Array ( [0] => 14848230 [id] => 14848230 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nivchové [uri] => Nivchové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Nivchové
Ньивхгу, Ньигвнун [2] => | obrázek = [3] => | popisek = [4] => | populace = 5 800 [5] => | regiony = [6] => | region1 = {{flagicon|Rusko}} [[Rusko|Ruská federace]] [7] => | pop1 = 5 162 (2002) {{Citace elektronické monografie [8] => | titul = Sčítání obyvatelstva Ruské federace 2002 [9] => | url = http://www.perepis2002.ru/content.html?id=11&docid=10715289081463 [10] => | datum vydání = 2002 [11] => | datum přístupu = 2010-08-22 [12] => | vydavatel = Celoruské sčítání obyvatelstva 2002 [13] => | jazyk = rusky [14] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080202152038/http://www.perepis2002.ru/content.html?id=11&docid=10715289081463 [15] => | datum archivace = 2008-02-02 [16] => | nedostupné = ano [17] => }} [18] => | region2 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} [19] => | pop2 = 584 (2001) {{Citace elektronické monografie [20] => | titul = Sčítání obyvatelstva Ukrajiny 2001 [21] => | url = http://www.ukrcensus.gov.ua/results/nationality_population/nationality_popul1/select_5/?botton=cens_db&box=5.1W&k_t=00&p=75&rz=1_1&rz_b=2_1%20%20%20%20%20%20%20&n_page=43 [22] => | datum vydání = 2001 [23] => | datum přístupu = 2010-08-22 [24] => | vydavatel = Celoukrajinské sčítání obyvatelstva 2001 [25] => | jazyk = rusky [26] => }}{{Nedostupný zdroj}} [27] => | region3 = {{Vlajka a název|Japonsko}} [28] => | jazyky = [[Ruština]], [[Nivchština]], [[Japonština]] [29] => | náboženství = [[Šamanismus]], [[Pravoslaví|Pravoslavná církev]], [30] => | příbuzní = [[Ainu]]ové, [[Itelmenové]], [[Orokové]], [[Ulčové]], [[Nanajci]] [31] => }} [32] => [[Soubor:Nivkhs and Ainu men.jpg|náhled|nivchský pár (vepředu) a [[Ainu]] (vzadu), ilustrace z knihy G.T. Paulyho: ''Etnografický popis národů Ruska'']] [33] => [34] => '''Nivchové''' ([[ruština|rusky]]: Нивхи), též '''Giljaci ''' jsou obyvatelé [[Rusko|ruského]] [[Dálný východ|Dálného východu]]. Obývají severní část ostrova [[Sachalin]] ([[Sachalinská oblast]]), západní i východní pobřeží, povodí řek (hlavně řeka [[Tym (přítok Ochotského moře)|Tym]]) a povodí řeky [[Amur]]u ([[Chabarovský kraj]], [[Přímořský kraj]], [[Židovská autonomní oblast]]). Malá část jich nepůvodně žije na [[Ukrajina|Ukrajině]] a na severu [[Japonsko|Japonska]] (ostrov [[Hokkaido]]). [35] => [36] => Nivchů je přibližně 5 800. Podle sčítání v roce [[2002]] jich v Rusku žije 5 162 a na Ukrajině, podle sčítání z roku 2001, jich žije 584. [37] => [38] => == Etnonymum == [39] => Nivchové se sami sebe označují jako Ньивхгу (''Nivchgu'') nebo Ньигвнун (''Nigvnun'') – tyto názvy znamenají „lidé“. [[Rusové]] označují Nivchy slovem Нивхи (''Nivchi'') – toto označení bylo přijato sovětskou vládou v roce 1930. Ruští objevitelé je však ze začátku nazývali Гиляки (''Giljaki'', {{Vjazyce2|cs|''Giljaci''}}), které je dnes zastaralé. Slovo ''Giljak'' pravděpodobně pochází z [[tunguzské jazyky|tunguzských jazyků]] a znamená „lidé, kteří používají velké lodě s krátkými pádly“.GALL, Timothy. Worldmark Encyclopedia of Cultures and Daily Life, S. 2-4 [40] => [41] => == Antropologie == [42] => Nivchové jsou [[Mongoloidní rasa|mongoloidní rasy]]. Jsou kratšího vzrůstu (do 160 cm), mají šikmé (mandlové) [[oči]], úzké [[rty]] a plochý a kulatý [[obličej]]. Mají tmavé [[vlas]]y, oči a na rozdíl od ostatních mongoloidů mají tmavší pleť.{{Citace elektronické monografie [43] => | titul = THE NIVKHS [44] => | url = http://www.eki.ee/books/redbook/nivkhs.shtml [45] => | datum přístupu = 2010-08-22 [46] => | vydavatel = The Red Book of the Peoples of the Russian Empire [47] => | jazyk = anglicky [48] => }} [49] => [50] => {{Citát v rámečku|Giljaci nejsou mongolského ani tunguzského původu; jsou příslušníky jakéhosi neznámého plemene, snad kdysi mocného a svrchovaného v Asii, avšak dnes už dožívajícího na nevelkém kousku země v podobě nepočetného, avšak stále ještě ušlechtilého a bodrého národa. Pro svou neobyčejnou sdílnost a pohyblivost se Giljaci odedávna spřízňují se všemi sousedy - proto dnes skoro nenajdete čistokrevného Giljaka, bez příměsi mongolských, tunguzských nebo ainských prvků. Giljak má kulatý obličej, jako měsíc v úplňku, žlutavé barvy; je šikmooký, s vystouplými lícními kostmi a řídkou, někdy stěží patrnou bradkou. Vlasy má hladké, černé, hrubé, vzadu sčesané do copánku.|[[Anton Pavlovič Čechov]]|''Sachalin'', 1893 ČECHOV, Anton Pavlovič. Sachalin. S. 174-175.}} [51] => [52] => == Jazyk == [53] => {{podrobně|Nivchština}} [54] => [[Nivchština]] je izolovaný jazyk. Má tři dialekty rozdělené podle oblastí které Nivchové obývají: amurský (povodí [[Amur]]u – [[Chabarovský kraj]]), severosachalinský (severní část [[Sachalin]]u) a východosachalinský (východní část [[Sachalin]]u). [55] => [56] => == Historie == [57] => Nivchové jsou považováni za potomky nejstarších [[neolit]]ických obyvatel povodí [[Amur]]u a [[Sachalin]]u. Nejstarší zmínka o Nivchech pochází z 12. století z čínské kroniky kde Nivchové jsou nazýváni ''Giljemi'' ({{Vjazyce|zh}}: Ťi-lie-mi, 吉列迷), později byli v kontaktu s administrativou [[dynastie Jüan]]. [58] => [59] => Během 17. a 18. století byli Nivchové objeveni [[Rusové|Rusy]]. V roce 1643 o Nivchech napsal Rus [[Vasilij Poljarkov]], který je nazýval Giljaky. [60] => [61] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] přemístili [[Japonci]] Nivchy (okolo 100 osob) a [[Ainu|Ainy]] z japonské části [[Sachalin]]u (též [[Karafuto]]) na [[Hokkaidó]]. Mnoho Nivchů se po [[Druhá světová válka|válce]] vrátilo zpět na [[Sachalin]], malá část Nivchů zůstala v [[Japonsko|Japonsku]]. [62] => [63] => Sovětský režim a [[kolektivizace]] přinesly velké změny v životě Nivchů. Nivchové se museli vzdát tradičního rybolovu a začít pracovat v [[kolchoz]]ech (první nivchský [[kolchoz]] – ''Čir-unvd'' (Nový život) byl založen v roce 1930) a věnovat se [[zemědělství]]. Nucení Nivchů k [[zemědělství]] bylo však těžké z důvodu [[animismus|animistického]] přesvědčení že orat půdu je hřích. [[Nivchština]] byla ve školách a na [[veřejné prostranství|veřejných prostranstvích]] zakázána. Nastolena byla [[ruština]], čímž se zrychlila [[rusifikace]] Nivchů. [64] => [65] => V roce 1991, po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] Nivchové přestali pracovat v [[kolchoz]]ech. V dobách [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] Nivchové byli závislí na financování státu. V důsledku toho se po jeho rozpadu mezi nimi rozmohla chudoba. Dnes je tradiční způsob život Nivchů ohrožen těžbou [[zemní plyn|zemního plynu]] a [[ropa|ropy]] na [[Sachalin]]u. [66] => [67] => == Náboženství a mytologie == [68] => Nivchové tradičně vyznávají [[animismus]] a [[šamanismus]]. Nivchové mají animistické představy o světě – skoro každý přírodní jev má svého ''yz'', pána, ducha.VOSKOBOJNIKOV, M.G.; MENOVŠČIKOV, G.A.. Pohádky sibiřských lovců, S. 409. Nivchové věřili že svět má tři vrstvy. Naše [[země]] je prostřední. Pokud [[člověk]] zemře, dostane se do [[podsvětí]] (dolní svět, ''Mly-vo''). V podsvětí trvá život déle a vše je opačně (např. [[léto]] se změní na [[zima|zimu]], [[den]] na [[noc]] atd.). Muži musejí projít v podsvětí tři vrstvy – proto jsou pohřbívání ve třech vrstvách oblečení. Ženy musejí projít čtyři vrstvy – jsou tedy pohřbeny ve čtyřech vrstvách oblečení.{{Citace elektronické monografie [69] => | příjmení = Siirala [70] => | jméno = Pia [71] => | titul = The Nivkh People of Sakhalin and Their Music [72] => | url = http://www.ensemblexxi.org/nivkh.htm [73] => | datum přístupu = 2010-08-22 [74] => | vydavatel = Ensemble XXI [75] => | jazyk = anglicky [76] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090606003601/http://www.ensemblexxi.org/nivkh.htm [77] => | datum archivace = 2009-06-06 [78] => | nedostupné = ano [79] => }} [80] => [81] => === Stvoření světa === [82] => Nivchové věří že zemi stvořil ''Tajchnad''. Když ''Tajchnad'' kráčel po [[Sachalin]]u, z jeho šlápot se stalo [[říční koryto]] pro řeku [[Tym (přítok Ochotského moře)|Tym]]. A kam šlehnul [[bič]]em, tam vytvořil [[přítok]] řeky Tym.SANGI, Vladimír Michajlovič. Námluvy v Ke-vo. S 18. Dalším důležitým bohem byl ''Pal-Yzng'' - bůh hor a [[Tajga|tajgy]]. SANGI, Vladimír Michajlovič. ''Námluvy v Ke-vo''. S. 193. Podle mýtu vznikli Nivchové takto: Na vodě plavala [[kachna]] které snesla vejce ze kterých se vylíhla mláďata. Ta si postavila hnízda. Když hnízd bylo mnoho, spojila se a začala na nich růst tráva a později i stromy, mezi nimiž byl i [[modřín]]. Když kapky modřínové [[pryskyřice]] ukáply na zem, stali se z nich Nivchové. Modřínová pryskyřice je tmavá, proto mají Nivchové tmavší pleť než jejich sousedé Orokové, kteří mají velmi světlou pleť díky tomu, že podle mýtu pocházejí ze smůly [[borovice]], která je světlá.{{Citace elektronické monografie [83] => | příjmení = Olsen [84] => | jméno = Marina [85] => | titul = Nivkhene [86] => | url = http://www.riddu.no/nivkhene.4479414-104851.html [87] => | datum přístupu = 2011-02-20 [88] => | vydavatel = Riddu Riđđu [89] => | jazyk = norsky [90] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110323113304/http://www.riddu.no/nivkhene.4479414-104851.html [91] => | datum archivace = 2011-03-23 [92] => | nedostupné = ano [93] => }} [94] => [95] => === Krmení živlů === [96] => Aby si Nivchové zajistili dobrý lov či štěstí, tzv. ''krmí'' (tento akt se nazývá ''ču-ču'') duchy [[moře]] (pro zajištění dobrého [[rybolov]]u), [[Oheň|ohně]] (který je mezi Nivchy zvláště ceněný) či [[země]] (pro dobrý [[lov]]). Do ohně, moře či do země (v tomto případě do křoví) se dávají obětiny duchům těchto živlů v podobě jídla (''mos'', [[jukola]]), [[koření]], [[Vodka|vodky]] (''arak''), [[tabák]]u, bylinek či vrbových proutků. I v současnosti se na mnoho místech na [[Sachalin]]u koná v předvečer začátku rybářské sezóny rituální krmení ducha moře které je spojené s vystoupením folklorních souborů, ukázkami tradičního tance a zpěvu, a soutěžení v tradičních sportech. Těchto slavností se účastní mnoho lidí z řad široké veřejnosti.{{Citace elektronické monografie [97] => | příjmení = Krupinskaja [98] => | jméno = Julia [99] => | titul = Obřad krmení ducha moře [100] => | url = http://livehh.ru/livereport/entry/sakhalin-obryad-kormleniya-dukha [101] => | datum přístupu = 2010-08-23 [102] => | vydavatel = HeadHunter Live [103] => | jazyk = rusky [104] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200710110655/https://hh.ru/ [105] => | datum archivace = 2020-07-10 [106] => | nedostupné = ano [107] => }} [108] => [109] => [[Soubor:V.M. Doroshevich-Sakhalin. Part II. Nivkh Amusement.png|náhled|nivchský medvědí rituál]] [110] => === Medvědí rituál === [111] => Nivchové tradičně praktikovali [[medvěd]]í rituál (''čchyf-lecherd'') – náboženský obřad, jehož součástí je obětování medvěda. Medvěd je v nivchské mytologii vnímán jako nejvyšší tvor, prapředek Nivchů a medvědí rituál je vnímán jako komunikace s nadpřirozeným světem kam medvěd po smrti odejde. Naposledy se na Sachalinu tento rituál spojený s obětováním medvěda prováděl v 60. letech 20. století. Některé jeho prvky, jako je medvědí tanec žen, hostina s tradičními pokrmy nebo soutěže v tradičních sportech se dosud provádějí. [112] => [113] => Tento medvědí rituál se prováděl v [[leden|lednu]] a [[únor]]u. Nejprve bylo nutné v [[les]]e odchytit medvídě, v případě nutnosti byla jeho matka zabita. Medvídě bylo chováno v chlívku z kmenů stromů ozdobeném jedlemi (''inau'') na nichž byly zavěšeny posvátné hoblinky štěstí (''nau''). O medvídě se ženy staraly jako o vzácného hosta - bylo myto a krmeno až do dospělosti, tedy 2-3 roky. V den rituálu muži medvěda uvázali na lano a vyvedli z chlívku na místo obětování. Tam jej uvázali ke dvěma sloupkům vyřezávaným ze dřeva (''kargan''), také zdobeným jedlemi ''inau''. Ženy se rituálu neúčastnily - během oběrování tančily medvědí tanec (''ticht''), kdy s větvičkami jehličnanů v rukou a za doprovodu tradičního hudebního nástroje ''tjatid schar'' (kmen stromu do kterého se buší paličkami) předváděly pohyby medvěda. Nakonec byl medvěd zastřelen [[šíp]]em do srdce. Spolu s ním byli zastřelenii dva psi, mající za úkol duši medvěda vyprovázet k Pal-Yzngovi, bohovi hor a tajgy. Poté byl medvěd stažen z kůže a druhý den jeho vařené maso snědli účastníci rituálu.{{Citace elektronické monografie [114] => | příjmení = Bledsoe [115] => | jméno = Brendon [116] => | titul = The Significance of the Bear Ritual Among the Sami and Other Northern Cultures [117] => | url = http://www.utexas.edu/courses/sami/diehtu/siida/religion/bear.htm [118] => | datum přístupu = 2010-08-22 [119] => | vydavatel = Sami culture [120] => | jazyk = anglicky [121] => }} Pouze medvědí [[lebka]] a [[kůže]] z jeho hlavy, dále používána jako maska, snědeny nebyly, pokládaly se za posvátné.{{Citace elektronické monografie [122] => | titul = Bear [123] => | url = http://www.donsmaps.com/bear.html [124] => | datum přístupu = 2010-08-22 [125] => | vydavatel = Don's maps [126] => | kapitola = The bear festival [127] => | jazyk = anglicky [128] => }} Následovala bohatá hostina, každý host byl hoštěn tradičním nivchským pokrmem [[mos]]em) a hry, spojené se [[zápas]]y a soutěží ve skoku do [[Skok do výšky|výšky]] a do [[Skok do dálky|dálky]], skoku přes saně, v hodu harpunou či v [[závod]]ě [[Psí spřežení|psích spřežení]].{{Citace elektronické monografie [129] => | příjmení = Elena [130] => | jméno = Treťjaková [131] => | titul = Nivchské národní oslavy [132] => | url = http://www.rg.ru/2004/03/30/dennarodov.html [133] => | datum přístupu = 2010-08-23 [134] => | vydavatel = Dálný východ [135] => | jazyk = rusky [136] => }} [137] => [138] => == Tradiční způsob života == [139] => Tradičně žili Nivchové usedle či polokočovně. V létě se přesunovali do letních [[Vesnice|vesnic]] blízko pobřeží či řek a živili se zde hlavně [[rybolov]]em a [[lov]]em [[Mořský savec|mořských savců]] ([[tuleni]], [[kytovci]]). V [[Zima|zimě]] žili v zimních vesnicích, které byly umístěny často v [[Tajga|tajze]] nebo dále od pobřeží, kde se věnovali hlavně lovu lesní [[zvěř]]e ale také stále rybolovu. Mořští savci a [[ryby]] se prakticky lovili celý rok. Díky tomu jejich maso tvoří nejdůležitější složku [[Nivchská kuchyně|nivchské kuchyně]]. [[Tuleni]] ([[tuleň obecný]]) a [[kytovci]] se tradičně lovili harpunami a [[Lovecká síť|sítěmi]] z kožených řemínků. Ryby se nejčastěji lovili do sítí. Menší lesní [[zvěř]], jako jsou [[liška (šelma)|lišky]], [[sobol]]i, [[vydra říční|vydry říční]] a různí [[ptáci]] se lovila méně, pomocí [[luk]]u a [[šíp]]ů nebo různých [[past]]í (oka). Při lovu [[medvěd]]a se používal [[oštěp]].{{Citace elektronické monografie [140] => | titul = Nivchi [141] => | url = http://www.nsu.ru/ip/niwh.php [142] => | datum přístupu = 2010-08-23 [143] => | vydavatel = NGU.ru [144] => | jazyk = rusky [145] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110608125043/http://www.nsu.ru/ip/niwh.php [146] => | datum archivace = 2011-06-08 [147] => | nedostupné = ano [148] => }} Kromě lovu se Nivchové živili sběrem lesních plodů a řas, který zajišťovaly ženy a děti, a chovem [[Pes domácí|psů]] kteří sloužili jako zápřah do [[sáně|saní]]. Malá část Nivchů, která se věnovala chovu [[Sob polární|sobů]], byla ovlivněna [[Tunguzské národy|Tunguzy]] ([[Orokové|Oroky]], [[Evenkové|Evenky]]) - názvy typu sobů aj. jsou tunguzského původu.{{Citace elektronické monografie [149] => | příjmení = Austerlitz [150] => | jméno = Robert [151] => | titul = Nivkh [152] => | url = http://www.everyculture.com/Russia-Eurasia-China/Nivkh.html [153] => | datum přístupu = 2010-08-23 [154] => | vydavatel = Everyculture.com [155] => | jazyk = anglicky [156] => }} [157] => [[Soubor:V.M. Doroshevich-Sakhalin. Part II. Nivkh Yurt-1.png|náhled|tradiční nivchské letní obydlí - ''ke-raf'']] [158] => [[Soubor:Nivkh village.jpg|náhled|nivchská letní vesnice, začátek 20. století]] [159] => [[Soubor:Nivkh dish-mos.jpg|náhled|[[mos]], tradiční nivchský pokrm]] [160] => === Tradiční obydlí === [161] => Od [[Duben|dubna]] do [[podzim]]u žili Nivchové ve svých letních osadách. Letním obydlím (''ke-raf'')SANGI, Vladimír Michajlovič. ''Námluvy v Ke-vo''. S. 8. je dřevěná chýše, která je často postavená na kůlech. Zimním obydlím je zemnice ve tvaru [[Komolý jehlan|komolého čtyřbokého jehlanu]] nazývaná ''to-raf''.SANGI, Vladimír Michajlovič. ''Námluvy v Ke-vo''. S. 9. Stěny'' to-rafu'' jsou z [[Kmen (botanika)|kmenů]] stromů, které jsou z části zabudované v zemi a pokryté zeminou a trávou. Uprostřed zemnice je [[ohniště]] (nad ním otvor pro kouř) a kolem stěn jsou rozmístěny lavice na kterých se spí. [162] => [163] => === Klan === [164] => Nivchské vesnice (''vo'') byly stavěné poblíž řek či blízko k mořským pobřežím. V jedné vesnici mohlo žít až 20 rodin stejného [[klan]]u – skupiny lidí, kteří mají společné předky. Mezi Nivchy je byla pravidlem [[monogamie]], ale často se mezi nimi objevovala i [[polygamie]]. Nivchové jsou tradičně [[Patrilinearita|patrilineární]] – dědictví a privilegia se dědí po otcovské linii. Pokud se muž ucházel o dívku, museli ''ymchové'' (rod ženicha)SANGI, Vladimír Michajlovič. ''Námluvy v Ke-vo''. S. 22. přivést „výkupné“ za nevěstu ''achmalkům'' (rod nevěsty)SANGI, Vladimír Michajlovič. ''Námluvy v Ke-vo''. S. 24. v podobě [[Kožešina|kožešin]], [[Zbraň|zbraní]], [[Potravina|jídla]], kovových předmětů (nádobí, ozdoby apod.), [[Vodka|vodky]] (''arak'') a také loveckých [[Pes domácí|psů]]. Poté žije nevěsta v klanu ženicha.SANGI, Vladimír Michajlovič. ''Námluvy v Ke-vo''. S. 51. [165] => Podle [[Lev Šternberg|Lva Šternberga]] se ve společenském systému Nichvů uchovaly pozůstatky skupinového manželství. Mimomanželský [[sexuální styk]] byl tolerován, dokonce běžný, zejména mezi mužem a sestrami jeho manželky, ženami bratrů a ženami z klanu jeho matky. Naopak styk mezi muži a ženami jeho otcovského klanu byl přísně zakázán jako [[incest]]ní. Tabu incestu bylo tak silné, že sourozenci opačného pohlaví spolu obvykle ani nemluvili..REID, Anna. ''Šamanův plášť''. Praha: BB/art, 2004. S. 155. [166] => [167] => === Tradiční kalendář a činnosti v průběhu roku === [168] => Nivchové dělili rok do dvanácti lunárních měsíců. Měsíce byly nazvány podle typických činností, které se v nich prováděly nebo podle aktuálních změn života v přírodě. Názvy měsíců jsou svým významem velmi podobné pojmenování měsíců u [[Indiánské kmeny|severoamerických indiánů]], zvláště kmenů Severozápadního pobřeží, např. [[Tlingitové|Tlingitů]] a [[Cimšjané|Cimšjanů]]. [169] => * ''Tlo lion'' („měsíc mrazu“): listopad-prosinec. Zamrzají řeky, lidé začínají jezdit na saních s psím spřežením. [170] => [171] => * ''Klu lion'' („posvátný měsíc“): prosinec-leden, loví se kožešinová zvěř pomocí samostřílů, připravuje se medvědí rituál. [172] => [173] => * ''Č'amn lion'' („měsíc orlů“): leden-únor, pořádá se medvědí rituál, lidé se navštěvují, domlouvají se sňatky. [174] => [175] => * ''K'ar lion'' („měsíc vran“): únor-březen, muži loví kožešinovou zvěř, ženy předou vlákna z kopřiv a lýka.. [176] => [177] => * ''Tšat lion'' („měsíc konipasů“): březen-duben, muži loví soby na lyžích na umrzlém sněhu, opravují čluny, ženy opravují sítě. [178] => [179] => * ''Pitul lion'' („měsíc květin“): duben-květen, muži spouštějí čluny na vodu, loví [[tajmen]]y a chytají medvíďata pro chov, ženy vykopávají cibulky řebčíku kamčatského (''sarany''). [180] => [181] => * ''Mask'so lion'' („měsíc plotic“): květen-červen, muži loví medvědy a lišky, chytají plotice a karasy na jezerech. Ženy sbírají stonky bolševníku, bohaté na cukry. [182] => [183] => * ''Nykš č'eu lion'' („měsíc sušení bylin“): červen-červenec, muži suší ryby a vydělávají kožešiny, ženy sbírají a suší bolševník, lopuch a další byliny. [184] => [185] => * ''Ten'ivota lion'' („měsíc lososa gorbuši“): červenec-srpen, muži chytají [[Losos gorbuša|lososa gorbušu]], ženy ho suší na jukolu a sbírají lesní jahody. [186] => [187] => * ''Lachivota lion'' („měsíc lososa kety“): srpen-září, muži chytají [[Losos keta|lososa ketu]], ženy ho suší na jukolu a sbírají bobule klikvy a brusinek, také suší seno na vložky do zimních bot. [188] => [189] => * ''N'arg'u lion'' („měsíc pastí“): září-říjen, muži líčí oka na kožešinovou zvěř, ženy sbírají kopřivy a divoké konopí pro výrobu vláken. [190] => [191] => * ''Muchiťi lion'' („měsíc vytahování člunů“): říjen-listopad, čluny se vytahují vysoko na břeh, převracejí a podkládají kládami suchého dřeva. [192] => Období od listopadu do května trávili Nivchové v zimních osadách, v polopodzemních srubech ''to raf'', od června do října žili v domech na kůlech ''ke raf''.{{Citace elektronické monografie [193] => | příjmení = Varga [194] => | jméno = János [195] => | titul = A nivhek / Нивхи [196] => | url = https://sites.google.com/site/nivkhlanguage/-fonetika-nivhskogo-azyka [197] => | datum přístupu = 2014-08-10 [198] => | jazyk = rusky [199] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140820071849/https://sites.google.com/site/nivkhlanguage/-fonetika-nivhskogo-azyka [200] => | datum archivace = 2014-08-20 [201] => | nedostupné = ano [202] => }} [203] => [204] => == Folklór == [205] => Folklór Nivchů je podobný ostatním národům žijících na [[Sachalin]]u a v povodí [[Amur]]u – [[Orokové]], [[Nanajci]], [[Ulčové]] a jiní. [206] => [207] => === Hudební a ústní tradice === [208] => Nivchská hudební tradice je velmi bohatá. Tradiční Nivchská hudba je spíše vokální (využívání hlasu zpěváka) i když také využívá svérázné [[hudební nástroj]]e. Hra na tyto nástroje má [[sólo]]vý charakter. K tradičním nivchským hudebním nástrojům patří: [209] => [210] => * ''Chas'' – [[šamanský buben]]. [[Kůže]] napnutá na dřevěném rámu. [211] => * ''Yampa'' – [[Kovy|kovové]] kornoutky které jsou upevněny na šamanských pásech. Při tanci vydávají zvonivý zvuk. [212] => * ''Kalni'' – [[hudební nástroj]] vyrobený z dlouhého a dutého kmene sachalinské [[miříkovité]] rostliny. Hráč do něj vydává táhle hučivé zvuky. [213] => * ''Kanga'' – [[brumle]] s dřevěným nebo mosazným tělem a s jazýčkem z [[rákos]]u. [214] => * ''Koga čir'' – [[brumle]] z bambusu nebo rákosu. [215] => * ''Korgoš'' – dřevěná tyčka. Buď se s ní bouchá o ''tjatid schar'', nebo se ťuká se dvěma o sebe. [216] => * ''Pevs'' – různé druhy [[flétna|fléten]] z [[bambus]]ů nebo [[rákos]]ů. [217] => * ''Tjatid schar (tjatid čcharš)'' – [[hudební nástroj]] tvořený kmenem stromu do kterého se bouchá ''korgoši''. Tradičně na něj hrají pouze ženy. [218] => * ''Tynryn'' – nivchský [[Chordofon|strunný nástroj]] tvořený dřevěným tělem na kterém je upevněný bubínek se stěnami z březové kůry a dnem z kůže. K bubínku a kostře je připevněna jedna struna. Strunu drží hráč při hře v ústech a hraje na ni smyčcem. Bubínek (na jehož dně z kůže je struna uvázána) pak rezonuje. [219] => * ''Zakanga'' – [[brumle]] z [[Kovy|kovu]]. [220] => [221] => K tradičním ústním žánrům patří: [222] => [223] => * ''Tilguš'' – hrdinské eposy psané [[verš]]em či [[Próza|prózou]]. [224] => * ''Nasmund'' – kouzelné písně a příběhy o zvířatech.{{Citace elektronické monografie [225] => | příjmení = Mancheva [226] => | jméno = Natalia [227] => | titul = Aspects of the Music of the Nivkhs [228] => | url = http://www.ensemblexxi.org/nivkhi_music.htm [229] => | datum přístupu = 2011-02-20 [230] => | vydavatel = Ensemble XXI [231] => | jazyk = anglicky [232] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20061003183154/http://www.ensemblexxi.org/nivkhi_music.htm [233] => | datum archivace = 2006-10-03 [234] => | nedostupné = ano [235] => }} [236] => [237] => === Tradiční odívání === [238] => [[Soubor:Nivkh girls.jpg|náhled|nivchské dívky v tradičních oděvech]] [239] => Nivchové tradičně nosili [[oděv]]y které se zapínaly na pravém [[Rameno (anatomie)|rameni]]. [[Zima|Zimní]] oblečení bylo vyráběno z kůží [[Tuleň obecný|tuleňů]], [[Ryby|ryb]] a [[Kožešina|kožešin]] [[sobol]]ů, [[rys (rod)|rysů]], [[Vydry|vyder]], [[liška (šelma)|lišek]] a [[Pes domácí|psů]]. [[Léto|Letní]] odívání bylo hlavně z rybí či tulení kůže a také z bavlněných a [[Hedvábí|hedvábných]] [[Látka (textil)|látek]] které Nivchové získávali díky obchodu s [[Rusové|Rusy]], [[Číňané|Číňany]] a [[Mandžuové|Mandžuy]]. Ženský oděv (''hucht'') je plášť dlouhý po [[Koleno|kolena]] který se zapíná na pravém rameni. Lemy svátečního ''huchtu'' byly zdobeny tradičním [[ornament]]em a často i kožešinou. Mužské oděvy ''skij'' byly kratší, tmavší barvy a méně zdobené. K nim muži nosí kožené [[kalhoty]]. Muži také mohli nosit na kalhoty [[kilt]] ''kosk'', nejčastěji z tulení či psí kůže. V zimě se nosili kožešinové čepice (''hak'') a v létě se používali čelenky nebo pokrývky hlavy z [[Bříza|březové]] kůry.GALL, Timothy. Worldmark Encyclopedia of Cultures and Daily Life, S. 4-11. Boty, ''torbasy'', byly nejčastěji vyráběné z tulení kůže. [240] => [241] => === Tradiční kuchyně === [242] => {{Podrobně|Nivchská kuchyně}} [243] => V tradiční nivchské kuchyni je používáno nejčastěji [[rybí]] maso, maso z mořských savců ([[Tuleňovití|tuleň]]) a [[zvěřina (maso)|zvěřina]]. Ryby se suší nebo udí nad ohněm - takto připravená ryba se nazývá [[jukola|mad-jir ma]], která je základem mnoha tradičních nivchských pokrmů. Dalšími složkami tradiční nivchské kuchyně jsou různé lesní plody nebo divoký čenek. Od 12. století byli Nivchové v kontaktu s [[Číňané|Číňany]], [[Mandžuové|Mandžuy]] a [[Japonci]] kteří k Nivchům přinesli nové suroviny jako je sůl, cukr, rýže, proso a čaj. Během kolonizace dálného východu Rusy v 18. a 19. století se k Nivchům dostala mouka, vodka (nivchsky arak), chléb, brambory, máslo a různé (pro ně neznámé) druhy zeleniny, ovoce a masa.GALL, Timothy. Worldmark Encyclopedia of Cultures and Daily Life, S. 5. Oblíbeným tradičním pokrmem je [[mos]], [[pudink]] z vody, rozmělněného rybího masa, lesních plodů a tuleního tuku, nebo [[muvi]], [[pyré]] z brusinek a brambor. [244] => [245] => === Tradiční hry a sporty === [246] => Nivchové znají mnoho her a sportů, které mnohdy měly rituální konotace. Provozovali je především v zimě, v rámci medvědého obřadu, případně při svatebníh obřadech. Jako jinde na Sibiři a v arktické oblasti jsou u Nivchů oblíbeny hlavně soutěže ve skoku, Muži závodí ve skoku do dálky i v přeskakování saní, stojících vedle sebe. Oblíbené jsou i dostihy [[Psí spřežení|psích spřežení]], závody v [[Lukostřelba|lukostřelbě]] a hodu harpunou (oštěpem) na cíl. [247] => Zvláštní postavení měl šerm holemi zvanými ''zar ťar''. Jednalo se tlusté, přibližně dvoumetrové hole ze dřeva [[Bříza|břízy]] nebo [[Střemcha obecná|střemchy]]. Tento tvrdý sport, jehož cílem bylo zasáhnout protivníka do hlavy, sloužil k bojovému výcviku, ale také při řešení sporů mezi nivchskými rody a osadami, kdy měl funkci [[ordál]]u. Vítěz souboje měl povinnost poraženého vzkřísit a obvázat mu hlavu. [248] => [249] => == Významní Nivchové == [250] => * '''Vladimír Michaelovič Sangi''' (18. března 1935) – nivchský spisovatel, učitel, autor prvního nivchského slabikáře. Spolu s Galinou Otainou vyvinul psanou formu nivchštiny.{{Citace elektronické monografie [251] => | titul = Vladimír Michaelovič Sangi [252] => | url = http://www.libsakh.ru/?div=indigen&subdiv=indigenbiografsangi [253] => | datum přístupu = 2011-02-20 [254] => | vydavatel = Sachalinská oblastní naučná knihovna [255] => | jazyk = rusky [256] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090915205023/http://www.libsakh.ru/?div=indigen&subdiv=indigenbiografsangi [257] => | datum archivace = 2009-09-15 [258] => | nedostupné = ano [259] => }} [260] => * '''Galina Alexandrovna Otaina ''' (6. července 1931 – 1996) – nivchská etnoložka, lingvista, vědecká pracovnice. Spolu s Vladimírem Sangim vyvinula psanou nivchštinu a 1. nivchský slabikář.{{Citace elektronické monografie [261] => | titul = Galina Alexandrovna Otaina [262] => | url = http://www.libsakh.ru/?div=indigen&subdiv=indigenpersonotaina [263] => | datum přístupu = 2011-02-20 [264] => | vydavatel = Sachalinská oblastní naučná knihovna [265] => | jazyk = rusky [266] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090915204625/http://www.libsakh.ru/?div=indigen&subdiv=indigenpersonotaina [267] => | datum archivace = 2009-09-15 [268] => | nedostupné = ano [269] => }} [270] => * '''Čuner Michaelovič Taksami''' (23. února 1931) – etnograf nivchského původu. Autor mnoha vědecký prací, knih, slovníků a článků týkajících se nivchské kultury.{{Citace elektronické monografie [271] => | titul = Čuner Michaelovič Taksami [272] => | url = http://web1.kunstkamera.ru/siberia/Taksami.html [273] => | datum přístupu = 2011-02-20 [274] => | vydavatel = Ústav etnografie Sibiře [275] => | jazyk = rusky [276] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120215144225/http://web1.kunstkamera.ru/siberia/Taksami.html [277] => | datum archivace = 2012-02-15 [278] => | nedostupné = ano [279] => }} [280] => * '''Lydia Muvčik ''' (1941) – mistryně tradičního nivchského zpěvu (vystupovala např. na ''Pacifickém hudebním festivalu 2004'' na Sachalinu) a autorka knihy nivchských pohádek. [281] => [282] => == Odkazy == [283] => === Reference === [284] => [285] => [286] => === Literatura === [287] => * SANGI, Vladimír Michajlovič. Námluvy v Ke-vo. Moskva : Sovětskij pisatěl, 1975. [288] => * GALL, Timothy. Worldmark Encyclopedia of Cultures and Daily Life. Detroid : Gale Research Inc., 1998. [289] => * ČECHOV, Anton Pavlovič. Sachalin. Praha : SNKLHU, 1959. [290] => * VOSKOBOJNIKOV, M.G.; MENOVŠČIKOV, G.A.. Pohádky sibiřských lovců. Moskva - Leningrad : Gosudarstvennoje izdatělstvo chudožestvenoj literatury, 1951. [291] => [292] => === Externí odkazy === [293] => * {{Commonscat}} [294] => ==== Videa ==== [295] => * {{en}} [http://www.youtube.com/watch?v=saygzILU2tg Nivchské ženy hrající na tradiční hudební nástroj ''tjatid-schar''] [296] => * [http://www.youtube.com/watch?v=l-uF0qkv690 Krátké video z tradičních nivchských slavností (tance a totemy z medvědího rituálu, krmení země)] [297] => * {{en}} [http://www.youtube.com/watch?v=rGhJJQpOplU ''Journey to the indigenous Nivkh people of Sakhalin'' - výprava hudebnice Pii Siiraly a souboru ''Ensemble XXI'' za Nivchy a jejich tradiční hudbou na Sachalin] [298] => * [http://www.youtube.com/watch?v=M59KEFHoHeA Nivchka Lydia Muvčik vyprávějící nivchské pohádky a zpívající tradiční písně v nivchštině] [299] => * {{ru}} [http://www.news.mail.ru/video/4582533/ Reportáž o Nivších žijící stále z rybolovu] [300] => * {{ru}} [http://www.1tv.ru/news/social/78265 ''Domorodí obyvatelé Sachalinu vědí jak strávit zimu'' - reporáž o zimní nivchských oslavách] [301] => [302] => ==== Obrázky ==== [303] => [304] => ===== Tradiční odívání ===== [305] => * [http://ensemblexxi.org/images/otlonova_web.jpg Tradiční nivchský ženský oděv] {{Wayback|url=http://ensemblexxi.org/images/otlonova_web.jpg |date=20121202093629 }} [306] => [307] => ===== Tradiční hudba ===== [308] => * [https://archive.today/20130417175236/img.beta.rian.ru/images/18758/49/187584909.jpg Tradiční hudební nástroj ''kalni''] [309] => * [https://archive.today/20130417181311/img.beta.rian.ru/images/18758/61/187586130.jpg Nivchská šamanka s bubnem (''chas'') a kovovými chrastítky (''yampa'')] [310] => * [http://www.infoglobe.cz/res/data/255/030158_56_248564.jpg?seek=1282698531 Tradiční hudební nástroj ''tynryn''] [311] => [312] => ===== Tradiční festivaly ===== [313] => * {{ru}} [http://community.livejournal.com/live_report/258069.html Fotodokumentace rituálu krmení moře] [314] => * {{ru}} [http://kosarev.press.md/Bearfest-Ven.htm Fotodokumentace nivchského medvědího rituálu] {{Wayback|url=http://kosarev.press.md/Bearfest-Ven.htm |date=20110101041452 }} [315] => [316] => ===== Osobnosti ===== [317] => * [https://archive.today/20130417180210/img.beta.rian.ru/images/18758/40/187584005.jpg Vladimír Michaelovič Sangi] [318] => * [http://www.kykhkykh.org/published/publicdata/KYKHKYKHBASE/attachments/SC/images/taksami.gif Čuner Michaelovič Taksami]{{Nedostupný zdroj}} [319] => * [http://www.kykhkykh.org/published/publicdata/KYKHKYKHBASE/attachments/SC/images/otaina.gif Galina Otaina]{{Nedostupný zdroj}} [320] => * [https://lh5.googleusercontent.com/_Xct9ZJ1exx8/SmzA3VnDhrI/AAAAAAAABYw/NwUpl8IGjH0/s720/NAT10765.JPG Lydia Muvčik (napravo)] [321] => [322] => {{Malé národy Severu}} [323] => {{Autoritní data}} [324] => [325] => [[Kategorie:Nivchové| ]] [326] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [327] => [[Kategorie:Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace]] [328] => [[Kategorie:Sachalin]] [] => )
good wiki

Nivchové

nivchský pár (vepředu) a Ainu (vzadu), ilustrace z knihy G. T.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sachalin','Amur','Pes domácí','Rusové','Orokové','brumle','hudební nástroj','kolchoz','Nivchština','Tym (přítok Ochotského moře)','Zima','Vodka'

Amur

Brumle

Kolchoz

Nivchština

Nivchština, také známá jako něněčenština, je jazyk, kterým mluví etnická skupina Nivchů v Rusku a Číně.

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Sachalin

Vodka

Zima