Array ( [0] => 15503168 [id] => 15503168 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ministrant [uri] => Ministrant [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Ministranti-ctyrak.jpg|náhled|Ministranti]] [1] => [[Soubor:Figurine Ministrant MfK Wgt.jpg|náhled|upright|Ministrant v tradičním oblečení, figurína v muzeu klášterní kultury ve Weingartenu]] [2] => [3] => '''Ministrant''' je [[laik|světský]] služebník, který napomáhá kněžím během [[Bohoslužba|bohoslužby]]. Pojem se používá zejména v rámci [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]], ovšem obdobná funkce existuje i u některých [[evangelictví|evangelických]] a [[starokatolická církev|starokatolických]] církví a rovněž v [[Obec křesťanů|Obci křesťanů]].[http://praha.obec-krestanu.cz/program Program Pražského sboru Obce křesťanů]{{Nedostupný zdroj}} (poslední odstavec) [4] => [5] => == Pojetí v římskokatolické církvi == [6] => [[Latina|Latinské]] slovo ''ministrare'' je možné přeložit jako ''„sloužit“'', což znamená druhému člověku činit to, co si přeje. Tato služba souvisí s odkazem Ježíše Krista – např. [[Evangelium podle Jana|Jan]] 13, 1–20. Mezi služby ministranta patří také pomoc při udílení některých [[svátost]]í, zejména svátosti [[křest|křtu]] a [[eucharistie]] (sv. přijímání a mše svaté). Hlavními patrony ministrantů jsou [[Svatý Tarsicius|sv. Tarsicius]] a sv. [[Dominik Savio]]. [7] => [8] => Římskokatolická církev klade na ministranty a jejich výchovu velký důraz, částečně i protože předpokládá, že z nich vyrostou noví kněží. Existují spolky ministrantů, ministrantské akce a ministrantské časopisy (např. v České republice [[Tarsicius (časopis)|časopis Tarsicius]]).http://www.tarsicius.cz/ [9] => [10] => Ministrování je obvyklé u chlapců do 20 let, často se objevují i starší ministranti. Starší ministranti bývají někdy žertovně označováni jako ''„maxistranti“''.http://www.katyd.cz/clanky/rozhovory/kdyz-nebudou-dnes-deti-po-kostele-behat.html [11] => [12] => == Úkoly ministrantů == [13] => [[Soubor:Biskupské svěcení Z. Wasserbauer 2018-05-19 průvod 17 „Lahvoun“.jpg|thumb|Ministrant Michael Karas při průvodu v pražské katedrále]] [14] => Mezi služby, které může ministrant vykonávat během slavení mše svaté patří: [15] => [16] => * '''[[Ceremoniář]]''' – Je hlavní ministrant, který má na starosti dodržování [[Rituál|ceremonií]] a důstojný průběh mše svaté. Během bohoslužby koordinuje ostatní osoby u oltáře, včetně celebranta a koncelebrantů. Před každým obřadem by se měl pečlivě připravit, případně s účastí ostatních provést nácvik obřadu. Do této funkce může být ustanoven laik nebo duchovní, který je dobře seznámen s liturgií daného ritu. U katedrál a papežského dvora je ustanoven stálý ceremonář. [17] => * '''[[Lektor (církev)|Lektor]]''' – Předčítá čtení (kromě [[Evangelium|evangelia]]) při mši svaté. Může číst [[intence]] a zpívat nebo číst [[žalm]]. Jestliže se při mši nezpívá z [[kancionál]]u, recituje antifony z misálu. K ambonu odchází až po skončení vstupní modlitby. Na konci čtení říká: ''„Slyšeli jsme slovo Boží.“'' Lid odpovídá: ''„Bohu díky!“'' [18] => * '''[[Akolyta]]''' – Po přímluvách rozprostírá na obětním stole [[korporál]], připraví [[kalich]], pult s misálem a mikrofon. Pomáhá knězi při přebírání darů od věřících, nebo je sám přinese z [[Abakus (stolek)|abaku]]. Podává knězi konvičky. Lije vodu na ruce kněze a podává mu [[Lavabo (ručník)|manutergium]] ([[Lavabo (obřad)|lavabo]]). Při proměňování [[Eucharistie|Těla a Krve Páně]] může zazvonit. Během obřadu přijímání obsluhuje [[Patena|patenu]]. Po svatém přijímání nalije vodu knězi do kalicha. Odnáší kalich a další bohoslužebné náčiní. Mimořádně může z pověření kněze nebo biskupa podávat svaté přijímání. [19] => * '''[[Librista]]''' – Drží misál knězi při vstupní modlitbě, závěrečné modlitbě a slavnostním požehnání. Může dát na oltář pult s misálem během chystání bohoslužby oběti. [20] => * '''[[Krucifer]]ář''' – V průvodu nese kříž mezi ceroferáři se svícemi, za turiferářem. Po příchodu k oltáři umístí kříž v blízkosti oltáře, nebo jej může u oltáře držet během celé bohoslužby, pokud se u oltáře nachází jiný kříž, odnese kruciferář ten svůj do zákristie. [21] => * '''[[Ceroferář]]''' – V průvodu na začátku a konci mše svaté nesou svíce vedle kříže. Přináší svíce ke čtení evangelia. Mohou držet svíce při podávání sv. přijímání v blízkosti podávajících. Stojí vždy naproti sobě. [22] => * '''[[Turiferář]]''' – Obsluhuje kadidelnici. [23] => * '''[[Navikulář]]''' – Nese [[Loďka|loďku]] po boku turiferáře. [24] => * '''Komentátor''' – Vysvětluje probíhající obřady a dává věřícím pokyny. Může číst ohlášky na konci mše.{{Citace elektronického periodika [25] => | příjmení = www.ministranti.estranky.cz [26] => | titul = - O ministrantování - Co to znamená ministrovat? [27] => | periodikum = www.ministranti.estranky.cz [28] => | url = http://www.ministranti.estranky.cz/clanky/o-ministrantovani/co-to-znamena-ministrovat_.html [29] => | jazyk = cs [30] => | datum přístupu = 2017-03-22 [31] => }} [32] => * '''[[Infulář]]''' – Stará se při obřadech o [[Infule|mitru]] nebo [[solideo]] biskupa. [33] => * '''Baculifer''' – Má na starosti biskupskou hůl. [34] => * '''Insigniář''' – Nese jednu z biskupských [[Insignie|insignií]]. Zpravidla přitom používá bílé [[velum]]. [35] => * '''Asperferář''' – Vedle žehnajícího nese [[Aspersorium|nádobku se svěcenou vodou]]. [36] => [37] => == Ministrování žen == [38] => Ministrování bylo původně čistě [[muž]]skou záležitostí, přičemž zcela na počátku byli ministranty přednostně mladí chlapci, u kterých se předpokládala církevní kariéra. Převážně mužskou záležitostí zůstává i dnes, byť se v některých farnostech mezi ministranty objevují i dívky.Cyprián Suchánek: ''Ministrování a cesta ke svatosti'' in ''[[Milujte se!]]'' 2008/7, str. 48; dostupné: http://www.milujte.se/storage/dalsi/milujte-se-2008-7.pdf (navštíveno 10. 1. 2009) V Česku se nicméně ministrování žen příliš nerozšířilo. [39] => [40] => [[Římskokatolická církev|Církev]] dříve výslovně zakazovala [[žena|ženám]] službu u [[oltář]]e (např. v [[encyklika|encyklice]] ''[[Allatae Sunt]]'', vydané [[papež]]em [[Benedikt XIV.|Benediktem XIV.]] [[26. červenec|26. července]] [[1755]]). [[Kodex kanonického práva]] z roku [[1917]] ministrování žen připouštěl v kánonu 813 § 2, ovšem s výhradou, že se tak smí dít jen, nejsou-li k dispozici muži a že ženy nesmí přistupovat k [[oltář]]i.http://ukz.katolik.cz/texty/kolarova%20-pravni%20postaveni.htm JUDr. Ing. [[Marie Kolářová]]: ''Žena v církvi z pohledu kanonického práva'', písemný záznam přednášky na 15. sněmu [[Unie katolických žen]] Po [[Druhý vatikánský koncil|Druhém vatikánském koncilu]] se začaly objevovat v jednotlivých [[farnost]]ech (zejména v Německu) mezi ministranty i dívky. [[Kongregace pro bohoslužbu a svátosti]] zakázala tuto praxi v instrukcích ''[[Liturgicae instaurationes]]'' ([[1970]]) a ''[[Inaestimabile donum]]'' ([[1980]]), byť ani tak ji zcela nepotlačila. [41] => [42] => Zákaz ministrování žen fakticky zanikl v roce [[1983]], neboť v novém vydání Kodexu kanonického práva se ministrování povolovalo [[laik|laickým osobám]], bez jakékoliv další specifikace. V reakci na to se v některých [[diecéze|diecézích]] začalo ministrování žen povolovat. V roce [[1994]] [[Kongregace pro bohoslužbu a svátosti]] zaslala předsedům [[biskupská konference|biskupských konferencí]] okružní list, který obsahoval i oficiální interpretaci klíčového kánonu 230 §2 vydanou [[Papežská rada pro legislativní texty|Papežskou radou pro legislativní texty]]. Ta potvrzuje, že podle něj ženy mohou ministrovat, zároveň však prohlašuje, že jeho formulace má charakter dovolení, nikoliv práva, kterého by se mohli [[laik|laici]] dožadovat, a že je věcí příslušného [[diecézní biskup|diecézního biskupa]], jak ve věci rozhodne. Toto stanovisko potvrzují i pozdější dokumenty, které tvrdí, že na základě povolení biskupa je možno nechat ministrovat i dívky, ovšem zdůrazňují, že biskup k tomu kněze nemůže nutit a zároveň dávají najevo, že chlapci by měli mít přednost.viz např. instrukce ''[[Redemptionis sacramentum]]'', vydaná roku [[2004]] [[Kongregace pro bohoslužbu a svátosti|Kongregací pro bohoslužbu a svátosti]] Například [[Jan Vokál]], biskup [[Diecéze královéhradecká|královéhradecký]], požaduje aby při mších ministrovali výhradně chlapci. [43] => [44] => Teoreticky by tedy formálně správný postup měl vypadat tak, že příslušný [[farář]] požádá [[biskup]]a o povolení ministrování dívek a záleží na biskupovi, zda je povolí. Běžná praxe se od toho často odlišuje, existují případy jednak plošného povolení od diecézního biskupa pro všechny farnosti, jednak zařazování dívek a žen mezi ministranty kněžími bez žádosti biskupovi. [45] => [46] => Celkově je otázka ministrování žen kontroverzní záležitostí, řada [[Katolický tradicionalismus|tradicionalistů]] nese ministrující ženy velmi těžce a považuje jejich službu u oltáře za nepatřičnou, nejednotná praxe pak tvoří podhoubí pro vznik různých konfliktů, zejména pak za situace, kdy se po změně osoby v úřadu faráře či diecézního biskupa změní i přístup tohoto úřadu k dané problematice. Odpor však vzbuzuje i mezi řadou hierarchů a věřících, kteří je považují za „nepraktický omyl“, neboť se domnívají, že správný je tradiční přístup, v jehož rámci mají být ministranty především chlapci vedení k církevní dráze. Ministrování dívek podle nich je této praxi na překážku a může být jednou z příčin poklesu zájmu o kněžská povolání. Tento názor zastává např. [[Francis Arinze|kardinál Arinze]].http://www.youtube.com/watch?v=KWByiwHE4MY [47] => [48] => == Oblečení ministranta == [49] => Ministrantské oblečení se skládá z několika částí – vrchní roucho je [[rocheta]], která může být zdobena krajkami. Spodní roucho je [[komže]] a vrchní límec, tyto dvě části mohou být v [[liturgická barva|liturgických barvách]] červené, zelené, černé a fialové. V bílé barvě se moc nepoužívá, avšak při mších v bílé barvě ministranti používají většinou červené. Pokud [[farnost]] nemá barevné komže s límci, pak se používá univerzální barva černá, ovšem bez vrchního límce, ten se nosí v černé barvě pouze na [[pohřeb|pohřby]], zádušní mše a na památku všech věrných zemřelých (dušičky). Ministrant černou komži může nahradit [[klerika|klerikou]], to už se ale nedává černý límec pod rochetu. Ministrant může nosit též černý [[biret]] se střapcem a čtyřmi rohy. [50] => [51] => == Patroni ministrantů == [52] => * [[Tarsicius|Sv. Tarsícius]] [53] => * [[Svatý Mikuláš|Sv. Mikuláš z Myry]] [54] => * [[Dominik Savio|Sv. Dominik Savio]] [55] => * [[Stanislav Kostka|Sv. Stanislav Kostka]] [56] => * [[Alois Gonzaga|Sv. Alois Gonzaga]] [57] => * [[Jan Berchmans|Sv. Jan Berchmans]] [58] => [59] => == Odkazy == [60] => === Reference === [61] => [62] => [63] => === Související články === [64] => * [[Akolyta]] [65] => * ''[[Tarsicius (časopis)|Tarsicius]]'' – časopis pro ministranty [66] => [67] => === Externí odkazy === [68] => * {{Commonscat}} [69] => * {{Wikislovník|heslo=ministrant}} [70] => * [http://www.milujte.se/storage/dalsi/milujte-se-2008-7.pdf ''Ministrování a cesta ke svatosti''] in ''[[Milujte se!]]'' 7/2008 (str. 48-49) [71] => * [http://www.tarsicius.cz/ Oficiální stránky časopisu Tarsicius] [72] => [73] => {{pahýl}} [74] => {{Autoritní data}} [75] => [76] => [[Kategorie:Liturgie]] [77] => [[Kategorie:Lidé podle činnosti]] [78] => [[Kategorie:Ministranti| ]] [] => )
good wiki

Ministrant

Ministranti Ministrant v tradičním oblečení, figurína v muzeu klášterní kultury ve Weingartenu Ministrant je světský služebník, který napomáhá kněžím během bohoslužby. Pojem se používá zejména v rámci římskokatolické církve, ovšem obdobná funkce existuje i u některých evangelických a starokatolických církví a rovněž v Obci křesťanů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'laik','Dominik Savio','Tarsicius (časopis)','oltář','farnost','Kongregace pro bohoslužbu a svátosti','Akolyta','Obec křesťanů','encyklika','Infulář','Evangelium','velum'

Akolyta

Encyklika

Evangelium

Farnost

Infulář

Infulář je termín, který se používá pro obyvatele Malých Antil, především pro obyvatele ostrovů Guadeloupe, Martinik, svatého Bartoloměje, Svatého Martina, svatého Eustacha a Svaté Lucie.

Laik

Oltář

Velum