Array ( [0] => 14756104 [id] => 14756104 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Muzikoterapie [uri] => Muzikoterapie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Muzikoterapie je terapeutická metoda, která využívá hudbu k léčení fyzických, emočních a psychických poruch u lidí. Hudba je vnímána jako mocný nástroj, který může pozitivně ovlivnit lidskou mysl a tělo. Muzikoterapie se používá v různých oblastech, včetně psychiatrie, psychologie, pedagogiky a rehabilitace. Terapeutický proces zahrnuje různé aktivitní a pasivní hudbové techniky, jako je poslech hudby, improvizace, skládání a zpěv. Muzikoterapie může být také použita pro rozvoj sociálních dovedností a komunikace u lidí s autismem a jinými vývojovými poruchami. Celkově lze říci, že muzikoterapie přináší mnoho výhod a je stále více akceptována jako přínosná forma terapie. [oai] => Muzikoterapie je terapeutická metoda, která využívá hudbu k léčení fyzických, emočních a psychických poruch u lidí. Hudba je vnímána jako mocný nástroj, který může pozitivně ovlivnit lidskou mysl a tělo. Muzikoterapie se používá v různých oblastech, včetně psychiatrie, psychologie, pedagogiky a rehabilitace. Terapeutický proces zahrnuje různé aktivitní a pasivní hudbové techniky, jako je poslech hudby, improvizace, skládání a zpěv. Muzikoterapie může být také použita pro rozvoj sociálních dovedností a komunikace u lidí s autismem a jinými vývojovými poruchami. Celkově lze říci, že muzikoterapie přináší mnoho výhod a je stále více akceptována jako přínosná forma terapie. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Muzikoterapie''' je součást [[Léčebná pedagogika|léčebné pedagogiky]]. [[Metoda]] se používá jako [[terapie|terapeutický]] prostředek. Protože v ČR neexistuje léčebná pedagogika jako samostatný obor,{{Citace elektronického periodika |titul=Terapeutické metody ve speciální pedagogice |url=http://www.specialni-pedagogika.cz/news/terapeuticka-pedagogika/ |datum přístupu=2018-01-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160820011256/http://www.specialni-pedagogika.cz/news/terapeuticka-pedagogika/ |datum archivace=2016-08-20 |nedostupné=ano }} je muzikoterapie definována s ohledem na vlastní metody, monografie, vědecké studie a vznik asociací jako samostatný a svébytný obor pod názvem umělecké terapie (společně s arteterapií, dramaterapií a tanečně - pohybovou terapií). Někde je ještě vnímána jen jako součást [[Speciální pedagogika|speciální pedagogiky]] a [[psychologie]], resp. [[psychoterapie]]. [1] => [2] => == Historie == [3] => Nejstarší zmínky o spojení hudby a medicíny pocházejí ze [[Starý zákon|Starého zákona]], kde je popisováno, jak [[David (král Izraele)|David]] léčil hrou na harfu [[deprese]] krále [[Saul]]a. Ve starých předoasijských kulturách, v [[Egypt]]ě a v antickém [[Řecko|Řecku]] byly nejen prakticky, ale i teoreticky propracované koncepce formování člověka pomocí hudby. To se týká např. [[Dionýsos|dionýského]] kultu, nauky o [[Etika#Antika|ethosu]] v hudbě a [[Aristotelés|Aristotelova]] učení o [[katarze|katarzi]] prostřednictvím [[umění]]. Nová koncepce muzikoterapie se objevila koncem [[17. století]]. Pod názvem [[iatromusica]] vycházela z představy vibrací způsobovaných hudbou – ty z nemocného těla podle této teorie vypuzovaly jedovaté látky. Za nejpřínosnější se považoval [[rytmus]], proto byly komponovány speciální léčebné skladby tanečního charakteru. [4] => [5] => Koncem [[19. století]] s nástupem exaktní medicíny byla muzikoterapie zavržena jako šarlatánství. Jen výjimečně se objevovaly dílčí studie, např. o vlivu hudby na [[Oběhová soustava|krevní oběh]] a pod. Teprve kolem druhé světové války se v USA a ve Švédsku objevily propracovanější koncepce opřené o [[psychoanalýza|psychoanalýzu]]. V [[Spojené státy americké|USA]] (Altshuler, Douglas, Benedict, Boenheim, Blanke, Masserman, Shatin, Sutermeister) to byla hlavně [[empirie|empirická]] klinická praxe (objevil se přímo pojem "hudební [[farmakologie]]") a muzikoterapie zde sloužila spíš jen jako pomocná metoda. Ve [[Švédsko|Švédsku]] Alexis Pontvik založil v roce [[1942]] muzikoterapeutický institut, vycházející z [[Carl Gustav Jung|Jungova]] pojetí [[psychoanalýza|psychoanalýzy]]. Muzikoterapie je zde hlavní léčebnou metodou, neboť hudba může svými specifickými prostředky pronikat do hlubších vrstev [[osobnost]]i než mluvené slovo. Přes značné pokroky, kterými muzikoterapie prošla, lze tvrdit, že je stále v začátcích, neboť dosud významně nepřekročila hranici empirismu. Z nejnovějších výzkumů se dá zmínit podstatný podíl hudby na výsledcích [[holotropní dýchání|holotropního dýchání]] ([[Stanislav Grof]]). [6] => [7] => == Léčebné působení hudby == [8] => Hudba ovlivňuje vegetativní funkce - [[srdce|srdeční rytmus]], [[Tlak krve|krevní tlak]], [[dýchání]], [[sval]]ový tonus, [[Motorika člověka|motoriku]], [[termoregulace živočichů|termoregulaci]] a pod. Používá se ke zmírnění [[bolest]]i, [[úzkost]]i, [[strach]]u (např. při [[chirurgie|chirurgických]] nebo [[stomatologie|stomatologických]] zákrocích), u [[infarkt|poinfarktových]] stavů, při léčbě dlouhotrvajících chorob (např. [[tuberkulóza|tuberkulózy]]). [9] => [10] => V [[psychoterapie|psychoterapii]] se hudba užívá k léčbě [[adaptace|adaptability]], [[Dorozumívání|komunikace]], v souvislosti s [[neuróza]]mi a pod. Hudba je sama o sobě komunikací, proto umožňuje oslovení a porozumění i tam, kde jsou narušeny běžné mezilidské kontakty. Pomáhá jednak poslech hudby (tzv. receptivní muzikoterapie) a jednak aktivní provozování hudby - např. jako [[emoce|emoční]] ventil, jako prostředek restrukturace vztahu jedince a kolektivu a pod. Za důležité se také, v návaznosti na [[Carl Gustav Jung|Junga]], považuje napojení na základní zákonitosti fungování světa (Weltklang, [[archetyp]]y…). Užívají se různé [[metoda|metody]] muzikoterapie - [[rozum|racionální]], [[sugesce|sugestivní]], abreaktivní, [[trénink]]ová, interpersonálně korektivní atd. Muzikoterapie může být individuální, skupinová nebo hromadná. Užívá se (např. u [[autismus|autistických]] dětí) tzv. akustická dieta - omezení zvukových podnětů na [[triangl (hudební nástroj)|triangly]] či [[zvon]]y. Reprodukovaná hudba s následnou [[reflexe|reflexí]] se užívá při léčbě [[alkoholismus|alkoholismu]] a [[toxikomanie]]. Aktivní muzikoterapie je účinná při rozvoji psychicky i somaticky zaostalých dětí. Významná je také léčba postavená na práci s vlastním [[hlas]]em, resp. [[zpěv]]em – hlasová terapie. [11] => [12] => == Léčivá hudba == [13] => Hudba k terapii se většinou nevybírá podle [[estetika|estetických]] [[kritérium|kritérií]]. Obvykle se neklade důraz na obsahovou stránku díla, ale na schopnost bezprostředně působit. Povzbuzuje se [[cit|emocionálně]] laděný [[fantazie|fantazijní]] výklad, výpověď o prožitku a pod. Proto se vybírají všeobecně přijatelné skladby [[klasicismus|klasicko]]-[[romantismus|romantické]] produkce ([[Ludwig van Beethoven|Beethoven]], [[Fryderyk Chopin|Chopin]], [[Petr Iljič Čajkovskij|Čajkovskij]]), které vyvolávají intenzivní citové prožitky a [[reakce]]. Pontvikova švédská škola muzikoterapie zásadně preferuje [[Johann Sebastian Bach|bachovskou]] [[polyfonie|polyfonii]]. Často se užívají lidové písně a [[etnická hudba]] a pro některé účely se hodí dokonce agresivní rytmická hudba. Dosud však není popsáno terapeutické působení [[Psychedelický rock|psychedelické rockové hudby]] a orchestrální a komorní [[témbr]]ové hudby ([[Olivier Messiaen|Messiaen]], [[György Ligeti|Ligeti]], [[Krzysztof Penderecki|Penderecki]], [[Alfred Schnittke|Schnittke]], [[Giacinto Scelsi|Scelsi]] ad.). [14] => [15] => == Odkazy == [16] => [17] => === Reference === [18] => [19] => [20] => === Literatura === [21] => * A. Kircher: Phonurgia nova, 1673 [22] => * S. Kratochvíl: Psychoterapie, Praha 1970 [23] => * Z. Mátejová, S. Mašura: Muzikoterapia pri zajakovisti, Bratislava 1980 [24] => * I. Poledňák: Stručný slovník hudební psychologie, Praha 1984 [25] => * Z. Šimanovský: Hry s hudbou a techniky muzikoterapie, Praha 1998 [26] => * R. Felber, S. Reinhold, A. Stückert: Muzikoterapie. Terapie zpěvem, Hranice 2005 [27] => * J. Zeleiová: Muzikoterapie, Praha 2007 [28] => * Marcello Sorce Keller, "Some Ethnomusicological Considerations about Magic and the Therapeutic Uses of Music", International Journal of Music Education, 8/2(1986), 13- 16. [29] => * M. Beníčková: Muzikoterapie a specifické poruchy učení, Grada 2011 [30] => * M. Beníčková: Muzikoterapie a edukace, Grada 2017 [31] => [32] => === Související články === [33] => [34] => * [[Arteterapie]] [35] => * [[Arteterapeutické metody]] [36] => [37] => === Externí odkazy === [38] => * {{Commonscat}} [39] => [40] => {{Autoritní data}} [41] => {{Portály|Hudba}} [42] => [43] => [[Kategorie:Muzikologie]] [44] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [45] => [[Kategorie:Psychoterapie]] [46] => [[Kategorie:Pedagogika]] [] => )
good wiki

Muzikoterapie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'psychoanalýza','psychoterapie','Carl Gustav Jung','katarze','Ludwig van Beethoven','hlas','strach','Aristotelés','stomatologie','Motorika člověka','Dionýsos','alkoholismus'

Alkoholismus

Alkoholismus je závažný problém spojený s nadměrnou konzumací alkoholu.

Aristotelés

Dionýsos

Hlas

Katarze

Psychoanalýza

Psychoterapie

Stomatologie

Strach