Array ( [0] => 14849066 [id] => 14849066 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Neokonfucianismus [uri] => Neokonfucianismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Zhu-xi1.gif|náhled|[[Ču Si]], hlavní postava neokonfucianismu]] [1] => '''Neokonfucianismus''' ({{Čínsky|zjednodušené= 宋明理学 |tradiční= 宋明理學 |pchin-jin= songming Lǐxué }}, často zkráceno na 理學, '''li-süe''', doslova „učení o li“) je termín používaný pro různorodé proudy [[konfucianismus|konfucianismu]], které se ve snaze o obrodu konfuciánské filosofie formovaly od poloviny 9. století. V první fázi dosáhly tyto snahy vrcholu v 11. století za dob [[Severní Sung|Severních Sungů]] v podobě učení [[Ču Si]]ho.{{Citace elektronické monografie [2] => | příjmení = Berthrong [3] => | jméno = John H. [4] => | titul = Neo-Confucian Philosophy [5] => | url = http://www.iep.utm.edu/neo-conf/ [6] => | datum přístupu = 2010-2-8 [7] => | vydavatel = Internet Encyclopedia of Philosophy [8] => | jazyk = anglicky [9] => }} Ču Siho [[Škola Čcheng-Ču|škole Čcheng-Ču]] konkuruje především [[Wang Jang-ming]]ova [[škola Lu-Wang]] z dob [[dynastie Ming]] a škola [[Taj Čen]]a z [[Mandžuové|mandžuských]] dob.{{Citace monografie [10] => | příjmení = Eliade [11] => | jméno = Mircea [12] => | příjmení2 = Culianu [13] => | jméno2 = Ioan P. [14] => | titul = Slovník náboženství [15] => | vydavatel = Český spisovatel [16] => | místo = Praha [17] => | rok = 1993 [18] => | strany = 152 [19] => }} [20] => [21] => == Pozadí vzniku == [22] => Neokonfucianismus se vyvinul z učení konfucianismu, jehož počátky sahají do 6. století př. n. l. do dob [[Konfucius|Konfucia]]. Po Konfuciově smrti se jeho učení dále rozvíjelo a těšilo se výsadnímu postavení u prostých obyvatel [[Čína|Číny]] i čínského císařského dvora. S příchodem [[Mahájána|mahájánového]] [[buddhismus|buddhismu]] do Číny počátkem našeho letopočtu začal konfucianismus na svém postavení ztrácet – buddhismus oproti konfucianismu totiž nabízel svým stoupencům jednak možnost příštího zrození a tudíž život po smrti, a jednak umožňoval vstup do mnišského stavu ženám a mladším synům, kteří by se jinak nemohli vymanit z pevně dané společenské hierarchie založené na Konfuciově učení. Vedle buddhismu se v prvních stoletích našeho letopočtu začal masově šířit i [[taoismus]] a konfucianismus tak na čas ustoupil do pozadí.Hooblerovi (1997), s. 45–49. [23] => [24] => Proti masovému rozšíření buddhismu se však brzy začala stavět část úřednictva, která se obávala dalšího oslabování pozic konfucianismu (a tím i narušení výsadního postavení úřednického [[správa|aparátu]]). Tyto snahy vrcholily koncem 40. let [[9. století]]. Zejména díky konfuciánskému úředníku [[Chan Jü]]ovi začal být buddhismus a taoismus tvrdě potlačován.Hooblerovi (1997), s. 52. I díky tomuto silnému oslabení pozic taoismu a buddhismu byla připravena živná půda pro opětovný návrat konfucianismu k moci. [25] => [26] => == Ču Si == [27] => John K. Fairbank vidí počátek neokonfuciánství v době, kdy [[Džürčeni]] svrhli [[Severní Sung]]y. V této době totiž působili a svá díla napsali jedni z hlavních učenců neokonfuciánství, kterým se však dostalo širší pozornosti a uznání v době, kdy na scénu nastupuje [[Ču Si]].{{Citace monografie [28] => | příjmení = Fairbank [29] => | jméno = John King [30] => | rok = 1998 [31] => | edice = Dějiny států [32] => | titul = Dějiny Číny [33] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [34] => | místo = Praha [35] => | strany = 168 [36] => | isbn = 80-7106-249-9 [37] => }} Ču Si, rodák z dnešní provincie [[Fu-ťien]], byl za své radikální výstupy proti neschopné úřednické aparatuře několikrát trestán, mimo jiné ho stihlo i [[Exil|vyhnanství]]. Stal se významným učencem tehdejší doby, dle Josepha S. Wua byl Ču Si nejvýznamnější učenec čínského filozofického myšlení od dob Konfucia.Joseph S. Wu, in: McGreal (1998), s. 147. Své učení zaznamenal do množství spisů, k nejvýznamnějším patří ''[[Čtyři knihy]]''; tento spis obsahuje texty a rozsáhlé analytické komentáře spisů ''Velké učení'', ''Učení středu'', Konfuciových ''[[Hovory|Hovorů]]'' a ''Meng-c’''. [38] => [39] => === Učení === [40] => Ču Si ve své nauce spojil jednak různorodé proudy neokonfuciánských myšlenek a jednak k nauce tradičního konfucianismu „přidal“ některé další prvky buddhismus a taoismu. Základní princip neokonfucianismu tvoří nauka o ''[[li (konfucianismus)|li]]'', ''[[čchi]]'' a ''[[tchaj-ťi (konfucianismus)|tchaj-ťi]]''. Zatímco ''čchi'' je materiální princip všech věcí (i živých bytostí), ''li'' je podstata, idea, která existenci těchto věcí provází. Zatímco ''čchi'' má každá věc jedinečné (např. každý strom je jiný – jeden větší, další menší apod.), ''li'' je pro jednotlivé druhy věcí totožné (např. ''li'' stromu bude stejné i pro další strom). Zatímco ''li'' určuje ráz, povahu věci, ''čchi'' dává každé věci jedinečnou formu. Pojem ''tchaj-ťi'' (většinou překládáno jako „nejvyšší nejzazší“) pak dotváří obraz makrokosmu – jedná se o všeprostupující princip řídící celý vesmír. Koncept ''tchaj-ťi'' je blízký konceptu ''[[tao]]'' v taoismu.Joseph S. Wu, in: McGreal (1998), s. 148. [41] => [42] => ''Čchi'' většiny lidí je natolik temné, že zastiňuje jejich ''li''. Řečeno přeneseně, materiální a fyzické potřeby většiny lidí jsou natolik silné, že překrývají jejich inteligenční potenciál a rozvoj ducha, který je ukryt v ''li''. Člověk se podle Ču Siho proto musí snažit odbourat své temné ''čchi'' pomocí meditací, studií a úvah o konfuciánských principech, aby tak dosáhl harmonie s přírodou, rodinou i společností.{{Citace monografie [43] => | příjmení = Overmyer [44] => | jméno = Daniel L. [45] => | odkaz na autora = [46] => | titul = Náboženství Číny: Svět jako živý organismus [47] => | vydavatel = Prostor [48] => | místo = Praha [49] => | rok = 1998 [50] => | strany = 65–66 [51] => }} [52] => [53] => == Reference == [54] => [55] => [56] => == Literatura == [57] => * {{Citace monografie [58] => | příjmení = Hoobler [59] => | jméno = Thomas [60] => | příjmení2 = Hoobler [61] => | jméno2 = Dorothy [62] => | titul = Konfucianismus [63] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové Noviny [64] => | místo = Praha [65] => | rok = 1997 [66] => | isbn = 80-7106-190-5 [67] => }} [68] => * {{Citace sborníku [69] => | jméno = Joseph S. Wu [70] => | titul = Ču Si (Zhu Xi) [71] => | příjmení sestavitele = McGreal [72] => | jméno sestavitele = Ian [73] => | sborník = Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů [74] => | vydavatel = Prostor [75] => | místo = Praha [76] => | isbn = 80-85190-93-1 [77] => | rok = 1998 [78] => | strany = 147–151 [79] => }} [80] => [81] => == Externí odkazy == [82] => * {{en}} [http://www.iep.utm.edu/neo-conf/ John H. Berthrong: Neo-Confucian Philosophy] – článek v ''[[Internet Encyclopedia of Philosophy]]'' [83] => {{Autoritní data}} [84] => [85] => {{Portály|Čína|Filozofie}} [86] => [87] => [[Kategorie:Konfucianismus]] [] => )
good wiki

Neokonfucianismus

Ču Si, hlavní postava neokonfucianismu Neokonfucianismus ( často zkráceno na 理學, li-süe, doslova „učení o li“) je termín používaný pro různorodé proudy konfucianismu, které se ve snaze o obrodu konfuciánské filosofie formovaly od poloviny 9. století.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Severní Sung','Ču Si','Internet Encyclopedia of Philosophy','tchaj-ťi (konfucianismus)','li (konfucianismus)','Čtyři knihy','Fu-ťien','Konfucius','Chan Jü','správa','taoismus','buddhismus'

Buddhismus

Fu-ťien

Fu-ťien (každodenní název je Fu-ťiou nebo Mandžu a Čchin-nan) je historická provincie na jihovýchodě Čínské lidové republiky.

Konfucius

Správa

Taoismus

Taoismus je stará čínská filozofická a náboženská tradice, která vznikla v 6.