Array ( [0] => 15641611 [id] => 15641611 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Modernita [uri] => Modernita [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Modernita je pojem používaný v různých oborech a významech. Jedná se o stav či způsob myšlení, který charakterizuje současnost a rozlišuje se od minulosti. V sociologii se modernita vztahuje k proměnám ve společnosti, ekonomice a kultuře, které se odehrávají od počátku 19. století. Modernita je spojena s urbanizací, industrializací a rozvojem technologií. V umění modernita představuje nový přístup k výtvarnému a literárnímu dílu, který odchází od tradičních pravidel a konvencí. Ve filosofii je modernita spojována s důrazem na individualitu, rozum a vědu jako zdroj poznání. Modernita také představuje jednu ze základních epoch uměleckých stylů v architektuře. Pojem modernita v češtině však rovněž získal širší význam, představující západní vlivy a tendence, které přišly do české společnosti a kultury s modernizací. To se projevuje zejména v architektuře, urbanismu, společenském uspořádání a životním stylu. Modernitu lze také vnímat jako určitý středobod či jádro, které má umožnit pokrok a inovace a které je spojeno s otevřeností k novým a nekonvenčním myšlenkám. Modernita je stále aktuálním a diskutovaným tématem ve společenských vědách, filozofii, umění a kultuře. Je vnímána jako období proměn, které přinášejí jak pozitivní, tak negativní dopady na lidskou společnost. V současnosti je modernita často kritizována za údajnou ztrátu tradic, společenský rozkol a ekologické problémy, které s sebou nese. [oai] => Modernita je pojem používaný v různých oborech a významech. Jedná se o stav či způsob myšlení, který charakterizuje současnost a rozlišuje se od minulosti. V sociologii se modernita vztahuje k proměnám ve společnosti, ekonomice a kultuře, které se odehrávají od počátku 19. století. Modernita je spojena s urbanizací, industrializací a rozvojem technologií. V umění modernita představuje nový přístup k výtvarnému a literárnímu dílu, který odchází od tradičních pravidel a konvencí. Ve filosofii je modernita spojována s důrazem na individualitu, rozum a vědu jako zdroj poznání. Modernita také představuje jednu ze základních epoch uměleckých stylů v architektuře. Pojem modernita v češtině však rovněž získal širší význam, představující západní vlivy a tendence, které přišly do české společnosti a kultury s modernizací. To se projevuje zejména v architektuře, urbanismu, společenském uspořádání a životním stylu. Modernitu lze také vnímat jako určitý středobod či jádro, které má umožnit pokrok a inovace a které je spojeno s otevřeností k novým a nekonvenčním myšlenkám. Modernita je stále aktuálním a diskutovaným tématem ve společenských vědách, filozofii, umění a kultuře. Je vnímána jako období proměn, které přinášejí jak pozitivní, tak negativní dopady na lidskou společnost. V současnosti je modernita často kritizována za údajnou ztrátu tradic, společenský rozkol a ekologické problémy, které s sebou nese. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Moderna]]}} [1] => '''Modernita''' či '''modernost''' (z [[Latina|lat.]] ''modernus'', nynější, nový) je obecně současná a nedávná doba a to, co ji charakterizuje, často zejména ve smyslu nového a [[Pokrokovost|pokrokového]]. Slovo modernita se také používá jako synonymum pro [[novověk]] (období dějin zhruba od 16. století) a [[Moderna|modernu]] (kulturní směry od konce 19. do druhé třetiny 20. století). V humanitních a společenských vědách slovo modernita označuje sociální a kulturní charakteristiky novověké společnosti, tedy soubor konkrétních sociokulturních [[Sociální norma|norem]], postojů a praktik, které vznikaly nejdříve v Evropě počínaje [[Renesance|renesancí]] přes [[osvícenství]] 17. a 18. století a dobu vrcholně moderní společnosti v 19. a raném 20. století, kdy se začaly rychle šířit po celém světě ([[globalizace]]), až po současnost. [2] => [3] => Na konci 19. a 20. století evropská politika, věda a kultura začala dominovat nejen v [[Západní Evropa|západní Evropě]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]], ale téměř v každé civilizované zemi světa, a měla vliv i na hnutí zaměřená proti Západu a globalizaci. Modernita je úzce spojena s rozvojem [[Individualismus|individualismu]],Hroch, Hollan 1998[[Kapitalismus|kapitalismu]],Goody 2013 [[urbanizace]] a s vírou v možnosti technologického a politického pokroku.Almond, Chodorow, Pearce 1982Ihde 2009, s=51 Války a další problémy této doby, z nichž mnohé vznikají vlivem rychlých změn a souvisejícího oslabení tradičních náboženských a etických norem, vedly na mnoha místech k odporu vůči modernitě.''Marx, Durkheim, Weber: Formations of Modern Social Thought'' by Kenneth L. Morrison. p. 294.William Schweiker, ''The Blackwell Companion to Religious Ethics''. 2005. p. 454. (cf., "In modernity, however, much of economic activity and theory seemed to be entirely cut off from religious and ethical norms, at least in traditional terms. Many see modern economic developments as entirely secular.") Například optimismus a víra v neustálý pokrok byly nedávno zpochybněny [[Postmoderna|postmodernismem]], zatímco dominance západní Evropy a [[Angloamerika|Angloameriky]] vyvolala kritiku [[Postkolonialismus|postkoloniální teorie]]. [4] => [5] => Podle [[Michel Foucault|Michela Foucaulta]] je „modernita“ jako historická kategorie charakterizována znaky jako je zpochybnění nebo odmítnutí [[tradice]]; upřednostňování [[Individualismus|individualismu]], politických svobod a [[Rovnost (právo)|formální rovnosti]]; víra v nevyhnutelný sociální, vědecký a technologický pokrok; [[Racionalizace (sociologie)|racionalizace]] a profesionalizace; přechod od [[Feudalismus|feudalismu]] či [[Agrarismus|agrární společnosti]] ke [[Kapitalismus|kapitalismu]] a [[Tržní ekonomika|tržní ekonomice]]; [[industrializace]], [[urbanizace]] a sekularizace; rozvoj [[Národní stát|národního státu]], [[zastupitelská demokracie]], veřejné školství atd.Foucault 1977 [6] => [7] => == Literatura == [8] => * Adorno, Theodor W. 1973. Negative Dialectics, translated by E.B. Ashton. New York: Seabury Press; London: Routledge. (Originally published as Negative Dialektik, Frankfurt a.M.: Suhrkamp, 1966.) [9] => * Almond, Gabriel Abraham; Chodorow, Marvin; Pearce, Roy Harvey (1982). Progress and Its Discontents. University of California Press. ISBN 9780520044784. [10] => * Bauman, Zygmunt. 1989. Modernity and the Holocaust. Cambridge: Polity Press.; Ithaca, N.Y.: Cornell University Press. ISBN 0-7456-0685-7 (Polity, cloth); ISBN 0-7456-0930-9 (Polity, 1991 pbk), ISBN 0-8014-8719-6 (Cornell, cloth), ISBN 0-8014-2397-X (Cornell, pbk). [11] => * Bauman, Zygmunt. 2000. "Liquid Modernity". Cambridge: Polity Press. ISBN 0-7456-2409-X. [12] => * Berman, Marshall. 1982. All That Is Solid Melts into Air: The Experience of Modernity. New York: Simon and Schuster. ISBN 0-671-24602-X. London: Verso. ISBN 0-86091-785-1. Paperback reprint New York: Viking Penguin, 1988. ISBN 0-14-010962-5. [13] => * Calinescu, Matei. 1987. "Five Faces of Modernity: Modernism, Avant-garde, Decadence, Kitsch, Postmodernism". Durham: Duke University Press. ISBN 0822307677. [14] => * Call, Lewis. 2003. Postmodern Anarchism. Lanham, Boulder, New York and Oxford: Lexington Books. ISBN 978-0739105221. [15] => * Delanty, Gerard. 2007. "Modernity." Blackwell Encyclopedia of Sociology, edited by George Ritzer. 11 vols. Malden, Mass.: Blackwell Publishing. ISBN 1-4051-2433-4. [16] => * Eisenstadt, Shmuel Noah. 2003. Comparative Civilizations and Multiple Modernities, 2 vols. Leiden and Boston: Brill. [17] => * Foucault, Michel. 1977. Discipline and Punish: The Birth of the Prison, translated by Alan Sheridan. London: Penguin Books, Ltd. ISBN 978-0-14-013722-4. American edition, New York: Pantheon Books, 1978. ISBN 9780394499420. Second Vintage reprint edition, New York and Toronto: Vintage Books, 1995. ISBN 0-679-75255-2 [18] => * Giddens, Anthony. 1998. Conversations with Anthony Giddens: Making Sense of Modernity. Stanford, Calif.: Stanford University Press. ISBN 0-8047-3568-9 (cloth) ISBN 0-8047-3569-7 (pbk). [19] => * Goody, Jack (2013). Capitalism and Modernity: The Great Debate. Wiley. ISBN 9780745637990. [20] => * Hroch, Jaroslav; Hollan, David (1998). National, Cultural, and Ethnic Identities: Harmony Beyond Conflict. Council for Research in Values and Philosophy. ISBN 9781565181137.[page needed] [21] => * Ihde, Don (2009). "Technology and politics". In Olsen, Jan Kyrre Berg; Pedersen, Stig Andur; Hendricks, Vincent F. (eds.). A Companion to the Philosophy of Technology. Wiley. ISBN 9781405146012. [22] => * James, Paul. 2015. "They Have Never Been Modern? Then What Is the Problem with Those Persians?". In Making Modernity from the Mashriq to the Maghreb, edited by Stephen Pascoe, Virginie Rey, and Paul James, 31–54. Melbourne: Arena Publications.. [23] => * Kennington, Richard. 2004. On Modern Origins: Essays in Early Modern Philosophy, edited by Pamela Kraus and Frank Hunt. Lanham, Md.: Lexington Books. ISBN 0-7391-0814-X (cloth); ISBN 0-7391-0815-8 (pbk). [24] => * Larraín, Jorge. 2000. "Identity and Modernity in Latin America". Cambridge, UK: Polity; Malden, MA: Blackwell. ISBN 0-7456-2623-8 (cloth); ISBN 0-7456-2624-6 (pbk). [25] => * Norris, Christopher. 1995. "Modernism." In The Oxford Companion to Philosophy, edited by Ted Honderich, 583. Oxford and New York: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-866132-0. [26] => * Osborne, Peter. 1992. "Modernity Is a Qualitative, Not a Chronological, Category: Notes on the Dialectics of Differential Historical Time". In Postmodernism and the Re-reading of Modernity, edited by Francis *Regilme, Salvador Santino F., Jr. 2012. "Social Discipline, Democracy, and Modernity: Are They All Uniquely 'European'?". Hamburg Review of Social Sciences 6, no. 3 / 7. no. 1:94–117. (Archive from 24 May 2013, accessed 6 December 2017.) [27] => * Rosenau, Pauline Marie. 1992. Post-modernism and the Social Sciences: Insights, Inroads, and Intrusions. Princeton, N.J.: Princeton University Press. ISBN 0-691-08619-2 (cloth) ISBN 0-691-02347-6 (pbk). [28] => * Saul, John Ralston. 1992. Voltaire's Bastards: The Dictatorship of Reason in the West. New York: Free Press; Maxwell Macmillan International. ISBN 0-02-927725-6. [29] => * Smith, Terry. 2003. “Modernity”. Grove Art Online. Oxford Art Online. (Subscription access, accessed September 21, 2009). [30] => * Toulmin, Stephen Edelston. 1990. Cosmopolis: The Hidden Agenda of Modernity. New York: Free Press. ISBN 0-02-932631-1. Paperback reprint 1992, Chicago: University of Chicago Press. ISBN 0-226-80838-6. [31] => [32] => == Reference == [33] => {{Překlad|en|Modernity|995600853}} [34] => [35] => [36] => == Externí odkazy == [37] => * {{Wikicitáty|téma=Modernost}} [38] => [39] => {{Autoritní data}} [40] => [41] => [[Kategorie:Moderna]] [42] => [[Kategorie:Sociologie]] [] => )
good wiki

Modernita

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Individualismus','Kapitalismus','urbanizace','Moderna','Sociální norma','zastupitelská demokracie','Renesance','industrializace','Tržní ekonomika','Pokrokovost','Racionalizace (sociologie)','tradice'

Individualismus

Industrializace

Kapitalismus

Moderna

Renesance

Tradice

Urbanizace