Array ( [0] => 14781687 [id] => 14781687 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nacismus [uri] => Nacismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Nacismus, známý také jako nacionální socialismus, je ideologie, která vznikla v Německu v 20. století. Jejím hlavním představitelem a tvůrcem byl Adolf Hitler. Nacismus propaguje myšlenku nadřazenosti a superiority árijské rasy nad ostatními rasami. Tato ideologie věří v nutnost rasové čistoty a odmítá jakékoliv projevy liberalizmu, demokracie či rovnosti mezi lidmi. Nacisté se snažili o sjednocení všech Němců pod jednou silnou vládou, která by vedla válku za dobytí životního prostoru pro národ Němců. Hlavním cílem nacistů bylo vybudovat rasově čistý stát bez židů, Romů a dalších skupin považovaných za podřadné. Pro dosažení těchto cílů nacisté prováděli systematické pronásledování, diskriminaci a vyhlazování těchto skupin. Nacistický režim se vyznačoval brutálním potlačováním politických odpůrců, omezováním svobod a silnou státní kontrolou nad ekonomikou a kulturou. Nacisté také prováděli eugeniku a sterilizaci lidí považovaných za "geneticky vadné". Jedním z nejtemnějších aspektů nacismu je jeho genocida, kterou provedli během druhé světové války. Během holocaustu nacisté organizovali a prováděli masové vyhlazování šesti milionů Židů a dalších milionů lidí, kteří byli označeni za nepřátele nebo "geneticky vadné". Nacismus byl po druhé světové válce uznán za zločinecké a barbarství proti lidskosti. Významní nacističtí vůdci byli souzeni a odsouzeni k trestu smrti nebo dlouhodobému vězení. Nacismus je důležitou kapitolou světových dějin a varováním před extrémní ideologií, která způsobila obrovské utrpení a ztráty lidských životů. [oai] => Nacismus, známý také jako nacionální socialismus, je ideologie, která vznikla v Německu v 20. století. Jejím hlavním představitelem a tvůrcem byl Adolf Hitler. Nacismus propaguje myšlenku nadřazenosti a superiority árijské rasy nad ostatními rasami. Tato ideologie věří v nutnost rasové čistoty a odmítá jakékoliv projevy liberalizmu, demokracie či rovnosti mezi lidmi. Nacisté se snažili o sjednocení všech Němců pod jednou silnou vládou, která by vedla válku za dobytí životního prostoru pro národ Němců. Hlavním cílem nacistů bylo vybudovat rasově čistý stát bez židů, Romů a dalších skupin považovaných za podřadné. Pro dosažení těchto cílů nacisté prováděli systematické pronásledování, diskriminaci a vyhlazování těchto skupin. Nacistický režim se vyznačoval brutálním potlačováním politických odpůrců, omezováním svobod a silnou státní kontrolou nad ekonomikou a kulturou. Nacisté také prováděli eugeniku a sterilizaci lidí považovaných za "geneticky vadné". Jedním z nejtemnějších aspektů nacismu je jeho genocida, kterou provedli během druhé světové války. Během holocaustu nacisté organizovali a prováděli masové vyhlazování šesti milionů Židů a dalších milionů lidí, kteří byli označeni za nepřátele nebo "geneticky vadné". Nacismus byl po druhé světové válce uznán za zločinecké a barbarství proti lidskosti. Významní nacističtí vůdci byli souzeni a odsouzeni k trestu smrti nebo dlouhodobému vězení. Nacismus je důležitou kapitolou světových dějin a varováním před extrémní ideologií, která způsobila obrovské utrpení a ztráty lidských životů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => [[Soubor:Flag of German Reich (1935–1945).svg|náhled|Vlajka [[Nacistické Německo|Třetí říše]], symbol nacistické ideologie]] [2] => '''Nacionální socialismus''' ({{vjazyce2|de|''Nationalsozialismus''}}), zkráceně '''nacismus''', je [[krajní pravice|krajně pravicová]]M. Bastl, M. Mareš a kol.: ''Krajní pravice a krajní levice v ČR.'' Grada : Praha, 2011, {{ISBN|978-80-247-3797-3}}, s. 140{{Citace monografie | příjmení = Fritzsche | jméno = Peter | titul = Germans into Nazis | url = https://archive.org/details/germansintonazis00frit | vydavatel = Harvard University Press | místo = Cambridge | rok = 1998 | isbn = 978-0674350922 | jazyk = anglicky}}{{Citace monografie | příjmení = Eatwell | jméno = Roger | titul = Fascism, A History | vydavatel = Penguin Books | místo = New York | rok = 1997 | isbn = 978-0140257007 | jazyk = anglicky | strany = xvii–xxiv, 21, 26–31, 114–40, 352}}{{Citace sborníku | příjmení = Griffin | jméno = Roger | titul = Revolution from the Right: Fascism | příjmení_sestavitele = Parker | jméno_sestavitele = David | sborník = Revolutions and the Revolutionary Tradition in the West 1560-1991 | vydavatel = Routledge | místo = London | rok_vydání = 2000 | isbn = 978-0415172950 | strany = 185–201 | jazyk = anglicky}} [[Totalitarismus|totalitní]] [[ideologie]], forma [[Fašismus|fašismu]],{{Citace monografie [3] => | příjmení = Spielvogel [4] => | jméno = Jackson J. [5] => | příjmení2 = [6] => | jméno2 = [7] => | titul = Hitler and Nazi Germany: A History [8] => | url = https://archive.org/details/hitlernazigerman0000spie_m7q6 [9] => | vydání = [10] => | vydavatel = Routledge [11] => | místo = New York [12] => | rok vydání = 1996 [13] => | počet stran = [14] => | strany = [https://archive.org/details/hitlernazigerman0000spie_m7q6/page/1 1] [15] => | isbn = 9780131924697 [16] => | poznámka = – „Nazism was only one, although the most important, of a number of similar-looking fascist movements in Europe between World War I and World War II.“ [17] => }}{{Citace monografie [18] => | příjmení = Kotlán [19] => | jméno = Pavel [20] => | titul = Demokracie ve stínu: extremismus, terorismus, fašismus, komunismus [21] => | vydavatel = Institut vzdělávání SOKRATE [22] => | místo = Praha [23] => | rok vydání = 2003 [24] => | počet stran = 173 [25] => | strany = 54 [26] => | isbn = 9788086572079 [27] => | poznámka = – „Zpravidla se vychází z charakterizace nacismu. Buď jsou obě hnutí považována za natolik podobná, že patří pod hlavičku fašismus nebo je nacismus pojímán jako radikální forma fašismu.“ [28] => }} oficiálně uplatňovaná [[Diktatura|diktaturou]] v [[Nacistické Německo|Německu]] v letech [[1933]]–[[1945]] (tzv. [[Nacistické Německo|Třetí říše]]) prostřednictvím ''Národně socialistické německé dělnické strany'' (''Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei'', ''[[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]'') vedené [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]]. [29] => [30] => Ottova encyklopedie uvádí pro heslo nacismus ([[národní socialismus]]), že jde o totalitní ideologii založenou na vypjatém [[Nacionalismus|nacionalismu]], [[rasismus|rasismu]], prvcích [[Socialismus|socialismu]], [[Militarismus|militarismu]] a [[Antisemitismus|antisemitismu]].{{Citace monografie [31] => | rok = 2004 [32] => | titul = Ottova encyklopedie A-Ž [33] => | vydání = 1 [34] => | vydavatel = Ottovo nakladatelství [35] => | místo = Praha [36] => | stran = 1144 [37] => | isbn = 80-7360-014-5 [38] => | strany = 660 [39] => }} Richard J. Evans ohledně slova „socialismus“ v názvu argumentuje, že reálná politika nacistů a jejich postoje neměly se socialismem v tradičně [[Levice|levicovém]] pojetí nic společného.{{Citace monografie [40] => | příjmení = Evans [41] => | jméno = Richard J. [42] => | titul = The Coming of the Third Reich [43] => | url = https://archive.org/details/isbn_9781594200045 [44] => | vydavatel = Penguin [45] => | místo = Německo [46] => | rok vydání = 2004 [47] => | počet stran = 622 [48] => | isbn = 9780141009759 [49] => }} [50] => [51] => [[Neonacismus]] je souhrnné označení pro krajně pravicová hnutí v různých zemích inspirujících se nacismem. Slovo ''nacismus'' a odvozené se také používají jako [[Pejorativum|pejorativní]] označení přirovnávající kritizovaného k hitlerovskému Německu, např. [[Godwinův zákon|v internetových diskusích]]. [52] => [53] => == Charakteristika a vývoj nacismu == [54] => Nacismus vznikl spojením koncepce fašistického [[stát]]u (zahrnující vůdcovský princip) a rasistických teorií o nadřazenosti árijské rasy a o [[pokrok]]u skrze konflikt mezi vyšší a nižší rasou, řešený podrobením či likvidací nižší rasy. Nacistická ideologie dále čerpá z antikapitalistického socialismu, přivlastňuje si prvky [[Kolektivismus|kolektivismu]] či sociální demagogie (vyhovující nižším vrstvám), antibolševismu (vyhovující vyšším vrstvám), nacionalismu (umožňující získat podporu [[Konzervatismus|konzervativních]] sil) a antisemitismu. [[Filosofie|Filosofická]] podstata nacismu obsahuje prvky výrazného [[Iracionalismus|iracionalismu]], [[Okultismus|okultismu]] a [[Esoterismus|esoterismu]].{{Fakt/dne|20100222205713}} Ottova encyklopedie uvádí pro heslo nacismus (národní socialismus), že jde o totalitní ideologii založenou na vypjatém nacionalismu, rasismu, prvcích socialismu, militarismu a antisemitismu. [55] => [56] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 137-004055, Eger, Besuch Adolf Hitlers.jpg|náhled|200px|Sudetští Němci v Chebu vítají [[Heil Hitler|nacistickým pozdravem]] vůdce NSDAP Adolfa Hitlera]] [57] => Mezi nejvýznamnější nacistické teoretiky lze zařadit [[Rudolf Jung|Rudolfa Junga]] – autora názvu této ideologie a knihy Der Nationale Sozialismus, [[Ernst Huber|Ernsta Hubera]] a Adolfa Hitlera. Během svého pobytu ve vězení roku [[1924]] napsal Hitler autobiografii ''[[Mein Kampf]]'', ve které definoval některé klíčové vlastnosti nacistické ideologie. [58] => [59] => Program národních socialistů z roku [[1920]] obsahoval řadu dvojznačných prvků jako zrušení bezpracných příjmů, konfiskaci válečných zisků, znárodnění [[monopol]]ů, rozdělení [[zisk]]ů z monopolů, rozsáhlou podporu ve stáří, znárodnění obchodních domů, konfiskace půdy pro veřejné účely bez náhrady, zrušení [[úrok]]ů za pozemkové půjčky, podpora nadaných dětí chudých rodičů, povinné cvičení a sport atp. O nich však není snadné rozhodnout, zda mají být interpretovány socialisticky nebo spíše jako projev úcty k archaickým hodnotám, jako inspiraci předmoderními, zejména antickými společnostmi. Od tradičních forem socialismu – značně internacionálního postoje – odlišoval národní socialismus vypjatý nacionalismus. Dle Hitlerova [[Mein Kampf]]u: „V rudé vidíme socialismus našeho hnutí, v bílé myšlenku nacionalismu a ve svastice poslání boje za vítězství árijského člověka.“ {{Citace monografie [60] => | příjmení = Muravchik [61] => | jméno = Joshua [62] => | rok = 2003 [63] => | titul = Nebe na zemi: vzestup a pád socialismu [64] => | vydání = 1 [65] => | vydavatel = BB art [66] => | místo = Praha [67] => | počet stran = 375 [68] => | isbn = 80-7341-016-8 [69] => | strany = 143–144 [70] => }} Hitler chtěl však zničit marxismus a tvrdil, že mezi marxismem a socialismem existují rozdíly. Sám však roku [[1934]] připustil, že: „Národní socialismus převzal od každého z obou táborů samotnou myšlenku, která ho charakterizuje – národní odhodlání z buržoazní tradice a vitální, tvůrčí socialismus z marxistického učení.“ Muravchik, s. 153 [71] => [72] => Po roce [[1933]], kdy se NSDAP dostala k moci a Adolf Hitler se stal říšským kancléřem, nacistická strana plně podpořila fašistickou koncepci vytvořením absolutní moci státu a vůdce (''Führera''), rasovou politiku a agresivní zahraniční politiku. Ta nakonec byla příčinou [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Po uchopení moci zůstala část hospodářství v soukromých rukou, ale pod státní kontrolou v podobě čtyřletých plánů (napodobenina sovětských pětiletek). Byla zavedena sociální opatření a podporován rovnostářský a polovojenský národní étos. Hitler sám razil heslo: rovnost všech rasových Němců. Legální rozdíl mezi dělníkem a úředním stavem byl zrušen a docházelo ke glorifikaci [[dělník]]a.Muravchik, s. 154 Po roce [[1939]] došlo k socializaci hospodářství a zavedení centrálního plánování.{{Citace monografie [73] => | příjmení = Eucken [74] => | jméno = Walter [75] => | rok = 2004 [76] => | titul = Zásady hospodářského řádu [77] => | vydání = 1 [78] => | vydavatel = Liberální institut [79] => | místo = Praha [80] => | počet stran = 500 [81] => | isbn = 80-86389-32-4 [82] => }} s. 119–160 a 169 [83] => [84] => Pronikání nacionalistických prvků do socialistického myšlení pomohl i [[marxismus|marxista]] [[Werner Sombart]], který považoval válku [[Německo|Německa]] s [[Spojené království|Británií]] za nevyhnutelnou. ''Válečnický národ Němců'', dle Sombarta, ''musí porazit anglickou obchodnickou civilizaci''. Jednotlivec by měl, podle Sombarta, obětovat své štěstí i život ''životu státu a lidu''. [85] => [86] => Nacismus byl po skončení druhé světové války postaven mimo zákon, jeho ideologie však stále přežívá, nebo je dokonce obnovována (viz [[neonacismus]]). [87] => [88] => == Politika NSDAP == [89] => {{Podrobně|Program NSDAP}} [90] => [[Soubor:Pflichten der polen.jpg|náhled|Plakát z roku 1940: Hrozba trestu smrti pro [[Totální nasazení|nuceně nasazené]] polské muže a ženy za pohlavní styk s Němci]] [91] => [92] => === Sociální politika === [93] => Socialistické kořeny NSDAP reprezentovala v počátcích hnutí nejzřetelnější skupina okolo bratrů [[Otto Strasser|Otty Strassera]] a [[Gregor Strasser|Gregora Strassera]], která požadovala vyvlastnění velkých podniků a nesouhlasila s Hitlerovou ekonomickou politikou, která byla spíše středová. Hitler jistou dobu s touto skupinou spolupracoval (zpočátku mu ani nic jiného nezbývalo, protože byla mocnější než jeho vlastní frakce), poté, co dosáhl převahy ([[1926]]) ji ještě nějakou dobu toleroval, nakonec však nechal Strassera a jeho nejbližší ze strany vyloučit ([[1930]]). Otto Strasser poté založil stranu Revolučních národních socialistů. K levicově orientovaným nacistům Strasserovy skupiny patřil původně i [[Joseph Goebbels]], který ji však v roce 1926 opustil a připojil se k Hitlerově skupině (nicméně některé názory si udržel).Antonín Klimek: ''30.1.1933. Nástup Hitlera k moci'', Havran, Praha 2003, {{ISBN|80-86515-28-1}} [94] => [95] => Roku [[1923]] osvětlil Hitler v interview s [[Georg Sylvester Viereck|Georgem Sylvesterem Viereckem]] své vnímání komunismu a socialismu. ''„Komunismus není Socialismus. Marxismus není socialismus. (…) Socialismus je antický Aryan, germánská instituce. Naši germánští předci drželi jistou půdu dohromady. Oni kultivovali ideu veřejného blaha. (…) Socialismus na rozdíl od marxismu nezavrhuje [[soukromé vlastnictví]]. Na rozdíl od marxismu nezahrnuje popření osobnosti a na rozdíl od marxismu je patriotický.“'' Prohlašoval, že klidně by svou stranu mohl nazvat i Liberální strana.http://www.guardian.co.uk/theguardian/2007/sep/17/greatinterviews1 Hitler také říkal, že plně podporuje soukromé vlastnictví a že základem je soukromá iniciativa, kterou je nutno podporovat.Hitler, A.; transl. Norman Cameron, R. H. Stevens; intro. H. R. Trevor-Roper (2000). „March 24, 1942“. Hitler's Table Talk, 1941–1944: His Private Conversations. Enigma Books. pp. 162–163. {{ISBN|1-929631-05-7}}. [96] => [97] => Hitler sám razil heslo, že rasy jsou si nerovné, rovnost liberálního stylu je židovským vynálezem a že rovnost Němců spočívá „ve formě, jakou jednotlivec plní své povinnosti.“Mein Kampf, 2. kapitola Stát Byla zavedena sociální opatření a podporován socialistický a rovnostářský národní étos s výjimkou těch, kteří byli neárijské krve. Hitler sám razil heslo: rovnost všech rasových Němců. Legální rozdíl mezi dělníkem a úředním stavem byl zrušen a docházelo ke glorifikaci [[dělník]]a. Ve skutečnosti po nástupu nacismu dělníkům byla omezována jejich práva a informovanost a byla posilována práva zaměstnavatelů.http://libcom.org/library/workers-opposition-nazi-germany-tim-mason [98] => Podobné tendence se vyskytly i ve fašistické [[Itálie|Itálii]], kde došlo k zákazu [[stávka|stávek]] veřejných zaměstnanců a stávek s politickými cíli a fašistické odborové svazy byly prohlášeny za jediné legální zástupce zaměstnanců,s. 147 a v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]: ''„Uvážíme-li pramálo dobrovolný charakter práce kolchozníků a omezení, jakým byli vystaveni sovětští dělníci, lze vyslovit pochybnosti o tom, že se tu rodil nový, nejsvobodnější společenský řád na světě. Logika modernizace (…) musela vést k státně monopolistickému zacházení s pracovními silami a s jejich sociálními podmínkami.“''{{Citace monografie [99] => | příjmení = Švankmajer [100] => | jméno = Milan aj [101] => | rok = 2004 [102] => | titul = Dějiny Ruska [103] => | vydání = 4. rozš. vyd [104] => | vydavatel = Lidové noviny [105] => | místo = Praha [106] => | počet stran = 574 [107] => | isbn = 80-7106-658-3 [108] => | strany = 374 [109] => }} [110] => [111] => Dle Jiřího Hájka Hitler: ''„…sociální složku svého učení (vytvoření zdravých sociálních poměrů) převzal tak, jak stojí a leží od zakladatele křesťanskosociálního hnutí dr. [[Karl Lueger|Luegera]], přičemž však Luegera ‚zdokonalil‘ tím, že z jeho koncepce sociální otázky důsledně vymýtil všechny křesťanské motivace. Ty nahradil nacionalisticko-antisemitským programem další jím uznávané autority, [[Georg von Schönerer|George von Schönerera]], zakladatele ‚Všeněmeckého hnutí‘ a hnutí ‚Pryč od Říma‘.“''{{Citace monografie [112] => | příjmení = Hitler [113] => | jméno = Adolf [114] => | rok = 2000 [115] => | titul = Hitlerův Mein Kampf: z bible německého nacionálního socialismu s komentářem Jiřího Hájka [116] => | vydání = 2 [117] => | vydavatel = Dialog [118] => | místo = Liberec [119] => | stran = 221 [120] => | isbn = 80-86218-37-6 [121] => | strany = 35 [122] => }} [123] => [124] => === Ekonomická politika === [125] => V Německu došlo k: ''„…politice plné zaměstnanosti od roku 1933 a k hospodářské politice centrálního řízení hospodářského procesu po roce 1936.“''. Přičemž rozdíl například oproti Sovětskému svazu byl: '' „Centrálně administrativní řízení hospodářského procesu může sice být spojeno s kolektivním vlastnictvím, jak je tomu v Rusku od roku 1928, toto spojení však není nutné. V Německu (…) převládalo dále soukromé vlastnictví výrobních prostředků, zemědělské a průmyslové podniky nadále patřily převážně soukromým osobám a společnostem. Soukromí vlastníci ale mohli s výrobními prostředky nakládat jen v omezeném rozsahu. (…) Hospodářské mocenské organizace, soukromé i veřejnoprávní, se navzájem prolnuly (…) Německý i ruský hospodářský řád z roku 1942 by potom byl řádem, v němž dominovaly monopoly ve všech výrobních odvětvích.“''EUCKEN 2004, s. 111, 117 a 154 Nacismus nerušil soukromé vlastnictví a byl od začátku podporován německými velkoprůmyslníky. Soukromé firmy měly čerpat velké zisky i z de facto zavedeného [[otrokářství]]. S nacismem spolupracovali a sympatizovali také zahraniční multimilionáři, jako například [[Henry Ford]], kteří mu vyjadřovali dlouhou dobu otevřenou podporu. Mnoho dnešních velmi známých soukromých firem ([[Siemens AG|Siemens]], [[Krupp]], [[AEG]], [[I. G. Farben]] atd.) získalo svou velkou pozici soukromým podnikáním v [[nacistické Německo|nacistickém Německu]].http://www.cracked.com/article_15767_third-reich-to-fortune-500-five-popular-brands-nazis-gave-us.html Ve skutečnosti nucená práce však byla daleko od financování soukromých firem, byla to redistribuce od zotročených [[Židé|Židů]], [[Poláci|Poláků]], [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a jiných ke státu jako celku. 60 až 70 % mezd placených této nucené práci firmami bylo odvedeno státu. Mezi lety [[1941]] až [[1945]] to bylo 13 miliard říšských marek. {{Citace monografie [126] => | příjmení = Palmer [127] => | jméno = Tom G. [128] => | rok = 2012 [129] => | titul = Bismarck’s Legacy. [In: After the Welfare State] [130] => | vydání = 1 [131] => | vydavatel = Students for Liberty [132] => | místo = Arlington [133] => | isbn = 978-0-89803-171-3 [134] => | url-access = registration [135] => | url = https://archive.org/details/afterwelfarestat0000unse [136] => }} s. 147 a 148 Jiný pramen uvádí, že pracovní nasazení vězňů řídil státní úřad hlavní hospodářské správy SS, jenž průmyslu účtoval mezi třemi a šesti markami za vězně a den – vzhledem k podprůměrnému pracovnímu výkonu vězňů mnohé podniky tyto částky odmítaly jako přehnané.{{Citace monografie [137] => | příjmení = Frei [138] => | jméno = Norbert [139] => | rok = 2015 [140] => | titul = Stát pod taktovkou vůdce [141] => | vydání = 1. [142] => | vydavatel = Knižní klub [143] => | místo = Praha [144] => | isbn = 978-80-242-4644-4 [145] => }} s. 159 [146] => [147] => Po uchopení moci zůstala velká část hospodářství v soukromých rukou, ale pod státní kontrolou v podobě čtyřletých plánů.Muravchik, s. 154 Občas se uvádí, že šlo o napodobeninu pětiletek ze SSSR, ale ty byly v plně zestátněné ekonomice, které fungovala úplně jinak. To se netýkalo první sovětské pětiletky (od roku [[1928]]), protože kolektivizace vesnice byla dovršena teprve v průběhu let [[1930]] až [[1931]].Švankmajer 2004, s. 373 Ekonomika Sovětského svazu a ekonomika v zemích střední a východní Evropy po roce [[1947]] byly řízeny v letech 1947 až [[1949]] pomocí jednoletých až trojročních plánů obnovy, které se staly základem pro pozdější centrální plánování chodu celých ekonomik v podobě pětiletých plánů. V některých těchto zemí ([[Polsko]] a [[Maďarsko]]) zůstala zachována možnost mít soukromou živnost a také samostatně hospodařit v zemědělství.{{Citace monografie [148] => | příjmení = Žídek [149] => | jméno = Libor [150] => | rok = 2009 [151] => | titul = Dějiny světového hospodářství [152] => | vydání = 2 [153] => | vydavatel = Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk [154] => | místo = Plzeň [155] => | stran = 397 [156] => | isbn = 978-80-7380-184-7 [157] => }} s. 347 Pouze však v NDR existovalo významné soukromé vlastnictví části výrobních faktorů až do roku [[1972]], kdy bylo znárodněno 2 568 soukromých podniků a 5 600 podniků se státní účastí. Dříve se tyto podniky podílely na výrobě textilních výrobků 25 %, obuvnického a kuřáckého zboží 30 % a krejčovských potřeb 40 %. Existoval zde například soukromý textilní a potravinářský průmysl.{{Citace monografie [158] => | příjmení = Szobi [159] => | jméno = Pavel [160] => | rok = 2012 [161] => | titul = Vliv odstranění soukromého podnikání na nabídku spotřebního zboží v NDR v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. [In: Hospodářské dějiny novověku] [162] => | vydání = 1 [163] => | vydavatel = Set Out [164] => | místo = Davle [165] => | isbn = 978-80-86277-73-8 [166] => }} s. 167, 164 a 163 [167] => [168] => Zasahování státu do ekonomiky jen v případě potřeby řešení ekonomických a sociálních problémů – takzvaná [[direktivní ekonomika]], podobná současné smíšené ekonomice.''[http://www.odpor.org/files/Německá%20ekonomická%20politika.pdf Německá ekonomická politika] {{Wayback|url=http://www.odpor.org/files/N%C4%9Bmeck%C3%A1%20ekonomick%C3%A1%20politika.pdf |date=20160314015216 }}'' Skutečnost však byla jiná a v době vlády nacionálních socialistů v Bavorsku: ''„Hospodářský rozmach nepřinášel jen pozitivní nálady, neboť státní úřady také svévolně likvidovaly soukromý majetek. Před vypuknutím války tak naprostá většina bavorských průmyslníků vlastnila jen podílová práva svých továren, již však neovládala výrobu.“''{{Citace monografie [169] => | příjmení = Novotný [170] => | jméno = Lukáš [171] => | rok = 2012 [172] => | titul = Bavorsko [173] => | vydání = 1 [174] => | vydavatel = Filozofická fakulta UJEP a nakladatelství Libri [175] => | místo = Praha [176] => | stran = 175 [177] => | isbn = 978-80-7277-458-6 [178] => }} s. 104–105 V (celém) Německu socializace hospodářství postoupila tak, že sice: „…převládalo dále soukromé vlastnictví výrobních prostředků, zemědělské a průmyslové podniky nadále patřily převážně soukromým osobám a společnostem. Soukromí vlastníci ale mohli s výrobními prostředky nakládat jen v omezeném rozsahu.“{{Citace monografie [179] => | příjmení = Eucken [180] => | jméno = Walter [181] => | rok = 2004 [182] => | titul = Zásady hospodářského řádu [183] => | vydání = 1 [184] => | vydavatel = Liberální institut [185] => | místo = Praha [186] => | stran = 500 [187] => | isbn = 80-86389-32-4 [188] => }} s. 111, 117 a 154Posudky o přijetí do [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] braly také v potaz postoje k dělnictvu.{{Citace monografie [189] => | rok = 2011 [190] => | titul = XI. svatováclavské mezinárodní setkání v Jeseníku: Historie textilního průmyslu na Jesenicku: kolektivní monografie [191] => | vydání = 1 [192] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum Jesenicka a Zemský archiv Opavě - Státní okresní archiv Jeseník [193] => | místo = Jeseník [194] => | stran = 96 [195] => | isbn = 978-80-87496-01-5 [196] => }} s. 49 a 57 Někteří podnikatelé se také podíleli na odboji proti nacismu.{{Citace monografie [197] => | příjmení = Myška [198] => | jméno = Milan a kol [199] => | rok = 2003 [200] => | titul = Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska [201] => | vydání = 1 [202] => | vydavatel = Ostravská univerzita [203] => | místo = Ostrava [204] => | stran = 520 [205] => | isbn = 80-7042-612-8 [206] => }} s. 80, 81, 339 a 514 [207] => Došlo k omezení zahraničního obchodu, upřednostnění ovládnutí nového trhu před přizpůsobením se mu.Alexander J. De Grand, ''Fascist Italy and Nazi Germany'', Routledge, 1995. pp. 60–61 [208] => Nacismus – ekonomická politika [209] => Nacionálně socialistický podobně jako sovětský systém socialismu spočívaly na tom faktu, že vláda má plnou kontrolu nad výrobou. Rozhoduje, co bude vyráběno a jak. Přiděluje každému jedinci podíl spotřebního zboží pro jeho [[spotřeba|spotřebu]]. Ale je zde rozdíl mezi těmito dvěma systémy – ačkoliv se netýká podstaty rysů socialismu. Sovětský model socialismu je čistě byrokratický. Všechna ekonomická podnikání jsou odděleními vlády, podobně jako správa armády a poštovního systému. Každá [[továrna]], obchod nebo [[farma]] stojí ve stejném vztahu k nadřízené centrální organizaci, jako poštovní úřad k ministerstvu pošty. Nacistický model se lišil od sovětského v tom, že (zdánlivě a nominálně) udržuje soukromé vlastnictví způsobu produkce a drží si vzezření řádných cen, mezd a trhů. Nicméně zde nejsou již dále podnikatelé, ale jen vedoucí závodů (Betriebsführer). Tito obchodní vedoucí provádějí nákupy a prodeje, platí pracovníky, dělají dluhy, a platí úroky a amortizaci. Neexistuje zde pracovní trh; [[mzda|mzdy]] a [[plat]]y jsou určeny vládou. Vláda říká obchodním vedoucím, co a jak produkovat, za jakou cenu a od koho nakupovat, za jakou cenu a komu prodávat. Vláda předpisuje komu a za jakých podmínek kapitalisté musí svěřit svoje fondy a kde a za jaké mzdy musí pracující pracovat. Tržní směna byla jen klam. Všechny ceny, mzdy a míry úroků byly určeny centrální autoritou. Byly cenami, mzdami a úrokovými měrami jen, co do vzhledu; v realitě byl jenom tendencemi v kvantitativních popisech vládních příkazů. Vláda, ne spotřebitelé, řídila produkci. To je socialismus s vnějším vzezřením kapitalismu. Některá označení kapitalistické tržní ekonomiky zůstaly, ale znamenají něco zcela jiného než to, co znamenají v opravdové tržní ekonomice.{{Citace monografie [210] => | příjmení = Mises [211] => | jméno = Ludwig von [212] => | odkaz na autora = Ludwig von Mises [213] => | rok = 2010 [214] => | titul = Omnipotent Government The Rise of the Total State and Total War. [215] => | vydavatel = Liberty Fund a Mises Institute [216] => | místo = Indianopolis [217] => }} s. 55–56 [218] => [219] => I zemědělství bylo podrobeno všezahrnující moci státu. Byl zaveden nově centralizovaný odbyt produktů (od roku 1933) organizovaný RNS (Reichsnährstand), zamýšlený jako opatření ke zvýšení výnosů. Na venkově však budil značný neklid. Výsledkem nacionálně socialistické zemědělské politiky byl agrární producent svázaný sítí paragrafů diktujících předepsané [[plodina|plodiny]], regulované ceny a garantovaný odběr. Říšský ministr výživy a zemědělství [[Richard Walther Darré|R. W. Darré]] převzal vedení 40 tisíc [[zemědělské družstvo|zemědělských družstev]] a koncem května [[1938]] kontrolu nad všemi zemědělskými organizacemi.{{Citace monografie [220] => | příjmení = Frei [221] => | jméno = Norbert [222] => | rok = 2015 [223] => | titul = Stát pod taktovkou vůdce: nacistické panství v letech 1933-1945 [224] => | vydání = 1. vyd [225] => | vydavatel = Knižní klub [226] => | místo = Praha-Litomyšl [227] => | {{ISBN|978-80-242-4644-4}} [228] => }} s. 9, 96 a 72 [229] => [230] => === Financování a podpora průmyslníky === [231] => Ačkoliv byla finanční podpora podnikatelských kruhů zanedbatelná jako faktor v úspěchu NSDAP před rokem 1930 a nebyla důležitá ani potom, průmyslníci si začali všímat NSDAP jako důležité síly v destrukci parlamentního systému. Průmyslníci se měli se stávat vlivnými zejména v letech 1932–1933 v přesvědčování Hindenburga, že Hitler by mohl být v tomto projektu nějak užitečný.''{{Citace monografie [232] => | příjmení = Fullbrook [233] => | jméno = Mary [234] => | rok = 2004 [235] => | titul = A Concise History of Germany [236] => | vydání = 2. [237] => | vydavatel = Cambridge University Press [238] => | místo = Cambridge [239] => }} s. 174 Dle historika Wernera Masera je tvrzení, že těžký průmysl a velkostatkáři dostali k moci jak fašistickou diktaturu [[Benito Mussolini|Mussoliniho]] v Itálii, tak i [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] v Německu, aby na jedné straně zbudovali valy proti nebezpečí bolševické revoluce a na druhé straně zároveň vytvořili expanzní možnosti pro vlastní produkci, otřepanou frází, která pramení z nedostatečných detailních znalostí. Takhle situaci líčily (bez důkazů) například výmarské propagandistické letáky sociální demokracie, například v Mnichově vydávané Thomasem Wimmerem. {{Citace monografie [240] => | příjmení = Maser [241] => | jméno = Werner [242] => | rok = 2014 [243] => | titul = Adolf Hitler: Tak vedl a řídil [244] => | vydání = 1. [245] => | vydavatel = Grada Publishing [246] => | místo = Praha [247] => | stran = 400 [248] => | isbn = 978-80-247-4654-8 [249] => }} s. 318 Podnikatel [[Fridrich Flick]] poslal nacionálním socialistům jen 2,8 % peněz, které vydal na politické účely. S 50 000 markami od Flicka, 250 000 od koncernu IG-Farben a částkou nacházející se někde mezi, kterou daroval průmysl z Porúří v roce 1931, se toho nedalo mnoho počít. Kdyby byl býval Hitler neměl k dispozici měsíční příspěvky od tehdy zhruba 800 000 členů, nebyl by s největší pravděpodobností ve volném souboji sil schopný konkurence. Gustav Krupp bývá považován za velkoprůmyslníka Hitlerovi obzvláště nakloněnému, ale na konci roku 1932 nebyl ochoten se ani zasadit u Hindenburga svým jménem pro Hitlera jako kancléře.{{Citace monografie [250] => | příjmení = Maser [251] => | jméno = Werner [252] => | rok = 2014 [253] => | titul = Adolf Hitler: Tak vedl a řídil [254] => | vydání = 1. [255] => | vydavatel = Grada Publishing [256] => | místo = Praha [257] => | stran = 400 [258] => | isbn = 978-80-247-4654-8 [259] => }} s. 319 Dary věnované politickým stranám v období výmarské republiky představiteli průmyslu a hospodářství byly nakonec směřovány proti Hitlerovi a NSDAP.{{Citace monografie [260] => | příjmení = Maser [261] => | jméno = Werner [262] => | rok = 2014 [263] => | titul = Adolf Hitler: Tak vedl a řídil [264] => | vydání = 1. [265] => | vydavatel = Grada Publishing [266] => | místo = Praha [267] => | stran = 400 [268] => | isbn = 978-80-247-4654-8 [269] => }} s. 320 '' [270] => [271] => === Rasová politika === [272] => {{Podrobně|Nacismus a rasa}} [273] => [[Soubor:Anti-Semitismus 1933.jpg|náhled|vpravo|Antisemitizmus, [[1. duben]] [[1933]] Překlad německého textu: „Němci! Nedejte se! Nekupujte u Židů!“. V reakci na německý ''Ermächtigungsgesetz'' (zákonnou platformu omezující práva židovských obchodníků) začali i Židé podobným způsobem bojkotovat německé zboží; britský [[Daily Express]] na to reagoval: „Židé vyhlásili Německé říši válku!“]] [274] => Jednou zvláštností nacismu bylo členství jednoho jedince ve straně – [[Emil Maurice]], člen [[Schutzstaffel|SS]] a vášnivý antisemita, byl sám původem [[Židé|žid]]. Díky Hitlerově [[protekce|protekci]] však mohl ve straně zůstat, když byly jeho kořeny odhaleny. [275] => * [[Sociální darwinismus]]. [276] => * ''[[Antislavismus]] a [[antisemitismus]]'', který nakonec vyústil v [[holokaust]]. [277] => * ''Teorie nadřazenosti'' ''árijské'' (''germánské'', ''nordické'') rasy, teorie ''nadčlověka'' (nejedná se přímo o nadčlověka ve významu uváděném [[Friedrich Nietzsche|Nietzschem]], ale o vizi přizpůsobenou lépe potřebám nacismu). [278] => * Uplatňování tzv. rasové hygieny, což značí [[genocida|genocidu]], viz např. [[Konečné řešení židovské otázky]] nebo [[Generalplan Ost]]. [279] => {{pahýl část}} [280] => [281] => === Územní nároky === [282] => Obnovení německých hranic v rozsahu před rokem [[1914]], obnovení svrchovanosti německé říše.Požadujeme na základě práva na sebeurčení národů sjednocení všech Němců a vznik Velkého Německa. 1. bod programu NSDAP [283] => [284] => == Řazení nacismu v pravolevém spektru == [285] => Nacismus je řazen mezi [[krajní pravice|ultrapravicové]] směry.Armin Pfahl-Traughber: Rechtsextremismus in der Bundesrepublik. 4. Auflage, Beck, München 2006, {{ISBN|3-406-47244-3}}, S. 14f./Brigitte Bailer-Galanda: Zum Begriff des Rechtsextremismus. In: Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes; zuletzt abgerufen am 2. Juli 2008./Timothy Snyder: Krvavé země – Evropa mezi Hitlerem a Stalinem. Přel. P. Šustrová. Praha : Paseka, 2013 s.35 Tento náhled z politologického hlediska zdůvodnil už Hitlerův současník [[Konrád Heiden|Konrad Heiden]].Konrad Heiden, 1932, A History of National Socialism: Translated from the German – Stránka 158 Vyplývá rovněž z toho, jaké politické strany během své cesty k moci nacismus využíval jako své spojence a představitele jakých politických proudů přednostně potíral a likvidoval. Zatímco konzervativní nacionalisty, sympatizanty předválečné monarchie a klerikály nacisté využili při převzetí moci roku 1933 v koaliční spolupráci či se je i během svého režimu pokoušeli integrovat, velmi negativně byli od počátku zaměřeni především vůči sociálním demokratům, komunistům a levicovým odborům. [286] => [287] => Daná problematika je však obtížně diskutovatelná kvůli neostrosti pojmů [[pravice]] a [[levice]] i posunům jejich vnímání v čase a prostoru. Je potřeba říci, že kontinentální pravicové myšlení (a německé zvláště) si na rozdíl od anglosaského v průběhu 19. století nepřivlastnilo agendu ekonomického [[liberalismus|liberalismu]]. Jeho snahou byla konzervace jádra společenských poměrů fungujících před vznikem Francouzské revoluce 1789 a obhajoba závazného nadindividuálního a mimoracionálního étosu, který tuto společnost legitimizuje. Pravicová diskuse v 19. století dospěla k akcentaci „spontánního řádu“, který není primárně ekonomickým principem, ale má zejména zakotvení v tradicích, nepsané a transhistorické společenské hierarchii, [[monarchismus|monarchistických]], aristokratických nebo jiných elitářských principech. Na přelomu 19. a 20. století, vlivem [[Charles Darwin|Darwinových]] a [[Friedrich Nietzsche|Nietzscheových]] úvah a zvyšující se prestiže přírodních věd byl tento řád obzvláště v Německu interpretován v [[naturalismus|naturalistických]] kategoriích, pomocí [[eugenika|eugenických]] principů, ideologií krve a půdy (Blut und Boden). Rovněž nelze přehlížet vysokou prestiž pojmu státu v německém konzervativním myšlení ([[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Johann Jakob Bachofen]]). Konzervativní pravicové myšlení v románských a zejména ve středoevropských zemích z těchto pozic silně vymezuje vůči individualismu a individuálnímu ekonomickému podnikání ([[laissez-faire]]), vůči opovrženíhodné snaze řešit společenské problémy parlamentarismem a argumentační diskusí, vůči emancipaci nových společenských vrstev (dělnictva, svobodné inteligence, Židů, menších i slovanských národů) a vůči narušování tradiční stavovské hierarchie. Těchto kulturních podnětů svérázně využil i nacismus. [288] => [289] => Ani pojem [[socialismus]] využitý také v názvu a ideologii nacistické strany NSDAP nelze chápat jako jednoznačný projev návaznosti na [[levice|levicové]] dědictví.Klaus Motschmann: Mythos Sozialismus – Von den Schwierigkeiten der Entmythologisierung einer Ideologie, MUT-Verlag, Asendorf 1990 Ve 20. letech 20. století ekonom a politický filosof [[Werner Sombart]] ve svém semináři představil celkem 260 v literatuře doložených pojetí socialismu, od pravicových po levicové.Klaus Motschmann: Mythos Sozialismus(viz výše), s. 25 Samotný pojem socialisté se objevuje v teologické literatuře druhé poloviny 18. století v Itálii, kdy jsou takto nazýváni autoři zpochybňující z rozličných pozic principy přirozeného práva.Willi Albers: Handwörterbuch der Wirtschaftswissenschaft, 1980, S. 4 [290] => Hochspringen Čilou polemiku o socialismus napříč politickým spektrem dokládá v roce 1848 také [[Karl Marx|Marxův]] [[Komunistický manifest]]. Marx zde doporučuje termín [[komunismus]] právě z toho důvodu, že k socialismu se před rokem 1848 běžně jednak hlásilo mnoho konzervativců, v rámci útoku na kapitalismus z pravicových pozic, tak i liberálů usilujících o určitý „kapitalismus s lidskou tváří“.http://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1848/manifest/ch03.htm#s452http://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1848/manifest/ch03.htm#s454 [291] => [292] => === Sporná otázka pravolevé klasifikace nacismu === [293] => Od poloviny [[20. století]] někteří [[Neoliberalismus|neoliberálové]] zpochybňují afinitu nacismu k politické pravici a nacismus řadili na [[levice|levici]] jako [[radikalismus|radikální]] vyústění [[socialismus|socialismu]]: to pro jeho [[komunitarismus]] a státem řízené zásahy do ekonomiky. Mezi prvními tak učinil obhájce [[klasický liberalismus|klasického liberalismu]] [[Friedrich August von Hayek]] v roce [[1944]].HAYEK, Friedrich A.. Cesta do otroctví. [s.l.]: Rozmluvy, 1989. 90 s. {{ISBN|0-946352-65-8}}. Kapitola Úvod, s. 11–13. Hayek odmítal názor, že by nacionální socialismus byl (pravicovou) reakcí na vzestup socialismu. Naopak mínil, že konflikt mezi nacionálními socialisty a ostatními socialistickými silami v Německu byl pouhým bojem mezi soupeřícími socialistickými frakcemi.{{Citace monografie [294] => | příjmení = Hayek [295] => | jméno = Friedrich August von [296] => | odkaz na autora = Friedrich August von Hayek [297] => | rok = 2010 [298] => | titul = Cesta do otroctví [299] => | vydání = 2. vyd. dotisk [300] => | vydavatel = Barrister & Principal [301] => | místo = Brno [302] => | isbn = 978-80-87029-32-9 [303] => }} s. 28 a 42–3 Hayek dále uváděl, jak se někteří bývalí komunisté a socialisté v Německu stali stoupenci nacionálního socialismu, podobně jak se v Itálii stal někdejší zapálený stoupenec marxismu [[Benito Mussolini]] vůdcem [[fašismus|fašistického hnutí]].HAYEK 2010, s. 42{{Citace elektronické monografie [304] => | příjmení = Samuels [305] => | jméno = Lawrence [306] => | titul = The Socialist Economics of Italian Fascism [307] => | url = https://www.econlib.org/library/Columns/y2015/Samuelsfascism.html [308] => | vydavatel = The Library of Economics and Liberty [309] => | datum vydání = 6.7.2015 [310] => | datum přístupu = 30.4.2021 [311] => }} Dle Hayeka také socialisté, pokud mluví o socialismu, nepožadují světový internacionální socialismus a neuvažují o rovnoměrném rozdělení kapitálových zdrojů mezi všechny lidi světa. Socialisté dle něho zůstávali zpravidla v hranicích svých států a socialismus slouží partikulárním zájmům a není pro cizince. Socialisté byli podle něj navíc více či méně [[nacionalismus|nacionalističtí]].HAYEK 2010, s. 124–125 Problémem používání Hayekovy interpretace zůstává fakt, že on sám prakticky neoperuje pojmy ''pravice'' a ''levice'' a že používá značně maximalistický význam slova ''socialismus'', do kterého výslovně zahrnuje mnohé konzervativní tendence a směry, a klade je do opozice k jím samotným obhajovanému liberálnímu pojetí.F. A. Hayek: Proč nejsem konzervativcem, zejména kapitola II, http://www.obcinst.cz/proc-nejsem-konzervativcem/ {{Wayback|url=http://www.obcinst.cz/proc-nejsem-konzervativcem/ |date=20140812042305 }} [312] => [313] => Jeho pohled, řadící nacistickou myšlenku mezi proudy socialismu, kromě samotného názvu strany, podporuje i slogan, na němž nacisté postavili svou hospodářskou politiku: „Zájem společnosti má přednost před zájmem jednotlivce“ (v originále „Gemeinnutz geht vor Eigennutz“).{{Citace monografie [314] => | příjmení = Heiden [315] => | jméno = Konrad [316] => | titul = A history of National Socialism [317] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/875639543 [318] => | místo = London [319] => | počet stran = 430 [320] => | strany = 17 [321] => | isbn = 978-0-415-84574-8 [322] => | isbn2 = 0-415-84574-2 [323] => | oclc = 875639543 [324] => }} Ten je v ostrém kontrastu s liberálními pravicovými myšlenkami, zastávajícími taktiku [[Laissez faire]] (francouzsky: „Nechat být“), kterou nacisté porušovali nejen v ekonomickém, ale i v mnoha dalších směrech (viz např. projekty ''[[Lebensraum]]'', ''[[Eugenika|Kinderheimat]]''). [325] => [326] => Richard J. Evans naproti tomu argumentuje, že přestože měli nacisté ve svém názvu „socialismus“, jejich reálná politika a postoje vůči levici ukazují, že se socialismem v tradičně levicovém pojetí neměli nic společného. Proti Hayekovu a Misesovu tvrzení se vymezuje tím, že řízené hospodářství je z hlediska pravolevého dělení irelevantní, protože Německo bylo jednak ve [[Válečný stav|válečném stavu]] a [[etatismus]] sám o sobě dle Evanse není validním identifikátorem levice, jelikož může sloužit jak pravicovým cílům (kapitalismus, konzervatismus, privilegismus) úplně stejně jako těm levicovým ([[rovnostářství]], [[sociální koheze]]). I sociální program NSDAP podle něj sloužil čistě jako [[propaganda]], jak se zalíbit lidem, protože v praxi nebyl a ani neměl být naplněn. Nacisté vedle toho zavedli daňový mix, který šel na ruku továrníkům, a zlikvidovali levicové/socialistické [[odbory]], které nahradily svými ([[Deutsche Arbeitsfront]]), v praxi nefunkčními. Zrušily zákony chránící zaměstnance a [[Privatizace|zprivatizovali]] velké státní podniky, čímž posílili moc soukromých vlastníků, kteří měli na agendu NSDAP velký vliv.{{Citace monografie [327] => | příjmení = Kershaw [328] => | jméno = Ian [329] => | titul = Hitler: A Biography [330] => | url = https://www.amazon.com/reader/0393337618?_encoding=UTF8&query=never%20a%20socialist [331] => | vydavatel = W. W. Norton & Company [332] => | místo = New York [333] => | rok vydání = 2010 [334] => | počet stran = 1030 [335] => | isbn = 9780393337617 [336] => }} [337] => [338] => [[Karl Karl Dietrich|Karl Dietrich Bracher]] Hayekovu výkladu dále oponuje tím, že nacisté měli od počátku značnou podporu v silně pravicově orientovaných kapitalistických kruzích. Sám Hitler pak po volbách do [[Reichstag]]u spolupracoval s pravicovými stranami, zatímco všechny od nalevo od středu tvrdě potíral. Sám nacismus stavěl do opozice vůči [[Komunismus|komunismu]] a [[Marxismus|marxismu]].{{Citace monografie [339] => | příjmení = Bracher [340] => | jméno = Karl Dietrich [341] => | příjmení2 = [342] => | jméno2 = [343] => | titul = The German Dictatorship [344] => | url = https://bildnercenter.rutgers.edu/docman/hrc-readings/153-bracher-the-german-dictatorship/file [345] => | vydání = [346] => | vydavatel = Praeger Publishers [347] => | místo = New York, Washington [348] => | rok vydání = 1969 [349] => | počet stran = 568 [350] => | strany = [351] => | isbn = 9780275837808 [352] => }} Podle [[Jean-Pierre Faye|Jean-Pierra Faye]] je při dělení pravice a levice rozhodující pohled na [[sociální rovnost]], kterou nacismus (na rozdíl od socialismu) otevřeně odmítal.{{cite news|title=Le Siècle des idéologies|date=2008-12-22|publisher=Pocket|url=http://www.evene.fr/livres/livre/jean-pierre-faye-le-siecle-des-ideologies-8894.php}} [353] => [354] => Hayekův učitel, [[Ludwig von Mises]], proti tomuto výkladu přitom vystupuje poprvé už v roce 1922, tedy více než celou dekádu před nástupem nacismu v Německu. Ve své knize ''Socialismus'' označuje pokusy o pozměnění všeobecně přijímané definice socialismu za snahu o jeho ''ochránění před nevyhnutelnou zdrcující kritikou''.{{Citace monografie [355] => | příjmení = von Mises [356] => | jméno = Ludwig [357] => | titul = Socialismus: Ekonomická a sociologická analýza [358] => | titul původní = Socialism: An Economic and Sociological Analysis [359] => | vydání = 1. [360] => | vydavatel = Liberální institut [361] => | místo = Praha [362] => | počet stran = 583 [363] => | strany = 36, 38, 39, 61, 73, 144, 145 [364] => | isbn = 9788086389653 [365] => }} Doslova píše: „Socialistické hnutí často mění názvy pro svůj vysněný cílový stav. Každá zdiskreditovaná nálepka je nahrazena novou, která opět vzbudí naděje na řešení neřešitelného základního problému socialismu.“ Podle něj jediným skutečným ukazatelem toho, zda dané myšlenky jsou socialistické či nikoli, je pouze typ vlastnictví, které daná ideologie preferuje. Cílem socialismu je tak ''transformace vlastnictví výrobních prostředků ze soukromého vlastnictví k vlastnictví organizovanému společensky, tedy státem.'' V duchu této definice pak v pozdějších vydáních zmíněné knihy shrnuje důvody, proč je nacismus pouze radikální formou nacionálního socialismu, který srovnává s internacionálním socialismem, jehož radikální formou je pak komunismus. [366] => [367] => == Nacismus a náboženství == [368] => Některými jedinci byla navrhována syntéza učení protestantských církví s [[Germánská mytologie|germánským novopohanstvím.]] Takové bylo takzvané ario-křesťanství [[Jörg Lanz von Liebenfels|Jörga Lanz von Liebenfelsa]]{{Citace monografie [369] => | příjmení = Goodrick-Clarke [370] => | jméno = Nicholas [371] => | titul = The occult roots of Nazism [372] => | url = https://archive.org/details/occultrootsnazis00good [373] => | vydavatel = Tauris Parke Paperbacks, [374] => | rok = 2004 [375] => | isbn = 9781860649738 [376] => | počet stran = 293 [377] => | kapitola = 8 [378] => | strany = [https://archive.org/details/occultrootsnazis00good/page/90 90] a další [379] => | jazyk = anglicky [380] => }}, které navazovalo na podobný starší projekt [[Paul de Lagarde|Paula de Lagarde]] z konce 19. století. Nacistický režim však podobné synkretické myšlenky přijímal zdrženlivě. Nechtěl totiž ohrozit pragmatické spojenectví s velkými křesťanskými církvemi. Luterské církve se podvolily nacistickému režimu velmi hladce. Uchopení moci Adolfem Hitlerem v roce 1933 vyvolalo nadšení v mnoha bohoslovcích i laicích a hnutí [[Němečtí křesťané|Německých křesťanů]] (Deutschen Christen, zkratka DC) získalo během prvních měsíců roku 1933 většinu v reprezentativních orgánech církví na všech úrovních. Němečtí křesťané nebyli samostatnou organizační jednotkou, ale názorovou platformou, která do tradiční luterské teologie inkorporovala vůdcovský princip, německý šovinismus, militarismus, rasismus a antisemitismus. Opoziční menšinou v německé luterské církvi se stal tzv. Nouzový spolek farářů, k němuž patřili [[Martin Niemöller]] a [[Dietrich Bonhoeffer]]. Jejich nesouhlas s ideologií Německých křesťanů byl však formulován jen teologicky, ne politicky. Většina z nich se dostala do vnitrocírkevní izolace, Niemöller byl v letech 1937–1945 vězněn v koncentračním táboře. [381] => [382] => Na římský katolicismus hleděl nacistický režim o mnoho podezíravěji. Katolickou dogmatiku nebylo snadné spojovat s nacionalismem, také pro souvislost církve se zahraničním centrem (Řím, Vatikán). Konkordát papeže [[Pius XI.|Pia XI.]] s Hitlerovým režimem však přispěl k začlenění katolíků do nacistického režimu, ačkoli na desítky německých katolických duchovních individuálně dopadla perzekuce. [383] => [384] => S krajním nepřátelstvím se nacisté chovali k různým radikálním protestantským církvím a sektám ([[Svědkové Jehovovi]]), zvláště kvůli jejich přísně apolitické orientaci a odmítání vojenské služby. [385] => [386] => == Nacistická ideologie a její vztah k přírodě == [387] => Nacisté spojovali současnou civilizaci s židovsko-křesťanskou tradicí a sami sebe naopak ztotožňovali s [[pohanství|pohanskou]] minulostí.Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 45 Prohlašovali o sobě, že jsou zvláštním poutem svázáni s přírodou, a tudíž své nepřátele považovali za bytosti, které jsou v rozporu s přírodou. Přírodu vnímali jako říši absolutního pořádku, jež je v protikladu vůči chaosu způsobeném civilizací.Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 46 Nacisté obdivovali především přírodu drsnou a neúprosnou, v níž fungoval jasný řád a pevná hierarchie. Přírodu, v níž platilo, že silnější a agresivnější vítězí, zatímco slabí jsou odsouzeni k zániku. Skoro všechny prvky moderního světa, včetně demokracie, byly považovány za úpadkové a na síle získával kult divokých zvířat.Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 83 Nacisté se v tomto brutálně [[humanismus|antihumanistickém]] duchu snažili nahradit složitost [[parlamentní demokracie]] jedinou pevně danou hierarchickou strukturou, v níž měl každý jednotlivý živý tvor své přesně dané místo, a ti, kteří do tohoto systému nezapadali, měli být zničeni – bez ohledu na to, zda se jedná o lidi či jiné živé tvory. V tomto ohledu nacismus myšlenkově navazoval na některé závěry [[Friedrich Nietzsche|Friedricha Nietzscheho]] a jeho kult predátorů, který následně rozvíjel [[Oswald Spengler]].Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holokaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 35 Nacisté rovněž uznávali myšlenky [[Charles Darwin|Charlese Darwina]], které si ovšem upravili, přesněji řečeno pokřivili k obrazu svému tak, aby plně korespondovaly s jejich představou světa jako místa, kde přežívají ti nejzdatnější, kde se vede neustálý konkurenční boj, kde vládne [[přirozený výběr]], a to jak mezi jednotlivci, tak i mezi národy a lidskými rasami.Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 9 Charlese Darwina však nacisté přijímali jen s výhradami, jelikož [[Evoluce|teorie evoluce]] byla v rozporu s jejich představou o čistotě [[árijská rasa|árijské rasy]].Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 59 V tomto ohledu byla pro nacistickou ideologii přijatelnější myšlenka známá jako [[polygeneze]], tedy to, že různé lidské rasy byly stvořeny odděleně. [388] => [389] => === Ochrana přírody === [390] => Kladný vztah k přírodě a ke zvířatům se v [[nacistické Německo|nacistickém Německu]] projevil i v praxi, když právě v tomto období vznikl na území Německa značný počet nových přírodních rezervací a rozsah městských parků se zvětšil na dvojnásobek.Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 49 Děsivým paradoxem je to, že v době, kdy byli v nacistických [[koncentrační tábory|koncentračních táborech]] mučeni a zabíjeni lidé, přijalo právě nacistické Německo jedny z nejpřísnějších zákonů na ochranu zvířat, jaké tehdy vůbec na světě existovaly.Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 128 Nacistické zákony na ochranu zvířat byly velmi detailně propracované a měly vysokou lékařskou a právní úroveň.Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 126 Už v první verzi z roku [[1933]] je např. přísně postihováno týrání zvířat, je zakázáno užívání psů při honech, je regulována kastrace zvířat a je stanoveno maximální množství práce, které může být požadováno od zvířat na polích nebo v dolech. Další ustanovení omezovalo vědecké a lékařské experimenty na zvířatech, které se směly provádět jen výjimečně a s výslovným povolením ministerstva vnitra (přičemž v koncentračních táborech se prováděly drastické „vědecké“ pokusy na lidech zcela bez omezení). Na zákon z roku [[1933]] navazovala postupně celá řada dalších zákonů na ochranu přírody a zvířat, které byly vydávány a vylepšovány až do úplného konce režimu. Většina těchto zákonů byla údajně sestavena pod dozorem samotného [[Adolf Hitler|Hitlera]].Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 130 Nesmírný důraz je v těchto zákonech kladen především na to, aby zvířata nepociťovala sebemenší bolest – ať už během chovu, při přepravě nebo třeba během porážky (veřejnosti byly na obhajobu zákona promítány záběry z rituálních, tzv. [[košér]], porážek například v antisemitském filmu [[Der ewige Jude|Věčný žid]]). V roce [[1934]] byl vydán lovecký zákon, který např. zakazoval v lesích kladení pastí a rovněž používání celé řady střeliva, jehož použití by mohlo zvěři způsobit nepřiměřenou bolest. Ohrožené druhy se nesměly lovit vůbec. O tom, jak byly tyto zákony na ochranu lesní zvěře dodržovány, si lze ovšem udělat obrázek z toho, že nejvyšší osobou v oblasti ochrany přírody byl jmenován nadšený lovec lesní zvěře [[Hermann Göring]]. Přesto však platí, že nacistický zákon na ochranu zvířat byl natolik propracovaný, že se s několika úpravami udržel v západních sektorech [[Německo|Německa]] až do roku [[1974]].Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 136 Přísný nacistický zákon o metodách zabíjení zvířat z roku [[1933]] zůstal dokonce v platnosti až do roku [[1997]].Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str.136 [391] => [392] => === Přírodní vědy === [393] => Přední místo mezi vědami v nacistickém Německu převzala [[biologie]] Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 120 a další přírodní vědy. Vědecké a filozofické myšlenky německých biologů prostupovaly prostřednictvím vzdělávacího systému celou společností. Analogií z oblasti ekologie lesů a polí se užívalo při objasňování, jak funguje společnost, a živočišná říše se stala modelem pro nacionálně socialistický stát, v němž měly být přirozené přírodní biologické mechanismy nahrazeny zákonem – tedy přirozený přírodní výběr měl být nahrazen umělým, jinak řečeno „slabé“ bylo třeba zabít, protože jinak by automaticky nevymřeli.Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 121 Mezi nejvíce státem podporované přírodní vědy patřila v nacistickém Německu [[psychologie zvířat]] (v roce 1936 byla založena Německá společnost pro zvířecí psychologii), [[zoologie]] a [[etologie]]. Výsledky výzkumů získané v oblasti křížení u zvířecích druhů pak hrály roli pro další rozvoj pseudovědeckých oborů jako např. [[eugenika]] a [[rasová hygiena]]. Řada vědců, kteří pracovali pro nacistickou vládu a často se podíleli na značně kontroverzních a morálně pochybných výzkumech, byla po válce rehabilitována a pokračovala ve vědecké práci i v poválečném Německu.Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}}, str. 155 Asi nejznámějším příkladem je nacista [[Konrad Lorenz]], který získal v roce [[1973]] [[Nobelova cena|Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.]] [394] => [395] => === Kult vlka === [396] => Nacisté se identifikovali s [[Predátor|dravci]] a své identifikace využívali k ospravedlnění zabíjení, prováděného jen s nepatrnými zábranami. Z velkých dravců, zejména pak z [[vlk]]a vytvořili symbol své moci. Typickou metaforou moci a jejich dominantního postavení se stala nelítostnost vlka.SAX, Boria. ''Zvířata ve Třetí říši: domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust.'' Praha: Dokořán, 2003, s. 194. {{ISBN|80-86569-49-7}}. Nacisté se neustále dovolávali psů a vlků jako vzoru, pokud jde o vlastnosti, které oni sami chtěli rozvíjet. Jednalo se především o věrnost, dodržování hierarchie, divokost, odvahu, poslušnost a krutost. Hitlerovo krycí jméno znělo Wolf (Vlk),SAX, Boria. ''Zvířata ve Třetí říši: domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust.'' Praha: Dokořán, 2003, s. 87. {{ISBN|80-86569-49-7}}. místa, která mu sloužila jako hlavní stan, se nazývala ''Wehrvolf'' (Vlkodlak), ''Wolfschlucht'' (Vlčí rokle) a ''Wolfschanzel'' (Vlčí doupě). Příslušníky [[Schutzstaffel|SS]] označoval Hitler za smečku vlků, plán infiltrovat skupiny nepřátelské nacistickému hnutí byl znám jako operace ''Vlkodlak'' a ''vlkodlaci'' se říkalo také členům [[Hitlerjugend]], kteří byli nasazeni do bojů těsně před koncem války. Nacistické Německo se také stalo vůbec první zemí na světě, která v roce [[1934]] vydala zákon na ochranu vlků.SAX, Boria. ''Zvířata ve Třetí říši: domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust.'' Praha: Dokořán, 2003, s. 85. {{ISBN|80-86569-49-7}}. Zcela v rozporu s identifikací s dravci bylo ovšem [[vegetariánství]], které bylo mezi čelnými představiteli nacistické vlády populární. [[Adolf Hitler]] byl [[vegetarián]], stejně tak [[Rudolf Hess]], [[Joseph Goebbels]] a také nadšený okultista [[Heinrich Himmler]].SAX, Boria. ''Zvířata ve Třetí říši: domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust.'' Praha: Dokořán, 2003, s. 37. {{ISBN|80-86569-49-7}}. Himmler dokonce nařizoval velitelům SS pojídat vegetariánskou stravu. [397] => [398] => == Příčiny podpory == [399] => [[Soubor:ParteiabzeichenGold.jpeg|náhled|vpravo|[[Zlatý stranický odznak]] [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]]] [400] => Za příčiny počáteční vysoké podpory nacistického hnutí jsou považovány: [401] => [402] => * Nacionalismus, v té či oné formě běžný v [[19. století|19.]] a [[20. století]]. [403] => * Nesnášenlivost k [[Židé|Židům]], [[Judaismus|judaismu]] i [[sionismus|sionismu]] – tradiční [[antisemitismus]] [404] => * Krize autority v Německu, široká poptávka po „vládě tvrdé ruky“, která překoná nepořádky demokracie. [405] => * Odmítnutí komunistické ideologie jakožto židobolševické, strach z revoluce. [406] => * Vysoké [[válečné reparace]] po [[První světová válka|první světové válce]], které [[Výmarská republika|Německo]] nebylo schopno splácet, celospolečenský otřes z výsledků války. [407] => * Ekonomická krize, vysoká [[inflace]] zapříčiněná též reparacemi, nakonec nekontrolovatelná, a z ní vznikající chudoba. [408] => * Nedostatečně vyvinutá [[demokracie]], odevzdávání osudu do rukou „[[elita|elit]]“, touha po silné autoritativní vládě. [409] => [410] => == Symbolika nacismu == [411] => {{Koláž [412] => | photo1a = Flag of the German Empire.svg [413] => | photo2a = Bronze strip.png [414] => | position = right [415] => | spacing = 0 [416] => | color_border = #aaa [417] => | text = Barvy používané NSDAP [418] => }} [419] => Nejznámějším symbolem nacismu byla [[svastika]] (nazývaná také hákový kříž). [420] => [421] => Adolf Hitler se o hlavní vlajce nacismu (také nazývaná '''Hitlerova vlajka''') vyjádřil: „Jako národní socialisté vidíme v naší vlajce náš program. V červené barvě vidíme sociální myšlenku našeho hnutí, v bílé barvě nacionalistickou myšlenku, v hákovém kříži roli boje za vítězství árijského člověka a současně s tím také myšlenku vítězství tvůrčí práce, která byla vždy antisemitská a antisemitská vždycky bude.“Mein Kampf, 12. kapitola: „Počátky vývoje nacionálně socialistické německé strany pracujících“ [422] => [423] => Prvky jako např. hákový kříž se objevovaly i na platidlech tehdejšího Německa. [424] => [425] => Soubor:100RM1933AV.jpg|Bankovka v hodnotě sta Říšských marek, vydaná v Berlíně, dne 24. června 1933 [426] => Soubor:100RM1933RV.jpg|Rubová strana bankovky [427] => [428] => [429] => Nacistická symbolika výrazně čerpala z [[germáni|germánských]] [[pohanství|pohanských]] a starých indoevropských znaků (např. [[runy]]). [430] => [431] => == Odpůrci nacismu na území Německa 1933–1945 == [432] => {{Podrobně|Německý odboj během druhé světové války}} [433] => Opozice v nacistickém Německu byla nepočetná a nejednotná a pohnutky jednotlivých odpůrců nacistické ideologie se značně lišilyDavid Welch, Němci proti Hitlerovi, Opozice v třetí říši 1933–1945, Euromedia Group k. s., 2005, {{ISBN|80-242-1379-6}}, str.184 – mohly být politické (např. [[komunisté]] a [[sociální demokracie|sociální demokraté]]), morální (církve), ale také mocenské jako v případě armádní generality. Část mládeže se stavěla proti nacismu kvůli totalitní uniformitě a spoustu lidí pobuřoval způsob, jak nacisté zacházeli s Židy a dalšími etniky. Celkově však v nacistickém Německu nebyl odpor proti nacismu jednotný a vycházel z různých příčin. V Německu tak nikdy nepovstala soudržná a masová opozice proti nacistickému režimu a jeho státní ideologii. [434] => [435] => == Poválečné Německo a Rakousko == [436] => Více než 60 let po válce vyšlo najevo, že vliv bývalých nacistů na poválečné vlády v [[Západní Německo|Západním Německu]] byl ve skutečnosti větší, než se původně předpokládalo. Ještě v roce 1957 tvořili bývalí nacisté až 77 % vedoucích pracovníků na západoněmeckém ministerstvu spravedlnosti.{{Citace elektronického periodika [437] => | titul = Vliv nacistů na poválečné německé vlády byl větší, než se myslelo. Úřady to prozkoumají [438] => | periodikum = Reflex [439] => | datum_vydání = 27. listopadu 2016 [440] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/76161/vliv-nacistu-na-povalecne-nemecke-vlady-byl-vetsi-nez-se-myslelo-urady-to-prozkoumaji.html [441] => }} Západoněmecké ministerstvo zahraničí pomáhalo nacistům na útěku a podle poslance SPD Fritze Erlera „Neexistuje jiné spolkové ministerstvo, které by zachovávalo větší kontinuitu s nacistickou minulostí.“ Podle historika Michaela Wildta, „Hlavním problémem je otázka kontinuity. Řada vládních institucí, které existovaly již za nacismu, má teoreticky podíl na zločinech proti lidskosti. A pokud vznikaly nové demokratické instituce, obsadili je ihned bývalí nacisté, kteří následně zametli stopy z minulosti.“ [442] => [443] => Spolkový kancléř [[Kurt Georg Kiesinger]] byl před rokem 1945 členem [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], stejně jako prezident [[Walter Scheel]]. Nacistickou minulost mělo celkem pětadvacet západoněmeckých ministrů. Nacistickou minulost měli také někteří rakouští ministři. Rakouský prezident a generální tajemník OSN [[Kurt Waldheim]] byl podle rakouského magazínu ''Profil'' za války členem štábu, který organizoval deportace řeckých [[Židé|Židů]] do nacistických vyhlazovacích táborů.„[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1464055-kurt-wadlheim-generalni-tajemnik-osn-a-prezident-rakouska-s-nacistickou-minulosti Kurt Wadlheim – generální tajemník OSN a prezident Rakouska s nacistickou minulostí]“. Česká televize. 19. ledna 2008. Spolkový kancléř [[Konrad Adenauer]] měl za svého hlavního poradce a spolupracovníka bývalého nacistu [[Hans Globke|Hanse Globkeho]], který se jako právník na ministerstvu vnitra podílel na tvorbě protižidovských [[Norimberské zákony|norimberských zákonů]].{{Citace elektronického periodika [444] => | titul = Adenauer chtěl ovlivnit proces s Eichmannem, dokazují nové dokumenty [445] => | periodikum = iDnes.cz [446] => | datum_vydání = 11. dubna 2011 [447] => | url = https://zpravy.idnes.cz/adenauer-chtel-ovlivnit-proces-s-eichmannem-dokazuji-nove-dokumenty-1jd-/zahranicni.aspx?c=A110411_133954_zahranicni_aha [448] => }} Globke umožnil mnoha bývalým nacistům práci v západoněmecké zpravodajské službě [[Spolková zpravodajská služba|BND]].{{Citace elektronického periodika [449] => | titul = Spiegel: Jak velkou roli hráli bývalí nacisté při vzniku Západního Německa? [450] => | periodikum = Český rozhlas [451] => | datum_vydání = 7. března 2012 [452] => | url = https://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/spiegel-jak-velkou-roli-hrali-byvali-naciste-pri-vzniku-zapadniho-nemecka--1028863 [453] => | datum přístupu = 2021-04-13 [454] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200401040427/https://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/spiegel-jak-velkou-roli-hrali-byvali-naciste-pri-vzniku-zapadniho-nemecka--1028863 [455] => | datum archivace = 2020-04-01 [456] => }} [457] => [458] => == Odkazy == [459] => === Reference === [460] => [461] => [462] => === Literatura === [463] => * BEDÜRFTIG, Friedemann. ''Třetí říše a druhá světová válka: lexikon německého nacionálního socialismu 1933–1945.'' 1. vyd. českém jazyce. Praha: Prostor, 2004. 666 s. Obzor, sv. 52. ISBN 80-7260-109-1. [464] => * BERNARDOVÁ, Kristýna. ''Nacismus versus okultismus v protektorátu: osudy Jiřího Arvéda Smíchovského a Jana Kefera.'' 1. vyd. Praha: [[Academia]], 2021. 225 s., 28 nečísl. s. obr. příloh. 1938–1953, sv. 37. ISBN 978-80-200-3127-3. [465] => * BORIA Sax. ''Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust.'' Dokořán 2003, {{ISBN|80-86569-49-7}} [466] => * BROSZAT, Martin. ''Der Staat Hitlers Grundlegung Und Entwicklung Seiner Inneren Verfassung.'' Wiesbaden a Marix-Verlag, 2007. 474 s. ISBN 9783865391131. [467] => * BROWNELL, Will a DRACE-BROWNELL, Denise. ''První nacista: Erich Ludendorff – generál, který umožnil Hitlerův nástup k moci.'' Přeložila Johana Petra Poncarová. 1. vyd. Praha: [[Academia]], 2020. 256 s. Historie. ISBN 978-80-200-3015-3. [468] => * FREI Norbert. ''Martin Broszat, der „Staat Hitlers“ und die Historisierung des Nationalsozialismus.'' Göttingen: Wallstein Verlag, 2007. 224 s. ISBN 9783835301849. [Sborník z konference, lit. na s. 216–219.] E-kniha 2013. [469] => * [[Klaus Hildebrand|HILDEBRAND, Klaus]]. ''Das Dritte Reich.'' München : Oldenburg Verlag. 2003. [470] => * GEYER, Michael, ed. a FITZPATRICK, Sheila, ed. ''Za obzor totalitarismu: srovnání stalinismu a nacismu.'' 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 686 s. Historie. ISBN 978-80-200-2035-2. [471] => * GOESCHEL, Christian. ''Sebevražda v nacistickém Německu.'' Přeložil Jiří Kasl. 1. vyd. Praha: [[Academia]], 2021. 334 s. Historie. ISBN 978-80-200-3157-0. [472] => * [[Karl Jaspers|JASPERS, Karl]]. ''Otázka viny: příspěvek k německé otázce.'' Přeložil Jiří Navrátil. 4. vyd., v nakl. Academia 2. Praha: Academia, 2021, dotisk. 157 s. Europa, sv. 4. ISBN 978-80-200-2988-1. [473] => * KOKOŠKOVÁ, Zdeňka, ed., PAŽOUT, Jaroslav, ed. a SEDLÁKOVÁ, Monika, ed. ''Pracovali pro Třetí říši: nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava pro válečné hospodářství Třetí říše (1939–1945): edice dokumentů.'' 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2011. 462 s. ISBN 978-80-87271-39-1. [474] => * KURLANDER, Eric. ''Hitlerova monstra: třetí říše a nadpřirozeno.'' Překlad Monika Kittová. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 594 s., 12 nečísl. s. obr. příloh. Historie. ISBN 978-80-200-3123-5. [475] => * PETROPOULOS, Jonathan. ''Umělci za Hitlera: kolaborace a snaha o sebezáchovu v nacistickém Německu.'' 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 431 s., 8 nečísl. s. obr. příloh. Historie. ISBN 978-80-200-2878-5. [476] => * PROCTOR, Robert. ''Rasová hygiena: lékařství v době nacismu.'' Přeložila Anna Pilátová. 1. vyd. Praha: [[Academia]], 2009. 425 s. Stíny, sv. 10. ISBN 978-80-200-1763-5. [477] => * ROTH, Joseph. ''Filiálka pekla na zemi: spisy z emigrace.'' Přeložil Ondřej Sekal. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 237 s. Paměť, sv. 37. ISBN 978-80-200-1977-6. [478] => * SELTENREICH, Radim. Dilema totality – soudci a právní teoretikové v nacistickém Německu. ''Právník.'' 1997, roč. 136, č. 4, s. 340–356. [Separát: Praha: Academia, 1997.] [479] => * {{Citace periodika [480] => | příjmení = Schildt [481] => | jméno = Axel [482] => | odkaz na autora = [483] => | titul = Der Umgang mit der NS-Vergangenheit in der Öffentlichkeit der Nachkriegszeit [484] => | periodikum = Prague Papers on the History of International Relations [485] => | rok = 1998 [486] => | ročník = 2 [487] => | číslo = 2 [488] => | strany = 383–414 [489] => | url = http://usd.ff.cuni.cz/?q=system/files/Schildt.pdf [490] => | isbn = 80-85899-49-3 [491] => }} [492] => * [[Jaromír Tauchen|TAUCHEN, Jaromír]]. Právní postavení úřednictva ve Třetí říši. ''Časopis pro právní vědu a praxi.'' 2007, roč. 15, č. 3, s. 245–249. ISSN 1210-9126. Brno: [[Masarykova univerzita]]. [493] => * TAUCHEN, Jaromír. Prosazení vůdcovského principu ve státním aparátu Třetí říše. ''Časopis pro právní vědu a praxi.'' 2007, roč.15, č. 2, s. 159–164. ISSN 1210-9126. Brno: Masarykova univerzita. [494] => * TAUCHEN, Jaromír. Vývoj pracovního práva ve Třetí říši. In: ''Právní a ekonomické problémy V.'' Ostrava: KEY publishing, 2008, s. 129–137. {{ISBN|978-80-87071-61-8}}. [495] => * TAUCHEN, Jaromír. ''Vývoj trestního soudnictví v Německu 1933–1945.'' Brno : The European Society for History of Law, 2010. 182 s. {{ISBN|978-80-904522-2-0}} [496] => * [[Jaromír Tauchen|TAUCHEN, Jaromír]]. Žena v právním řádu Třetí říše. ''Časopis pro právní vědu a praxi.'' 2008, roč. 16, č. 1, s. 81–86. ISSN 1210-9126. Brno: [[Masarykova univerzita]]. [497] => * TAYLOR, Richard. ''Filmová propaganda: sovětské Rusko a nacistické Německo.'' Přeložila [[Petruška Šustrová]]. 1. vyd. Praha: [[Academia]], 2016. 429 s. Šťastné zítřky, sv. 20. ISBN 978-80-200-2534-0. [498] => * ''Terezínské studie a dokumenty ...'' Praha: Academia, [1994]–2010. [499] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 1996.'' Praha: Academia, 1996. 80-200-0582-X. [500] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 1997.'' Praha: Academia, 1997. 80-200-0615-X. [501] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 1998.'' Praha: Academia, 1998. 80-200-0682-6. [502] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 1999.'' Praha: Academia, 1999. 80-200-0746-6. [503] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 2000.'' Praha: Academia, 2000. 80-200-0399-1. [504] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 2001.'' Praha: Academia, 2001. 80-200-0924-8. [505] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 2002.'' Praha: Academia, 2002. 80-200-1031-9. [506] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 2003.'' Praha: Academia, 2003. 80-85924-39-0. [507] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 2004.'' Praha: Academia, 2004. 80-85924-41-2. [508] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 2005.'' Praha: Academia, 2005. 80-85924-46-3. [509] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 2006.'' Praha: Academia, 2006. 978-80-85924-51-0. [510] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 2007.'' Praha: Academia, 2007. 978-80-85924-55-8. [511] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 2008.'' Praha: Academia, 2008. 978-80-85924-58-9 (chybné 978-85924-58-9). [512] => * * ''Terezínské studie a dokumenty 2009.'' Praha: Academia, 2009. 978-80-85924-61-9. [513] => * WILDT, Michael. ''Generace nekompromisních: vedoucí pracovníci Hlavního říšského bezpečnostního úřadu.'' Přeložil Vlastimil Drbal. 1. vyd. Praha: [[Academia]], 2019. 935 s. Historie. ISBN 978-80-200-2989-8. [514] => [515] => === Externí odkazy === [516] => * {{Commonscat}} [517] => * {{Wikislovník|heslo=nacismus}} [518] => * {{Wikislovník|heslo=nacizmus}} [519] => * {{Wikicitáty|téma=Nacismus}} [520] => * {{Wikicitáty|téma=Nacista}} [521] => [522] => {{Nacismus}} [523] => {{Fašismus}} [524] => {{Adolf Hitler}} [525] => {{Autoritářské formy vlády}} [526] => {{Ideologie}} [527] => {{Autoritní data}} [528] => {{Portály|Politika}} [529] => [530] => [[Kategorie:Nacismus| ]] [531] => [[Kategorie:Antisemitismus]] [532] => [[Kategorie:Fašismus]] [533] => [[Kategorie:Německá slova a fráze]] [534] => [[Kategorie:Holokaust]] [535] => [[Kategorie:Politika nacistického Německa]] [536] => [[Kategorie:Xenofobie]] [537] => [[Kategorie:Antikomunismus]] [] => )
good wiki

Nacismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Academia','1933','Židé','Adolf Hitler','Friedrich Nietzsche','1934','Národně socialistická německá dělnická strana','levice','Mein Kampf','Charles Darwin','nacistické Německo','1930'

1930

1933

1934

Academia

Levice

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.