] => === Literatura === [316] => * {{Citace monografie [317] => | titul = Mikulov [318] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [319] => | místo = Praha [320] => | rok = 2013 [321] => | počet_stran = 456 [322] => | isbn = 978-80-7422-262-7 [323] => | autor = Kolektiv autorů [324] => }} [325] => [326] => === Související články === [327] => * [[Děkanát Mikulov]] [328] => * [[Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově]] [329] => * [[Mikulovská vinařská podoblast]] [330] => * [[Obří sud (Mikulov)]] [331] => * [[Pavlovské vrchy]] [332] => * [[Ignác Lengelacher]] [333] => * [[Richard Teltscher]] [334] => * [[Mikulov (zámek)]] [335] => * [[Synagoga v Mikulově]] [336] => * [[Židovský hřbitov v Mikulově]] [337] => * [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Mikulov na Moravě]] [338] => * [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana, Mikulov na Moravě]] [339] => * [[FC Pálava Mikulov]] [340] => * [[Hraniční přechod Mikulov–Drasenhofen]] [341] => [342] => === Externí odkazy === [343] => * {{Wikislovník|heslo=Mikulov}} [344] => * {{Commonscat}} [345] => * {{RÚIAN}} [346] => * [http://www.mikulov.cz/ oficiální stránky města Mikulova] [347] => * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=6619 Židovská čtvrť v Mikulově] [348] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Mikulov – Toulavá kamera | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/206411000320910/obsah/121586-mikulov | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2006-09-10 | datum_přístupu = 2019-05-05}} [349] => [350] => {{Okres Břeclav}} [351] => {{Autoritní data}} [352] => {{Portály|Geografie|Morava}} [353] => [354] => [[Kategorie:Mikulov| ]] [355] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [356] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [357] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [358] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [359] => [[Kategorie:Města v okrese Břeclav]] [360] => [[Kategorie:Mikulovsko]] [361] => [[Kategorie:Mikulovská vinařská podoblast]] [362] => [[Kategorie:Obce v okrese Břeclav]] [363] => [[Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu]] [364] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Jihomoravském kraji]] [365] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Pálava]] [366] => [[Kategorie:Sídla na česko-rakouské státní hranici]] [367] => [[Kategorie:Židovské komunity na Moravě]] [] => )
good wiki

Mikulov

Mikulov ( Niklšburg) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 18 km západně od Břeclavi poblíž hraničního přechodu Drasenhofen s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Město je obklopeno úchvatnými vinicemi a pahorky Pálavy, které nabízejí skvělé možnosti pro vycházky a cykloturistiku. Mikulov má fascinující architekturu, jejíž dominantou je barokní zámek, který se tyčí nad městem a poskytuje návštěvníkům možnost poznat historii regionu prostřednictvím výstav a akcí. Historické jádro města, s úzkými uličkami a malebnými náměstími, láká turisty k objevování místních kaváren a restaurací, které nabízejí chutné pokrmy a vína z okolních vinic. Mikulov je také centrem kultury a umění, hostí různorodé festivaly a slavnosti, které oslavují místní tradice a zvyky. Mezi nejvýznamnější akce patří Mikulovské vinné slavnosti, které spojují místní producenty vína s návštěvníky, aby si společně užili atmosféru regionálního umění a gastronomie. Město si udržuje silnou komunitní atmosféru, kde lidé spolupracují na ochraně svého kulturního dědictví a přírodní krásy. Mikulov tak nabízí návštěvníkům nejen krásné zážitky, ale také pocit sounáležitosti s místními obyvateli, kteří jsou hrdí na své město a rádi sdílejí jeho krásy se světem.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Svatý kopeček (přírodní rezervace)','Mikulov (zámek)','Pavlovské vrchy','Mikulovská vinařská podoblast','Synagoga v Mikulově','Židovský hřbitov v Mikulově','Ditrichštejnská hrobka','Kaple svatého Šebestiána (Mikulov)','Břeclav','Šmu\'el Šmelke Horovic','Balthasar Hubmaier','Drasenhofen'

Břeclav

Drasenhofen