Array ( [0] => 14703598 [id] => 14703598 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Moravština [uri] => Moravština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Moravština je dialekt, který se používá na Moravě. Jedná se o zvláštní variantu češtiny, která se vyvinula na Moravě a která se liší od standardní češtiny používané v oblasti Čech. Moravština je považována za samostatný dialekt kvůli svým specifickým gramatickým rysům, výslovnosti a slovní zásobě. Příznivci moravštiny tvrdí, že by měla být uznána jako samostatný jazyk, avšak tato otázka je stále předmětem diskuzí. Moravština je stále používána domorodými mluvčími na Moravě a v některých oblastech je používána i ve veřejné komunikaci. Navzdory tomu však dochází k postupnému úpadku moravštiny kvůli dominanci standardní češtiny a nedostatku škol, kde by se moravština vyučovala. Zájem o moravštinu však stále existuje a mnoho lidí se snaží ji uchovávat a rozvíjet. [oai] => Moravština je dialekt, který se používá na Moravě. Jedná se o zvláštní variantu češtiny, která se vyvinula na Moravě a která se liší od standardní češtiny používané v oblasti Čech. Moravština je považována za samostatný dialekt kvůli svým specifickým gramatickým rysům, výslovnosti a slovní zásobě. Příznivci moravštiny tvrdí, že by měla být uznána jako samostatný jazyk, avšak tato otázka je stále předmětem diskuzí. Moravština je stále používána domorodými mluvčími na Moravě a v některých oblastech je používána i ve veřejné komunikaci. Navzdory tomu však dochází k postupnému úpadku moravštiny kvůli dominanci standardní češtiny a nedostatku škol, kde by se moravština vyučovala. Zájem o moravštinu však stále existuje a mnoho lidí se snaží ji uchovávat a rozvíjet. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Moravská nářečí.png|náhled|Nářečí na území Moravy a českého Slezska]] [1] => '''Moravština''', též '''obecná moravština''', je označení meziútvaru [[čeština|češtiny]], stojícího jako obecná mluva{{Citace elektronického periodika [2] => | titul = Übersetzung Tschechisch Deutsch, Übersetzung Deutsch Tschechisch: Übersetzungsbüro probicon [3] => | periodikum = www.probicon.de [4] => | url = https://www.probicon.de/uebersetzung-tschechisch-deutsch-tschechisch [5] => | datum přístupu = 2021-05-23 [6] => }} nad [[Nářečí češtiny|dialekty češtiny]] používanými na větší části [[Morava|Moravy]] (kromě její jihozápadní části, kde tradičně převažují tzv. dialekty české) a [[České Slezsko|Českého Slezska]].{{Citace elektronického periodika [7] => | titul = K rozrůznění českého národního jazyka (Metodologické a terminologické poznámky) [8] => | periodikum = http://sas.ujc.cas.cz/ [9] => | url = http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2644 [10] => | datum přístupu = 2022-07-22 [11] => }}{{Poznámka|Také na území severovýchodního [[Rakousko|Rakouska]] v oblasti od [[Rabensburg]] až po [[Dürnkrut]] ([[Podluží]]) žili [[Moravští Chorvati|Moravští Charváti]], mluvící jazykem, jak sami označovali, moravským{{Citace elektronického periodika [12] => | příjmení = Jelínková [13] => | jméno = Zdenka [14] => | titul = Slovácko, část 3. [15] => | periodikum = Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska [16] => | vydavatel = Ústav lidové kultury Strážnice [17] => | url = https://www.lidovakultura.cz/wp-content/uploads/2019/07/Slovacko3.pdf [18] => | datum vydání = 1996 [19] => | datum přístupu = 2023-11-02 [20] => }}}} Fakticky však jednotný moravský jazyk ani jednotné moravské nářečí neexistuje: moravské území je poměrně značně [[Nářečí|nářečně]] rozrůzněné, výrazně rozrůzněnější než území [[Čechy|Čech]],{{Citace elektronického periodika |titul=Mapka českých nářečí |url=http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/kuldanova/mapka_01.htm |datum přístupu=03-08-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121201000809/http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/kuldanova/mapka_01.htm |datum archivace=01-12-2012 |nedostupné=ano }}, Ostravská univerzitaPavlína Kuldanová: ''Útvary českého národního jazyka'', Ostravská univerzita, 2003, 3. kapitola, [http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/igstema1.htm původní umístění], [https://web.archive.org/web/20120229141525/http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/igstema1.htm dostupné na web.archive.org] a to především na [[Středomoravská nářeční skupina|středomoravská]], [[Východomoravská nářeční skupina|východomoravská]] a [[lašská nářečí]].PAVLÁSEK, Michal. Promýšlet Veliké Srediště. Etnologická brikoláž sociokulturních aspektů života krajanů v jižním Banátu [online]. 2013 [cit. 2014-01-09]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miroslav Válka. Dostupné z: ; str. 199 [21] => [22] => Moravština byla a je pojímána jako moravské označení společného českého jazyka používaného v různých varietách na Moravě a v Českém Slezsku a takto byla i historicky evidována při zjišťování národnosti v rakouských (předlitavských) [[Sčítání lidu|sčítáních lidu]] od 19. století.{{Poznámka|Respondenti byli např. v rámci [[Moravské vyrovnání|moravského vyrovnání]] zařazeni zákonem [[Moravský zemský sněm|Moravského zemského sněmu]] o vydání nového volebního řádu do zemského sněmu do tzv. „volebních sborů české národnosti“§ 4 písm. a) zákona č. 2/1906 mor.Sb.}} Nově (od konce 20. století) jde o označení zamýšleného jednotného moravského jazyka (spisovná moravština), který by byl vytvořen na bázi moravských nářečí, neboť od konce 20. století se objevují snahy některých [[Moravské hnutí|moravistů]] o vytvoření zvláštního moravského spisovného jazyka z moravských nářečí.Barbora Zemanová: [http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/moravane-tvori-spisovnou-moravstinu20081112.html Moravané tvoří spisovnou moravštinu], Brněnský deník, 12. 11. 2008 Tento nový jazyk by měl i vlastní pravopis, odlišující jej od pravopisu spisovné češtiny, např. by byla zrušena písmena ''ů'' a ''ě''.{{Citace elektronického periodika [23] => | titul = O spisovné moravštině a jiných "malých" jazycích [24] => | periodikum = http://nase-rec.ujc.cas.cz/ [25] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7595 [26] => | datum přístupu = 2022-07-22 [27] => }} [28] => [29] => I poté, co v roce 1991 statistický úřad umožnil samostatně kódovat vedle české národnosti i [[Moravané|moravskou]] a [[Slezané|slezskou]], uváděli respondenti hlásící se ke zvláštní moravské národnosti jako svůj mateřský jazyk [[čeština|češtinu]].[http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk], Český statistický úřad, ediční plán 2005 {{Wayback|url=http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf |date=20160309223736 }} K příležitosti [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v roce 2011]] však vydal [[Český statistický úřad]] prohlášení, že bude moravský jazyk sčítán jako plnohodnotný údaj s vlastním číselným kódem odděleně od jazyka českého.{{Citace elektronické monografie [30] => | příjmení = Pospíšilová [31] => | jméno = Dagmar [32] => | titul = Stanovisko ČSÚ k moravskému jazyku a národnosti [33] => | url = http://www.youtube.com/watch?v=W5VkzhFd2IA [34] => | místo = Brno [35] => | datum vydání = 2011-02-26 [36] => | datum přístupu = 2011-03-26 [37] => }} Při tomto sčítání lidu v roce 2011 uvedlo moravštinu jako mateřský jazyk 108 469 respondentů.[http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30629&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR88jsTjDN7GAlf3WwcNiCReZGZjcGLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrsHRhAgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIBjkKNvcSFDHQMDhhqGCqCiYA__cLCiEgZGvxIGdg9_Fz__EMeCEgY2b38XZ89gIIvLxTHEP8wx2NEFJM4ZHOIY5u_t7-MJ1OIP5IdEBkT5OwU5RgH5IUB9fo4ePq4uEPNYw1yDolzhPstJzEvX88wrSU1PLRJ6tGDJ98Z2CyYGRk8G1rLEnNLUiiIGAYQ6v9LcpNSitjVTZbmnPOhmArq34D8QlDDwAG10C_KFWcoe4ugU6uPtWMLA4eni6hcSEAZ0FYe_k3OQmaGJUwUA4lOtR1sBAAA.&vseuzemi=null&void= Obyvatelstvo podle věku, mateřského jazyka a pohlaví], Český statistický úřad, sčítání 2011, {{Wayback|url=http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30629&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR88jsTjDN7GAlf3WwcNiCReZGZjcGLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrsHRhAgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIBjkKNvcSFDHQMDhhqGCqCiYA__cLCiEgZGvxIGdg9_Fz__EMeCEgY2b38XZ89gIIvLxTHEP8wx2NEFJM4ZHOIY5u_t7-MJ1OIP5IdEBkT5OwU5RgH5IUB9fo4ePq4uEPNYw1yDolzhPstJzEvX88wrSU1PLRJ6tGDJ98Z2CyYGRk8G1rLEnNLUiiIGAYQ6v9LcpNSitjVTZbmnPOhmArq34D8QlDDwAG10C_KFWcoe4ugU6uPtWMLA4eni6hcSEAZ0FYe_k3OQmaGJUwUA4lOtR1sBAAA.&vseuzemi=null&void= |date=20150627004729 }} Z tohoto počtu byla moravština pro 62 908 osob jediným mateřským jazykem, zbylých 45 561 osob považovalo za svůj mateřský jazyk jak moravštinu, tak češtinu. Dle sčítání lidu je moravština mateřským jazykem hlavně pro [[Moravané|Moravany]] (55 424), ale i pro [[Češi|Čechy]] (2 498), [[Slezané|Slezany]] (69), [[Slováci|Slováky]] (26), [[Poláci|Poláky]] (14) a další.{{Citace elektronického periodika [38] => | titul = Tab. 153 Obyvatelstvo podle národnosti, mateřského jazyka a podle pohlaví [39] => | periodikum = Veřejná databáze [40] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&pvokc=&katalog=30718&pvo=SPCR153&z=T [41] => | datum přístupu = 2020-01-30 [42] => | vydavatel = Český statistický úřad [43] => }} [44] => [45] => == Dějiny == [46] => [[Soubor:Obyvatelstvo moravské.jpg|náhled|Obyvatelstvo moravské a moravská nářečí v roce [[1878]]]] [47] => Označení jazyka na Moravě jako ''moravského'' se objevuje ve [[14. století]] a souvisí s tím, že se [[Slované|slovanští]] (i [[Germáni|germánští]]) obyvatelé Moravy považovali především za [[Moravané|Moravany]]. V tomto smyslu se pojem „moravský jazyk“ někdy užíval (především mezi šlechtou na půdě [[Moravský zemský sněm|zemského sněmu]]) vedle označení „český jazyk“ i v dalších stoletích až do [[novověk]]u a přežíval až do [[19. století]].{{Fakt/dne|20110515121533}} [48] => [49] => V době předbarokní národy český a moravský ještě nesplývaly v jeden, ale byly pojímány teritoriálně, podle zemské příslušnosti, nikoliv podle jazyka, a v tomto smyslu Komenský oslovoval „národ český a moravský“, třebaže současně je označoval souhrnně jako lid český. Jména „Čech“, „český“ nabývala jednoznačnosti z hlediska národnostního až s postupujícím procesem konstituování českého národa (současně byl výraz „böhmische“ vytlačován novým výrazem „tschechische“ s odlišným významem), ale ještě roku 1848 rodem Moravan [[František Palacký]] odmítl účast na všeněmeckém sněmu tím, že je „Čech rodu slovanského“. Teritoriální chápání národa vedlo k označování jazyka podle názvů jednotek geograficko-politických, i když šlo o jazyk společný několika zemím. Slovanský jazyk používaný v Čechách tak byl označován jako jazyk český a na Moravě jako jazyk moravský, bez ohledu na míru podobnosti či rozdílů. [[Tomáš Pešina z Čechorodu]] v předmluvě k svému [[Předchůdce Moravopisu|Předchůdci Moravopisu]] (1663) psal: „Že pak v jazyku českým tuto mou práci na světlo vydávám …, to činím ku poctivosti … jazyka svého českého, jako i moravského, jenž se od našeho nemnoho dělí.“ [[Karel Havlíček Borovský]] roku 1846 v článku „Slovan a Čech“ psal: „Naše Čech značí výhradně obyvatele království, a Moravan, Slovák, již nenazve sebe Čechem, aniž jazyk svůj českým, nýbrž moravským, slovenským.“ Historik a filolog [[Alois Vojtěch Šembera]] nazval v roce 1842 svoji první filologickou stať „Jazyk moravský v pruském Slezsku“.Jaroslava Hlavsová: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=6684 Počátky české dialektologie], Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 2, s. 75-81 Tentýž Šembera v listě [[Martin Hamuljak|Martinu Hamuljakovi]] z 21. února 1842 psal: „Díla [[Ján Hollý|Hollého]] jsou zde s velkou oblibou přijaty, jazyk moravský více se blíží slovenskému a tudíž považuje Moravan spisy slovenské za své.“Richard Pražák: ''Jungmannovci a druhá bernolákovská generace'', Česko-slovenské vztahy v slovanských a středoevropských souvislostech : (meziliterárnost a areál). Pospíšil, Ivo (editor); Zelenka, Miloš (editor). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 123-136 Ovšem odedávna existovalo i povědomí o jednotě a totožnosti slovanského jazyka v Čechách a na Moravě, například [[Jan Blahoslav]] ve své [[Gramatika česká|Gramatice české]] roku 1571 v rámci popisu nářečí psal, že „Moravané … českým jazykem mluví“.Jaromír Bělič:[http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=673 K otázce češtiny jako národního jazyka], Slovo a slovesnost, ročník 13 (1952), číslo 2, s. 71-86 [50] => [51] => V průběhu [[19. století]] byla slovanská veřejnost českých zemí rozvířena činností vzdělanců, která byla nepřesně zvána „moravský jazykový separatismus“. Iniciátoři tohoto úsilí byli rodáci z Čech, přišlí na Moravu, jimž se zalíbila tamní nářečí a kteří se rozhodli jejich prvky vnést do spisovné češtiny. K hlavním osobnostem tohoto hnutí patřili [[František Dobromysl Trnka]], [[František Cyril Kampelík]] a [[Vincenc Pavel Žák]]. Nesnažili se tedy o vytvoření nového jazyka, ale přesto se proti jejich činnosti postavil [[František Palacký]], po jehož intervenci zásahy do češtiny ustaly. [52] => [53] => Při sčítáních lidu v druhé polovině [[19. století]], kdy se poprvé začala na území dnešního [[Česko|Česka]] zjišťovat národnost obyvatelstva, se národnost v [[Předlitavsko|Předlitavsku]] určovala podle tzv. obcovacího jazyka (''Umgangssprache''), kterým musel být jeden ze stanovených devíti jazyků:Franz Chocholatý Gröger Bc.: {{Citace elektronického periodika |titul=Šlonzaci a volkslista |url=http://www.bruntal.net/2005061604-slonzaci-a-volkslista |datum přístupu=2010-06-06 |url archivu=https://archive.today/20120529133114/http://www.bruntal.net/2005061604-slonzaci-a-volkslista |datum archivace=2012-05-29 |nedostupné=ano }}, Bruntál.net, 17. 6. 2005 [54] => # [[němčina]] [55] => # [[čeština]]-moravština-[[slovenština]]{{Citace monografie [56] => | příjmení = Jan [57] => | jméno = Němeček [58] => | příjmení2 = Jan [59] => | jméno2 = Kuklík [60] => | titul = Od národního státu ke státu národností?: Národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938 [61] => | url = https://books.google.cz/books?id=PA03BAAAQBAJ&pg=PA323&lpg=PA323&dq#v=onepage&q&f=false [62] => | vydavatel = Karolinum Press [63] => | rok vydání = 2013 [64] => | počet stran = 450 [65] => | isbn = 978-80-246-2377-1 [66] => | poznámka = Google-Books-ID: PA03BAAAQBAJ [67] => | jazyk = cs [68] => }} (čeština v něm. originále ''böhmisch'', tj. jazyk [[Čechy|Čech]], nikoliv ''tschechisch'') [69] => # [[polština]] [70] => # [[rusínština]] [71] => # [[slovinština]] [72] => # [[srbochorvatština]] [73] => # [[italština]] [74] => # [[rumunština]] [75] => # [[maďarština]] [76] => [77] => Respondenti, kteří v letech 1880 a 1890 uvedli v Předlitavsku jako svou obcovací řeč ''češtinu-moravštinu-slovenštinu'', byli zjednodušeně sčítáni jako Češi.Gabriela Šamanová: Národnost ve sčítání lidu v českých zemích (pdf), časopis Naše společnost, 1/2005, [[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] AVČR, [https://cvvm.soc.cas.cz/cz/cvvm/casopis-nase-spolecnost/prehled-clanku/53-2005-1/140-narodnost-ve-sitani-lidu-v-eskych-zemich anotace s odkazem], [http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100023s_Samanova-narodnost.pdf původní umístění], [https://web.archive.org/web/20090319050718/http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100023s_Samanova-narodnost.pdf web.archive.org] Z české strany byla uvedená sčítání lidu považována za zmanipulovaná. Podle dobových zpráv např. němečtí sčítací komisaři v [[Liberec|Liberci]] odmítali místním Čechům zapisovat češtinu jako obcovací řeč, protože s místními německými úřady jednají německy. Obdobně v [[Mošnov]]ě německý sčítací komisař Josef Wank v dotaznících škrtal češtinu a nahrazoval ji moravštinou s tím, že „''Češi žijí v Čechách a Moravci na Moravě.''“Ivan Motýl: [http://www.tyden.cz/rubriky/media/stolety-kuryr/scitani-na-tesinsku-ukoncil-krvavy-stret-polaku-s-cechy_197468.html Sčítání na Těšínsku ukončil krvavý střet Poláků s Čechy], Týden.cz, 26. 3. 2011 [78] => [79] => V roce 1848 na základě konstitučního patentu se uzákonilo, aby "''moravský jazyk'' ''kostelích a školách, v úřadě a před právem s německým stejně se postavil''."{{Citace monografie [80] => | příjmení = Havlík [81] => | jméno = Lubomír Emil [82] => | titul = Moravské letopisy [83] => | místo = Brno [84] => | rok vydání = 1993 [85] => | isbn = 80-85617-10-2 [86] => }} [87] => [88] => Teprve podle tzv. [[Moravské vyrovnání|moravského paktu]] z roku [[1905]] byly na Moravě výslovně jmenovány jako dva zemské jazyky pro veřejnou správu i školství čeština (''böhmische S.'') a němčina (''deutsche S.''). Vznik [[1. ČSR]] pak přinesl do těchto uspořádání změnu: byl zrušen koncept zemských jazyků a nahrazen jedním jazykem státním (oficiálně, v duchu ideologie [[Čechoslovakismus|čechoslovakismu]], jazykem „československým“ o dvojím spisovném vyjádření, českém a slovenském) a dalšími jazyky menšinovými. [89] => [90] => Kratším obdobím, kdy byla v části Moravy zrušena výuka spisovné češtiny a proti ní postaveno na oficiální úroveň jedno z moravských nářečí, bylo období německé okupace za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Tehdy nacistické orgány stanovily vyučovacím jazykem na území [[Slovácko|Moravského Slovácka]] [[slovácké nářečí]] (na popud iredentistické organizace [[Národopisná Morava]]).{{Citace elektronického periodika [91] => | titul = Slováci chtěli získat Slovácko, myšlenka přišla z Moravy {{!}} Domov [92] => | periodikum = Lidovky.cz [93] => | url = https://www.lidovky.cz/domov/slovaci-chteli-ziskat-slovacko-myslenka-prisla-z-moravy.A110610_144145_ln_domov_OGO [94] => | datum vydání = 2011-06-12 [95] => | jazyk = cs [96] => | datum přístupu = 2020-03-25 [97] => }}, ost (Ondřej Stratilík) [98] => [99] => === Jazyk „Moravců“ v Pruském Slezsku === [100] => Jako ''moravština'' se oficiálně označovala též řeč obyvatelstva žijící v okolí dnešní česko-[[Polsko|polské]] hranice v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] ([[Hlučínsko]], [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratibořsko]] a [[Hlubčice|Hlubčicko]]),Franz Chocholatý Gröger: [http://www.go-east-mission.de/dateien/cz/127_031108.pdf Územní československo-polské spory a osud Moravců], červen 2005, upravená verze vyšla v Go East, listopad 2008 a používající [[lašská nářečí|lašské dialekty]] (tzv. [[prajzština|po našemu]]). Toto území v pruském Slezsku totiž církevně nadále náleželo pod území [[Olomoucká arcidiecéze|Olomoucké arcidiecéze]]. Byla to právě [[římskokatolická církev]], která se zasloužila o uchování zdejšího jazyka, jenž byl díky příslušnosti jižní části Ratibořska k Olomoucké arcidiecézi nazýván „moravským“ (lidově byl označován jako „[[prajzština|po našemu]]“). „Moravština“ se vyvinula ze zdejších [[Lašská nářečí|lašských (slezských) dialektů češtiny]], které byly před rokem 1742 silně ovlivněny [[Polština|polštinou]]. Po roce 1742 do nářečí zdejšího obyvatelstva pronikají četné [[Germanismus|germanismy]], a tak vzniká [[prajzština|nářečí tolik typické]] pro tehdejší jižní část Ratibořska. Tato ''moravština'' byla dokonce do roku 1872 vyučovacím jazykem na základních školách. „Moravštinu“ po změně základního školství na německojazyčné bylo možné nadále studovat jako jeden z předmětů jen na gymnáziu v [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboři]] a v [[Hlubčice|Hlubčicích]]. Udržela se však nadále v domácí mluvě a v kostele. Zdejší obyvatelstvo se na základě svého jazyka a příslušnosti k Olomoucké arcidiecézi v rámci Pruska a pruského Slezska identifikovalo jako „pruští Moravci“. Ve sčítání lidu 1930 bylo zjištěno v oblasti Hlučínska 92 % obyvatelstva [[Moravská národnost|moravské národnosti]] s mateřským moravským jazykem.Interpelace senátora Václava Sladkého, Senát Národního shromáždění, 4. volební období, 3. zasedání, 28. schůze, 27. března 1936, [https://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/4vo/stena/028schuz/S028001.htm str. 1], [https://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/4vo/stena/028schuz/S028002.htm str. 2], [https://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/4vo/schuze-3zas.php?O=13 přehled] Tato národnost však byla za první republiky obyvatelům regionu proti jejich vůli vnucována československými úřady, jelikož zdejší obyvatelstvo tehdy i přes oficiální název jazyka tíhlo k národnosti německé a se zemskou či národní identitou si své ''moravectví'' nespojovalo.{{Citace monografie [101] => | příjmení = KOLEKTIV AUTORŮ [102] => | titul = Národnostní statistika v českých zemích 1880-1930: mechanismy, problémy a důsledky národnostní klasifikace [103] => | vydavatel = Ostravská univerzita [104] => | místo = Ostrava [105] => | rok = 2016 [106] => }} {{ISBN|978-80-7422-551-2}} [107] => [108] => == Moravské variety ve spisovné češtině == [109] => Spisovná čeština používá kromě neutrálních jazykových prostředků i jiné varianty, mezi nimi i moravské, označované např. ve [[Slovník spisovného jazyka českého|Slovníku spisovného jazyka českého]] jako „obl.“, tedy oblastní, někdy jako „obl. mor.“ tedy oblastní moravské. [110] => [111] => Mezi takové [[Moravismus|moravismy]] patří např. ''dědina'' proti českému ''ves'' nebo ''vesnice, zavazet'' proti čes. ''překážet''. U mor. ''kačena'' (proti čes. ''kachna'') je uvedeno pouze "ob.", tedy obecné. U mor. ''haluz'' proti čes. ''větev'' není v SSJČ žádná specifikace. Slova ''sodovka'', v Čechách ve významu „sodová voda“, na Moravě „šumivá limonáda“ se používá stále méně často a tak se tento rozdíl vytrácí z úzu. Jako slovotvorné varianty lze uvést např. ''slunko'' proti čes. ''slunce, sluníčko''. Mor. ''okurek'' (proti čes. okurka) je uvedeno také jako "obl. mor." Podobně je tomu s mor. ''kredenc m.'' proti čes. ''kredenc f.''[http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=200 Rod podstatných jmen], Internetová jazyková příručka, Ústav pro jazyk český AVČR Oproti tomu moravské varianty v mužském rodě ''Olomouc'' m., ''Kroměříž m., Litovel m.'' aj. jsou považovány na nespisovné nebo nářeční. [112] => [113] => Rozdílné slovotvorné předpony či přípony se v nářečích na území Moravy ve srovnání s nářečími v [[Čechy|Čechách]] objevují zřídka. Jedná se např. o předponu ''po''- oproti [[Čechy|českému]] ''u''- (např. ''po''mlet X ''u''mlít, ''po''dělat (ne exp. zkazit) X ''u''dělat, ''po''myt (na Hané ''po''zumévat) X ''u''mýt. Jediná rozdílná slovotvorná přípona je ''isko'' místo českého ''iště'', např. strn''isko'' X strn''iště'', brablen''isko'' (východ Moravy má i tvary jako braven''išče'') X mraven''iště''.{{Zdroj?}} [114] => [115] => V moravských nářečích vyskytuje tzv „moravská krátkost" např. ''blato'' X ''bláto'', ''mak'' X ''mák'', ''rana'' X ''rána'', ''dat'' X dát, ''hlina'' X ''hlína''.{{Citace elektronického periodika [116] => | titul = MORAVSKÁ KRÁTKOST {{!}} Nový encyklopedický slovník češtiny [117] => | periodikum = www.czechency.org [118] => | url = https://www.czechency.org/slovnik/MORAVSK%C3%81%20KR%C3%81TKOST [119] => | datum přístupu = 2022-07-31 [120] => }} Časté je měkčení na konci slov (Nedůsledná depalatalizace) např. ''deň'' X ''den'', ''kameň'' X ''kámen'', ''hneď'' X ''hned''. Tvar pomocného slovesa být ''(j)su'' ve významu ''existovat.''{{Citace elektronického periodika [121] => | titul = Naše řeč – Český jazykový atlas a výzkum běžné mluvy aneb Co máme a co nemáme [122] => | periodikum = nase-rec.ujc.cas.cz [123] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7864#:~:text=%C5%BDe%20(j)su%20je%20moravismus,%20ka%C5%BEd%C3%BD%20v%C3%AD. [124] => | datum přístupu = 2022-07-31 [125] => }} Česko-moravská opozice zájmen př. ''(na) něho X něj''{{Citace elektronického periodika [126] => | titul = Naše řeč – Český jazykový atlas a výzkum běžné mluvy aneb Co máme a co nemáme [127] => | periodikum = nase-rec.ujc.cas.cz [128] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7864 [129] => | datum přístupu = 2022-07-31 [130] => }}'', o tem X tom.'' Podoba některých substantivních koncovek ''naša ulica'', ''vedlejší ulicou/ó/ú'', ''bez noža'', ''na'' ''kraju, dám si kašu'' apod.{{Citace periodika [131] => | příjmení = Kwiatkowski [132] => | jméno = Krzysztof [133] => | titul = Budownictwo warowne jako narzędzie intensyfikacji władztwa na obrzeżach kraju. Casus Bezławek w późnośredniowiecznych Prusach [134] => | periodikum = Zapiski Historyczne [135] => | datum vydání = 2021-09-29 [136] => | ročník = LXXXVI [137] => | číslo = 3 [138] => | strany = 81 [139] => | issn = 2449-8637 [140] => | doi = 10.15762/zh.2021.24 [141] => | url = http://dx.doi.org/10.15762/zh.2021.24 [142] => | datum přístupu = 2022-07-31 [143] => }} [144] => [145] => Rozdíly mezi Čechami a Moravou najdeme i ve výslovnosti.Otto Malec: [http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=246 Moravská varianta spisovné výslovnosti české (Příspěvek k diskusi)], Slovo a slovesnost, ročník 4 (1938), číslo 2, s. 90-96 Nápadným rozdílem tu je např. asimilace znělých a neznělých hlásek. [146] => {| class="wikitable" [147] => !Psaná forma [148] => !Moravská forma [149] => !Forma na území Čech [150] => |- [151] => |shledání [152] => |''zhledáňí'' [153] => |''schledáňí'' [154] => |- [155] => |shání [156] => |''zháňí'' [157] => |''scháňí'' [158] => |- [159] => |shoda [160] => |''zhoda'' [161] => |''schoda'' [162] => |- [163] => |shromáždění [164] => |''zhromážďeňí'' [165] => |''schromážďeňí'' [166] => |- [167] => |shrbení [168] => |''zhrbeňí'' [169] => |''schrbeňí'' [170] => |} [171] => Spisovný jazyk na Moravě je tak totožný jako spisovný jazyk v Česku, pouze v konkrétních variantách se liší. Situace se tak podobá rozdílům mezi [[Němčina|němčinou]] a [[Rakouská němčina|rakouskou němčinou]], kde jsou varianty jak hláskoslovné, tak slovotvorné či lexikální všeobecně používány na daném území, jinak je spisovný jazyk společný a naprosto srozumitelný. Proto se zde většinou také nazývá němčina, nanejvýše, pokud potřebujeme odlišit lokální variantu, užije se název rakouská němčina.Ivana Skřivánková: [https://theses.cz/id/11borf Rakouská němčina v beletrii - Typické znaky rakouské variety německého jazyka a jejich výskyt v dílech současných rakouských autorů], diplomová práce, zveřejněno 11. 5. 2010, obhajoba 26. 5. 2010, Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libuše Spáčilová. [172] => [173] => == Kozohorského moravopis == [174] => Od konce [[20. století]] [[Moravské hnutí|moravisté]] sdružení v kopřivnickém spolku [[Ústav jazyka moravského]] (amatérský jazykovědec Jan Kozohorský, sdružený zde s dalšími dvěma osobami) usilovali o vytvoření zvláštního moravského spisovného jazyka z moravských nářečí a sepsali [[Gramatika|mluvnici]] moravštiny, v níž navrhovaný nový pravopis moravštiny nazývají moravopis. Jana Zemanová z Ústavu českého jazyka [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] v [[Brno|Brně]] tuto snahu vnímá jako vytváření jazykového slepence z různých částí Moravy, takže ve výsledku by lidé byli nuceni používat jazyk, které žádné z oblastí Moravy není vlastní. Politolog [[Martin Bastl]] připomenul, že podobné snahy se vyskytly už v devadesátých letech, ale označil je za bizarní a okrajovou záležitost, která Moravu nijak neobohatí, a jde spíše o politické zviditelnění autorů projektu. Hana Konečná z Ústavu pro jazyk český Akademie věd uvedla, že jí taková myšlenka přijde absurdní. Veronika Bromová z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně mínila, že myšlenka nemá naději na úspěch.Eliška Kolínková: [https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/amatersky-jazykovedec-prosazuje-moravstinu-jako-novy-jazyk.A081230_134715_domaci_ban Amatérský jazykovědec prosazuje moravštinu jako nový jazyk], iDnes.cz, 30. 12. 2008 Redaktorka Eliška Kolínková v iDnes.cz také zdůraznila, že představitel ústavu Jan Kozohorský je jako jazykovědec amatérem, profesí byl podavačem tiketů a číšníkem v Tipsportu. [175] => [176] => Kozohorského návrh moravštiny byl spojen s radikální reformou pravopisu. Měkké „i“ povýšil na univerzální, přičemž „y“ ponechal jen po tvrdých souhláskách. Pro hlásku „ch“ zavedl písmeno „x“ a dosavadní písmeno „x“ navrhl rozepisovat jako „ks“. Písmena ď, ť, ň navrhl nahradit spřežkami „dj“, „tj“, „nj“ a zrušit písmeno „ě“. [177] => [178] => Příklady slov z Kozohorského slovníku moravštiny: [179] => * amerycký – vztahujúcí sa k Spojeným státóm Ameryckým [180] => * bezvósatý – súcí bez vósú [181] => * hraxovica – hraxová polévka [182] => * lanja – samica jelenja [183] => * lednjica – skladjišče leda [184] => * masnjík – gdož poráží a zpracovává jatečná zvjéřata [185] => * nedjela – sedmídenj v tydnju [186] => * rožnút – uvest v činnostj svjetlo [187] => * točáda – pokrm z stočeného pláta pečeného tjesta či masa z náplnjú [188] => [189] => {| class="wikitable" [190] => |+Ukázka návrhu spisovné moravštiny podle [[Kopřivnice|kopřivnického]] spolku ''Ústav jazyka moravského, [[Spolek|o.s.]]''{{chybí zdroj}} [191] => ! spisovná moravština !! spisovná čeština [192] => |- [193] => | naša || naše [194] => |- [195] => | tvoja || tvoje [196] => |- [197] => | mět || mít [198] => |- [199] => | stolař || truhlář [200] => |- [201] => | ruža || růže [202] => |} [203] => [204] => == Odkazy == [205] => === Poznámky === [206] => {{Poznámky}} [207] => [208] => === Reference === [209] => [210] => [211] => === Literatura === [212] => * {{Citace sborníku [213] => | příjmení = Bláha [214] => | jméno = Ondřej [215] => | autor = [216] => | odkaz na autora = [217] => | titul = Moravský jazykový separatismus: zdroje, cíle, slovanský kontext [218] => | odkaz na titul = [219] => | příjmení sestavitele = [220] => | jméno sestavitele = [221] => | sestavitel = [222] => | sborník = Studia Moravica. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica - Moravica [223] => | odkaz na sborník = [224] => | vydavatel = UP v Olomouci [225] => | místo = Olomouc [226] => | rok vydání = 2005 [227] => | issn = 1801-7061 [228] => | url = [229] => | svazek = III. [230] => | kapitola = [231] => | strany = 293–299 [232] => | jazyk = [233] => }} [234] => * {{Citace periodika [235] => | příjmení = Stich [236] => | jméno = Alexandr [237] => | autor = [238] => | odkaz na autora = Alexandr Stich [239] => | spoluautoři = [240] => | titul = O spisovné moravštině a jiných „malých“ jazycích [241] => | periodikum = Naše řeč [242] => | odkaz na periodikum = Naše řeč [243] => | rok = 2000 [244] => | měsíc = listopad [245] => | ročník = 83 [246] => | číslo = 5 [247] => | strany = 260–264 [248] => | url = [249] => | issn = 0027-8203 [250] => }} [251] => * KOTT, František Štěpán. ''Dodatky k Bartošovu Dialektickému slovníku moravskému''. V Praze: nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910. 166 stran. Archiv pro lexikografii a dialektologii; číslo 8. Dostupné také [https://archive.org/details/dodatkykbartoovu00kottuoft/page/130/mode/2up?ref=ol&view=theater online], 1. února 2024. [252] => [253] => === Externí odkazy === [254] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Moravská a slezská nářečí na mapě České republiky | vydavatel = [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky]] | url = http://www.ujc.cas.cz/zakladni-informace/oddeleni/oddeleni-dialektologicke/publikacni-cinnost/obalky/mapa-nareci.jpg }}{{Nedostupný zdroj}} [255] => * Zbyněk Šustek: [http://www.britskelisty.cz/9809/19980914d.html#03 ''Otázka kodifikace spisovného moravského jazyka''], Britské listy, 14. 9. 1998 – návrh slovenského publicisty na vytvoření spisovné moravštiny (článek v estonském sborníku Slavica Tartuensia '98) [256] => * [http://dalsimoravak.bloguje.cz/tema-1-moravsky-jazyk.php O Moravě pro Moravany]– stránky R. Svobody, jednoho z hlavních iniciátorů vytváření nového spisovného jazyka {{Wayback|url=http://dalsimoravak.bloguje.cz/tema-1-moravsky-jazyk.php |date=20070106170554 }} [257] => * [http://ujm.szm.com Ústav jazyka moravského, o. s.] {{Wayback|url=http://ujm.szm.com/ |date=20120426040338 }} – sdružení 3 lidí usilující o vytvoření spisovné moravštiny (prosazují Svobodovy vývody), která „by byla veledůležitým prvkem pro zachování moravské národní identity občanů Moravy v ČR“ {{Nedostupný zdroj}} [258] => * Barbora Zemanová: [http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/moravane-tvori-spisovnou-moravstinu20081112.html Moravané tvoří spisovnou moravštinu], Brněnský deník, 12. 11. 2008 [259] => * E. Němec a M. Horák: [http://moravskelisty.host.sk/listy/hsd/text/moravstina.html Chronologie moravštiny], Moravské listy, nedatovaný text, pro vytvořeno pro Jazykovou sekci Moravského národního kongresu, [https://web.archive.org/web/20020723200040/http://moravskelisty.host.sk:80/listy/hsd/text/moravstina.html dostupné na webarchive.org, znění k 23. 7. 2002] [260] => * [http://morcevnik.cz Morčevník aneb 1. internetový slovník moravsko-český], 2000–2004 Jan Jurásek, Jana Hrušková, Vít Jurásek, Vega TEAM – databáze slov z různých nářečí Moravy [261] => * Jaromír Marek: [http://www.radio.cz/cz/rubrika/ocem/existuje-moravsky-narod Existuje moravský národ?], Radio Prague International ([[ČRo 7 Radio Praha]]), 13. 3. 2001, záznam pořadu [262] => [263] => {{Slovanské jazyky}} [264] => {{Čeština}} [265] => {{Portály|Český jazyk|Morava}} [266] => [267] => [[Kategorie:Morava]] [268] => [[Kategorie:Čeština]] [269] => [[Kategorie:Nářečí češtiny]] [270] => [[Kategorie:Západoslovanské jazyky]] [271] => [[Kategorie:Jazyky Česka]] [] => )
good wiki

Moravština

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čechy','19. století','prajzština','čeština','Moravané','Ratiboř (Slezské vojvodství)','Moravské hnutí','Hlubčice','Moravský zemský sněm','lašská nářečí','Moravské vyrovnání','František Palacký'

Čechy

Čeština

Hlubčice

Moravané

Prajzština