Array ( [0] => 15496209 [id] => 15496209 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nížkov [uri] => Nížkov [3] => Nížkov CoA.jpg [img] => Nížkov CoA.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Nížkov je malá obec nacházející se v okrese Prostějov v Olomouckém kraji v České republice. Leží na Moravě, na rozhraní Hané a Hanácké vrchoviny, v blízkosti řeky Romže. Obec je známá především díky svému zámku, který pochází ze 17. století. Nížkov také nabízí návštěvníkům možnost prozkoumat okolní přírodu a využít turistických tras vedoucích do okolí. [oai] => Nížkov je malá obec nacházející se v okrese Prostějov v Olomouckém kraji v České republice. Leží na Moravě, na rozhraní Hané a Hanácké vrchoviny, v blízkosti řeky Romže. Obec je známá především díky svému zámku, který pochází ze 17. století. Nížkov také nabízí návštěvníkům možnost prozkoumat okolní přírodu a využít turistických tras vedoucích do okolí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Nížkov [2] => | status = obec [3] => | kraj = Vysočina [4] => | okres = Žďár nad Sázavou [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Žďár nad Sázavou]] [6] => | pověřená obec = [[Žďár nad Sázavou]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 592 12 [9] => | počet ZSJ = 3 [10] => | počet částí obce = 3 [11] => | počet katastrálních území = 3 [12] => | adresa = Nížkov 107
592 12 Nížkov [13] => | web = http://www.nizkov.cz [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = podatelna@nizkov.cz [16] => | starosta = Bohuslav Musil [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | mapa = [19] => | NUTS3 = CZ063 [20] => }} [21] => '''Nížkov '''({{Vjazyce2|de|''Nischkau''}}) je [[obec]] v [[okres]]e [[Okres Žďár nad Sázavou|Žďár nad Sázavou]] v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Leží 12 km jihozápadně od [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] v průměrné nadmořské výšce 527 metrů. Součástí obce jsou také části [[Buková (Nížkov)|Buková]] a [[Špinov]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [[První písemná zmínka|První zmínka]] pochází z roku [[1206]]. V 1. polovině 13. století zde mniši z [[Osecký klášter|oseckého kláštera]] postavili malý klášter s názvem Cela sv. Bernarda včetně dřevěného kostelíku. Kvůli tvrdým životním podmínkám a nátlaku olomouckého biskupství však mniši zdejší území opustili již v roce 1239. Po celou svou historii patřila obec k [[Polná|polenskému]] panství. Ves tak vlastnili například [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|páni z Kunštátu]], [[Valdštejnové]], [[páni z Hradce]] a od roku 1623 po dalších tři sta let [[Ditrichštejnové]]. Od roku 1686 zde funguje škola. Ve 20. století Nížkov prošel modernizací, byla zavedena kanalizace s čistírnou odpadních vod a plyn. [22] => [23] => Obec leží v údolí [[Poděšínský potok|Poděšínského potoka]] v [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatině]]. Vesnicí prochází silnice druhé třídy [[Silnice II/352|č. 352]], komunikace třetí třídy č. 35211 a severním okrajem katastru vede dvojkolejná [[železniční trať Brno – Havlíčkův Brod]]. Sídlí zde základní a mateřská škola, zdravotní středisko, dům s pečovatelskou službou, veřejná knihovna a pobočka [[česká pošta|České pošty]]. Na návsi stojí [[Kostel svatého Mikuláše (Nížkov)|kostel svatého Mikuláše]] a [[Nížkovská kostnice|kostnice]]. Dále se tu nachází několik drobných sakrálních památek, například dvoje [[boží muka]] připomínající morovou epidemii, socha svatého Jana Nepomuckého a kamenné kříže. [24] => [25] => == Název == [26] => Původ názvu obce není příliš jasný. Podle odborníka na [[Toponomastika|toponomastiku]] [[Antonín Profous|Antonína Profouse]] je odvozen od osobního jména Niežek (zdrobnělina jmen Něhomír či Něhoslav) a znamenal Nížkův dvůr. Přípona „-ov“ symbolizuje přivlastňování.{{Citace monografie [27] => | příjmení = Profous [28] => | jméno = Antonín [29] => | titul = Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř [30] => | vydavatel = Československá akademie věd [31] => | místo = Praha [32] => | rok = 1951 [33] => | počet_stran = 629 [34] => | kapitola = Nížkov [35] => | strany = 230 [36] => }} Podle jiných zdrojů pojmenování souvisí s klášterem, který zde stával ve 13. století. Říkalo se mu „na Mníšku“ a přilehlé vesnici pak Mníškov. Pro lepší výslovnost se označení změnilo na Nížkov. Vývoj názvu přechází od označení Nesekow, které se objevuje v první zmínce o obci roku [[1206]], přes Nyezkow (1318), Nyeczkow a Nyczcow (1369), Nyzkow (1379), Nyezkow (1384–1385), Niskow (1395), Nyeczkow (1405), Nizkow (1547), Nižkow (1597), Nysskow (1654), Nischkau a Niczkow (1787) až k Nischkau, Nisskow (1843). [37] => [38] => == Historie == [39] => [[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku [[1206]], kdy [[Jan z Polné]] pozval mnichy z [[Osecký klášter|Oseku]], aby na území Nížkova postavili [[Klášter Nížkov|klášter]]. Podle jiných zdrojů první písemná zmínka pochází z let 1232, 1233{{Citace monografie [40] => | příjmení = Jurman [41] => | jméno = Hynek [42] => | titul = Žďársko [43] => | vydavatel = Sursum [44] => | místo = Tišnov [45] => | rok = 1999 [46] => | počet_stran = 250 [47] => | kapitola = Nížkov [48] => | strany = 83–84 [49] => | isbn = 80-85799-51-0 [50] => }} či 1234, kdy tady osečtí mniši postavili [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] klášter Cela sv. Bernarda včetně dřevěného kostelíka. Podle kronikáře [[Jindřich Řezbář|Jindřicha Řezbáře]] tu rovněž založili [[Vinice|vinohrad]]. V roce 1239 je opat Slávek z místa odvolal kvůli tvrdým životním podmínkám a nárokům [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupství]] na zdejší území. Po odchodu mnichů zde zůstal dřevěný kostelík, jemuž se říkalo „na Mníšku“ a vesnici okolo něj pak Mníškov. Ve 2. polovině 13. století byl na místě dřevěného kostela postaven kostel kamenný v raně [[Gotika|gotickém]] slohu. Zasvěcen byl [[Svatý Mikuláš|svatému Mikuláši]].{{Citace monografie [51] => | příjmení = Mokrý [52] => | jméno = Jan [53] => | odkaz na autora = [54] => | titul = Malý průvodce obcí Nížkov [55] => | url = [56] => | vydavatel = Obecní úřad Nížkov [57] => | místo = Nížkov [58] => | rok = 2002 [59] => | počet stran = 26 [60] => | kapitola = [61] => | strany = 3–5 [62] => | isbn = 80-239-9751-3 [63] => | jazyk = [64] => }} Roku [[1318]] obec přepadli a vyplenili loupeživí šlechtici. V roce 1350 zde byla zřízena [[plebanie]].{{#tag:ref|Plebanie označuje kostel, kam dochází farář z farního kostela.|group="p"}} O šest let později vesnici koupili [[Páni z Pirkštejna|páni z Pirkštejna]]. V roce 1463 polenské panství získal [[Viktorín z Poděbrad]] jako věno dcery [[Hynce Ptáček z Pirkštejna|Hynka Ptáčka z Pirkštejna]], Markéty. Od roku [[1486]] Nížkov vlastnili [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|páni z Kunštátu]], ti ho později prodali [[Trčkové z Lípy|Trčkům z Lípy]]. V roce [[1538]] majetek získal [[Valdštejnové|Karel z Valdštejna]], jehož dcera si polenské panství přinesla roku [[1553]] jako věno do manželství se [[Zachariáš z Hradce|Zachariášem z Hradce]]. Dne 3. listopadu [[1597]] koupil polensko–přibyslavské panství [[Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu]] za 119 000 míšeňských zlatých. Po něm majetek zdědil jeho syn Jan, po jehož smrti roku 1609 se majetku ujal [[Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu]].{{Citace monografie| příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Biografický slovník Polenska | vydavatel = Linda | místo = Polná | rok = 2002 | isbn = 80-238-8985-0 | kapitola = Žejdlic ze Šenfeldu Rudolf | strany = 211–212 | jazyk =}} [65] => [66] => [[Soubor:Nížkov 1764.png|náhled|Mapa Nížkova z [[První vojenské mapování|Prvního vojenského mapování]] (1764)|alt=Mapa Prvního vojenského mapování z roku 1764. Nížkov je na mapě popsán jako Nischkau, v pravé části tmavě zelenou barvou vyobrazeny lesy, v levé části s nápisem Spinhof místní část Špinov, mezi zástavbou Nížkova a Špinova nakresleny rybníky a lesy, ve spodní části nápis Podischin (Poděšín)]] [67] => Roku 1623 bylo Rudolfu Žejdlicovi panství za účast v [[České stavovské povstání|českém stavovské povstání]] zkonfiskováno a majetek získal kardinál [[František z Ditrichštejna]], jehož rod [[Polná|Polnou]] a okolí držel dalších tři sta let. Od roku [[1654]] obec spadala jakou součást polenského panství pod [[Čáslavský kraj]]. Z roku 1686 pochází první písemná zmínka o zdejší škole v souvislosti s rekonstrukcí dřevěné školní chaloupky. Od roku 1691 místní obyvatelé každoročně druhou neděli po [[Velikonoce|Velikonocích]] pořádají pouť. V letech 1708–1709 zde byla postavena [[Nížkovská kostnice|kostnice]], kam se ukládaly ostatky zemřelých vojáků z [[Nemocnice|lazaretu]] v Polné. V letech 1741–1748 Nížkov zasáhla [[Mor|morová epidemie]], což připomínají dvoje [[boží muka]]. V roce 1850 zde byl zřízen samostatný farní úřad. V letech 1850–1879 patřil Nížkov pod okres [[Přibyslav]]. V roce 1872 zde byla zřízena pošta, roku 1881 tu vznikl [[sbor dobrovolných hasičů]]. Do roku 1884 obec spadala pod soudní okres Polná, poté pod [[okres Havlíčkův Brod]] (tehdy Německý). Na přelomu 19. a 20. století zde sídlily [[škrobárna]], dvě [[Tírna|tírny]] [[len|lnu]] a dva mlýny. Roku 1898 tu byla založena [[Raiffeisenka|Raiffeisenova záložna]], jež se později změnila v [[Spořitelní a úvěrní družstva|kampeličku]]. [68] => [69] => V roce 1931 tady byla postavena [[Sokol (spolek)|sokolovna]] a družstevní lihovar. Od roku [[1949]] obec přísluší k [[Okres Žďár nad Sázavou|okresu Žďár nad Sázavou]]. Od roku [[1961]] pod Nížkov spadají jako místní části [[Buková (Nížkov)|Buková]] a [[Špinov]].{{Citace monografie [70] => | korporace = Český statistický úřad [71] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [72] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [73] => | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef [74] => | vydavatel = Český statistický úřad [75] => | místo = Praha [76] => | rok = 2006 [77] => | počet stran = 624 [78] => | strany = 68 [79] => | vydání = 1 [80] => | svazek = 2 [81] => | isbn = 80-250-1311-1 [82] => }} V 90. letech dvacátého století nechala obec postavit [[Čistírna odpadních vod|čistírnu odpadních vod]], kanalizační síť a byl zaveden plyn. Roku 1999 tu [[Oblastní charita Žďár nad Sázavou]] otevřela [[dům s pečovatelskou službou]].{{Citace periodika [83] => | příjmení = Mašová [84] => | jméno = Lenka [85] => | titul = V Nížkově přibylo sedm bytů [86] => | periodikum = Žďárský deník [87] => | datum = 2008-12-18 [88] => | url = http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/v-nizkove-pribylo-sedm-bytu-20081217.html [89] => | datum_přístupu = 2013-10-03 [90] => }} V roce 2002 Nížkov obdržel rozhodnutím [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] právo užívat znak a vlajku. Při této příležitosti obecní úřad vydal brožurku ''Malý průvodce obcí Nížkov'' a devět sérií [[pohlednice|pohlednic]]. V roce 2005 bylo otevřeno malé [[Muzeum v Nížkově|muzeum]]. [91] => [92] => == Přírodní poměry == [93] => Nížkov leží v [[Okres Žďár nad Sázavou|okrese Žďár nad Sázavou]] v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]] dvanáct kilometrů jihozápadně od okresního města [[Žďár nad Sázavou]], tři kilometry severně od [[Poděšín]]a a tři kilometry západně od [[Rosička (okres Žďár nad Sázavou)|Rosičky]]. Rozloha obce činí 18,32 km2, z toho zaujímá orná půda 10,15 km2, zahrady 0,11 km2, trvalé travní porosty 2,27 km2, lesní půda 4,38 km2, vodní plochy 0,17 km2, zastavěné plochy 0,19 km2 a ostatní plochy 1,05 km2.{{Citace elektronické monografie| url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&pro_1_154=596205| titul=Veřejná databáze ČSÚ, obec Nížkov| vydavatel=Český statistický úřad| datum přístupu=2013-09-21| url archivu=https://web.archive.org/web/20150610225809/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&pro_1_154=596205| datum archivace=2015-06-10| nedostupné=ano}} [94] => [95] => === Geologická stavba, reliéf a půdy === [96] => Z [[geologie|geologického]] hlediska je území součástí [[Český masiv|Českého masivu]]. Z hornin převažuje [[rula (hornina)|rula]], [[pararula]], [[migmatit]] a [[ortorula]].{{Citace elektronické monografie [97] => | příjmení = Bork [98] => | jméno = Pavel [99] => | titul = Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [100] => | vydavatel = České geologické služby [101] => | datum_přístupu = 2013-09-21 [102] => | url = http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-651755,-1116322&scale=50000 [103] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200825171332/https://mapy.geology.cz/geocr50/?center=-651755%2C-1116322&scale=50000 [104] => | datum archivace = 2020-08-25 [105] => | nedostupné = ano [106] => }} [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] je oblast součástí [[Česko-moravská subprovincie|Česko-moravské subprovincie]], konkrétně [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] a jejího podcelku [[Havlíčkobrodská pahorkatina|Havlíčkobrodské pahorkatiny]], v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek [[Přibyslavská pahorkatina]].{{Citace monografie [107] => | příjmení = Demek [108] => | jméno = Jaromír [109] => | odkaz na autora = Jaromír Demek [110] => | spoluautoři = a kol. [111] => | titul = Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny [112] => | vydavatel = Academia [113] => | místo = Brno [114] => | rok = 1987 [115] => | počet stran = 584 [116] => | strany = 43 [117] => }} Průměrná nadmořská výška činí 527 metrů.{{Citace monografie | příjmení = Nováková | jméno = Božena | titul = Zeměpisný lexikon ČSR : Obce a sídla N–Ž | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok = 1991 | počet stran = 1225 | kapitola = Nížkov | strany = 632 | isbn = 80-200-0317-7}} Nejvyšší bod území obce leží na trojmezí hranic Nížkova, Matějova a Rosičky západojihozápadně od intravilánu Nížkova v nadmořské výšce cca 615 metrů. Nejnižší bod se nachází na levém břehu Sázavy na trojmezí hranic Bukové, Olešenky a Nových Dvorů v nadmořské výšce cca 463 m. [118] => [119] => Na převážné části území se vyskytuje [[kambizem]], okolí Poděšínského potoka pokrývají [[glej]]ové půdy a část severozápadního území [[luvizemě|luvizem]].{{Citace elektronické monografie [120] => | titul = Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB [121] => | vydavatel = Geoportál [122] => | datum_přístupu = 2013-09-21 [123] => | url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=b49507de42c9c2aa4e8899ee7bc67441 [124] => }} [125] => [126] => === Vodstvo a podnebí === [127] => [[Soubor:Nížkov Jilák 2.JPG|náhled|vlevo|Rybník Jilák|alt=Ve vodní ploše rybníka se odráží okolní domy, na pravé straně část zábradlí, vlevo zeleň]] [128] => Největším vodním tokem na území obce Nížkov je řeka Sázava, která tvoří přirozenou severní hranici katastrálních území Nížkov a Buková. Nepatrná plocha k.ú. Nížkov (cca 0,2 ha) zasahuje na pravý břeh Sázavy. Území obce spadá do povodí drobných levostranných přítoků Sázavy, s výjimkou nejsevernějšího okraje, tvořeného údolní nivou Sázavy. Celé území obce tak patří k [[úmoří Severního moře]]. Ze severozápadní části katastrálního území Nížkov odvádí vodu do Sázavy drobné bezejmenné toky. Okrajové části katastrálních území Buková a Špinov spadají do povodí Olešenského potoka a západní okraj špinovského katastru do povodí Jablonského potoka (Bystřice). Do povodí Poděšínského potoka patří zhruba dvě třetiny území obce. Samotný Nížkov leží v údolí [[Poděšínský potok|Poděšínského potoka]].{{#tag:ref|Na některých mapách bývá Poděšínský potok na území obce Nížkov označován jako Nížkovský potok.|group="p"}} Jako hydrologickou zajímavost lze snad zmínit to, že velmi těsně za katastrální hranicí Nížkov-Matějov probíhá hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj. [129] => [130] => Z jihozápadu přitéká k Nížkovu Sirákovský potok, přibírající z pravé strany Římeský potok. Sirákovský potok se následně jižně od Nížkova vlévá z pravé strany do Poděšínského potoka. Tento zesílený Poděšínský potok protéká obcí a na jejím severním okraji do něj z levé strany přitéká Rožkový potok. Poděšínský potok, který tvoří západní hranici katastru Nížkov, se v jeho severozápadním rohu u železniční zastávky vlévá do řeky [[Sázava|Sázavy]]. [131] => [132] => V severní části katastru Nížkov nedaleko železniční trati a řeky Sázavy se nachází plošně největší nádrž na území obce, Díralů rybník, o výměře 1 ha.{{Citace elektronické monografie [133] => | titul = Katastrální území Nížkov [134] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [135] => | datum_vydání = 2004-2013 [136] => | datum_přístupu = 2013-09-21 [137] => | url = http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=704725&MarQParamCount=1&MarWindowName=nahlizenidokn [138] => }}Po obou stranách katastrální hranice s Rosičkou leží Gigantský rybník (0,8 ha). V západní části k.ú. Nížkov je situována bývalá vodárenská nádrž Obora (v mapách též označovaná jako Přehrada) o ploše 0,6 ha. Dále na území všech tří nížkovských katastrů leží celkem přes dvacet malých vodních nádrží s výměrou od několika arů do 0,5 ha. Z velké většiny jde o průtočné rybníky, situované převážně na drobných přítocích Poděšínského potoka, případně na přítocích těchto přítoků. Namátkou z nich můžeme jmenovat v povodí Rožkového potoka rybníky Benešů, Farský, Záduška, Pojmonův a Jilkův rybník. Jediným bočním rybníkem je Jilák (0,3 ha), situovaný na okraji intravilánu části obce Nížkov a napájený z Poděšínského potoka. [139] => [140] => V rámci [[Evžen Quitt|Quittovy klimatické klasifikace]] se řadí do mírně teplé oblasti MT3, podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do okrsku B5 a dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] k [[Vlhké kontinentální podnebí|vlhkému kontinentálnímu podnebí]].{{Citace monografie [141] => | příjmení = TOLASZ [142] => | jméno = Radim [143] => | titul = Atlas podnebí Česka [144] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [145] => | místo = Praha [146] => | rok = 2007 [147] => | počet_stran = 255 [148] => | isbn = 978-80-86690-26-1 [149] => }} Dle údajů z nejbližší meteorologické stanice v [[Přibyslav]]i činí průměrná roční teplota 6,8 °C a průměrný srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692 mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1613 hodin.{{Citace elektronické monografie [150] => | příjmení = Chalupský [151] => | jméno = Antonín [152] => | titul = Meteorologická stanice Přibyslav [153] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [154] => | datum_aktualizace = leden 1996 [155] => | datum_přístupu = 2013-09-21 [156] => | url = http://old.chmi.cz/meteo/opss/stanice.php?ukazatel=pribyslav [157] => }}{{Nedostupný zdroj}} [158] => [159] => === Flora a fauna === [160] => V rámci [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění]] se řadí k [[Provincie středoevropských listnatých lesů|provincii středoevropských listnatých lesů]], [[Hercynská podprovincie|Hercynské podprovincii]], [[Havlíčkobrodský bioregion|Havlíčkobrodskému bioregionu]].{{Citace elektronické monografie [161] => | titul = II.5 biogeografické členění, územní systém ekologické stability [162] => | vydavatel = Kraj Vysočina [163] => | datum_přístupu = 2013-04-27 [164] => | url = http://extranet.kr-vysocina.cz/download/odbor_uzemni/zur/B2_II.5.pdf [165] => | druh_nosiče = PDF [166] => }} Území se nalézá ve [[Fytogeografie|fytogeografickém]] obvodu [[Českomoravské mezofytikum|Českomoravského mezofytika]], v okrese 67 Českomoravská vrchovina.{{Citace elektronické monografie [167] => | příjmení = Divíšek [168] => | jméno = Jan [169] => | titul = 5.3 Fytogeografické členění České republiky [170] => | vydavatel = Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita [171] => | datum_vydání = 2010 [172] => | datum_přístupu = 2013-08-21 [173] => | místo = Brno [174] => | url = http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_book_5-3.html [175] => | příjmení2 = Culek [176] => | jméno2 = Martin [177] => | příjmení3 = Jiroušek [178] => | jméno3 = Martin [179] => }} Obec v jižní části obklopují jehličnaté, místy smíšené lesy. Dříve převažovaly [[buky]] (''Fagus'') a [[jedle]] (''Abies''). Vlivem lesního hospodářství však v druhové skladbě zdejších lesů až do kůrovcové kalamity, vyvolané suchem z let 2015-2019, silně dominoval [[smrk ztepilý]] (''Picea abies''). Při obnově lesa se nyní část vlastníků odklání od smrku k jiným dřevinám, vhodnějším pro současný stav klimatu. [[Potenciálně přirozená vegetace|Potenciálně přirozenou vegetací]] je [[Bika|biková]] [[bučina]] a biková nebo [[Jedle|jedlová]] [[Dub|doubrava]].{{Citace elektronické monografie [180] => | titul = Potenciálně přirozená vegetace [181] => | vydavatel = Česká geologická služba [182] => | datum_přístupu = 2013-09-21 [183] => | url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=6a6fc19828c557e2f21299c2f4f5deef [184] => }} [185] => [186] => Krajinu tvoří pole a louky s trvalým [[Lipnicovité|travním porostem]]. Podél vodních toků rostou [[Olše (rod)|olšiny]] (''Alnus'') s [[Bledule jarní|bledulemi jarními]] (''Leucojum vernum''). V lesích se vyskytují [[Brusnice borůvka|borůvky]] (''Vaccinium myrtillus''), [[Violka lesní|violky lesní]] (''Viola reichenbachiana'') či [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas''). [187] => [188] => V okolních lesích žijí [[Srnec obecný|srnci obecní]] (''Capreolus capreolus'') či [[Prase divoké|divočáci]] (''Sus scrofa''), z šelem pak [[Kuna lesní|kuny lesní]] (''Martes martes'') a [[Liška obecná (šelma)|lišky obecné]] (''Vulpes vulpes''). V lesích hnízdí [[Datel černý|datli černí]] (''Dryocopus martius''), [[Žluna šedá|žluny šedé]] (''Picus canus''), [[Sýkora|sýkory]] (''Parus''), [[pěnice]] (''Sylvia'') či [[drozd zpěvní|drozdi zpěvní]] (''Turdus philomelos''), z dravých ptáků se objevuje [[káně lesní]] (''Buteo buteo''). Na vlhkých loukách jsou zastoupeny běžné druhy plazů a obojživelníků, např. [[zmije obecná]] (''Vipera berus''), [[ještěrka živorodá]] (''Zootoca vivipara''), [[Rana|skokan]] (''Rana''), [[ropucha obecná]] (''Bufo bufo'') či [[Triturus|čolek]] (''Triturus''). U vodních toků žijí typické druhy ryb a rovněž [[Skokan hnědý|skokani hnědí]] (''Rana temporaria'') a [[Mlok skvrnitý|mloci skvrnití]] (''Salamandra salamandra''). Na rybnících sídlí [[Kachna divoká|kachny divoké]] (''Anas platyrhynchos'') či [[Lyska černá|lysky černé]] (''Fulica atra'').{{Citace monografie [189] => | příjmení = Jurman [190] => | jméno = Hynek [191] => | titul = Žďársko [192] => | vydavatel = Sursum [193] => | místo = Tišnov [194] => | rok = 1999 [195] => | počet_stran = 250 [196] => | kapitola = I. Úvodem [197] => | strany = 9–15 [198] => | isbn = 80-85799-51-0 [199] => }} [200] => [201] => U soutoku Rožkového a Poděšínského potoka u silnice na [[Buková (Nížkov)|Bukovou]] roste 150letá{{Citace elektronické monografie [202] => | titul = Borovice u nádraží [203] => | vydavatel = Agentura pro ochranu životního prostředí [204] => | datum_přístupu = 2013-11-06 [205] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/odps/pstromy/index.php?frame&ODPS_TREE=7383&SO_MOST=100583 [206] => }} [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris''){{Citace elektronické monografie [207] => | titul = Borovice u nádraží [208] => | vydavatel = Agentura pro ochranu životního prostředí [209] => | datum_přístupu = 2013-11-06 [210] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/odps/odps_strom/edit.php?info&EDIT_ID=5324 [211] => }} o výšce 17 metrů a s obvodem kmene 160 cm, která byla 25. října 1995 prohlášena za [[Památný strom v Česku|památný strom]].{{Citace elektronické monografie [212] => | titul = Borovice u nádraží [213] => | vydavatel = Agentura pro ochranu životního prostředí [214] => | datum_přístupu = 2013-09-21 [215] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=7383 [216] => }} [217] => [218] => == Obyvatelstvo == [219] => [220] => === Struktura === [221] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 83 domech 611 obyvatel, z nichž bylo 306 žen. 611 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 583 římských katolíků, 2 evangelíci, 20 příslušníků Církve československé husitské a 2 židé.{{Citace monografie [222] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [223] => | svazek = I. Země Česká [224] => | typ svazku = díl [225] => | vydavatel = Orbis [226] => | místo = Praha [227] => | rok = 1924 [228] => | strany = 58 [229] => | počet stran = 598 [230] => }} Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu]] v roce 2011 žilo v Nížkově trvale 925 osob, z toho 465 žen. Celkem 682 občanů se hlásilo k české národnosti, 31 k moravské, 3 ke [[Slovensko|slovenské]] a 2 k [[Ukrajinská menšina v Česku|ukrajinské]]. Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku|sčítání lidu]] v roce 2021 žilo v Nížkově trvale 923 osob, 453 žen a 470 můžu. Celkem 571 občanů se hlásilo k české národnosti, 32 k moravské, 3 ke [[Slovensko|slovenské]] a 1 k [[Ukrajinská menšina v Česku|ukrajinské]], 316 obyvatel národnost neuvedlo{{Citace elektronické monografie [231] => | korporace = Český statistický úřad [232] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [233] => | titul = čítaní lidu, domů a bytů 2021 [234] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=34055&u=__VUZEMI__43__596205# [235] => | jazyk = [236] => }}. [237] => [238] => {| class="wikitable" [239] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů{{Citace elektronické monografie [240] => | korporace = Český statistický úřad [241] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [242] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [243] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [244] => | strany = 601,601 [245] => | lokace = záznam 74-2 [246] => | datum vydání = 2007-03-03 [247] => | datum přístupu = 2013-10-03 [248] => | jazyk = [249] => }} [250] => |- [251] => ! Počet !! 1850 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [252] => |- [253] => | obyvatel || 474|| 538 || 647 || 622 || 590 || 623|| 611 || 613 || 520 || 471 || 466 || 496 || 594 || 672 || 925 || 923 [254] => |- [255] => | domů || – || 69 || 73 || 70 || 75 || 80 || 83 || 94 || 107 || 97 || 100 || 122 || 163 || 191 || 280 || 292 [256] => |} [257] => [258] => ==== Grafy vývoje počtu obyvatel ==== [259] => {{Graf počtu obyvatel|nadpis=Graf počtu obyvatel části obce Nížkov|id=Q56412723}}{{Graf počtu obyvatel|nadpis=Graf počtu obyvatel celé obce Nížkov včetně částí [[Buková (Nížkov)|Buková]] a [[Špinov]]}} [260] => [261] => === Náboženský život === [262] => [[Soubor:Nížkov fara 1.JPG|náhled|Farní budova, v popředí socha svatého Jana Nepomuckého|alt=V pozadí stojí farní budova s červenou mansardovu střechou, vepředu oplocená socha svatého Jana Nepomuckého bez koruny, před plotem lavička]] [263] => Nížkov je sídlem [[Římskokatolická farnost Nížkov|stejnojmenné římskokatolické farnosti]] náležící do [[Havlíčkobrodský vikariát|havlíčkobrodského vikariátu]] [[Diecéze královéhradecká|královéhradecké diecéze]]. Pod zdejší farnost spadají obce [[Poděšín]], [[Rosička (okres Žďár nad Sázavou)|Rosička]], [[Sirákov]] a nížkovské části obce [[Buková (Nížkov)|Buková]] a [[Špinov]]. Farním kostelem je místní [[Kostel svatého Mikuláše (Nížkov)|kostel svatého Mikuláše]]. Sídlo zde měla i česká provincie [[Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]].{{Citace elektronického periodika [264] => | příjmení = S [265] => | jméno = J [266] => | titul = ŘÁDY A KONGREGACE V ČESKÉ REPUBLICE (2. ČÁST) [267] => | periodikum = Poutník [268] => | datum_vydání = únor 1998 [269] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [270] => | ročník = 2 [271] => | strany = 5 [272] => | url = http://27547.w47.wedos.ws/subdom/poutnik/poutnik/1998/0298.pdf [273] => }} Podle cenzu z roku 2011 se k víře hlásí z 925 osob 463 věřících, z toho se 406 lidí hlásilo k [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické církvi]], 7 k [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]] a 1 k [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]]. 72 osob bylo bez vyznání a 390 osob své vyznání neuvedlo.{{Citace elektronické monografie | titul = Sčítaní lidu, domů a bytů 2011 | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__596205# | datum přístupu = 2012-12-19 | vydavatel = Český statistický úřad}} V roce 1900 tu žilo šest židů.Ottův slovník naučný, díl 18, s. 383, heslo Nížkov. [274] => [275] => == Obecní správa a politika == [276] => [277] => === Části obce, členství ve sdruženích === [278] => Obec je rozdělena na tři části ([[Buková (Nížkov)|Buková]], Nížkov a [[Špinov]]).{{Citace elektronické monografie [279] => | titul = Část obce [280] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [281] => | datum_přístupu = 2013-09-23 [282] => | url = https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/castiobce?page&sort&ohradaId&kodOb=596205&nazevCo&search= [283] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200825171317/https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/castiobce/vyhledej?ob.kod=596205&co.nazev=&co.kod=&cog.sort=NAZEV&search=Vyhledat [284] => | datum archivace = 2020-08-25 [285] => | nedostupné = ano [286] => }} Každá z částí má své samostatné [[katastrální území]] (pojmenované „Buková u Nížkova“, „Nížkov“ a „Špinov“){{Citace elektronické monografie [287] => | titul = Katastrální území [288] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [289] => | datum_přístupu = 2013-09-23 [290] => | url = https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/katastralniuzemi?kodOb=596205&nazevKu=&sort=NAZEV&search= [291] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200825171318/https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/katastralniuzemi/vyhledej?ob.kod=596205&ku.nazev=&ku.kod=&kug.sort=NAZEV&search=Vyhledat [292] => | datum archivace = 2020-08-25 [293] => | nedostupné = ano [294] => }} a je také samostatnou [[Základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotkou]].{{Citace elektronické monografie [295] => | titul = Základní sídelní jednotka (ZSJ) [296] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [297] => | datum_přístupu = 2013-09-23 [298] => | url = https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky?kodOb=596205&kodKu=&nazevZj=&sort=UZEMI&search= [299] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150610220635/http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=596205&ku.nazev=&zj.nazev=&zj.kod=&zjg.sort=UZEMI&search=Vyhledat [300] => | datum archivace = 2015-06-10 [301] => | nedostupné = ano [302] => }} [303] => [304] => Nížkov je členem [[Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko|Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko]],{{Citace elektronické monografie [305] => | titul = Mikroregion Polensko [306] => | datum_přístupu = 2013-09-23 [307] => | url = http://www.polensko.cz/html/ [308] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131019132319/http://www.polensko.cz/html/ [309] => | datum archivace = 2013-10-19 [310] => | nedostupné = ano [311] => }} [[Svazek obcí Přibyslavska|Svazku obcí Přibyslavska]]{{Citace elektronické monografie [312] => | titul = SVAZEK OBCÍ PŘIBYSLAVSKA [313] => | vydavatel = Přibyslav [314] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [315] => | místo = Přibyslav [316] => | url = http://www.pribyslav.cz/vismo/osnova.asp?id_org=13569&id_osnovy=1669&p1=1645 [317] => }} a [[Místní akční skupina|Místní akční skupiny]] Českomoravské pomezí.{{Citace elektronické monografie [318] => | titul = Členská města, městyse a obce [319] => | vydavatel = MAS Českomoravské pomezí [320] => | datum_vydání = 2013 [321] => | datum_přístupu = 2013-09-23 [322] => | url = http://www.mascmp.cz/clenska-mesta-mestyse-a-obce [323] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140202172344/http://www.mascmp.cz/clenska-mesta-mestyse-a-obce [324] => | datum archivace = 2014-02-02 [325] => | nedostupné = ano [326] => }} [327] => [328] => === Zastupitelstvo a starosta === [329] => Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo a pětičlennou obecní radu. V čele obce stojí starosta, tradičně uvolněný k výkonu své funkce, a neuvolněný místostarosta. V obecních volbách v roce 2018 se o hlasy voličů ucházely tři patnáctičlenné kandidátky. Nejúspěšnější se ziskem osmi mandátů byla [[KDU-ČSL|Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová]], následovaná sdružením nezávislých kandidátů a jedno místo připadlo [[Komunistická strana Čech a Moravy|komunistům]]. Starostou byl již podruhé zvolen Josef Vlček, místostarostou Petr Němec. Voleb se zúčastnilo 525 voličů (tj. 68,36 %). V předchozím volebním období 2014–2018 získala KDU-ČSL sedm zastupitelů, Sdružení nezávislých kandidátů Nížkov šest a KSČM dva zastupitele, [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|voleb]] se účastnilo 556 (tj. 77,01 %) voličů. Starostou se stal Josef Vlček, který ve své funkci vystřídal Jana Mokrého, který byl ve funkci od roku 1990. [330] => [331] => V obecních volbách konaných v roce 2014 se o přízeň voličů ucházely tři patnáctičlenné kandidátky. Nejúspěšnější se ziskem sedmi mandátů byla [[KDU-ČSL|Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová]], následovaná sdružením nezávislých kandidátů „Nížkov“ a zbylá dvě místa připadla [[Komunistická strana Čech a Moravy|komunistům]].{{Citace elektronické monografie [332] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [333] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=6105&xobec=596205 [334] => | datum přístupu = 2018-08-04 [335] => | vydavatel = Český statistický úřad [336] => | místo = Praha [337] => }} Starostou byl zvolen Josef Vlček. V předchozím volebním období 2010–2014 získala KDU-ČSL sedm zastupitelů, Sdružení nezávislých kandidátů Nížkov pět, ČSSD dva a KSČM jednoho zastupitele, [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|voleb]] se účastnilo 556 (tj. 77,01 %) voličů.{{Citace elektronické monografie [338] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [339] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=1&xnumnuts=6105&xobec=596205&xobecnaz=N%ED%BEkov&xstat=0&xvyber=0 [340] => | datum přístupu = 2013-09-23 [341] => | vydavatel = Volby.cz [342] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200825171321/https://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=1&xnumnuts=6105&xobec=596205&xobecnaz=N%EF%BF%BD%EF%BF%BDkov&xstat=0&xvyber=0 [343] => | datum archivace = 2020-08-25 [344] => | nedostupné = ano [345] => }} Starostou se stal křesťanský demokrat Jan Mokrý, který byl ve funkci od roku 1990.{{Citace elektronického periodika [346] => | příjmení = Ptáčková [347] => | jméno = Zlata [348] => | titul = Starostové obcí usilují o titul [349] => | periodikum = Žďárský deník [350] => | datum_vydání = 2010-09-25 [351] => | datum_přístupu = 2013-10-03 [352] => | url = http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/starostove-obci-usiluji-o-titul-20100925.html [353] => }} Ve volebním období 2006–2010 se do zastupitelstva dostaly tři strany, [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006|voleb]] se účastnilo 530 (tj. 77,37 %) voličů. [[KDU-ČSL]] získala devět mandátů, [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] pět mandátů a [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] jeden.{{Citace elektronické monografie [354] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [355] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=1&xnumnuts=6105&xobec=596205&xobecnaz=N%ED%BEkov&xstat=0&xvyber=0 [356] => | datum přístupu = 2013-09-23 [357] => | vydavatel = Volby.cz [358] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200825171332/https://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=1&xnumnuts=6105&xobec=596205&xobecnaz=N%EF%BF%BD%EF%BF%BDkov&xstat=0&xvyber=0 [359] => | datum archivace = 2020-08-25 [360] => | nedostupné = ano [361] => }} [362] => [363] => === Znak a vlajka === [364] => Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 9. dubna 2002. V červeno-modře zlatým zúženým břevnem zvýšeně děleném štítě znaku Nížkova se nahoře nachází stříbrná, zlatě zdobená [[Mitra (křesťanství)|mitra]] s [[infule]]mi, dole stříbrná [[lilie]] nad zlatým [[Tlapatý kříž|tlapatým křížkem]]. Vlajku tvoří tři vodorovné pruhy v červené, žluté a modré (poměr 6:1:9). V červeném pásu se nachází bílá žlutě zdobená mitra s infulemi, v modrém bílá lilie. Vlajka má rozměr šířky ku délce v poměru 2:3.{{Citace elektronické monografie | titul = Udělené symboly – Nížkov | url = http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/12362c60-fd20-476a-aafb-9d4e4c6876ec | datum vydání = 2002-04-9 | datum přístupu = 2012-12-19}} [365] => [366] => == Hospodářství a doprava == [367] => [[Soubor:Nížkov jednota.JPG|náhled|Budova prodejny Jednota s hostincem|alt=Žlutooranžová budova s eternitovou střechou, vepředu parkující auta a roh oplocené farské zahrady]] [368] => V Nížkově působí několik obchodních společností a drobných podnikatelů. V roce 2011 zde mělo sídlo 148 podnikatelských subjektů.{{Citace elektronické monografie [369] => | titul = Nížkov [370] => | url = http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=596205#hospodarske_prostredi [371] => | datum vydání = 2010 [372] => | datum přístupu = 2013-10-01 [373] => | vydavatel = Regionální informační servis [374] => }} Zemědělské pozemky obhospodařuje pět soukromých rolníků a Zemědělské družstvo Nížkov, které provozuje rovněž velkokapacitní chov vepřů.{{Citace sborníku [375] => | příjmení = Prchal [376] => | jméno = Jan [377] => | titul = Vítejte u nás [378] => | sborník = Mikroregion Polensko [379] => | vydavatel = Obce sdružené v Mikroregionu Polensko [380] => | místo = Polná [381] => | rok vydání = 2003 [382] => | isbn = 80-239-0141-9 [383] => | kapitola = Nížkov [384] => | strany = 23–26 [385] => }} V obci se nachází hospoda, jeden obchod se smíšeným zbožím a cukrárna. Firma na opravy elektronických přístrojů a výrobu tištěných spojů E & T System s r.o., společnost zabývající se zemědělskou výrobou, opravami dopravních prostředků a pracovních strojů a kovářství NIROS, spol. s r.o., podnik specializující se na potravinářskou výrobu z brambor, ovoce a zeleniny FRITAGRO Nížkov, s.r.o. a Lihovar Červený mlýn s.r.o.{{Citace elektronické monografie [386] => | titul = ARES - přehled vybraných ekonomických subjektů [387] => | vydavatel = ARES [388] => | datum_vydání = 2013-10-01 [389] => | datum_aktualizace = 2013-10-01 [390] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [391] => | url = https://ares.gov.cz/ekonomicke-subjekty?ico=26242737 [392] => }} Dále tu mají své provozovny drobní živnostníci a řemeslníci, např. instalatér Miloslav Marek,{{Citace elektronické monografie [393] => | titul = Miloslav Marek Žďár nad Sázavou [394] => | datum_vydání = 2013 [395] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [396] => | url = http://www.instalaterstvimarek.cz/ [397] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150610201811/http://www.instalaterstvimarek.cz/ [398] => | datum archivace = 2015-06-10 [399] => | nedostupné = ano [400] => }} klempíř Jan Danko, truhlářství Zdeňka Závodného, kadeřnictví a zednictví Luboš Janda. Ve zdravotním středisku své služby poskytují praktický, dětský a zubní lékař.{{Citace elektronické monografie [401] => | titul = Zdravotní středisko [402] => | vydavatel = Obec Nížkov [403] => | datum_vydání = 2000-2011 [404] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [405] => | url = http://www.nizkov.cz/zdravotni-stredisko-dl27/ [406] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141215155347/http://www.nizkov.cz/zdravotni-stredisko-dl27/ [407] => | datum archivace = 2014-12-15 [408] => | nedostupné = ano [409] => }} Domov pokojného života Nížkov provozuje Oblastní charita Žďár nad Sázavou.{{Citace elektronické monografie [410] => | titul = Domov pokojného života Nížkov [411] => | vydavatel = Oblastní charita Žďár nad Sázavou [412] => | datum_vydání = 2013 [413] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [414] => | url = http://zdar.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=domov-pokojneho-zivota-nizkov#directory-detail [415] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140221061303/http://zdar.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=domov-pokojneho-zivota-nizkov#directory-detail [416] => | datum archivace = 2014-02-21 [417] => | nedostupné = ano [418] => }} V budově obecního úřadu sídlí pobočka [[Česká pošta|České pošty]]. [419] => [420] => === Doprava === [421] => Nížkovem prochází silnice druhé třídy [[Silnice II/352|č. 352]] z Polné do [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]]. Tu u mostu přes [[Poděšínský potok]] kříží silnice třetí třídy č. 35211 z [[Poděšín]]a do [[Buková (Nížkov)|Bukové]]. Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou dopravce ZDAR, a. s. a železniční osobní dopravou. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou, Žďár nad Sázavou, Přibyslav a [[Humpolec]].{{Citace elektronické monografie [422] => | titul = Nížkov [423] => | vydavatel = Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy [424] => | datum_vydání = 2013 [425] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [426] => | url = http://www.portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=4&tt=3883,0,46&sv=&ttnm=N%ed%9ekov [427] => }} Železniční zastávka u Červeného mlýna se nachází 2,5 kilometru severně od obce. [428] => [429] => == Školství, kultura a sport == [430] => [[Soubor:Nížkov zš 1.JPG|náhled|vlevo|Budova základní školy|alt=Bílá dvoupatrová budova s červenou střechou, před ní roste několik nižších stromů a keřů, vpravo roh další budovy]] [431] => V Nížkově sídlí mateřská i devítiletá [[základní škola]], kterou ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo celkem 147 žáků.{{Citace elektronické monografie [432] => | titul = Přehled počtu žáků Základní školy Nížkov [433] => | vydavatel = ZŠ Nížkov [434] => | datum_vydání = 2013 [435] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [436] => | url = http://zs.nizkov.cz/zaci-skoly/zaci_skoly.htm [437] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150610195210/http://zs.nizkov.cz/zaci-skoly/zaci_skoly.htm [438] => | datum archivace = 2015-06-10 [439] => | nedostupné = ano [440] => }} První písemná zmínka o škole pochází z roku [[1686]] v souvislosti s rekonstrukcí dřevěné školní chaloupky. V roce 1796 do školy docházelo 62 dětí. První školní budova s jednou třídou byla vystavěna roku 1796. Po roce 1828 obec nechala postavit novou školu se dvěma třídami, neboť v té době se tu učilo přes 130 dětí. Roku 1894 se uskutečnila výstavba prvního patra se šesti místnostmi, které se stále užívají. V letech 1961–1963 byly přistavěny další čtyři učebny. Roku 1978 okresní národní výbor rozhodl o tom, že v Nížkově zůstane pouze 1. stupeň základní školy, a žáci druhé stupně dojížděli do [[Nové Veselí|Nového Veselí]]. Ve volných třídách vznikla mateřská škola, sklad civilní obrany a knihovna. Od školního roku 1990/1991 má zdejší škola opět všechny ročníky.{{Citace elektronické monografie [441] => | příjmení = Sládek [442] => | jméno = František [443] => | titul = Historie školy [444] => | vydavatel = ZŠ Nížkov [445] => | datum_přístupu = 2013-10-02 [446] => | url = http://zs.nizkov.cz/historie/historie.htm [447] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304102818/http://zs.nizkov.cz/historie/historie.htm [448] => | datum archivace = 2016-03-04 [449] => | nedostupné = ano [450] => }} [451] => [452] => V zadní části prodejny Jednota sídlí veřejná [[Knihovna (instituce)|knihovna]]. Stojí tu kulturní dům s tanečním parketem. Od roku 1691 zdejší farnost pořádá druhou neděli po [[Velikonoce|Velikonocích]] pouť. Dne 5. června 2005 zde bylo otevřeno malé [[Muzeum v Nížkově|muzeum]] s expozicí o životě místních venkovských obyvatel a sbírkou hospodářských nástrojů a pomůcek.{{Citace elektronické monografie [453] => | příjmení = Pospíchalová [454] => | jméno = Jana [455] => | titul = Muzeum v Nížkově [456] => | vydavatel = Kraj Vysočina [457] => | datum_vydání = 2011-04-11 [458] => | datum_aktualizace = 2011-04-11 [459] => | datum_přístupu = 2013-10-02 [460] => | url = http://www.kr-vysocina.cz/muzeum-v-nizkove/d-4033823/p1=4685 [461] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130530063047/http://kr-vysocina.cz/muzeum%2Dv%2Dnizkove/d-4033823/p1=4685 [462] => | datum archivace = 2013-05-30 [463] => | nedostupné = ano [464] => }} V obci působí několik spolků: Český svaz chovatelů, dále sdružení myslivců, které mělo v roce 2012 celkem 21 členů, též zde působí Český svaz žen mající k roku 2012 dohromady 39 členek{{Citace elektronického periodika [465] => | periodikum = Nížkovské listy [466] => | datum_vydání = prosinec 2012 [467] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [468] => | číslo = 4 [469] => | url = http://www.nizkov.cz/data/document/nkovsk_listy_2012-12.pdf [470] => | titul = Archivovaná kopie [471] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150611004002/http://www.nizkov.cz/data/document/nkovsk_listy_2012-12.pdf [472] => | datum archivace = 2015-06-11 [473] => }} a [[sbor dobrovolných hasičů]] založený roku [[1881]]{{Citace elektronického periodika [474] => | titul = Zčinnosti SDH Nížkov [475] => | periodikum = Nížkovské listy [476] => | datum_vydání = 2011 [477] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [478] => | číslo = 3 [479] => | strany = 4 [480] => | url = http://www.nizkov.cz/data/document/N%C3%AD%C5%BEkovsk%C3%A9_listy_2011-12.pdf [481] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150610201218/http://www.nizkov.cz/data/document/N%C3%AD%C5%BEkovsk%C3%A9_listy_2011-12.pdf [482] => | datum archivace = 2015-06-10 [483] => }} čítající v roce 2010 souhrnem 60 členů.{{Citace elektronického periodika [484] => | titul = Příspěvky místních spolků [485] => | periodikum = Nížkovské listy [486] => | datum_vydání = 2010 [487] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [488] => | číslo = 1 [489] => | strany = 2 [490] => | url = http://www.nizkov.cz/data/document/N%C3%AD%C5%BEkovsk%C3%A9_listy_2010.pdf [491] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150610201814/http://www.nizkov.cz/data/document/N%C3%AD%C5%BEkovsk%C3%A9_listy_2010.pdf [492] => | datum archivace = 2015-06-10 [493] => }} [494] => [495] => Za základní školou stojí sokolovna s hřištěm a za obcí je hasičská nádrž využívaná rovněž jako koupaliště. Sportovní areál obhospodařuje organizace Tělocvičná jednota Sokol Nížkov, která byla založena 21. října 1921 (od 1. září 1920 jako pobočka Sokola Polná, poté se osamostatnila).{{Citace elektronického periodika [496] => | titul = Příspěvek TJ Sokol Nížkov [497] => | periodikum = Nížkovské listy [498] => | datum_vydání = 2011 [499] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [500] => | číslo = 3 [501] => | strany = 1 [502] => | url = http://www.nizkov.cz/data/document/N%C3%AD%C5%BEkovsk%C3%A9_listy_2011-12.pdf [503] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150610201218/http://www.nizkov.cz/data/document/N%C3%AD%C5%BEkovsk%C3%A9_listy_2011-12.pdf [504] => | datum archivace = 2015-06-10 [505] => }} Její oddíl atletiky od roku 2008 pořádá přespolní běh. Dříve známý jako běh „Kolem daňčí obory“{{Citace elektronické monografie [506] => | titul = Přespolní běh [507] => | vydavatel = Obec Nížkov [508] => | datum_vydání = 2000 - 2011 [509] => | datum_přístupu = 2013-10-02 [510] => | url = https://www.nizkov.cz/?s=prespolni+beh [511] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210722080053/https://www.nizkov.cz/?s=prespolni+beh [512] => | datum archivace = 2021-07-22 [513] => | nedostupné = ano [514] => }} a od roku 2016 jako "Nížkovský běh u koupaliště". Dále zde funguje oddíl stolního tenisu se čtyřmi družstvy, jejichž A tým hraje Krajský přebor I. třídy Kraje Vysočina,{{Citace elektronické monografie [515] => | titul = Družstva TJ Sokol Nížkov - tabulky, výsledky zápasů [516] => | vydavatel = Obec Nížkov [517] => | datum_vydání = 2001-2011 [518] => | datum_přístupu = 2013-10-02 [519] => | url = http://www.nizkov.cz/druzstva-tj-sokol-nizkov-tabulky-vysledky-zapasu-d58/ [520] => }}{{Nedostupný zdroj}} a volejbalové družstvo účastnící se Žďárské volejbalové ligy.{{Citace elektronické monografie [521] => | titul = Tabulka [522] => | vydavatel = Žďárská volejbalová liga [523] => | datum_vydání = 2011 [524] => | datum_přístupu = 2013-10-02 [525] => | url = http://www.zrliga.mzf.cz/viewpage.php?page_id=4 [526] => }} Třetí žďárskou ligu [[Malý fotbal|malé kopané]] hraje tým Muflon Nížkov,{{Citace elektronické monografie [527] => | titul = 3. liga [528] => | vydavatel = Žďárská liga malé kopané [529] => | datum_vydání = 2007 [530] => | datum_přístupu = 2013-10-02 [531] => | url = http://zrliga.na-netu.eu/index.php?page=liga_3&nr=3&sez=2013/2014&str=1 [532] => }} jenž byl pod názvem Transformátor Nížkov založen v roce 1997.{{Citace elektronické monografie [533] => | příjmení = Zikmund [534] => | jméno = Miloš [535] => | titul = Muflon Nížkov [536] => | vydavatel = Muflon Nížkov [537] => | datum_vydání = 2007 [538] => | datum_přístupu = 2013-10-02 [539] => | url = http://muflon.nizkov.cz/onas.html [540] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130225162911/http://muflon.nizkov.cz/onas.html [541] => | datum archivace = 2013-02-25 [542] => | nedostupné = ano [543] => }} Okrajem katastru procházejí [[cyklistická trasa|cyklistické trasy]] č. 19 z [[Lísek|obce Lísek]] do [[Sázavský klášter|Sázavského kláštera]] a č. 4336 z [[Dobronín]]a do obce Sázava.{{Citace elektronické monografie [544] => | titul = Nížkov [545] => | datum_aktualizace = 2003-01-12 [546] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [547] => | url = http://belotin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=14197 [548] => }}{{Nedostupný zdroj}} U Červeného mlýna se nachází jedno z odpočívadel 10kilometrové cyklostezky z obce [[Sázava (okres Žďár nad Sázavou)|Sázavy]] do [[Přibyslav]]i, která podél řeky Sázavy kopíruje [[Železniční trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou|starou železniční trať]] spojující [[Havlíčkův Brod]] s [[Brno|Brnem]].{{Citace elektronické monografie [549] => | titul = Cyklostezka Přibyslav-Sázava [550] => | vydavatel = město Přibyslav [551] => | datum_přístupu = 2013-10-02 [552] => | url = http://www.kzmpribyslav.cz/assets/files/IC/cyklo.pdf [553] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130513134830/http://www.kzmpribyslav.cz/assets/files/IC/cyklo.pdf [554] => | datum archivace = 2013-05-13 [555] => | nedostupné = ano [556] => }}{{Citace elektronické monografie [557] => | titul = Železniční trať č. 250 [558] => | vydavatel = ŽelPage [559] => | datum_vydání = 2001 - 2013 [560] => | datum_přístupu = 2013-10-01 [561] => | url = http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-250 [562] => }} [563] => [564] => == Pamětihodnosti == [565] => [[Soubor:Nížkov kostel 5.JPG|náhled|upright|Kostel svatého Mikuláše|alt=Věž kostela s barokní střechou a hodinami, loď kostela s béžovou omítkou, vepředu kovaná brána vsazená do bílé zdi, před ní stojí žulový kříž se zlatou plastikou Ježíše Krista]] [566] => * [[Kostel svatého Mikuláše (Nížkov)|Kostel svatého Mikuláše]] stojí v centru obce, na ostrohu nad údolím Poděšínského potoka. Kostel je obklopen původním nížkovským hřbitovem, na němž se pohřbívalo do 60. let 20. stol.  Ve 30. letech 13. století se stavbou kostela v Nížkově začali cisterciáčtí mniši, ti však již roku 1239 museli odejít a dřevěný kostel zůstal nedokončen. Přesná poloha původního dřevěného kostela není známá. Ohledně názoru na stáří presbytáře, sakristie a dolních pater věže současného zděného kostela nepanuje shoda. Otevřenou otázkou také zůstává, proč na vesnickém kostele svatého Mikuláše vidíme gotický presbytář značných rozměrů, který by svojí velikostí odpovídal spíše městu. Nepochybně ovšem tento zděný kostel prošel nejméně dvěma většími přestavbami: pozdě gotickou (z té doby pochází mj. žebrová klenba v presbytáři) a barokní. Při barokní přestavbě roku 1753 polenský děkan Petr Florián nechal přistavět barokní loď a zvýšit hranolovou věž. Kostel má tři oltáře, hlavní je zasvěcen sv. Mikuláši, vedlejší pak Panně Marii a sv. Václavovi.{{Citace elektronické monografie [567] => | příjmení = Jelínek [568] => | jméno = Jaroslav [569] => | titul = Historie sakrálních objektů [570] => | vydavatel = Římskokatolická farnost Nížkov [571] => | datum_vydání = 2010 [572] => | datum_přístupu = 2013-10-10 [573] => | místo = Nížkov [574] => | url = http://www.farnost-nizkov.cz/historie [575] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140531040313/http://www.farnost-nizkov.cz/historie [576] => | datum archivace = 2014-05-31 [577] => | nedostupné = ano [578] => }} Kulturní památkou se stal před rokem 1988.{{MonumNet|název=Kostel sv. Mikuláše|ID=143176|datum=2013-11-05}} [579] => * [[Nížkovská kostnice|Kostnice]] z let 1708–1709 stojí při západním průčelí kostela svatého Mikuláše. V jediné místnosti se nachází čtyři hranice o rozměrech 2 × 2 × 2,5 m z lebek a kostí přibližně 7 000 osob. Kosterní pozůstatky údajně mají pocházet z lazaretu, který během [[Války o rakouské dědictví|tereziánských válek]] vznikl v nedaleké [[Polná|Polné]]. Kosti saských, francouzských, bavorských a pruských vojáků byly údajně převáženy do nížkovské kostnice a rovnány do hranic. Podle pověsti kosti takto ozdobně srovnal slepý mladík. Nové výzkumy v letech 2020-2022 potvrdily radiokarbonovým datováním v kostnici přítomnost ostatků osob, žijících v době konce 12. století (okolo roku 1180), 13., 14. a 16./17. století.prof. Václav Smrčka (ústní sdělení) Přítomnost ostatků z doby tereziánských válek zatím nebyla potvrzena ani vyvrácena. Památka je přístupná během zdejší pouti, v letní sezóně o sobotách, nedělích a svátcích v době od 14 do 17 hodin. Zejména větší skupiny (např. školní výlety) si mohou domluvit s místním farářem návštěvu i v jinou dobu.{{Citace sborníku [580] => | příjmení = Prchal [581] => | jméno = Jan [582] => | autor = [583] => | odkaz na autora = [584] => | titul = Kostnice v Nížkově (okres Žďár nad Sázavou) [585] => | odkaz na titul = [586] => | příjmení sestavitele = [587] => | jméno sestavitele = [588] => | sestavitel = [589] => | sborník = Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně-historického povědomí [590] => | odkaz na sborník = [591] => | vydavatel = Havlíčkobrodská společnost pro povznesení regionálně-historického povědomí [592] => | odkaz na vydavatele = [593] => | místo = Havlíčkův Brod [594] => | rok vydání = 2002 [595] => | isbn = [596] => | url = [597] => | kapitola = [598] => | strany = 34–35 [599] => | jazyk = [600] => }} [601] => * Fara s [[Mansarda|mansardovou střechou]] se nachází v domě čp. 10. Kulturní památkou se stala před rokem 1988.{{MonumNet|název=fara|ID=143176|datum=2013-11-05}} [602] => * Dvoje [[boží muka]] připomínající začátek a konec morové epidemie. První se nachází u silnice za základní školou a pochází z roku 1741, do jejich původního podstavce byl nově zasazen mramorový kříž. Druhé z roku 1748 ve stylu lidového baroka stojí u silnice k Sázavě, tyto se staly kulturní památkou.{{MonumNet|název=boží muka|ID=140076|datum=2013-11-05}} [603] => * Venkovská usedlost čp. 17 se kulturní památkou stala před rokem 1988.{{MonumNet|název=venkovská usedlost|ID=134322|datum=2013-11-05}} [604] => * Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1869 stojí před farní budovou. [605] => * Žulový [[kříž]] z roku [[1850]] se tyčí u kostela. [606] => * Podzemní chodby se nacházejí pod obcí, nejznámější z nich vede z domu čp. 8 do kostela. [607] => * Kamenný [[most]] se klene v obci přes [[Poděšínský potok]] a byl postaven roku [[1889]]. [608] => * Červený [[mlýn]] stojící asi tři kilometry severně od obce patří mezi nejstarší mlýny na řece Sázavě, během své historie prošel několika přestavbami. [609] => * Kamenné kříže v okolí obce pocházejí patrně z 18. a 19. století. [610] => [611] => == Rodáci == [612] => * Antonín Hrubý (1856–1940) působil jako papežský [[prelát]] a ředitel biskupské tiskárny v Hradci Králové. [613] => * Josef Mokrý (1881–1962) byl spisovatel a sběratel pověstí. [614] => * [[Ferdinand Pujman]] (1889–1961) působil jako divadelní režisér, profesor [[Mimika|mimiky]] a režie na pražské [[konzervatoř]]i, hudební kritik a autor [[Libreto|libret]]. [615] => [616] => == Odkazy == [617] => [618] => === Poznámky === [619] => [620] => [621] => === Reference === [622] => [623] => [624] => === Literatura === [625] => * {{Citace monografie [626] => | příjmení = Mokrý [627] => | jméno = Jan [628] => | odkaz na autora = [629] => | titul = Malý průvodce obcí Nížkov [630] => | url = [631] => | vydavatel = Obecní úřad Nížkov [632] => | místo = Nížkov [633] => | rok = 2002 [634] => | počet stran = 26 [635] => | kapitola = [636] => | strany = [637] => | isbn = 80-239-9751-3 [638] => | jazyk = [639] => }} [640] => [641] => === Externí odkazy === [642] => * {{Commonscat|Nížkov}} [643] => * {{Otto|heslo=Nížkov}} [644] => * {{RÚIAN}} [645] => * [http://www.nizkov.cz/ Oficiální stránky obce] [646] => * [http://zs.nizkov.cz/ Základní škola Nížkov] [647] => * [http://www.farnost-nizkov.cz/ Římskokatolická farnost Nížkov] [648] => * [http://www.nizkov.knihovna.info/ Knihovna v Nížkově] [649] => * [http://muflon.nizkov.cz/ Web týmu malé kopané Muflon Nížkov]{{Nedostupný zdroj}} [650] => [651] => {{Mikroregion Polensko}} [652] => {{Části české obce}} [653] => {{Okres Žďár nad Sázavou}} [654] => {{Autoritní data}} [655] => [656] => [[Kategorie:Nížkov| ]] [657] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Žďár nad Sázavou]] [658] => [[Kategorie:Mikroregion Polensko]] [659] => [[Kategorie:Obce v okrese Žďár nad Sázavou]] [660] => [[Kategorie:Svazek obcí Přibyslavska]] [661] => [[Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině]] [] => )
good wiki

Nížkov

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Buková (Nížkov)','Špinov','Žďár nad Sázavou','Poděšínský potok','KDU-ČSL','1206','boží muka','Poděšín','Okres Žďár nad Sázavou','Kostel svatého Mikuláše (Nížkov)','Přibyslav','Nížkovská kostnice'

1206

KDU-ČSL

KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová) je česká politická strana, která vznikla v roce 1991 sloučením dvou historických politických stran, Křesťanské a demokratické unie a Československé strany lidové.

Poděšín

Přibyslav

Špinov

Špinov je přírodní památka na území Brněnského kraje v okrese Vyškov.