Array ( [0] => 14840171 [id] => 14840171 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nanajci [uri] => Nanajci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Nanajci
Нани (Nani) [2] => | obrázek = Hezhe (Nanai) family.jpg [3] => | popisek = [4] => | populace = přibližně 16 000 [5] => | regiony = [6] => | region1 = {{flagicon|Rusko}} [[Rusko|Ruská federace]] [7] => | pop1 = 12 160 [http://www.perepis2002.ru/ct/html/TOM_14_24.htm Populace v Ruska] {{ru}} [8] => [9] => | region2 = {{flagicon|China}} [[Čína]] [10] => | pop2 = 4 245 [11] => | region3 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} [12] => | pop3 = 42 [http://www.ukrcensus.gov.ua/results/nationality_population/nationality_popul1/select_5/?botton=cens_db&box=5.1W&k_t=00&p=75&rz=1_1&rz_b=2_1%20%20%20%20%20%20%20&n_page=4 Národy Ukrajiny]{{Nedostupný zdroj}} {{uk}} [13] => | jazyky = [[ruština]], [[nanajština]], [[čínština]] [14] => | náboženství = [[šamanismus]], [[pravoslaví]], [[lamaismus]] [15] => | příbuzní = [[Ulčové]], [[Udegejci]], [[Oročové]], [[Negidalci]] [16] => }} [17] => [[Soubor:CEM-36-NE-corner.jpg|náhled|Italská mapa (z roku 1682) severovýchodní Číny - v pravém horním rohu je vyznačena oblast kterou obývají Nanajci jako ''Tartari di Yupi'' („Tataři v rybích kůžích“ - označení pro tradiční nanajské oděvy z rybích kůží)]] [18] => [[Soubor:Hezhe (Nanai) girl.jpg|náhled|nanajská dívka ve svatebním oděvu který je bohatě zdoben tradičními ornamenty]] [19] => [[Soubor:Goldes shaman priest in his regalia.png|náhled|nanajský šaman s bubnem - ''untu'']] [20] => '''Nanajci''' (také '''Hedžové''', '''Goldové''' nebo '''Samagirové''', vlastním jménem ''Nani'' – „původní“; {{Vjazyce2|ru|''Нанайцы''}}, {{Vjazyce2|zh|赫哲族}}, {{Vjazyce2|en|''Nanai people''}}) jsou etnikum žijící v povodí [[Amur]]u na jihovýchodě [[Rusko|Ruska]] ([[Chabarovský kraj]]) a na severovýchodě [[Čína|Číny]] (provincie [[Chej-lung-ťiang]]). Malá část jich žije na [[Ukrajina|Ukrajině]]. [21] => [22] => == Historie == [23] => Nanajci jsou s největší pravděpodobností potomci tunguzských kmenů ([[Džürčeni]]) z dolního toku [[Amur]]u, částečně smísených s mongolskými a turkickými kmeny, které se do těchto míst dostaly během svých nájezdů. [24] => [25] => Poprvé se Rusové setkali s Nanajci v 17. století během expedice J. P. Chabarova a V. Pojarkova na dálný ruský východ. Na konci 17. století se s Nanajci setkali [[misionář]]i – francouzští [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] kteří nazývali Nanajce ''Tartati di Yupi'' – Tataři v rybích kůžích (označení pro tradiční odívání z rybích kůží). Přímý kontakt Nanajců s Rusy byl však obnoven až v polovině 19. století. [26] => [27] => == Jazyk == [28] => [[Nanajština]] patří do jižní větve [[tunguzsko-mandžuská jazyková skupina|tunguzsko-mandžuské skupiny]] [[altajská jazyková rodina|altajské jazykové rodiny]]. Většina Nanajců však mluví [[ruština|ruštinou]] a [[mandarínská čínština|mandarínskou čínštinou]]. Nanajština má dva dialekty: hornoamurský a dolnoamurský. [29] => [30] => == Náboženství a mytologie == [31] => Nanajci tradičně vyznávají [[šamanismus]] s prvky [[animismus|animismu]]. K náboženským tradicím patří stavění různých ochranných [[totem]]ů v podobě zvířat či lidí. Poblíž každé vesnice staví Nanajci „[[ptáci|ptačí]]“ totemy – totemy, na jejichž vrcholu je pták vyřezaný ze dřeva. Tyto totemy mají ochrannou funkci a také symbolizují určitou „hranici“ mezi normálním a duchovním světem. V nanajské mytologii jsou kromě ptáků důležitými zvířaty [[medvěd]] (''Doonta'') a [[tygr]] (''Amba'').[http://altaic-wiki.wikispaces.com/nanais+people Nanajci - Altaic-Wiki] {{Wayback|url=http://altaic-wiki.wikispaces.com/nanais+people |date=20110218031814 }} {{en}} Od medvěda odvozují tunguzské národy svůj původ. Tygr symbolizuje v nanajské mytologii pána hor a věrného přítele boha oblohy ''Boa Enduri''.[http://www.erm.ee/?node=191 Nanajská mytologie] {{en}} [32] => [33] => Šaman má úlohu léčitele, věštce a pomáhá zemřelým duším se dostat do ''budi'' (svět zemřelých). U Nanajců je ochranný duch nazýván ''ayámi'', ten vstupuje do jeho těla, přiděluje mu zvířecí společníky a také je jeho nebeskou manželkou. Nebeská manželka šamana je typickým prvkem i u mnohých jiných sibiřských národů. V těchto vztazích se odráží klasický motiv smrtelníka a víly či polobohyně, žárlící na smrtelnou manželku.ELIADE, Mircea: „Šamanismus a nejstarší techniky extáze“, Praha : Argo, 1997. {{ISBN|80-7203-153-8}}. s. 83. [34] => [35] => Nanajci věří, že dříve zde byla pouze voda. Ptáci vytáhli ze dna velký kus [[země]] a poté se oddělilo nebe od země. Nakonec díky [[slunce|slunci]] vznikly [[Pohoří|hory]] a [[nížiny]]. [36] => [37] => == Tradiční způsob života == [38] => Nanajci se tradičně živí rybolovem (specializují se na lov [[losos]]ů), lovem, sběračstvím a chovem psů. Nanajci mají mnoho druhů tradičních obydlí. Mezi stálá obydlí patří dřevěné chaty a [[zemnice]] kryté rákosem a dřevem. K sezonním typům obydlí patří jednoduché přístřešky ze dřeva a rákosu nebo kuželovité stany potažené kůží – [[čum]]y. [39] => [40] => == Folklór == [41] => Nanajský folklór je podobný folklóru jiných Tunguzských národů z povodí Amuru ([[Negidalci]], [[Udegejci]], [[Ulčové]]) a folkloru [[Nivchové|Nivchů]]. [42] => [43] => Nanajský stopař [[Děrsu Uzala]] je hlavním hrdinou knihy [[Vladimir Klavdijevič Arseňjev|Vladimira Arseňjeva]] a podle něj natočeného filmu režiséra [[Akiro Kurosawa|Akiro Kurosawy]]. [44] => [45] => === Hudební a ústní tradice === [46] => K tradičním hudebním nástrojům patří [[brumle]] vyráběná z kovu – ''muane'', a [[šamanský buben]] – ''untu'' (používaný k šamanským obřadům). [http://www.emusic.com/album/Various-Artists-Buda-Musique-Du-Monde-Shamanic-And-Daily-Songs-From-The-Amur-Basin-MP3-Download/10607715.html Shamanic And Daily Songs From The Amur Basin - emusic.com] {{en}} Hlavní ústní žánry: [47] => * ''telunhu'' – mýty a legendy [48] => * ''ninhman'' – epos, pohádky, vlastní příběhy [49] => * ''yayan'', ''keuken'' – šamanský zpěv [50] => * ''dyarin'', ''yayan'' – zpěv [51] => [52] => === Kuchyně === [53] => Základem tradiční nanajské kuchyně je rybí maso (hlavně z lososa). Nanajci tradičně připravují [[jukola|jukolu]] – uzenou nebo sušenou rybu nakrájenou na plátky. Pokud jdou Nanajci na lov, jí plody [[klanopraška|klanoprašky]]. Podle nich dodává hrst suchých plodů sílu lovit po celý den bez příjmu potravy.[http://www.prirodnidoplnky.cz/detail/381-Dech-zivota-Ginsegold Dech života – Ginsegold (ukázka produktu] {{Wayback|url=http://www.prirodnidoplnky.cz/detail/381-Dech-zivota-Ginsegold |date=20090921233348 }}) [54] => [55] => === Tradiční odívání === [56] => Původně vyráběli Nanajci oděvy z kůží ryb a zvířat žijících v [[tajga|tajze]], a z [[konopí|konopných]] vláken. Díky obchodu s [[Rusové|Rusy]] a [[Číňané|Číňany]] získávali Nanajci hedvábné tkaniny z nichž doposud vyrábějí své tradiční oděvy. [57] => [58] => Tradiční nanajské oděvy jsou tvořeny pláštěm, jehož lemy jsou zdobené ornamentální výšivkou a často také kožešinou. Tyto pláště se nejčastěji zapínají na pravém rameně. Ženské oděvy, ''pokto'', jsou delší, barevnější a více zdobenější. Tradiční součástí ženského oděvu je čepice z březové kůry. Tradiční mužský oděv se nazývá ''agaton-angogdi'' a je tvořen kratším pláštěm a kalhotami. Mužské oděvy jsou méně barevnější a méně zdobenější. Oděvy lovců [[sobol]]ů jsou stejného střihu jako oděvy mužské ale jsou barevnější. Součástí loveckého oděvu je čepice s [[veverka obecná|veveřím]] ocáskem. [59] => [60] => === Tradiční rukodělné práce === [61] => K tradičním řemeslům patří zpracování kovů, vyřezávání dřevěných náboženských artefaktů i předmětů denní potřeby, vyšívání (Nanajci jsou známí bohatou ornamentální výšivkou) a vydělávání kůží. [62] => [63] => == Fotogalerie == [64] => [65] => Soubor:Nanai_children.jpg|nanajské děti; dívky mají tradiční oděvy [66] => Soubor:Dersuuzala.jpg|nanajský lovec [67] => Soubor:Nanai_woman_costume.jpg|nanajský ženský oděv jehož lemy jsou zdobené ornamenty [68] => Soubor:Ravenstein-p377-Maack-Goldi-Idol-Poles.png|nanajské totemy [69] => [70] => [71] => == Odkazy == [72] => [73] => === Reference === [74] => [75] => [76] => === Související články === [77] => * [[Džürčeni]] [78] => [79] => === Externí odkazy === [80] => * {{Commonscat}} [81] => * [https://web.archive.org/web/20090813012852/http://www.nsu.ru/ip/nanay.php НАНАЙЦЫ - ngu.ru] {{ru}} [82] => * [http://www.youtube.com/watch?v=rSVJ7SKuIb4 Zpívající nanajské ženy] [83] => [84] => {{Malé národy Severu}} [85] => {{Autoritní data}} [86] => {{Portály|Čína|Lidé|Rusko}} [87] => [88] => [[Kategorie:Nanajci| ]] [89] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [90] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Číně]] [91] => [[Kategorie:Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace]] [92] => [[Kategorie:Tunguzské národy]] [] => )
good wiki

Nanajci

Italská mapa (z roku 1682) severovýchodní Číny - v pravém horním rohu je vyznačena oblast kterou obývají Nanajci jako Tartari di Yupi („Tataři v rybích kůžích“ - označení pro tradiční nanajské oděvy z rybích kůží) nanajská dívka ve svatebním oděvu který je bohatě zdoben tradičními ornamenty nanajský šaman s bubnem - untu Nanajci (také Hedžové, Goldové nebo Samagirové, vlastním jménem Nani - „původní“; ) jsou etnikum žijící v povodí Amuru na jihovýchodě Ruska (Chabarovský kraj) a na severovýchodě Číny (provincie Chej-lung-ťiang). Malá část jich žije na Ukrajině.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.