Array ( [0] => 15486124 [id] => 15486124 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Neutrino [uri] => Neutrino [3] => FirstNeutrinoEventAnnotated.jpg [img] => FirstNeutrinoEventAnnotated.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - částice [1] => | název = Neutrino [2] => | klasifikace = [[Elementární částice]]
[[Fermion]]y
[[Lepton]]y [3] => | antičástice = [[antineutrino]] [4] => | symboly = νe, νμ, ντ [5] => | hmotnost eV = < 0,084 [6] => | jednotka = eV [7] => | náboj e = 0 [8] => | spin = {{zlomek|1|2}} [9] => | střední doba života = stabilní [10] => | interakce = [[slabá interakce]] [11] => | předpověděl = νe: [[Wolfgang Pauli]] (1930) [12] => | objevil = νe: [[Clyde Cowan]] a [[Frederick Reines]] (1956), νμ: [[Leon Max Lederman|Leon Lederman]], [[Melvin Schwartz]] a [[Jack Steinberger]] (1962), ντ: [[DONUT]] (2000) [13] => }} [14] => '''Neutrino''' a '''antineutrino''' jsou [[elementární částice]] ze skupiny [[lepton]]ů. Neutrino vzniká při jaderných reakcích, které zahrnují [[záření beta|beta rozpad]]. Má [[spin]] \hbar/2, a proto patří mezi [[fermion]]y. Jeho [[hmotnost]] je velmi malá ve srovnání s většinou elementárních částic, avšak poslední experimenty ukazují, že je nenulová. Jeho [[elektrický náboj]] je nulový, nepůsobí na něj ani [[silná interakce|silná]], ani [[elektromagnetická síla|elektromagnetická]] [[základní interakce|interakce]], ale jen [[slabá interakce]] a velmi málo také [[gravitace]]. Nereagují proto prakticky vůbec s okolním prostředím a je velmi obtížné je [[detektor záření|detekovat]]. Jde o stabilní částice – nepodléhají tedy [[samovolný rozpad|samovolnému]] [[rozpad částice|rozpadu]]. [15] => [16] => == Historie == [17] => [[Soubor:FirstNeutrinoEventAnnotated.jpg|náhled|vlevo|upright|Snímek první detekce neutrina v [[bublinková komora|bublinkové komoře]]]] [18] => Neutrino poprvé předpověděl [[Wolfgang Pauli]] roku [[1931]], kdy vysvětlil spektrum [[záření beta|beta rozpadu]] – rozpadu [[neutron]]u na [[proton]] a elektron. Pauli předpověděl vznik nedetekované částice o energii a momentu hybnosti rovným pozorovanému úbytku těchto hodnot u produktů oproti původním částicím. Vzhledem k jejich malé reaktivnosti trvalo 25 [[rok|let]] od vyslovení hypotézy o jejich existenci k jejímu experimentálnímu ověření. Roku [[1956]] [[Clyde Cowan]], [[Frederick Reines]], F. B. Harrison, H. W. Kruse, a A. D. McGuire zveřejnili článek ''Detekce volných neutrin: potvrzeno'' v časopise [[Science]]. Tento výzkum byl později odměněn [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovou cenou za fyziku]]. [19] => [20] => Název neutrino vytvořil [[Enrico Fermi]], autor první teorie popisující chování neutrin. Jde v podstatě o slovní hříčku: v [[italština|italštině]] znamená ''neutrone'' (název pro neutron) velký a neutrální, kdežto ''neutrino'' znamená malý a neutrální. [21] => [22] => Roku [[1962]] [[Leon Max Lederman|Leon Lederman]], [[Melvin Schwartz]] a [[Jack Steinberger]] dokázali existenci více typů neutrin tím, že detekovali [[mion]]ová neutrina. Když byl v [[SLAC]] roku [[1975]] poprvé pozorován třetí [[lepton]] (τ – [[tauon]]), začala se předpokládat i existence odpovídajícího neutrina. První důkaz existence třetího neutrina bylo pozorování chybějící energie a momentu hybnosti při [[tau rozpad]]u podobnému beta rozpadu. První pozorování interakce tauonového neutrina oznámil projekt [[DONUT]] ve [[Fermilab]]u,{{Citace elektronické monografie [23] => | příjmení = Wagner [24] => | jméno = Vladimír [25] => | url = http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/prednasky/subatom/powerpoint/osnovacz.html [26] => | titul = Úvod do subatomové fyziky [27] => | kapitola = 10. Částice a jejich interakce [28] => | typ kapitoly = prezentace č. [29] => | url kapitoly = http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/prednasky/subatom/powerpoint/castice.ppt [30] => | vydavatel = Ústav jaderné fyziky AV ČR [31] => | datum vydání = 2010 [32] => | datum přístupu = 2011-10-2 [33] => | lokace = snímek 15 [34] => | jazyk = [35] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111013102015/http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/prednasky/subatom/powerpoint/osnovacz.html [36] => | datum archivace = 2011-10-13 [37] => | nedostupné = ano [38] => }} čímž došlo k objevu poslední částice [[Standardní model|standardního modelu]], jejíž interakce před tím nebyla pozorována. [39] => [40] => == Druhy neutrin == [41] => {| border="1" cellpadding="2" cellspacing="0" align="right" style="; margin: 0 0 1em 1em; font-size:" [42] => |+Přehled neutrin [43] => |-style="background:#efefef;" [44] => ![[Fermion]] [45] => !Symbol [46] => ![[Klidová hmotnost|Hmotnost]] [47] => |- [48] => !colspan="3" style="background:#ffdead;"|Rodina elektronu [49] => |- [50] => |style="background:#efefef;"| Elektronové neutrino [51] => | \nu_e\, [52] => | < 0,12 eV [53] => |- [54] => |style="background:#efefef;"| Elektronové antineutrino [55] => | \bar{\nu}_e\, [56] => | < 0,12 eV [57] => |- [58] => !colspan="3" style="background:#ffdead;"|Rodina mionu [59] => |- [60] => |style="background:#efefef;"| Mionové neutrino [61] => | \nu_\mu\, [62] => | < 170 keV [63] => |- [64] => |style="background:#efefef;"| Mionové antineutrino [65] => | \bar{\nu}_\mu\, [66] => | < 170 keV [67] => |- [68] => !colspan="3" style="background:#ffdead;"|Rodina tauonu [69] => |- [70] => |style="background:#efefef;"| Tau neutrino [71] => | \nu_{\tau}\, [72] => | < 18 MeV [73] => |- [74] => |style="background:#efefef;"| Tauonové antineutrino [75] => | \bar{\nu}_\tau\, [76] => | < 18 MeV [77] => |} [78] => Jsou známy tři typy neutrin: '''[[elektron]]ové neutrino''' νe, '''[[mion]]ové neutrino''' νμ a '''[[tauon]]ové neutrino''' ντ, pojmenované podle jim odpovídajících [[lepton]]ům ve [[Standardní model|standardním modelu]] (viz tabulka). Zatím nejlepší odhad počtu neutrin byl zjištěn pozorováním [[rozpad částic|rozpadu]] [[boson W a Z|bosonu Z]]. Tato [[částice]] se může rozpadat na kterékoli neutrino a jeho [[antihmota|antineutrino]]. Jeho doba života tak závisí na počtu druhů neutrin: čím více druhů neutrin, tím více možností rozpadu, a tak i kratší doba života. Měření, která v roce 2003 sumarizoval Eidelman, ukazují, že počet typů lehkých neutrin (o hmotnosti < 1[[Elektronvolt|MeV]]) je 2,984 ± 0,008. [79] => {{Citace periodika [80] => | příjmení = Eidelman [81] => | jméno = Simon I. [82] => | spoluautoři = et al. [83] => | titul = Leptons in the 2004 Review of Particle Physics [84] => | periodikum = Physics Letters B [85] => | rok = 2004 [86] => | ročník = 592 [87] => | číslo = 1 [88] => | url = http://pdg.lbl.gov/2004/listings/lxxx.html [89] => | issn = 0370-2693 [90] => | poznámky = část Number of Neutrino Types and Sum of Neutrino Masses [91] => }} [92] => [93] => === Těžké neutrino === [94] => Přestože uvedené výsledky naznačují, že nemůže existovat více typů lehkých neutrin, není vyloučena existence rodiny [[částice|částic]], která by obsahovala velmi těžké neutrino. [95] => {{Citace elektronické monografie [96] => | příjmení = Wagner [97] => | jméno = Vladimír [98] => | url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=3457 [99] => | titul = Jak se vyznat ve všemožných částicích? [100] => | kapitola = Částice hmoty [101] => | vydavatel = Osel.cz - Objective source e-learning [102] => | datum vydání = 2008-04-05 [103] => | datum přístupu = 2011-10-2 [104] => }} Náznaky, ukazující na existenci takových neutrin, se hledají při spuštění každého nového „nejvýkonnějšího“ [[urychlovač částic|urychlovače]]. [105] => [106] => === Sterilní neutrino === [107] => [[Sterilní neutrino]] je hypotetická částice, která by oproti třem dosud známým neutrinům neměla podléhat [[slabá interakce|slabé interakci]], ale měla by na ni působit jen [[gravitace]], a proto jsme jej dosavadními typy detektorů nebyli schopni zaznamenat. [108] => {{Citace elektronické monografie [109] => | příjmení = Havránek [110] => | jméno = Miroslav [111] => | url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=3457 [112] => | titul = Neobvyklé oscilace neutrin potvrzeny experimentem MiniBooNE [113] => | kapitola = Experiment MiniBooNE potvrzuje anomální oscilace [114] => | vydavatel = Štefánikova hvězdárna [115] => | datum vydání = 2010-10-24 [116] => | datum přístupu = 2011-10-2 [117] => }} Předpověděli je fyzikové z americké [[Fermiho laboratoř]]e, kteří při experimentu [[MiniBooNE]] (Mini Booster Neutrino Experiment) zjistili více [[oscilace neutrin|oscilací neutrin]], než očekávali. [118] => {{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení = Andrle [120] => | jméno = Michal [121] => | titul = Temné stránky vesmíru přicházejí o svá tajemství [122] => | periodikum = 21. století [123] => | datum vydání = 2011-02-23 [124] => | datum přístupu = 2011-10-02 [125] => | url = http://www.aldebaran.cz/bulletin/2011_37_neu.php [126] => }} Pokud by se prokázala existence sterilního neutrina, bylo by kandidátem na vysvětlení podstaty [[temná hmota|temné hmoty]] ve vesmíru. Sterilní neutrino ale pravděpodobně neexistuje.https://phys.org/news/2023-01-results-stereo-sterile-neutrino-hypothesis.html - Final results from the STEREO experiment reject sterile neutrino hypothesis [127] => [128] => == Vlastnosti == [129] => [[Účinný průřez]] pro [[slabá interakce|slabou interakci]] neutrin je velmi malý, proto neutrina procházejí běžnou hmotou (např. celou [[Země|Zemí]]) většinou bez jakékoli reakce. Např. jedním cm² lidského těla proletí za 1 sekundu asi 60 miliard neutrin. [130] => {{Citace elektronické monografie [131] => | příjmení = Kulhánek [132] => | jméno = Petr [133] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/211411058080926/ [134] => | titul = Hyde park ČT24 [135] => | vydavatel = Česká televize [136] => | datum vydání = 2011-09-26 [137] => | datum přístupu = 2011-10-01 [138] => | poznámka = Čas 7:30 od začátku stopáže [139] => }} [140] => [141] => [142] => [[Slunce]] emituje neutrina o energii několika [[Elektronvolt|MeV]]: k zachycení aspoň [[jedna polovina|poloviny]] z nich by bylo třeba blok [[olovo|olova]] o tloušťce asi [[1 (číslo)|jeden]] [[světelný rok]] (~1016[[metr|m]]). Detekce neutrin z [[vesmír]]u je tedy velmi náročná a vyžaduje velmi rozměrné [[detektor]]y. Jinou možností výzkumu jejich vlastností je produkovat uměle svazky neutrin o velké [[energie|energii]]. [143] => [144] => === Hmotnost === [145] => V současné době je široce přijímáno, že neutrina jsou hmotná. [146] => Jedna z teorií [[Kvantová gravitace|kvantové gravitace]], navržená [[Burkhard Heim|Burkhardem Heimem]] roku [[1980]], obsahuje předpověď hmotnosti, která [147] => stále odpovídá experimentálním odhadům hmotnosti. [148] => [[Standardní model]] původně předpokládal, že jsou neutrina nehmotná, avšak přidání hmotnosti neutrin do tohoto modelu není obtížné a poslední experimenty ukazují, že neutrina opravdu mají [[hmotnost]]. [149] => [150] => Nejpřísněji klade horní hranici hmotnosti [[kosmologie]]. Model [[Velký třesk|velkého třesku]] předpokládá, že je tu stálý poměr počtu neutrin a [[foton]]ů v [[kosmické záření|kosmickém záření]]. Kdyby celková hmotnost všech třech typů neutrin překročila 50 [[elektronvolt|eV]] (na neutrino), bylo by ve vesmíru tolik hmoty, že by se zhroutil. Tuto hranici by šlo překonat předpokladem, že je neutrino nestabilní, avšak toto by bylo obtížné začlenit do Standardního modelu. [151] => [152] => === Oscilace neutrin === [153] => Když se postavily první detektory neutrin, měření zachycovala stopy mnohem méně elektronových neutrin, než byl teoretický předpoklad. [154] => {{Citace elektronické monografie [155] => | příjmení = Kulhánek [156] => | jméno = Petr [157] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/211411058080926/ [158] => | titul = Hyde park ČT24 [159] => | vydavatel = Česká televize [160] => | datum vydání = 2011-09-26 [161] => | datum přístupu = 2011-10-01 [162] => | poznámka = Čas 22:50 od začátku stopáže [163] => }} [164] => Mohlo to znamenat, že naše představy o procesech probíhajících ve [[Slunce|Slunci]] jsou chybné. Řešením problému by mohla být například nižší teplota uvnitř [[Slunce]], ale to neodpovídá jiným měřením. Jako [[pravděpodobnost|nejpravděpodobnější]] se jevila [[oscilace neutrin]] – děj, při němž se mění typ neutrina. Aby takováto [[hypotéza]] mohla platit, musí mít neutrina nenulovou [[hmotnost]]. [165] => [166] => Oscilace neutrin byly potvrzeny v několika experimentech a byly již experimentálně určeny i některé jeho parametry (vybrané směšovací úhly). [167] => Vladimír Wagner: [http://www.osel.cz/index.php?clanek=5000 Oscilace neutrin – cesta k nové fyzice], ''O.S.E.L.'', 21. dubna 2010 [168] => K. Nakamura ''et al.'' (Particle Data Group): The Review of Particle Physics (2010) and 2011 partial update. [http://www-pdg.lbl.gov/2011/listings/rpp2011-list-neutrino-mixing.pdf Neutrino Mixing] {{Wayback|url=http://www-pdg.lbl.gov/2011/listings/rpp2011-list-neutrino-mixing.pdf |date=20120519010755 }}. ''Jornal of Physics G'' '''37''', 075021 - přehled experimentálních výsledků k neutrinovým oscilacím (anglicky) [169] => [170] => === Domnělá nadsvětelná rychlost === [171] => [[File:OPERA-Experiment-Nov2005.jpg|thumb|Detektor neutrin OPERA]] [172] => Při pokusech v rámci [[OPERA (experiment)|experimentu OPERA]] byla v listopadu 2011 jednomu druhu neutrin (mionovým neutrinům) naměřena nepatrně [[nadsvětelná rychlost]]. [173] => {{Citace elektronického periodika [174] => | příjmení = Lázňovský [175] => | jméno = Matouš [176] => | titul = Záhadný výsledek: částice rychlejší než světlo popírají Einsteinovu teorii [177] => | periodikum = iDnes [178] => | datum vydání = 2011-09-22 [179] => | datum přístupu = 2011-10-01 [180] => | url = http://technet.idnes.cz/zahadny-vysledek-castice-rychlejsi-nez-svetlo-popiraji-einsteinovu-teorii-171-/veda.aspx?c=A110922_220406_veda_kuz [181] => }} Vzdálenost 731 km z evropského střediska [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERN]] ve Švýcarsku do italského podzemního detektoru v [[Gran Sasso]] překonala neutrina podle měření o 60 [[sekunda#Nanosekunda|nanosekund]] rychleji, než kdyby letěla rychlostí světla. Přesnost měření přitom vědci spočítali na 10–15 nanosekund. [182] => [183] => Tento výsledek by byl ve sporu se současnými představami [[teorie relativity|relativistické]] fyziky,Vladimír Wagner: [http://www.osel.cz/index.php?clanek=5896 Překračují neutrina mezní rychlost světla?], ''O.S.E.L.'', 30. září 2011 a proto se hledaly chyby experimentu, které by umožnily jeho vyvrácení. Jedna možná technická chyba mohla spočívat v [[oscilátor]]u používaném k tvorbě časových značek pro synchronizaci [[Global Positioning System|GPS]], druhá v časové kalibraci připojení [[optické vlákno|optického vlákna]] přivádějícího externí GPS signál k řídicím hodinám. [184] => {{Citace elektronické monografie [185] => | příjmení = [186] => | jméno = [187] => | url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=6143 [188] => | titul = Nadsvětelnou rychlost neutrin má na svědomí špatně zapojený kabel [189] => | vydavatel = O.S.E.L. [190] => | datum vydání = 2012-02-23 [191] => | datum přístupu = 2012-02-23 [192] => }} Jako potenciální metodická chyba byla zkoumána také nesprávná relativistická [[synchronizace]] hodin.Ronald A.J. van Elburg: [http://arxiv.org/abs/1110.2685 Time-of-flight between a Source and a Detector observed from a Satellite], ver. 2, ''arXiv'', 13. října 2011 (anglicky)[http://www.physorg.com/news/2011-10-special-relativity-faster-than-light-neutrino-mystery.html Special relativity may answer faster-than-light neutrino mystery], ''PhysOrg'', 17. října 2011 - popularizační článek k předchozí referenci (anglicky) Sesterský experiment ICARUS, hledající energetické projevy nadsvětelných neutrin, žádné nezaznamenal,ICARUS Collaboration: [http://arxiv.org/pdf/1110.3763v1 A search for the analogue to Cherenkov radiation by high energy neutrinos at superluminal speeds in ICARUS], ''arXiv'', 17. října 2011 (anglicky)Hamish Johnston: [http://physicsworld.com/blog/2011/10/subluminal_neutrino_news_from.html Subluminal neutrino news from Italy], ''PhysicsWorld'', 19. října 2011 - popularizační článek k předchozí referenci (anglicky) a novým měřením rychlosti neutrin v r. 2012 vyvrátil její nadsvětelnost.ICARUS Collaboration: [http://arxiv.org/pdf/1203.3433v2 Measurement of the neutrino velocity with the ICARUS detector at the CNGS beam], ''arXiv'', 17. října 2011 (anglicky)[http://www.physorg.com/news/2012-03-faster-than-light-particles-cross-check.html 'Faster-than-light' particles fade after cross-check], ''PhysicsWorld'', 16. března 2012 - popularizační článek k předchozí referenci (anglicky)] [193] => [194] => Nakonec v r. 2012 i tým OPERA potvrdil po revizi a započtení přístrojových vlivů nesprávnost předchozích výsledků.OZAWA Harumi: [http://phys.org/news/2012-06-einstein-neutrino.html Einstein was right, neutrino researchers admit], ''PhysOrg'', 8. června 2012 (anglicky) [195] => [196] => == Zdroje neutrin == [197] => V současné době je známo 5 zdrojů neutrin detekovatelných na Zemi. [198] => [199] => * '''Slunce''' a další [[hvězda|hvězdy]] – Při [[termonukleární fúze|termonukleární fúzi]], která je hlavním energetickým zdrojem [[Slunce]], jsou neutrina jedním z výsledných produktů. [200] => * '''Supernovy''' – Neutrina vznikají nejen v „běžných“ [[hvězda|hvězdách]] jako je Slunce, ale také při výbuchu [[supernova|supernovy]]. [[Raymond Davis Jr.]] a [[Masatoši Košiba]] byli roku [[2002]] odměněni [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] za jejich práci na detekci neutrin v kosmickém záření. [201] => * '''Atmosféra''' – Při interakci [[kosmické záření|kosmického záření]] s [[atom]]y [[atmosféra|atmosféry]] vzniká množství [[částice|částic]], mimo jiné i neutrina. [202] => * '''Planeta Země''' – V [[Zemské jádro|nitru Země]] vznikají neutrina v důsledku přirozeného [[radioaktivita|radioaktivního rozpadu]] [[hornina|hornin]]. [203] => * '''Umělé zdroje''' – [[Jaderný reaktor|Jaderné elektrárny]] jsou nejvýznamnějším zdrojem neutrin v důsledku lidské činnosti. V běžné jaderné elektrárně vzniká každou sekundu přes 50 000 neutrin. Neutrina rovněž vznikají v [[Urychlovač částic|urychlovačích částic]]. [204] => [205] => === Reliktní neutrina === [206] => {{Podrobně|Reliktní neutrina}} [207] => Kromě výše uvedených pěti zdrojů se předpokládá, že je celý [[vesmír]] vyplněn neutriny, vzniklými v raných horkých dobách [[vesmír]]u, těsně po [[Velký třesk|velkém třesku]]. Z výpočtu se odhaduje jejich hustota na 340 cm−3 a teplota 1,95 [[kelvin|K]]. Vzhledem k nízké [[energie|energii]] je jejich přímá detekce současnými prostředky nemožná. [208] => [209] => == Detektory neutrin == [210] => {{Podrobně|Neutrinový detektor}} [211] => K detekci neutrin lze využít tři procesy: [212] => * interakci neutrin s [[nukleon]]y, [213] => * pružný rozptyl neutrina na [[elektron]]u nebo [[atomové jádro|jádru]], [214] => * interakce vysokoenergetických neutrin s protony za vzniku [[mion]]ů μ. [215] => [216] => Protože neutrina interagují jen velmi omezeně s jakoukoliv hmotou, jsou detektory neutrin vždy velká zařízení. Jsou obvykle umístěna pod zemí, aby se omezil vliv ostatních [[částice|částic]]. [217] => [218] => Detektory: [219] => * [[Antarctic Muon And Neutrino Detector Array]] [220] => * [[Project DUMAND]] [221] => * [[Super-Kamiokande]] [222] => [223] => == Odkazy == [224] => === Poznámky === [225] => [226] => [227] => === Reference === [228] => [229] => [230] => === Externí odkazy === [231] => * {{Commonscat|Neutrino physics|Fyzika neutrin}} [232] => * {{Citace elektronického periodika [233] => | příjmení = Marčišovský [234] => | jméno = Michal [235] => | titul = Pohybujú sa neutrína nadsvetelnou rýchlosťou? [236] => | periodikum = Aldebaran Bulletin [237] => | datum vydání = 2011-09-30 [238] => | datum přístupu = 2011-10-02 [239] => | url = http://www.aldebaran.cz/bulletin/2011_37_neu.php [240] => }} [241] => [242] => {{Částice}} [243] => {{Autoritní data}} [244] => [245] => [[Kategorie:Leptony]] [246] => [[Kategorie:Italská slova a fráze]] [] => )
good wiki

Neutrino

Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů. Neutrino vzniká při jaderných reakcích, které zahrnují beta rozpad.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'částice','slabá interakce','Slunce','vesmír','mion','lepton','hmotnost','Standardní model','Wolfgang Pauli','Velký třesk','elektron','Melvin Schwartz'

Částice

Elektron

Hmotnost

Lepton

Mion

Slunce

Vesmír