Array ( [0] => 14658312 [id] => 14658312 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mlhovina [uri] => Mlhovina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Mlhovina je astronomický objekt ve vesmíru. Jedná se o velké oblaky plynu a prachu, které se nacházejí v mezihvězdném prostoru. Mlhoviny mohou mít různé tvary a barvy a vznikají zejména při výbuších supernov nebo v důsledku aktivního jádra galaxie. Jednou z nejznámějších mlhovin je Orionova mlhovina, která je dobře viditelná na noční obloze. Dalšími známými mlhovinami jsou Krabí mlhovina, Hluchý telefon, Helix nebo Oči kočky. Mlhoviny mají také význam ve vědeckém výzkumu, neboť umožňují studovat procesy vzniku a vývoje hvězd. [oai] => Mlhovina je astronomický objekt ve vesmíru. Jedná se o velké oblaky plynu a prachu, které se nacházejí v mezihvězdném prostoru. Mlhoviny mohou mít různé tvary a barvy a vznikají zejména při výbuších supernov nebo v důsledku aktivního jádra galaxie. Jednou z nejznámějších mlhovin je Orionova mlhovina, která je dobře viditelná na noční obloze. Dalšími známými mlhovinami jsou Krabí mlhovina, Hluchý telefon, Helix nebo Oči kočky. Mlhoviny mají také význam ve vědeckém výzkumu, neboť umožňují studovat procesy vzniku a vývoje hvězd. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Nursery_of_New_Stars_-_GPN-2000-000972.jpg|náhled|Trojúhelníková emisní mlhovina [[NGC 604]] ležící ve spirálním ramenu [[Galaxie v Trojúhelníku|galaxie M33]], 2,7 miliónů světelných let od Země. Tato mlhovina je oblastí vzniku nových hvězd.]] [1] => '''Mlhovina''' je [[mezihvězdné mračno]] prachových částic a [[plyn]]ů. Původně bylo slovo ''mlhovina'' obecným označením pro jakýkoliv rozměrný [[astronomický objekt]] včetně [[Galaxie|galaxií]] mimo [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčnou dráhu]] a některá užívání staršího významu stále přežívají, například [[galaxie v Andromedě]] je občas označována jako ''mlhovina Andromeda'' nebo ''mlhovina v Andromedě''. Stejně jako v případě galaxií a [[hvězdokupa|hvězdokup]] se jedná o objekt [[Hluboký vesmír|hlubokého vesmíru]]. Mívají velikost obvykle od jednoho do zhruba tisíce světelných let v závislosti na typu mlhoviny, avšak existují menší ([[NGC 7027]]) či větší ([[Mlhovina Tarantule]]). Název český i latinský vychází z [[Mlha|mlhy]], [[Atmosféra Země|atmosférického]] jevu na [[Země|Zemi]]. [2] => [3] => == Dělení == [4] => Mlhoviny lze roztřídit podle způsobu jejich osvětlení: [5] => * [[Difúzní mlhovina|Difúzní mlhoviny]] jsou osvětlené mlhoviny [6] => ** [[Emisní mlhovina|Emisní mlhoviny]] jsou vnitřně osvětlené mraky ionizovaného plynu, tyto mlhoviny září ve spektrálních čarách svých [[Molekula|molekul]] či [[atom]]ů vybuzených většinou [[Ultrafialové záření|ultrafialovým světlem]] i vzdálenějších hvězd. [[Karmínová]] barva je kupříkladu čára přechodu vodíkových atomů do základního stavu. Dále se dělí na:http://objekty.astro.cz/mlhoviny/2192-mlhoviny [7] => *** [[Oblast HII|Oblasti HII]] tvořené převážně ionizovaným vodíkem. [8] => *** [[Planetární mlhovina|Planetární mlhoviny]] vznikající v konečném stádiu červených obrů, kteří odhodili své plynné obaly. [9] => *** Pozůstatky po [[Výbuch supernovy|výbuchu supernovy]] [10] => ** [[Reflexní mlhovina|Reflexní mlhoviny]] jsou osvětleny odrazy světla blízkých hvězd. Odraz způsobuje především prach obsažený v mlhovině, která pak září celým spektrem blízkých hvězd. Příkladem je mlhovina uvnitř hvězdokupy [[Plejády]] nebo mlhovina [[IC 2220|Toby Jug]]. [11] => * [[Temná mlhovina|Temné mlhoviny]] nejsou osvětleny. Mohou být zaznamenány, pokud zakryjí hvězdu nebo jinou mlhovinu. Známým příkladem je [[mlhovina Koňská hlava]] v [[Souhvězdí Orionu|Orionu]] a [[mlhovina Uhelný pytel]] v [[Souhvězdí Jižního kříže|Jižním kříži]]. [12] => [13] => === Difúzní mlhoviny === [14] => Na rozdíl od temných mlhovin se v difuzních mlhovinách rozptyluje světlo. [15] => [16] => ==== Emisní mlhoviny ==== [17] => [[Soubor:Trifid Nebula by Deddy Dayag.jpg|náhled|M 20 čili NGC 6514, emisní mlhovina ve Střelci zvaná [[Mlhovina Trifid|Trifid]]|vlevo]] [18] => [[Soubor:NGC7293 (2004).jpg|náhled|[[Planetární mlhovina Helix]], NGC 7293, pravděpodobně nejbližší a nejjasnější planetární mlhovina ke Slunci]] [19] => V emisní mlhovině dochází k ozáření ionizovaného plynu hvězdami typů O a B v mlhovině či v její blízkosti a rekombinaci [[Atom|atomů]]. Plyn následně září světlem vlastního [[Elektromagnetické spektrum|spektrálního]] osvětlení. Emisní mlhoviny fungují jako rodiště hvězd, nachází se v nich proto horké mladé hvězdy, které dokážou mlhovinu rozsvítit nejvíce. Její barva závisí na jejím složení a na množství energie z okolních hvězd. Emisní mlhoviny s nejnižší energií září v červeném spektru, s vyšší v modrém či zeleném. Mezi nejčastější typy patří [[oblast HII|oblasti HII]], které se skládají převážně z ionizovaného vodíku. Nejznámějšími oblastmi HII jsou [[Orlí mlhovina]], mlhovina [[NGC 2237|Rozeta]] či mlhovina [[Mlhovina Trifid|Trifid]]. Planetární mlhoviny vznikají po [[Červený obr|posledních stádiích hvězd]], které měly hmotnost 0,5 až 8 [[Sluneční hmotnost|Sluncí]]; proto i Slunce za více než 6 miliard let vytvoří planetární mlhovinu. Hvězda odhodí svůj plynný obal, ze kterého vznikne planetární mlhovina a v jejím středu zůstane [[bílý trpaslík]] čili pozůstatek po původní hvězdě. Jejich životnost je přibližně 1 000 let. Jsou to oblaky plynů ve tvaru koule, pro zdánlivou podobnost s plynnými obry byly pojmenovány planetární. K planetárním mlhovinám patří kupříkladu mlhovina [[Činka (mlhovina)|Činka]] a [[planetární mlhovina Helix]]. Dalším druhem je mlhovina vzniklá po tzv. výbuchu supernovy či jednoduše po supernově. Tímto způsobem vznikla [[Krabí mlhovina]]. [20] => [21] => ==== Reflexní mlhoviny ==== [22] => Záření z hvězd v mlhovině nedostačuje na to, aby došlo k [[Ionizace|ionizaci plynu]]. Je však natolik silné, aby se paprsky odrazily o prachová zrna obsažená v mlhovině. Mlhovina září ve spektru hvězdy, kterou odráží. Protože absorpce vlnové délky viditelného světla je λ^-4, jeví se nám obraz modřejší, než je skutečné spektrum hvězdy. Pakliže se v reflexní mlhovině nachází proměnné hvězdy, reflexní mlhovina také září nerovnoměrně. K reflexním mlhovinám patří [[mlhovina v Orionu]], [[NGC 1555]], [[mlhovina Vajíčko]] či [[IC 2220|mlhovina Tobyho Juga]]. [23] => [24] => === Temné mlhoviny === [25] => [[Soubor:Horsehead nebula.png|náhled|IC 434 [[mlhovina Koňská hlava]] ležící v pásu Orionu]] [26] => Temné mlhoviny nejsou osvětlené, lze je tudíž pozorovat pouze před hvězdami či před difúzní mlhovinou jako temná oblast. Nachází daleko od hvězd či veškeré dostupné světlo absorbují. Složením se však od jiných typů neliší, pouze mlhovina má mnohem větší množství prachu v sobě obsažené, což brání světlu mrakem prostoupit. Mezi nejznámější temné mlhoviny patří [[Mlhovina Koňská hlava]] a [[Mlhovina Uhelný pytel|Uhelný pytel]]. [27] => [28] => == Složení == [29] => Mlhoviny se skládají převážně z prachu a plynu v poměru 100:1. Prach jest nejčastěji složen z [[Uhlík|uhlíku]] a [[Křemičitany|křemičitanů]] s příměsí ledu atd. Plyn se nejčastěji skládá z [[vodík|vodíku]], [[Helium|helia]], [[Dusík|dusíku]], [[Neon|neonu]] či [[Železo|železa]]. Jelikož v mlhovinách z těchto plynů vznikají hvězdy, mají podobné složení. Hustota jest mezi 10^2 až 10^3 na centimetr krychlový. [30] => [31] => Např. u [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] tvoří mlhoviny přibližně 10 % její hmoty. [32] => [33] => == Tvorba mlhovin == [34] => Některé mlhoviny se tvoří na konci [[Vývoj hvězd|života hvězd]]. Hvězda, která projde změnou v [[Bílý trpaslík|bílého trpaslíka]], odfoukne své vnější vrstvy, které vytvoří [[Planetární mlhovina|planetární mlhovinu]]. [[Nova|Novy]] a [[Supernova|supernovy]] mohou také vytvořit mlhoviny známé jako zbytky [[Nova|novy]] a zbytky [[Supernova|supernovy]]. [35] => [36] => == Rodiště hvězd == [37] => [[Soubor:Orion Nebula - Hubble 2006 mosaic 18000.jpg|náhled|[[Mlhovina v Orionu|Mlhovina M42]], ve které vznikají mladé jasné hvězdy]] [38] => Mlhoviny jsou [[Vznik hvězdy|rodištěm hvězd]]. Podle tzv. [[Mlhovinová hypotéza|mlhovinové hypotézy]] vznikají nové hvězdy z velmi zředěných [[Molekulární mračno|molekulárních oblaků]], které se začnou smršťovat svou vlastní gravitací, často kvůli vlivu blízké exploze [[supernova|supernovy]], přechodem přes rameno galaxie, či elektromagnetické síly.https://www.aldebaran.cz/astrofyzika/hvezdy/evolution.php Oblak se smršťuje a trhá, čímž vytváří globule, prvky obsažené v mlhovině ve volném pádu ke směru středu globule. Roste v nich tlak a teplota, zvětšuje se jejich velikost, až vznikne kulovitý útvar s potřebným tlakem a gravitací. Při zážehu termojaderné reakce se z protohvězdy stane hvězda. Některé objekty nenabydou dostatečné velikosti, aby v jejich středu mohla být zažehnuta termojaderná reakce, takové objekty se nazývají [[Hnědý trpaslík|hnědí trpaslíci]]. Mnohé hvězdy vznikají v natolik blízké vzdálenosti, aby se vzájemně gravitačně přitahovaly a obíhaly okolo společného těžiště. Nazývají se dle počtu hvězd, například [[Dvojhvězda|dvojhvězdy]] či [[Trojhvězda|trojhvězdy]]. Vícehvězdné systémy tvoří asi 80 % všech hvězd,https://www.stoplusjednicka.cz/jaky-je-nejvyssi-znamy-pocet-stalic-v-jednom-hvezdnem-systemu kupříkladu [[Polárka]] Aa, Ab a B; [[Sirius]] A a B či [[Kastor]] A, B, C, YY Geminorum. [39] => [40] => Nově vytvořené hvězdy [[Ionizace|ionizují]] okolní [[plyn]] a vytvářejí tak emisní mlhovinu. V emisních mlhovinách se nacházejí otevřené [[Hvězdokupa|hvězdokupy]]. Otevřená hvězdokupa nedokáže hvězdy gravitačně udržet při sobě, postupem času hvězdy unikají z jejího gravitačního vlivu. Slunce kdysi patřilo také do mlhoviny, ale vlivem rotace galaxie se původní hvězdokupa z mlhoviny rozložila. [41] => [42] => == Zajímavosti == [43] => * [[Cena Nebula]], pravidelně udělovaná spisovatelům [[fantasy]] a [[Science fiction|sci-fi]] v [[Spojené státy americké|USA]], je pojmenována po mlhovinách. [44] => [45] => == Reference == [46] => [47] => [48] => [49] => == Související články == [50] => [51] => * [[Sluneční mlhovina]] [52] => * [[Mlhovinová hypotéza]] [53] => * [[Mezihvězdné prostředí]] [54] => * [[Krabí mlhovina]] [55] => * [[Emisní mlhovina]] [56] => [57] => == Externí odkazy == [58] => * {{Commonscat}} [59] => * {{Otto|heslo=Mlhoviny}} [60] => * {{Wikislovník|heslo=mlhovina}} [61] => {{Autoritní data}} [62] => [63] => {{Portály|Astronomie}} [64] => [65] => [[Kategorie:Mlhoviny| ]] [] => )
good wiki

Mlhovina

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'IC 2220','Supernova','Mlhovinová hypotéza','Emisní mlhovina','Krabí mlhovina','plyn','Nova','Planetární mlhovina','Galaxie Mléčná dráha','Ionizace','galaxie v Andromedě','bílý trpaslík'

Ionizace

Nova

Plyn

Supernova