Array ( [0] => 15520820 [id] => 15520820 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Minhag [uri] => Minhag [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Judaismus}} [1] => '''Minhag''' ({{Vjazyce2|he|מנהג}}, zvyk či zvyklost; pl. ''minhagim'') je v [[judaismus|judaismu]] akceptovaný zvyk nebo skupina zvyků. Minhag může odkazovat na následující: [2] => [3] => * Zvyk, který byl přijat jako závazný do obecné praxe a stává se jedním z pramenů [[Halacha|židovského náboženského práva]]. Příkladem je nošení [[kipa|kipy]]. [4] => * Místní zvyk (''minhag ha-makom'') vztahující se a platný pouze v určité lokalitě (země, oblast, obec) platný pouze pro komunitu v dané lokalitě. Tyto druhy minhagů jsou podrobně rozebírány v [[Mišna|Mišně]] a [[Talmud]]u. Tyto druhy minhagů jsou zaznamenány ve zvláštních knihách (''sifrej minhagim''). Typickou ukázkou je např. rozdíl v době, která musí uběhnout [[Kašrut#Mléko a maso|mezi požitím masa a mléka]] nebo zvyky ohledně konzumace [[rýže]] a [[luštěniny|luštěnin]] během svátku [[Pesach]].Rýže a luštěniny se označují jako [[Pesach#Kitnijot|kitnijot]]. Tyto potraviny sice nejsou [[Pesach#Chamec|chamec]], ale podle aškenázské tradice je jejich konzumace zakázána. Na rozdíl od chamecu je však možné tyto potraviny vlastnit. Oproti [[aškenazim|Aškenázům]] tyto potraviny jedí [[sfaradim|sefardští židé]], podle jejichž tradic nic neodporuje konzumaci těchto potravin. [5] => * ''Minhag'' může také odkazovat na různé [[liturgie|liturgické]] [[Rituál|rity]], které se vyvinuly v průběhu dějin tj. ''minhag Polin'', ''minhag Aškenaz''. Tyto ''minhagim'' se někdy překrývají s termínem ''[[nosach]]'', ale nejsou identické. [6] => [7] => == Etymologie slova == [8] => Samotné slovo je odvozené od kořene נהג ''n-h-g'' - vést, řídit. V Bibli je použito v 2Kr 9, 2 ve smyslu řízení vozu. Význam „zvyk“, „úzus“ pochází až z pobiblického období a v tomto významu jej přijímá raný [[rabínský judaismus]]. [9] => [10] => == Postavení minhagu v židovském právu == [11] => === Minhag v Bibli === [12] => ''Minhag'' je jedním ze základních pramenů židovského náboženského práva. Zvykové právo zaujímalo pravděpodobně důležité postavení již během darování/kodifikace textu [[Tóra|Tóry]] - tím by se vysvětlovalo, proč Tóra nerozebírá obšírněji zákony ohledně některých nařízení, zatímco u jiných tak činí velmi důkladně.{{Fakt/dne|20120429142600}} Jedním z takových příkazů je ustavení svátku [[Roš chodeš]], které je v Tóře zmíněno pouze jako den přídavné oběti (''[[musaf]]''), aby se zabránilo identifikaci oslavy [[nov]]oluní s pohanským svátkem boha měsíce [[Íl]]a.{{Fakt/dne|20120429142600}} Veškerá konkrétní nařízení ohledně oslavy a určování novoluní jsou pozdějšího data. [13] => [14] => === Minhag v rabínské literatuře === [15] => Soubor tradic obsažených v Mišně (tedy jednom z hlavních zdrojů halachy) není nic jiného, než výsledek konsolidace lidových zvyků - ''minhagů'' - a tradic tak, jak byly rozšířeny mezi starověkým židovstvem a vyřazení nebo odmítnutí zvyků, které byly v rozporu s Tórou nebo které neměly dostatečnou oporu. Velké množství zvyků se nachází v Talmudu, kde se hovoří o zvycích obyvatel jednotlivých měst, zemí nebo o zvycích příslušníků jednotlivých profesí. Tyto zvyky se týkají jak otázek náboženských, tak ryze věcných jako např. údaje, že noc (a tím i nový den v týdnu) začíná východem tří hvězd. Pozdější výroky (tj. výroky [[Amoraim|amoraitů]] v [[Gemara|gemaře]]), které odkazují na obecně platný ''minhag'', jsou uvedenu buďto slovy ''„Máme tradici, že...“'' nebo přímo ''„Jsme/jsou zvyklí, že...“'' O autoritě takové tradice se už většinou dále nepolemizuje, což naznačuje, že řada tradic zůstala zachována v ústním podání i po uzavření textu Mišny a že obecně přijímaný způsob konání v dané věci (který ovšem není v rozporu s Tórou) byl v té době již brán jako důvěryhodný argument pro vyvození právního nařízení. [16] => [17] => == Odmítání zvyků == [18] => Mezi [[rabín]]skými autoritami existovala zvláště v [[Gaoni|potalmudickém]] období silná averze vůči zvykům, které byly svou povahou podivné, hloupé, pověrečné nebo zvykům, které byly přijaty jako východisko z existenční nouze pod tlakem okolností. V těchto svých snahách často naráželi především na odpor prostého obyvatelstva. Rabíni tyto zvyky označovali jako „zvyky Amorejců“. Jednou z vedoucích autorit brojících proti takovým minhagům byl [[Maimonides]]. V případě liturgických minhagů ale jejich snaha byla spíše neúspěšná a v židovské liturgii řada tzv. východisek z nouze zůstala a stala se plnohodnotnou součástí židovské bohoslužby. Dalšími zvyky, které se dostaly do liturgie a byly pozdějšími autoritami zpochybňovány jsou např. [[Tašlich]] nebo [[Jom kipur#Kaparot|Kaparot]]. [19] => [20] => == Minhagy jako zvyky obcí dnes == [21] => Řada obcí dnes má své vlastní specifické minhagy, ať už co se týče liturgie, náboženské praxe nebo halachy. Mezi halachická ustanovení, platná v České republice a která mají status minhagu je např. [[Ústní Tóra#Takanot a gezerot|takana]] (přechodné ulehčující ustanovení) povolující používání [[Metro v Praze|pražského metra]] o [[šabat]]u{{Fakt/dne|20120429142600}}. V [[Masorti|konzervativních obcích]] a v [[Progresivní judaismus|liberálních komunitách]] je tendence vytvářet vlastní minhagy a rušit minhagy stávající nebo minhagy, které jsou považovány za zastaralé a jejich dodržování za zbytečné (zvyky ohledně oblékání, některá nařízení ohledně omezení činnosti o šabatu). [22] => [23] => == Odkazy == [24] => === Poznámky === [25] => [26] => [27] => === Literatura === [28] => * {{Citace monografie [29] => | příjmení = Newman [30] => | jméno = Ja'akov [31] => | příjmení2 = Sivan [32] => | jméno2 = Gavri'el [33] => | rok = 1992 [34] => | titul = Judaismus od A do Z [35] => | vydavatel = Sefer [36] => | místo = Praha [37] => | isbn = 80-900895-3-4 [38] => | počet stran = 285 [39] => }} [40] => {{Pahýl}} [41] => [42] => {{Portály|Hebraistika}} [43] => [44] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [45] => [[Kategorie:Židovské zákony a rituály]] [46] => [[Kategorie:Jidiš slova a fráze]] [] => )
good wiki

Minhag

Minhag ( zvyk či zvyklost; pl. minhagim) je v judaismu akceptovaný zvyk nebo skupina zvyků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'judaismus','liturgie','Kategorie:Židovské zákony a rituály','Progresivní judaismus','šabat','Ústní Tóra#Takanot a gezerot','Tašlich','Gaoni','Gemara','Íl','musaf','Roš chodeš'

Gemara

IL

IL může mít několik významů: 1.

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Liturgie

Musaf

Šabat

Tašlich