Array ( [0] => 14679795 [id] => 14679795 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Norština [uri] => Norština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | mapa rozšíření = [2] => | název = Norština ''(norsk)'' [3] => | rozšíření = {{vlajka a název|Norsko}} [4] => | mluvčích = 5 milionů [5] => | klasifikace = * [[Indoevropské jazyky]] [6] => ** [[Germánské jazyky]] [7] => *** [[Severogermánské jazyky]] [8] => | písmo = [[Latinka]] [9] => | úřední jazyk = [[Norsko]] [10] => | regulátor = [[Jazyková rada (Norsko)|Jazyková rada]] (Språkrådet) [11] => | ISO6391 = no – norsk
nb – bokmål
nn – nynorsk [12] => | ISO6392B = nor – norsk
nob – bokmål
nno – nynorsk [13] => | ISO6392T = nor – norsk
nob – bokmål
nno – nynorsk [14] => | SILručně = ano [15] => | SIL = [http://www.sil.org/iso639-3/documentation.asp?id=nor nor] – norsk
[http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=nob nob] – bokmål
[http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=nno nno] – nynorsk [16] => | wikipedie = [[:no:Hovedside|no.wikipedia.org]] - bokmål
[[:nn:Hovudside|nn.wikipedia.org]] - nynorsk [17] => }} [18] => '''Norština''' (''{{Cizojazyčně|no|norsk}}'' {{IPA|[nɔʂːk]}}) je [[Severogermánské jazyky|severogermánský jazyk]], kterým hovoří [[Norové]]. Je [[úřední jazyk|úředním jazykem]] v [[Norsko|Norsku]] (5 mil. obyvatel v roce [[2017]]). Je vzájemně srozumitelná s [[dánština|dánštinou]] a [[švédština|švédštinou]].{{Citace elektronické monografie [19] => |příjmení = Sætre [20] => |jméno = Eivind [21] => |titul = The Nordic countries – language [22] => |url = http://www.norden.org/web/uk/sprak.asp?lang= [23] => |datum = 2007-07-18 [24] => |datum přístupu = 2008-01-12 [25] => |vydavatel = Nordic Council [26] => |místo = København [27] => |jazyk = anglicky [28] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20080506120255/http://www.norden.org/web/uk/sprak.asp?lang= [29] => |datum archivace = 2008-05-06 [30] => |nedostupné = ano [31] => }} [32] => Základem pro vznik norštiny byla v 1. tisíciletí [[stará severština]]. Během [[Dánsko|dánské]] nadvlády, trvající více než 400 let, ovlivňovala dánština především jazyk obyvatelstva měst a vzdělaných vrstev. Venkovské obyvatelstvo však hovořilo [[nářečí]]mi zachovávajícími staronorské prvky. Tento historický vývoj podmínil vznik specifické jazykové situace, kdy vedle sebe existují dvě rovnoprávné spisovné formy norského jazyka – v současnosti nazývané {{Cizojazyčně|no|[[bokmål]]}} {{IPA|[ˈbuːkˌmɔːl]}} a {{Cizojazyčně|no|[[nynorsk]]}} {{IPA|[ˈnyːˌnɔʂːk]}}. [33] => [34] => Pro zápis norštiny se používá [[latinka]] doplněná o znaky ''æ, ø'' a ''å''. [[Gramatika|Mluvnice]] je oproti původní staré severštině značně zjednodušená, současná norština má redukovanou [[ohýbání|flexi]], což jí dává převažující charakter [[analytický jazyk|analytického jazyka]]. Určitý [[člen (mluvnice)|člen]] je postpozitivní. [[Slovosled]] je pevný, převážně typu SVO. Pro výslovnost je charakteristický melodický [[přízvuk]] spojený s dvojí intonací a dlouhé [[souhláska|souhlásky]] (v přízvučných slabikách podle principu komplementarity délky). [35] => [36] => == Klasifikace == [37] => {{Viz též|Rozdíly mezi dánštinou, norštinou a švédštinou}} [38] => [39] => Norština je [[indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]], který patří do severogermánské větve [[germánské jazyky|germánských jazyků]]. Nynorsk spolu s [[faerština|faerštinou]] a [[islandština|islandštinou]] se řadí mezi západoskandinávské jazyky, zatímco [[dánština]] a [[švédština]] se řadí mezi východoskandinávské. Bokmål svým charakterem leží mezi těmito dvěma skupinami. Jeho konzervativní forma, riksmål, vycházející z dánštiny, se řadí k východní větvi. Toto rozdělení vyplývá z [[fonologie|fonologických]] rozdílů, které mají základ již v době nářečního štěpení staré severštiny. [40] => [41] => Jiné rozdělení řadí norštinu spolu s dánštinou a švédštinou mezi kontinentální skandinávské jazyky, které mají v současnosti charakter [[analytický jazyk|analytických jazyků]]. Ostrovní skandinávské jazyky (faerština, islandština) si uchovaly charakter [[flektivní jazyk|flektivních jazyků]].Berkov (2002), s. 116. [42] => [43] => == Rozšíření == [44] => V [[Norsko|Norsku]], kde je [[úřední jazyk|úředním jazykem]], je norština mateřským jazykem asi 95 % z celkem 4,7 miliónu obyvatel.{{Citace elektronické monografie [45] => | titul = Population and quarterly changes, Q1 2013 [46] => | url = http://ssb.no/en/befolkning/statistikker/folkendrkv/kvartal/2013-05-14 [47] => | vydavatel = Statistisk sentralbyrå [48] => | místo = Oslo [49] => | datum přístupu = 2013-10-21 [50] => | jazyk = anglicky [51] => }} Kromě toho je používána norskými menšinami v sousedních zemích, ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] a [[Kanada|Kanadě]]. Počet mluvčích v zahraničí je odhadován na několik set tisíc.Berkov (2002), s. 147. Norština je srozumitelná dánským i švédským mluvčím. Norové obvykle dobře rozumějí dánským textům, mluvená dánština jim však může činit potíže. Mluvená švédština je pro ně srozumitelnější.Berkov (2002), s. 121.Mikolášková, Švejdová-Pinkasová, Winklerová (2007), s. 25. [52] => [53] => == Historie == [54] => {{Viz též|Historický vývoj norštiny}} [55] => {|class=wikitable cellpadding=5 align=right style="margin-top: 1.5em; margin-bottom: 1.5em; margin-left: 1.5em;" [56] => |- [57] => |[[Soubor:Old norse, ca 900.PNG|300px|Germánské jazyky začátkem 10. století]]
[58] => Stav začátkem 10. století [59] => : {{legenda|#f00|nářečí západní staré severštiny}} [60] => : {{legenda|#f84|nářečí východní staré severštiny}} [61] => : {{legenda|#f0f|stará gotlandština}} [62] => : {{legenda|#ff0|stará angličtina}} [63] => : {{legenda|#00f|krymská gótština}} [64] => : {{legenda|#0f0|ostatní germánské jazyky}} [65] => |} [66] => Historie norštiny se obvykle člení do těchto období:{{Citace elektronické monografie [67] => |příjmení = Vikør [68] => |jméno = Lars S [69] => |titul = Fakta om norsk språk [70] => |url = http://www.sprakrad.no/Fakta/ [71] => |datum aktualizace = 2005-10-09 [72] => |datum přístupu = 2008-01-08 [73] => |vydavatel = Språkrådet [74] => |místo = Oslo [75] => |jazyk = norsky [76] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20071226151507/http://www.sprakrad.no/Fakta/ [77] => |datum archivace = 2007-12-26 [78] => |nedostupné = ano [79] => }} [80] => * stará norština [[700]]–[[1350]] [81] => * střední norština 1350–[[1525]] [82] => * moderní norština 1525–současnost [83] => [84] => Norština se vyvinula ze [[stará severština|staré severštiny]] (''{{Cizojazyčně|no|norrønt}}''), kterou se hovořilo ve [[Skandinávie|Skandinávii]] přibližně v letech 200–800. Nejstarší období je též nazýváno jako praseverské (''{{Cizojazyčně|no|urnordisk}}''). V [[9. století|9. století]] se stará severština začala rozlišovat na západní ([[Norsko]], [[Island]]) a východní ([[Švédsko]], [[Dánsko]]). [85] => [[Soubor:Idioma noruego.png|náhled|vlevo|rozšíření ve Skandinávii]] [86] => Východní stará severština se od západní odlišila rozdílným vývojem [[dvojhláska|dvojhlásek]] a [[samohláska|samohlásek]]. Stará severština se v tomto období zapisovala [[runy|runovým]] písmem. Latinka se do Norska dostala až v [[11. století|11. století]]. V období trvajícím přibližně do roku 1350 se hovoří o staré norštině (''{{Cizojazyčně|no|gammalnorsk}}''). Ta byla na rozdíl od současné norštiny flektivním jazykem, vyznačovala se systémem 4 [[mluvnický pád|pádů]] a rozlišovala [[osoba (mluvnice)|osobu]] a [[číslo (mluvnice)|číslo]] u [[sloveso|sloves]]. [87] => [88] => Období mezi roky 1350 a 1525 se označuje jako středonorské (''{{Cizojazyčně|no|mellomnorsk}}''). V té době došlo ke zjednodušení morfologie, norština nabyla charakter analytického jazyka. Roku [[1397]] přešlo Norsko pod dánskou nadvládu. Hlavním jazykem Norska se stala příbuzná dánština, která postupně vytlačila norštinu ze všech oblastí úředního jednání. Ve městech vznikala nářečí, v nichž převažovala dánská slovní zásoba a morfologie a zároveň norská [[fonetika]] a [[syntax]]. Na venkově se mluvilo nářečími, která byla výsledkem vývoje staré norštiny. [89] => [90] => Po osamostatnění Norska a jeho následném připojení ke Švédsku roku [[1814]] se nadále používala dánština jako úřední jazyk. Vznikly však dva názorové proudy usilující o vytvoření spisovného norského jazyka. [[Henrik Wergeland]] a jeho kolegové seskupení kolem časopisu ''{{Cizojazyčně|no|Statsborgeren}}'' začali obměňovat slovní zásobu a pravopis dánštiny a přizpůsobovat je norským zvyklostem. Podle dialektu, kterým se hovořilo v Kristiánii (dnešní [[Oslo]]) byl roku [[1852]] vytvořen spisovný jazyk dánsko-norský, od roku [[1890]] nazývaný ''{{Cizojazyčně|no|riksmål}}'' (říšský, státní jazyk). [91] => [92] => Druhý proud usiloval o návrat ke staronorským kořenům. [[Ivar Aasen]] studoval norská nářečí a na základě svých výzkumů vytvořil základy ''{{Cizojazyčně|no|landsmålu}}'' (zemský jazyk), který byl jako spisovný jazyk používán od roku [[1853]] a jako druhý úřední jazyk uznán v roce [[1885]]. [93] => [94] => Roku [[1929]] byly přijaty nové názvy těchto dvou jazykových forem, landsmål byl přejmenován na ''{{Cizojazyčně|no|nynorsk}}'' a upravený riksmål na ''{{Cizojazyčně|no|bokmål}}''. Riksmål zůstává ve své podobě jako neoficiální, ale používaná forma.{{Citace elektronické monografie [95] => |titul = Riksmålsforbundet: Kort historikk [96] => |url = http://www.riksmalsforbundet.no/historikk.html [97] => |datum přístupu = 2008-01-29 [98] => |vydavatel = Riksmålsforbundet [99] => |místo = Oslo [100] => |jazyk = norsky [101] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20080102225929/http://www.riksmalsforbundet.no/historikk.html [102] => |datum archivace = 2008-01-02 [103] => |nedostupné = ano [104] => }} Neoficiální konzervativní forma nové norštiny se nazývá ''{{Cizojazyčně|no|høgnorsk}}'' (vysoká norština). [105] => [106] => == Slovní zásoba == [107] => [[Soubor:Målformer i Norge.svg|náhled|vpravo|Mapa Norska s vyznačením obcí, kde se jako úřední jazyk používá (2007):{{legenda|#fd6c52|bokmål}} [108] => {{legenda|#00c7f4|nynorsk}} [109] => {{legenda|gray|neutrální}}]] [110] => Norská [[slovní zásoba]] je převážně germánského původu. Od 15. do začátku 20. století byla cizí slova do norštiny přejímána především prostřednictvím dánštiny – z [[latina|latiny]], [[řečtina|řečtiny]], [[němčina|němčiny]] a dalších jazyků. Od 40. let 20. století přejala norština mnoho slov zejména z [[angličtina|angličtiny]]. Některé výpůjčky byly přejaty v cizí podobě, jiné jsou doslovnými [[překlad]]y ([[kalk]]y). U mnohých dánských slov byly původní [[přípona (mluvnice)|přípony]] nahrazeny norskými. V rámci jazykových reforem pak byla mnohdy částečně změněna [[hláska|hlásková]] podoba těchto slov. Bokmål je přejímání cizích slov více otevřený než „[[Purismus (lingvistika)|purističtější]]“ nová norština.Berkov (2002), s. 131, 183. [111] => [112] => == Spisovná norština == [113] => V důsledku výše uvedeného historického vývoje má norština dvě spisovné varianty – [[bokmål]] („knižní řeč“) a [[nynorsk]] („nová norština“). Obě varianty jsou podle zákona rovnocenné. Jednotlivé obce si volí, která z variant bude užívána při úředním styku – v roce 2006 používalo 160 obcí bokmål, 115 nynorsk a 156 bylo neutrálních.{{Citace elektronické monografie [114] => | titul = Kommunar, etter målbruk. Bokmål/nynorsk [115] => | url = http://www.ssb.no/aarbok/tab/tab-240.html [116] => | datum vydání = 2007 [117] => | datum přístupu = 2008-01-15 [118] => | vydavatel = Statistisk sentralbyrå [119] => | místo = Oslo [120] => | jazyk = norsky [121] => }} Rodiče žáků rovněž hlasují o tom, která varianta bude vyučovacím jazykem v dané škole. Druhý jazyk je pak vyučován jako povinný předmět. Bokmål dnes převažuje v používání norštiny nad novou norštinou a nad riksmålem, který je někdy používán jako konzervativní forma bokmålu. V roce [[1971]] používalo novou norštinu jako hlavní psanou formu 30 % obyvatel Norska.{{Citace elektronické monografie [122] => | příjmení = GORDON [123] => | jméno = Raymond G., Jr. (ed.) [124] => | titul = Ethnologue: Languages of the World. 15th edition. [125] => | url = http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=nno [126] => | kapitola = Norwegian, Nynorsk: A language of Norway [127] => | datum vydání = 2005 [128] => | datum přístupu = 2008-01-08 [129] => | vydavatel = SIL International [130] => | místo = Dallas (Texas) [131] => | jazyk = anglicky [132] => }} V roce [[2003]] vyšlo v Norsku 4652 knih a v nové norštině jich bylo vydáno 460.{{Citace elektronické monografie [133] => | titul = Utgjevne bøker, etter utgjevarspråk. 1994–2003. Talet på titlar [134] => | url = http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=nno [135] => | datum vydání = 2004 [136] => | datum přístupu = 2008-01-15 [137] => | vydavatel = Statistisk sentralbyrå [138] => | místo = Oslo [139] => | jazyk = norsky [140] => }} [141] => [142] => Ačkoliv oba spisovné jazyky byly několikrát reformovány{{Citace elektronické monografie [143] => |příjmení = Vikør [144] => |jméno = Lars S [145] => |titul = Rettskrivingsreformer [146] => |url = http://www.sprakrad.no/Fakta/Rettskrivingsreformer/ [147] => |datum přístupu = 2008-01-21 [148] => |vydavatel = Språkrådet [149] => |místo = Oslo [150] => |jazyk = norsky [151] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20080108140353/http://www.sprakrad.no/Fakta/Rettskrivingsreformer/ [152] => |datum archivace = 2008-01-08 [153] => |nedostupné = ano [154] => }} s cílem sblížení a vytvoření jednotné obecné norštiny (''{{Cizojazyčně|no|samnorsk}}''), tato snaha dosud nebyla úspěšná. V případě landsmålu/nové norštiny, jež původně vycházela ze západonorských nářečí, šlo o sblížení s nářečími východního Norska. Reformy riksmålu/bokmålu, který je více vzdálený hovorové norštině, měly tento jazyk přiblížit nové norštině. Byly zavedeny tzv. „radikální tvary“, vycházející z nářečních prvků, nebyly však všeobecně přijaty, velká část uživatelů dává i nadále přednost tvarům konzervativním. Poslední reforma se uskutečnila v roce [[2005]].{{Citace elektronické monografie [155] => |titul = Rettskrivningsendringer fra 1. juli 2005 [156] => |url = http://www.sprakrad.no/Aktuelt/Rettskrivningsendringer_fra_1/ [157] => |datum přístupu = 2008-01-21 [158] => |datum vydání = 2005-05-23 [159] => |vydavatel = Språkrådet [160] => |místo = Oslo [161] => |jazyk = norsky [162] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20071230084846/http://www.sprakrad.no/Aktuelt/Rettskrivningsendringer_fra_1/ [163] => |datum archivace = 2007-12-30 [164] => |nedostupné = ano [165] => }} Plně „rehabilitovala“ starší tvary bokmålu oproti tvarům radikálním. (Viz též [[#Gramatika|gramatika]].) [166] => [167] => == Nářečí == [168] => {{Viz též|Nářečí norštiny}} [169] => [[Soubor:Norwegian dialects.PNG|vpravo|náhled|Mapa norských nářečí [170] => {{Legenda|#FF8C00|západonorská}} [171] => {{Legenda|#FFFF00|severonorská}} [172] => {{Legenda|#00FFFF|východonorská}} [173] => {{Legenda|#0000FF|trøndelagská}} [174] => ]] [175] => [176] => Norská [[nářečí]] se dělí do dvou skupin:Berkov (2002), s. 163–164, 323.{{Citace elektronické monografie [177] => | titul = Norwegian (Norsk): Dialects [178] => | url = http://www.nvtc.gov/lotw/months/december/Norwegian.html#dial [179] => | datum vydání = 2007 [180] => | datum přístupu = 2008-01-10 [181] => | vydavatel = National Virtual Translation Center [182] => | místo = Washington [183] => | jazyk = anglicky [184] => }} [185] => * východonorská nářečí (''{{Cizojazyčně|no|østnorsk}}''), kam patří i skupina nářečí [[Trøndelag]]u (''{{Cizojazyčně|no|trøndsk}}''), a [186] => * západonorská nářečí (''{{Cizojazyčně|no|vestnorsk}}''), ke kterým náleží i skupina severonorská (''{{Cizojazyčně|no|nordnorsk}}''). [187] => [188] => Některá nářečí jsou vzájemně tak odlišná, že nemusí být pro obyvatele jiných oblastí dobře srozumitelná. [189] => [190] => Východonorská nářečí mají následující rysy, kterými se liší od západonorských: [191] => * Pravidlo rovnováhy: Ve dvouslabičných slovech, jejichž první slabika byla ve staré norštině dlouhá, došlo k redukci druhé slabiky, v Trøndelagu zcela zanikla. U slov s historicky krátkou první slabikou k této redukci/zániku nedošlo. Např. v tvarech [[infinitiv]]u (tzv. „rozštěpený“ infinitiv; viz [[#Gramatika|Gramatika]]): {{Cizojazyčně|no|kast'''e'''}} {{IPA|[-ɘ]}} < {{Cizojazyčně|no|kast'''a'''}} (házet) vs. {{Cizojazyčně|no|les'''a'''}} (číst). [192] => * Tzv. „tlusté l“ [[Retroflexní verberanta|{{IPA|[ɽ]}}]] – zvláštní hláska, poziční varianta ([[alofon]]) [[Alveolární laterální aproximanta|/{{IPA|l}}/]], vzniklá z původní skupiny /rð/. [193] => [194] => Nářeční nebo nářečně zabarvená mluva se často používá v rozhlase, literatuře, divadle apod. Existují literární díla psaná dialektem. [195] => [196] => == Abeceda a pravopis == [197] => {{Viz též|Norský pravopis}} [198] => Norská [[abeceda]] má 29 písmen: [199] => [200] => {|class=wikitable border="1" cellpadding="5" cellspacing="0" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; text-align: center; " [201] => |+ Hláskování písmen norské abecedy [202] => |- bgcolor=silver | [203] => !A a!!B b!!C c!!D d!!E e!!F f!!G g!!H h!!I i!!J j!!K k!!L l!!M m!!N n!!O o [204] => |- [205] => |a||be||ce||de||e||eff||ge ||hå||i||je/jodd||kå||ell||em||enn||o [206] => |- bgcolor=silver | [207] => !P p!!Q q!!R r!!S s!!T t!!U u!!V v!!W w!!X x!!Y y!!Z z!!Æ æ!!Ø ø!!Å å!!  [208] => |- [209] => ||pe||ku||err||ess||te||u||ve||dobbeltve||eks||y ||zett||æ||ø||å||  [210] => |} [211] => [212] => K zápisu norštiny se používá [[latinka]], doplněná o 3 dodatečná písmena. Písmeno ''[[Å]] (å)'' bylo do norské abecedy zavedeno teprve roku [[1917]] a nahradilo do té doby používané ''Aa (aa)''. Dřívější spojení písmen ''aa'' se ještě stále vyskytuje ve jménech a ve starých dokumentech. Ve slovnících se ''aa'' řadí stejně jako ''å'' až na konec. [213] => [214] => Norská abeceda se liší od švédské, ale shoduje se s dánskou. Švédská abeceda totiž používá ''Ä (ä)'' místo ''[[Æ]] (æ)'' a ''Ö (ö)'' místo ''[[Ø]] (ø)''. Také pořadí posledních tří písmen je ve švédské abecedě jiné (''Å, Ä, Ö''). [215] => [216] => Norský [[pravopis]] je v principu [[fonologie|fonologický]], tj. jedné hlásce ([[foném]]u) zpravidla odpovídá v písmu jediný znak. Zachovává však mnoho historických prvků (např. psaní skupin ''dj'' {{IPA|[j]}}, ''hj'' {{IPA|[j]}}, ''hv'' {{IPA|[v]}}, různý způsob psaní téže hlásky jako v případě ''sj, sk, skj'' {{IPA|[ʃ]}}, relativně velké množství výjimek apod.). Používá mnohé [[Spřežkový pravopis|spřežky]]. (Viz výše.) [217] => [218] => == Výslovnost == [219] => {{Viz též|Fonologie norštiny}} [220] => [221] => Norština má poměrně bohatý systém [[samohláska|samohlásek]] – 9 krátkých, 9 dlouhých a 6 [[dvojhláska|dvojhlásek]]. [[Souhláska|Souhláskových]] [[foném]]ů je 18. V přízvučných [[slabika|slabikách]], které jsou vždy dlouhé, se vyskytují dlouhé souhlásky. Dlouze se vyslovuje souhláska, která je v písmu zdvojená, nebo první ze skupiny souhlásek na konci přízvučné slabiky. Buď je dlouhá samohláska následována krátkou nebo žádnou souhláskou, nebo po krátké samohlásce následuje dlouhá souhláska (tzv. ''pravidlo komplementarity délky'' či ''[[slabičná rovnováha]];'' například {{Cizojazyčně|no|tak}} {{IPA|[ˈtɑːk]}} – střecha, {{Cizojazyčně|no|takk}} {{IPA|[ˈtɑkː]}} – děkuji). Nepřízvučné slabiky jsou vždy krátké, tj. obsahují pouze krátké samohlásky i souhlásky. Je pro ně též charakteristická redukovaná výslovnost /e/ jako [[Šva|{{IPA|[ɘ]}}]] (např. {{Cizojazyčně|no|bakke}} {{IPA|[ˈbɑkːə]}} – kopec). [222] => [223] => Ve skupinách /rd, rl, rn, rs, rt/ obvykle zaniká /r/ a následující souhláska se vyslovuje jako [[retroflexní souhláska|retroflexní]] [{{IPA|[[Znělá retroflexní ploziva|{{IPA|ɖ}}]], [[Retroflexní laterální aproximanta|{{IPA|ɭ}}]], [[Retroflexní nazála|{{IPA|ɳ}}]], [[Neznělá retroflexní frikativa|{{IPA|ʂ}}]], [[neznělá retroflexní ploziva|{{IPA|ʈ}}]]}}] (nejde o samostatné fonémy). K této [[Hlásková spodoba|asimilaci]] dochází i na hranici slov. [224] => [225] => {|class=wikitable [226] => |+ Přehled fonémů [227] => |- [228] => !Samohlásky krátké [229] => | [[otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|ɑ}}]] [[téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|æ}}]] [[polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|ɛ}}]] [[polozavřená přední zaokrouhlená samohláska|{{IPA|ø}}]] [[zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|ɪ}}]] [[zavřená přední zaokrouhlená samohláska|{{IPA|ʏ}}]] [[polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska|{{IPA|ɔ}}]] [[zavřená zadní zaokrouhlená samohláska|{{IPA|ʊ}}]] [[zavřená střední zaokrouhlená samohláska|{{IPA|ʉ}}]] [230] => |- [231] => !Samohlásky dlouhé [232] => | {{IPA|ɑː æː}} [[polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|eː}}]] {{IPA|øː iː yː ɔː uː ʉː}} [233] => |- [234] => !Dvojhlásky [235] => | {{IPA|ɛɪ/æɪ øʏ æʉ ɑɪ ɔy ʉɪ}} [236] => |- [237] => !Souhlásky [238] => | [[Znělá bilabiální ploziva|{{IPA|b}}]] [[neznělá bilabiální ploziva|{{IPA|p}}]] [[znělá alveolární ploziva|{{IPA|d}}]] [[Neznělá alveolární ploziva|{{IPA|t}}]] [[znělá velární ploziva|{{IPA|g}}]] [[Neznělá velární ploziva|{{IPA|k}}]] [[znělá labiodentální frikativa|{{IPA|v}}]] [[Neznělá labiodentální frikativa|{{IPA|f}}]] [[Neznělá alveolární frikativa|{{IPA|s}}]] [[Neznělá postalveolární frikativa|{{IPA|ʃ}}]] [[Neznělá palatální frikativa|{{IPA|ç}}]] [[Palatální aproximanta|{{IPA|j}}]] [[Neznělá glotální frikativa|{{IPA|h}}]] [[Bilabiální nazála|{{IPA|m}}]] [[Alveolární nazála|{{IPA|n}}]] [[Velární nazála|{{IPA|ŋ}}]] [[Alveolární laterální aproximanta|{{IPA|l}}]] [[Alveolární vibranta|{{IPA|r}}]] [239] => |} [240] => [241] => Jako ve všech germánských jazycích se ustálil hlavní [[přízvuk]] na kmenové slabice (obvykle první). Stejně jako švédština má i norština ''melodický přízvuk'', který je dvojí. Přízvuk se pojí s [[intonace (lingvistika)|intonací]] a označuje se jako ''přízvuk I'' a ''přízvuk II'' (resp. ''akcent I'' a ''akcent II''). Slova s přízvukem I mají klesavou intonaci (tzv. 1. intonace). Přízvuk II mohou mít jen slova nejméně dvouslabičná. Intonace u těchto slov na přízvučné slabice klesá, následující slabika je však vyslovena s tónem vyšším (tzv. 2. intonace). Melodický přízvuk je charakteristickým rysem norské [[prozódie (lingvistika)|prozódie]] („zpěv“). Pravidla pro používání přízvuku I a II jsou komplikovaná a mají velké množství výjimek. Použití se rovněž liší i v jednotlivých regionech. [242] => [243] => == Gramatika == [244] => {{Viz též|Norská gramatika}} [245] => Norská [[Gramatika|mluvnice]] vychází z podobných principů jako mluvnice ostatních germánských jazyků. Pro její pochopení je výhodou znalost jiného germánského jazyka, např. [[angličtina|angličtiny]] nebo [[němčina|němčiny]]. Minimální [[flektivní jazyk|flexe]] dává současné norštině převažující charakter [[analytický jazyk|analytického]] jazyka. [246] => [247] => Existují určité rozdíly mezi bokmålem a novou norštinou. Mluvnice bokmålu je značně ovlivněna dánštinou, nová norština je bližší živým nářečím. Pravopisné reformy zavedly v bokmålu tzv. radikální tvary, které měly napomoci sblížení s novou norštinou. Mnoho mluvčích však stále dává spíše přednost konzervativním tvarům. [248] => [249] => Jsou-li dále uvedeny dva tvary, druhý tvar za lomítkem se používá v nové norštině. [250] => [251] => '''Slovní druhy''' [252] => [253] => Tradičně se v norštině rozlišují následující [[slovní druh]]y: [[Podstatné jméno|podstatná jména]], [[přídavné jméno|přídavná jména]], [[zájmeno|zájmena]], determinanty (tj. [[číslovka|číslovky]], ukazovací a přivlastňovací zájmena, [[člen (mluvnice)|členy]]), [[sloveso|slovesa]], [[příslovce]], [[předložka|předložky]], [[spojka (slovní druh)|spojky]] souřadicí (konjunkce), spojky podřadicí (subjunkce) a [[citoslovce]]. [254] => [255] => '''Jmenný rod''' [256] => [257] => Nová norština i většina nářečí rozlišuje [[jmenný rod|rod]] mužský, ženský a střední. V riksmålu tvary ženského rodu zanikly a byly nahrazeny tvary rodu mužského – vytvořily tak podobně jako v dánštině a švédštině společný rod (utrum). Pravopisné reformy zavedly v rámci sblížení obou spisovných norem do bokmålu opět tvary ženského rodu, které však nebyly všeobecně přijaty. Mnoho mluvčích je považuje za vulgární a téměř je nepoužívá. [258] => [259] => '''Člen''' [260] => [261] => [[Podstatné jméno|Podstatná jména]] jsou obvykle determinována členem, který je dvojí: [262] => * '''neurčitý''': ''{{Cizojazyčně|no|en/ein}}'' (mužský rod), ''{{Cizojazyčně|no|ei}}'' (ženský rod), ''{{Cizojazyčně|no|et/eit}}'' (střední rod); používá se pouze v jednotném [[číslo (mluvnice)|čísle]]; [263] => * '''určitý''': tzv. postpozitivní – v jednotném čísle ''-en'' (mužský rod), ''-a'' (ženský rod), ''-et'' (střední rod), v množném čísle ''-ne, -a''. Ve spojení s [[přídavné jméno|přídavnými jmény]] navíc předchází ještě volný určitý člen – ''{{Cizojazyčně|no|den}}'' (m., ž.), ''{{Cizojazyčně|no|det}}'' (stř.), ''{{Cizojazyčně|no|de}}'' {{IPA|[diː]}}''/{{Cizojazyčně|no|dei}}'' (mn.) – jméno je tak determinováno dvakrát. V bokmålu však v některých případech odpadá připojený člen (zejména u abstrakt a vlastních jmen). [264] => [265] => '''Podstatná jména''' [266] => [267] => Z původního systému 4 [[mluvnický pád|pádů]] se zachoval [[nominativ]] a [[genitiv]] (zakončení ''-s''; např. {{Cizojazyčně|no|Peters auto}}, Petrovo auto), který má funkci výlučně přivlastňovací. V ostatních případech je podstatné jméno ve tvaru nominativu. K vyjádření větných vztahů používá předložky. V hovorovém jazyce se tvary genitivu používají zřídka. Místo toho je upřednostňováno opisné vyjádření. [268] => [269] => U všech podstatných jmen ženského rodu se v bokmålu mohou používat i tvary mužského rodu, např. {{Cizojazyčně|no|hånda}} i {{Cizojazyčně|no|hånden}}, (ta) ruka. [270] => [271] => '''Přídavná jména'''
[272] => [273] => Přídavná jména mají dvojí typ skloňování: [274] => * '''silné''' (obvykle se členem určitým) – jednotné zakončení ''-e'', např. {{Cizojazyčně|no|det store huset}}, (ten) velký dům; [275] => * '''slabé''' (v ostatních případech) – ve středním rodě jednotného čísla přibírá koncovku ''-t'' (zároveň se používá i ve funkci příslovce, např. {{Cizojazyčně|no|godt}}, dobré, dobře), v množném čísle obou rodů ''-e'', např. {{Cizojazyčně|no|et stort hus}}, (nějaký) velký dům, {{Cizojazyčně|no|husene er store}}, (ty) domy jsou velké. [276] => [277] => '''Číslovky''' [278] => [279] => Základní číslovky jsou nesklonné s výjimkou číslovky 1 ({{Cizojazyčně|no|én, ett/ein, ei, eit}}). V 50. letech 20. století byl úředně zaveden způsob počítání v pořadí desítky–jednotky ({{Cizojazyčně|no|femtifem}}, padesát pět), běžně se však používá tradiční obrácené pořadí ({{Cizojazyčně|no|femogfemti}}, pětapadesát). Řadové číslovky od 7. výše se tvoří příponou ''-ende/-ande'' ({{Cizojazyčně|no|sjuende/sjuande}}, sedmý). [280] => [281] => '''Slovesa''' [282] => [283] => Systém sloves má, stejně jako i v ostatních germánských jazycích, jednoduché tvary v přítomném a [[préteritum|minulém]] [[čas (mluvnice)|čase]]. Ostatní časy se tvoří pomocnými slovesy. Slovesa se neobejdou bez osobních [[zájmeno|zájmen]], protože pozbyla skoro všech odlišujících osobních koncovek. V přítomném čase se zachovala pouze koncovka ''-r''. [284] => [285] => V [[infinitiv]]u má většina sloves koncovku ''-e'' (v nové norštině též ''-a'' – používání obou zakončení se označuje jako tzv. „rozštěpený“ infinitiv, ''{{Cizojazyčně|no|kløvd infinitiv}}'', např. {{Cizojazyčně|no|kaste/kasta}}, házet), některá slovesa končí na jinou samohlásku. Infinitiv je často používán s [[Částice (slovní druh)|částicí]] ''å'' (např. {{Cizojazyčně|no|det er mulig å gjøre}}, je možné to udělat). [286] => [287] => [[Trpný rod]] se obvykle tvoří opisně pomocí slovesa ''{{Cizojazyčně|no|bli}}'' (stát se) a [[příčestí]] trpného. Druhý způsob je pomocí koncovky ''-s'', např. {{Cizojazyčně|no|det må gjøres}}, to se musí udělat. Na rozdíl od švédštiny, kde je tento způsob běžný, se v norštině používá omezeně a pouze v infinitivu a přítomném čase. [288] => [289] => Jako všechny germánské jazyky rozlišuje i norština [[slabá a silná slovesa]]. Silná slovesa mají v minulém čase a příčestí trpném [[přehláska|přehlásku]], např. {{Cizojazyčně|no|synge – sang – sunget}}, zpívat. [290] => [291] => '''Syntax''' [292] => [293] => Norština má pevný [[slovosled]] typu ''[[SVO]]'' ([[podmět]] (S) – [[přísudek]] (V) – [[Předmět (mluvnice)|předmět]] (O)), sloveso v určitém tvaru stojí zpravidla na druhém místě ve [[věta (lingvistika)|větě]]. Otázka se obvykle tvoří přehozením přísudku s podmětem. Inverzní slovosled bývá v hlavní větě, pokud je na prvním místě jiný [[větný člen]] než podmět. [294] => [295] => V norské větě zpravidla bývá jediný [[zápor]]ný výraz (např. {{Cizojazyčně|no|jeg har ingenting}}, [ne]mám nic). Zápor sloves se tvoří částicí ''{{Cizojazyčně|no|ikke/ikkje}}'', která obvykle stojí za slovesem (např. {{Cizojazyčně|no|jeg gjør ikke}}, nedělám). [296] => [297] => [[Přívlastek|Přívlastky]] vyjádřené přídavnými jmény, číslovkami, ukazovacími zájmeny a genitivem stojí před podstatným jménem. Zvláštností norské [[syntax]]e (oproti jiným germánským jazykům) je obvyklé postavení přivlastňovacích [[zájmeno|zájmen]] za podstatnými jmény, např. {{Cizojazyčně|no|faren min}} = {{Cizojazyčně|no|min far}}, můj otec (podstatné jméno přibírá navíc určitý člen). [298] => [299] => '''Zdvořilé oslovení''' [300] => [301] => V norštině existuje zdvořilé [[onikání]], tedy oslovení pomocí [[zájmeno|zájmena]] ''{{Cizojazyčně|no|De}}'' (oni). V současnosti je však dosti neobvyklé, Norové si běžně [[tykání|tykají]]. Oslovení ''{{Cizojazyčně|no|du}}'' (ty) se používá i mezi zcela neznámými lidmi. [302] => [303] => == Jazykové instituce == [304] => Poradním orgánem norské vlády ve věcech týkajících se norského jazyka a jazykového plánování je [[Jazyková rada (Norsko)|Jazyková rada]] (''{{Cizojazyčně|no|Språkrådet}}''; do roku [[2005]] byl oficiální název ''{{Cizojazyčně|no|Norsk språkråd}}'', Norská jazyková rada). Jejím cílem je ochrana kulturního dědictví mluveného i psaného jazyka. Rada vyvíjí aktivity ke zvýšení znalostí norštiny a její historie, podporuje toleranci a vzájemný respekt mezi všemi uživateli norštiny v jejích různých varietách a chrání práva všech občanů s ohledem na užívání norštiny. Rada poskytuje poradenství ve věcech týkajících se norštiny, především používání ve školách, sdělovacích prostředcích a na úřadech, předkládá prohlášení o zásadách [[kodifikace (lingvistika)|kodifikace]] spisovného jazyka a [[Toponymum|místních jmen]]. Dále předkládá návrhy jazykových [[právo|právních]] norem, poskytuje poradenství pro veřejnost a podílí se na spolupráci severských zemí při jazykové kultivaci. [305] => [306] => Jazyková rada byla ustavena zákonem z roku [[1972]] a spadá pod norské ministerstvo kultury a církví. Čtvrtletně vydává časopis ''{{Cizojazyčně|no|Språknytt}}'' (Jazykové noviny).{{Citace elektronické monografie [307] => |titul = The Norwegian Language Council (1972–2004) [308] => |url = http://www.sprakrad.no/English_and_other_languages/English/The_Norwegian_Language_Council/ [309] => |datum přístupu = 2008-01-14 [310] => |vydavatel = Språkrådet [311] => |místo = Oslo [312] => |jazyk = anglicky [313] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20071117044758/http://www.sprakrad.no/English_and_other_languages/English/The_Norwegian_Language_Council/ [314] => |datum archivace = 2007-11-17 [315] => |nedostupné = ano [316] => }}{{Citace elektronické monografie [317] => |titul = Historikk [318] => |url = http://www.sprakrad.no/Spraakraadet/Historikk/ [319] => |datum aktualizace = 2007-07-18 [320] => |datum přístupu = 2008-01-14 [321] => |vydavatel = Språkrådet [322] => |místo = Oslo [323] => |jazyk = norsky [324] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20071014175650/http://www.sprakrad.no/Spraakraadet/Historikk/ [325] => |datum archivace = 2007-10-14 [326] => |nedostupné = ano [327] => }} [328] => [329] => == Možnosti studia norštiny v Česku == [330] => Norštinu je v [[Česko|Česku]] možné studovat na některých [[vysoká škola|vysokých školách]] ([[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy]] (Praha), [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity]] (Brno), [[Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzita Palackého]] v Olomouci) a jako volitelný předmět [[Filozofická fakulta Univerzity Pardubice]]. Obory nejsou otvírány pravidelně každý rok. Studium norštiny nabízejí též některé soukromé jazykové školy a lektoři.{{Citace elektronické monografie [331] => |korporace = Severské listy [332] => |titul = Pojďme se učit norsky [333] => |url = http://www.severskelisty.cz/jazyk/n.htm [334] => |datum vydání = 2005-11-07 [335] => |datum aktualizace = 2005-11-08 [336] => |datum přístupu = 2008-01-22 [337] => |vydavatel = Severské listy [338] => |místo = Chrudim [339] => |jazyk = česky [340] => |ISSN = 1212-5385 [341] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20080115120956/http://www.severskelisty.cz/jazyk/n.htm [342] => |datum archivace = 2008-01-15 [343] => |nedostupné = ano [344] => }} [345] => [346] => == Příklady == [347] => Níže je uvedeno několik vět, na kterých jsou ukázány rozdíly mezi bokmål a nynorsk, ve srovnání s tradiční formou riksmål (nejpodobnější dánštině) a dánštinou samotnou: [348] => [349] => {| class=wikitable [350] => ! width=100px rowspan=2 | název [351] => ! colspan=4 | Fráze [352] => |- [353] => ! Pocházím z Norska. || Jak se (on) jmenuje? || Toto je kůň. || Duha má mnoho barev. [354] => |- [355] => | Bokmål ||rowspan=3 | Jeg kommer fra Norge. || rowspan=2 | Hva heter han? || rowspan=3 | Dette er en hest. || Regnbuen har mange farger. [356] => |- [357] => | Riksmål || rowspan=2 | Regnbuen har mange farver. [358] => |- [359] => | Dánština || Hvad hedder han? [360] => |- [361] => | Nynorsk || rowspan=2 | Eg kjem frå Noreg. || rowspan=2 | Kva heiter han? || rowspan=2 | Dette er ein hest. || Regnbogen har mange fargar. [362] => |- [363] => | Høgnorsk || Regnbogen hev mange fargar.
Regnbogen er manglìta. [364] => |} [365] => [366] => === Zvuková ukázka === [367] => {{Audio|Ja, vi elsker dette landet (anthem).ogg|Ja, vi elsker dette landet}} {{IPA|[jɑː, viː ɛlːskər dɛtːə lɑnːɘ]}} – Ano, milujeme tuto zemi (název [[norská hymna|norské hymny]]) [368] => [369] => === Číslovky === [370] => {| cellspacing="7" [371] => |- [372] => | '''Norsky''' || '''Česky''' [373] => |- [374] => | en || jedna [375] => |- [376] => | to || dva [377] => |- [378] => | tre || tři [379] => |- [380] => | fire || čtyři [381] => |- [382] => | fem || pět [383] => |- [384] => | seks || šest [385] => |- [386] => | sju / syv || sedm [387] => |- [388] => | åtte || osm [389] => |- [390] => | ni || devět [391] => |- [392] => | ti || deset [393] => |} [394] => [395] => == Vzorový text == [396] => {{Vzorový text [397] => |VDLP=ano [398] => |Komentář=Pro srovnání uvádíme i švédský a dánský text. [399] => |Jazyk 1=bokmål [400] => |Text 1=Alle mennesker er født frie og med samme menneskeverd og menneskerettigheter. De er utstyrt med fornuft og samvittighet og bør handle mot hverandre i brorskapets ånd. [401] => |Jazyk 2=nynorsk [402] => |Text 2=Alle menneske er fødde til fridom og med same menneskeverd og menneskerettar. Dei har fått fornuft og samvit og skal leve med kvarandre som brør. [403] => |Jazyk 3=švédsky [404] => |Text 3=Alla människor är födda fria och lika i värde och rättigheter. De har utrustats med förnuft och samvete och bör handla gentemot varandra i en anda av gemenskap. [405] => |Jazyk 4=dánsky [406] => |Text 4=Alle mennesker er født frie og lige i værdighed og rettigheder. De er udstyret med fornuft og samvittighed, og de bør handle mod hverandre i en broderskabets ånd. [407] => }} [408] => [409] => == Odkazy == [410] => === Reference === [411] => [412] => [413] => [414] => === Literatura === [415] => * {{Citace monografie [416] => | příjmení = Berkov [417] => | jméno = Valerij Pavlovič [418] => | překladatelé = Renata Blatná [419] => | vydání = 1. čes [420] => | rok = 2002 [421] => | titul = Současné germánské jazyky = Sovremennyje germanskije jazyki [422] => | vydavatel = Karolinum [423] => | místo = Praha [424] => | isbn = 80-246-0268-7 [425] => }} [426] => * {{Citace monografie| příjmení = Budal | jméno = Jostein | titul = Fem tonar | místo = Oslo | vydavatel = Unipub AS | rok = 2002 | isbn = 82-996588-0-2}} [427] => * {{Citace monografie| příjmení = Budal | jméno = Jostein | titul = Tonar i skandinaviske språk. Norsk - svensk - dansk i nordisk samtale | místo = Oslo | vydavatel = Unipub AS | rok = 2004 | isbn = 978-82-996588-4-3}} [428] => * {{Citace monografie [429] => | příjmení = Hroch [430] => | jméno = Miroslav [431] => | odkaz na autora = Miroslav Hroch [432] => | příjmení2 = Kadečková [433] => | jméno2 = Helena [434] => | odkaz na autora2 = Helena Kadečková [435] => | příjmení3 = Bakke [436] => | jméno3 = Elisabeth [437] => | titul = Dějiny Norska [438] => | vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny [439] => | místo = Praha [440] => | rok = 2005 [441] => | vydání = 1 [442] => | počet stran = 340 [443] => | isbn = 80-7106-407-6 [444] => | strany = 146–148 [445] => }} [446] => * {{Citace monografie| příjmení = Knudsen | jméno = Trygve | titul = Kapitler av norsk sproghistorie | místo = Oslo/Bergen | rok = 1962}} [447] => * {{Citace monografie [448] => | příjmení = Kristoffersen [449] => | jméno = Gjert [450] => | rok = 2000 [451] => | titul = The phonology of Norwegian [452] => | vydavatel = Oxford University Press [453] => | místo = New York [454] => | isbn = 0-19-823765-0 [455] => | url=http://books.google.cz/books?id=J6FJq0h6n4QC&printsec=frontcover#PPP1,M1 [456] => }} [457] => * {{Citace monografie [458] => | korporace = Norsk språkråd [459] => | rok = 1999 [460] => | titul = Godt språk i lærebøker [461] => | vydavatel = Norsk språkråd [462] => | místo = Oslo [463] => | isbn = 82-990559-8-9 [464] => | url = http://www.sprakrad.no/upload/Skrift6.pdf [465] => | datum přístupu = 2008-03-11 [466] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071015191704/http://www.sprakrad.no/upload/Skrift6.pdf [467] => | datum archivace = 2007-10-15 [468] => | nedostupné = ano [469] => }} [470] => * {{Citace monografie| příjmení = Seip | jméno = Didrik Arup | titul = Liten norsk språkhistorie | místo = Oslo | rok = 1976}} [471] => * {{Citace monografie| příjmení = Strandskogen | jméno = Åse-Berit | příjmení2 = Strandskogen | jméno2 = Rolf | titul = Norsk grammatikk for utlendinger | vydavatel = [[Gyldendal Norsk Forlag]] | rok = 1983 | isbn = 82-05-10324-0}} [472] => * {{Citace monografie| příjmení = Vinje | jméno = Finn-Erik | titul = Et språk i utvikling. Noen hovedlinjer i norsk språkhistorie fra reformasjonen til våre dager | místo = Oslo | rok = 1978}} [473] => [474] => ==== Učebnice ==== [475] => * {{Citace monografie| příjmení = Mikolášková | jméno = Lucie | příjmení2 = Švejdová-Pinkasová | jméno2 = Ivana | příjmení3 = Winklerová | jméno3 = Klára | vydání = 1 | rok = 2007 | titul = Norština (nejen) pro samouky | vydavatel = Leda | místo = [Voznice] | počet stran = 408, 136 | přílohy = klíč a slovník, 2 CD-ROM | strany = | isbn = 978-80-7335-079-6}} [476] => * {{Citace monografie| příjmení = Nefzaoui | jméno = Sissel | příjmení2 = Vrbová | jméno2 = Jarka | vydání = 1 | rok = 1999 | titul = Učebnice norštiny | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | počet stran = 132 | isbn = 80-7184-754-2}} [477] => [478] => === Externí odkazy === [479] => {{InterWiki|code=no|Norská (bokmål)}} [480] => {{InterWiki|code=nn|Norská (nynorsk)}} [481] => * {{Commonscat|Norwegian language}} [482] => * {{Wikislovník|heslo=norština}} [483] => [484] => * [http://www.jazyky.com/content/view/379/ Norský jazyk] – o norštině [485] => * [https://web.archive.org/web/20080115120956/http://www.severskelisty.cz/jazyk/n.htm Studium norštiny] – Severské listy [486] => * [http://slovniky.lingea.cz/Norsko-cesky Norsko-český slovník online] [487] => * [https://web.archive.org/web/20120221004913/http://norge.cz/norstina/kurz Lekce norštiny zdarma] – Norge.cz [488] => * [https://web.archive.org/web/20121112115753/http://www.multiphrasebook.com/Norstina.php Stručná norská konverzace volně k tisku] s výslovností – i online [489] => * [http://www.jak-se-rekne.cz/norsky/ Důležitá slovíčka norštiny ke stažení zdarma] [490] => * {{no}} [https://web.archive.org/web/20121130181911/http://sprakrad.no/ Språkrådet] – norská Jazyková rada [491] => * {{no}} Nosksidene – kurzy norštiny ([http://www.ressurssidene.no/view.cgi?&link_id=0.1044&session_id=0 bokmål] {{Wayback|url=http://www.ressurssidene.no/view.cgi?&link_id=0.1044&session_id=0 |date=20080108172821 }}, [http://www.ressurssidene.no/view.cgi?&link_id=0.1044&session_id=0&spraak=nn nynorsk] {{Wayback|url=http://www.ressurssidene.no/view.cgi?&link_id=0.1044&session_id=0&spraak=nn |date=20080417073638 }}) [492] => * {{no}} [https://lexin.oslomet.no/ Lexin] – norský slovník s výkladem a skloňováním [493] => * {{no}} [https://ordbok.uib.no/perl/ordbok.cgi?ordbok=begge Bokmålsordboka og Nynorskordboka] – norský slovník s výkladem [494] => * {{en}} [http://www.stolaf.edu/depts/norwegian/grammar/grammar.html Norwegian Grammar] – gramatika norštiny [495] => * {{en}} Ethnologue report ([http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=nob bokmål], [http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=nno nynorsk]) – norština v databázi Ethnologue [496] => [497] => {{Norština}} [498] => {{Germánské jazyky}} [499] => [500] => {{Nejlepší článek}} [501] => [502] => {{Autoritní data}} [503] => {{Portály|Jazyk|Norsko}} [504] => [505] => [[Kategorie:Norština| ]] [506] => [[Kategorie:Severogermánské jazyky]] [507] => [[Kategorie:Jazyky Norska]] [508] => [[Kategorie:Jazyky Špicberků]] [] => )
good wiki

Norština

Norština je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové. Je úředním jazykem v Norsku (5 mil.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zájmeno','Norsko','analytický jazyk','nářečí','číslo (mluvnice)','člen (mluvnice)','přízvuk','němčina','fonologie','mluvnický pád','švédština','stará severština'

Fonologie

Fonologie je odvětví lingvistiky zabývající se studiem zvukové struktury jazyka.

Nářečí

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Norsko

Přízvuk

Švédština

Zájmeno