Array ( [0] => 15487815 [id] => 15487815 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mostar [uri] => Mostar [3] => Mostar (collage image).jpg [img] => Mostar (collage image).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Mostar** Mostar je malebné město v Bosně a Hercegovině, známé svou bohatou historií, kulturním dědictvím a ohromující přírodní scenérií. Leží na řece Neretvě a je známé pro svůj ikonický Kamenný most, který je symbolem města a jeho schopnosti překonávat rozdíly. Historie Mostaru je pestrá a fascinující, s vlivy různých kultur, které utvářely jeho architekturu a tradice. Staré město, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, je domovem úzkých uliček, tradičních domů a malebných náměstí, které lákají návštěvníky k procházkám a objevování. Mostar je také známý svou pohostinností. Místní obyvatelé jsou milí a přívětiví, rádi sdílejí své zvyky, tradice a kulinářské speciality. V městských restauracích si můžete vychutnat fantastická jídla, často připravovaná podle tradičních receptů, což zde vytváří příjemnou atmosféru sdílení a komunity. V posledních letech se Mostar stal oblíbeným místem pro turisty, kteří sem přijíždějí, aby si užili nejen nádherné památky, ale také krásnou přírodu v okolních horách a údolích. Město nabízí množství aktivit, od turistických stezek po vodní sporty na Neretvě. Mostar, ačkoliv prošel těžkými časy, se dnes profilem jako město obnovy a naděje. Vzhledem k jeho odolnosti a schopnosti překonávat překážky se stává symbolem smíření a spolupráce. Tento jedinečný mix minulosti a přítomnosti dělá z Mostaru nejen atraktivní turistickou destinaci, ale i inspirativní místo pro ty, kteří hledají pozitivní příběhy v srdci Balkánu. [oai_cs_optimisticky] => **Mostar** Mostar je malebné město v Bosně a Hercegovině, známé svou bohatou historií, kulturním dědictvím a ohromující přírodní scenérií. Leží na řece Neretvě a je známé pro svůj ikonický Kamenný most, který je symbolem města a jeho schopnosti překonávat rozdíly. Historie Mostaru je pestrá a fascinující, s vlivy různých kultur, které utvářely jeho architekturu a tradice. Staré město, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, je domovem úzkých uliček, tradičních domů a malebných náměstí, které lákají návštěvníky k procházkám a objevování. Mostar je také známý svou pohostinností. Místní obyvatelé jsou milí a přívětiví, rádi sdílejí své zvyky, tradice a kulinářské speciality. V městských restauracích si můžete vychutnat fantastická jídla, často připravovaná podle tradičních receptů, což zde vytváří příjemnou atmosféru sdílení a komunity. V posledních letech se Mostar stal oblíbeným místem pro turisty, kteří sem přijíždějí, aby si užili nejen nádherné památky, ale také krásnou přírodu v okolních horách a údolích. Město nabízí množství aktivit, od turistických stezek po vodní sporty na Neretvě. Mostar, ačkoliv prošel těžkými časy, se dnes profilem jako město obnovy a naděje. Vzhledem k jeho odolnosti a schopnosti překonávat překážky se stává symbolem smíření a spolupráce. Tento jedinečný mix minulosti a přítomnosti dělá z Mostaru nejen atraktivní turistickou destinaci, ale i inspirativní místo pro ty, kteří hledají pozitivní příběhy v srdci Balkánu. ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=mimoúrovňové křižovatce v Bělehradu|stránka=Křižovatka Mostar}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Mostar
Мостар [3] => | mapa = Location Mostar.svg [4] => | popisek = Přesná replika Starého mostu těsně před otevřením [5] => | stát = Bosna a Hercegovina [6] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Entita]] [7] => | název vyššího celku = [[Federace Bosny a Hercegoviny]] [8] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Kanton]] [9] => | název nižšího celku = [[Hercegovsko-neretvanský kanton|Hercegovsko-neretvanský]] [10] => }} [11] => '''Mostar''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Мостар''') je město v jižní části [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], kulturní a společenské centrum regionu [[Hercegovina]], hlavní město [[Hercegovsko-neretvanský kanton|Hercegovsko-neretvanského kantonu]], a jedno z největších měst v zemi. Situováno je v údolí řeky [[Neretva]], mezi horami [[Hum (Mostar)|Hum]] a [[Velež]].{{Citace periodika [12] => | titul = Sunčani biser Hercegovine: Mostar je grad koji osvaja na prvi pogled, evo što sve u njemu vidjeti [13] => | periodikum = Putnikofer [14] => | jazyk = chorvatština [15] => | url = https://putnikofer.hr/vodici-svijet/sto-posjetiti-u-mostaru-znamenitosti-i-atrakcije/ [16] => | datum přístupu = 2022-12-17 [17] => }} Podle posledního sčítání lidu v roce 2013 žilo v Mostaru 64 301 obyvatel, z toho v širším městě 105 797 obyvatel. Mostar je také turisticky atraktivním městem v Bosně díky [[Starý most (Mostar)|ikonickému mostu]], symbolu města. [18] => [19] => == Etymologie == [20] => Město získalo svůj název díky tzv. ''mostarům'', lidé, kteří hlídali dnešní ''Starý most'', resp. oba jeho konce na břehu řeky Neretvy.{{Citace monografie [21] => | příjmení = [22] => | jméno = [23] => | odkaz na autora = [24] => | titul = Otkrijte Mostar [25] => | vydavatel = Commune di Firenze [26] => | místo = Firenze [27] => | rok = 2007 [28] => | počet = [29] => | isbn = 978-88-89608-19-7 [30] => | kapitola = [31] => | strany = 16 [32] => | jazyk = bosenština/francouzština [33] => }} [34] => [35] => == Historie == [36] => {{Podrobně|Dějiny Mostaru}} [37] => Lokalita dnešního města Mostaru byla osídlena již v dobách prehistorie. O tom svědčí početná [[Archeologická lokalita|archeologická naleziště]], kde byly nalezeny pozůstatky z [[neolit]]u, [[doba bronzová|doby bronzové]] i [[doba železná|doby železné]]. V dobách existence [[Římská říše|Římské říše]] žil v místě dnešního města Mostaru [[Ilyrové|ilirský]] kmen [[Daorsi]]. [38] => [39] => První písemná zmínka o městě je datována k [[3. duben|3. dubnu]] [[1452]] v [[Republika Dubrovník|dubrovnických]] záznamech o majetkových převodech. V roce 1468 ovládli údolí řeky Neretvy [[Osmanská říše|Osmanští Turci]]. V místě dnešního města nechali zbudovat pevnost ''Köprühisar'' (pevnost u mostu). Díky tomu, že v hlubokém údolí řeky Neretvy bylo možné překročit vodní tok pouze zde, se zde začala tvořit osada a později i samostatné město. Legendární kamenný most nařídil vybudovat tehdejší turecký sultán [[Sulejman I.]] [40] => [41] => Roku 1878 se dostalo město pod [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherskou]] správu, kde se tak stalo důležitým obchodním centrem. V téže době bylo už vnímáno jako neoficiální hlavní město regionu Hercegoviny. Obyvatelstvo bylo nábožensky, stejně jako v celé tehdejší Bosně, značně smíšené. Během rakousko-uherské správy se Mostar postupně rozvíjel a modernizoval; vznikaly školy a v roce 1888 získalo město i [[Železniční trať Sarajevo–Ploče|železniční spojení]] (byť úzkorozchodné) se zbytkem mocnářství. Na přelomu 19. a 20. století se stalo také i centrem literární tvorby; bosenkosrbští autoři, jako např. [[Aleksa Šantić]], či [[Jovan Dučić]] zde vydávali významný časopis [[Zora (časopis)|Zora]], který se vyjadřoval k řadě politických i společenských událostí tehdejší Bosny pod rakouskou správou. [42] => [43] => Po první světové válce se stal Mostar součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]] a Království [[Jugoslávie]]. Vzhledem k ekonomickým problémům království a značné politické nestabilitě však dvacet let meziválečné doby nepřineslo Mostaru výraznější rozvoj.{{Citace monografie [44] => | příjmení = Yarwood [45] => | jméno = John [46] => | odkaz na autora = [47] => | titul = Rebuilding Mostar Urban Reconstruction in a War Zone [48] => | url = https://archive.org/details/rebuildingmostar0000yarw [49] => | vydavatel = Liverpool University Press [50] => | místo = [51] => | rok = 1999 [52] => | počet stran = [53] => | isbn = 0-85323-903-7 [54] => | kapitola = [55] => | strany = [https://archive.org/details/rebuildingmostar0000yarw/page/2 2] [56] => | jazyk = angličtina [57] => }}{{Citace periodika [58] => | příjmení = Filipović [59] => | jméno = Vlatko [60] => | autor = [61] => | odkaz na autora = [62] => | spoluautoři = [63] => | titul = [64] => | periodikum = Hum Bosnae [65] => | odkaz na periodikum = [66] => | rok vydání = 2014 [67] => | měsíc vydání = duben [68] => | ročník = [69] => | číslo = 12/4 [70] => | strany = 9 [71] => | url = http://www.humbosnae.com/hum_bosnae_12_4_small.pdf [72] => | issn = [73] => | jazyk = chorvatština [74] => }} {{Wayback|url=http://www.humbosnae.com/hum_bosnae_12_4_small.pdf |date=20210209000832 }} Mostar byl nejprve součástí [[Přímořská bánovina|Přímořské bánoviny]]{{Citace monografie [75] => | příjmení = Bilandžić [76] => | jméno = Dušan [77] => | odkaz na autora = [78] => | titul = Hrvatska moderna povijest [79] => | vydavatel = Golden Marketing [80] => | místo = Záhřeb [81] => | rok = [82] => | počet stran = [83] => | isbn = [84] => | kapitola = [85] => | strany = 89 [86] => | jazyk = chorvatština [87] => }} a později Chorvatské bánoviny. [88] => [89] => Mostar se stal součástí [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislého státu Chorvatsko]], který byl vyhlášen v dubnu 1941. Jen o několik měsíců později byly na základě diskriminačních zákonů zatýkáni a odsouváni první [[Židé]] a [[Srbové]]. V celkem třech vlnách bylo zatčeno, uvězněno a zabito několik set osob, včetně příslušníků tehdejší mostarské inteligence. Město se nacházelo v italské operační zóně (tzn. bylo zde přítomné italské vojsko{{Citace monografie [90] => | příjmení = Bilandžić [91] => | jméno = Dušan [92] => | odkaz na autora = [93] => | titul = Hrvatska moderna povijest [94] => | vydavatel = Golden Marketing [95] => | místo = Záhřeb [96] => | rok = [97] => | počet stran = [98] => | isbn = [99] => | kapitola = [100] => | strany = 117 [101] => | jazyk = chorvatština [102] => }}) fašistického Chorvatska. [[14. únor]]a [[1945]] byl [[Osvobození Mostaru|Mostar osvobozen]] jednotkami [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávských partyzánů]].{{Citace monografie [103] => | příjmení = Dolničar [104] => | jméno = Ivan [105] => | odkaz na autora = [106] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [107] => | vydavatel = eksport pres [108] => | místo = Bělehrad [109] => | rok = 1981 [110] => | počet = [111] => | isbn = [112] => | kapitola = [113] => | strany = 58 [114] => | jazyk = srbochorvatština [115] => }} [116] => [117] => [[Soubor:8. korpus NOVJ u Mostaru, februar 1945.jpg|vlevo|náhled|Osvobození Mostaru v únoru 1945]] [118] => V roce 1948 mělo okolo dvaceti tisíc obyvatel. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byly zahájeny plány rychlé industrializace Jugoslávie. V rámci nich byly rozvíjeny průmyslové kapacity i v Mostaru. V nově postavené továrně Soko byly vyráběny součástky pro letadla a v továrně Hercegovina Auto zase automobily. Na řece [[Neretva|Neretvě]] byla vybudována řada přehrad, které poskytly pro továrny elektrickou energii. [119] => [120] => V 70. a 80. letech byl Mostar díky své vhodné poloze blízko pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] vybrán jako vhodný cíl pro rozvoj [[turistika|turistiky]]. Bylo obnoveno historické centrum města a do Mostaru začali jezdit turisté, kteří jinak pobývali výhradně na pobřeží moře. [121] => [122] => Poté, co v dubnu 1992 vyhlásila [[Socialistická republika Bosna a Hercegovina|republika Bosna a Hercegovina]] nezávislost, obklíčily město jednotky [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]]. Proti ní bojovali [[Chorvati v Bosně a Hercegovině|místní Chorvati]], kteří zorganizovali vlastní ozbrojenou organizaci – [[Chorvatská rada obrany|Chorvatskou radu obrany]]. Jugoslávská armáda a [[Vojska Republiky srbské|bosenskosrbské síly]] město ostřelovaly v periodických obdobích.{{Citace monografie [123] => | příjmení = Yarwood [124] => | jméno = John [125] => | odkaz na autora = [126] => | titul = Rebuilding Mostar Urban Reconstruction in a War Zone [127] => | url = https://archive.org/details/rebuildingmostar0000yarw [128] => | vydavatel = Liverpool University Press [129] => | místo = [130] => | rok = 1999 [131] => | počet stran = [132] => | isbn = 0-85323-903-7 [133] => | kapitola = [134] => | strany = [https://archive.org/details/rebuildingmostar0000yarw/page/3 3] [135] => | jazyk = angličtina [136] => }} [137] => [138] => Teprve v roce 1993 [[Chorvatsko-bosňácká válka|vypukl střet mezi místním chorvatským a bosenskomuslimským obyvatelstvem]]. Město bylo rozděleno mezi obě strany konfliktu podél své etnické hranice. Do skončení konfliktu zemřelo v Mostaru na 2 000 lidí a historické centrum bylo těžce poškozeno. Jugoslávské vojsko se z Mostaru stáhlo dne [[9. březen|9. března]] [[1993]].{{Citace monografie [139] => | příjmení = Yarwood [140] => | jméno = John [141] => | odkaz na autora = [142] => | titul = Rebuilding Mostar Urban Reconstruction in a War Zone [143] => | url = https://archive.org/details/rebuildingmostar0000yarw [144] => | vydavatel = Liverpool University Press [145] => | místo = [146] => | rok = 1999 [147] => | počet stran = [148] => | isbn = 0-85323-903-7 [149] => | kapitola = [150] => | strany = [https://archive.org/details/rebuildingmostar0000yarw/page/4 4] [151] => | jazyk = angličtina [152] => }} [153] => [154] => [[Soubor:20130606 Mostar 153.jpg|vpravo|náhled|Historická část města]] [155] => [156] => Po skončení konfliktu z města odešla většina [[Srbové v Bosně a Hercegovině|srbského obyvatelstva]] a zbývající dvě dominantní etnické skupiny se rozdělily podle válečného rozdělení města podle břehů. Zatímco modernější a evropští část (tzv. Západní Mostar) měl chorvatskou většinu, historická část města zůstala obývána především Bosňáky. [157] => [158] => Poškození města bylo značné a pohybovalo se v řádech desítek procent jednotlivých budov. Mezi zničené památky patří [[Starý most (Mostar)|Starý most]], který byl zlikvidován střelbou z chorvatského tanku{{Citace kvalifikační práce [159] => | příjmení = Luchetta [160] => | jméno = Andrea [161] => | instituce = Graduate institute of international and development studies [162] => | odkaz na instituci = Univerzita v Zadaru [163] => | titul = Mostar and the loss of its (partial) uniqueness: a history, 1990 - 2009 [164] => | url = https://www.academia.edu/2985464/Mostar_and_the_Loss_of_Its_partial_Uniqueness_A_History_1990_2009 [165] => | typ práce = disertační práce [166] => | vedoucí = Milan Pelc [167] => | odkaz na vedoucího = [168] => | místo = Ženeva [169] => | rok vydání = 2009 [170] => | strany = 18 [171] => | datum přístupu = 2023-02-03 [172] => | poznámka = [173] => | jazyk = angličtina [174] => }}; dále biskupský palác, který vyhořel a spolu s ním bylo zničeno na padesát tisíc knih. Místní katedrála byla zničena během Velikonoc 1995 po minometné palbě srbských ozbrojenců.{{Citace monografie [175] => | příjmení = Yarwood [176] => | jméno = John [177] => | odkaz na autora = [178] => | titul = Rebuilding Mostar Urban Reconstruction in a War Zone [179] => | url = https://archive.org/details/rebuildingmostar0000yarw [180] => | vydavatel = Liverpool University Press [181] => | místo = [182] => | rok = 1999 [183] => | počet stran = [184] => | isbn = 0-85323-903-7 [185] => | kapitola = [186] => | strany = [https://archive.org/details/rebuildingmostar0000yarw/page/6 6] [187] => | jazyk = angličtina [188] => }} Celkové náklady na obnovu historického centra města se pohybují okolo 400 milionů [[německá marka|německých marek]]. [189] => [190] => Mezinárodní pomoc se pokoušela kromě obnovy jednotlivých poškozených staveb ve městě také sjednotit místní administrativu. Za války rozdělené město bylo nejprve správně rozčleněno do sedmi obvodů s poměrně širokými pravomocemi (včetně vlastních rozpočtů, pravomocí ohledně stavebního řízení apod.). Jednalo se o tři obvody s chorvatskou většinou, jeden s bosňáckou a jeden centrální, smíšený.{{Citace sborníku [191] => | příjmení = Makaš [192] => | jméno = Emily Gunzburger [193] => | titul = Competing Visions of Postwar Mostar [194] => | sborník = Cultural Encounters in Urban Space [195] => | odkaz na sborník = [196] => | vydavatel = [197] => | odkaz na vydavatele = [198] => | místo = Stockholm [199] => | rok vydání = 2006 [200] => | strany = 3 [201] => | jazyk = angličtina [202] => }} Mezi chorvatskými a bosňáckými obvody existovala střežená hranice. V roce [[2004]] byla ustanovena jednotná městská samospráva; zahrnuje nicméně šest oddělených volebních obvodů a 31 teritoriálních částí s menší mírou samosprávy. Jednalo se o výsledek politického úsilí Úřadu vysokého zastupitele v Bosně a Hercegovině, s kterým bylo sjednocení města připravováno od roku [[2003]].{{Citace sborníku [203] => | příjmení = Makaš [204] => | jméno = Emily Gunzburger [205] => | titul = Competing Visions of Postwar Mostar [206] => | sborník = Cultural Encounters in Urban Space [207] => | odkaz na sborník = [208] => | vydavatel = [209] => | odkaz na vydavatele = [210] => | místo = Stockholm [211] => | rok vydání = 2006 [212] => | strany = 5 [213] => | jazyk = angličtina [214] => }} Cílem bylo také odstranit fungování tzv. [[paralelní instituce|paralelních]] institucí v některých částech města.{{Citace kvalifikační práce [215] => | příjmení = Lukšija [216] => | jméno = Muris [217] => | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií [218] => | titul = Konání voleb jako základní princip demokracie: analýza voleb v Mostaru v roce 2020 [219] => | url = https://theses.cz/id/wr4snp/ [220] => | typ práce = Bakalářská práce [221] => | vedoucí = prof. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. [222] => | rok = 2021 [223] => | počet stran = [224] => | strany = 31 [225] => | citace = 2023-03-22 [226] => | poznámka = [227] => | jazyk = čeština [228] => }} [229] => [230] => V letech [[2008]] až [[2009]] byla samospráva bojkotována a úřad města paralyzován, na základě čehož Vysoký představitel OSN pro Bosnu a Hercegovinu jmenoval starostu města bez ohledu na výsledek voleb.{{Citace kvalifikační práce [231] => | příjmení = Lukšija [232] => | jméno = Muris [233] => | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií [234] => | titul = Konání voleb jako základní princip demokracie: analýza voleb v Mostaru v roce 2020 [235] => | url = https://theses.cz/id/wr4snp/ [236] => | typ práce = Bakalářská práce [237] => | vedoucí = prof. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. [238] => | rok = 2021 [239] => | počet stran = [240] => | strany = 33 [241] => | citace = 2023-03-22 [242] => | poznámka = [243] => | jazyk = čeština [244] => }} Volby do místních samospráv se nekonaly potom v letech [[2008]] až [[2020]] vůbec.{{Citace periodika [245] => | titul = Mostar: Stolni ili Titov grad? [246] => | periodikum = Slobodna Evropa [247] => | jazyk = bosenština [248] => | url = https://www.slobodnaevropa.org/a/mostar-stolni-ili-titov-grad/27879421.html [249] => | datum přístupu = 2023-03-22 [250] => }} [251] => [252] => == Geografie a klimatické poměry == [253] => [[Soubor:Klimadiagramm-deutsch-Mostar-Bosnien-Herzegowina.png|vlevo|náhled|Klimatická data pro Mostar v průběhu roku.]] [254] => [[Soubor:City of Mostar.jpg|vpravo|náhled|Pohled na město v roce [[2010]].]] [255] => Mostar se nachází v jižní části Bosny a Hercegoviny, v údolí řeky Neretvy. Je přirozeným centrem regionu [[Hercegovina]]. [256] => [257] => Územím samotného města protéká celkem šest vodních toků. Kromě řeky Neretvy jsou to také Radobolja, Buna, Bunica, Jasenica a Drežanka. Řeka Neretva je přehrazená na třech místech: Nachází se zde [[Vodní elektrárna Grabovica]] (dokončená roku [[1982]]), dále [[Vodní elektrárna Salakovac]] (dokončená [[1981]]) a [[Vodní elektrárna Mostar]], dokončená roku [[1987]]. Jižně od města se v krasové oblasti nachází dále vodní dílo Mostarsko blato. [258] => [259] => Zhruba 60 % území města se nachází v nadmořské výšce nad 1000 m n. m., ačkoliv většina osídlené části města je situována do údolí řeky Neretvy a jejích přítoků. Město se rozkládá v tzv. Mostarské dolině, která se rozevírá směrem na jih. Zasahuje i do krasového pole [[Mostarsko blato]]. V blízkosti Mostaru se nachází pohoří [[Velež]], [[Prenj]], [[Čabulja]] a [[Čvrsnica]]. [260] => [261] => Na rozdíl od značné části měst na území Bosny a Hercegoviny je klima v údolí řeky Neretvy, kde se město Mostar nachází, ovlivněno výrazněji středomořským podnebím. Průměrná roční teplota zde činí 14,6 °C a počet slunečných hodin ročně 2261. Průměrná lednová teplota dosahuje 4,6 °C, průměrná červencová potom 24,6 °C. Vyšší srážky a chladnější teploty jsou typické pro severozápadní a východní okraj města (klima se mění vzhledem k hornatému terénu). Nejvíce srážek spadne v listopadu a prosinci, nejméně (stejně jako jinde na Balkáně) v letních měsících. Průměrný roční úhrn srážek činí v Mostaru 1 572,8 mm. Sněží zřídkakdy i v zimě, sněhová pokrývka zůstává především v okolních horách klidně i několik měsíců. Větry vanou většinou ze severu. [262] => [263] => == Ekonomika == [264] => [265] => [[Soubor:Aluminij Factory Mostar.jpg|vpravo|náhled|Továrna společnosti Aluminij v Mostaru.]] [266] => === Zemědělství a těžba surovin === [267] => [268] => V okolí města se nachází několik povrchových lomů. [[Vápenec]], který tvoří okolní kopce, je využíván jako stavební materiál, kromě kamene se také těží ještě štěrk a písek. Dva poslední uvedené se těží okolo řeky Neretvy, především v lokalitě [[Bišća Polje]]. V letech [[1919]] až [[1985]] se v blízkosti Mostaru rovněž nacházel povrchový uhelný důl. [269] => [270] => Údolí řeky Neretvy, především jižně od města, je intenzivně zemědělsky využíváno. Kromě pěstování obilnin je zastoupeno i pěstování [[Réva vinná|vinné révy]] a ovocnářství. [271] => [272] => === Průmysl === [273] => [274] => Ve 20. století byl v Mostaru a okolí rozvíjen průmysl. Mezi velké zaměstnavatele patřila hliníkárna (Aluminij Mostar), která zaměstnávala přes 5 000 lidí.{{Citace kvalifikační práce [275] => | příjmení = Luchetta [276] => | jméno = Andrea [277] => | instituce = Graduate institute of international and development studies [278] => | odkaz na instituci = Univerzita v Zadaru [279] => | titul = Mostar and the loss of its (partial) uniqueness: a history, 1990 - 2009 [280] => | url = https://www.academia.edu/2985464/Mostar_and_the_Loss_of_Its_partial_Uniqueness_A_History_1990_2009 [281] => | typ práce = disertační práce [282] => | vedoucí = Milan Pelc [283] => | odkaz na vedoucího = [284] => | místo = Ženeva [285] => | rok vydání = 2009 [286] => | strany = 6 [287] => | datum přístupu = 2023-02-03 [288] => | poznámka = [289] => | jazyk = angličtina [290] => }} I v [[21. století]] si udržela svoji aktivitu přes rozpad Jugoslávie a válku a stala se největším vývozcem v Bosně a Hercegovině.{{Citace periodika [291] => | titul = Aluminij industrija Mostar najveći je bh. izvoznik [292] => | periodikum = Večernji [293] => | jazyk = bosenština [294] => | url = https://www.vecernji.ba/vijesti/aluminij-industrija-mostar-najveci-je-bh-izvoznik-1649011 [295] => | datum přístupu = 2023-03-22 [296] => }} [297] => [298] => Známá byla také výroba letadel. Továrna Soko zaměstnávala v období svého největšího rozvoje 8000 lidí,[https://www.slobodnaevropa.org/a/privatizacisjke-pljacke-u-bih-kako-je-propao-mostarski-soko/25272797.html Článek na protálu Slobodna Evropa {{bs}}] kromě toho se zde nacházely i další podniky (např. Hercegovina Auto), textilní podniky (např. továrna Đuro Salaj), potravinářské závody apod. Tabákový průmysl zde měl tradici již od Rakousko-Uherska. Průmyslové areály se nachází jižně od města. [299] => [300] => Na počátku [[21. století]] byl objem výroby místního průmyslu nicméně nižší, než tomu bylo v dobách existence [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]]; v průmyslu je v druhé dekádě 21. století zaměstnáno šest tisíc lidí. [301] => [302] => Kromě uvedených vodních elektráren a kaskády na řece [[Neretva|Neretvě]] byly v první polovině [[21. století]] budovány rovněž i [[větrná elektrárna|elektrárny větrné]] na kopcích okolo města. Vznikaly také rozsáhlé [[solární elektrárna|elektrárny solární]].{{Citace periodika [303] => | titul = Elektroprivreda HZHB gradiće solarnu elektranu snage 150 MW [304] => | periodikum = Balkan Green Energy News [305] => | jazyk = bosenština [306] => | url = https://balkangreenenergynews.com/rs/elektroprivreda-hzhb-gradice-solarnu-elektranu-snage-150-mw/ [307] => | datum přístupu = 2023-03-22 [308] => }}{{Citace periodika [309] => | titul = Grad Mostar želi da instalira solarnu elektranu za sopstvenu potrošnju [310] => | periodikum = Balkan Green Energy News [311] => | jazyk = bosenština [312] => | url = https://balkangreenenergynews.com/rs/grad-mostar-zeli-da-instalira-solarnu-elektranu-za-sopstvenu-potrosnju/ [313] => | datum přístupu = 2023-03-22 [314] => }}{{Citace periodika [315] => | titul = Svečano otvoren i u rad pušten vjetropark Podveležje 1 iznad Mostara [316] => | periodikum = Klix [317] => | jazyk = bosenština [318] => | url = https://www.klix.ba/biznis/svecano-otvoren-i-u-rad-pusten-vjetropark-podvelezje-1-iznad-mostara/210301063 [319] => | datum přístupu = 2023-03-22 [320] => }} [321] => [322] => === Služby a turistika === [323] => [324] => [[Soubor:Mostar souvenir shop.jpg|vpravo|náhled|Obchod se suvenýry v Mostaru.]] [325] => Většina obyvatelstva Mostaru je zaměstnána ve službách, pracuje v nich okolo 14 tisíc osob. [326] => [327] => Díky blízkosti k Jaderskému pobřeží, [[Starý most (Mostar)|Starému mostu]] a dochovanému unikátnímu historickému jádru města je Mostar vyhledávanou turistickou destinací v rámci celé Bosny a Hercegoviny. [328] => [329] => V roce [[2017]] město navštívilo 86 050 návštěvníků, zhruba tři čtvrtiny z nich byli ze zahraničí. Bylo uskutečněno cca 122 tisíc přenocování. Mostar je oblíben u zahraničních návštěvníků především ze zemí regionu (bývalé Jugoslávie) a dále i [[Itálie]], [[Francie]], [[Polsko|Polska]], [[Německo|Německa]] a dalších. V roce [[2017]] navštívilo město na deset tisíc [[Čína|čínských]] turistů. [330] => [331] => == Obyvatelstvo == [332] => Podle údajů z posledního sčítání lidu žije v Mostaru 64 301 obyvatel, z toho v širším městě 105 797 obyvatel. Uvedený počet představuje ve srovnání s rokem [[1991]] pokles o 16 %.[https://balkaninsight.com/2016/07/01/rezultati-popisa-stanovni%C5%A1tva-otkrivaju-uticaj-rata-u-bih-07-01-2016/?lang=sr Článek na portálu balkaninsight.com {{en}}] Počet obyvatel v Mostaru dlouhodobě klesá, a to i přes skutečnost, že se do města stále ještě sestěhovávají i na počátku [[21. století]] lidé z okolních menších měst a vesnic. Děje se tak většinou i z vzdálených obcí, většinou však v rámci Hercegovinsko-neretvanského kantonu. [333] => [334] => Významný je nicméně faktor vystěhovalectví z Bosny a Hercegoviny do dalších zemí Evropy. Tento trend se začal již projevovat v druhé polovině 60. let [[20. století]], ze 4/5 je nejoblíbenější destinací vystěhovalců z Mostaru [[Německo|Spolková republika Německo]] (do roku [[1990]] Západní Německo). [335] => [336] => Dle údajů ze sčítání lidu z roku [[1991]] žilo v Mostaru 5,6 % negramotných osob, většinou se jednalo o věkovou kategorii starší 50. let. V této skupině byly dominantním způsobem zastoupeny ženy. [337] => [338] => === Národnostní a náboženské poměry === [339] => Obyvatelstvo je etnicky smíšené; 48,4 % obyvatel se hlásí k [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, 44,1 % k [[Bosňáci|bosňácké]] a 4,1 % k [[Srbové|srbské]]. Ze všech měst v Bosně a Hercegovině je zde nejpočetnější chorvatská komunita; Mostar je tak neformálním centrem Chorvatů v zemi. [340] => [341] => V roce [[2013]] žilo dle prvního poválečného bosenského sčítání lidu na území celého města 51 216 osob hlásících se k chorvatské, 46 752 osob hlásící se k bosňácké a 4 421 osob hlásící se k srbské národnosti. [342] => [343] => Do 90. let 20. století, resp. do [[Válka v Bosně a Hercegovině|bosenské války]], žila v Mostaru i početná komunita [[Srbové|Srbů]]. V roce [[1991]] tvořila 19 % obyvatel města. Srbové za války z města odešli{{Citace kvalifikační práce [344] => | příjmení = Luchetta [345] => | jméno = Andrea [346] => | instituce = Graduate institute of international and development studies [347] => | odkaz na instituci = Univerzita v Zadaru [348] => | titul = Mostar and the loss of its (partial) uniqueness: a history, 1990 - 2009 [349] => | url = https://www.academia.edu/2985464/Mostar_and_the_Loss_of_Its_partial_Uniqueness_A_History_1990_2009 [350] => | typ práce = disertační práce [351] => | vedoucí = Milan Pelc [352] => | odkaz na vedoucího = [353] => | místo = Ženeva [354] => | rok vydání = 2009 [355] => | strany = 19 [356] => | datum přístupu = 2023-02-03 [357] => | poznámka = [358] => | jazyk = angličtina [359] => }} nebo byli vyhnáni.{{Citace periodika [360] => | titul = Krvavi jun 1992, prećutani zločin u Mostaru: Za nekoliko dana proterano više od 30.000 Srba [361] => | periodikum = Telegraf [362] => | jazyk = srbština [363] => | url = https://www.telegraf.rs/vesti/jugosfera/3202840-krvavi-jun-1992-precutana-prica-o-mostaru-za-nekoliko-dana-proterano-vise-od-30000-srba [364] => | datum přístupu = 2023-03-22 [365] => }} [366] => [367] => Místní [[Židé|židovská]] komunita, ač před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] početná a do války v Bosně a Hercegovině zahrnující zhruba tři sta lidí, čítá v 3. dekádě [[21. století]] jen okolo čtyřiceti osob.{{Citace periodika [368] => | titul = Mostarski Židovi bez sinagoge [369] => | periodikum = Deutsche Welle [370] => | jazyk = bosenština [371] => | url = https://www.dw.com/hr/tragovi-postojanja-mostarskih-%C5%BEidova-pred-nestajanjem/a-52162650 [372] => | datum přístupu = 2023-03-22 [373] => }} [374] => [375] => == Kultura == [376] => [377] => === Kulturní instituce === [378] => [379] => Ve městě se nachází řada kulturních center a institucí, mezi které patří např.: [380] => [381] => * [[Chorvatské národní divadlo (Mostar)|Chorvatské národní divadlo]]{{Citace periodika [382] => | titul = 27. rođendan mostarskog Kazališta: Nove suradnje za nove predstave [383] => | periodikum = Bljesak.info [384] => | datum vydání = 2021-09-22 [385] => | jazyk = bs [386] => | url = https://www.bljesak.info/kultura/kazaliste/27-rodendan-mostarskog-kazalista-nove-suradnje-za-nove-predstave/359763 [387] => | datum přístupu = 2021-12-03 [388] => }} [389] => * [[Národní divadlo (Mostar)|Národní divadlo]] ({{vjazyce2|bs|Narodno pozorište}}), založené roku [[1949]]. [390] => * [[Muzeum Starého mostu]]{{Citace monografie [391] => | příjmení = [392] => | jméno = [393] => | odkaz na autora = [394] => | titul = Otkrijte Mostar [395] => | vydavatel = Commune di Firenze [396] => | místo = Firenze [397] => | rok = 2007 [398] => | počet = [399] => | isbn = 978-88-89608-19-7 [400] => | kapitola = [401] => | strany = 19 [402] => | jazyk = bosenština/francouzština [403] => }} sídlící ve věži [[Tara (věž)|Tara]]{{Citace elektronického periodika [404] => | titul = Mostar za turiste, iz druge perspektive: Od historije do adrenalina [405] => | periodikum = Klix.ba [406] => | url = https://www.klix.ba/lifestyle/putovanja/mostar-za-turiste-iz-druge-perspektive-od-historije-do-adrenalina/200814058 [407] => | jazyk = bs [408] => | datum přístupu = 2022-04-17 [409] => }}, [410] => * [[Kulturní centrum Mostaru]] se sídlem na Starém městě; jeho budovu obklopuje park, kde jsou dochovány náhrobní kameny, tzv. [[stećci|stećky]]. [411] => * Galerie Aluminij, pojmenovaná po podniku, který ji dlouhodobě sponzoruje [412] => * [[Muzeum Hercegoviny]] (které má tři expozice; archeologickou, etnografickou a literární) [413] => * Loutkové divadlo Mostar, sídlící v budově [[Chorvatský dům (Mostar)|Chorvatského domu]]. [414] => * Mostarské divadlo mládeže (MDM) [415] => * Dům Muslibegovićů [416] => * Dům Aleksy Šantiće [417] => ... a další. [418] => [419] => Většina z těchto institucí byla založena v 50. letech [[20. století]]; některé z nich potom po válce v 90. letech a získaly vlastní prostory, např. Chorvatské národní divadlo, Pavarottiho hudební centrum, Muzeum Starého mostu apod.{{Citace monografie [420] => | příjmení = [421] => | jméno = [422] => | odkaz na autora = [423] => | titul = Premošćivanje razdvojenosti - STRATEGIJA KULTURE [424] => | vydavatel = Služba za kulturu Grada Mostara [425] => | místo = Mostar [426] => | rok = 2018 [427] => | počet = [428] => | isbn = [429] => | kapitola = [430] => | strany = 13 [431] => | jazyk = bosenština [432] => }} [433] => [434] => V Mostaru působí celkem 5 divadel, 1 muzeum, 4 galerie a 4 kulturní domy. 12 kulturních institucí je provozováno samotným městem Mostar.{{Citace monografie [435] => | příjmení = [436] => | jméno = [437] => | odkaz na autora = [438] => | titul = Premošćivanje razdvojenosti - STRATEGIJA KULTURE [439] => | vydavatel = Služba za kulturu Grada Mostara [440] => | místo = Mostar [441] => | rok = 2018 [442] => | počet = [443] => | isbn = [444] => | kapitola = [445] => | strany = 12 [446] => | jazyk = bosenština [447] => }} [448] => [449] => === Kulturní akce === [450] => [451] => Mezi významné kulturní události ve městě patří [[Dny Matice chorvatské]]{{Citace periodika [452] => | titul = Počinju Dani Matice hrvatske u Mostaru [453] => | periodikum = Bljesak.info [454] => | datum vydání = 2021-10-10 [455] => | jazyk = bs [456] => | url = https://www.bljesak.info/kultura/flash/pocinju-dani-matice-hrvatske-u-mostaru/361575 [457] => | datum přístupu = 2021-12-03 [458] => }}, které jsou financovány vládou [[Chorvatsko|Republiky Chorvatsko]] a [[Federace Bosny a Hercegoviny]]. [459] => [460] => Mostarské léto je další kulturní akcí, která zastřešuje řadu různých událostí, např. Šantićovy básnické večery, Mostarský letní festival a Festival hudebních skupin Bosny a Hercegoviny. [461] => [462] => Rovněž je zde pravidelně pořádán hudební festival s názvem ''Melodije Mostara'', a to pravidelně již od roku 1995. Mezi divadelní festivaly, které se pravidelně v jihobosenském městě konají, patří např. [[Mostarska Liska]] (pořádaná Národním divadlem v Mostaru) a Mostarské jaro (pořádané Maticí chorvatskou v Mostaru). [463] => [464] => === Pamětihodnosti === [465] => [466] => [[Soubor:Stara Gimnazija Mostar.JPG|vpravo|náhled|Mostarské gymnázium, dílo [[Češi|českého]] architekta [[František Blažek|Františka Blažka]]]] [467] => [[Soubor:Stari most Kuca.jpg|vpravo|náhled|Dům "čardak" v centru města]] [468] => * Staré město, dochované (a po [[Válka v Bosně a Hercegovině|válce]] většinou obnovené) historické jádro Mostaru [469] => * [[Seznam mostů v Mostaru|místní mosty]] (vč. [[Starý most (Mostar)|Starého mostu]]), který je symbolem města. Most doplňují dvě věže [[Halebija (věž)|Halebija]] a [[Tara (věž)|Tara]]. [470] => * [[Karađoz-begova mešita]], nejstarší mešita ve městě z roku 1557[https://radiosarajevo.ba/metromahala/teme/karadoz-begova-medresa-ove-godine-obiljezava-464-godine-skola-za-svako-vrijeme/430803 Článek na stránkách radiosarajevo.ba {{bs}}]{{Citace monografie [471] => | příjmení = [472] => | jméno = [473] => | odkaz na autora = [474] => | titul = Otkrijte Mostar [475] => | vydavatel = Commune di Firenze [476] => | místo = Firenze [477] => | rok = 2007 [478] => | počet = [479] => | isbn = 978-88-89608-19-7 [480] => | kapitola = [481] => | strany = 21 [482] => | jazyk = bosenština/francouzština [483] => }} od osmanského architekta [[Mimar Sinan|Mimara Sinana]] [484] => * [[Mehmed-pašova mešita (Mostar)|Mehmed-pašova mešita]] z roku [[1617]]. [485] => * [[Židovský hřbitov v Mostaru]] [486] => * Ulice ''Bišćevića sokak'' se známou tureckou budovou [[Bišćevića kuća]].{{Citace monografie [487] => | příjmení = [488] => | jméno = [489] => | odkaz na autora = [490] => | titul = Otkrijte Mostar [491] => | vydavatel = Commune di Firenze [492] => | místo = Firenze [493] => | rok = 2007 [494] => | počet = [495] => | isbn = 978-88-89608-19-7 [496] => | kapitola = [497] => | strany = 25 [498] => | jazyk = bosenština/francouzština [499] => }} [500] => * dříve samostatná obec [[Brankovac (Mostar)|Brankovac]], kde se nacházejí domy typické pro [[osmanská architektura|osmanskou architekturu]] [501] => * [[Kostel svatého Petra a Pavla (Mostar)|Kostel svatého Petra a Pavla]] z roku 1866 s nejvyšší zvonicí v Bosně a Hercegovině (107 metrů) [502] => * [[Katedrála Panny Marie, matky Církve]], [[Postmoderní architektura|postmoderní]] svatostánek [[Římskokatolická církev v Bosně a Hercegovině|Římskokatolické církve]] z roku 1980 [503] => * [[Španělské náměstí (Mostar)|Španělské náměstí]] s budovou [[Gymnázium v Mostaru|gymnázia]] [504] => * náměstí ''Rondo'' [505] => * [[Musala (náměstí)|Náměstí Musala]], nacházející se ve východní části města [506] => * Park [[Zrinjevac (Mostar)|Zrinjevac]] se sochou [[Bruce Lee]]ho. [507] => * [[Kříž nad Mostarem]], 33 metrů vysoký kříž na kopci Hum z roku 2000 [508] => * Turecké lázně (hamam) [509] => * [[Hodinová věž (Mostar)|Hodinová věž]] (sahat-kula). Původně zvonice kostela sv. Lukáše byla v roce 1630{{Citace monografie [510] => | příjmení = [511] => | jméno = [512] => | odkaz na autora = [513] => | titul = Otkrijte Mostar [514] => | vydavatel = Commune di Firenze [515] => | místo = Firenze [516] => | rok = 2007 [517] => | počet = [518] => | isbn = 978-88-89608-19-7 [519] => | kapitola = [520] => | strany = 24 [521] => | jazyk = bosenština/francouzština [522] => }} přebudována na 16 metrů vysokou hodinovou věž. [523] => * obchodní dům [[Razvitak]] ({{vjazyce2|cs|Rozvoj}}) vybudovaný ve stylu [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalismu]] v roce 1970 [524] => * [[Partyzánský hřbitov (Mostar)|Partyzánský hřbitov]] od jugoslávského brutalistického architekta [[Bogdan Bogdanović|Bogdana Bogdanoviće]].{{Citace monografie [525] => | příjmení = Dolničar [526] => | jméno = Ivan [527] => | odkaz na autora = [528] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [529] => | vydavatel = eksport pres [530] => | místo = Bělehrad [531] => | rok = 1981 [532] => | počet = [533] => | isbn = [534] => | kapitola = [535] => | strany = 249 [536] => | jazyk = srbochorvatština [537] => }}{{Citace monografie [538] => | příjmení = [539] => | jméno = [540] => | odkaz na autora = [541] => | titul = Otkrijte Mostar [542] => | vydavatel = Commune di Firenze [543] => | místo = Firenze [544] => | rok = 2007 [545] => | počet = [546] => | isbn = 978-88-89608-19-7 [547] => | kapitola = [548] => | strany = 169 [549] => | jazyk = bosenština/francouzština [550] => }} [551] => [552] => == Samospráva == [553] => [[Soubor:Mostar-administrativna.PNG|vpravo|náhled|Administrativní rozdělení města.]] [554] => V čele města Mostaru stojí starosta, resp. primátor a zároveň předseda Rady města. Město je vzhledem ke svému etnickému rozdělení mezi [[Chorvati|chorvatské]] a [[Bosňáci|bosňácké]] obyvatelstvo řízeno odlišným způsobem, než je tomu v případě řady dalších měst v Bosně a Hercegovině. Současný stav je výsledkem neúspěchu ve vzájemných jednáních obou komunit ohledně fungování samosprávy města, které vyplývaly z obavy, že by město ovládlo chorvatské obyvatelstvo na úkor bosňáckého.{{Citace sborníku [555] => | příjmení = Makaš [556] => | jméno = Emily Gunzburger [557] => | titul = Competing Visions of Postwar Mostar [558] => | sborník = Cultural Encounters in Urban Space [559] => | odkaz na sborník = [560] => | vydavatel = [561] => | odkaz na vydavatele = [562] => | místo = Stockholm [563] => | rok vydání = 2006 [564] => | strany = [565] => | jazyk = angličtina [566] => }} [567] => [568] => Do roku 2004, než byl schválen současný{{chybí zdroj}} statut města, byl Mostar správně rozdělen více celků. V roce 2011 byl statut města uznán za odporující [[Ústava Bosny a Hercegoviny|Ústavě Bosny a Hercegoviny]]. [569] => [570] => Město je v současné době jeden administrativní celek bez místních částí, do roku 2004 existovaly místní části Západ, Sever, Jihozápad, Staré město, Jih a Jihovýchod. Pro účely volebního zákona je nicméně město rozděleno na teritoriální celky, které však nemají vlastní míru samosprávy. Město Mostar zabírá relativně velký prostor, který se ze severozápadní strany vypíná až do vzdálenosti 30 km od středu města. [571] => [572] => == Školství == [573] => Mostar má 24 základních škol, 20 středních škol (z nichž jsou 4 gymnázia, 12 odborných škol a 3 umělecké školy). Místní Gymnázium Mostar bylo založeno v roce 1893 a je nejstarším na území Bosny a Hercegoviny. Jeho budova vznikla v pseudomaurském slohu. Od roku 1977 zde sídlí i [[Univerzita v Mostaru|univerzita]], která je jedinou univerzitou s [[Chorvatština|chorvatským]] vyučovacím jazykem mimo území SR Chorvatska. Její areál leží v blízkosti fotbalového stadionu v západní části města. [574] => [575] => Po válce v 90. letech byla zřízena i bosňácká univerzita, která nese jméno [[Džemal Bijedić|Džemala Bijediće]]. Zřízena byla v bývalém areálu [[JNA]] s názvem Severni logor. V rámci ní existuje i sportovní areál. [576] => [577] => Ve školním roce 2015 měla Univerzita v Mostaru 10 712 studentů, kteří studovali na jedenácti fakultách. [578] => [579] => Vzdělávání ve školách s chorvatským a bosňáckým vyučovacím jazykem mají oddělené školní osnovy.{{Citace periodika [580] => | titul = Još uvek podeljen grad [581] => | periodikum = vreme [582] => | jazyk = sr [583] => | url = https://www.vreme.com/vreme/jos-uvek-podeljen-grad/ [584] => | datum přístupu = 2023-03-22 [585] => }} [586] => [587] => == Doprava == [588] => [[Soubor:Road Sign Mostar Entry.jpg|vpravo|náhled|Hranice města]] [589] => [590] => === Silniční === [591] => [592] => Vzhledem k lokalitě v údolí řeky [[Neretva|Neretvy]] sledují hlavní dopravní směry v Mostaru severo-jižní osu dle údolí řeky. Hlavní silniční tah spojuje bosenskou metropoli [[Sarajevo]] s přístavem [[Ploče]], další významné silniční tahy směřují do měst [[Široki Brijeg]], [[Nevesinje]], [[Čitluk]] a [[Stolac]]. Hlavní silnice, která městem prochází ve směru sever-jih, byla zbudována v 60. letech [[20. století]]. Dnes se ulice jmenuje [[Maršala Tita (Mostar)|Maršala Tita]] a prochází dále od středu města. V západní části Mostaru se nachází více hlavních ulic (Kralja Tomislava, Splitska, Hrvatskih branitelja), které svádějí klíčovou dopravu ve městě.{{chybí zdroj}} [593] => [594] => V roce [[2022]] byl ve výstavbě nový přivaděč z jihozápadního směru, jehož součástí je také [[Viadukt Marijanoviča draga]] a [[Tunel Novi]].{{Citace periodika [595] => | titul = Brdo iznad Mostara dobilo novu sliku, uskoro se probija jedan od najdužih tunela u BiH [596] => | periodikum = klix.ba [597] => | jazyk = bosenština [598] => | url = https://www.klix.ba/biznis/investicije/brdo-iznad-mostara-dobilo-novu-sliku-uskoro-se-probija-jedan-od-najduzih-tunela-u-bih/221209027 [599] => | datum přístupu = 2022-12-17 [600] => }} [601] => [602] => Výhledově má být hlavní silniční komunikace, která vede severo-jižním směrem neretvanským údolím právě přes Mostar nahrazena [[Dálnice A1 (Bosna a Hercegovina)|dálnicí]]. V roce [[2022]] končila uvedená dálnice A1 na jižní straně u obce [[Zvirovići]] a podle projektu má být postavena východně od Mostaru, východně od lokalit [[Mazoljice]] a [[Šehovina]], a to dlouhým tunelem [[Oštri rat (tunel)|Oštri rat]] o délce 2,8 km.Tuneli na autoputu koridora Vc, dionica Mostar sjever – Južna granica (LOT 4), str. 3 {{bs}} Předpokládá se vznik dvou mimoúrovňových křižovatek a výjezdů z dálnice k městu, a to Mostar-sever a Mostar-jih. Celkem má být v dálničním úseku, který má vést východně od Mostaru, pět tunelů.{{Citace periodika [603] => | titul = Donosimo detalje dionice autoputa kraj Mostara za koju mještani tvrde da će ih iseliti [604] => | periodikum = klix.ba [605] => | jazyk = bosenština [606] => | url = https://www.klix.ba/biznis/investicije/donosimo-detalje-dionice-autoputa-kraj-mostara-za-koju-mjestani-tvrde-da-ce-ih-iseliti/220216139 [607] => | datum přístupu = 2023-03-22 [608] => }} [609] => [610] => === Železniční === [611] => [612] => Městem prochází [[Železniční trať Sarajevo–Ploče|jediná železniční trať]] se [[Mostar (nádraží)|stejnojmennou]] stanicí, která slouží pro osobní i nákladní dopravu. Jedná se o přeložku původní trati, která vedla po druhém (pravém) břehu řeky, odkud však byla odstraněna v souvislosti s výstavbou nových sídlišť. Původní trasa trati, stejně jako staré nádraží v prostoru dnešního Španělského náměstí, je patrné na mapách třetího vojenského mapování. [613] => [614] => Na území města vede celkem 64 km trati (včetně vleček a manipulačních tratí). [615] => [616] => === Letecká === [617] => [618] => Od roku 1965 má město i vlastní [[Letiště Mostar|mezinárodní letiště]]. Pravidelně jej obsluhuje několik linek, které zajišťují spojení tohoto jihobosenského města se [[Západní Evropa|západní Evropou]]. Letiště má význam pro [[Římskokatolická církev|katolické]] poutníky, kteří navštěvují město [[Međugorje]] nedaleko Mostaru. Roční obrat cestujících na letišti se pohyboval do pandemie nemoci [[COVID-19]] okolo sedmdesáti tisíc, poté klesl a zatím je stále velmi nízký.{{Citace periodika [619] => | titul = Aerodrom Mostar u januaru imao svega pet putnika, nadležni opet najavljuju oživljavanje [620] => | periodikum = Klix.ba [621] => | jazyk = bosenština [622] => | url = https://www.klix.ba/biznis/aerodrom-mostar-u-januaru-imao-svega-pet-putnika-nadlezni-opet-najavljuju-ozivljavanje/230302137 [623] => | datum přístupu = 2023-03-22 [624] => }} [625] => [626] => === Městská doprava === [627] => [628] => Městskou dopravu zajišťují linky [[autobus]]ů, a to společnosti Mostar bus d.o.o.[http://www.turizam.mostar.ba/index.php?option=com_content&view=article&id=208&Itemid=445&lang=hr Informace o městské dopravě na stránkách města Mostaru {{bs}}] Vozový park tvoří v řadě případů dopravní prostředky, které darem poskytla Mostaru i jiná města.{{Citace periodika [629] => | titul = Grad Split darovao dvadeset rabljenih gradskih autobusa gradu Mostaru [630] => | periodikum = jutarnji.hr [631] => | jazyk = chorvatština [632] => | url = https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatska/grad-split-darovao-dvadeset-rabljenih-gradskih-autobusa-gradu-mostaru-15241700 [633] => | datum přístupu = 2023-03-22 [634] => }}{{Citace periodika [635] => | titul = Mostarci priredili svečanost jer im je Japan donirao novi minibus vrijedan 160 hiljada KM [636] => | periodikum = Klix.ba [637] => | jazyk = bosenština [638] => | url = https://www.klix.ba/biznis/mostarci-priredili-svecanost-jer-im-je-japan-donirao-novi-minibus-vrijedan-160-hiljada-km/230124161 [639] => | datum přístupu = 2023-03-22 [640] => }} [641] => [642] => == Životní prostředí == [643] => [644] => Stejně jako řada dalších měst na Balkánu i Mostar má nedostatečnou infrastrukturu v oblasti odpadového hospodářství. Místní samospráva ve svém strategickém plánu uvádí, že pouze 60 % města je pokryto centrálním svozem odpadu. Typické jsou proto nelegální (černé) skládky{{Citace periodika [645] => | titul = Mostarsko jezero okruženo divljim deponijama, ekolozi ogorčeni, a gradske vlasti šute [646] => | periodikum = Klix.ba [647] => | jazyk = bosenština [648] => | url = https://www.klix.ba/vijesti/bih/mostarsko-jezero-okruzeno-divljim-deponijama-ekolozi-ogorceni-a-gradske-vlasti-sute/230207049 [649] => | datum přístupu = 2023-03-22 [650] => }}{{Citace periodika [651] => | titul = Grad Mostar u borbi protiv divljih deponija: Čisti se ona na Kosoru [652] => | periodikum = bljesak.info [653] => | jazyk = chorvatština [654] => | url = https://bljesak.info/gospodarstvo/ekologija/grad-mostar-u-borbi-protiv-divljih-deponija-uklanja-se-ona-na-kosoru/345370 [655] => | datum přístupu = 2023-03-22 [656] => }}, které ohrožují životní prostředí. Znečištění půd a jílů je typickým problémem především v jižní části města. Kromě toho existují i designované skládky, které jsou nicméně rovněž zdrojem znečištění a častých protestů veřejnosti (např. [[Uborak (skládka)|Uborak]]). [657] => [658] => Vzhledem k tomu, že se město nachází v hlubokém údolí, je rovněž ohrožena i kvalita ovzduší. Zdrojem znečištění v Mostaru je jak doprava, tak i průmyslové podniky. [659] => [660] => == Sport == [661] => [662] => [[Soubor:Стадион ФК Зрињски.jpg|vpravo|náhled|Fotbalový stadion týmu FK Zrinjski.]] [663] => [[Soubor:Mostar Brückenspringer Trevor Multi.jpg|vpravo|náhled|Skokan skákající ze Starého mostu.]] [664] => === Sportovní kluby === [665] => [666] => Populárním sportem v Mostaru, stejně jako v celé Bosně a Hercegovině i v regionu, je fotbal. V letech 1981 a 1986 vyhrál místní fotbalový tým pohár bývalé Jugoslávie, fotbalový tým Zrinski vyhrál v bosenské fotbalové lize v letech 2005, 2009, 2014 a 2016. Hlavní fotbalový stadion se jmenuje Bijeli Brijeg. [667] => [668] => Mezi populární aktivity v Mostaru patří také tradiční skoky ze Starého mostu. Oficiálně skoky organizuje klub ''Mostari''. Bývá často přenášen celostátními televizními stanicemi. Skáče se z výšky 21 metrů.{{Citace periodika [669] => | titul = Kdysi byl symbolem války, dnes se z mostarského mostu znovu závodí ve skocích do vody [670] => | periodikum = Radiožurnál [671] => | jazyk = čeština [672] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/kdysi-byl-symbolem-valky-dnes-se-z-mostarskeho-mostu-znovu-zavodi-ve-skocich-do-6204930 [673] => | datum přístupu = 2023-03-22 [674] => }} [675] => [676] => [677] => Ve městě je aktivních i několik klubů karate. [678] => [679] => Stejně jako v celé bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]] jsou populární i vodní sporty a plavání. V Mostaru působí plavecké týmy [[PK Velež]], [[KVS Orka]] a [[APK Zrinjski]]. Z Mostaru pochází také známá bosenská plavkyně, [[Amina Kajtaz]]. [680] => [681] => === Sportovní zařízení === [682] => [683] => Většina sportovních zařízení, která slouží různým týmům pro různé druhy sportu, se nachází v západní části města a vznikaly v souvislosti s výstavbou např. panelových sídlišť převážně v [[20. století]]. Město Mostar dlouhodobě nemá adekvátní sportovní infrastrukturu. [684] => [685] => Největší fotbalový stadion je stadion [[Stadion pod Bijelim brijegom|pod Bijelim brijegom]], na němž hraje stejnojmenný fotbalový tým. Nedaleko Španělského náměstí leží rovněž i kulturně-sportovní centrum [[Kantarevac]]. Ve východní části města leží fotbalový stadion, který slouží týmu [[FK Velež]] a jehož kapacita je 7000 diváků. [686] => [687] => V Mostaru má vzniknout nový plavecký bazén, jehož výstavba má být dokončena roku [[2025]].{{Citace periodika [688] => | titul = Izgradnja kreće u junu: Pogledajte kako će izgledati olimpijski bazen u Mostaru [689] => | periodikum = Klix.ba [690] => | jazyk = bosenština [691] => | url = https://www.klix.ba/biznis/investicije/izgradnja-krece-u-junu-pogledajte-kako-ce-izgledati-olimpijski-bazen-u-mostaru/230319090 [692] => | datum přístupu = 2023-03-22 [693] => }} Sportovní hala je budována od roku [[1985]].{{Citace periodika [694] => | titul = U Mostaru konačno oživjelo gradilište sportske dvorane čija je izgradnja počela prije 37 godina [695] => | periodikum = Klix.ba [696] => | jazyk = bosenština [697] => | url =https://www.klix.ba/vijesti/bih/u-mostaru-konacno-ozivjelo-gradiliste-sportske-dvorane-cija-je-izgradnja-pocela-prije-37-godina/220719118 [698] => | datum přístupu = 2023-03-22 [699] => }} [700] => [701] => == Zdravotnictví == [702] => [703] => Na jižním okraji Mostaru leží nemocnice, která nese název podle [[Safet Mujić|Safeta Mujiće]]. V západní části města potom leží rozlehlejší, Univerzitní klinická nemocnice Mostar ({{vjazyce2|hr|Sveučilišna Klinička Bolnica Mostar}}). [704] => [705] => == Osobnosti == [706] => * [[Aleksa Šantić]]{{Citace periodika [707] => | titul = Obilježena 99. godišnjica smrti Alekse Šantića [708] => | periodikum = bljesak.info [709] => | jazyk = bosenština [710] => | url = https://bljesak.info/kultura/flash/mostar-obiljzena-99-godisnjica-smrti-alekse-%C5%A1anti%C4%87a/408672 [711] => | datum přístupu = 2023-03-22 [712] => }} ([[1868]]–[[1924]]), spisovatel [713] => * [[Džemal Bijedić]] (1917–1977), politik [714] => * [[Vladimir Ćorović]] (1885–1941), historik [715] => * [[Hamza Humo]] (1895–1970), spisovatel [716] => * [[Dušan Bajević]], fotbalista [717] => * [[Franjo Džidić]], fotbalista [718] => * [[Enver Marić]], fotbalista [719] => * [[Saša Papac]], fotbalista [720] => * [[Meho Kodro]], fotbalista [721] => * [[Nino Raspudić]], filozof [722] => * [[Franjo Vladić]], fotbalista [723] => * [[Blaž Slišković]], fotbalista [724] => * [[Muhamed Mujić]], fotbalista [725] => * [[Ivan Ćurković]], fotbalista [726] => * [[Marino Marić]], chorvatský házenkář [727] => * [[Boro Primorac]], fotbalista [728] => * [[Predrag Matvejević]] (1932–2017), spisovatel [729] => * [[Dražen Dalipagić]], basketbalista [730] => * [[Bojan Bogdanović]], basketbalista [731] => * [[Svetozar Ćorović]] (1875–1919), spisovatel [732] => * [[Amina Kajtaz]], plavkyně [733] => * [[Željko Samardžić]], zpěvák [734] => * [[Zoran Mandlbaum]] (1946–2015), představitel židovské komunity [735] => * [[Florijan Mićković]] (* 1935), sochař [736] => * [[Marin Šego]], házenkář [737] => [738] => == Partnerská města == [739] => * {{vlajka|Turecko}} [[Izmir]], [[Turecko]] [740] => [741] => == Odkazy == [742] => [743] => === Reference === [744] => {{Překlad|hr|Mostar|4945236|bs|Mostar|3144327}} [745] => [746] => === Literatura === [747] => * Sead Šejtanić: Mostar between 1941 and 1952 – with special reference to the period of reconstruction and development from 1945 to 1952 [748] => * Sanja Zadro: Mostarska arhitektura od 1850. do drugoga svjetskoga rata [749] => * [https://www.turizam.mostar.ba/index.php?option=com_content&view=article&id=458:strateki-plan-razvoja-turizma-grada-mostara-2020-2026&catid=86:planovi-projekti-studije&Itemid=473&lang=hr Strateški plan razvoja turizma grada Mostara 2020-2026] [750] => * Grad Mostar: Izvješće o kvaliteti života za 2011. godinu {{hr}} [751] => * Aleksandra Đurašović, Joerg Knieling: Urban transition and sustainability. The case of the city of Mostar, Bosnia and Herzegovina {{en}} [752] => * Nina Budim: Savremeni prostorni i funkcionalni razvoj grada Mostara {{bs}} [753] => [754] => === Externí odkazy === [755] => * {{Commonscat|Mostar}} [756] => * [http://www.mostar.ba/ Město Mostar (chorvatsky)] {{Wayback|url=http://www.mostar.ba/ |date=20200921183451 }} [757] => * [https://web.archive.org/web/20060623000312/http://www.starimost.telecom.ba/index.php?id=392 WebCam „Stari Most“] [758] => * [http://www.muslibegovichouse.com National Monument- Muslibegovica House] [759] => * [http://www.ctyripe.cz/recenze/bosna-a-hercegovina/mostar/mostar-mesto-a-most Sutomore město a most] {{Wayback|url=http://www.ctyripe.cz/recenze/bosna-a-hercegovina/mostar/mostar-mesto-a-most |date=20121129231457 }} [760] => * [http://cestovani.idnes.cz/mesto-kde-pritelem-vsech-muze-byt-jenom-bruce-lee-fbp-/igsvet.asp?c=A060818_151245_igsvet_tom Článek o Mostaru] [761] => [762] => {{Hercegovsko-neretvanský kanton}} [763] => {{Bosna a Hercegovina}} [764] => [765] => {{Autoritní data}} [766] => {{Portály|Bosna a Hercegovina|Geografie}} [767] => [768] => [[Kategorie:Mostar| ]] [769] => [[Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině]] [770] => [[Kategorie:Hercegovsko-neretvanský kanton]] [] => )
good wiki

Mostar

Mostar (v srbské cyrilici Мостар) je město v jižní části Bosny a Hercegoviny, kulturní a společenské centrum regionu Hercegovina, hlavní město Hercegovsko-neretvanského kantonu, a jedno z největších měst v zemi. Situováno je v údolí řeky Neretva, mezi horami Hum a Velež.

More about us

About

Leží na řece Neretvě a je známé pro svůj ikonický Kamenný most, který je symbolem města a jeho schopnosti překonávat rozdíly. Historie Mostaru je pestrá a fascinující, s vlivy různých kultur, které utvářely jeho architekturu a tradice. Staré město, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, je domovem úzkých uliček, tradičních domů a malebných náměstí, které lákají návštěvníky k procházkám a objevování. Mostar je také známý svou pohostinností. Místní obyvatelé jsou milí a přívětiví, rádi sdílejí své zvyky, tradice a kulinářské speciality. V městských restauracích si můžete vychutnat fantastická jídla, často připravovaná podle tradičních receptů, což zde vytváří příjemnou atmosféru sdílení a komunity. V posledních letech se Mostar stal oblíbeným místem pro turisty, kteří sem přijíždějí, aby si užili nejen nádherné památky, ale také krásnou přírodu v okolních horách a údolích. Město nabízí množství aktivit, od turistických stezek po vodní sporty na Neretvě. Mostar, ačkoliv prošel těžkými časy, se dnes profilem jako město obnovy a naděje. Vzhledem k jeho odolnosti a schopnosti překonávat překážky se stává symbolem smíření a spolupráce. Tento jedinečný mix minulosti a přítomnosti dělá z Mostaru nejen atraktivní turistickou destinaci, ale i inspirativní místo pro ty, kteří hledají pozitivní příběhy v srdci Balkánu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'21. století','Starý most (Mostar)','Neretva','20. století','Srbové','1991','Válka v Bosně a Hercegovině','Hercegovsko-neretvanský kanton','Tara (věž)','druhá světová válka','Chorvati','2022'

1991

2022

Chorvati

Neretva

Srbové