Array ( [0] => 15499579 [id] => 15499579 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nýrsko [uri] => Nýrsko [3] => Nýrsko (CZE) - municipal library.jpg [img] => Nýrsko (CZE) - municipal library.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Nýrsko je malebné město ležící v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, obklopené krásnou přírodou Šumavy. Toto město, s bohatou historií sahající do 13. století, je známé svými historickými památkami a přátelskou atmosférou, která vítá návštěvníky i místní obyvatele. Nýrsko se může pochlubit několika architektonickými skvosty, jako je půvabný kostel svatého Václava, který je oblíbeným cílem nejen pro turisty, ale také pro místní, kteří si váží jeho historického významu. Město je rovněž obklopeno malebnou krajinou, což nabízí skvělé možnosti pro turistiku a cykloturistiku. Přírodní rezervace a okolní lesy lákají k objevování a poskytují prostor pro aktivní trávení volného času. Místní komunita je silná a soudržná, což se projevuje v různých kulturních a společenských akcích, které se zde pravidelně konají. Nýrsko se pyšní živou atmosférou, kde se prolínají tradice s moderním životem. Život zde je v mnoha ohledech inspirativní a podporuje zdravé mezilidské vztahy. Ve městě najdete také moderní infrastrukturu, která zahrnuje různé obchody, restaurace a služby, což z Nýrska činí atraktivní místo pro život i turistiku. Obyvatelé města si cení své přírody, kultury a tradic, což vytváří harmonické prostředí, ve kterém se lidé cítí dobře a kde mají možnost se rozvíjet. Přestože Nýrsko čelí výzvám, jako je ochrana životního prostředí a potřeba udržitelného rozvoje, místní obyvatelé se aktivně zapojují do různých iniciativ, které podporují ekologickou svobodu a komunitní spolupráci. Díky těmto snahám má Nýrsko pozitivní budoucnost, v níž se harmonicky spojuje tradice s inovacemi. [oai_cs_optimisticky] => Nýrsko je malebné město ležící v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, obklopené krásnou přírodou Šumavy. Toto město, s bohatou historií sahající do 13. století, je známé svými historickými památkami a přátelskou atmosférou, která vítá návštěvníky i místní obyvatele. Nýrsko se může pochlubit několika architektonickými skvosty, jako je půvabný kostel svatého Václava, který je oblíbeným cílem nejen pro turisty, ale také pro místní, kteří si váží jeho historického významu. Město je rovněž obklopeno malebnou krajinou, což nabízí skvělé možnosti pro turistiku a cykloturistiku. Přírodní rezervace a okolní lesy lákají k objevování a poskytují prostor pro aktivní trávení volného času. Místní komunita je silná a soudržná, což se projevuje v různých kulturních a společenských akcích, které se zde pravidelně konají. Nýrsko se pyšní živou atmosférou, kde se prolínají tradice s moderním životem. Život zde je v mnoha ohledech inspirativní a podporuje zdravé mezilidské vztahy. Ve městě najdete také moderní infrastrukturu, která zahrnuje různé obchody, restaurace a služby, což z Nýrska činí atraktivní místo pro život i turistiku. Obyvatelé města si cení své přírody, kultury a tradic, což vytváří harmonické prostředí, ve kterém se lidé cítí dobře a kde mají možnost se rozvíjet. Přestože Nýrsko čelí výzvám, jako je ochrana životního prostředí a potřeba udržitelného rozvoje, místní obyvatelé se aktivně zapojují do různých iniciativ, které podporují ekologickou svobodu a komunitní spolupráci. Díky těmto snahám má Nýrsko pozitivní budoucnost, v níž se harmonicky spojuje tradice s inovacemi. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Nýrsko [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [4] => | okres = Klatovy [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Klatovy]] [6] => | pověřená obec = Nýrsko [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 340 22 [9] => | počet ZSJ = 7 [10] => | počet částí obce = 7 [11] => | počet katastrálních území = 7 [12] => | adresa = Náměstí 122
340 22 Nýrsko [13] => | web = http://www.sumavanet.cz/nyrsko [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = info@mestonyrsko.cz [16] => | starosta = Ing. Miloslav Rubáš [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | mapa = [19] => | NUTS3 = CZ032 [20] => }} [21] => '''Nýrsko''' ({{Vjazyce2|de|''Neuern''}}) je západočeské [[město]] ležící v [[Pošumaví]] v [[Okres Klatovy|okrese Klatovy]] ([[Plzeňský kraj]]) přibližně deset kilometrů od hranic s [[Německo|Německem]]. Městem protéká řeka [[Úhlava]]. Vzniklo patrně během 12. století, první písemná zmínka pochází z roku 1327. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => == Název == [24] => Původ názvu a význam slova Nýrsko je nejasný. Všeobecně přijímanou variantou je spojitost se [[Staroslověnština|staroslovanským]] slovem ''nyra'' znamenající jámu, brloh nebo noru. [[Latina|Latinský]] tvar Nyra pravděpodobně odráží původní název Nýřany. Tvar Nýrsko vznikl příponou, která označovala osadu obnovenou po zpustnutí. Slovanský původ názvu města by naznačoval i původní osídlení Čechy, nicméně velmi rychle převážila německojazyčná populace, která zde převažovala až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Méně časté vysvětlení názvu města usuzuje vznik z [[němčina|německé]] předpony ''neu-''. [25] => [26] => V [[historický pramen]]ech se název objevuje ve tvarech: Nyrzko (1327), Nyra, (1352–1405), Nirzsko (1379), in Nyersko (1419), „puol mčka Nyrska“ (1444), Niersko (1454), „in Superiori Nyrsscze“ (1456), „in opido Nirsstie“ (1465), u Nayrska (1468), Nyrsko (1497), w Nayrsstie (1504), z Nejřzka (1512), „z Dolejšieho Nejržka“ (1512), s Neyrskem (1541), Doleyssij Nyrsko (1542), s Horzeissim Neyrskem (1554), „Horzeyssy a Doleyssy mčko Nyrsko (1641), {{Cizojazyčně|de|Ober-Neuern}} / Hornj Neyjrsko a {{Cizojazyčně|de|Unter-Neuern}} / Dolnj Neyrsko (1789), {{Cizojazyčně|de|Ober-Neuern}} / Hornj Negrsko) a {{Cizojazyčně|de|Unter-Neuern}} / Dolnj Negrsko (1839) a Nýra, Nýrsko dolní, {{Cizojazyčně|de|Ober-Neuern}} a {{Cizojazyčně|de|Unter-Neuern}} (1854). [27] => [28] => == Historie == [29] => [[Soubor:Aretinova mapa Čech — výřez Klatovska.png|náhled|vlevo|upright=1|Patrně nejstarší zachycení Nýrska na [[Aretinova mapa|mapě Pavla Arentina]]]] [30] => [[Soubor:Vetterova mapa Čech — výřez Klatovska.png|náhled|upright=1|Nýrsko na mapě Kristiána Vettera publikované v [[Bohuslav Balbín|Balbínově]] knize [[Miscellanea historica regni Bohemiae|Miscellanea]] (1668)]] [31] => [32] => Nýrsko se nacházelo na úpatí [[Šumava|šumavských]] hvozdů, později nazývaných [[Královský hvozd]] patrně již od 12. století. [[První písemná zmínka]] pochází až z [[8. červen|8. června]] [[1327]], kde je město zmíněno jako majetek královské komory v listině [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], který svěřuje výnos ze cla [[Petr I. z Rožmberka|Petrovi z Rožmberka]] společně s [[Janovice nad Úhlavou|janovickým]] panstvím – šlo zde o výměnu za [[rakousko]]u [[Vitoraz]]. Město se nacházelo na obchodní stezce z Čech do Bavorska.{{Doplňte zdroj|2014-11-20}} [33] => [34] => [[Soubor:Kostel Čtrnácti sv. pomocníků v Nýrsku.jpg|náhled|vlevo|upright|Fotografie náměstí a již neexistujícího kostela Čtrnácti svatých pomocníků.]] [35] => [36] => Město bylo od počátku rozděleno do dvou částí. Starší z nich – Horní Nýrsko – bylo soustředěno kolem kostela svatého Tomáše a spadalo do majetku nedalekého hradu [[Pajrek]]. Ten byl postaven před rokem 1356 [[Janovští z Janovic|Janovskými z Janovic]]. Do téhož roku se datuje oddělení janovického panství od pajreckého, majitelem hradu v té době byl Něpr z Pajreka a z Janovic. Od roku 1379 vlastnil panství i s městem Nýrskem Ondřej z Pajreka. Během [[Husitské války|husitských válek]] se majitel hradu, tehdy Jan z Pajreka, střídavě přikláněl na obě strany. Nejdříve je doložené jeho veřejné přiklonění k Žižkovi a straně táboritů, roku 1426 však zradil a umožnil cestu do Čech bavorským a švábským žoldnéřům. Následujícího roku jej již katolická strana počítala plně ke svým přívržencům. Poté, co však začali nabývat kališníci na Klatovsku opět převahy, svou stranu opět změnil. [37] => [38] => Dolní Nýrsko, vznikající při brodu přes řeku [[Úhlava|Úhlavu]], patřilo k bystřickému panství. První zachované zprávy uvádějí jako vlastníka Sezemu, syna Protivy z Dolan, který panství koupil v roce 1339.Sedláček (1893), s. 128. Roku 1358 vystupuje jako patron nýrského kostela jakýsi Bušek z Bystřice, snad šlo o syna zmíněného Sezema. V následujících letech panství vícekrát měnil svého vlastníka, od roku 1369 jím byl Boček z Vilhartic, který ale statky brzy prodal Rackovi z Prostiboře. Ten je roku 1379 zmiňován jako vlastník Bystřice, Nýrska a vsi Pláně. [39] => [40] => Od konce 15. století je také doložený městský znak se stříbrnou věží s otevřenou branou na červeném poli. Zhruba ve stejné době se v okolí města 22. září 1467 odehrála tzv. [[bitva u Nýrska]] mezi křižáky z [[Bavorské vévodství|Bavorska]] a přívrženci [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] vedené Rackem Janovským z Janovic. Křižáci byli na hlavu poraženi, přes dva tisíce jich padlo do zajetí a jejich vůdce, pan Kyvolf, byl v boji zabit. Pohraniční šarvátky a loupeže byly aktuální ještě po dlouhou dobu. Do tzv. janovické vojny z počátku 16. století se zapletl i tehdejší majitel Pajreka – [[Jindřich Kostomlatský z Vřesovic]]. Za své zločiny byl roku 1520 v Praze popraven. Od té doby je hrad Pajrek označován jako pustý. [41] => [42] => Během 15. a 16. století došlo postupně k sjednocování obou částí města. Roku 1444 prodal Habart Lopata z Hrádku polovinu bystřického panství Oldřichovi Janovskému z Janovic, který roku 1446 dokoupil i druhou polovinu. Tím se obě panství dostaly do vlastnictví pánů Janovských z Janovic. K úplnému sloučení došlo ale až roku 1558, kdy se majitelem města stal Jan Koc z Dobrše, vlastník bystřického panství, který zakoupil již pustý hrad Pajrek a stal se tak vlastníkem jak Horního Nýrska, které patřilo do panství pajreckého, tak Dolního Nýrska, které patřilo do panství bystřického. [43] => [44] => Roku 1593 získalo Nýrsko [[městská práva]]. V 19. století byla v Nýrsku významná výroba [[modrotisk]]u. Významným pro rozvoj města bylo železniční spojení s Plzní a [[Bavorsko|Bavorskem]] přes [[Železná Ruda|Železnou Rudu]] z roku 1876 a 1877. Roku 1895 byla do Nýrska z [[Vídeň|Vídně]] přeložena továrna na výrobu [[brýle|brýlí]] W. Eckstein a spol (pozdější Okula). Příjmení [[Bloch]], které patřilo zdejší vlivné židovské rodině, vedlo k žertovnému označení obce za ''Blochowitz''.http://www.kohoutikriz.org/data/w_grosk.php - Kostelík Svatého kříže (kaple "Sancta crucis") v místě zvaném Kreuzwinkel ve farnosti Hamry, Pražské Jezulátko a hraběnka Kolowratová V roce 1938 bylo Nýrsko i s celým okolím kvůli převažujícímu [[Čeští Němci|německému obyvatelstvu]] připojeno k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byla většina původních obyvatel [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlena]] a do Nýrska se začali stěhovat Češi a repatrianti ze zahraničí. V 70. letech byla velká část historických staveb na náměstí původně Dolního Nýrska stržena, a to včetně kostela [[Čtrnáct svatých pomocníků|Čtrnácti svatých pomocníků]] a centrem města se stalo [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykovo]] nábřeží. [45] => [46] => == Přírodní poměry == [47] => Do nejzápadnější části katastrálního území města zasahuje přírodní památka [[Chodská Úhlava (přírodní památka)|Chodská Úhlava]]. V městské části Zelená Lhota se nachází přírodní rezervace [[Lakmal]] a [[Zelenský luh]]. [48] => [49] => == Obyvatelstvo == [50] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [51] => [52] => == Městská správa == [53] => === Části města === [54] => * '''Nýrsko''' [55] => * [[Blata (Nýrsko)|Blata]] [56] => * [[Bystřice nad Úhlavou]] [57] => * [[Hodousice]] [58] => * [[Stará Lhota]] [59] => * [[Starý Láz]] [60] => * [[Zelená Lhota]] [61] => [62] => === Integrace okolních obcí do města === [63] => [64] => * 1. ledna 1950 Nové Hodousice / sídlo MNV Hodousice, Nové Hodousice byla čtvrť kolem vlakového nádraží Nýrsko{{Citace monografie [65] => | titul = Kronika města Nýrska, číslo 4, čas. rozsah 1949 - 1959, uloženo v SOKA Klatovy [66] => | strany = 72 [67] => }} [68] => * 1. dubna 1954 Stará Lhota / sídlo MNV{{Citace monografie [69] => | titul = Kronika Národní školy ve Staré Lhotě, čas. rozsah 1954 - 1962, uloženo v SOKA Klatovy [70] => | strany = 6 [71] => }}{{Citace monografie [72] => | titul = Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955 [73] => | vydavatel = Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra [74] => | místo = Praha [75] => | strany = 96.,387.,575 [76] => }}{{Citace monografie [77] => | titul = Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960 [78] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra [79] => | místo = Praha [80] => | strany = 69.,72.,221.,311. a 340 [81] => }} [82] => * 1. července 1960 Blata / sídlo MNV Hodousice{{Citace monografie [83] => | titul = Zákon číslo 36 / 1960 Sb. o územním členění státu ze dne 9. dubna 1960, účinnost od 11. dubna 1960, částka 15 / 1960 [84] => | místo = Praha [85] => | strany = par. číslo 17 [86] => }} [87] => * 1. července 1960 Hodousice / sídlo MNV [88] => * 1. ledna 1976 Bystřice nad Úhlavou / sídlo MNV{{Citace monografie [89] => | titul = Kronika obce Bystřice nad Úhlavou, čas. rozsah 1956 - 1979, uloženo v SOKA Klatovy [90] => | strany = 108., 109. a 122 [91] => }} [92] => * 1. ledna 1976 Starý Láz / sídlo MNV Bystřice nad Úhlavou [93] => * 1. ledna 1980 Zelená Lhota / sídlo MNV{{Citace monografie [94] => | titul = Úřední věstník číslo 9 / 1976 ze dne 14. května 1976, částka 3 / 1976 - od 1. července 1975 je obec Hamry částí obce Zelená Lhota [95] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra ČSR [96] => | místo = Praha [97] => }} [98] => * 1. ledna 1980 [[Hamry (okres Klatovy)|Hamry]] / sídlo MNV Zelená Lhota [99] => * 1. ledna 1980 [[Zadní Chalupy]] / sídlo MNV Zelená Lhota, obec / osada Zadní Chalupy od 16. února 1952 součást obce Hamry{{Citace monografie [100] => | titul = Úřední list ze dne 16.2.1952, částka 20. Sloučení obce Zadní Chalupy do obce Hamry [101] => | vydání = [102] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra [103] => | místo = Praha [104] => | rok vydání = [105] => | počet stran = [106] => | strany = 93 [107] => | isbn = [108] => }}{{Citace monografie [109] => | titul = Seznam matričních obvodů v českých krajích k 1.1.1950 [110] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra [111] => | místo = Praha [112] => | strany = 23 [113] => }} K 1. lednu 1955 je obec / osada Zadní Chalupy vedená jako zaniklá.{{Citace monografie [114] => | titul = Úřední věstník číslo 1 / 1992 ze dne 15. dubna 1992, částka 1 / 1992 - obec Hamry ( a katastrální území Zadní Chalupy ) k 1. lednu 1992 [115] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra, civilně správní úsek [116] => | místo = Praha [117] => }} [118] => * 1. ledna 1992 [[Hamry (okres Klatovy)|Hamry]] – samostatná obec podle rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR čj. VSC/3 - 3981/91 ze dne 9. prosince 1991 [119] => [120] => === Územní příslušnost === [121] => * k 1. lednu 1948 patřilo město Nýrsko do správního okresu [[Klatovy]], soudní okres Nýrsko, poštovní úřad, stanice sboru národní bezpečnosti, železniční stanice a nákladiště Nýrsko. Podle údajů Státního statistického úřadu v Praze, byl k 22. květnu 1947 počet přítomných obyvatel města 2559 osob{{Citace monografie [122] => | titul = Dekret prezidenta republiky číslo 121 ze dne 27. října 1945 o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory [123] => | místo = Praha [124] => | strany = částka 52., dne 13. listopadu 1945 [125] => }}{{Citace monografie [126] => | titul = Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948 [127] => | vydavatel = Státní statistický úřad [128] => | místo = Praha [129] => | strany = 58, položka 22 [130] => }} [131] => * k 1. únoru 1949 patřilo město Nýrsko do okresu Klatovy, kraj Plzeňský{{Citace monografie [132] => | titul = Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 s účinností k 1. únoru 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí [133] => | místo = Praha [134] => | strany = částka 2., dne 26. ledna 1949 [135] => }}{{Citace monografie [136] => | titul = Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949 [137] => | vydavatel = Státní statistický úřad [138] => | místo = Praha [139] => | strany = 37, položka 71 [140] => }} [141] => * k 1. lednu 1950 mělo město Nýrsko matriční úřad při [[Místní národní výbor|místním národním výboru]]. Do matričního obvodu patřily obce : Nýrsko, [[Blata (Nýrsko)|Blata]], [[Bystřice nad Úhlavou]], [[Fleky]], Fuchsberk ( změna názvu na [[Liščí (Chudenín)|Liščí]] ){{Citace monografie [142] => | titul = Vyhláška ministra vnitra číslo 13 ze dne 9. února 1951, částka 8, o změnách úředních názvů míst v roce 1950 [143] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra [144] => | místo = Praha [145] => | strany = 46 [146] => }},[[Hadrava]], [[Hodousice]], [[Chudenín]], [[Skelná Huť (Chudenín)|Skelná Huť]], [[Starý Láz]], [[Stará Lhota]], [[Svatá Kateřina (Chudenín)|Svatá Kateřina]], [[Úborsko]], [[Uhliště]], [[Zadní Chalupy]] [147] => *k 16. únoru 1952 byla z matričního obvodu města Nýrska vyňata obec [[Zadní Chalupy]], t.č. část obce [[Hamry (okres Klatovy)|Hamry]] a nově přiřazena do matričního obvodu [[Železná Ruda|Železná]] [[Železná Ruda|Ruda]] [148] => * k 1. červenci 1960 patřilo město Nýrsko do okresu Klatovy, kraj Západočeský [149] => *k 1. červenci 1960 byla z matričního obvodu města Nýrska vyňata obec [[Úborsko]] a nově přiřazena do matričního obvodu [[Janovice nad Úhlavou]], nově do matričního obvodu města Nýrska přiřazena obec [[Petrovice nad Úhlavou]]{{Citace monografie [150] => | titul = Statistický lexikon obcí ČSSR 1965 [151] => | vydavatel = Ústřední komise lidové kontroly a statistiky, a Ministerstvo vnitra [152] => | místo = Praha [153] => | strany = 156 [154] => }} [155] => *k 1. lednu 1976 byla z matričního obvodu města Nýrska vyňata obec [[Petrovice nad Úhlavou]] a přiřazena do matričního obvodu [[Janovice nad Úhlavou]] [156] => *k 1. dubnu 1978 byl matriční úřad [[Dešenice]] zrušen, obce [[Dešenice]], [[Datelov]], [[Děpoltice]], [[Divišovice (Dešenice)|Divišovice]], [[Hamry (okres Klatovy)|Hamry]], [[Matějovice (Dešenice)|Matějovice]], [[Milence]], [[Oldřichovice (Dešenice)|Oldřichovice]], [[Zelená Lhota]] a [[Žiznětice|Žižnětice]], resp. správní území [[Místní národní výbor|Místního národního výboru]] v [[Dešenice|Dešenicích]] a [[Místní národní výbor|Místního národního výboru]] v [[Zelená Lhota|Zelené Lhotě]] připojeny k matričnímu obvodu města Nýrska{{Citace monografie [157] => | titul = Úřední věstník číslo 12 / 1979 ze dne 12. července 1979, částka 3 / 1979. Matriční obvod Nýrsko k 1. dubnu 1978 [158] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra [159] => | místo = Praha [160] => | strany = čl. řím. 2 [161] => }} [162] => [163] => == Okula Nýrsko == [164] => {{přesměrování|Okula Nýrsko}} [165] => [[Soubor:Okula Nýrsko.jpg|náhled|Vstup do závodu s podnikovou prodejnou]] [166] => [167] => Okula Nýrsko je český [[Obchodní závod|podnik]] s dlouholetou tradicí zpracování [[Plast|plastických hmot]], výroby vstřikovacích nástrojů a [[brýle|brýlových]] obrub. Základy současné firmy byly položeny již v roce 1895. Firma se specializuje na lisování výrobků z plastů, povrchové úpravy plastů lakováním, výrobu vstřikovacích forem a na výrobu obrouček brýlí. Vyrábí také obličejové štíty, brýle Infrazor a svářečské brýle. [168] => [169] => Počátky firmy se datují do roku 1873, kdy bratři Eksteinovi založili v Praze optickou dílnu. V roce 1887 byla dílna přesunuta do Vídně, kde se značně rozrostla. Vlastní historie nýrského podniku začíná rokem 1895, kdy sem byla z Vídně přesunuta výroba brýlové optiky a mechaniky. [170] => [171] => Firma svými výrobky zásobovala nejen Čechy a Moravu, ale i ostatní části [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] monarchie. Počet zaměstnanců neustále vzrůstal a v roce 1939 přesáhl číslo 500. Výroba nebyla přerušena ani během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. K jejímu přerušení došlo až na konci války, kdy byl závod vybombardován. [172] => [173] => Počátkem března 1946 byl zřízen [[národní podnik]] Okula. V roce 1951 došlo k rozšíření výroby nylonových a acetátových brýlí o nástrojárnu a zámečnickou dílnu. Roku 1958 se závod stal součástí sdružení podniků pro zdravotnickou výrobu SPOFA. Od té doby se zde začaly vyrábět i ochranné pracovní pomůcky. To jsou počátky současného dominantního výrobního programu – plastikářské výroby. V roce 1991 byl státní podnik Okula zařazen do první vlny [[Kupónová privatizace|kuponové privatizace]] a k 1. květnu 1992 byl transformován do podoby [[Akciová společnost|akciové společnosti]]. [[Privatizace]] firmy byla ukončena v polovině roku 1995. [174] => [175] => == Doprava == [176] => Město stojí na křižovatce silnic [[Silnice II/190|II/190]], [[Silnice II/191|II/191]] a [[Silnice II/192|II/192]]. Podél jeho severovýchodního okraje vede [[železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín]], na které stojí [[Nýrsko (nádraží)|stanice Nýrsko]]. [177] => [178] => == Služby == [179] => Ve městě se nachází dvě základní a dvě mateřské školy, přírodní koupaliště, tenisové kurty, autokemp, in-line dráha se sjezdovkou, dům pro seniory, muzeum královského hvozdu, fotbalová hřiště, ledová plocha, lesní divadlo a mnoho dalších. [180] => [181] => == Pamětihodnosti == [182] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Nýrsku}} [183] => * [[Kostel svatého Tomáše (Nýrsko)|Kostel svatého Tomáše]] je jednolodní gotický kostel s valenou klenbou s lunetami patrně z první poloviny 14. století, první písemná zmínka nicméně pochází až z roku 1352.{{Doplňte zdroj|2014-10-20}} Podle nýrského historika [[Josef Blau|Josefa Blaua]] byl kostel ve středověku opevněný a sloužil jako útočiště obyvatel města.{{Doplňte zdroj|2014-10-20}} Tomu odpovídá i strategické umístění na kopci v dnešní Klostermannově ulici nad řekou Úhlavou s dobrým výhledem na okolí. [184] => * Zřícenina hradu [[Pajrek]] bývala dříve pohraničním hradem, který sloužil k ochraně nedaleké zemské cesty do Bavor. Hrad byl postaven v první polovině 14. století pány z Janovic. Zachovala se z něj pouze zřícenina paláce a věže. [185] => * [[Židovský hřbitov v Nýrsku|Židovský hřbitov]] leží na kopci za městem necelý kilometr jihovýchodně od kostela sv. Tomáše. Dochovalo se zde přes 350 náhrobků, z nichž nejstarší datovaný pochází z roku 1715. Areál je chráněn jako [[kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. [186] => * Pomník a hrob obětí okupace [187] => * Fara [188] => * Radnice [189] => * Muzeum královského hvozdu [190] => * Lesní divadlo Nýrsko [191] => [192] => == Osobnosti == [193] => === Josef Blau === [194] => [[Josef Blau]] byl nýrský učitel, historik a městský kronikář. Narodil se v Nýrsku roku 1872 v rodině obuvníka. Vystudoval učitelský ústav v Praze, poté se vrátil zpět do okolí Nýrska, kde učil na okolních vesnických školách. Přímo v Nýrsku učil od roku 1929. Kromě toho vedl městskou kroniku a věnoval se historickým pracím, které mapovaly život obyvatel Šumavy. [195] => [196] => === Hans Watzlik === [197] => [[Hans Watzlik]] byl český spisovatel německé narodnosti. Narodil se roku 1879 v Dolním Dvořišti{{Citace elektronického periodika [198] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 22.05.20 [199] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [200] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=3250&page=83 [201] => | datum přístupu = 2022-05-25 [202] => }}, do Nýrska se přestěhoval v roce 1902{{Doplňte zdroj|2014-10-29}}, kde učil na místní měšťanské škole až do roku 1924{{Doplňte zdroj|2014-10-29}}. Od tohoto roku se začal naplno věnovat spisovatelské činnosti. Mezi jeho nejznámější díla patří například knihy Jiřina, Tři prózy nebo Farář z Dornlohu, za kterou byl v roce 1931 oceněn českou státní cenou za literaturu. [203] => [204] => === Max Reiser === [205] => [[Max Reiser]] byl nýrský rabín. Pocházel z [[Hausbrunn]]u, kde se narodil roce 1839. V Nýrsku se stal rabínem v roce 1876https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=reiser po smrti rabína Sterna. Byl literárně činný, sepsal celkem tři knihy – ''Rabbinische Weisheit'', ''Rätsel'' a ''Biedermänner''. Zemřel 5. ledna 1913. [206] => [207] => === Další osobnosti === [208] => * [[Hans Multerer]] – spisovatel a dramatik [209] => * [[Josef Holub (spisovatel)|Josef Holub]] – spisovatel, autor knihy [[Červený Nepomuk (kniha)|Červený Nepomuk]] [210] => * [[Wolfgang Zierhut]] – politik [211] => * [[Wilhelm Eckstein]] – podnikatel, zakladatel dnešní Okuly [212] => [213] => == Partnerská města == [214] => * {{Flagicon|Německo}} [[Neukirchen bei Hl. Blut]] [[Německo]] [215] => [216] => == Galerie == [217] => [218] => Soubor:Nýrsko muzeum.jpg|Městské muzeum [219] => Soubor:Nýrská přehrada.JPG|Nýrská přehrada [220] => Soubor:Nýrské jezy.JPG|Jezy u kempu [221] => Soubor:Kamenné divadlo.JPG|Lesní divadlo [222] => Soubor:Pohled na Nýrsko.JPG|Pohled na Nýrsko od Nových Pocinovic [223] => [224] => [225] => == Reference == [226] => [227] => {{Citace monografie [228] => | autor = Kolektiv [229] => | titul = Nýrsko ve století proměn [230] => | vydání = 1 [231] => | vydavatel = Občanské sdružení Vlastivědné muzeum v Nýrsku [232] => | místo = Klatovy [233] => | rok = 2002 [234] => | počet stran = 39 [235] => | strany = 3 [236] => | isbn = 80-239-5656-6 [237] => }} [238] => {{Citace elektronické monografie [239] => | příjmení = Harvalík [240] => | jméno = Milan [241] => | titul = Divnopis odpoví, proč je Ublo Ublem [242] => | url = http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/divnopis-odpovi-proc-je-ublo-ublem [243] => | vydavatel = Radio Praha [244] => | místo = [245] => | datum vydání = 2008 [246] => }} [247] => {{Citace monografie [248] => | příjmení = Černý [249] => | jméno = František [250] => | příjmení2 = Váša [251] => | jméno2 = Pavel [252] => | titul = Moravská jména místní: Výklady filologické [253] => | url = https://archive.org/details/moravskjmnamstn01vgoog [254] => | vydavatel = Nakl. Matice Moravské [255] => | místo = [256] => | rok = 1907 [257] => | počet stran = 292 [258] => | strany = [https://archive.org/details/moravskjmnamstn01vgoog/page/n125 105] [259] => }} [260] => {{Citace monografie [261] => | příjmení = Profous [262] => | jméno = Antonín [263] => | odkaz na autora = Antonín Profous [264] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [265] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [266] => | místo = Praha [267] => | rok = 1951 [268] => | počet stran = 632 [269] => | svazek = III. M–Ř [270] => | typ kapitoly = heslo [271] => | url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=III&heslo=0242 [272] => | kapitola = Nýrsko, Neuern [273] => | strany = 241–242 [274] => }} [275] => {{Citace periodika [276] => | příjmení = Červená [277] => | jméno = Vlasta [278] => | příjmení2 = Roudný [279] => | jméno2 = Miroslav [280] => | titul = Králováci na Šumavě [281] => | periodikum = Naše řeč [282] => | ročník = 65 [283] => | číslo = 2 [284] => | rok = 1982 [285] => | strany = 111–112 [286] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6326 [287] => }} [288] => {{Citace monografie [289] => | příjmení = Emler [290] => | jméno = Josef [291] => | odkaz na autora = Josef Emler [292] => | titul = Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III [293] => | vydavatel = [294] => | místo = Praha [295] => | rok = 1890 [296] => | počet stran = [297] => | strany = 523–524 [298] => | url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=130&page=531 [299] => | datum přístupu = 2014-10-15 [300] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141021080853/http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=130&page=531 [301] => | datum archivace = 2014-10-21 [302] => | nedostupné = ano [303] => }} {{Wayback|url=http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=130&page=531 |date=20141021080853 }} [304] => {{Citace elektronické monografie [305] => | titul = Petr I. z Rožmberka (+1347) [306] => | url = http://www.zamek-ceskykrumlov.eu/nejvyznamnejsi-vlastnici-ceskokrumlovskeho-hradu-a-zamku/petr-z-rozmberka/ [307] => | vydavatel = Státní hrad a zámek Český Krumlov [308] => | datum přístupu = 2014-10-16 [309] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141020175216/http://www.zamek-ceskykrumlov.eu/nejvyznamnejsi-vlastnici-ceskokrumlovskeho-hradu-a-zamku/petr-z-rozmberka/ [310] => | datum archivace = 2014-10-20 [311] => | nedostupné = ano [312] => }} [313] => {{Citace monografie [314] => | příjmení = Sedláček [315] => | jméno = August [316] => | odkaz na autora = August Sedláček [317] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [318] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-9-domazlicko-klatovsko [319] => | vydavatel = František Šimáček [320] => | místo = Praha [321] => | rok = 1893 [322] => | počet stran = 268 [323] => | svazek = IX. Domažlicko a Klatovsko [324] => | kapitola = Pajrek hrad [325] => | strany = 131 [326] => | poznámka = Dále jen Sedláček (1893) [327] => }} [328] => {{Citace elektronické monografie [329] => | url = http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1449821 [330] => | datum přístupu = 2012-03-07 [331] => | vydavatel = zanikleobce.cz [332] => }} [333] => {{MonumNet [334] => | název = Židovský hřbitov [335] => | ID = 131555 [336] => | datum = 2012-4-19 [337] => }} [338] => {{Citace monografie [339] => | titul = Matrika narozených města Nýrsko [340] => | url = http://www.portafontium.cz/iipimage/30066590/nyrsko-31_0150-n?x=26&y=103&w=489&h=209 [341] => | rok = 1869-1888 [342] => | počet_stran = 495 [343] => | strany = 14 [344] => }} [345] => {{Citace elektronické monografie [346] => | titul = Hans Watzlik [347] => | vydavatel = Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.Literární ceny [348] => | datum_přístupu = 2014-10-29 [349] => | url = http://www.ucl.cas.cz/ceny/?o=1522 [350] => }} [351] => {{Citace monografie [352] => | příjmení = Reiser [353] => | jméno = Max [354] => | titul = Rabbinische Weisheit : eine Sammlung talmudischer Sentenzen, Sprüche, Maximen und Erzählungen für Schule und Haus [355] => | vydání = 1 [356] => | vydavatel = Wendelin Stanhauser [357] => | místo = Pilsen [358] => | rok = 1885 [359] => | počet stran = 32 [360] => | url = http://sammlungen.ub.uni-frankfurt.de/freimann/content/titleinfo/1169815 [361] => }} [362] => {{Citace monografie [363] => | příjmení = Reiser [364] => | jméno = Max [365] => | titul = Ha-chida = Räthsel in hebräischer Sprache und Schrift mit deutscher Uibersetzung für Lehrende und Lernende in Schule und Haus. Beitrag zur Belebung der hebr. Sprache - praktische Anleitung zur Lösung der hebräischen Räthsel [366] => | vydavatel = Wendelin Steinhauser [367] => | místo = Pilsen [368] => | rok = 1884 [369] => | počet stran = 12 [370] => | url = http://aleph.nkp.cz/publ/skc/005/41/95/005419595.htm [371] => | datum přístupu = 2014-11-04 [372] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200825173045/http://aleph.nkp.cz/publ/skc/005/41/95/005419595.htm [373] => | datum archivace = 2020-08-25 [374] => | nedostupné = ano [375] => }} {{Wayback|url=http://aleph.nkp.cz/publ/skc/005/41/95/005419595.htm |date=20200825173045 }} [376] => {{Citace monografie [377] => | příjmení = Reiser [378] => | jméno = Max [379] => | titul = anshe ḥayl : Biedermänner! [380] => | vydání = 1 [381] => | vydavatel = Wendelin Steinhauser [382] => | místo = Pilsen [383] => | rok = 1891 [384] => | počet stran = 25 [385] => | url = http://sammlungen.ub.uni-frankfurt.de/freimann/content/titleinfo/1136051 [386] => }} [387] => {{Citace monografie [388] => | titul = Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, 1448 - N 1875-1908, 1910-1929, 1932-1935 O 1862-1937 Z 1864-1937 [389] => | vydavatel = Národní archiv [390] => | místo = [391] => | rok = [392] => | počet stran = [393] => | strany = 296 (294) [394] => | url = http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1107969&reproId=3721330 [395] => | datum přístupu = 2014-11-04 [396] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141104150900/http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1107969&reproId=3721330 [397] => | datum archivace = 2014-11-04 [398] => | nedostupné = ano [399] => }} {{Wayback|url=http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1107969&reproId=3721330 |date=20141104150900 }} [400] => {{Citace elektronické monografie [401] => | titul = Historie [402] => | url = http://www.okula.cz/okula/historie.html [403] => | vydavatel = OKULA Nýrsko [404] => | datum vydání = [405] => | datum přístupu = 2020-04-03 [406] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200220124318/http://www.okula.cz/okula/historie.html [407] => | datum archivace = 2020-02-20 [408] => | nedostupné = ano [409] => }} [410] => [411] => [412] => == Literatura == [413] => * {{Citace monografie|příjmení = Kolektiv|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Nýrsko ve století proměn|vydání =1 |vydavatel = Občanské sdružení Vlastivědné muzeum v Nýrsku|místo = Klatovy|rok = 2002|počet stran = 39|strany = |isbn = 80-239-5656-6}} [414] => * {{Citace monografie|příjmení = Kříž|jméno = Martin|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Nýrsko: toulky minulostí města|vydání = 1|vydavatel = Arkáda|místo = |rok = 2003|počet stran = 79|strany = |isbn = 80-254-9694-5}} [415] => [416] => == Externí odkazy == [417] => * {{Commonscat}} [418] => * {{NK ČR|ge130282|věc=ano}} [419] => * {{Oficiální web}} [420] => * {{RÚIAN}} [421] => * [http://www.sumavanet.cz/nyrsko Nýrsko a okolí] [422] => [423] => {{Části české obce}} [424] => {{Okres Klatovy}} [425] => {{Autoritní data}} [426] => {{Portály|Česko|Geografie}} [427] => [428] => [[Kategorie:Nýrsko| ]] [429] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [430] => [[Kategorie:Města v okrese Klatovy]] [431] => [[Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině]] [432] => [[Kategorie:Sídla na Šumavě]] [433] => [[Kategorie:Sídla na Úhlavě]] [434] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [435] => [[Kategorie:Obce v okrese Klatovy]] [436] => [[Kategorie:Obce v Sudetech]] [437] => [[Kategorie:Místní akční skupina Ekoregion Úhlava]] [438] => [[Kategorie:Sdružení obcí Úhlava]] [] => )
good wiki

Nýrsko

Nýrsko je západočeské město ležící v Pošumaví v okrese Klatovy (Plzeňský kraj) přibližně deset kilometrů od hranic s Německem. Městem protéká řeka Úhlava.

More about us

About

Toto město, s bohatou historií sahající do 13. století, je známé svými historickými památkami a přátelskou atmosférou, která vítá návštěvníky i místní obyvatele. Nýrsko se může pochlubit několika architektonickými skvosty, jako je půvabný kostel svatého Václava, který je oblíbeným cílem nejen pro turisty, ale také pro místní, kteří si váží jeho historického významu. Město je rovněž obklopeno malebnou krajinou, což nabízí skvělé možnosti pro turistiku a cykloturistiku. Přírodní rezervace a okolní lesy lákají k objevování a poskytují prostor pro aktivní trávení volného času. Místní komunita je silná a soudržná, což se projevuje v různých kulturních a společenských akcích, které se zde pravidelně konají. Nýrsko se pyšní živou atmosférou, kde se prolínají tradice s moderním životem. Život zde je v mnoha ohledech inspirativní a podporuje zdravé mezilidské vztahy. Ve městě najdete také moderní infrastrukturu, která zahrnuje různé obchody, restaurace a služby, což z Nýrska činí atraktivní místo pro život i turistiku. Obyvatelé města si cení své přírody, kultury a tradic, což vytváří harmonické prostředí, ve kterém se lidé cítí dobře a kde mají možnost se rozvíjet. Přestože Nýrsko čelí výzvám, jako je ochrana životního prostředí a potřeba udržitelného rozvoje, místní obyvatelé se aktivně zapojují do různých iniciativ, které podporují ekologickou svobodu a komunitní spolupráci. Díky těmto snahám má Nýrsko pozitivní budoucnost, v níž se harmonicky spojuje tradice s inovacemi.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hamry (okres Klatovy)','Janovice nad Úhlavou','Druhá světová válka','Zelená Lhota','Dešenice','Zadní Chalupy','Železná Ruda','Místní národní výbor','Německo','Josef Blau','brýle','Klatovy'

Brýle

Dešenice

Klatovy

Německo