Array ( [0] => 15241454 [id] => 15241454 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Montanistika [uri] => Montanistika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Montanistika''' je starší pojem (synonymum) označující [[hornictví]] a [[hutnictví]]SCHEUCHENSTUEL, Carl von ''Idioticon der österreichischen Berg- und Hüttensprache. Zum besseren Verständnisse des österr. Berg-Gesetzes und dessen Motive für Nicht-Montanisten.'' Wien: Wilhelm Braumüller, k.k. Hofbuchhändler, 1856. Str. 169: „''Montanisticum, Gesammtbegriff für das Berg- und Hüttenwesen überhaupt in Bezug auf die Verhältnisse des Besitzes und des Betriebes der Bergbaue und Hüttenwerke, der Verleihung derselben und der Oberauf sicht über diesen Industrienzweig.''“ MEYERS, Herrmann Julius, ed. ''Meyers Konversations-Lexikon: eine Encyklopädie des allgemeinen Wissens.'' Elfter (11.) Band, hesla Luzzula- Nathanael. 4. gänz. neubearbeitete Auflage. Leipzig: Bibliographisches Institut, 1890. 11. díl, str. 761: „''Montan (lat. von mons, Berg), das Bergbau- und Hütenwessen betrefend...''“, resp. hornictví''OTTŮV slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Sedmnáctý díl, Median - Navarrete.'' V Praze: J. Otto, 1901. 17. díl, str. 572: „''Montanistický t.c. hornický. Montánní, hornický, horní.''“ a hornické vědy (nauka o hornictví, ''Bergbaukunde'').''VŠEOBECNÁ encyklopedie v osmi svazcích.'' Díl 5, 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. {{ISBN|80-902555-7-4}}. 5. díl, str. 232: „''Montanistika, nauka o hornictví. Montanista, báňský odborník, specialista v montanistice.''“.TEYSSLER, Vladimír - KOTYŠKA, Václav, eds. ''Technický slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie věd technických.'' Díl VIII., Luh až Newportit. Praha: Borský a Šulc, 1932. Díl 8, str. 617: „''Montanistický viz Hornický, Horní.''“ Von Scheuchenstuel (1856) uvádí, že jde o obecný pojem pro hornictví a hutnictví ve vztahu k vlastnictví, provozu dolů a hutí, jejich povolování (propůjčování) a dohledu nad tímto průmyslovým odvětvím. Dnes se obor hornických věd podle anglického vzoru také označuje jako hornické inženýrství ''(mining engineering)''. Pojem montanistika pochází z německého ''Montanistik'' (''Montanwissenschaften, Montanwesen''), které je odvozeno z latinského ''Mons'' ([[hora]]). Německé výrazy obsahující prefix kmene ''montan-'' (montánní ve smyslu horníRIEGER, František Ladislav, ed. ''Slovník naučný''. Díl 5., M - Ožice. V Praze: Kober I. L., 1866. Str. 440: „''Montan- (z lat), horní. Montanistický, novolat. hornický.''“, báňský, německy též ''Berg-'') jsou vlastní hlavně pro rakouskou němčinu, viz např. ''Montanuniversität Leoben'' v rakouském Lubně ([[Leoben]]). [1] => [2] => '''Hornické vědy''' (hornické inženýrství, nauka o hornictví) jsou aplikované vědy v oboru hornictví. Jsou to vědy především technického a přírodovědeckého rázu jako je [[hornictví]] (vědecko-technický obor), [[hornictví|dobývání ložisek]], [[geologie]], důlní [[geodézie|měřičství]], [[geodézie]] a [[kartografie]], [[úpravnictví]] surovin a [[těžební odpad|těžebního odpadu]], [[strojírenství]], [[elektrotechnika]], [[bezpečnost a ochrana zdraví při práci|bezpečnostní inženýrství]], [[odvodňování dolů]], [[větrání dolů]], [[ekonomie]], [[právo]], [[ložisková geologie]], [[inženýrská geologie]] ([[geotechnika|geomechanika]], [[geotechnika]]), [[geoinformatika]] a další obory. Pojem ''montanistika'' je však ještě o něco širší než dnešní ''hornické vědy'', protože zahrnuje i hutnictvíKAVINA, Karel, ed. a kol. ''Naučný slovník přírodních věd pro školu a dům.'' IV. díl. Praha: Elstner, 1942. 4. díl, str. 387: „''Montanisticum, hornictví a hutnictví. Montanista, báňský odborník. Montánní - M., horní, hornický (např. Dr. Mont, doktor věd báňských)''“., železářství, metalurgii barevných kovů, energetiku, dopravu (paliv) a další montánní obory jako např. báňské [[vodohospodářství]], [[lesnictví]] (palivová základna) či [[energetika]] (nauka o hornictví a hutnictví).HRABÁK, Josef. ''Gedenkbuch zur Feier des fünfzigjährigen Bestandes der k.k. Bergakademie Příbram 1849 bis 1899.'' Příbram: K.k. Bergakademie, 1899. 265 s. V dobách, kdy se tento pojem používal nejčastěji, označoval segment hornických a hutnických oborů, věd, průmyslu, úzce souvisel také s montánním vodohospodářstvím a montánním lesnictvím jako palivovou základnou pro hutě. V širším smyslu smyslu obsahuje pojem montanistiky i celou [[uhlí|uhelnou]], [[dřevěné uhlí|dřevouhelnou]], dnes částečně i jadernou [[energetika|energetiku]]. Týká se tedy [[hornictví]], [[hutnictví]], [[úpravnictví]], [[ložisková geologie|ložiskové geologie]], [[geodézie]], [[metalurgie]], [[energetika|energetiky]], hornického [[vodohospodářství]], [[lesnictví]], [[strojírenství]], [[geotechnika|mechaniky hornin]] a souvisejících dílčích oborů (prospekce, průzkum, vrtání atp.). [3] => [4] => Hornické a hutnické vědy (hornické inženýrství a metalurgie) se vyučují na [[Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava|Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava]] založené v roce 1849 v [[Příbram]]i a v roce 1945 přesunuté do [[Ostrava|Ostravy]]. První montánní (hornické) učiliště k výuce montánních (hornicko-hutnických) věd bylo ale založeno již 1716 v [[Jáchymov]]ě. [5] => [6] => '''Montanista''' (mn.č. montanisté) je akademik a vzdělanec v montánních [[věda|vědách]].''MASARYKŮV slovník naučný: lidová encyklopedie všeobecných vědomostí.'' Díl 4, Ko-M. V Praze: Nákladem Československého kompasu, 1929. 4. díl, str. 1027: „''Montanista (z lat.), znalec hornictví, montanistický, montánní, hornický, báňský.''“''VŠEOBECNÁ encyklopedie v osmi svazcích.'' Díl 5, 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. {{ISBN|80-902555-7-4}}. 5. díl, str. 232: „''Montanista, báňský odborník, specialista v montanistice.''“ '''Dr. mont.''', doktor montánních věd, byl starší akademický titul absolventů příbramské [[Vysoká škola báňská (Příbram)|Horní akademie – Vysoké školy báňské]].THEURER, Josef. ''Památník vysoké školy báňské v Příbrami za léta od 1899 do 1924, k 75letému trvání vysoké školy báňské.'' Příbram: Vysoká škola báňská - Prometheus, 1924. 427 s. Montanisté jsou akademici, profesoři a kantoři na [[Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO|Hornicko-geologické fakultě]], [[Fakulta materiálově-technologická VŠB-TUO|Fakultě materiálově technologické (dříve Hutnická fakulta)]], [[Fakulta strojní VŠB-TUO|Fakultě strojní]] a dalších ústavech [[Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava|VŠB-TUO]]. Jsou to báňští, hutní [[inženýr|inženýři]], strojní [[inženýr|inženýři]] v oboru hornictví a hutnictví, technologové, [[inspektor|inspektoři]], [[geodet|měřiči a geodeti]], ložiskoví [[geolog]]ové, odborníci na odvodňování dolů a větrání dolů, báňští a hutní [[úředník|úředníci]], vedoucí, pracovníci, podílníci, podnikatelé v [[hornictví]], [[hutnictví]] a montánních oborech.PŘIBIL, Martin – ŠMEHIL, Karol: ''Katalog expozice hornictví.'' Praha: Národní technické muzeum, 2015. {{ISBN|978-80-7037-238-8}}, str. 347. Též je to báňský akademik nebo báňský praktik se širokým komplexním rozhledem v hornictví a hutnictví a montánních (báňských, hutních) oborech. [7] => [8] => Význační montanisté: např. [[Václav II.]], [[Georgius Agricola]], [[Kryštof z Gendorfu]], [[František I. Štěpán Lotrinský]], [[Jan Tadeáš Antonín Peithner z Lichtenfelsu]], [[Christoph Traugott Delius]], [[Kašpar Šternberk]], [[József Károly Hell]], [[Johann Grimm]], [[Ignác Antonín Born]], [[Rudolf hrabě Vrbna]], [[František Antonín Gerstner]], [[Franz Xaver Maxmilian Zippe]], [[Augustin Beer]], [[Josef Hrabák (montanista)|Josef Hrabák]], [[František Pošepný]], [[Karel Galler]], [[Bohuslav Ježek]], [[Alois Parma]], [[Jaroslav Jičínský]], [[Josef Hummel]], [[Fritz Hermann Heise]], [[Friedrich Herbst]], [[Hans Bansen]], [[Robert Peele]], [[Jan Folprech]], [[Karel Patteisky]], [[Václav Šusta]], [[Bohuslav Stočes]], [[Oldřich Trnka]], [[Martin Vavro]], [[Vladimír Limberk]], [[Bohuslav Kaňkovský]], [[Ludvík Hájovský]], [[Richard Kaňa]], Petr Morávek a další. [9] => [10] => == Odkazy == [11] => [12] => === Reference === [13] => [14] => [15] => === Externí odkazy === [16] => * {{Commonscat}} [17] => * {{Wikislovník|heslo=montánní}} [18] => * {{Wikislovník|heslo=mons}} [19] => [20] => {{Autoritní data}} [21] => [22] => [[Kategorie:Těžba]] [23] => [[Kategorie:Obory a disciplíny geologie]] [24] => [[Kategorie:Technické vědy]] [] => )
good wiki

Montanistika

Montanistika je starší pojem (synonymum) označující hornictví a hutnictví , resp. hornictví a hornické vědy (nauka o hornictví, Bergbaukunde).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hornictví','geodézie','hutnictví','geotechnika','energetika','lesnictví','vodohospodářství','inženýr','Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava','ložisková geologie','úpravnictví','strojírenství'

Energetika

Energetika je odvětví hospodářství, zabývající se výrobou, přenosem a distribucí energie.

Geodézie

Geodézie je vědecký obor zabývající se měřením a popisem tvaru, velikosti a polohy Země a dalších nebeských těles.

Geotechnika

Hutnictví

Inženýr

Inženýr je osoba s inženýrským vzděláním, která se zabývá inženýrskou činností.

Lesnictví

Strojírenství

Vodohospodářství