Array ( [0] => 15507486 [id] => 15507486 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Moa [uri] => Moa [3] => Dinornis maximus, Natural History Museum (PV A 608).jpg [img] => Dinornis maximus, Natural History Museum (PV A 608).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Moa byla velká nelétající pták, která žila na Novém Zélandu. Tyto úchvatné bytosti, které mohly dosahovat výšky až tří metrů, byly fascinujícím příkladem evoluční přizpůsobivosti. Mezi jejich charakteristické rysy patřil robustní vzhled a silné nohy, které jim umožňovaly pohybovat se po rozmanitých terénech ostrova. Moa byla herbivorní, což znamená, že se živila především rostlinami, listy a semeny. Díky své velikosti se dokázala dostat k potravě, kterou menší zvířata využívat nemohla, a tím hrála důležitou roli v ekosystému Nového Zélandu. Jejich přítomnost pomáhala udržovat rovnováhu mezi rostlinnými a živočišnými druhy. Bohužel, moha zanikla zhruba před 500 lety, pravděpodobně v důsledku lovu a změn v prostředí způsobených lidmi. Jejich vymizení upozorňuje na důležitost ochrany biologické rozmanitosti a udržitelnosti přírodních ekosystémů. Dnes jsou moha symbolem ztracených možností a připomínkou potřeby aktivního přístupu k ochraně přírody. Studium těchto ptáků a jejich ekologie nám může poskytnout cenné poznatky pro budoucí úsilí o ochranu ohrožených druhů a obnovu jejich přirozených habitatů. Moa tedy nejen že fascinují svým historickým a biologickým významem, ale také inspirují k pozitivním změnám a celkové ochraně našeho životního prostředí. [oai_cs_optimisticky] => Moa byla velká nelétající pták, která žila na Novém Zélandu. Tyto úchvatné bytosti, které mohly dosahovat výšky až tří metrů, byly fascinujícím příkladem evoluční přizpůsobivosti. Mezi jejich charakteristické rysy patřil robustní vzhled a silné nohy, které jim umožňovaly pohybovat se po rozmanitých terénech ostrova. Moa byla herbivorní, což znamená, že se živila především rostlinami, listy a semeny. Díky své velikosti se dokázala dostat k potravě, kterou menší zvířata využívat nemohla, a tím hrála důležitou roli v ekosystému Nového Zélandu. Jejich přítomnost pomáhala udržovat rovnováhu mezi rostlinnými a živočišnými druhy. Bohužel, moha zanikla zhruba před 500 lety, pravděpodobně v důsledku lovu a změn v prostředí způsobených lidmi. Jejich vymizení upozorňuje na důležitost ochrany biologické rozmanitosti a udržitelnosti přírodních ekosystémů. Dnes jsou moha symbolem ztracených možností a připomínkou potřeby aktivního přístupu k ochraně přírody. Studium těchto ptáků a jejich ekologie nám může poskytnout cenné poznatky pro budoucí úsilí o ochranu ohrožených druhů a obnovu jejich přirozených habitatů. Moa tedy nejen že fascinují svým historickým a biologickým významem, ale také inspirují k pozitivním změnám a celkové ochraně našeho životního prostředí. ) Array ( [0] => {{Různé významy|stránka=MOA}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Moa [3] => | výskyt = Miocén až recent, asi před 17 miliony až 600 lety [4] => | obrázek = Giant Haasts eagle attacking New Zealand moa.jpg [5] => | popisek = Dvojice ptáků moa při útok [[Orel Haastův|orla Haastového]] [6] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [7] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [8] => | třída = [[ptáci]] (Aves) [9] => | podtřída = [[běžci]] (Ratitae) [10] => | řád = '''ptáci moa''' (Dinornithiformes) [11] => | řád popsal = [[Charles Lucien Bonaparte|Bonaparte]], 1853 [12] => }} [13] => '''Moa''' (Dinornithidae) byli obří nelétaví [[ptáci]], kteří žili ještě v historické době na území [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] včetně [[Stewartův ostrov|Stewartova ostrova]].{{Citace elektronického periodika [14] => | autor1 = University of Otago [15] => | titul = Giant moa find suggests moa were native to Rakiura [16] => | periodikum = phys.org [17] => | datum_vydání = 2021-11-15 [18] => | url = https://phys.org/news/2021-11-giant-moa-native-rakiura.html [19] => | datum_přístupu = 2023-03-27 [20] => | jazyk = anglicky [21] => }} Jsou příkladem relativně nedávno vyhubených výrazných druhů [[Obratlovci|obratlovců]]. Poslední žijící exempláře tohoto velkého nelétavého ptáka pravděpodobně existovaly kolem poloviny 15. století našeho letopočtu.Floe Foxon (2023). [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2023.08.07.552261v1 The Moa the Merrier: Resolving When the Dinornithiformes Went Extinct]. ''bioRxiv 2023.08.07.552261 (preprint)''. doi: https://doi.org/10.1101/2023.08.07.552261 [22] => [23] => == Charakteristika == [24] => Na rozdíl od ostatních [[běžci|běžců]] neměli moa vyvinutá křídla. Z patnácti druhů lišících se velikostí je nejznámější ''[[Dinornis robustus]]'' a ''[[Dinornis novaezelandiae]]'', kteří dosahovali výšky asi 3,6 m a hmotnosti kolem 230 kg. V lesním [[ekosystém]]u Nového Zélandu patřili k dominantním [[býložravec|býložravcům]]. Hlavní součást jejich potravy tvořily listy, větvičky a ovoce a jejich ekologické interakce s prostředím jsou rekonstruovány teprve v poslední době.{{Citace elektronického periodika [25] => | příjmení1 = Boast [26] => | jméno1 = Alexander P. [27] => | příjmení2 = Weyrich [28] => | jméno2 = Laura S. [29] => | příjmení3 = Wood [30] => | jméno3 = Jamie R. [31] => | příjmení4 = Metcalf [32] => | jméno4 = Jessica L. [33] => | příjmení5 = Knight [34] => | jméno5 = Rob [35] => | příjmení6 = Cooper [36] => | jméno6 = Alan [37] => | titul = Coprolites reveal ecological interactions lost with the extinction of New Zealand birds [38] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [39] => | ročník = 115 [40] => | číslo = 7 [41] => | datum_vydání = 2018-02-13 [42] => | strany = 1546–1551 [43] => | url = https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.1712337115 [44] => | jazyk = anglicky [45] => | doi = 10.1073/pnas.1712337115 [46] => }}{{Citace elektronického periodika [47] => | příjmení1 = Maurin [48] => | jméno1 = Kévin J. L. [49] => | příjmení2 = Smissen [50] => | jméno2 = Rob D. [51] => | příjmení3 = Lusk [52] => | jméno3 = Christopher H. [53] => | titul = A dated phylogeny shows Plio‐Pleistocene climates spurred evolution of antibrowsing defences in the New Zealand flora [54] => | periodikum = New Phytologist [55] => | ročník = 233 [56] => | číslo = 1 [57] => | datum_vydání = 2022-01 [58] => | strany = 546–554 [59] => | url = https://nph.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/nph.17766 [60] => | jazyk = anglicky [61] => | doi = 10.1111/nph.17766 [62] => }} [63] => [64] => == Historie == [65] => Některé výzkumy ukazují, že původní domovinou tohoto ptáka je [[Stewartův ostrov]] (Rakiura).{{Citace elektronického periodika [66] => | příjmení1 = Verry [67] => | jméno1 = Alexander [68] => | příjmení2 = Schmidt [69] => | jméno2 = Matthew [70] => | příjmení3 = Rawlence [71] => | jméno3 = Nicolas [72] => | titul = A partial skeleton provides evidence for the former occurrence of moa populations on Rakiura Stewart Island [73] => | periodikum = New Zealand Journal of Ecology [74] => | ročník = 46 [75] => | číslo = 1 [76] => | datum_vydání = 2021-01-31 [77] => | strany = 3458 [78] => | url = https://newzealandecology.org/nzje/3458 [79] => | jazyk = anglicky [80] => | doi = 10.20417/nzjecol.46.8 [81] => }} [82] => [83] => [[File:Moa Heinrich Harder.jpg|náhled|vlevo|Malba [[Heinrich Harder|Heinricha Hardera]] zachycuje Maory při lovu moa (Maorové nicméně luk a šíp neznali) ]]Přestože se předpokládá, že moa vyhynuli kolem roku [[1300]] až [[1440]], podle některých spekulací mohlo několik jedinců rodu ''[[Megalapteryx didinus]]'' přežívat v odlehlých oblastech Nového Zélandu do 18. či dokonce do 19. století. Když kolem roku 1280 na ostrov dorazili Maorové, čítala populace ptáků moa ještě asi 58 000 jedinců.{{Citace elektronického periodika [84] => | příjmení1 = Perry [85] => | jméno1 = George L.W. [86] => | příjmení2 = Wheeler [87] => | jméno2 = Andrew B. [88] => | příjmení3 = Wood [89] => | jméno3 = Jamie R. [90] => | příjmení4 = Wilmshurst [91] => | jméno4 = Janet M. [92] => | titul = A high-precision chronology for the rapid extinction of New Zealand moa (Aves, Dinornithiformes) [93] => | periodikum = Quaternary Science Reviews [94] => | ročník = 105 [95] => | datum_vydání = 2014-12 [96] => | strany = 126–135 [97] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0277379114003734 [98] => | jazyk = anglicky [99] => | doi = 10.1016/j.quascirev.2014.09.025 [100] => }} Postupným odlovem však jejich početní stavy klesaly a zhruba za 150 až 200 let vyhynuli moa úplně. Hlavním viníkem je v tomto případě právě člověk.{{Citace elektronického periodika [101] => | příjmení1 = Latham [102] => | jméno1 = A. David M. [103] => | příjmení2 = Latham [104] => | jméno2 = M. Cecilia [105] => | příjmení3 = Wilmshurst [106] => | jméno3 = Janet M. [107] => | příjmení4 = Forsyth [108] => | jméno4 = David M. [109] => | příjmení5 = Gormley [110] => | jméno5 = Andrew M. [111] => | příjmení6 = Pech [112] => | jméno6 = Roger P. [113] => | příjmení7 = Perry [114] => | jméno7 = George L. W. [115] => | příjmení8 = Wood [116] => | jméno8 = Jamie R. [117] => | titul = A refined model of body mass and population density in flightless birds reconciles extreme bimodal population estimates for extinct moa [118] => | periodikum = Ecography [119] => | ročník = 43 [120] => | číslo = 3 [121] => | datum_vydání = 2020-03 [122] => | strany = 353–364 [123] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ecog.04917 [124] => | jazyk = anglicky [125] => | doi = 10.1111/ecog.04917 [126] => }} [127] => [128] => I když jejich počty klesaly{{Citace elektronického periodika [129] => | příjmení1 = Škopek [130] => | jméno1 = Pavel [131] => | titul = Vyhubit ptáky Moa zvládlo pár stovek lovců [132] => | periodikum = [[21. století (časopis)|21. století]] [133] => | datum_vydání = 2014-11-10 [134] => | url = https://21stoleti.cz/2014/11/10/vyhubit-ptaky-moa-zvladlo-par-stovek-lovcu/ [135] => | datum_přístupu = 2023-03-27 [136] => }} pravděpodobně již před započetím kolonizace ostrova, za jednu z hlavních příčin jejich vyhynutí se v současnosti považuje lov a kácení lesů způsobené [[Polynésie|Polynézany]] ([[Maorové|Maory]]), kteří se na Novém Zélandu usadili o stovky let dříve. Před příchodem kolonizátorů ze západu lovili ptáky Moa také [[Orel Haastův|orli Haastovi]].{{Citace elektronického periodika [137] => | titul = Obrovští orli ovládali oblohu [138] => | periodikum = [[21. století (časopis)|21. století]] [139] => | datum_vydání = 2005-05-06 [140] => | url = https://21stoleti.cz/2005/05/06/obrovsti-orli-ovladali-oblohu/ [141] => | datum_přístupu = 2023-03-27 [142] => }} [143] => [144] => Maoři sice evropským osadníkům o obřích ptácích, již dříve obývali nížiny a údolí, a které nazvali Moa, vyprávěli, Evropané však po jejich existenci v raných etapách kolonizace Nového Zélandu nijak nepátrali. Je možné, že první pozorování ptáků moa (resp. objevování jejich subfosilních pozůstatků) Evropany proběhlo dříve, než se doposud předpokládalo.{{Citace elektronického periodika [145] => | příjmení1 = Lee [146] => | jméno1 = Michael [147] => | titul = A previously unpubliA previously unpublished first record of the moa by French naval surgeon/botanist P.A. Lesson [148] => | periodikum = Notornis [149] => | vydavatel = The Ornithological Society of New Zealand Inc. [150] => | ročník = 68 [151] => | číslo = 4 [152] => | datum_vydání = 2021 [153] => | strany = 283–289 [154] => | url = https://www.birdsnz.org.nz/wp-content/uploads/2022/01/Shortnote_68_Lee_283-289.pdf [155] => | jazyk = anglicky [156] => }} [157] => [158] => == Moderní historie == [159] => V roce [[1839]] získal obchodník a nadšenec do historie přírody John W. Harris od jednoho z Maorů neobvyklou kost nalezenou na říčním břehu. Harris tento 15 cm dlouhý úlomek ukázal svému strýci Johnu Ruleovi, [[sydney]]skému chirurgovi, jenž ji následně poslal [[Richard Owen|Richardu Owenovi]], který tehdy pracoval u chirurgické společnosti v [[Londýn]]ě. Owen o nálezu informoval biology, anatomy a paleontology [[Britské muzeum|Britského muzea]].[[Soubor:Dinornis1387.jpg|náhled|Richard Owen u kostry [[Moa]]]] [160] => Owen strávil zkoumáním kosti téměř čtyři roky. Předpokládal, že šlo o úlomek [[stehenní kost]]i velkého zvířete, byla však neobvykle lehká a netypicky strukturovaná. Owen skeptické vědecké komunitě a veřejnosti oznámil, že se jedná o kost vyhynulého obřího ptáka podobného [[pštros]]ovi a pojmenoval jej ''[[Dinornis]]''. Přestože zpočátku se svou teorií sklízel výsměch, později se díky častým nálezům kosterních pozůstatků ptáků moa na Novém Zélandu ukázalo, že se nemýlil, a také se kostru moa podařilo zrekonstruovat. Na počátku 21. století byl zmapován také genom vyhynulého ptáka moa.Alison Cloutier, Timothy B. Sackton, Phil Grayson, Scott V. Edwards & Allan J. Baker (2018). First nuclear genome assembly of an extinct moa species, the little bush moa (''Anomalopteryx didiformis''). ''Biorxiv preprint.'' doi: https://doi.org/10.1101/262816 [161] => [162] => V současnosti (k roku [[2020]]) novozélandská vláda zvažuje opatření proti ilegálnímu obchodu s načerno vykopanými fosiliemi a subfosiliemi ptáků moa, prodávanými následně na černých trzích s fosiliemi.{{Citace elektronického periodika [163] => | příjmení1 = Roy [164] => | jméno1 = Eleanor Ainge [165] => | titul = New Zealand unveils plans to tackle trade in bones of extinct moa birds [166] => | periodikum = [[The Guardian]] [167] => | datum_vydání = 2020-07-02 [168] => | url = https://www.theguardian.com/world/2020/jul/02/new-zealand-unveils-plans-to-tackle-trade-in-bones-of-extinct-moa-birds [169] => | issn = 0261-3077 [170] => | datum_přístupu = 2023-03-27 [171] => | jazyk = anglicky [172] => }} [173] => [174] => == Odkazy == [175] => [176] => === Reference === [177] => [178] => [179] => === Literatura === [180] => * Nicolas J. Rawlence, R. Paul Scofield, Matt S. McGlone and Michael Knapp (2019). [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fevo.2019.00158/full History Repeats: Large Scale Synchronous Biological Turnover in Avifauna From the Plio-Pleistocene and Late Holocene of New Zealand]. ''Frontiers in Ecology and Evolution'' '''7''': 158. doi: https://doi.org/10.3389/fevo.2019.00158 [181] => * Alison Cloutier, Timothy B. Sackton, Phil Grayson, Scott V. Edwards & Allan J. Baker (2019). [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/262816v4 First nuclear genome assembly of an extinct moa species, the little bush moa (''Anomalopteryx didiformis'').] bioRxiv 262816. doi: https://doi.org/10.1101/262816 [182] => * Mark V Lomolino, Sean Tomlinson, Jamie Wood, Janet Wilmshurst & Damien A. Fordham (2021). [https://escholarship.org/uc/item/2m85q6d5 Geographic and ecological segregation in an extinct guild of flightless birds: New Zealand’s moa]. ''Frontiers of Biogeography''. '''13''' (4): e53416. doi: https://doi.org/10.21425/F5FBG53416 [183] => * Kane Fleury, Emma Burns, Marcus Richards, Kevin Norton, Stephen Read, Rachel Wesley, R. Ewan Fordyce & Klaus Wilcken (2023). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03036758.2023.2264789 The moa footprints from the Pliocene – early Pleistocene of Kyeburn, Otago, New Zealand]. ''Journal of the Royal Society of New Zealand (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1080/03036758.2023.2264789 [184] => [185] => === Externí odkazy === [186] => * {{Commonscat}} [187] => * [https://www.nzherald.co.nz/nz/news/article.cfm?c_id=1&objectid=12039710 Článek o klonování ptáka moa] {{En}} [188] => * [https://www.atlasobscura.com/articles/what-is-biggest-bird Článek o vyhubení ptáků moa maorskou populací] {{En}} [189] => * [https://dinosaurusblog.com/2010/02/09/834729-ptaci-ztloustli-po-vyhynuti-dinosauru/ Článek o vývoji moa na webu ''DinosaurusBlog''] {{Cs}} [190] => [191] => {{Taxonbar|from=Q452969}} [192] => {{Autoritní data}} [193] => [194] => {{Portály|Biologie|Ptáci|Živočichové}} [195] => [196] => [[Kategorie:Ptáci moa]] [197] => [[Kategorie:Běžci (ptáci)]] [198] => [[Kategorie:Vyhynulí ptáci]] [199] => [[Kategorie:Organismy žijící v neogénu]] [] => )
good wiki

Moa

Moa (Dinornithidae) byli obří nelétaví ptáci, kteří žili ještě v historické době na území Nového Zélandu včetně Stewartova ostrova. Jsou příkladem relativně nedávno vyhubených výrazných druhů obratlovců.

More about us

About

Tyto úchvatné bytosti, které mohly dosahovat výšky až tří metrů, byly fascinujícím příkladem evoluční přizpůsobivosti. Mezi jejich charakteristické rysy patřil robustní vzhled a silné nohy, které jim umožňovaly pohybovat se po rozmanitých terénech ostrova. Moa byla herbivorní, což znamená, že se živila především rostlinami, listy a semeny. Díky své velikosti se dokázala dostat k potravě, kterou menší zvířata využívat nemohla, a tím hrála důležitou roli v ekosystému Nového Zélandu. Jejich přítomnost pomáhala udržovat rovnováhu mezi rostlinnými a živočišnými druhy. Bohužel, moha zanikla zhruba před 500 lety, pravděpodobně v důsledku lovu a změn v prostředí způsobených lidmi. Jejich vymizení upozorňuje na důležitost ochrany biologické rozmanitosti a udržitelnosti přírodních ekosystémů. Dnes jsou moha symbolem ztracených možností a připomínkou potřeby aktivního přístupu k ochraně přírody. Studium těchto ptáků a jejich ekologie nám může poskytnout cenné poznatky pro budoucí úsilí o ochranu ohrožených druhů a obnovu jejich přirozených habitatů. Moa tedy nejen že fascinují svým historickým a biologickým významem, ale také inspirují k pozitivním změnám a celkové ochraně našeho životního prostředí.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ptáci','běžci','Stewartův ostrov','Orel Haastův','Charles Lucien Bonaparte','Megalapteryx didinus','živočichové','býložravec','1300','Kategorie:Ptáci moa','Dinornis','stehenní kost'

1300

Běžci

Býložravec

Ptáci

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.