Array ( [0] => 15613584 [id] => 15613584 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mittelbau-Dora [uri] => Mittelbau-Dora [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1991-061-16, Niedersachswerfen, Produktion von V1 - V2.jpg|náhled|Nákladní vagony před tunelem do štol pod horou Kohnstein]] [1] => '''Mittelbau-Dora''' (KZ Dora-Mittelbau) byl německý [[koncentrační tábor]], který se nacházel poblíž města [[Nordhausen]] v [[Německo|Německu]]. Byl založen během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] 28. srpna 1943 jako pobočný tábor koncentračního tábora [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]] a jeho hlavním cílem byla výroba raket [[Aggregat]] 4 ([[V-2]]) a letounových střel [[V-1]]. Za 18 měsíců existence Dory prošlo táborem kolem 60 000 vězňů z 48 zemí a přibližně 20 000 z nich zemřelo v důsledku nelidských a pracovních podmínek.{{Citace monografie [2] => | příjmení = Unzeitig [3] => | jméno = Josef Ivo [4] => | příjmení2 = [5] => | jméno2 = [6] => | titul = Dora - tábor utrpení a smrti [7] => | vydání = [8] => | vydavatel = Profil [9] => | místo = Ostrava [10] => | rok = 1988 [11] => | počet stran = 121 [12] => | strany = 14 [13] => | isbn = [14] => }} Koncentrační tábor byl osvobozen americkou armádou 11. dubna 1945. [15] => [16] => == Kohnstein == [17] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1992-068-24A, Niedersachswerfen, Produktion von V1 - V2.jpg|vlevo|náhled|Kohnstein|150x150pixelů]] [18] => [[Kohnstein]] je vápencový kopec ležící na jižním úpatí středoněmeckého pohoří [[Harz]]. Chemický koncern [[IG Farben]] těžil v kopci od dob [[První světová válka|první světové války]] [[anhydrit]]. Vzniklé štoly převzal v roce 1935 státní podnik [[WIFO]] a zájmy obou koncernů se spojily. Pod horou Kohnstein začal vznikat rozsáhlý systém dvou tunelů A a B v délce 1 800 metrů, které byly postupně propojovány 150 až 200 metrů dlouhými štolami. Ve vybudovaných štolách skladovala firma Wifo strategické válečné suroviny. Když bylo vybombardováno armádní výzkumné středisko raketových zbraní v [[Peenemünde]] bylo rozhodnuto přemístit výrobu raket do podzemí hory Kohnstein. V době převzetí tohoto podzemního systému s více než 100 000 m² plochy byly dohotoveny oba dva tunely a 46 propojovacích štol. Firma Wifo byla pověřena vyklidit štoly a připravit vše na přemístění techniky i odborníků z Peenemünde, aby mohla být v co nejkratší době zahájena výroba raket [[V-2]]. Tomu mělo sloužit i masové nasazení vězňů z koncentračních táborů, konkrétně z [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwaldu]].Unzeitig (1988), s. 7-8. [19] => [20] => == Koncentrační tábor == [21] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1991-076-02A, Niedersachswerfen, Produktion von V1 - V2.jpg|náhled|V-1]] [22] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1992-068-21A, Niedersachswerfen, Produktion von V1 - V2.jpg|náhled|Štola 29 – zde probíhala montáž spalovacích komor V-2]] [23] => [[Soubor:Otto Förschner.jpg|náhled|[[Otto Förschner]] - od září 1943 velitel koncentračního tábora. V únoru 1945 nahrazen Richardem Baerem. V dubnu 1945 byl Förschner zajat americkou armádou a 13.12.1945 odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán oběšením 28. května 1946]] [24] => [[Soubor:Germany, Thüringen, Nordhausen, KZ Dora-Mittelbau (2).JPG|náhled|Detail zachovalé spalovací komory V-2 nalezené v podzemí]] [25] => [[Soubor:Mittelbau-Dora money.jpg|náhled|Peníze používané v koncentračním táboře]] [26] => První transport se 107 vězni dorazil k tunelům 28. srpna 1943, tedy deset dní po bombardování Peenemünde. Zpočátku byly životní podmínky pro vězně velmi špatné. V prvních měsících jich mnoho zemřelo na podvýživu, vyčerpání a kvůli katastrofálním hygienickým podmínkám. Odstřely tunelů probíhaly nepřetržitě ve dne i v noci a vězňům nezbývalo než spát na zemi. Druhý transport byl vypraven z [[Koncentrační tábor Buchenwald|KT Buchenwald]] 2. září a postupně byly štoly 39-42 (později i 43-46) vybaveny čtyřposchoďovými dřevěnými palandami. Dne 19. října byla firma [[Mittelwerk|Mittelwerk GmbH]] pověřena po vybudování podzemní továrny dodávat nacistické armádě měsíčně 900 raket, celkem 12 000 kusů. První tři rakety V-2 byly dokončeny 1. ledna 1944. V únoru byla zahájena rozsáhlá výstavba venkovního koncentračního tábora a 27. března zahájen provoz v krematoriu KT Dora – do té doby bylo z Dory do Buchenwaldu přepraveno 2 939 mrtvých těl ke spálení a posláno několik transportů vysílených a nemocných vězňů k likvidaci do [[Bergen-Belsen|KT Bergen-Belsen]] a [[Lublin]]u ([[Majdanek|Majdanku]]). V říjnu bylo rozhodnuto přeměnit Doru z pobočného tábora KT Buchenwald na samostatný tábor Mittelbau. Zároveň podle ministerského výnosu firma Mittelwerk přebírá veškeré objekty i realizaci dalších projektů podzemní výroby zbraní a válečného materiálu v prostoru Mittelbau, včetně dosavadní pobočky firmy Wifo. Dne 4. dubna 1945 spojenecké letectvo provedlo zničující nálet na Nordhausen, při kterém zahynulo i mnoho vězňů. Ihned na to byla zahájena evakuace Dory tzv. [[Pochod smrti|pochody smrti]] směrem ke [[Bergen-Belsen|KT Bergen-Belsenu]] a ke [[Koncentrační tábor Sachsenhausen|KT Sachsenhausen]]. Dva dny po náletu byl vypraven zvláštní vlak raketových odborníků, mezi kterými byl i [[Wernher von Braun]] směrem k [[Alpy|Alpám]]. Ve všech zbrojních závodech firmy Mittelwerk byla 10. dubna zastavena práce a všichni vedoucí i dozorci opustili oblast Kohnsteinu. Americká armáda den poté obsadila Nordhausen a po příjezdu do KT Dora nalezla 680 zbývajících a zcela vysílených vězňů. Většina ostatních byla osvobozena anglickými jednotkami 15. dubna v KT Bergen-Belsen.Unzeitig (1988), s. 115-119. V létě roku 1948 sovětští ženisté oba tunely odstřelili, tak jako i část prostoru v podzemí. [27] => [28] => V průběhu pozdějších let vláda NDR z koncentračního tábora vybudovala památník. Byly zasypány veškeré zbytky po barácích, naopak bylo opraveno krematorium a vytvořen památník na bývalém appelplatzu. Největším lákadlem pro návštěvníky se pak stalo v letech 1988 až 1995 vybudování nového tunelu do podzemí, který byl proražen v prostoru zavaleného portálu tunelu B a ústí kolmo do tunelu A. Je zde možno prohlédnout část vybetonovaného tunelu A s vystavenými zbytky motoru V-2. Návštěvník také spatří zbytky raket V-1 v galerii 46 a 45. Servisním tunelem navštíví též zaplavenou galerii 44. Zbytek podzemní továrny však zůstává vzhledem k špatnému stavu nadloží definitivně uzavřen. [29] => [30] => == Sabotáže == [31] => Výroba raket V-2 se potýkala s velkou zmetkovitostí hotových raket. Hlavní příčinou neúspěchů bylo to, že sériová výroba byla zahájena v době, kdy V-2 měla ještě konstrukční závady. Jen od 1. ledna 1944 bylo provedeno na raketě kolem 12 000 konstrukčních změn. Další příčinou bylo nasazení vězňů při výrobě raket a to jak neodborností, tak uvědomělou sabotáží.{{Citace monografie [32] => | příjmení = Jelínek [33] => | jméno = František [34] => | odkaz na autora = František Jelínek (skaut) [35] => | příjmení2 = [36] => | jméno2 = [37] => | titul = Dora - Zadrátované myšlenky a vzpomínky [38] => | vydání = [39] => | vydavatel = Nová Forma [40] => | místo = Týn nad Vltavou [41] => | rok = 2016 [42] => | počet stran = 242 [43] => | strany = 40 [44] => | isbn = 978-80-7453-729-5 [45] => }} Kvůli vysokým trestům se jednalo o drobné sabotáže jednotlivců, ale podařilo se i zastavit chod celé továrny na 22 dní.{{Citace monografie [46] => | příjmení = Beneš [47] => | jméno = Jiří [48] => | příjmení2 = [49] => | jméno2 = [50] => | titul = V německém zajetí [51] => | vydání = 1 [52] => | vydavatel = Melantrich [53] => | místo = Praha [54] => | rok = 1945 [55] => | počet stran = 308 [56] => | strany = 261–262 [57] => | isbn = [58] => }} [59] => Při výrobě V-2 zemřelo více lidí, než bylo zabito při jejich výbuchu.Jelínek (2016), s. 157.https://technet.idnes.cz/peenemunde-v-2-a-v-1-smrt-na-londyn-doa-/vojenstvi.aspx?c=A120918_130128_vojenstvi_kuzhttp://opevneni.blogspot.cz/2014/02/mittelwerk-dora-nordhausen.html Na jednu použitou raketu V-2 padlo v koncentračním táboře asi 6 lidských životů. [60] => [61] => == Odkazy == [62] => === Reference === [63] => [64] => === Literatura === [65] => * [[František Jelínek (skaut)|František Jelínek]]: ''[[Dora – Zadrátované myšlenky a vzpomínky]]'' Týn nad Vltavou: Nová Forma 2016, {{ISBN|978-80-7453-729-5}} [66] => * [[Jiří Beneš (novinář)|Jiří Beneš]]: ''V německém zajetí'' Praha: Melantrich 1945 [67] => * Josef Ivo Unzeitig: ''Dora - tábor utrpení a smrti'' Profil: Ostrava 1988 [68] => [69] => === Související články === [70] => * [[Seznam pobočných táborů Mittelbau]] [71] => [72] => === Externí odkazy === [73] => * {{commonscat}} [74] => * [https://www.buchenwald.de/en/29/ Mittelbau-Dora Memorial] [75] => [76] => {{Autoritní data}} [77] => {{Portály|Druhá světová válka|Německo}} [78] => [79] => [[Kategorie:Nacistické koncentrační tábory]] [80] => [[Kategorie:Muzea v Durynsku]] [81] => [[Kategorie:Vojenství Německa během druhé světové války]] [82] => [[Kategorie:Sabotáže]] [] => )
good wiki

Mittelbau-Dora

Nákladní vagony před tunelem do štol pod horou Kohnstein Mittelbau-Dora (KZ Dora-Mittelbau) byl německý koncentrační tábor, který se nacházel poblíž města Nordhausen v Německu. Byl založen během druhé světové války 28.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Koncentrační tábor Buchenwald','Bergen-Belsen','V-2','Soubor:Mittelbau-Dora money.jpg','Jiří Beneš (novinář)','František Jelínek (skaut)','Wernher von Braun','Pochod smrti','Majdanek','Soubor:Germany, Thüringen, Nordhausen, KZ Dora-Mittelbau (2).JPG','koncentrační tábor','Aggregat'

Aggregat

Majdanek

V-2

Raketa V-2 (Vergeltungswaffe 2) byla první operační balistickou raketou na světě, která byla vyvinuta v Německu během druhé světové války.