Array ( [0] => 15487867 [id] => 15487867 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Molybden [uri] => Molybden [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Mo [4] => | protonové číslo = 42 [5] => | nukleonové číslo = 98 [6] => | název = Molybden [7] => | latinsky = Molybdenum [8] => | nad = [[Chrom|Cr]] [9] => | pod = [[Wolfram|W]] [10] => | vlevo = [[Niob]] [11] => | vpravo = [[Technecium]] [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | chemická skupina = Přechodné kovy [15] => | číslo CAS = 7439-98-7 [16] => | skupina = 6 [17] => | perioda = 5 [18] => | blok = d [19] => | koncentrace v zemské kůře = 1,5 až 8 ppm [20] => | koncentrace v mořské vodě = 0,01 mg/l [21] => | obrázek = Molybdenum_crystaline_fragment_and_1cm3_cube.jpg [22] => | emisní spektrum = Molybdenum_spectrum_visible.png [23] => | vzhled = Šedobílý, tvrdý a křehký kov [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = 95,96 [26] => | atomový poloměr = 139 pm [27] => | kovalentní poloměr = 154 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = [29] => | elektronová konfigurace = [Kr] 4d5 5s1 [30] => | oxidační čísla = −II, -I, I, II, III, IV, V, VI [31] => [32] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [33] => | krystalografická soustava = Krychlová, prostorově centrovaná [34] => | hustota = 10,28 g/cm3 [35] => | tvrdost = 5,5 [36] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [37] => | teplota tání = 2622,85 [38] => | teplota varu = 4638,85 [39] => | molární objem = 9,38×10−6 m3/mol [40] => | skupenské teplo tání = 37,48 KJ/mol [41] => | skupenské teplo varu = 598 KJ/mol [42] => | tlak syté páry = 100 Pa při 3312K [43] => | rychlost zvuku = 6190 m/s [44] => | měrná tepelná kapacita = 24,06 Jmol−1K−1 [45] => | elektrická vodivost = 18,7×106 S/m [46] => | měrný elektrický odpor = 53,4 nΩ·m [47] => | tepelná vodivost = 138 W⋅m−1⋅K−1 [48] => [49] => | standardní elektrodový potenciál = −0,2 V [50] => | elektronegativita = 2,16 [51] => | spalné teplo na m3 = [52] => | spalné teplo na kg = [53] => | ionizační energie = 684,3 KJ/mol [54] => | ionizační energie2 = 1560 KJ/mol [55] => | ionizační energie3 = 1618 KJ/mol [56] => | iontový poloměr = 62 pm [57] => [58] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [59] => | nukleonové číslo = 92 [60] => | značka = Mo [61] => | výskyt = 11,84% [62] => | počet neutronů = 50 [63] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [64] => | nukleonové číslo = 93 [65] => | značka = Mo [66] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [67] => | poločas = 4×103 [[rok|let]] [68] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [69] => | energie = - [70] => | nukleonové číslo produktu = 93 [71] => | značka produktu = [[Niob|Nb]] [72] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [73] => | nukleonové číslo = 94 [74] => | značka = Mo [75] => | výskyt = 9,25% [76] => | počet neutronů = 52 [77] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [78] => | nukleonové číslo = 95 [79] => | značka = Mo [80] => | výskyt = 15,92% [81] => | počet neutronů = 53 [82] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [83] => | nukleonové číslo = 96 [84] => | značka = Mo [85] => | výskyt = 16,68% [86] => | počet neutronů = 54 [87] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [88] => | nukleonové číslo = 97 [89] => | značka = Mo [90] => | výskyt = 9,55% [91] => | počet neutronů = 55 [92] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [93] => | nukleonové číslo = 98 [94] => | značka = Mo [95] => | výskyt = 24,13% [96] => | počet neutronů = 56 [97] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [98] => | nukleonové číslo = 99 [99] => | značka = Mo [100] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [101] => | poločas = 65,24 hodiny [102] => | způsob = [[Záření beta|β−]] [103] => | energie = 0,436 [104] => | nukleonové číslo produktu = 99 [105] => | značka produktu = [[Technecium|Tc]] [106] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [107] => | energie2 = 0,74 [108] => | nukleonové číslo produktu2 = 99 [109] => | značka produktu2 = [[Technecium|Tc]] [110] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [111] => | nukleonové číslo = 100 [112] => | značka = Mo [113] => | výskyt = 9,63 [114] => | poločas = 7,8×1018 [[rok|let]] [115] => | způsob = 2 × [[Záření beta|β−]] [116] => | energie = 3,04 [117] => | nukleonové číslo produktu = 100 [118] => | značka produktu = [[Ruthenium|Ru]] [119] => }} [120] => | R-věty = [121] => | S-věty = [122] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS08}}{{Citace elektronického periodika | titul = Molybdenum | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23932 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [123] => }} [124] => '''Molybden''' (chemická značka '''Mo''', {{vjazyce|la}} ''Molybdaenum'') je kovový prvek 6. skupiny [[periodická tabulka|periodické soustavy prvků]]. Praktické využití nalézá hlavně jako složka vysoce legovaných ocelí a při výrobě průmyslových [[katalyzátor]]ů. [125] => [126] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [127] => [[Soubor:Molybdenite.jpg|vlevo|250px|náhled|Minerál molybdenit]] [128] => Elementární molybden je stříbřitý až šedobílý tvrdý a křehký kov se značně vysokým bodem tání. Za teplot pod 0,915 K je [[supravodič]]em I. typu. Krystaluje v těsně centrované kubické mřížce. [129] => [130] => Na [[vzduch]]u je za normální [[teplota|teploty]] stálý, stejně tak je odolný i vůči působení [[voda|vody]]. S [[vodík]]em nereaguje a nevytváří žádné [[hydridy]]. [131] => [132] => Vůči působení minerálních [[kyseliny|kyselin]] je poměrně stálý, především oxidačně působící kyseliny [[pasivace|pasivují]] jeho povrch a chrání jej tak před dalším napadením. Stejně tak je odolný vůči roztokům alkalických [[hydroxidy|hydroxidů]]. [133] => [134] => Poměrně snadno se rozpouští v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] i [[lučavka královská|lučavce královské]]. Nejsnáze se kovový molybden rozpouští alkalickým tavením, například se směsí [[dusičnan draselný|dusičnanu draselného]] a [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] (KNO3 + NaOH). Po zahřátí reaguje s mnoha nekovy za vzniku převážně [[intersticiální sloučenina|intersticiálních sloučenin]]. [135] => [136] => Ve sloučeninách se molybden vyskytuje v řadě různých mocenství od Mo+2 a po Mo+6 a v rozsáhlé škále různých barev. [137] => [138] => == Historie == [139] => Roku [[1778]] švédský chemik [[Carl Wilhelm Scheele]] vyizoloval z [[minerál]]u [[molybdenit]]u [[oxidy|oxid]] dosud neznámého prvku. [[Peter Jacob Hjelm|P. J. Hjelm]] připravil z tohoto oxidu kovový molybden [[Redoxní reakce|redukcí]] [[dřevěné uhlí|dřevěným uhlím]]. Název molybden pochází z řeckého pojmenování [[olovo|olova]] ''molybdos'', které označovalo jakýkoliv měkký černý materiál vhodný ke psaní. [140] => [141] => == Výskyt a výroba == [142] => [[Soubor:2005molybdenum (mined).PNG|náhled|vlevo|Těžba v roce 2005]] [143] => Molybden je na [[Země|Zemi]] poměrně vzácný, jeho obsah se odhaduje na 1,5–8 mg/kg v zemské kůře. V mořské vodě se však molybden nachází v koncentraci až 0,01 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom molybdenu na 10 miliard atomů [[vodík]]u. [144] => [145] => V rudách se vyskytuje jen v nízkých koncentracích. Nejvýznamnější rudou je [[molybdenit]] ([[sulfid molybdeničitý]], MoS2), jehož ložiska se nacházejí především v [[Colorado|Coloradu]] v [[Spojené státy americké|USA]]{{Fakt/dne|20181021082004|}}. Dalšími rudami jsou [[wulfenit]], molybdenan olovnatý, (PbMoO4) a [[powellit]] (Ca(Mo,W)O4). [146] => [147] => Molybdenit jako MoS2 se těží buď samostatný nebo se získává při výrobě [[měď|mědi]]. Po přečištění flotací se pražením převede na [[oxid molybdenový]] podle rovnice: [148] => [149] => : 2 MoS2 + 7 O2 → 2 MoO3 + 4 SO2 [150] => [151] => Ten se buď využívá přímo, nebo se [[aluminotermická reakce|aluminotermicky]] převede na [[ferromolybden]], který nachází použití při výrobě korozivzdorných [[ocel]]í. [152] => [153] => Čistý molybden se vyrábí redukcí oxidu molybdenu vodíkem. [154] => [155] => : MoO3 + 3 H2 → Mo + 3 H2O [156] => [157] => Ionty molybdenu jsou také obsaženy v [[Bílkovina|proteinovém]] komplexu [[nitrogenáza]], který je využíván [[mutualismus|mutualistickými]] fixátory (zpravidla gramnegativní [[bakterie]], [[mikrosymbiont]]i – zejména ''[[Rhizobium]]'') atmosférického molekulárního [[dusík]]u, přičemž dochází k obohacování půdy. [158] => [159] => == Využití == [160] => Základní praktické využití nalézá molybden v [[metalurgie|metalurgii]] při výrobě speciálních [[ocel]]í. Již poměrně malé množství molybdenu ve slitině výrazně zvyšuje její [[Tvrdost kovů|tvrdost]], mechanickou a [[koroze|korozní]] odolnost. Proto se z molybdenových ocelí vyrábějí silně mechanicky namáhané součásti strojů jako například hlavně děl, geologické vrtné hlavice a nástroje pro obrábění kovů{{Fakt/dne|20181021082004|}}. Z molybdenu se také vyrábí povrchová vrstva [[pístní kroužek|pístních kroužků]]. V [[chemický průmysl|chemickém průmyslu]] je materiálem pro [[chemický reaktor|reaktory]] pracující v silně korozivním prostředí za vysokých tlaků a teplot.{{Fakt/dne|20181021082004|}} [161] => [162] => Používá se pro výrobu [[petrochemie|petrochemických]] [[katalyzátor]]ů sloužících k odstranění [[síra|sirných]] sloučenin z [[ropa|ropy]] a ropných produktů.{{Fakt/dne|20181021082004|}} [163] => [164] => V [[zemědělství]] se jeho sloučeniny využívají jako pro některá [[umělá hnojiva]], například pro pěstování brokolice nebo květáku. Potravinářský průmysl ho používá pro výrobu některých potravinových doplňků.[https://plzen.rozhlas.cz/molybden-z-potravin-telu-staci-nejsme-v-iranu-7638837 Molybden z potravin tělu stačí. Nejsme v Íránu] [165] => [166] => == Sloučeniny == [167] => Chemie sloučenin molybdenu je značně pestrá a komplikovaná. Již pouhý fakt, že se molybden vyskytuje v pěti různých [[Valence (chemie)|valenčních stavech]] od Mo+2 až po Mo+6, které mohou poměrně snadno přecházet mezi sebou je důvodem, že chemie molybdenu je spíše předmětem diplomových prací než praktického uplatnění v běžném životě. Mnoho chemiků se již setkalo s faktem, že mnohé z bohatého spektra jeho sloučenin vykazují nízkou rozpustnost, což v praxi znamená, že je poměrně velmi obtížné udržet rozpuštěný molybden kompletně v roztoku po delší dobu. Analýza obsahu molybdenu v roztoku se pak někdy stává soutěží s časem, kdy je nutno provést příslušnou operaci dříve, než z roztoku vypadne nějaká pestře zbarvená nerozpustná sloučenina molybdenu. [168] => [169] => Pro molybden je navíc typická tvorba [[heteropolykyselina|heteropolykyselin]], [[polymer]]ních sloučenin molybdenu, [[kyslík]]u a vodíku bez přesného stechiometrického vzorce. [170] => [171] => V praxi má technologický význam například [[sulfid molybdeničitý]], MoS2 – černá práškovitá sloučenina, která se používá jako [[lubrikant]] (mazadlo) v prostředích s vysokou teplotou nebo s extrémním tlakovým namáháním.{{Fakt/dne|20181021082004|}} [172] => [173] => Dále se můžeme prakticky setkat se solemi [[kyselina molybdenová|kyseliny molybdenové]] H2MoO4 – molybdenany, které jsou složkou některých barevných [[pigment]]ů a nalézají uplatnění v [[analytická chemie|analytické chemii]].{{Fakt/dne|20181021082004|}} [174] => [175] => == Biologický význam == [176] => Přestože je molybden přítomen v živých tkáních živočichů a rostlin pouze ve stopovém množství, je nezbytný pro správné fungování běžných životních funkcí. Bylo prokázáno, že se aktivně účastní v řadě [[enzym]]atických systémů, které jsou zodpovědné za [[metabolismus]] [[železo|železa]] a detoxikaci [[sulfidy|sulfidů]].{{Citace elektronického periodika [177] => | titul = molybden [178] => | periodikum = Arnika [179] => | url = https://arnika.org/molybden [180] => | jazyk = cs-cz [181] => | datum přístupu = 2020-02-22 [182] => }} Významnou roli hraje molybden i prevenci zubního kazu a jeho přítomnost zvyšuje tvrdost [[Sklovina|zubní skloviny]]. [183] => [184] => Nedostatek molybdenu může vést k [[chudokrevnost|anémii]], přispívá ke zvýšenému výskytu záchvatů [[astma]]tu, zvýšené kazivosti zubů a zhoršení ochrany proti infekci močového měchýře.{{Fakt/dne|20181021082004|}} Podle některých zdrojů je nedostatek molybdenu ve stravě příčinou [[Deprese|depresivních stavů]] a může vést k [[impotence|impotenci]].{{Fakt/dne|20181021082004|}} [185] => [186] => [[Nedostatek molybdenu u rostlin]] způsobuje např. vyslepnutí květáku nebo růstové poruchy dalších košťálových zelenin. [187] => [188] => Hlavním přirozeným zdrojem molybdenu v potravě jsou luštěniny, celozrnné pečivo a listová zelenina. [189] => [190] => == Odkazy == [191] => [192] => === Reference === [193] => [194] => [195] => === Literatura === [196] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [197] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [198] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [199] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [200] => [201] => === Externí odkazy === [202] => * {{Commonscat}} [203] => * {{Wikislovník|heslo=molybden}} [204] => [205] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [206] => {{Autoritní data}} [207] => {{Portály|Chemie}} [208] => [209] => [[Kategorie:Molybden| ]] [210] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [211] => [[Kategorie:Kovy]] [212] => [[Kategorie:Supravodiče]] [] => )
good wiki

Molybden

Molybden (chemická značka Mo, Molybdaenum) je kovový prvek 6. skupiny periodické soustavy prvků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vodík','sulfid molybdeničitý','ocel','katalyzátor','molybdenit','dřevěné uhlí','dusík','Carl Wilhelm Scheele','metalurgie','vzduch','1778','umělá hnojiva'

1778

Dusík

Katalyzátor

Metalurgie

Molybdenit

Ocel

Ocel je slitina železa s uhlíkem a dalšími prvky.

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.

Vzduch