Array ( [0] => 15072475 [id] => 15072475 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Moskva-Petušky [uri] => Moskva-Petušky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - kniha [1] => | obrázek = Book. Venedict Yerofeyev.jpg [2] => | popisek = Ruské vydání z roku 1990 [3] => | žánr = [[Novela (literatura)|novela]] [4] => | česky vydáno = [[1990]] [5] => | překladatel = [[Milan Dvořák (překladatel)|Milan Dvořák]] [6] => | původní název = Москва — Петушки [7] => }} [8] => '''''Moskva-Petušky''''' ({{Vjazyce2|ru|''Москва—Петушки''}}) je [[Postmoderna|postmoderní]] [[Surrealismus|surrealisticky]] laděná a částečně [[Autobiografie|autobiografická]] [[Novela (literatura)|novela]] [[Rusko|ruského]] [[Sovětský svaz|sovětského]] [[spisovatel]]e [[Venědikt Vasiljevič Jerofejev|Venědikta Vasiljeviče Jerofejeva]]. Jedná se o nejznámější Jerofejevovo dílo, které jej díky mnohovrstevnému pohledu na sovětskou realitu a ruský [[alkoholismus]] proslavilo po celém světe (novela byla přeložena do více než třiceti jazyků). Protože alkohol nabývá v ruském prostředí existenciálního rozměru, bývá novela často nazývána „biblí ruských alkoholiků“. Ve skutečnosti však jde o filozofické [[podobenství]] marnosti lidského života. Samotný spisovatel ji označil za [[Poema|poemu]] v [[Próza|próze]] a další text se bude tohoto [[Literární žánr|žánrového]] zařazení držet, ačkoliv je poněkud zavádějící, neboť slovem poema je obvykle označována delší [[Lyrická poezie|lyricko]]-[[Epika|epická]] [[báseň]].Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, LIBRI, Praha 2001, str. 294-296.{{Citace elektronického periodika |titul=Валерий Берлин. Заграница — Москва — Петушки |url=http://www.novayagazeta.ru/arts/49111.html |datum přístupu=2014-11-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140208150502/http://www.novayagazeta.ru/arts/49111.html |datum archivace=2014-02-08 }} [9] => [10] => == Vznik poemy == [11] => Poema byla dokončena již roku [[1970]], ale pro svůj obsah bylo její vydání v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] zakázáno. Byla proto rozšiřována v [[samizdat]]ových opisech a brzy se stala „kultovní“ knihou ruského [[underground]]u. Prvně vyšla v [[izrael]]ském [[almanach]]u ''Ami'' v roce [[1973]] a pak roku [[1977]] v [[Paříž]]i. V Sovětském svazu mohla poema vyjít až v době [[Perestrojka|perestrojky]]. Nejprve vycházela ve zkrácené podobě a s mnoha odstraněnými [[Vulgarismus|vulgarismy]] od prosince [[1988]] do března [[1989]] v [[časopis]]e ''Trezvosť i kultura'' (Трезвость и культура), necenzurovaná vyšla poprvé v almanachu ''Věsť'' (Весть) v roce [[1989]].Wolfgang Kasack: Slovník ruské literatury 20. století, Votobia, Praha 2000, str.204-205. [12] => [13] => == Obsah poemy == [14] => Poema vypráví příběh [[alkoholismus|alkoholu]] propadlého Veni (zdrobněle Veničky), který je však zároveň člověkem s citlivou duší, kterému vadí společenská bezohlednost. Jednoho dne se probudí brzy ráno po propité noci na schodech neznámého [[Moskva|moskevského]] činžáku a rozhodne se, že navštíví svou milenku a synka v asi 125 kilometrů vzdáleném výletním městečku [[Petušky]], kam se dá za pár hodin dojet osobním vlakem. Jednotlivé kapitoly poemy nesou názvy podle etap cesty mezi dvěma železničními stanicemi (například Moskva–Srp a Kladivo, Srp a Kladivo–Karačarovo, Karačarovo–Čuchlinka atd.)Veškerá osobní i místní jména, názvy jednotlivých druhů [[Alkoholický nápoj|alkoholických nápojů]] i citace jsou uvedeny podle [[překlad]]u [[Milan Dvořák (překladatel)|Milana Dvořáka]] vydaného v [[Praha|pražském]] nakladatelství [[Argo]] roku [[2012]]. [15] => [16] => Venička vyčká do otevření obchodů, za poslední peníze nakoupí dárek pro synka a také dostatečné množství alkoholu nutného k přežití cesty a na [[Kurské nádraží|Kurském nádraží]] nastoupí do vlaku. Během jízdy se dozvídáme že byl před týdnem vyhozen z místa vedoucího dělnické brigády složené z podobných opilců, jako je on. Celou pracovní dobu vždycky propili a na ústředí odesílali socialistické závazky. Venička byl konkrétně odvolán za „''zavádění pochybného systému individuálních grafů''“, které měly na vodorovné ose naneseny jednotlivé pracovní dny daného měsíce a na svislé kolik toho ten který dělník v konkrétní den v pracovní době vypil v přepočtu na čistý líh. Tyto grafy ukázaly překvapivou [[korelace|korelaci]] s osobními vlastnostmi příslušné osoby (mladý člen [[komsomol]]u měl graf jako [[Himálaj]], zatímco člen [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]] od roku [[1936]], a tudíž starý páprda, ho měl jako „''předjitřní [[Bríza|brízu]] na řece [[Kama|Kamě]]''“). [17] => [18] => Ve vlaku vede Venička dlouhé vnitřní [[monolog]]y o [[alkoholický nápoj|alkoholu]], [[Historiografie|historii]], [[Filosofie|filosofii]], [[Kultura|kultuře]] i [[Politika|politice]], vrší na sebe řadu příběhů, rozpráví a pije se spolucestujícími a především má přízračné vize, ve kterých hovoří s [[anděl]]y, [[Bůh|Bohem]], [[Satan]]em nebo [[Sfinx|Sfingou]]. Cesta tak probíhá v děsivě [[Groteska|groteskním tónu]] a Venička se stává jakýmsi zosobněním tradic ruských svatých bláznů a [[Jurodiví|jurodivých]]. Během cesty vypijí všichni obrovské množství alkoholu,Nejčastější druhy alkoholických nápojů uvedených v knize: zubrovka (зубровка), koriandrovka (кориандровая), tesavela (альб-де-дессерт), hořčák (портвейн), [19] => myslivecká (охотничья), červeňoučké víno (красненкое вино), griotka (херес), stoličná (столичная), [[Žigulovské|žigulovské pivo]] (жигулёвское), [[pivo]] s [[Vodka|vodkou]] (ерш) a další. a protože nikdo z nich nemá lístek, platí revizorovi pokutu také alkoholem (za každý kilometr jeden mililitr). Jenom Venička se z revizorovy moci vykoupí vyprávěním příběhů světových dějin na způsob ''[[Tisíc a jedna noc|Pohádek tisíce a jedné noci]]''. [20] => [21] => Nakonec Venička upadne do podivného alkoholického snu plného podivných představ (stane se v něm například vůdcem jakéhosi povstání), zaspí stanici Petušky a probudí se ve vlaku, který jede zpět do Moskvy, čímž se kruh marnosti lidského života uzavírá. V naprostém [[Delirium tremens|deliriu]], napůl v bezvědomí a trýzněn fantastickými vizemi bloudí Venička bezcílně ulicemi noční Moskvy, až se stane obětí čtyřčlenného gangu kriminálníků (možná [[aluze]] na [[Apokalyptičtí jezdci|čtyři jezdce z Apokalypsy]]), kteří jej zabijí (je ale možné, že i to jsou jen jeho představy). [22] => [23] => Poema ve svém celkovém vyznění představuje vzpouru proti absurditě, chaosu a falešnosti života v Sovětském svazu. Je montáží [[Parodie|parodicko]]-[[Ironie|ironických]] citátů a velkého množství [[Bible|biblických]] i [[Literatura|literárních]] [[Aluze|aluzí]] na texty desítek autorů. Vysoký styl klasické [[Ruská literatura|ruské literatury]] se v ní spojuje s [[Vulgarismus|vulgaritou]] sociální spodiny. Objevuje se i [[humor]], mnohdy [[Černý humor|černý]], a kvazi-populárně-naučný styl projevující se zejména v odborném návodu na přípravu levných alkoholických koktejlů, jako je například Slza komsomolky, Čubčí pajšl nebo Kanaánský balzám, které se míchají z nejneuvěřitelnějších přísad ([[Denaturovaný ethanol|denaturovaný líh]], leštěnka, [[brzdová kapalina]], [[lak na nehty]], [[ústní voda]], vodička k odstraňování [[Lupy|lupů]], prostředek proti [[Pot|pocení]] nohou, nejrůznější [[parfém]]y, [[lak]]y, [[Lepidlo|lepidla]] či [[repelent]]y na hubení drobného [[hmyz]]u a k tomu [[pivo]] nebo [[limonáda]]). Petušky s milovanou ženou a synkem jsou vylíčeny tak idylicky („''tam ptačí zpěv neumlká ani v noci, ani v zimě, ani v létě tam jasmín neodkvétá''“), že se Veničkova výprava stává blouznivým podobenstvím cesty z [[Peklo|pekla]] do nedostupného [[ráj]]e. V důsledku toho poema připouští velké množství výkladů a stala se jakýmsi „''pratextem''“ ruského postmodernismu. [24] => [25] => == Filmové adaptace == [26] => * ''Moskau-Petuschki'' ([[1991]]), [[Německo|německý]] [[televizní film]], [[režie]] [[Jens Carl Ehlers]].[http://www.imdb.com/title/tt0419976/ IMDB - Moskau - Petuschki] [27] => [28] => == Česká vydání == [29] => * ''Moskva-Petušky'', literární [[časopis]] ''Sovětská literatura'' [[1990]], přeložil [[Milan Dvořák (překladatel)|Milan Dvořák]]. [30] => * ''Moskva- Petuški zpáteční'', [[Pragma]], [[Praha]] [[1992]], přeložil [[Libor Konvička]], znovu [[2005]]. [31] => * ''Moskva- Petušky'', [[Větrné mlýny (nakladatelství)|Větrné mlýny]], [[Brno]] [[1999]], přeložil [[Leoš Suchařípa]], překlad vznikl na objednávku [[Brno|brněnského]] [[HaDivadlo|HaDivadla]] pro inscenaci, která měla v režii [[Jiří Pokorný (režisér)|Jiřího Pokorného]] premiéru v květnu [[1999]].[http://www.divadelni-noviny.cz/ve-vlaku-moskva-%E2%86%92-petusky-se-predevsim-pije Ve vlaku Moskva → Petušky se především pije] [32] => * ''Moskva- Petušky'', [[Argo]], [[Praha]] [[2012]], přeložil [[Milan Dvořák (překladatel)|Milan Dvořák]], jediný překladatel-profesionál mezi překladateli poemy. Jde o upravenou verzi jeho prvního překladu z roku [[1990]]. V uvedených referencích je jeho překlad považován za nejlepší z českých překladů poemy.{{Citace elektronického periodika |titul=Zoufalé stakany vs. věční čeští nespokojenci |url=http://www.svetovka.cz/archiv/2012/03-2012-kritika.htm |datum přístupu=2014-11-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150924112157/http://www.svetovka.cz/archiv/2012/03-2012-kritika.htm |datum archivace=2015-09-24 |nedostupné=ano }}Iva Dvořáková: České překlady novely Venedikta Jerofejeva Moskva-Petuški, bakalářská práce, Univerzita Karlova. Filozofická fakulta, Praha 2009 [33] => [34] => == Památník == [35] => Na moskevském náměstí Borby byl sochaři Valerijem Kuzněcovem a Sergejem Mancerev vytvořen památník poemy skládající se ze dvou soch. Na první je muž (Venedikt) držící se nádražní tabule s názvem Moskva, na druhém mladá žena pod tabulí s názvem Petušky.[http://www.unmonument.ru/mon039.html Памятник героям поэмы «Москва-Петушки» на площади Борьбы в Москве] [36] => [37] => == Poznámky == [38] => [39] => [40] => == Odkazy == [41] => [42] => === Reference === [43] => [44] => [45] => === Externí odkazy === [46] => * {{Ru}} [https://web.archive.org/web/20181017063605/http://www.moskva-petushki.ru/ Москва — Петушки, сайт, посвящённый Венедикту Ерофееву] [47] => * {{Ru}} [http://www.narcom.ru/ideas/common/17.html Некодифицированные спиртные напитки в поэме В. В. Ерофеева "Москва — Петушки"] [48] => * {{Cs}} [http://www.advojka.cz/archiv/2006/9/veneckovo-pozmenene-videni Veněčkovo pozměněné vidění] [49] => * {{Ru}} [http://infopetushki.ru/ Неофициальный сайт города Петушки Владимирской области] [50] => * {{En}} [https://web.archive.org/web/20071007233835/http://www.petuschki.de/gallerien/monument/index.html The monument for Venitchka and the girl with the long blond hair] [51] => * {{De}} [http://www.titanic-magazin.de/heft/klassik/2005/dezember/spezial1/ Humorkritik-Spezial: Jerofejew vs. Erofeev] [52] => {{Autoritní data}} [53] => [54] => {{Portály|Literatura}} [55] => [56] => [[Kategorie:Ruské novely]] [57] => [[Kategorie:Knihy z roku 1970]] [] => )
good wiki

Moskva-Petušky

Moskva-Petušky je postmoderní surrealisticky laděná a částečně autobiografická novela ruského sovětského spisovatele Venědikta Vasiljeviče Jerofejeva. Jedná se o nejznámější Jerofejevovo dílo, které jej díky mnohovrstevnému pohledu na sovětskou realitu a ruský alkoholismus proslavilo po celém světe (novela byla přeložena do více než třiceti jazyků).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.