Array ( [0] => 15489361 [id] => 15489361 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Neodym [uri] => Neodym [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Nd [3] => | protonové číslo = 60 [4] => | název = Neodym [5] => | latinsky = Neodymium [6] => | nad = [7] => | pod = [[Uran (prvek)|U]] [8] => | vlevo = [[Praseodym]] [9] => | vpravo = [[Promethium]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => [12] => | chemická skupina = Lanthanoidy [13] => | číslo CAS = 7440-00-8 [14] => | skupina = [15] => | perioda = 6 [16] => | blok = f [17] => | obrázek = Neodymium (60 Nd).jpg [18] => | popisek = Neodym [19] => [20] => | emisní spektrum = Neodymium spectrum visible.png [21] => | relativní atomová hmotnost = 144,242(3) [22] => | atomový poloměr = 1,85 Å (185 pm) [23] => | elektronová konfigurace = [24] => | skupenství = Pevné [25] => | hustota = 7,01 g/cm3;
Hustota při teplotě tání: 6,89 g/cm3 [26] => | tvrdost = [27] => | teplota tání = 1024 [28] => | teplota varu = 3074 [29] => [30] => | skupenské teplo tání = 7,14 kJ/mol [31] => | skupenské teplo varu = 289 kJ/mol [32] => [33] => | elektronegativita = 1,14 [34] => | ionizační energie = 533,1 kJ/mol [35] => | ionizační energie2 = 1040 kJ/mol [36] => | ionizační energie3 = 2130 kJ/mol [37] => [38] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS07}}{{Citace elektronického periodika | titul = Neodymium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23934 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [39] => }} [40] => '''Neodym''' (chemická značka '''Nd''', {{vjazyce|la}} ''Neodymium'') je měkký stříbřitě bílý, [[vnitřně přechodné kovy|vnitřně přechodný kovový]] prvek, čtvrtý člen skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]]. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě speciálních [[sklo|skel]] a [[keramika|keramiky]] a slouží také k výrobě mimořádně silných permanentních [[neodymový magnet|magnetů]]. [41] => [42] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [43] => Neodym je stříbřitě bílý, měkký, vnitřně přechodný kov. [44] => [45] => Chemicky je neodym značně reaktivní, při styku se [[vzduch|vzdušným]] [[kyslík]]em se téměř okamžitě pokrývá načervenalou vrstvičkou [[oxid neodymitý|oxidu neodymitého]]. S [[voda|vodou]] reaguje neodym za vzniku [[plyn]]ného [[vodík]]u, snadno se rozpouští v běžných [[Minerální kyselina|minerálních kyselinách]]. Ve sloučeninách se vyskytuje prakticky pouze v [[Valence (chemie)|mocenství]] Nd+3. [46] => [47] => Chemické vlastnosti jeho solí jsou značně podobné sloučeninám ostatních lanthanoidů a [[hliník]]u. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní [[oxidy]], které nereagují s vodou a jen velmi obtížně se [[Redukce (chemie)|redukují]]. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Další nerozpustnou sloučeninou je [[šťavelan neodymitý|šťavelan]], který je možno použít ke gravimetrickému stanovení těchto prvků po jejich vzájemné separaci. [48] => [49] => == Historie objevu == [50] => Na počátku objevu prvku neodymu stál omyl. V roce [[1841]] izoloval švédský chemik [[Carl Gustaf Mosander]] při čištění [[lanthan]]u novou látku, o níž se domníval, že se jedná o samostatný prvek a nazval jej [[didymium]]. [51] => [52] => Teprve v roce [[1874]] [[Per Teodor Cleve]] zveřejnil názor, že se ve skutečnosti jedná o dva samostatné chemické prvky. K jejich skutečné izolaci došlo až roku [[1885]], kdy rakouský chemik baron [[Carl Auer von Welsbach]] rozdělil didymium na [[praseodym]] a neodym a získal jejich soli, lišící se vzájemně barvou. [53] => [54] => Skutečně čistý kovový neodym byl izolován až roku [[1925]]. [55] => [56] => Jméno neodym má základ v [[Řecko|řeckém]] slově ''neos'' – nový a ''didymos'' – dvojitý. [57] => [58] => == Výskyt a výroba == [59] => Neodym je v [[zemská kůra|zemské kůře]] obsažen v koncentraci asi 23–28 mg/kg. Ve vesmíru připadá jeden atom neodymu na 50 miliard atomů [[vodík]]u. [60] => [61] => V přírodě se neodym vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří ''[[monazit]]y'' (Ce, La, Th, Nd, Y)PO4 a ''[[xenotim]],'' chemicky [[fosforečnany]] lanthanoidů a dále ''[[bastnäsit]]y'' (Ce, La, Y)CO3F– směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin. [62] => [63] => Velká ložiska těchto rud se nalézají ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]] a [[Vietnam]]u. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny – [[apatit]]y z poloostrova [[Kola (poloostrov)|Kola]] v [[Rusko|Rusku]]. [64] => [65] => Při průmyslové výrobě prvků vzácných zemin se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží [[hydroxidy]]. [66] => [67] => Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných komplexních solí. [68] => [69] => Příprava čistého kovu se obvykle provádí redukcí solí kovovým [[vápník]]em. Redukci fluoridu neodymitého popisuje rovnice: [70] => : 2 NdF3 + 3 Ca → 2 Nd + 3 CaF2 [71] => [72] => Vzhledem k omezené dostupnosti hrozí v nejbližších letech kritický nedostatek zdrojů prvku pro technologické využití.[http://energy.gov/articles/energy-department-releases-new-critical-materials-strategy {{en}} Energy Department Releases New Critical Materials Strategy, 15. prosinec 2010] [73] => [74] => == Použití a sloučeniny == [75] => Vzhledem k velmi podobným vlastnostem praseodymu a neodymu a nákladnosti jejich separace se používá v praxi velmi často směs obou prvků zvaná didym. Jeho vysoká afinita ke [[kyslík]]u se uplatňuje při odkysličování tavenin kovů (přidává se didym společně s [[cer]]em a [[lanthan]]em). [76] => [77] => Základní průmyslové využití nalézá samotný neodym ve [[sklářství|sklářském]] a [[keramický průmysl|keramickém průmyslu]], kde se přídavky oxidu neodymu do skloviny nebo glazury dociluje jejich vínově červeného až fialového zabarvení. Kromě toho přídavek neodymu odstraňuje nežádoucí nazelenalé zbarvení skla, způsobené přítomností [[železo|železa]]. [78] => [79] => Neodymem dopované krystaly [[yttrium|yttria]], [[hliník]]u, [[lithium|lithia]] a [[vanad]]u (granáty) slouží v infračervených [[laser]]ech k zesilování [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] o [[vlnová délka|vlnové délce]] 1 054 – 1 064 nm. [80] => [81] => Z [[Čína|Číny]] bylo hlášeno použití neodymu (i jiných prvků vzácných zemin) v umělých [[Hnojivo|hnojivech]] pro podporu rostlinného růstu. [82] => [83] => === Permanentní magnety === [84] => [[File:Neodym_Magnete.jpg|thumb|Neodymové magnety]] [85] => Ještě do nedávné doby byly ''nejsilnějšími známými [[magnet|permanentními magnety]]'' materiály na bázi [[samarium|samaria]] a [[kobalt]]u. V současné době{{Kdy?}} byly však překonány materiálem o složení Nd2Fe14B. [86] => [87] => Vyrábějí se [[lis]]ováním v [[magnetické pole|magnetickém poli]] a následným spékáním. Při vysoké vlhkosti vzduchu oxidují, proto je nutné je opatřit povrchovou úpravou. Obvykle se v závěrečné fázi výroby [[Galvanizace|galvanizují]] – nejčastěji [[zinek|zinkem]] nebo [[nikl]]em. [88] => [89] => [[Neodymový magnet|Neodymové magnety]] jsou schopny unést více než tisícinásobek vlastní hmotnosti a magnet o velikosti malé mince tak může udržet železný předmět o hmotnosti kolem 10 kg. Zajímavé je, že i výrobní cena těchto magnetů je nižší, než u [[Samarium-kobaltový magnet|Sm-Co magnetů]]. [90] => [91] => V současné době jsou tyto magnety prakticky používány v počítačové technice v záznamových hlavách [[pevný disk|pevných disků]] nebo při výrobě malých [[mikrofon]]ů a [[reproduktor]]ů ve sluchátkách a obdobných elektrotechnických aplikacích. Také ve strojírenském průmyslu mají nejrůznější využití – např. permanentní upínače na [[broušení]] a [[frézování]], břemenové magnety, magnetické nářadí a pomůcky, magnetické separátory atd. [92] => [93] => Nevýhody a rizika: [94] => * Neodymové magnety obvykle ztrácejí magnetické vlastnosti již při teplotě nad 80 °C, zatímco běžné samariové magnety jsou použitelné i při teplotách kolem 300 °C. V závislosti na přesném složení materiálu může být maximální pracovní teplota neodymových magnetů vyšší (nejen 80 °C, ale také 100 °C, 120 °C, 150 °C nebo 180 °C). [95] => * Materiál těchto magnetů je poměrně křehký a mohou se snadno rozbít nejen mechanickým úderem, ale i při náhlém vystavení silnému magnetickému poli nebo teplotám nad 150 °C. [96] => * Jejich vysoká magnetická síla může způsobit vymazání dat na záznamových mediích počítačů (disketa, pevný disk), ale i na bankovních kartách nebo poškození obrazovek počítačových monitorů. [97] => * Přitažlivá síla je tak vysoká, že při náhlém přiblížení magnetu k [[Feromagnetismus|feromagnetickému]] materiálu dokáže způsobit citlivá poranění pokožky nebo svalové tkáně, pokud stojí mezi magnetem a přitahovaným předmětem. [98] => * Oblíbené skládačky z magnetických kuliček či krychliček mohou po spolknutí dítětem zablokovat střevo a skončit i smrtí. [99] => [100] => == Odkazy == [101] => === Reference === [102] => [103] => [104] => === Literatura === [105] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [106] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [107] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [108] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [109] => [110] => === Externí odkazy === [111] => * {{Commonscat|Neodymium}} [112] => * {{Wikislovník|heslo=neodym}} [113] => [114] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [115] => {{Autoritní data}} [116] => {{Portály|Chemie}} [117] => [118] => [[Kategorie:Neodym| ]] [119] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [120] => [[Kategorie:Kovy]] [121] => [[Kategorie:Lanthanoidy]] [] => )
good wiki

Neodym

Neodym (chemická značka Nd, Neodymium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, čtvrtý člen skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě speciálních skel a keramiky a slouží také k výrobě mimořádně silných permanentních magnetů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vodík','lanthan','fosforečnany','Čína','hliník','kyslík','1885','Hnojivo','vnitřně přechodné kovy','Carl Gustaf Mosander','1841','Per Teodor Cleve'

1841

1885

Rok 1885 byl obyčejným rokem, který začal v úterý.

Čína

Fosforečnany

Hliník

Hnojivo

Kyslík

Lanthan

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.