Array ( [0] => 14683318 [id] => 14683318 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Neutralizace [uri] => Neutralizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Neutralizace''' je [[chemická reakce]] stejného množství [[kyseliny]] a [[Zásady (chemie)|zásady]]. Produkty této reakce jsou příslušná [[Soli|sůl]] kyseliny a [[voda]]. Klasickým příkladem je reakce [[Kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] a [[Hydroxid sodný|hydroxidu sodného]], při níž vzniká [[chlorid sodný]]: [1] => [2] => HCl + NaOH → NaCl + H2O [3] => [4] => Neutralizační reakce zpravidla probíhají ve vodných roztocích. Kyselé roztoky lze neutralizovat zásaditými roztoky a naopak. Silné kyseliny vytvářejí oxoniové ionty H3O+ zcela rozpuštěné ve vodě s [[pH]] < 7, silné báze vytvářejí zcela rozpuštěné hydroxidové ionty OH− s pH > 7. V průběhu této reakce dochází ke změnám pH roztoku a dokonale neutralizovaný roztok má výsledné pH = 7. [5] => [6] => Neutralizační reakce se využívají v chemických laboratořích, při zpracování surovin, při výrobě mnoha látek nebo při úpravě odpadních vod. [7] => [8] => == Neutralizační bod == [9] => [[Soubor:Titolazione.gif|náhled|Neutralizační titrace a grafické znázornění neutralizační reakce. Červeně vyznačen neutralizační bod.]] [10] => Kyselina a zásada jsou zcela neutralizovány, když je dosaženo neutralizačního bodu. V tomto bodě má roztok hodnotu pH = 7 a to odpovídá hodnotě pH čisté vody. Takový roztok se nazývá neutrální. [11] => [12] => Dosažení neutrality roztoku závisí na síle kyseliny a zásady. Pokud spolu reagují zcela [[Disociace|disociovaná]] silná kyselina a silná zásada, pak se neutralizačního bodu dosáhne při jejich stejné koncentraci. [13] => [14] => Pokud spolu reaguje slabá kyselina (s nízkou [[Disociační konstanta|disociační konstantou]]) se silnou zásadou (s vysokou disociační konstantou) nebo slabá báze se silnou kyselinou, pak je neutralizačního bodu dosaženo při jiných koncentracích obou složek. Je zřejmé, že pro neutralizaci silné kyseliny bude třeba více slabé zásady a stejně to platí i obráceně. [15] => [16] => == Neutralizace a teplo == [17] => Neutralizace je exotermická reakce, neboť při reakci [18] => [19] => H+ + OH− → H2O [20] => [21] => se uvolňuje 57,30 kJ/mol. [22] => [23] => Intenzita reakce a uvolněné teplo se zvyšuje s koncentrací kyseliny a zásady. Zatímco při koncentraci kyseliny a zásady 1 mol/l nejsou viditelné žádné reakce, při vysokých koncentracích reakčních látek (například 98% kyseliny sírové) je reakce extrémně rychlá až explozivní. [24] => [25] => == Silné kyseliny a silné zásady == [26] => Silná kyselina je plně disociována ve vodném roztoku. Například kyselina chlorovodíková HCl je silná kyselina a disociuje podle rovnice: [27] => [28] => HCl(aq) → H+(aq) + Cl−(aq) [29] => [30] => Silná zásada je plně disociována ve vodném roztoku. Například hydroxid sodný NaOH je silná zásada a disociuje podle rovnice: [31] => [32] => NaOH(aq) → Na+(aq) + OH−(aq) [33] => [34] => Neutralizační reakce pak může být zapsána: [35] => [36] => H+ + OH− → H2O [37] => [38] => [[Ion|Iont]] H+ ve vodě samostatně neexistuje, váže se na [[Molekula|molekulu]] vody za vzniku oxoniového iontu H3O+. Proto rovnice přesněji zní takto: [39] => [40] => H3O+ + OH− → H2O + H2O → 2 H2O [41] => [42] => Pro dosažení neutralizačního bodu je třeba, aby spolu zreagovalo stejné množství kyseliny a zásady. V roztoku pak nezůstanou žádné přebytečné vodíkové ani hydroxidové ionty. Roztok je neutrální a má pH = 7. [43] => [44] => == Slabé kyseliny a slabé zásady == [45] => Pro slabé kyseliny a slabé báze platí, že nejsou zcela disociovány a často vůbec nedojde k jejich neutralizaci. Při obou dalších kombinacích, tedy silná kyselina a slabá zásada nebo slabá kyselina a silná zásada, záleží na jejich disociační konstantě - disociační konstanta kyseliny ''K''A nebo disociační konstanta zásady ''K''B. [46] => [47] => == Využití neutralizace == [48] => Neutralizační reakce mají široké využití v chemických laboratořích a také v praxi. Metody chemické titrace se používají pro analýzu kyselin nebo bází, ke stanovení jejich neznámé [[Koncentrace (chemie)|koncentrace]] nebo jejich odstranění. [49] => [50] => === Čištění odpadních vod === [51] => Při [[čištění odpadních vod]] se často používají chemické neutralizační metody, aby se snížily škody při uvolňování kyselých nebo zásaditých látek do [[Životní prostředí|životního prostředí]]. Mezi používané chemické látky k neutralizaci odpadních vod patří [[uhličitan vápenatý]], [[oxid vápenatý]], [[hydroxid hořečnatý]] nebo [[hydrogenuhličitan sodný]]. Výběr vhodné neutralizační chemické látky závisí na konkrétním znečištění odpadní vody a použité aplikaci. [52] => [53] => === Hnojiva === [54] => Dalším běžným použitím neutralizačních reakcí je výroba a použití [[Hnojivo|hnojiv]]. Některé rostliny vyžadují kyselejší a jiné zásaditější půdu. Proto jsou hnojiva selektivně vyráběna pro určité plodiny. Známý je [[vápenec]] (CaCO3), který se dodává do příliš kyselých půd. Hnojiva, která zlepšují růst rostlin, se vyrábějí neutralizací [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]] (H2SO4) nebo [[Kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] (HNO3) [[amoniak]]em (NH3) za vzniku [[Síran amonný|síranu amonného]] nebo [[Dusičnan amonný|dusičnanu amonného]]. Tyto soli jsou pak vpravovány do půdy jako dusíkatá hnojiva. [55] => [56] => === Čistota ovzduší === [57] => Při spalování [[uhlí]] uniká do vzduchu mimo jiné [[oxid siřičitý]], který reaguje s [[Vodní pára|vodní párou]] ve vzduchu za vzniku kyseliny sírové. Ta potom padá na zem jako [[kyselý déšť]]. Aby se zabránilo úniku oxidu siřičitého do vzduchu, využívá se neutralizačních reakcí. V čisticím zařízení se nejprve do spalovací komory vhání [[uhličitan vápenatý]], ten se rozkládá na [[oxid vápenatý]] a [[oxid uhličitý]]. Oxid vápenatý pak reaguje s oxidem siřičitým za vzniku [[Siřičitan vápenatý|siřičitanu vápenatého]]. Ten se následně vysráží a odstraní. [58] => [59] => === Medicína === [60] => Existuje mnoho neutralizačních reakcí, které probíhají v [[Organismus|organismech]] a při [[Nemoc|chorobách]] způsobují potíže nebo onemocnění. K velmi častým potížím patří překyselení [[Žaludek|žaludku]] způsobené přebytkem žaludeční kyseliny (kyselina chlorovodíková - HCl), která může způsobovat [[poleptání]] jeho stěn a následně [[žaludeční vřed]]y. Její neutralizace lze dosáhnout [[Hydrogenuhličitan sodný|jedlou sodou]] - hydrogenuhličitanem sodném (NaHCO3). [61] => [62] => Dále v [[Trávicí soustava člověka|trávicím traktu]] ve [[Střevo|střevech]] je naopak potřeba alkalické prostředí, aby byly [[Živina|živiny]] dobře absorbovány střevní stěnou. To zajišťuje, mimo jiné své funkce, [[slinivka břišní]], která produkuje alkalické látky. [63] => [64] => == Reference == [65] => {{Překlad|en|Neutralization (Chemistry)|1042627173|de|Neutralisation (Chemie)|211179993}}{{Kyseliny a zásady}} [66] => [67] => == Související články == [68] => * [[Protolýza]] [69] => * [[Autoprotolýza]] [70] => [71] => {{Autoritní data}} [72] => {{Portály|Chemie}} [73] => [74] => [[Kategorie:Substituční reakce]] [] => )
good wiki

Neutralizace

Neutralizace je chemická reakce stejného množství kyseliny a zásady. Produkty této reakce jsou příslušná sůl kyseliny a voda.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'oxid vápenatý','uhličitan vápenatý','Disociační konstanta','Ion','Molekula','Koncentrace (chemie)','čištění odpadních vod','hydroxid hořečnatý','Disociace','Hnojivo','Kyselina sírová','oxid siřičitý'

Disociace

Hnojivo

Ion

Molekula