Array ( [0] => 14835450 [id] => 14835450 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mithraismus [uri] => Mithraismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Mithraismus je náboženství starověkého římského impéria, které bylo založeno na kultu perského boha Mithry. První zmínky o tomto náboženství pocházejí z 1. století př. n. l. a spolu s římským vojskem se rozšířilo po celém impériu. Mithraismus měl hierarchickou strukturu a byl tajným kultem, ke kterému se mohli připojit pouze muži. Hlavním božstvem byl bůh Mithra, který byl zobrazován jako muž, zabíjející býka. Tato symbolika měla zřejmě představovat vítězství nad zlem a moc nad přírodou. Mithraismus se postupně přizpůsobil i římskému náboženství a začal absorbovat prvky z jiných kultů a náboženských tradic. Přestože byl Mithraismus v době svého největšího rozmachu velmi populární, postupně byl odsunut na okraj a v 4. století definitivně vytlačen křesťanstvím. Dnes jsou známy jen některé fragmenty a zlomky textů o Mithraismu, a proto se o tomto náboženství ví relativně málo. [oai] => Mithraismus je náboženství starověkého římského impéria, které bylo založeno na kultu perského boha Mithry. První zmínky o tomto náboženství pocházejí z 1. století př. n. l. a spolu s římským vojskem se rozšířilo po celém impériu. Mithraismus měl hierarchickou strukturu a byl tajným kultem, ke kterému se mohli připojit pouze muži. Hlavním božstvem byl bůh Mithra, který byl zobrazován jako muž, zabíjející býka. Tato symbolika měla zřejmě představovat vítězství nad zlem a moc nad přírodou. Mithraismus se postupně přizpůsobil i římskému náboženství a začal absorbovat prvky z jiných kultů a náboženských tradic. Přestože byl Mithraismus v době svého největšího rozmachu velmi populární, postupně byl odsunut na okraj a v 4. století definitivně vytlačen křesťanstvím. Dnes jsou známy jen některé fragmenty a zlomky textů o Mithraismu, a proto se o tomto náboženství ví relativně málo. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Capua Mitra 01.JPG|náhled|vpravo|upright=1.1|Římská freska ''tauroktonie'' znázorňující Mithru v orientálním oděvu s [[Frygická čapka|frýžskou čapkou]] porážejícího kosmického býka.]] [1] => [2] => '''Mithraismus''' je moderní označení pro [[starověk]]ý římský kult boha Mithry, tj. '''Mithrova mystéria''', významného [[Synkretismus|synkretického]] náboženského směru v pozdně starověké [[Starověký Řím|Římské říši]], který Římané nazývali „Mystérii Peršanů“. V centru víry a tajných obřadů stálo uctívání původem perského (íránského) slunečního boha [[Mithra|Mithry]]. Svůj největší rozkvět a rozmach zaznamenal kult v období pozdní antiky [[1. století|1.]] až [[4. století]] n. l. Přestože byl rozšířen po takřka celé Římské říši a teoreticky se mohl ucházet o přízeň lidových mas nebo se dokonce stát státním náboženstvím říše ještě před nástupem [[křesťanství]], v praxi zůstával pro širokou veřejnost uzavřeným, přístupný pouze pro užší kruh mužských zasvěcenců. Pro Římany obecně byl (jako jiné mysterijní kulty) kultem orientálním ve smyslu exotický, ne-římský, dovezený. Byl populární u římských vojáků a úředníků. Pro svůj vojenský charakter zůstával nepřístupný ženám a tuto vzniklou mezeru často vyplnila přítomnost jiných kultů, např. kult [[Kybelé|Kybely]]. Kvůli spojitosti s Peršany, kteří byli nepřáteli Říma, mohli k němu někteří Římané chovat nedůvěru a držet si odstup. Paradoxně měl kult s Peršany a jejich náboženstvím společného jen málo. Kult byl [[Helénismus|helénistický]] a římský. Pocházel z [[Malá Asie|Malé Asie]], kde byl ovlivněn starou tradicí řeckých [[Hrdina|héroů]] a [[Chaldejci|chaldejskou]] [[Astrologie|astrologií]]. [3] => [4] => == Íránský Mithra a římský Mithras == [5] => {{viz také|Mithra}} [6] => [[Soubor:MithraReliefvert.jpg|upright=0.8|náhled|Oboustranný reliéf, přelom 2. a 3. stol. n. l. ([[Louvre|Muzeum Louvre]])]] [7] => Božstvo i jeho jméno jsou odvozené od indo-íránského boha zvaného [[Mithra]] či Mitra, který byl ctěn v Perské říši – toto jméno má v [[Avestánština|avestánštině]] význam zhruba: „''ten, který svazuje''“, původ má také v [[sanskrt]]u a znamená „''přítel''“, jeho římské jméno Mithras ([[Latina|latinsky]]) bylo někdy doplňováno různými přídomky (například „''Mithras Tauroktonos''“). Mithras uctíváný v [[Pozdní antika|pozdně antickém Římě]] je nepochybně božstvem íránského původu, ale pravděpodobně vychází z tradice odlišné od zarathuštrické.{{Citace elektronické monografie [8] => | příjmení = Schmidt [9] => | jméno = Hanns-Peter [10] => | odkaz na autora1 = [11] => | titul = Encyclopædia Iranica - Mitra in Old Indian and Mitra in Old Iranian [12] => | url = http://www.iranicaonline.org/articles/mithra-i [13] => | datum vydání = [14] => | datum aktualizace = [15] => | datum přístupu = 25.6.2019 [16] => | vydavatel = [17] => | jazyk = en [18] => }}{{Citace monografie [19] => | příjmení = Curtisová [20] => | jméno = Vesta Sarkosh [21] => | titul = Perské mýty [22] => | vydavatel = Levné knihy [23] => | místo = Praha [24] => | rok = 2006 [25] => | strany = 14 [26] => | isbn = 80-7309-415-0 [27] => }} Mezi Římany a zejména [[Římská legie|legionáře]] se kult dostává krátce po římském dobytí maloasijské [[Kilíkie]], která toho času byla pod kontrolou pirátů. Víra v tohoto boha musela být rozšířena i dále na východě. Mithra figuruje ve jménech několika pontských králů. Mithras je synem [[Zeus|Dia]]-[[Ahura Mazda|Óhrmazda]] (synkretické spojení nejvyššího boha řecké mytologie a Ahury Mazdy), je zjevné, že došlo k propojení náboženských představ kultu se známou řecko-římskou mytologií tak se [[Zoroastrismus|zoroastrismem]], jehož vliv byl dál na východě. [28] => [29] => [[Soubor:Mithras petra genetrix Terme.jpg|upright=0.6|náhled|vlevo|Mithras vystupující ze skály]] [30] => Mithrovy mýty se do dnešních dnů nedochovaly, ale z kamenných reliéfů Mithrových oltářů je možno vyčíst kultovní příběh božstva. Na počátku se Mithra zrodil (či byl stvořen) již jako dospívající mladík ze skály v jeskyni.Commodian, ''Instructiones'' 1.13Robert Turcan, ''Mithra a Mithraismus'' str. 45 Sbíral plody nebo sklízel obilí, poté vystřelil z luku šíp a zasáhl jím skálu, ze které pak vytryskl životodárný pramen. Poté musel pronásledovat býka, kterého bylo zapotřebí zkrotit. Někdy je zobrazován, kterak na zkroceném býkovi jede. Jeho nejvýznamnějším skutkem je však skolení býka. Ústředním motivem příběhů je tedy výjev zvaný ''tauroktonie'', tomu je na oltáři věnována největší pozornost, na něm je bůh Mithra zobrazen, kterak zabodává meč (či dýku) do hřbetu umírajícího býka. Tento akt představoval oběť, během které je obnovována plodnost a životadárnost světa i kosmu. Kromě Mithry se na obrazech objevují další postavy – různá zvířata (had, pes, škorpion, havran...), sluneční bůh [[Sol (bůh)|Sol]] (či [[Hélios]]), Mithra bývá někdy doprovázen dvěma mladíky (dvojčaty – blíženci) s pochodněmi, kteří bývají oblečení stejně (či podobně) jako on, jmenují se ''Cautes'' a ''Cautopates''. V prostorách Mithrových svatyní se vyskytovaly sochy démonického božstva [[Aión]]a představující personifikaci času (či nekonečného času, pravděpodobně se jedná podobu římského boha [[Saturn (bůh)|Saturna]] a řeckého [[Kronos|Krona]]). Mimo soch Aíona se v některých svatyních objevují také sochy a busty [[Ptolemaiovský Egypt|egyptsko]]-[[Helénismus|helénského]] synkretického boha [[Serapis|Serapida]] (například v londýnském mithraeu jeho busta). Serapis byl nejvyšší bůh [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovského Egypta]] a centrem jeho kultu bylo helénské město [[Alexandrie]]. [31] => [32] => Mithra byl chápán jako bůh slunce a světla uctívaný uprostřed temné jeskyně, je to mladý bojovník, vládce universa („''kosmokrátor''“) a obnovovatel světa, který prostřednictvím krvavé oběti kosmického býka pravidelně zachraňuje a cyklicky obnovuje veškerý život. Byl zobrazován jako mladík v červeném orientálním (zřejmě perském) oděvu s červenou [[Frygická čapka|frýžskou (neboli frygickou) čapkou]] (podoba inspirována možná bájným řeckým hrdinou [[Perseus|Perseem]]), tato podoba nepochází ze zemí jeho původu, ani frygická čapka není typickou pokrývkou hlavy Peršanů (byť si to zjevně [[Řekové]] a [[Římané]] naopak mysleli). Po stranách jsou zpodobněny menší výjevy zachycující další významné události Mithrova života. Na výjevu ''tauroktonie'' proto bývá někdy zobrazeno, kterak z býkovy rány kromě pryštící krve vyrůstají také zemědělské plodiny. Proto byl Mithra chápán jako zachránce a spasitel. Na rozdíl od křesťanského spasitele není Mithra zabit pro spásu lidstva, ale naopak pro spásu lidstva zabíjí. Jeho kult kvůli vojenskému charakteru byl velice oblíbený zejména v římských legiích, ale také rozšířený v řadách městských úředníků a podporovaný některými římskými císaři. [33] => [34] => == Charakteristika a původ kultu == [35] => [[Soubor:Siria, sculture del mitreo di sidon, 389 dc, krono mitriaco con testa leonina e spire del tempo (serpente).JPG|upright=0.5|náhled|vpravo|Božstvo času Aión ([[Kronos]]) s klíčem a holí boha [[Janus|Jana]]]] [36] => [[Soubor:Bible museum - Mithrasheiligtum.jpg|upright=0.8|náhled|vlevo|Rekonstrukce ''mithraea'', mithraistické podzemní svatyně z období starověkého Říma]] [37] => [[Soubor:Ostia Antica Mithraeum.jpg|upright=0.8|náhled|vlevo|Dochované ''mithraeum'' v Ostii nedaleko Říma]] [38] => Římský kult Mithry se vyvinul ve východních provinciích Římské říše jako [[synkretismus]] tradičního antického polyteismu (a řecko-římské mytologie), východní astrologie a perského náboženství [[Zoroastrismus|zoroastrismu (pársismu)]], starověkého náboženství založeného prorokem [[Zarathuštra|Zarathuštrou]] (na které zřejmě navazoval jen velmi omezeně). Mithrův kult přinesl do římského náboženství několik novot: spasitelské božstvo, které obnovuje řád světa zkrocením a následnou násilnou obětí kosmického býka, posvátnou liturgii v prostorách podzemní svatyně či chrámu, ikonografii související s nebeskými tělesy noční oblohy a tajné iniciační rituály vedoucí ke spáse lidské duše, které svým charakterem a pojetím obřadů měly povzbuzovat zbožnost zasvěcených (proto je kult označován jako mysterijní a řazen k [[Mystéria|ostatním mystériím]]). [39] => [40] => Hlavním cílem mithraismu byla spása duše a zajištění věčného života, toho lze dosáhnout postupným zasvěcením do mysterijních obřadů. Překonáváním četných překážek a nástrah a plněním různých úkolů a příkazů (například postu) bylo možné postupně dosáhnout sedmi stupňů zasvěcení, jimž odpovídá představa stoupání duše zemřelého k nebi sférami sedmi planet (sblížení mithraismu, obdobně jako [[Gnóze|gnosticismu]], s [[Astrologie|astrologií]]). Skrze iniciační rituály zasvěcenci postupně vstoupali v hierarchii vzhůru jako po nebeském žebříku k nebi, na jehož konci se měla nacházet nebeská brána a radostná přítomnost boha spasitele. Ke každému iniciačnímu stupni hierarchie kultu byla přidělena jedna planeta (a zřejmě i božský patron). Každý stupeň měl svůj iniciační rituál, během něhož kandidát musel prokázat odvahu nebo znalosti, které byly tajné a pro běžnou osobu nedostupné. Kandidát byl vystavován nebezpečí nebo si musel poradit s různými překážkami, nástrahami a hádankami. To je také důvod, proč byl kult přístupný pouze mužům a oblíben mezi vojáky. Například během zasvěcovací ceremonie ke vstupu do kultu byl nováček přiveden do tmavé jeskyně se zavázanýma očima. Tam mu byla látka z očí sejmuta a poté nabídnuta honosná koruna. Aby zájemce v obřadu uspěl, musel vědět, že má nabízenou korunu odmítnout a prohlásit, že jeho korunou je samotný Mithras. [41] => [42] => Zasvěcenci v Mithrových svatyních nosili během obřadů pestrobarevná orientální roucha a masky, které odpovídaly jednotlivým stupňům zasvěcení. Obřady byly neveřejné a pro obyčejné lidi nepřístupné, pro zájemce byl vstup do kultu zajišťován prostřednictvím speciálního obřadu – křtu, který spočíval ve vypálení (či vytetování) znamení (či znaku) na čelo,[[Tertullianus|Tertullian]], ''De praescriptione haereticorum'' 40Per Beskow, "Branding in the Mysteries of Mithras?", in ''Mysteria Mithrae'', ed. Ugo Bianchi (Leyden 1979), 487-501 značka měla pravděpodobně tvar řeckého kříže nebo byla ve tvaru písmene ''X'' (Hostilianův portrét), není to však jasně prokázáno. [43] => [44] => Není známo, nakolik je helénský a římský Mithrův kult pokračovatelem perského náboženství a jeho reformní podoby zavedené prorokem [[Zarathuštra|Zarathuštrou]], resp. [[Zoroastrismus|zoroastrismem]]. Úcta k Mithrovi byla v [[Perská říše|Persii]] velmi rozšířená, ale Mithra se nemohl stát ústřední postavou zoroastriánského náboženství, byl trvale zastíněn nejvyšším božstvem zoroastrismu [[Ahura Mazda|Ahurou Mazdou]], čímž byl natrvalo druhořadým bohem.Robert Turcan, ''Mithra a Mithraismus'' str. 34 Z toho důvodu se Mithrův kult nemohl uchytit v [[Írán|Persii]], ale našel si stoupence v nábožensky tolerantním [[Helénismus|helénistickém]] Středomoří a později také v [[Starověký Řím|Římské říši]], kde se hojně šířil během 1. století n. l. (jedna Mithrova svatyně byla nalezena dokonce na území Británie nedaleko [[Londýn]]a). [45] => [46] => [[Soubor:Mithra sacrifiant le Taureau-005.JPG|náhled|upright=1.0|Mithras obětující býka (kolem {{nowrap|150 př. n. l.}}, dnes v [[Louvre|Louvru]])]] [47] => [[Soubor:Stela funerara MItra MNIR.JPG|upright=0.6|náhled|vlevo|Votivní oltář v [[Rumunsko|Rumunsku]] věnovaný božstvu „''Invicto Mythra''“.]] [48] => Přestože je Mithra původem indo-íránský bůh, na území Persie (dnešní Írán) nebyla (na rozdíl od helénského světa a starověkého Říma) nalezena žádná Mithrova podzemní svatyně ani žádný pozůstatek kultu. Ve skutečnosti vnější podoba a charakter Mithových mystérií nevznikly na území [[Perská říše|Perské říše]], ale postupně se vyvinuly v helénistickém světě, kam se víra v perského boha přenesla prostřednictvím obchodu a výbojů. Mithra byl daleko dříve také velice oblíbený v [[Pontus|Pontském království]] (několik tamních králů neslo mimo jiné i jméno ''Mithradatés'', což doslova znamená „daný Mithrou“), kam doputoval ze sousední [[Sásánovská říše|Sásánovské říše]] (snad prostřednictvím perských zoroastriánských mágů). Mithrův kult se poté rozvíjel na území Malé Asie (pravděpodobně nejvíc stoupenců nalezl právě v Pontském království), kde přebíral antické vlivy. Po dobytí Pontu [[Pompeius|Pompeiem]] se Mithrův kult začal hojně objevovat u kilikijských pirátů. Po porážce kilikijských pirátů se prvními římskými šiřiteli kultu stali pravděpodobně arménští legionáři, kteří se účastnili války proti Pontu a později i proti pirátům. Také někteří piráti původně pocházeli z bývalé pontské armády krále Mithridata.Robert Turcan, ''Mithra a Mithraismus'' str. 19–24 Po mnoha porážkách a bojích jim zachutnal pirátský způsob života. Postupně tak byl orientální Mithrův kult zprvu ovlivňován helénistickým prostředím Malé Asie a posléze [[Starověké Řecko|řecko]]-[[Starověký Řím|římskou]] kulturou, řecko-římskými náboženskými představami, antickou [[astrologie|astrologií]] a možná v pozdějších době také [[křesťanství]]m.Reinhold Merkelbach, ''Mithras'', Konigstein, 1984, ch. 75-7Beck, R., ''Merkelbach's Mithras'', p. 304, 306. [49] => [50] => Shromaždiště účastníků Mithrových mystérií tvořila jeskyně či uměle zbudovaná podzemní svatyně (zvaná ''mithraeum'') s oltářem zdobeným výjevy z Mithrova mytologického života, později vznikaly také nadzemní chrámy (podobné křesťanským kostelům). Někdy bývají v podzemních svatyních umístěné otvory, odkud měly dovnitř proudit paprsky slunečního svitu. Ty měly osvětlovat některá speciální místa (například oltář) během obřadů a celkově tak podtrhovat atmosféru svatyně. Ústředním výjevem interiéru chrámu byl bohatě zdobený oltář s ''tauroktonií'' – výjevem Mithry, kterak zabíjí býka, ta měla obvykle největší rozměr a byla umístěna tradičně uprostřed oltáře (či nad oltářem). Shromáždění věřících uvnitř chrámu bylo pro antický svět novinkou (u tradičních antických chrámů se věřící shromažďují před vchodem a přístup dovnitř mají pouze kněží), kdežto zasvěcenci kultu se shromažďují v prostorách Mithrova chrámu podobně jako křesťané v kostelech. Mimo to Mithrův kult disponoval také speciálními mobilními oltáři s reliéfy, které bylo možno libovolně přesouvat či rozebrat a postavit jinde. Kamkoli Mithrovi věřící přišli, tam si náboženství přinesli se sebou díky přenosnému oltáři, a mohli tak praktikovat svou víru. Díky [[Římská legie|římským legiím]] se kult šířil nezvyklou rychlostí a zakládání nových náboženských obcí bylo mnohem jednodušší. [51] => [52] => Liturgie a náboženské svátky byly odvozeny z příběhů Mithrova života, kult oslavoval zabití býka Mithrou slavností či hostinou, během které byl obětován býk, jehož maso se později na hostině jedlo. V pobožnostech hrály také významnou úlohu voda a víno (původně haoma neboli [[sóma]], obětní nápoj z rostliny, která na Západě neroste, a proto byla v obřadech nahrazena vínem). Úpadek kultu byl zapříčiněn rozmachem nového náboženství [[křesťanství]] a s ním souvisejícím zákazem pohanských krvavých obětí. Vzhledem k tomu, že oběť býka byla pro mithraistickou víru a liturgii klíčová, protože se skrze ní prováděla obnova světa a všeho života v něm, nebylo možné v kultu dál pokračovat. [53] => [54] => == Sedm stupňů zasvěcení == [55] => Zmíněných sedm stupňů bylo následujících: [56] => [[Soubor:Ostia antica mitreo-di-felicissimo 003.jpg|náhled|upright=0.7|Mozaika mithraea v [[Ostia Antica|Ostii]] se sedmi stupni zasvěcení]] [57] => [[Soubor:Ostia antica mitreo-di-felicissimo 004.jpg|náhled|upright=0.7|Mozaika značící svatyni, Ostia]] [58] => [[Soubor:Inscription Mitreo di Felicissimus Ostia Antica 2006-09-08.jpg|náhled|upright=0.7|Mozaika s věnováním]] [59] => {| class="wikitable sortable" [60] => |- [61] => ! style="background:#e3e3e3;" | číslo [62] => ! style="background:#e3e3e3;" | mozaika v [[Ostia Antica|Ostii]] [63] => ! style="background:#e3e3e3;" | název v latině [64] => ! style="background:#e3e3e3;" | překlad [65] => ! style="background:#e3e3e3;" | spřízněná planeta [66] => ! style="background:#e3e3e3;" | spřízněné božstvo (patron) [67] => ! style="background:#e3e3e3;" | symboly a atributy [68] => |- [69] => | 1. [70] => | [[Soubor:36.11-1 Mosaic 1st degree.tif|80px|střed]] [71] => | '''''Corax''''', '''''Corux''''' nebo '''''Corvex''''' [72] => | havran či vrána [73] => | [[Merkur (planeta)|Merkur]] [74] => | [[Merkur (mytologie)|Mercurius]]
([[Hermés]]) [75] => | havran, had, kalich a Hermova berla ''[[caduceus]]'' [76] => |- [77] => | 2. [78] => | [[Soubor:36.11-2 Mosaic 2nd degree.tif|80px|střed]] [79] => | '''''Nymphus''''' nebo '''''Nymphobus''''' [80] => | ženich [81] => | [[Venuše (planeta)|Venuše]] [82] => | [[Venuše (mytologie)|Venuše]] [83] => | lampa, diadém, zvonek a závoj [84] => |- [85] => | 3. [86] => | [[Soubor:36.11-3 Mosaic 3rd degree.tif|80px|střed]] [87] => | '''''Miles''''' [88] => | voják [89] => | [[Mars (planeta)|Mars]] [90] => | [[Mars (mytologie)|Mars]] [91] => | měšec, přilba, kopí, buben, opasek a hrudní krunýř [92] => |- [93] => | 4. [94] => | [[Soubor:4th panel Mitreo di Felicissimus Ostia Antica 2006-09-08.jpg|80px|střed]] [95] => | '''''Leo''''' [96] => | lev [97] => | [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] [98] => | [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]] [99] => | ''batillum'', ''sistrum'', vavřínový věnec a symbol blesku (atribut řeckého [[Zeus|Dia]] a římského Iova) [100] => |- [101] => | 5. [102] => | [[Soubor:5th panel Mitreo di Felicissimus Ostia Antica 2006-09-08.jpg|80px|střed]] [103] => | '''''Perses''''' [104] => | Peršan [105] => | [[Měsíc|Měsíc (luna)]] [106] => | [[Luna (bohyně)|Luna]] [107] => | krátký meč ''akinakes'', srp, prak, frýžská čapka, měsíc a hvězdy [108] => |- [109] => | 6. [110] => | [[Soubor:6th panel Mitreo di Felicissimus Ostia Antica 2006-09-08.jpg|80px|střed]] [111] => | '''''Heliodromus''''' [112] => | sluneční běžec [113] => | [[Slunce]] [114] => | [[Sol (bůh)|Sol]]
([[Hélios]]) [115] => | pochodeň, bič, plášť a podobizny boha Hélia [116] => |- [117] => | 7. [118] => | [[Soubor:7th panel Mitreo di Felicissimus Ostia Antica 2006-09-08.jpg|80px|střed]] [119] => | '''''Pater''''' [120] => | otec [121] => | [[Saturn (planeta)|Saturn]] [122] => | [[Saturn (bůh)|Saturnus]] / [[Aión]]
([[Kronos]]) [123] => | mitra (pokrývka hlavy otců), pastýřská hůl, roucho, kápě a prsten s drahokamem [124] => |} [125] => Sedmý nejvyšší stupeň je spřízněný s planetou [[Saturn (planeta)|Saturn]] a bohem [[Saturn (bůh)|Saturnem]] ([[Kronos|Kronem]]), který je zde vyobrazen v podobě [[Aión]]a hrozivého vzezření (interpretovaný jako vládce času, všichni tito bohové se svou úlohou a charakteristickými rysy shodují) se lví hlavou (někdy i bez ní) a holí boha [[Janus|Iana]] v ruce (římského boha dveří, bran, vchodů, začátků a konců) a s klíčem nebo dvěma klíči, patrně od nebeské brány. Nad sedmým stupněm otce byl již jen nejvyšší velekněz, představitel kultu a sedmého stupně otců, který se tituloval jako „Otec otců“ (''Pater Patri''). [126] => [127] => Existuje také hypotéza, že pátý stupeň Peršan (''Perses'') mohl souviset s řeckým hrdinou [[Perseus|Perseem]]. [128] => [129] => Přestože cesta přes sedm iniciačních stupňů vedla do mytického nebe, je prokázáno, že ne všichni zasvěcení tohoto nejvyššího stupně dosáhli, zřejmě to ani nebylo povinností kultu. [130] => [131] => == Astrologické symboly == [132] => [[Soubor:Roman - Fragment of a Mosaic with Mithras - Walters 437.jpg|upright=0.9|náhled|Mozaika z 1. stol. n. l. zachycuje Mithru, kterak vychází z jeskyně za doprovodu dvou svých společníků – blíženců ''Cauta'' a ''Cautopata''.]] [133] => {| class="wikitable" [134] => |- [135] => ! symbol tauroktonie [136] => ! nebeské těleso [137] => |- [138] => | býk [139] => | [[souhvězdí Býka]] [140] => |- [141] => | pes [142] => | [[Souhvězdí Malého psa|souhvězdí Malého psa (''Canis Minor'')]], [[Souhvězdí Velkého psa|souhvězdí Velkého psa (''Canis Major'')]] [143] => |- [144] => | had [145] => | [[souhvězdí Hydry]], [[Souhvězdí Hada|Hada]] a [[Souhvězdí Draka|Draka]] [146] => |- [147] => | havran [148] => | ''[[souhvězdí Havrana]]'' [149] => |- [150] => | štír [151] => | [[souhvězdí Štíra]] [152] => |- [153] => | pšeničný klas (na býčím ocasu) [154] => | [[Spica|hvězda Spica]] [155] => |- [156] => | blíženci Cautes a Cautopates [157] => | [[souhvězdí Blíženců]] [158] => |- [159] => | lev [160] => | [[souhvězdí Lva]] [161] => |- [162] => | pohár [163] => | [[souhvězdí Poháru]] [164] => |- [165] => | Sol [166] => | [[slunce]] [167] => |- [168] => | Luna [169] => | [[měsíc]] [170] => |- [171] => | jeskyně [172] => | universum [173] => |} [174] => [175] => == Kult Sol Invictus == [176] => [[Soubor:Mithras relief, Vatican Museum.JPG|upright=0.9|náhled|Basreliéf s tauroktonií, Mithras zde poráží býka a přitom vzhlíží na slunečního boha Sola vycházejícím z mraků, [[Vatikánská muzea]].]] [177] => [[Soubor:Polychrome_reproduction_of_the_Mithraic_banquet_scene_featuring_Mithras_and_the_Sun_god_banqueting_on_the_hide_of_the_slaughtered_bull,_dating_to_130_AD,_Lobdengau-Museum,_Ladenburg,_Germany_(9407906616).jpg|upright=0.8|náhled|vlevo|Reprodukce hostiny Mithry se [[Sol (bůh)|Solem]] na hřbetu skoleného býka, datováno rok 130, muzeum v Ladenburku, Německo]] [178] => {{Různé významy|druhý= náboženských reformách císaře [[Aurelianus|Aureliána]]|stránka=Aurelianus}} [179] => Raná křesťanská církev kritizovala a obviňovala Mithrova mystéria z kopírování a parodování křesťanských obřadů. Mithra hrál v mithraismu podobnou úlohu spasitele stejně jako [[Ježíš Kristus|Kristus]] v [[křesťanství]]. Narození Mithry se v [[Řím]]ě slavilo 25. prosince během svátku Nepřemožitelného Slunce (Sol Invictus) zavedené císařem [[Aurelianus|Aureliánem]], které mělo formálně sjednotit kulty solárních bohů. Mithras je ztotožňován s dvěma antickými bohy slunce, s řeckým slunečním bohem [[Hélios|Héliem]] a zejména pak s římským aureliánským bohem [[Sol (bůh)|Solem]] („''Sol Invictus Mithras''“, ten je také v Mithrových obřadech často zobrazován, kterak je Mithrovi podřízen), na výjevech mithraistických oltáří je zde zobrazení Sola a Mithry, jak si nad oltářem tisknou ruce (''dexiósis''). Na jiných výjevech Sol před Mithrou klečí a Mithra nad ním mává jakýmsi předmětem (pravděpodobně vakem) jako kdyby snad chtěl Sola zasvětit do svých vlastních mystérií. Cyklus vyobrazení je ukončen výjevem, na němž je Mithra zobrazován, kterak vystupuje na Solův sluneční vůz.Robert Turcan, ''Mithra a Mithraismus'' str. 46 [180] => [181] => == Zeitgeist The Movie == [182] => {{Různé významy|druhý=dokumentárním filmu|stránka=Zeitgeist: The Movie}} [183] => Zmínky o Mithrově kultu se objevily také ve známém dokumentárním filmu [[Zeitgeist: The Movie|Zeitgeist]]. Jeho první část „Největší příběh všech dob“ se zaobírá náboženstvím, konkrétně kultem slunce a vlivem astrologie na náboženské kulty. Film interpretuje starověké kulty včetně toho Mithrova interpretuje jako přímé předchůdce [[křesťanství]]. Křesťanství mělo být pouze plagiátem mithraismu a dalších kultů starověku. Film se zaobírá otázkou, proč byly ve většině mytologií starověku obsaženy zrovna tyto vlastnosti: (narození z panny, 25. prosinec, počet následovníků, smrt po tři dny a vzkříšení z mrtvých). Faktem je, že údaje uváděné filmem o Mithrovi (''zrozen 25. prosince z panny Mehr v jeskyni, měl dvanáct učedníků, konal zázraky a tři dny po smrti vstal z mrtvých'') nejsou pravdivé ani ničím podložené. Dochované příběhy na Mithrových stélách, obrazech a reliéfech nikde nenaznačují, že by se bůh narodil z panny, měl dvanáct učedníků a vstal z mrtvých, je tedy nutno tyto informace uváděné filmem chápat jako mylné či lživé. Ve skutečnosti četná Mithrova zobrazení a sochy zachycují Mithru, kterak se svévolně rodí ze skály, žádní učedníci se s výjimkou blíženců Cauta a Cautopata po boku Mithry vůbec neobjevují. Mithras nakonec ani neumírá, nýbrž zabíjí kosmického býka a dělá to zřejmě každoročně (cyklicky), jeho mysterijní obřady tak zřejmě souvisejí s ročními obdobími a cykly v přírodě. Buď Mithras obnovuje život a plodnost zabitím býka cyklicky (každoročně), nebo to alespoň za něj dělají mithraistické svátky a obřady, při nichž je býk obětován. [184] => [185] => == Závěr == [186] => [[Soubor:Fresque Mithraeum Marino.jpg|náhled|vpravo|upright=1.0|Římská freska ''tauroktonie'', na níž Mithras zabíjí svým mečem (či dýkou) býka, s dalšími výjevy z života boha.]] [187] => Mithrův kult se objevuje v Římské říši v době, kdy upadá význam tradičních římských kultů a věřící lidé se zaobírají novými náboženskými myšlenkami do té doby neznámými (například spásou lidské duše a dosažením věčného života po smrti), roste tak oblíbenost antických mysterijních kultů, které tuto spásu (či osvícení) zajišťují (nejen tedy Mithrova, ale také roste oblíbenost [[Démétér|Déméteřiných]] eleusínských mystérií, dále [[Dionýsova|Dionýsových]], [[Usir|Osiridových]], [[Kybelé|Kybeliných]] a mystérií [[Kabeirové|Kabeirů]] na [[Samothráké]]). Bylo to období velkých společenských otřesů a barbarských vpádů, které ohrožovaly samotnou říši. V této době se na scéně objevuje také nové náboženství – [[křesťanství]], také nabízející spásu lidské duše skrze Syna Božího. [188] => [189] => [[Soubor:Mitreo Pisa.jpg|náhled|upright=0.8|vlevo|Římský reliéf ''tauroktonie'', italská [[Pisa]], [[Camposanto Monumentale]]]] [190] => Přestože se „mithraismus“ rozšířil do všech koutů Římské říše a zasvěcovat se do něj nechávali i někteří císaři, mnozí badatelé se domnívají, že byl jen krůček od chvíle stát se státním náboženstvím, nic nenasvědčuje tomu, že by Mithrův kult měl ambice se jím stát a chtít svět „mithraizovat“. Mysterijní kult neusiloval o popírání ostatních bohů a kultů či jejich zákaz. [191] => [192] => Ani Mithras nemohl na rozdíl od křesťanství zaujmout dominantní postavení státního boha. Za vlády císaře [[Aurelianus|Aureliana]] byl minimálně ztotožňován se státním aureliánským slunečním bohem [[Sol (bůh)|Solem]] (docházelo k jejich spojení ve formě ''Sol Invictus Mithras'') a jeho narození bylo slaveno 25. prosince v souvislosti s narozením Sola a dalších slunečních božstev, jenže elitářská vyhraněnost znemožňovala mithraismu stát se masovým náboženstvím. Mithrova společenství navzdory rozšíření na území impéria zůstávala málo početná. Původ božstva v Orientu, celkový cizokrajný nádech a kulturní spřízněnost s [[Sasánovská říše|Perskou říší]] (se kterou Řím často vedl vleklé války) mohly navíc vyvolávat v řadách římské veřejnosti jistou nedůvěru a opovržení. Navíc vojenský charakter obřadů tolik oblíbený u vojáků znemožňoval přístup ženám, kult a jeho zasvěcení bylo přístupné pouze mužům. Ženy se musely alespoň spokojit s kulty jiných božstev, často se v okolí Mithrových svatyních nachází další chrámy zasvěcené některým bohyním (převážně se jedná o bohyni [[Kybelé]], jejíž kult má také svá ''mystéria'' a původ v [[Malá Asie|Malé Asii]]). [193] => [194] => Mithrův kult se nestal samostatným náboženstvím, pouze se etabloval jako synkretický přírůstek římského náboženství. Otcem Mithry neměl být nikdo jiný než Zeus-Oromazd (synkretické spojení nejvyššího olympského boha [[Zeus|Dia]] a [[Ahura Mazda|Ahury Mazdy]], nejvyššího íránského boha zoroastrismu), jindy byl Mithra (kromě Sola) ztotožňován také s maloasijským bohem [[Attis|Attidem]] (partnerem bohyně Kybelé) jako „Mithra-Attis“. Jakou roli hrál v kultu nejvyšší synkretický bůh [[Ptolemaiovský Egypt|helénistického Egypta]] [[Serapis]] není známo, buď sem byl umístěn náhodně, a nebo zde zastupoval podobu nejvyššího boha, Mithrova otce. Je možné, že Mithrův kult se snažil formálně sjednotit náboženskou nejednotnost, kulturní a náboženskou rozmanitost Římského impéria. Jeho kulturní a náboženskou nejednotu se pokusil Aurelian vyřešit svými náboženskými reformami (zavedením státního kultu boha slunce Sol Invictus, s kterým byl Mithras ztotožněn) a nakonec zcela „vyřešena“ zákazem pohanských kultů a nastolením křesťanství jako jediného náboženství. Se zákazem pohanských obětí a kultů zanikl také Mithrův kult. [195] => [196] => == Zánik == [197] => [[Soubor:Altars, Carrawburgh Mithraeum.jpg|upright=0.9|náhled|Oltáře ze svatyně v [[Carrawburgh]], [[Spojené království]] (replika)]] [198] => Po zákazu pohanských krvavých obětí v Římské říši začíná rychlý úpadek mnoha pohanských kultů včetně toho Mithrova, který byl závislý na obětech býka, jehož maso zasvěcenci jedli na sakrálních hostinách a během kultovních slavností ve svatyních. Pro náboženskou liturgii a zasvěcence byl tento akt ze všech nejdůležitější, představoval Mithrovu oběť, skrze kterou je obnovována plodnost a životaschopnost světa. Prostřednictvím oběti býka a býčí hostiny je tak Mithrův skutek připomínán a nebo dokonce sami věřící se prostřednictvím obřadu podílejí na obnově světa společně s Mithrou. Je tedy pochopitelné, že bez býčích obřadů byla další existence kultu nemyslitelná. [199] => [200] => [[Soubor:St Urban Mithraskultstaette Sonnengott im Strahlenkranz 10082012 655.jpg|upright=0.7|náhled|vlevo|Symbol slunečního boha, areál Mithrovy svatyně, Sankt Urban, [[Korutany]], [[Rakousko]]]] [201] => Po ustanovení křesťanství hlavním státním náboženstvím Římské říše se mithraistické památky stávaly terčem útoků křesťanských věřících. Ti se snažili zahladit veškeré stopy po dříve oblíbeném bohu a spasiteli Římské říše, který dříve pro křesťanství představoval vážného konkurenta. Navíc křesťané byli také toho názoru, že Mithrův kult se na křesťanských obřadech dopouštěl plagiátorství, měl údajně vykrádat a kopírovat křesťanské bohoslužby a svátosti, a zároveň tak křesťanství i zesměšňovat. Mithrův kult, značně oslabený, se dost možná snažil podobně jako ostatní kulty pokračovat ve své činnosti dál, pokud možno tajně a ilegálně. Jeho existence definitivně končí na konci 4. století našeho letopočtu v souvislosti s protipohanskými výnosy křesťanského císaře [[Theodosius I.|Theodosia]]. [202] => [203] => == Reference == [204] => [205] => [206] => == Literatura == [207] => * {{Citace monografie [208] => | příjmení = Turcan [209] => | jméno = Robert [210] => | rok = 2004 [211] => | překladatelé = Veronika Sysalová [212] => | titul = Mithra a mithraismus [213] => | vydavatel = Vyšehrad [214] => | místo = Praha [215] => | isbn = 80-7021-708-1 [216] => | počet stran = 175 [217] => }} [218] => * {{Citace monografie [219] => | příjmení = Giebelová [220] => | jméno = Marion [221] => | rok = 2009 [222] => | překladatelé = Rudolf Řežábek [223] => | titul = Tajemství antických kultů [224] => | vydavatel = Dialog [225] => | místo = Liberec [226] => | isbn = 978-80-7424-012-6 [227] => | počet stran = 173 [228] => }} [229] => [230] => == Související články == [231] => * [[Starověký Řím]] [232] => * [[Perská říše]] [233] => * [[Sásánovská říše]] [234] => * [[Zoroastrismus]] [235] => * [[Maitréja]] [236] => * [[Pontus]] [237] => * [[Římská legie]] [238] => * [[Hélios]] [239] => * [[Sol (bůh)]] [240] => * [[Serapis]] [241] => * [[Kybelé]] [242] => * [[Perseus]] [243] => [244] => == Externí odkazy == [245] => * {{Commonscat}} [246] => {{Autoritní data}} [247] => [248] => {{Portály|Starověký Řím|Náboženství|Antika}} [249] => [250] => [[Kategorie:Starověká Persie]] [251] => [[Kategorie:Starověké římské náboženství]] [252] => [[Kategorie:Íránská náboženství]] [253] => [[Kategorie:Sluneční božstva]] [254] => [[Kategorie:Pozdní antika]] [255] => [[Kategorie:Mystéria]] [] => )
good wiki

Mithraismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'křesťanství','Sol (bůh)','Hélios','Starověký Řím','Kybelé','Zoroastrismus','Serapis','Perseus','Ptolemaiovský Egypt','Aión','Římská legie','Saturn (bůh)'

Aion

Hélios

Křesťanství

Kybelé

Perseus

Serapis

Zoroastrismus