Array ( [0] => 15482108 [id] => 15482108 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Moskva [uri] => Moskva [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hlavním městě [[Rusko|Ruska]]}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Moskva [3] => | originální jméno = Москва [4] => | koláž = {{Koláž|position=center [5] => | photo1a = RedSquare2019.jpg [6] => | photo2a = Холодный свет при -29 градусах.jpg [7] => | photo2b = Teatro Bolshói, Moscú, Rusia, 2016-10-03, DD 42-43 HDR.jpg [8] => | photo3a = Moscow State University crop.jpg [9] => | photo3b = Moscow International Business Center-1 Сrop.jpg [10] => | photo4a = Moscow Kremlin View from Kamennyi Bridge.jpg [11] => | size = 270 [12] => | spacing = 2 [13] => | color = #FFFFFF [14] => | border = 0 [15] => | text = ''Po směru hodinových ručiček počínaje obrázkem nahoře:'' [[Moskevský Kreml|Kreml]], [[Katedrála Krista Spasitele (Moskva)|katedrála Krista Spasitele]], [[Velké divadlo]], [[Lomonosovova univerzita]], [[Moskva-City]], [[Moskva (řeka)|Moskva]] [16] => }} [17] => | popisek = [18] => | vlajka = Flag of Moscow, Russia.svg [19] => | článek o vlajce = Vlajka Moskvy [20] => | znak = Coat of Arms of Moscow.svg [21] => | článek o znaku = Moskevský městský znak [22] => | vznik = 1147 [23] => | nadmořská výška = 130–253 [24] => | časové pásmo = +3 [25] => | stát = Rusko [26] => | pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|Federální okruh]] [27] => | název vyššího celku = [[Centrální federální okruh|Centrální]] [28] => | pojem nižšího celku = [[Federální města Ruské federace|Federální město]] [29] => | název nižšího celku = Moskva [30] => | administrativní dělení = 12 okresů [31] => | mapa = [32] => | etnické složení = [[Rusové]] (91.65 %), [[Ukrajinci]] (1.42 %), [[Tataři]] (1.38 %), [[Arméni]] (0.98 %), [[Azerové]] (0,53 %), [[Židé]] (0,49 %), [[Bělorusové]] (0,36 %), [[Gruzíni]] (0,36 %){{Citace elektronického periodika |titul=Počet a rozdělení obyvatelstva (2010) |url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/perepis_itogi1612.htm |datum přístupu=2014-12-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130315114013/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/perepis_itogi1612.htm |datum archivace=2013-03-15 }} [33] => | náboženské složení = [[Pravoslaví]], [[Islám]], [[Judaismus]] [34] => | starosta = [[Sergej Sobjanin]] [35] => | loc-map = {{LocMap |Rusko |label=Moskva |lat=55.75|lon=37.6 |float=bottom |caption=}} [36] => {{LocMap |Evropa |label=Moskva |lat=55.75|lon=37.6 |float=bottom |caption=}} [37] => }} [38] => '''Moskva''' ([[Ruština|rusky]] ''Москва'' {{Audio|ru-Moskva.ogg|[mɐˈskva]}}) je hlavní město [[Rusko|Ruska]] o rozloze 2 511 km². Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Představuje politické, hospodářské a kulturní centrum země s asi 60 univerzitami a množstvím dalších [[vysoká škola|vysokých škol]], [[kostel]]ů, [[divadlo|divadel]], [[muzeum|muzeí]] a [[Galerie umění|galerií]]. Sídlí zde všechna [[ministerstvo|ministerstva]], státní úřady i významné firmy a také patriarcha ruské [[Pravoslaví|pravoslavné církve]]. [39] => [40] => Moskva je nejlidnatější [[město]] v [[Evropa|Evropě]] a nejsevernější [[Megalopolis|megalopole]] na světě. Má největší počet rezidentních miliardářů na světě.{{Citace elektronického periodika | titul = Mexico’s Carlos Slim still tops Forbes’ richest list | periodikum = News Rickey | datum_vydání = 2012-07-13 | url = http://news.rickey.org/mexicos-carlos-slim-still-tops-forbes-richest-list/2638 | datum přístupu = 2018-05-20 | url archivu = https://archive.today/20120713034204/http://news.rickey.org/mexicos-carlos-slim-still-tops-forbes-richest-list/2638 | datum archivace = 2012-07-13 }} Je klasifikována jako Alfa [[globální město]].{{Citace elektronické monografie | titul = GaWC - The World According to GaWC 2012 | url = http://www.lboro.ac.uk/gawc/world2016t.html}} Stojí zde [[Televizní věž Ostankino|TV věž Ostankino]] (1968), která je nejvyšší stavbou v Rusku a která byla zároveň do roku 1975 nejvyšší stavbou v Evropě. Stojí zde i [[Věž Federace]], druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě. [41] => [42] => Historické centrum je staré stovky let, v jeho středu se rozkládá trojúhelníkový [[Moskevský Kreml|Kreml]], prohlášený spolu s [[Rudé náměstí|Rudým náměstím]] v roce 1990 za světové kulturní dědictví [[UNESCO]]. [43] => [44] => == Dějiny == [45] => [46] => === Počátky Moskvy === [47] => [[Soubor:Dormition (Kremlin).JPG|náhled|vlevo|upright|[[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Moskva)|Uspenskij sobor]]]] [48] => [[Soubor:Russia-Moscow-Cathedral of Christ the Saviour-6.jpg|náhled|Moskevská [[Katedrála Krista Spasitele (Moskva)|Katedrála Krista Spasitele]] je největší [[Pravoslaví|pravoslavný]] kostel na světě]] [49] => V první polovině 12. století se nalézal na západním okraji [[vladimirsko-suzdalské knížectví|Rostovsko-suzdalského knížectví]] v místech dnešní Moskvy zemědělský dvorec [[bojar]]a Štěpána Kučky, jenž byl podle řeky zván Moskva. Rostovsko-suzdalský kníže [[Jurij Dolgorukij]] ve 12. století začlenil dvorec do knížecího vlastnictví.[http://fanda.nova.cz/clanek/styl/foto-moskva-pred-prichodem-bolseviku.html Moskva před příchodem bolševiků]{{Nedostupný zdroj}} [50] => [51] => Z roku [[1147]] pochází první písemná zmínka o Moskvě, Jurij Dolgorukij pozval svého spojence, novgorodsko-severského knížete Svjatoslava, na setkání, o kterém letopisec zaznamenal: „Přijď ke mně, bratře, do Moskvy.“ Roku 1156 vybudoval kníže Jurij v souvislosti s posilováním obrany západní hranice suzdalského knížectví v osadě pevnost obehnanou dřevěnou [[palisáda|palisádou]], základ dnešního [[Moskevský Kreml|Kremlu]]. V počátcích byla Moskva jedno z míst, které mělo obranný charakter a sloužilo jako místo noclehu suzdalských knížat. Kromě toho se nacházela na průsečíku několika obchodních cest, což ji přeurčilo pro roli významného ekonomického centra. [52] => [53] => Budoucí význam Moskvy byl zapříčiněn jednak rostoucí mocí vladimirských knížat, která nakonec získala nad ostatními severoruskými knížaty převahu, jednak stěhováním obyvatelstva do severovýchodních oblastí z jihu sužovaného nájezdy kočovníků. V Moskvě se jako první usadil údělný kníže [[Daniil Alexandrovič]] (zemřel 1303), syn [[Alexandr Něvský|Alexandra Něvského]], a založil tím moskevskou větev rodu [[Rurikovci|Rurikovců]]. [54] => [55] => Svou moc nad ostatními větvemi [[Rurikovci|Rurikovců]] se snažila moskevská knížata zabezpečit i přenesením rezidence [[metropolita|metropolity]] vší Rusi do Moskvy. Ruští metropolité sídlili od počátku v [[Kyjev]]ě, metropolita [[metropolita Maxim|Maxim]] však přenesl své sídlo do [[Vladimir]]u. Jeho nástupce [[metropolita Petr|Petr]] (v letech 1307–1326) vsadil na spolupráci s moskevskými knížaty a často pobýval v Moskvě. Metropolita [[metropolita Theognost|Theognost]] (1328–1323) pak přesídlil natrvalo do Moskvy, kde nechal s podporou [[Ivan I. Kalita|Ivana Kality]] a [[Simeon Hrdý|Simeona Hrdého]] vybudovat pět kamenných chrámů jako symbol prestižního postavení Moskvy. Theognostovi nástupci již všichni sídlili v Moskvě a Moskva se tak stala nejen politickým, ale i církevním centrem Ruska, což se odrazilo i na stoupajícím počtu obyvatel – v polovině 14. století jich v Moskvě žilo asi 30 000. Další dějiny Moskvy byly ovlivněny skutečností, že se jednalo o sídlo jednoho z nejvýznamnějších ruských knížat, který postupně sjednotil zemi. [56] => [57] => [[Zlatá horda]] v průběhu mongolské invaze (1238) vypálila město a zabila jeho obyvatele. [[Mongolové]] s [[Tataři|Tatary]] také vyplenili města [[Rjazaň]], [[Kolomna]], [[Vladimir]], [[Kyjev]] a ruský stát byl nucen podrobit se jejich nadvládě. V roce 1380 porazil [[Dmitrij Donský]] na [[Bitva na Kulikovském poli|Kulikovském poli]] tatarské vojsko, čímž ukázal, že Tataři nejsou neporazitelní, sama Moskva však na Dimitrijovo vítězství doplatila odvetnou výpravou [[chán]]a Tochtamyše v roce 1382, při níž byla vypálena a vypleněna. Moskva nebyla nyní zpustošena Tatary poprvé, jako však dříve, i nyní se znovu vzpamatovala. [58] => [59] => === Moskva ve středověku a raném novověku === [60] => [[Soubor:St Basils Cathedral-500px.jpg|náhled|upright|[[Chrám Vasila Blaženého]]]] [61] => Významnou změnu pro město představovala vláda [[Ivan III.|Ivana III.]], [[Stání na Ugře|na řece Ugře]] dosáhl roku 1480 definitivního vítězství a vymanění se z tatarské moci. V roce 1472 se oženil s [[Byzantská říše|byzantskou]] princeznou [[Sofia Palaiologovna|Zóé Palaiologovnou]], to se odrazilo na podobě města, kam Sofie pozvala architekty z [[Itálie]]. Ti postavili Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský chrám, [[Moskevský Kreml|Kreml]] rozmnožili věžemi a hradbami. Kamenné stavby se začaly v té době množit, kamenný palác si postavil například [[metropolita Iona]]. Na počátku 16. století již okolí Kremlu mělo charakter evropského města, ostatní čtvrti však byly ještě převážně dřevěné. Roku 1478 připojil ke svému státu rozlehlé území Novgorodské země a v roce 1485 knížectví tverské. Pod Ivanem III. se město stalo hlavním městem ruské říše. [62] => [63] => V roce 1571 [[Krymští Tataři]] s podporou Turků (80 000 Tataři, 33 000 Turci a 7 000 [[janičáři]]) vpadli do Ruska a vyplenili Moskvu, spálili vše kromě Kremlu. [64] => [65] => V roce 1610 vstoupil do Moskvy [[Polsko|polský]] generál Stanisław Żółkiewski, poté, co porazil Rusy v [[Klušino|bitvě Klušino]]. Po povstání vedeném [[Kuzma Minin|Kuzmou Mininem]] a Dmitrijem Požarskim došlo u bran Moskvy k rozhodujícímu střetu mezi [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevskou]] armádou a Rusy. Polsko-litevská vojska byla rozdrcena a několik okupantů se ještě drželo za branami Kremlu, avšak po dlouhém obléhání se vzdali 26. října 1612. [66] => [67] => === Moskva druhým městem Ruska === [68] => Město přestalo být hlavním městem Ruska v roce 1712 (s výjimkou období 1728–1732) po založení [[Petrohrad]]u [[Petr I. Veliký|Petrem Velikým]] v blízkosti pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]] v roce 1703. [69] => [70] => Roku 1812 vpadl do země [[Napoleon Bonaparte]], jeho tažení vrcholilo [[Bitva u Borodina|okupací Moskvy]] a skončilo [[Bitva na Berezině|bitvou na Berezině]]. Napoleon v [[Bitva u Borodina|bitvě u Borodina]] sice vybojoval vítězství, ale doplatil na to většími ztrátami, dále během tažení počítal s tím, že bude moci krmit armádu z ukořistěných zásob, ovšem [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] ho takticky nutil ustupovat stejnou cestou, kterou předtím drancoval, přitom byl sužován neustálými nájezdy [[Kozáci|kozáků]] a ruskou zimou. Dále v Rusku bylo více schopnějších generálů odchovaných [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|Suvorovem]].{{Citace monografie [71] => | příjmení = Keep [72] => | jméno = John L. H. [73] => | titul = Soldiers of the tsar : army and society in Russia 1462-1874 [74] => | vydání = [75] => | vydavatel = Clarendon Press [76] => | místo = Oxford [77] => | rok = 2002 [78] => | počet stran = 432 [79] => | strany = [80] => | isbn = 978-0-19-822575-1 [81] => }} Napoleon byl nucen ustoupit, tehdy zemřelo při ústupu na 400 000 vojáků Grande Armée kvůli sérii porážek, jež postupně utrpěl, a taky kvůli rychlým a devastujícím výpadům kozáků do týlu a partyzánské válce opočlenie. Dalších 200 000 dezertovalo na začátku tažení. Původně chtěl Napoleon přezimovat v Moskvě, ale to mu neumožnil velký nedostatek zásob, protože [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] nařídil celé město evakuovat a vyvézt jak zásoby, tak i pracovní sílu. Podezřívá se, že byl Moskevský požár činem ruské sabotáže.{{Citace monografie [82] => | příjmení = Lentz [83] => | jméno = Thierry [84] => | titul = Nouvelle histoire du Premier Empire [85] => | url = https://books.google.ru/books/about/Nouvelle_histoire_du_premier_empire.html?id=bvwhAQAAIAAJ&redir_esc=y&hl=cs [86] => | vydavatel = Fayard [87] => | počet stran = 690 [88] => | isbn = 9782213619446 [89] => | poznámka = Google-Books-ID: bvwhAQAAIAAJ [90] => | jazyk = fr [91] => }} Navzdory historickému významu se Moskva stala na značnou dobu méně významnou a to až do občanské války, kdy byla znovu prohlášena za hlavní město. [92] => [93] => V říjnu 1917 se do Moskvy přemístil [[T. G. Masaryk]], který jako předseda Československé národní rady na Rusi osobně od 15. května 1917 budoval československé legionářské vojsko. Zažil tam revoluční boje a Moskvu definitivně opustil v den svých 68. narozenin 7. března 1918, odjezdem na transsibiřskou magistrálu, do Vladivostoku, Japonska a Spojených států, předpokládajíc, že bude "kvartýrmajstrem" (logistikem) legionářských vojsk nejen na Rusi, ale i na francouzských bojištích.PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str.12–25, 26–98, 140–148, 169 [94] => [95] => === Od roku 1918 === [96] => Nedlouho po podepsání [[Brestlitevský mír|Brestlitevského míru]] se z důvodu strachu z možné zahraniční invaze dne 12. března 1918 stala Moskva hlavním městem [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. [[Metro v Moskvě|Moskevské metro]] bylo otevřeno v roce 1935. Po [[Operace Barbarossa|německé invazi]] (1941) se nacházel výbor obrany státu i generální štáb armády v Moskvě. Německá skupina armád byla zastavena a odehnána na okraji města v [[Bitva před Moskvou|Bitvě před Moskvou]]. [97] => [98] => V roce [[1980]] hostila Moskva [[Letní olympijské hry 1980|letní olympijské hry]]. V roce [[1991]] bylo město dějištěm neúspěšného pokusu o převrat (tzv. [[Srpnový puč]]) ze strany členů vlády proti reformám [[Michail Gorbačov|Michaila Gorbačova]]. Když byl [[Sovětský svaz|SSSR]] rozpuštěn na konci tohoto roku, Moskva i nadále zůstala hlavním městem Ruska. V Moskvě bylo spácháno několik teroristických útoků [[Islamismus|islámských]] radikálů, například bombové útoky v Moskevském metru v roce [[2004]] a [[2010]]. [99] => [100] => == Přírodní poměry a podnebí == [101] => [[Soubor:Moscow-River-StSavior-1639.jpg|náhled|Park Gorky a Katedrála u [[Moskva (řeka)|řeky Moskvy]]]] [102] => Moskva se nalézá v evropské části Ruska na 55,75° severní zeměpisné šířky a 37,62° východní zeměpisné délky. Město leží v průměrné nadmořské výšce 156 metrů v kopcovité krajině mezi řekami [[Volha|Volhou]] a [[Oka (přítok Volhy)|Okou]], na řece [[Moskva (řeka)|Moskvě]], přítoku Oky, která se následně vlévá do Volhy. Řeka Moskva protéká územím města v meandrech ve směru severozápad-jihovýchod v délce asi 80 km, má od 120 do 200 metrů našíř. Do Moskvy se v katastru města vlévá dalších 140 vodních toků, z nichž jen 14 nyní zůstává na povrchu, ostatní byly kanalizovány. V roce [[1937]] byl otevřen kanál Moskva-Volha, který směřuje na sever. [103] => [104] => Hranice města tvoří převážně dálniční okruh [[Moskevský dálniční okruh|MKAD]], dlouhý 109 km, na některých místech však město pokračuje i za něj. Rozloha Moskvy činí v současnosti 1 097,12 km², z toho přibližně třetinu zaujímá zeleň, tvořená zhruba 100 parky či lesíky; vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 30 až 40 km dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi. [105] => [106] => === Podnebí === [107] => Podnebí je [[Mírný pás|mírné]] [[Kontinentální podnebí|kontinentální]]. Zima je od poloviny listopadu do konce března. V zimě mohou být periody (3-5 dní) silných [[Mráz|mrazů]] s noční teplotou okolo -20 °C, ale výjimečně mohou teploty spadnout až k -30 °C. V prosinci a na začátku ledna bývají často [[Obleva|oblevy]], kdy teploty stoupají k +5 °C. Přechodná [[roční období]] (jaro, podzim) jsou krátká a téměř letní teploty jsou někdy už začátkem dubna. Začátkem června se může krátkodobě ochladit. Léto je od poloviny května do začátku září a teploty často dosahují 30 °C. [108] => [109] => Nejnižší naměřená teplota za posledních 130 let byla −42,1 °C a byla naměřena 17. ledna 1940. Nejvyšší teplota byla +39 °C a byla naměřena 29. července 2010. [110] => [111] =>
[112] => {| class="wikitable" style="margin:auto;" [113] => |- [114] => ! colspan="14" style="background:#F2F2F2; color:#000000; text-align:center; font-size:90%;" |'''Podnebí v Moskvě''' [115] => |-style="text-align:center; background:#F2F2F2; color:#000000; font-size:90%" [116] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium; width:25%" | Veličina [117] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | leden [118] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | únor [119] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | březen [120] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | duben [121] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | květen [122] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | červen [123] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | červenec [124] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | srpen [125] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | září [126] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | říjen [127] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | listopad [128] => ! style="background:#F2F2F2; border-bottom-width:medium" | prosinec [129] => ! style="border-left-width:medium; border-bottom-width:medium; background:#F2F2F2;" | rok [130] => |- [131] => ! style="text-align:left; background:#F2F2F2; font-size:90%" | Absolutní maximum, [[Stupeň Celsia|°C]] [132] => ! style="text-align:center; background:#40E0FF; color:#000000; font-size:85%;" | 8.6 [133] => ! style="text-align:center; background:#60F0FF; color:#000000; font-size:85%;" | 8.3 [134] => ! style="text-align:center; background:#A0FF80; color:#000000; font-size:85%;" | 17.5 [135] => ! style="text-align:center; background:#FFFF80; color:#000000; font-size:85%;" | 28.9 [136] => ! style="text-align:center; background:#FFB000; color:#000000; font-size:85%;" | 33.2 [137] => ! style="text-align:center; background:#FFA000; color:#000000; font-size:85%;" | 34.7 [138] => ! style="text-align:center; background:#FF9000; color:#000000; font-size:85%;" | 39 [139] => ! style="text-align:center; background:#FFA000; color:#000000; font-size:85%;" | 37.3 [140] => ! style="text-align:center; background:#FFC000; color:#000000; font-size:85%;" | 32.3 [141] => ! style="text-align:center; background:#FFFF80; color:#000000; font-size:85%;" | 24 [142] => ! style="text-align:center; background:#80FFA0; color:#000000; font-size:85%;" | 14.5 [143] => ! style="text-align:center; background:#80FFC0; color:#000000; font-size:85%;" | 9.6 [144] => ! style="text-align:center; background:#FF9000; color:#000000; font-size:85%; border-left-width:medium" | 39.0 [145] => |- [146] => ! style="text-align:left; background:#F2F2F2; font-size:90%" | Průměrné maximum, °C [147] => ! style="text-align:center; background:#4070FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −4 [148] => ! style="text-align:center; background:#0080FF; color:#000000; font-size:85%;" | −3.7 [149] => ! style="text-align:center; background:#20D0FF; color:#000000; font-size:85%;" | 2.6 [150] => ! style="text-align:center; background:#80FFA0; color:#000000; font-size:85%;" | 11.3 [151] => ! style="text-align:center; background:#E0FF80; color:#000000; font-size:85%;" | 18.6 [152] => ! style="text-align:center; background:#FFD020; color:#000000; font-size:85%;" | 22.0 [153] => ! style="text-align:center; background:#FFD020; color:#000000; font-size:85%;" | 24.3 [154] => ! style="text-align:center; background:#FFE040; color:#000000; font-size:85%;" | 21.9 [155] => ! style="text-align:center; background:#E0FF80; color:#000000; font-size:85%;" | 15.7 [156] => ! style="text-align:center; background:#80FFE0; color:#000000; font-size:85%;" | 8.7 [157] => ! style="text-align:center; background:#0090FF; color:#000000; font-size:85%;" | 0.9 [158] => ! style="text-align:center; background:#4070FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | -3.0 [159] => ! style="text-align:center; background:#80FFE0; color:#000000; font-size:85%; border-left-width:medium;" | 9.6 [160] => |- [161] => ! style="text-align:left; background:#F2F2F2; font-size:90%" | Průměrná teplota, °C [162] => ! style="text-align:center; background:#5068FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −6.5 [163] => ! style="text-align:center; background:#4070FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −6.7 [164] => ! style="text-align:center; background:#0090FF; color:#000000; font-size:85%;" | -1 [165] => ! style="text-align:center; background:#60F0FF; color:#000000; font-size:85%;" | 6.7 [166] => ! style="text-align:center; background:#A0FF80; color:#000000; font-size:85%;" | 13.2 [167] => ! style="text-align:center; background:#FFFF80; color:#000000; font-size:85%;" | 17.0 [168] => ! style="text-align:center; background:#FFF060; color:#000000; font-size:85%;" | 19.2 [169] => ! style="text-align:center; background:#E0FF80; color:#000000; font-size:85%;" | 17.0 [170] => ! style="text-align:center; background:#A0FF80; color:#000000; font-size:85%;" | 11.3 [171] => ! style="text-align:center; background:#60F0FF; color:#000000; font-size:85%;" | 5.6 [172] => ! style="text-align:center; background:#0080FF; color:#000000; font-size:85%;" | -1.2 [173] => ! style="text-align:center; background:#5068FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −5.2 [174] => ! style="text-align:center; background:#60F0FF; color:#000000; font-size:85%; border-left-width:medium;" | 5.8 [175] => |- [176] => ! style="text-align:left; background:#F2F2F2; font-size:90%" | Průměrné minimum, °C [177] => ! style="text-align:center; background:#6060FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −9.1 [178] => ! style="text-align:center; background:#6060FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −9.8 [179] => ! style="text-align:center; background:#4070FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −4.4 [180] => ! style="text-align:center; background:#00C0FF; color:#000000; font-size:85%;" | 2.2 [181] => ! style="text-align:center; background:#80FFC0; color:#000000; font-size:85%;" | 7.7 [182] => ! style="text-align:center; background:#A0FF80; color:#000000; font-size:85%;" | 12.1 [183] => ! style="text-align:center; background:#C0FF80; color:#000000; font-size:85%;" | 14.4 [184] => ! style="text-align:center; background:#A0FF80; color:#000000; font-size:85%;" | 12.5 [185] => ! style="text-align:center; background:#80FFC0; color:#000000; font-size:85%;" | 7.4 [186] => ! style="text-align:center; background:#20D0FF; color:#000000; font-size:85%;" | 2.7 [187] => ! style="text-align:center; background:#4070FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | -3.3 [188] => ! style="text-align:center; background:#6060FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −7.6 [189] => ! style="text-align:center; background:#20D0FF; color:#000000; font-size:85%; border-left-width:medium;" | 2.1 [190] => |- [191] => ! style="text-align:left; background:#F2F2F2; font-size:90%" | Absolutní minimum, °C [192] => ! style="text-align:center; background:#7058FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −42.2 [193] => ! style="text-align:center; background:#7058FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −38.2 [194] => ! style="text-align:center; background:#7058FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −32.4 [195] => ! style="text-align:center; background:#5068FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −21.0 [196] => ! style="text-align:center; background:#00A0FF; color:#000000; font-size:85%;" | −7.5 [197] => ! style="text-align:center; background:#80FFE0; color:#000000; font-size:85%;" | -2.3 [198] => ! style="text-align:center; background:#80FFE0; color:#000000; font-size:85%;" | 1.3 [199] => ! style="text-align:center; background:#40E0FF; color:#000000; font-size:85%;" | -1.2 [200] => ! style="text-align:center; background:#00C0FF; color:#000000; font-size:85%;" | −8.5 [201] => ! style="text-align:center; background:#6060FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −20.3 [202] => ! style="text-align:center; background:#7058FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −32.8 [203] => ! style="text-align:center; background:#7058FF; color:#FFFFFF; font-size:85%;" | −38.8 [204] => ! style="text-align:center; background:#7058FF; color:#FFFFFF; font-size:85%; border-left-width:medium;" | −42.2 [205] => |- [206] => ! style="text-align:left; background:#F2F2F2; font-size:90%; border-top-width:medium;" | výpočtové srážky, [[Milimetr|mm]] [207] => ! style="text-align:center; background:#F0FFFF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 52 [208] => ! style="text-align:center; background:#F0FFFF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 41 [209] => ! style="text-align:center; background:#F0FFFF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 35 [210] => ! style="text-align:center; background:#F0FFFF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 37 [211] => ! style="text-align:center; background:#E0FFFF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 49 [212] => ! style="text-align:center; background:#C0FFFF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 80 [213] => ! style="text-align:center; background:#A0E0FF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 85 [214] => ! style="text-align:center; background:#C0FFFF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 82 [215] => ! style="text-align:center; background:#D0FFFF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 68 [216] => ! style="text-align:center; background:#E0FFFF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 71 [217] => ! style="text-align:center; background:#E0FFFF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 55 [218] => ! style="text-align:center; background:#E0FFFF; color:#000000; font-size:85%; border-top-width:medium;" | 52 [219] => ! style="text-align:center; background:#DCF0FF; color:#000000; font-size:85%; border-left-width:medium; border-top-width:medium;" | 707 [220] => |- [221] => | colspan="14" style="text-align:center; font-size:88%; background:#F2F2F2; color:#000000; border-top-width:medium;" |''Zdroj: http://pogoda.ru.net''http://pogoda.ru.net/climate/24688.htm [222] => |} [223] =>
[224] => [225] => == Obyvatelstvo == [226] => [[Soubor:RIAN archive 113828 Students' holiday, St. Tatyana's Day and the 250th anniversary of Moscow State University named after M. Lomonosov..jpg|náhled|Studentky moskevské Lomonosovovy univerzity]] [227] => V roce 2010 tvořili část moskevského obyvatelstva z 92,65 % Rusové, z 1,42 % Ukrajinci, z 1,38 % Tataři a z 0,98 % Arméni. [228] => {{Demography 12col|830px|[[1400]]|[[1638]]|[[1710]]|[[1725]]|[[1738]]|[[1775]]|[[1785]]|[[1811]]|[[1813]]|[[1825]]|[[1840]]|[[1856]] [229] => |40 000|200 000|160 000|145 000|138 400|161 000|188 700|270 200|215 000|241 500|349 100|368 800}} [230] => {{Demography 12col|830px|[[1868]]|[[1888]]|[[1897]]|[[1912]]|[[1920]]|[[1926]]|[[1939]]|[[1959]]|[[1979]]|[[1989]]|[[1996]]|[[2002]] [231] => |416 400|753 459|1 038 600|1 617 157|1 027 300|2 101 200|4 609 200|6 133 100|8 142 200|8 972 300|8 434 300|10 383 000}} [232] => {{Demography 5col|150px|[[2006]]|[[2008]]|[[2010]]|[[2012]]|[[2014]] [233] => |10 425 100|10 470 300|11 514 000|11 612 943|12 108 257}} [234] => [239] => [240] => === Rozšíření HIV === [241] => V roce 2012 ukázalo statistické šetření v Moskvě a Petrohradu, že 6 % mužů – Moskvanů, kteří měli pohlavní styk s muži, bylo [[HIV]] pozitivních, což je nejvyšší procento v Evropě a více, než v Petrohradu (5,5 %).{{Citace elektronické monografie [242] => | titul = Risks for HIV Infection Among Gay, Bisexual, and Other Men Who Have Sex with Men in Moscow and St. Petersburg, Russia, s. 876 [243] => | url = https://ecom.ngo/resource/files/2021/06/risks-for-hiv-infection-among-gay-bisexual-and-other-men-who-have-sex-with-men-in-moscow-and-st-petersburg-russia.pdf [244] => | vydavatel = AIDS Research [245] => | datum_přístupu = 2023-01-29 [246] => }}{{Citace elektronického periodika [247] => | titul = Ruskem se šíří epidemie HIV. Moskevské parky jsou plné infikovaných jehel [248] => | periodikum = Lidovky.cz [249] => | datum_vydání = 2012-05-25 [250] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/ruskem-se-siri-epidemie-hiv-moskevske-parky-jsou-plne-infikovanych-jehel.A150524_122605_ln_zahranici_mmu [251] => }} [252] => [253] => == Administrativní dělení == [254] => {| border=1 align="right" cellpadding=2 cellspacing=0 style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse; font-size: 95%;" [255] => |- [256] => ! bgcolor="#ccccff" style="padding:0 0 0 50px;" | Moskva, [[Rusko]] [257] => | width="50px" | [[Soubor:Coat of Arms of Moscow.svg|50px|Erb Moskvy]] [258] => |- [259] => | '''Administrativních okruhů'''|| 12 [260] => |- [261] => | '''Rajónů'''|| 125 [262] => |- [263] => | '''Okresů'''|| 21 [264] => |- [265] => |} [266] => [[Soubor:Msk_all_districts.svg|náhled|170px|Plánek městských okruhů]] [267] => Moskva jako [[Federální města Ruské federace|federální město]] je od roku 2012 rozdělena do 12 administrativních okruhů, 125 rajónů, 21 okresů. [268] => [269] => {| class="wikitable" [270] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''No.''' [271] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''Okruh''' [272] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''Rusky''' [273] => |- [274] => | 1||[[Centrální administrativní okruh]]||Центральный административный округ [275] => |- [276] => | 2||[[Severní administrativní okruh]]||Северный административный округ [277] => |- [278] => | 3||[[Severovýchodní administrativní okruh]]||Северо-Восточный административный округ [279] => |- [280] => | 4||[[Východní administrativní okruh]]||Восточный административный округ [281] => |- [282] => | 5||[[Jihovýchodní administrativní okruh]]||Юго-Восточный административный округ [283] => |- [284] => | 6||[[Jižní administrativní okruh]]||Южный административный округ [285] => |- [286] => | 7||[[Jihozápadní administrativní okruh]]||Юго-Западный административный округ [287] => |- [288] => | 8||[[Západní administrativní okruh]]||Западный административный округ [289] => |- [290] => | 9||[[Severozápadní administrativní okruh]]||Северо-Западный административный округ [291] => |- [292] => | 10||[[Zelenograd|Zelenogradský administrativní okruh]]||Зеленоградский административный округ [293] => |- [294] => | 11||[[Novomoskevský administrativní okruh]]||Новомосковский административный округ [295] => |- [296] => | 12||[[Troický administrativní okruh]]||Троицкий административный округ [297] => |} [298] => [299] => V čele každého okresu stojí [[prefekt]], jmenovaný starostou Moskvy, představitelem [[Vláda Moskvy|moskevské vlády]], a jemu bezprostředně podřízený. Každý okres má také radu sestávající z 11 volených poslanců. [300] => [301] => == Kultura a pamětihodnosti == [302] => [[Soubor:Moscow 05-2017 img17 Triumphal Gate.jpg|náhled|Vítězný oblouk byl postavený po ruském vítězství nad [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]]]] [303] => '''Kreml''' s celkem 20 věžemi je nejobdivuhodnější pamětihodností Moskvy. Tuto stavbu z červených pálených cihel vybudovali italští stavební mistři pozvaní v [[15. století]] carem [[Ivan III.|Ivanem III.]] Kreml představuje nejimpozantnější soubor nejrůznějších architektonických forem. [304] => [305] => Mezi nejznámější kostely a paláce patří '''chrám Nanebevzetí Panny Marie''' (Успенский Собор) se slavnými freskami, '''chrám Zvěstování''' (Благовещенский собор), '''chrám sv. Archanděla Michaela''' (Архангельский собор) a '''Velký kremelský palác'''. [306] => [307] => [[Soubor:RedSquare (pixinn.net).jpg|náhled|vlevo|220px|[[Rudé náměstí]]]] [308] => [[Soubor:Moscow GUM Middle Line view from 2nd floor.jpg|vpravo|náhled|upright|Obchodním dům [[GUM]]]] [309] => [[Soubor:Moscow-city-MIBC.jpg|vpravo|náhled|[[Moskva-City]]]] [310] => [[Soubor:Kutuzov Avenue.jpg|vpravo|náhled|Památník [[Velká vlastenecká válka (pojem)|Velké vlastenecké války]]]] [311] => [[Soubor:Памятник Гагарину Ю.А., Юго-Западный округ, Москва.jpg|náhled|Památník [[Jurij Gagarin|Jurije Gagarina]]]] [312] => [[Soubor:Memorial Museum of Space Exploration (Мемориальный музей космонавтики) (5585736057).jpg|náhled|[[Památník pokořitelů kosmu|Pamětní muzeum kosmonautiky]]]] [313] => [314] => Zastavme se na '''Rudém náměstí'''. Ze všech stran je nyní uzavřeno historickými budovami a charakterizováno symboly – '''chrámem Vasila Blaženého''', kremelskou zdí a mauzoleem V. I. Lenina, Státním historickým muzeem a na něj navazujícím dvouvěžím se vstupní branou (byly za stalinismu zbourány, po roce 1988 znovu postaveny) a '''obchodním domem [[GUM]]''' (zařazený mezi 10 nejluxusnějších obchodních domů světa, ústřední dvoranu se zastřešením ze skla obklopují galerie s jednotlivými obchody a provozovnami služeb). [315] => [316] => Pak následuje '''Tverská třída, Starý a Nový Arbat'''. Starý Arbat byl dříve centrem umění a literatury, jak vyznačuje pomník básníka [[Bulat Okudžava|Bulata Okudžavy]]. Dnes se zde nacházejí kavárny, obchody a pestrý, životem pulsující [[bleší trh]]. V Novém Arbatu lze posedět v restauracích připravujících speciality z téměř všech oblastí Ruska. [317] => [318] => Dochovaly se překrásné stavby klasické Moskvy, například opevněné kláštery a velký počet kostelů postavených v [[16. století]]. [319] => [320] => '''Bolšoj těatr''' je světově proslulé divadlo s velkou návštěvností. [321] => [322] => V rozsáhlém areálu na severu Moskvy se nachází '''[[Výstava úspěchů národního hospodářství|Výstaviště VDNCh]]''' (''„Výstaviště úspěchů národního hospodářství“,'' do roku 2014 ''VVC''), představující jak bývalé součásti [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v Muzeu SSSR, tak i jinak tematicky laděné čtvrti. Najdete tu tedy jak ukázky [[technika|technického]] pokroku včetně [[raketa|rakety]] [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]] nebo obřích prvků sovětské elektrické přenosové sítě, tak [[zemědělství|zemědělské]] stavby, například velkovýkrmnu [[Prase domácí|vepřů]] nebo [[asfalt|vyasfaltované]] [[kůň|koňské]] závodiště. Nachází se tu i největší maketa Moskvy na světě,{{Citace elektronického periodika |titul=Hlas Ruska, Na VDNCH se objeví největší ve světě maketa Moskvy |url=http://czech.ruvr.ru/news/2014_07_11/Na-VDNCH-se-objevi-nejvetsi-ve-svete-maketa-Moskvy-7504/ |datum přístupu=2015-01-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150121165155/http://czech.ruvr.ru/news/2014_07_11/Na-VDNCH-se-objevi-nejvetsi-ve-svete-maketa-Moskvy-7504/ |datum archivace=2015-01-21 |nedostupné=ano }} lunapark, Atomový pavilón, Labyrint strachu, Pavilón vesmíru či jeden z testovacích modelů raketoplánu [[Program Eněrgija-Buran|Buran]]. Krásné jsou [[fontána|fontány]]. Některé části výstaviště působí kontroverzním dojmem, připomínajícím těžký život lidí v SSSR. [323] => [324] => Mezi nejnavštěvovanější monumenty patří: [[Památník pokořitelů kosmu]], sousoší [[Dělník a kolchoznice]] a památník [[Jurij Gagarin|Juriji Gagarinovi]]. [325] => [326] => V '''Parku Gorkého''', situovaném u řeky Moskvy a založeném v roce 1928, najdeme různé zábavní atrakce, horskou dráhu i ruské kolo. [327] => [328] => V Moskvě se také koná mezinárodní filmový festival, mezi hlavními cenami se udílejí zlaté a stříbrné medaile a také hlavní ruská filmová cena [[Nika (ocenění)|Nika]]. [329] => [330] => Mezi další zajímavosti patří 160 tun těžký zvon [[Car kolokol]], dále úřední budovy ruského prezidenta, Moskevská univerzita s výhledem na olympijský stadión v Lužnikách, Treťjakovská galerie se světově proslulou sbírkou obrazů. Televizní vysílač [[Televizní věž Ostankino|Ostankino]], který je nejvyšší stavbou v Evropě. [331] => [332] => V létě se stmívá až v jedenáct hodin. [333] => [334] => === Kulturní a historické památky === [335] => {|class="wikitable" [336] => |- [337] => | Ulice [[Arbat|Starý Arbat]] [338] => | [[Tverský bulvár]] [339] => |- [340] => | [[Rudé náměstí]] [341] => | [[Chrám Vasila Blaženého]] [342] => |- [343] => | [[Moskevský Kreml|Kreml]] [344] => | [[Velký kremelský palác]] [345] => |- [346] => | [[Leninovo mauzoleum]] [347] => | [[Stalinovy mrakodrapy]] [348] => |- [349] => | [[Novoděvičí klášter|Novoděvičskij klášter a hřbitov]] [350] => | [[Kazaňský kostel]] [351] => |- [352] => | [[Kostel Nanebevzetí (Moskva)]] [353] => | [[Kostel Blahořečení]] [354] => |- [355] => | [[Chrám sv. Archanděla Michaela]] [356] => | [[Vítězný oblouk (Moskva)]] [357] => |- [358] => | [[Státní historické muzeum]] [359] => | [[Chrám svatého Klementa mučedníka]] [360] => |- [361] => | [[Car kolokol|zvon Car-kolokol]] a [[Car-puška|dělo Car-puška]]
nedaleko [[Zvonice Ivana Velikého|Zvonice Ivana Velkého]] [362] => | [[Treťjakovská galerie]] [363] => |- [364] => | [[Puškinovo muzeum]] [365] => | [[Kolomenskoje]] [366] => |- [367] => | [[Borodinské panorama]] [368] => | [[Lomonosovova univerzita|Moskevská státní univerzita]] [369] => |- [370] => | [[Státní ústřední muzeum moderní historie Ruska]] [371] => | [[Muzeum Gorkého]] [372] => |- [373] => | [[Památník pokořitelů kosmu]] [374] => | [[katedrála Krista Spasitele (Moskva)|katedrála Krista Spasitele]] [375] => |- [376] => | [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Moskva)|Uspenská katedrála]] [377] => | [[Kostel vzkříšení božího slova]] [378] => |- [379] => | [[Danilovovův klášter]] [380] => | [[Bílý dům (Moskva)]] [381] => |- [382] => | [[televizní věž Ostankino]] [383] => | [[Věž Federace]] [384] => |- [385] => | [[Moskva-City]] [386] => | [[Památník pokořitelů kosmu]] [387] => |- [388] => | [[Šuchovova věž]] [389] => | [[Evangelicko-luteránská katedrála sv. Petra a Pavla v Moskvě|Evangelicko-luteránská katedrála sv. Petra a Pavla]] [390] => |} [391] => [392] => == Sport == [393] => [[Soubor:Luzhniki Inside View B Stand.jpg|náhled|Největší ruský stadion [[Lužniki]] hostil [[Letní olympijské hry 1980|LOH 1980]] a [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|MS ve fotbale 2018]]]] [394] => V Moskvě se konaly [[Letní olympijské hry 1980|olympijské hry v roce 1980]]. [395] => [396] => V Moskvě sídlí tyto sportovní týmy: [397] => * [[HC CSKA Moskva]] – [[Kontinentální hokejová liga|KHL]], [[Ledový sportovní komplex CSKA|LSK CSKA]] [398] => * [[HK Dynamo Moskva|OHK Dynamo Moskva]] – [[Kontinentální hokejová liga|KHL]], [[Megasport Arena]] [399] => * [[HK Spartak Moskva|HC Spartak Moskva]] – [[Kontinentální hokejová liga|KHL]], Sokolniki Arena [400] => * [[FK Spartak Moskva]] – [[Ruská Premier Liga]], Otkrytie Arena [401] => * [[FK Dynamo Moskva]] – fotbal [402] => * [[PFK CSKA Moskva]] – [[Ruská Premier Liga]], [[Lužniki]] [403] => * [[FK Torpedo Moskva]] – fotbal [404] => * [[FK Lokomotiv Moskva]] – fotbal [405] => * [[PBC CSKA Moskva]] – VTB United League a [[Euroliga v basketbalu]], [[Megasport Arena]] [406] => * [[BK Dynamo Moskva]] – Russian [[Basketbal]]l Super League, Krylatskoje Sport Palace [407] => * [[Slava]] – Professional [[Ragby|Rugby]] League, Slava Stadium [408] => * [[Dynamo Moskva (bandy)|Dynamo Moskva]] – Russian [[Bandy]] Super League, Krylatskoje Sport Palace [409] => [410] => == Doprava == [411] => [[Soubor:Monorail Moskau - Einfahrt in Station Telezentrum.jpg|náhled|[[Monorail v Moskvě]]]] [412] => {{Viz též|Doprava v Moskvě}} [413] => Město má jako [[hlavní město|hlavní]] a největší v [[Rusko|Rusku]] i jako jedno z největších na světě rozsáhlý dopravní systém. Kříží se zde mnoho železničních, silničních, vodních i leteckých tras. Počet registrovaných aut je zde větší než v [[New York]]u a [[Londýn]]ě dohromady.{{Citace elektronického periodika | titul = In the Moscow region – there are more than 7 million vehicles | periodikum = eng.autostat.ru | url = https://eng.autostat.ru/news/10389/}}{{Citace elektronického periodika | titul = Car Ownership Continues To Rise Under Mayor de Blasio | periodikum = Streetsblog New York City | datum_vydání = 2018-10-03 | url = https://nyc.streetsblog.org/2018/10/03/car-ownership-continues-to-rise-under-mayor-de-blasio/}}{{Citace elektronické monografie [414] => | titul = How many cars are there in London and who owns them? [415] => | url = http://content.tfl.gov.uk/technical-note-12-how-many-cars-are-there-in-london.pdf [416] => | vydavatel = tfl.gov.uk [417] => }} Moskva je nejzápadnější místo [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]]. Nachází se zde pět mezinárodních letišť, největší jsou [[Letiště Moskva-Šeremeťjevo|Šeremeťjevo]], [[Letiště Moskva-Domodědovo|Domodědovo]] a [[Letiště Moskva-Vnukovo|Vnukovo]]. [418] => [419] => Též i systém [[městská hromadná doprava|MHD]] je největší a nejvíce vytížený v celé zemi; tvoří jej dvanáct linek [[Metro v Moskvě|metra]], [[Tramvajová doprava v Moskvě|tramvajová]], [[Trolejbusová doprava v Moskvě|trolejbusová]], [[Městská autobusová doprava v Moskvě|autobusová síť]] a [[Monorail v Moskvě|monorail]]. Metro je jedním z nejhlubších systémů na světě, například stanice [[Park Pobědy (stanice metra v Moskvě)|Park Pobědy]] je 84 m pod zemí a má nejdelší eskalátory v Evropě. Metro přepraví až 9,3 miliónu lidí denně, je to nejvytíženější metro mimo [[Asie|Asii]].[http://www.railway-technology.com/features/featurethe-worlds-top-10-busiest-metros-4433827/ The world’s top 10 busiest metros] [420] => [421] => == Partnerská města == [422] => {{sloupce|3| [423] => * {{partnerské město|Alžír}} [424] => * {{partnerské město|Amsterdam}} [425] => * {{partnerské město|Ankara}} [426] => * {{partnerské město|Astana}} [427] => * {{partnerské město|Athény}} [428] => * {{partnerské město|Bangkok}} [429] => * {{partnerské město|Bejrút}} [430] => * {{partnerské město|Bělehrad}} [431] => * {{partnerské město|Berlín}} [432] => * {{partnerské město|Bombaj}} [433] => * {{partnerské město|Bratislava}} [434] => * {{partnerské město|Brusel}} [435] => * {{partnerské město|Buenos Aires}} [436] => * {{partnerské město|Bukurešť}} [437] => * {{partnerské město|Cannes}} [438] => * {{partnerské město|Dallas}} [439] => * {{partnerské město|Doněck}} [440] => * {{partnerské město|Düsseldorf}} [441] => * {{partnerské město|Havana}} [442] => * {{partnerské město|Helsinky}} [443] => * {{partnerské město|Chicago}} [444] => * {{partnerské město|Ingolstadt}} [445] => * {{partnerské město|Jerevan}} [446] => * {{partnerské město|Káhira}} [447] => * {{partnerské město|Londýn}} [448] => * {{partnerské město|Lublaň}} [449] => * {{partnerské město|Madrid}} [450] => * {{partnerské město|Manila}} [451] => * {{partnerské město|Paříž}} [452] => * {{partnerské město|Peking}} [453] => * {{partnerské město|Praha}}{{Citace elektronického periodika |titul=Partnerská města HMP |url=http://zahranicnivztahy.praha.eu/jnp/cz/partnerska_mesta/index.html |datum přístupu=03-12-2014 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130625205859/http://zahranicnivztahy.praha.eu/jnp/cz/partnerska_mesta/index.html |datum archivace=25-06-2013 |nedostupné=ano }} [454] => * {{partnerské město|Reykjavík}} [455] => * {{partnerské město|Riga}} [456] => * {{partnerské město|São Paulo}} [457] => * {{partnerské město|Sofie}} [458] => * {{partnerské město|Soul}} [459] => * {{partnerské město|Tallinn}} [460] => * {{partnerské město|Tel Aviv}} [461] => * {{partnerské město|Tokio}} [462] => * {{partnerské město|Tunis}} [463] => * {{partnerské město|Ulánbátar}} [464] => * {{partnerské město|Užhorod}} [465] => * {{partnerské město|Valenciennes}} [466] => * {{partnerské město|Varšava}} [467] => * {{partnerské město|Vídeň}} [468] => * {{partnerské město|Vilnius}} [469] => * {{partnerské město|Záhřeb}} [470] => }} [471] => [472] => == Odkazy == [473] => [474] => === Reference === [475] => [476] => [477] => === Literatura === [478] => * {{Citace monografie [479] => | příjmení = [480] => | jméno = [481] => | titul = Moskva: inspirace na cesty. [482] => | místo = Brno [483] => | rok = 2013 [484] => | isbn = 978-80-87471-91-3 [485] => | počet stran = 141 [486] => }} [487] => * {{Citace monografie [488] => | příjmení = Lukavec [489] => | jméno = Jan [490] => | titul = Slované a probuzení lidství na Sibiři: Moskva. In Od českého Tokia k exotické Praze [491] => | vydavatel = Malvern [492] => | místo = Praha [493] => | rok = 2013 [494] => | isbn = 978-80-87580-61-5 [495] => | počet stran = 317 [496] => }} [497] => [498] => === Externí odkazy === [499] => * {{Commonscat}} [500] => * {{Wikicitáty|téma=Moskva}} [501] => * {{Wikislovník|heslo=Moskva}} [502] => * [https://web.archive.org/web/20140510030218/http://transsibirskamagistrala.cz/moskva.html Moskva – průvodce] [503] => * [http://www.mos.ru/ www.mos.ru] {{Wayback|url=http://www.mos.ru/ |date=20110225145638 }} (rusky, anglicky) [504] => * [https://forum-msk.info/ Fórum Moskvy] (rusky, nezávislá platforma, výměna informací) [505] => * [https://web.archive.org/web/20080312225214/http://www.travelling-images.com/russia-moscow-january-2008 Fotogalerie z Moskvy] (anglicky) [506] => * [http://www.kotomka.com/en/moskva/index.html Fotogalerie z Moskvy] (anglicky) [507] => * [http://www.moscow-city.ru/ Oficiální turistické informace o Moskvě] {{Wayback|url=http://www.moscow-city.ru/ |date=20210509022338 }} (anglicky, rusky) [508] => * [http://maps.yandex.ru/?ll=37.609416%2C55.750043&z=12&l=map%2Cstv Panoramata Moskvy na mapách Yandex.ru] (rusky) [509] => [510] => {{Rusko}} [511] => {{Město-hrdina}} [512] => {{Zlatý kruh Ruska}} [513] => {{Hlavní města Evropy}} [514] => {{Autoritní data}} [515] => {{Portály|Geografie|Rusko|}} [516] => [517] => [[Kategorie:Moskva| ]] [518] => [[Kategorie:Federální města Ruské federace]] [519] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [520] => [[Kategorie:Olympijská města]] [521] => [[Kategorie:Město-hrdina]] [522] => [[Kategorie:Drak ve znaku]] [523] => [[Kategorie:Zlatý kruh Ruska]] [524] => [[Kategorie:Objekty nazvané po vodních tocích]] [] => )
good wiki

Moskva

Moskva (rusky Москва ) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km². Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Moskevský Kreml','Památník pokořitelů kosmu','Rusko','2010','Kontinentální hokejová liga','1825','1400','Car kolokol','1813','1710','1840','Kyjev'

1400

1710

1813

1825

1840

2010

Kyjev

Rusko