Array ( [0] => 15513082 [id] => 15513082 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nagykanizsa [uri] => Nagykanizsa [3] => Nagykanizsa3.jpg [img] => Nagykanizsa3.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Nagykanizsa [2] => | originální jméno = [3] => | znak = HUN Nagykanizsa Címer.svg [4] => | vlajka = Flag of Nagykanizsa.svg [5] => | obrázek = Nagykanizsa císařovna Alžběta.jpg [6] => | popisek = Nagykanizsa, Alžbětino náměstí (Erzsébet tér) se sochou císařovny [7] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [8] => | název nižšího celku = [[Okres Nagykanizsa|Nagykanizsa]] [9] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [10] => | název vyššího celku = [[Zala]] [11] => | administrativní dělení = [12] => | etnické složení = [[Maďaři]] [13] => | náboženské složení = [14] => | zeměpisná šířka = 46.45 [15] => | zeměpisná délka = 16.9833333 [16] => | psč = 8800 [17] => | telefonní předvolba = [18] => | představitel = István Marton [19] => | titul představitele = Starosta [20] => | web = http://www.nagykanizsa.hu [21] => }} [22] => '''Nagykanizsa''' ({{Vjazyce2|cs|''Velká Kaniža''}}{{Zdroj?}}, {{Vjazyce2|de|''Groß-Kanizsa''}} či ''Großkirchen'', dříve též: {{Vjazyce2|hu|''Kanizsa''}}, {{Vjazyce2|de|''Kanischa''}}, {{Vjazyce2|hr|''Kaniža''}}, {{Vjazyce2|tr|''Kanije''}}) je okresní [[město]] ležící v [[Maďarsko|maďarské]] [[Zala|župě Zala]] v regionu [[Západní Zadunají]] v jihozápadní části země. [23] => [24] => == Poloha == [25] => [26] => Město leží v jihozápadní části Maďarska, 13 km od řeky Mury a chorvatské hranice. Leží na [[průplav]]u, spojujícím řeku [[Zala (řeka)|Zala]] s [[Mura (přítok Drávy)|Murou]]. Obklopuje jí mírně zvlněná krajina zalských kopců.{{Citace elektronického periodika [27] => | titul = 9 lenyűgöző látnivaló a Zalai-dombság ölelte Nagykanizsán [28] => | periodikum = Funzine [29] => | url = https://funzine.hu/2023/06/23/utazas/9-lenyugozo-latnivalo-a-zalai-dombsag-olelte-nagykanizsan/ [30] => | jazyk = maďarština [31] => | datum přístupu = 2023-08-14 [32] => }} Severozápadně od něj se táhne malý hřeben [[Zalaápati]]. Nízko položená oblast (100–110 m) je protkaná četnými kanály, které odvodňují bývalé bažiny. [33] => [34] => == Podnebí == [35] => [36] => Vzhledem ke své poloze na jihozápadě Maďarska se Nagykanizsa nemůže v zimních měsících těšit z trvalé sněhové pokrývky, neboť bývá počasí občas ovlivněno teplými proudy vzduchu z oblastí [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Během roku zde je deštivěji a větrněji než ve zbytku Maďarska. Průměrná roční teplota zde dosahuje 10,2 °C a větry většinou vanou ve směru severovýchod-jihozápad. [37] => [38] => == Historie == [39] => === Nejstarší dějiny a středověk === [40] => [[Soubor:Nagykanizsa náměstí a radnice 1.jpg|vlevo|náhled|Nagykanizsa, náměstí císařovny Alžběty a radnice v centru města]] [41] => Původně zde sídlili [[Keltové]], [[Římané]], [[Avaři]] a [[Slované]]. [42] => [43] => [[První písemná zmínka|První zmínka]] o městě s názevm ''Knysa'' pochází z roku 1245. Původ jména je (západo- nebo jiho)slovanského původu s významem „kníže“ (srov. srbské ''knez''). [44] => [45] => Na počátku [[14. století]] postoupil král [[Karel I. Robert|Karel Robert z Anjou]] tuto oblast rodu [[Kanizsayové|Kanizsayů]], kteří zde postavili hrad. Ten vznikl v místě mezi Velkou a Malou Kanižou a rozmáčené údolí potoka sloužilo namísto vodního příkopu. [46] => [47] => Stále se blížící turecké nebezpečí mělo značný vliv na toto město – při prvním obléhání Vídně byla Kanizsa vypleněna Osmany postupujícími dále na sever. [48] => [49] => === Turecká okupace === [50] => [51] => Vpády Turků a loupeže byly stále častější Po pádu [[Szigetvár]]u v roce [[1566]] byl hrad zmodernizován (podle italského stavitele [[Pietro Ferrabosco|Pietra Ferrabosca]]), ale i přes obranu pod vedením Györgye Thury byl [[Turci|Turky]] v roce [[1600]] zabrán{{Citace monografie [52] => | příjmení = Cartledge [53] => | jméno = Brian [54] => | odkaz na autora = [55] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [56] => | url = [57] => | vydavatel = Hurst & Company [58] => | místo = Londýn [59] => | rok = 2006 [60] => | počet stran = [61] => | isbn = 978-184904-112-6 [62] => | kapitola = [63] => | strany = 101 [64] => | jazyk = angličtina [65] => }} a zůstal po 90 let jejich oblastním sídlem. Město dobyl za Turky [[Damat Ibrahim Paşa]]. Stejně jako v případě [[Eger]]u nedokázali Habsburkové vyjednat předání města při mírových jednáních s Turky na počátku století.{{Citace monografie [66] => | příjmení = Cartledge [67] => | jméno = Brian [68] => | odkaz na autora = [69] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [70] => | url = [71] => | vydavatel = Hurst & Company [72] => | místo = Londýn [73] => | rok = 2006 [74] => | počet stran = [75] => | isbn = 978-184904-112-6 [76] => | kapitola = [77] => | strany = 103 [78] => | jazyk = angličtina [79] => }} Do ruin místního hradu byla nastěhována posádka, čítající něco přes tři a půl tisíce tureckých vojáků. Ve městě působili dále [[muezzín]] a jeden učitel. Obraz města pod tureckou mocí podal cestovatel [[Evliya Çelebi]], který poznamenal existenci vícepatrových domů (postavených většinou ze dřeva), náboženské školy (medresy) a dvou lázní. Kromě porobeného maďarského obyvatelstva zde tehdy žili příslušníci dalších národů Osmanské říše, např. jižní Slované. [80] => [81] => === Vláda Habsburků === [82] => [83] => [[File:Die Alte Stadt Canisa LCCN2015652032.tif|right|thumb|Obléhání pevnosti roku [[1664]].]] [84] => [[File:Nagykanizsai Erzsébet tér régi képeslapon.jpg|right|thumb|Alžbětino náměstí (Erszebét tér) na staré pohlednici.]] [85] => Teprve po [[Druhé obléhání Vídně|druhém tureckém obléhání Vídně]] na konci 17. století přišla smělá [[Habsburská monarchie|habsburská]] protiofenzíva, která přinesla definitivní opětovné získání částí Uherska zabraných Turky. Ta znamenala také osvobození pro Kaniži. Dne [[13. duben|13. dubna]] [[1690]] vydala zcela obklíčená a od přísunu potravin odříznutá turecká posádka město, výměnou za slib míru, který křesťané skutečně dodrželi. Srov. [[Othmar Pickl]]: ''Die Kapitulation der Festung (Nagy) Kanisza der „Hauptfestung des Osmanischen Reiches“ am 13. April 1690 (zum 300. Jubiläum der Kapitulation der letzten türkischen Garnison [[Transdanubien|Transdanubiens]]).'' In: Kulönteneyomat. Zalai Múzeum 4 (1992), 85–93. Původní pevnost byla stržena v roce [[1702]]. [86] => [87] => V závěru [[18. století]] je poprvé město vyobrazeno na mapě, tentokrát [[první vojenské mapování|prvního (josefinského) vojenského mapování]]. Tehdy existovala Veliká Kaniža (Gros-Kanizsa) a Malá Kaniža (Klein-Kanizsa), obě byly odděleny širokým a podmáčeným údolím potoka. Současné město se rozvinulo v oblasti původní velké Kaniži, kde stál kostel. Navíc do východní části města byla přivedena v roce [[1860]] železnice; postavená nejprve z dnes [[Slovinsko|slovinského]] [[Pragersko|Pragerska]] a později doplněna i o úsek do [[Budapešť|Budapešti]]. [88] => [89] => Do poloviny [[19. století]] zde byla dlážděna jen jediná ulice. Teprve až po roce [[1850]] nastal růst. Tehdy byla s 13 000 obyvateli nejlidnatějším městem v župě Zala. Původní potok byl sveden do kanálu a jeho koryto bylo vysušeno. Ve městě tehdy stál již i parní mlýn. [90] => [91] => Průmysl se však rozvíjel v Nagykanizse ještě předtím. Nejen železnice přála rozvoji města, pomáhal i fakt, že sídlo stálo na staré obchodní stezce.{{Citace elektronického periodika [92] => | titul = A város, amelyet lenyomott egy nagyközség [93] => | periodikum = index.hu [94] => | url = https://index.hu/belfold/2019/02/27/nagykanizsa_zalaegerszeg_versenges_mi_videkunk_zala/ [95] => | jazyk = maďarština [96] => | datum přístupu = 2023-08-14 [97] => }} Již ve 40. letech [[19. století]] zde byla postavena Weiserova továrna na výrobu různých strojů. Železnice však učinila z města důležitou zastávku na cestě z Budapešti do [[Chorvatsko|Chorvatska]] a směrem k pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Na mapách [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] jsou již přítomné tři železniční trati; do Záhřebu, do Budapeští a potom na sever do [[Jánosháza|Jánosházy]]. Město se rozvíjelo plánovanou uliční sítí směrem k aráelu nádraží. [98] => [99] => V 90. letech [[19. století]] byl zprovozněn pivovar, dále kartáčovna, lihovar a cihelna. [[Jaroslav Hašek]] místní pivovar navštívil v roce [[1905]]. Značný rozvoj zaznamenalo i školství; od roku [[1867]] zde bylo otevřené [[gymnázium]]. V roce [[1886]] byla zřízena průmyslová učňovská škola. Roku [[1885]] byla zprovozněna i první nemocnice. Začaly vycházet pravidelné noviny a časopisy. V roce [[1860]] mělo město 18 000 obyvatel a roku [[1910]] už 28 000. V roce [[1874]] se stala Nagykanizsa městem s vlastním zastupitelstvem v souvislosti se správní reformou v Zalitavsku. [100] => [101] => === 20. století === [102] => [103] => Pivovarský průmysl a později také těžba nafty se ukázaly být dominantními oblasti průmyslu v meziválečném období, byť vznik nových hranic [[Trianonská smlouva|trianonskou smlouvou]] způsobil Maďarsku značné ekonomické škody. [104] => [105] => Za druhé světové války byla do vyhlazovacích táborů poslána místní [[Židé|židovská]] komunita, která čítala okolo čtyř tisíc lidí a v minulosti se zasloužila o obchodní rozvoj města. [106] => [107] => [[File:Báthory utca, autóbusz-állomás. Fortepan 99242.jpg|left|thumb|Autobusové nádraží v roce [[1973]].]] [108] => Dne [[1. duben|1. dubna]] [[1945]] bylo město osvobozeno jednotkami [[Rudá armáda|Rudé armády]] s pomocí [[Bulharská armáda|armády bulharské]]. Během bojů byla zničena řada místních budov, vyhořel např. městský archiv. Poválečná obnova byla nesnadná a 50. léta hospodářsky složitá. Vzhledem k politické roztržce mezi zeměmi [[Východní blok|Východního bloku]] se sousední [[Jugoslávie|Jugoslávií]] došlo k útlumu hospodářských vztahů i dopravy, což se samotné Nagykanizsy, vzdálené jen 15 km od hranice se současným [[Chorvatsko|Chorvatskem]], velmi dotklo. V 70. letech [[20. století]] město předhonil co do počtu obyvatel nedaleký [[Zalaegerszeg]]. [109] => [110] => Industrializace města se mimo jiné realizovala výstavbou v prostoru bývalého rozbahněného koryta potoka, čímž byla původní Malá a Velká Kaniža spojena konečně do jediného celku. [111] => [112] => V období až do pádu komunistického režimu bylo město do jisté míry modernizováno, v severní části byla vybudována rozsáhlá továrna na výrobu [[žárovka|žárovek]] (dokončená roku [[1965]]). Na jeho východním okraji vznikla např. [[panelák|panelová sídliště]] ([[Keleti városrész]]), jehož plocha zabírá nemalou část celého města. [113] => [114] => Po roce [[1990]] a politických změnách se město stalo opět sídlem župy. [[Rozpad Jugoslávie]] nicméně znamenal, že se město při chorvatských hranicích nemohlo otevřít tranzitní dopravě ani se rychle stát cílem zahraničních investorů. [115] => [116] => === 21. století === [117] => [118] => V roce [[2010]] byl vyhlášen projekt rozsáhlé přestavby a renovace historického jádra. O čtyři roky později bylo rozhodnuto o rozšíření místní továrny společnosti [[Honeywell]].{{Citace elektronického periodika [119] => | titul = Honeywell Factory To Expand In Nagykanizsa [120] => | periodikum = Hungary Today [121] => | url = https://hungarytoday.hu/1163-2-honeywell-factory-to-expand-nagykanizsa/ [122] => | jazyk = angličtina [123] => | datum přístupu = 2023-08-02 [124] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230802215721/https://hungarytoday.hu/1163-2-honeywell-factory-to-expand-nagykanizsa/ [125] => | datum archivace = 2023-08-02 [126] => }} [127] => [128] => Roku [[2023]] byla dokončena rekonstrukce části historického jádra města.{{Citace elektronického periodika [129] => | titul = Zöld köntösben újult meg Nagykanizsa történelmi belvárosa [130] => | periodikum = Magyar Epitok [131] => | url = https://magyarepitok.hu/mi-epul/2023/05/zold-kontosben-ujult-meg-nagykanizsa-tortenelmi-belvarosa [132] => | jazyk = maďarština [133] => | datum přístupu = 2023-08-14 [134] => }} [135] => [136] => == Obyvatelstvo == [137] => [138] => K [[1. leden|1. lednu]] [[2011]] ve městě žilo 49 026 obyvatel, což činí 17,4 % veškerého obyvatelstva župy [[Zala]]. Počet obyvatel od roku [[1990]] setrvale klesá. V tomto roce dosáhl rekordu 54 052 lidí a od té doby se snížil téměř o deset tisíc. [139] => [140] => Podle údajů ze sčítání lidu z roku [[2008]] se cca 4 % obyvatel města hlásí k některé národnostní menšině (chorvatské, romské nebo německé). [141] => [142] => == Ekonomika == [143] => [144] => Původně město založené na obchodu Budapešti s jadranským přímořím se později změnilo v průmyslové město, které se proslavilo výrobou zářivek, žárovek, nábytku a výroby piva. Má několik průmyslových zón.{{Citace monografie [145] => | příjmení = Bedford [146] => | jméno = Neal [147] => | příjmení2 = Fallon [148] => | jméno2 = Steve [149] => | odkaz na autora = [150] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [151] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [152] => | vydavatel = Lonely Planet [153] => | místo = [154] => | rok = 2006 [155] => | počet stran = [156] => | isbn = 978-174-104-223-8 [157] => | kapitola = Nagykanizsa [158] => | strany = 308 [159] => | jazyk = angličtina [160] => }} [161] => [162] => == Kultura a pamětihodnosti == [163] => [164] => [[File:Felsővárosi római katolikus templom, légi, Nagykanizsa1.jpg|right|thumb|Náměstí Ference Deáka ve středu města.]] [165] => Ve středu města stojí muzeum György Thúryho a dále [[Kulturní centrum Sándora Hevesiho]]{{Citace monografie [166] => | příjmení = Bedford [167] => | jméno = Neal [168] => | příjmení2 = Fallon [169] => | jméno2 = Steve [170] => | odkaz na autora = [171] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [172] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [173] => | vydavatel = Lonely Planet [174] => | místo = [175] => | rok = 2006 [176] => | počet stran = [177] => | isbn = 978-174-104-223-8 [178] => | kapitola = Nagykanizsa [179] => | strany = 310 [180] => | jazyk = angličtina [181] => }} (HSMK). Místní galerie nese název Józsefa Egryho a městská knihovna je pojmenována po Istvánu Halisovi. [182] => [183] => Nápadnou stavbou ve stylu maďarské [[Secesní architektura|secese]] je [[Bogenriederův palác]]. Mezi další historické stavby lze zařadit rovněž [[Grünhut-ház]], palác Bogenrieder nebo sochu sv. Trojice na [[Erzsebét tér (Nagykanizsa)|Alžbětínském náměstí]] ({{vjazyce2|hu|Erszebét tér}}). Z konce [[18. století]] potom pochází kaple [[Inkey-kápolna]]. Mezi další významné církevní památky potom patří tzv. městský kostel, přesněji [[Kostel svatého Josefa (Nagykanizsa)|Kostel svatého Josefa]] z počátku [[18. století]]. [184] => [185] => Další nápadné stavby v centru města jsou [[Dům Axenti]] nebo budova tržnice. [186] => [187] => Severně od středu města potom leží blízko dálnice i [[kaštel]] rodiny Lazsnakiů, jeho areál se zámeckou zahradou obchází dálnice M7. [188] => [189] => Na jižním okraji města stojí také [[Židovský hřbitov (Nagykanizsa)|židovský hřbitov]]. [190] => [191] => V Nagykanizse stojí také památník v podobě zeměkoule, který připomíná procházející 17 ° východní délky nebo také pomník 20. honvédského pěšího pluku na Alžbětínském náměstí ({{vjazyce2|hu|Erzsebét tér}}). [192] => [193] => == Zeleň a životní prostředí == [194] => [195] => Mezi místní parky patří např. sady [[Sétakert]] nedaleko železniční trati, umístěné v jižní části města. Východně od města se potom nachází velké umělé jezero ({{vjazyce2|hu|Csónakázó}}), za nímž leží rozlehlý [[lesopark]] ({{vjazyce2|hu|Alsóvárosi erdő}} s rozhlednou. Vedou sem [[Turistické značení v Maďarsku|turistické trasy]] z centra města. Navštěvovaný je rovněž i les/arboretum Miklósfay. [196] => [197] => Okolo města občas vznikají [[nelegální skládka|nelegální skládky]].{{Citace elektronického periodika [198] => | titul = Ezer köbméternyi illegális szemétben úszik egy magyar város [199] => | periodikum = Index.hu [200] => | url = https://index.hu/belfold/2023/04/26/illegalis-hulladeklerako-nagykanizsa-szemet-zoldovezet/ [201] => | jazyk = maďarština [202] => | datum přístupu = 2023-08-14 [203] => }} [204] => [205] => == Doprava == [206] => [207] => [[File:Csengery Straße 2, 2023 Nagykanizsa.jpg|right|thumb|Ulice ve středu města.]] [208] => Severně od města prochází [[Dálnice M7 (Maďarsko)|dálnice M7]], která směřuje na severovýchod do [[Budapešť|Budapešti]] a na jihozápad do [[Chorvatsko|chorvatské]] metropole [[Záhřeb]]u. Pro potřeby města slouží dva výjezdy, a to na 206. a 211. km dálnice. Kromě toho městem prochází silnice celostátního významu č. 7 (která sloužila pro tranzitní dopravu do okamžiku dostavby dálnice) a silnice č. 61 směrem z Nagykanizsi do [[Kaposvár]]u. Silnice č. 74 potom vede na sever do [[Zalaegerszeg]]u. [209] => [210] => Město je také uzlem několika železničních tratí, z nichž ta hlavní sleduje stejný směr, jako uvedená dálnice. Kromě toho sem směřuje trať regionálního významu z města [[Zalaegerszeg]]. [[Nagykanizsa (nádraží)|Železniční stanice]] leží jižně od středu města (jiné stanice na území města nejsou) a hlavní autobusové nádraží na severním okraji, resp. v blízkosti budovy městské [[Radnice (Nagykanizsa)|radnice]]. [211] => [212] => Jihozápadně od města se také nachází [[Letiště Nagykanizsa|letiště]]. Jeho význam je ale malý, má pouze jednu zatravněnou ranvej. [213] => [214] => Městskou dopravu zde zajišťují autobusy. V roce [[2019]] byl městským dopravcem [[Volánbusz]] Zrt. Rozšířily se sem i služby [[sdílené koloběžky|sdílených koloběžek]]. [215] => [216] => == Školství a vzdělání == [217] => [218] => V Nagykanizsi existuje univerzita s názvem Pannon Egyetem. V její blízkosti se nachází také rozsáhlé sportovní centrum. Město má také na jižním okraji krytou sportovní halu a otevřený plavecký bazén. [219] => [220] => == Sport == [221] => [222] => [[File:Ady Endre Straße 68A, S, 2023 Nagykanizsa.jpg|right|thumb|Krytá sportovní hala.]] [223] => V roce [[2022]] byla ve městě dokončena sportovní hala.{{Citace elektronického periodika [224] => | titul = Nagykanizsa, Hungary, completes municipal sports and events hall [225] => | periodikum = Construction Specifier [226] => | url = https://www.constructionspecifier.com/new-hungary-multi-functional-sports-and-events-hall-completed/ [227] => | jazyk = angličtina [228] => | datum přístupu = 2023-08-02 [229] => }} [230] => [231] => == Osobnosti města == [232] => [233] => * [[Dorothea Kanizsai]] (asi 1475 až po 1532), šlechtična [234] => * [[Lajos Balázsovits]] (* 1946), herec [235] => * [[Hermine Braga-Jaffová|Hermine Braga-Jaff]] (1857–1940), operní zpěvačka a pedagožka [236] => * [[Eugenie Erdösyová]] (1860–1886), divadelní herečka a zpěvačka [237] => * [[Ferenc Farkas]] (1905–2000), hudební skladatel [238] => * [[François Fejtő]] (1909–2008), historik, publicista a spisovatel [239] => * [[András Flumbort]] (* 1984), šachista [240] => * [[Géza Herczeg]] (1888–1954), novinář, ministerský rada, autor divadelních her a filmů (oceněn Oscarem) [241] => * [[Kanizsayové|Rod Kanizsayů]], šlechtický rod z Nagykaniže, vymřelý roku [[1571]] [242] => * [[István Kónya]] (* 1962), loutnista [243] => * [[Rudolf Pajér]], urozený pán von Mayersberg (1858–1934), admirál rakousko-uherského válečného loďstva [244] => * [[Kanijeli Siyavuş Paša]], osmanský velkovezír v letech 1582 až 1593 [245] => * [[Sigmund Romberg]] (1887–1951), hudební skladatel [246] => * [[Johann Schnitzler]] (1835–1893), medik, otec [[Arthur Schnitzler|Arthura Schnitzlera]] [247] => * [[Györgyi Székely-Marvalics]] (1924–2002), šermířka [248] => * [[Szabina Tálosi]]ová (* 1989), fotbalistka [249] => * [[Gyözö Zemplén]] (1879–1916), fyzik [250] => * [[László Zombory]] (1883–?), malíř [251] => [252] => == Partnerská města == [253] => * {{Partnerské město|Akko}} [254] => * {{Partnerské město|Covasna (město)|Rumunsko}} [255] => * {{Partnerské město|Čakovec}} [256] => * {{Partnerské město|Gleisdorf}} [257] => * {{Partnerské město|Kazanlak}} [258] => * {{Partnerské město|Puchheim|Německo}} [259] => * {{Partnerské město|Salo}} [260] => [261] => == Reference == [262] => [263] => [264] => == Externí odkazy == [265] => * {{Commonscat}} [266] => [267] => {{Okres Nagykanizsa}} [268] => {{Maďarsko}} [269] => [270] => {{Autoritní data}} [271] => {{Portály|Maďarsko}} [272] => [273] => [[Kategorie:Města v Maďarsku]] [274] => [[Kategorie:Obce v župě Zala]] [] => )
good wiki

Nagykanizsa

Nagykanizsa ( či Großkirchen, dříve též: ) je okresní město ležící v maďarské župě Zala v regionu Západní Zadunají v jihozápadní části země.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chorvatsko','Zalaegerszeg','Zala','19. století','18. století','Kanizsayové','Jaderské moře','1990','Budapešť','1860','Maďarsko','1702'

1702

Stránka 1702 na české Wikipedii obsahuje informace o událostech, které se udály v roce 1702.

1860

1990

Budapešť

Chorvatsko

Maďarsko

Zala

Zalaegerszeg