Array ( [0] => 14661889 [id] => 14661889 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nevolnictví [uri] => Nevolnictví [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Nevolnictví je historický systém, ve kterém byli lidé považováni za majetek a sloužili jako otroci. Tento systém existoval v Čechách od středověku do poloviny 19. století. Nevolníci byli nuceni pracovat na panství a byli vlastnictvím šlechticů nebo církve. Jejich svoboda byla omezena, neměli možnost opustit své místo původu a byli vázáni několika povinnostmi vůči svému pánu. Nevolníci zahrnovali nejen Čechy, ale také Romové, Židy a slovenského obyvatelstva. Tento systém byl postupně nahrazen moderním zákonodárstvím a odstraněn v roce 1848 českou revolucí. Nevolnictví zanechalo hluboký otisk v české historii a má významný vliv na současnou společnost. [oai] => Nevolnictví je historický systém, ve kterém byli lidé považováni za majetek a sloužili jako otroci. Tento systém existoval v Čechách od středověku do poloviny 19. století. Nevolníci byli nuceni pracovat na panství a byli vlastnictvím šlechticů nebo církve. Jejich svoboda byla omezena, neměli možnost opustit své místo původu a byli vázáni několika povinnostmi vůči svému pánu. Nevolníci zahrnovali nejen Čechy, ale také Romové, Židy a slovenského obyvatelstva. Tento systém byl postupně nahrazen moderním zákonodárstvím a odstraněn v roce 1848 českou revolucí. Nevolnictví zanechalo hluboký otisk v české historii a má významný vliv na současnou společnost. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Titulní list Patentu o zrušení nevolnictví z 16 listopadu 1781.gif|náhled|Patent císaře [[Josef II.|Josefa II.]] o zrušení nevolnictví v [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]] ([[16. listopad]]u [[1781]])]] [1] => '''Nevolnictví''' je označení vztahu závislosti mezi [[Zemědělec|rolníkem]] (nevolníkem) a majitelem půdy ([[Pán (šlechtický titul)|pán]]) v předmoderní [[Evropa|Evropě]]. Rolník byl nájemcem půdy a byl tak právně vázán k jejímu majiteli. Vztah zahrnoval také fyzickou závislost rolníka a jeho povinnost respektovat pánovu vůli. Z pohledu [[raný novověk|raně novověkého]] [[právo|práva]] byla hlavním rozlišovacím kritériem pro odlišení svobodného a nevolného obyvatelstva nemožnost volné změny místa pobytu. Nevolnictví se projevovalo zejména povinností [[Robota|robotovat]], odvádět poddanské dávky odvozené od osobní závislosti na [[vrchnost]]i (někde jen v symbolické formě), na omezování či zpoplatnění [[Svatba|sňatků]] a vystěhovalectví mimo hranice [[panství]], nebo na nucenou [[čeládka|čelední]] službu [[Sirotek|sirotků]]. [2] => [3] => == Název == [4] => Termín nevolnictví odpovídá zhruba [[Němčina|německému]] slovu ''Leibeigenschaft'', které výrazně akcentuje tělesnou povahu závislosti, podobně jako dobový český termín ''člověčenství''. Vzájemný vztah termínů ''Leibeigenschaft'' a ''člověčenství'' byl předmětem odborných debat už v [[17. století]].{{zdroj?}} V [[Angličtina|angličtině]] je nejblíže označení ''serfdom'', ve [[Francouzština|francouzštině]] ''servage'', v ruštině ''крепостничество''. V [[Latina|latině]] byl nevolník označován jako ''homo proprius (de corpore)''. [5] => [6] => == Vznik nevolnictví == [7] => Nevolnictví bylo typickým právním stavem existujícím téměř v celé [[středověk]]é Evropě (kromě [[Baskicko (území)|Baskicka]], [[Finské velkoknížectví|Finska]], [[Norské království (872–1397)|Norska]] a [[Švédská říše|Švédska]]) a má kořeny již v době pozdní [[Římská říše|Římské říše]]. Ve [[2. století]] po Kr. se část původních [[řím]]ských [[Otrokářství|otroků]] přeměnila v [[kolón]]y (''colonus'' – vlastně „[[Osada|osadník]], [[sedlák]]“). [[Kolón]]i byli formálně [[Svoboda|svobodní]] potomci [[Otroctví|otroků]], kteří se stali v podstatě rolníky na pánově půdě a k pánovi je stále vázala půda a potřeba ochrany před stále četnějšími [[Barbarství|barbarskými]] útoky a výběrčími [[Daň|daní]]. Za vlády [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I. Velikého]] došlo k významné změně ve vztahu mezi kolónem a pánem. Kolón byl vázán k pánovi přísahou, která měla pánovi zaručit, že kolón zůstane na jeho půdě. Tím došlo k fyzickému svázání kolóna k pánovi a k půdě. Kromě toho byl kolón nucen platit pánovi peněžní [[Renta|rentu]] za užití půdy ([[ourok]]). Následně se začalo objevovat nové slovo ''servi'' ([[de facto]] nevolníci) kteří se stali nejvýznamnější [[Feudalismus|feudální]] vrstvou [[středověk]]é [[Evropa|Evropy]] po rozpadu [[Západořímská říše|Západořímské říše]] mezi [[6. století|6.]] až [[12. století]]m, resp. [[14. století]]m. Výjimkou byla [[Skandinávie]], kde nevolnictví nikdy nebylo zavedeno a zůstal zachován [[Stavy#Stavy v evropské minulosti|stav]] svobodných [[sedlák]]ů. [8] => [9] => == Zánik nevolnictví v západní Evropě == [10] => Ve [[14. století]] se sociální a [[Ekonomie|ekonomické]] podmínky především v západní Evropě významně změnily. [[Epidemie]] [[mor]]u ([[černá smrt]]) ve 14. století způsobila [[demografická krize|demografickou krizi]], díky které začala být instituce nevolnictví na ústupu. Ve [[Francie|Francii]], [[Anglie|Anglii]], Flandrech a v západních oblastech Říše ([[Německo|Německé země]] a [[Itálie]]) došlo k rozvolnění vztahu mezi rolníkem-nevolníkem a pánem, takže tradiční nevolnictví bylo nahrazeno [[peněžní renta|peněžní rentou]] a rolník získal některé osobní svobody (například nebyl fyzicky vázán k půdě). V [[Raný novověk|raném novověku]] se nevolnictví udrželo pouze v některých [[Francie|francouzských]] oblastech. Tento proces doprovázela během [[14. století]] řada rolnických [[povstání]] (např. [[jacquerie]] ve [[Francie|Francii]] v letech [[1356]]–[[1358]] a nebo [[Anglie|anglické]] povstání [[Anglické povstání roku 1381|Wata Tylera]] v roce [[1381]]). [11] => [12] => == Nevolnictví ve střední a východní Evropě == [13] => V oblastech [[Střední Evropa|střední]] a především [[Východní Evropa|východní Evropy]] ve 14. století k podobné kvalitativní změně však nedošlo. V části střední Evropy (přibližně [[Čechy]] a [[Morava]], západní oblasti [[Polsko|Polska]] a [[Uhersko|Uher]]) došlo díky [[kolonizace|kolonizaci]] ve [[13. století|13.]] a [[14. století]] sice ke vzniku řady [[Komunita|komunit]] svobodných rolníků, ale samotné nevolnictví ve [[14. století|14.]] a [[15. století]] nevymizelo. Jednou z příčin byl relativně menší dopad velké [[mor]]ové [[epidemie]] ve srovnání se západní částí kontinentu a dále relativně silná pozice hlavních držitelů půdy ([[Šlechta|šlechty]] a [[Církev|církve]]). Ve [[Východní Evropa|východní Evropě]] měla k udržení nevolnictví přispět mimo jiné stále se zvyšující [[poptávka]] po místním [[Obilniny|obilí]] na [[Západní Evropa|západě Evropy]]. Pro oblasti střední a středovýchodní Evropy se v historické vědě od zhruba [[Šedesátá léta 20. století|šedesátých let]] [[20. století]] diskutuje otázka [[druhé nevolnictví|druhého nevolnictví]] a [[krize 17. století]]. Podle této koncepce bylo možné během [[15. století|15.]] a [[16. století]] sledovat také ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] ústup nevolnictví, který byl ale přerušen krizí spojenou s [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]].{{Citace elektronického periodika [14] => | titul = Smlouva člověčenství: Kdy se v českých zemích objevilo nevolnictví? [15] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [16] => | datum_vydání = 28. listopadu 2019 [17] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/smlouva-clovecenstvi-kdy-se-v-ceskych-zemich-objevilo-nevolnictvi [18] => }} Demografická krize zde naopak vedla k nové vlně nevolnictví tentokrát v podmínkách [[Centralizace|centralizované]], [[absolutistická monarchie|absolutistické monarchie]] a počínajícího [[kapitalismus|kapitalismu]].E.J. Hobsbawm: ''The 17th Century Crisis'' in Trevor H. ASTON (ed.): Crisis in Europe, 1560-1660: Essays from Past and Present. Routledge 1974, s. 5-58 Západní hranicí území, kde se v [[Raný novověk|raném novověku]] nevolnictví uplatňovalo, je zhruba linie [[Labe]] – [[Krušné hory]] – [[Šumava]], která odpovídala také hranici dvou vrchnostenských hospodářských systémů – režijního a rentovního [[velkostatek|velkostatku]]. Nevolnictví je užíváno jako obecný [[termín]] pro široké území, na kterém nepřesně sugeruje podobnost [[Poddanství|poddansko]]-[[vrchnost]]enských vztahů, které měly lokálně výrazně odlišnou povahu. Na ústupu se ve středoevropském [[kontext]]u nevolnictví ocitalo z [[Ekonomie|ekonomických]] a sociálních příčin od [[18. století]], kdy byla předmětem [[Právník|právnických]] debat samotná [[definice]] [[Pojem|pojmu]]. [[Polemika|Polemiky]] byly vedeny o správnosti označování nevolníků [[římské právo|římskoprávními]] termíny ''coloni'' nebo ''servi'', v českém prostředí byla zpochybňována samotná [[existence]] nevolnictví. [19] => [20] => V 16. století nevolník robotoval v průměru 12 až 20 dnů do roka, ale o sto let později, v době mnoha technologických a civilizačních pokroků, dřel na panském už 100 i více dnů. Míra nucené práce dál přibývala, nicméně životní úroveň sedláků klesala. Jestliže sedlák platil před třicetiletou válkou v průměru asi 5 zlatých státních berně ročně, pak bezprostředně po válce odevzdával už 8 zlatých, v roce 1658 deset zlatých, v roce 1675 dvacet zlatých, v roce 1684 pětadvacet zlatých, v roce 1701 čtyřicet zlatých a v roce 1705, kdy probíhala válka o španělské dědictví, už 50 zlatých na berní dani. Sedláci byli nuceni odevzdávat až 70 % výnosu svého hospodářství. Kvůli inflaci, tehdy ještě zcela neznámému jevu, byla kupní síla v 17. století pětkrát až šestkrát menší než ve století třináctém. To zapříčinilo, že [[Rytíř|rytířský]] stav ve státní správě a v armádě téměř vymizel. V období válek poklesl stav obyvatelstva a feudální páni, většinou z řád německých přistěhovalců, potřebovali velký počet pracovní síly na těžkou robotní práci, té se často nedostávalo a proto přiměli nevolníky robotovat ve velkém. [21] => [22] => Pracovalo se od rozbřesku do soumraku, v průměru asi 12 hodin denně, a to s dvouhodinovou polední přestávkou. V letních měsících se na panském pracovalo až 16 hodin denně. Podle robotního patentu z roku 1738 měl „robotíř při rukovní práci něco dýl než hovado vytrvati.“ Cesta na pracoviště s výjimkou velmi vzdálených míst se do robotního času nezapočítávala. K hlavním robotním povinnostem patřily veškeré polní práce kromě žatvy, ta bývala obvykle placená, na rozdíl od orby, vláčení, výsevu, okopávání, sklizně a sušení sena. Nevolníci se běžně podíleli na údržbářských a renovačních pracích na statku, při opravě cest, mostů, hospodářských budov apod. Velmi žádanou a potřebnou služnou byla robota s potahy, zajišťujícími místní i dálkovou přepravu nákladů. Jak však dosvědčují některé staré robotní výkazy, intenzita a efektivita práce na panském byla mnohdy až neuvěřitelně směšně nízká.{{Citace elektronického periodika [23] => | titul = České nevolnictví zblízka [24] => | periodikum = Toulky českou minulostí [25] => | datum_vydání = 3. prosince 2020 [26] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/469-schuzka-ceske-nevolnictvi-zblizka-7938586 [27] => }}Petr Hořejš. [https://www.databazeknih.cz/knihy/toulky-ceskou-minulosti-toulky-ceskou-minulosti-4-20747 Toulky českou minulostí 4]. 1995, Baronet. [28] => [29] => V českém prostředí byly projevy nevolnictví postupně odbourávány během druhé poloviny [[18. století]]. [[Patent]] [[Josef II.|Josefa II]]. o [[Patent o zrušení nevolnictví|zrušení nevolnictví]] ([[1781]]) se týkal především omezení svobody pohybu, samotná instituce poddanství zanikla až v roce [[1848]]. V [[Rusko|Rusku]] se nevolnictví udrželo nejdéle a bylo zrušeno až v roce [[1861]] carem [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandrem II.]] Někteří{{kdo?}} odborníci ovšem upozorňují, že [[zákon]]y vydané při [[kolektivizace|kolektivizaci]] v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] připoutávaly lidi k půdě natolik, že [[de facto]] nevolnictví za vlády [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] obnovovaly.{{Citace sborníku|příjmení=Rychlík|jméno=Jan|odkaz na autora=Jan Rychlík (historik)|titul=Kolektivizace ve střední a východní Evropě|příjmení sestavitele=Blažek|jméno sestavitele=Petr|odkaz na sestavitele=Petr Blažek|příjmení sestavitele2=Kubálek|jméno sestavitele2=Michal|odkaz na sestavitele2=Michal Kubálek|sborník=Kolektivizace venkova v Československu 1948–1960 a středoevropské souvislosti|místo=Praha|vydavatel=Dokořán|rok vydání=2008|isbn=978-80-7363-226-7|url=|poznámka=Dále jen Rychlík (2008)|strany=17n|jazyk=}} [30] => [31] => == Odkazy == [32] => [33] => === Reference === [34] => [35] => [36] => === Literatura === [37] => * [[Henri Pirenne|PIRENNE, Henri]]. ''An Economic and Social History of Medieval Europe''. Taylor & Francis 2006. {{ISBN|0-415-37793-5}} [38] => * {{Citace monografie | příjmení = Le Goff | jméno = Jacques | odkaz na autora = Jacques Le Goff | titul = Kultura středověké Evropy | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2005 | vydání = 2 | počet stran = 702 | isbn = 80-7021-808-8}} [39] => * Eduard MAUR: ''Český komorní velkostatek v 17. století : Příspěvek k otázce "druhého nevolnictví" v českých zemích''. Univerzita Karlova Praha 1976. [40] => * Miroslav HROCH – Josef PETRÁŇ: ''17. století - krize feudální společnosti?''. Svoboda Praha 1976. [41] => * Jan KLUSSMANN (Hgs.): ''Leibeigenschaft : bäuerliche Unfreiheit in der frühen Neuzeit''. Böhlau Köln 2003.{{ISBN|3-412-05601-4}}. [42] => * [[Hans-Werner Goetz]]: ''Leibeigenschaft.'' In: [[Lexikon des Mittelalters]], Bd. 5 (1989) Sp. 1845–1848. [43] => * {{Citace sborníku [44] => | příjmení1 = Klußmann [45] => | jméno1 = Jan [46] => | odkaz na autora1 = Jan Klußmann [47] => | příjmení2 = Lucassen [48] => | jméno2 = Jan [49] => | odkaz na autora2 = Jan Lucassen [50] => | příjmení3 = Lucassen [51] => | jméno3 = Leo [52] => | odkaz na autora3 = Leo Lucassen [53] => | titul = Leibeigenschaft [54] => | sborník = [[Enzyklopädie der Neuzeit]]. Bd. 7. Konzert-Männlichkeit [55] => | vydavatel = Metzler [56] => | místo = Stuttgart [57] => | rok vydání = 2008 [58] => | isbn = 3-476-01935-7 [59] => | strany = 817–815 [60] => | jazyk = ger [61] => }} [62] => * {{Citace monografie [63] => | titul = Untertanen, Herrschaft und Staat in Böhmen und im "Alten Reich" [64] => | url = http://books.google.com/books?id=poWDoqLkd4sC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_navlinks_s#v=onepage&q=&f=false [65] => | redaktoři = [[Markus Cerman]] a Robert Luft [66] => | edice = Veröffentlichungen des [[Collegium Carolinum]] [67] => | svazek edice = 99 [68] => | vydavatel = Oldenbourg [69] => | místo = München [70] => | rok vydání = 2005 [71] => | isbn = 3-486-57586-4 [72] => | jazyk = ger [73] => }}{{Nedostupný zdroj}} [74] => * {{Citace monografie [75] => | příjmení = Maur [76] => | jméno = Eduard [77] => | odkaz na autora = Eduard Maur [78] => | titul = Gutsherrschaft und "zweite Leibeigenschaft" in Böhmen. Studien zur Sozial- und Bevölkerungsgeschichte. (14.-18. Jahrhundert) [79] => | url = http://books.google.com/books?id=CJXz-vAH_jgC&pg=PP1&dq=maur+gutsherrschaft&ei=whdTS4rEA6a8zgSFneT6Cw&hl=cs&cd=1#v=onepage&q=&f=false [80] => | edice = Sozial- und wirtschaftshistorische Studien [81] => | svazek edice = 26 [82] => | vydavatel = Verlag für Geschichte und Politik [83] => | místo = Wien [84] => | rok vydání = 2001 [85] => | isbn = 3-7028-0381-5 [86] => | jazyk = ger [87] => }} [88] => * {{Citace monografie | příjmení = Haubelt | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Haubelt | titul = Zrušení nevolnictví. Významná událost v dějinách našeho lidu | vydavatel = Horizont | místo = Praha | rok = 1981 | počet stran = 150}} [89] => [90] => === Související články === [91] => * [[Kolón]] [92] => * [[Poddanství]] [93] => * [[Feudalismus]] [94] => * [[Druhé nevolnictví]] [95] => * [[Robota]] [96] => * [[Patent o zrušení nevolnictví]] [97] => [98] => === Externí odkazy === [99] => * {{Commonscat}} [100] => * {{Wikicitáty|téma=Nevolník}} [101] => [102] => {{Autoritní data}} [103] => {{Portály|Právo|Středověk|Novověk}} [104] => [105] => [[Kategorie:Právní vztahy]] [106] => [[Kategorie:Feudalismus]] [107] => [[Kategorie:Povinná práce]] [] => )
good wiki

Nevolnictví

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'14. století','Francie','Anglie','de facto','18. století','Kolón','středověk','mor','Východní Evropa','Feudalismus','Ekonomie','sedlák'

Anglie

Ekonomie

Ekonomie je vědní disciplína zabývající se studiem výroby, směňování a spotřeby statků a služeb.

Feudalismus

Francie

Kolón

Mor

Sedlák

Středověk