Array ( [0] => 14676725 [id] => 14676725 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Numismatika [uri] => Numismatika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => [[Soubor:Assorted United States coins.jpg|náhled|Na obrázku se nachází hromada starých mincí.]] [2] => '''Numismatika''', někdy psáno též '''numizmatika''' (z lat. ''nummus'' = peníz, [[mince]]), je [[Dějiny|historická]] [[věda]], která se zabývá platebními prostředky, především mincemi a jejich formami. [[Bankovka]]mi a jinými především papírovými platebními prostředky se zabývá jiná historická vědní disciplína, [[notafilie]]. Jako numismatika je také označován sběratelský obor či sběratelská oblast, která se zabývá sbíráním mincí a medailí. [3] => [4] => V užším slova smyslu je numismatika věda, která se zabývá pouze kovovými [[peníze|penězi]], mincemi, v souvislosti s [[Ekonomika|hospodářskými]] a [[Společnost|sociálními]] jevy, osvětluje dějinný vývoj a dějinný úkol peněz. [5] => [6] => == Charakteristika == [7] => Původ názvu numismatika je z latinských slov {{cizojazyčně|la|''numisma''}} a {{cizojazyčně|la|''nomisma''}}.{{Citace monografie | příjmení = Rejzek | jméno = Jiří | titul = Český etymologický slovník | vydavatel = LEDA | místo = [[Voznice]] | rok = 2001, 2012 | počet stran = 752 | kapitola = numizmatika | typ kapitoly = heslo | strany = 416 | isbn = 978-80-7335-296-7 | jazyk = čeština }} Ty do latiny přešly z řeckého {{cizojazyčně|grc|''nómisma''}} – „peníz“, s původním významem „zvyk“. Toto slovo bylo odvozeno od kořene {{cizojazyčně|grc|''nómos''}}, který označoval „způsob, mrav či zákon“. Ze samotného názvu vyplývá důraz na normativní funkci peněz ve společnosti. Numismatika se neomezuje jen na peníze užívané v minulosti. Je to věda o vývoji a funkci platebních prostředků. Orientuje se jak na předmincovní typy platidel a mince, tak na kreditní platidla a početní peníze (žetony). Zkoumá i medaile podobné mincím a vydané na památku osob či událostí, které nebyly určeny k placení. [[Platidlo|Platidla]] jsou významným pramenem historického poznání. [8] => [9] => Numizmatika se zabývá nejen historií peněz, ale i společenskou funkci platidel. Platební prostředky prošly podobným vývojem jako jiné míry, postupně získávaly [[Zvyk|konvenční]] charakter. Přitom jejich reálná hodnota ustupovala. Kovové peníze se rozšířily až na určitém stupni civilizačního vývoje. V [[novověk]]u byly vystřídány papírovými penězi, v současnosti v platebním styku převažují bezhotovostní peníze. Z hlediska sociálně ekonomického vývoje numizmatika prošla obdobím předmincovním, mincovním a pomincovním (postmonetárním). [10] => [11] => Vzhledem k asynchronnímu vývoji v širších evropských a světových souvislostech se numizmatika dělí podle tří kritérií: [12] => # geografické dělení podle kontinentů a územně politických celků, [13] => # chronologické dělení na předmincovní platidla, starověká, středověká, novověká a moderní platidla, [14] => # měnové dělení podle měnových systémů a platidel tvořících měnovou soustavu určitého státu či územního celku. [15] => [16] => Numizmatika sleduje především kovové peníze čili mince, které jsou důležitým pramenem pro poznání ekonomických, právních, politických, sociálních a kulturních poměrů doby, v níž vykonávaly funkci platidla. Numizmatika úzce souvisí s [[paleografie|paleografií]], [[epigrafika|epigrafikou]], [[heraldika|heraldikou]], [[genealogie|genealogií]], [[chronologie|chronologií]] a [[politologie|politologií]]. Numizmatické prameny jsou po shromáždění podrobeny kritice a interpretovány, tedy správně vyhodnoceny a vyloženy. Explikace je výklad závěrů, který musí být jednoznačný, jasný a ucelený. Bankovkami se zabývá rovněž [[notafilie]]. [17] => [18] => == Mincovní právo == [19] => Mincovní právo (tzv. [[mincovní regál]]) bylo výhradní právo panovníka razit mince. Patřilo tedy k regálům a zahrnovalo i právo kontroly nad jakostí mince, řízení oběhu mincí, zákaz vývozu domácích mincí a zákaz či omezování dovozu mincí cizích. Proto panovníci vydávali mincovní řády. Mincovní regál spravoval královský [[mincmistr]], který současně dohlížel i na [[horní regál]]. Do konce 12. století v českém státě nerazil mince jen panovník, takže se mincovní regál v pravém slova smyslu formoval až od 13. století. Do této doby nebylo právo razit mince nijak omezováno a mince často razily i šlechtické rody. Na [[Morava|Moravě]] uplatňovali právo razit vlastní mince [[seznam olomouckých biskupů|olomoučtí biskupové]]. Vlastní ražba probíhala v [[kroměříž]]ské [[biskupská mincovna|biskupské mincovně]]. [20] => [21] => Původně se mince pokládala za panovníkův majetek a pramen jeho příjmů. Proto panovník stanovil hodnotu mincí a měl také výhradní právo mince razit. Falšování mince bylo zločinem urážky majestátu. Panovníci mohli vydávat mincovní řády. [22] => [23] => Mincovní právo také řešilo jakost mincí, jejich značení, váhu a oběh mincí na území, kde mince platily. Mincovní regál spravoval mincmistr.[https://ceskamincovna.cz/slovnik-odbornych-pojmu-448/mincovni-pravo_98/ Mincovní právo] {{Wayback|url=https://ceskamincovna.cz/slovnik-odbornych-pojmu-448/mincovni-pravo_98/ |date=20160311113955 }}, Česká mincovna. Citováno: 31. srpna 2015. [24] => [25] => Později mince přestávala být majetkem panovníka a stala se majetkem státu. Na stát přešlo i právo mince razit. Některé osoby a města si podle svých privilegií razila vlastní mince většinou z ekonomických důvodů. Počátky numizmatiky, přesněji řečeno peněžní oběh, byly zkoumány již v [[Starověk|antice]], v [[16. století]] se jimi zabýval [[Mikuláš Koperník]]. [26] => [27] => == Platidla na českém území == [28] => {{Viz též|Pojmy numismatiky}} [29] => Před vznikem prvních mincí fungoval výměnný obchod. Dalo se také platit železnými pruty, dobytkem nebo kiráty (plátěné šátky). [30] => [[Soubor:Statère des Parisii Cl. I.JPG|náhled|upright|Zlatý keltský statér]] [31] => === Statéry === [32] => Prvním [[platidlo|platidlem]], které je známo na českém území, jsou [[duhovka (platidlo)|duhovky]]. Jde o [[keltové|keltské]] zlaté mince ([[statér]]y) a duhovky jim kdysi začali říkat lidé, kteří je občas nalézali na polích po prudkém dešti, který tyto mince omyl a ty se potom třpytily ve slunci. Lidé tyto zlaté mince spojovali s duhou a domnívali se, že padají právě z ní.{{Citace elektronického periodika [33] => | titul = Wayback Machine [34] => | periodikum = web.archive.org [35] => | url = http://www.tsmi.republika.pl/inne/stater.jpg [36] => | datum přístupu = 2023-05-10 [37] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121124151653/http://www.tsmi.republika.pl/inne/stater.jpg [38] => | datum archivace = 2012-11-24 [39] => }} [40] => [41] => === [[Denár]]y === [42] => * platilo se jimi asi od poloviny 10. století do [[13. století]] [43] => * rozlišují se dva druhy: české a moravské denáry [44] => * byly na nich [[křesťanství|křesťanské]] motivy nebo portrét panovníka [45] => * kolem roku 1050 byla uskutečněna měnová reforma, nově ražené denáry mají menší rozměry a hmotnost, jakost stříbra byla určena na 0,960, často však obsah stříbra klesal na zlomek původně stanovené hodnoty [46] => * hodnota – 1 denár = deset slepic nebo ječmen pro koně na 40 dní [47] => [48] => === [[Brakteát]]y === [49] => * vydávány [[Přemysl Otakar I.|Přemyslem Otakarem I.]] a [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] [50] => * dělí se na české (asi 1225 – 1300) a moravské brakteáty (asi 1250 – 1300) [51] => * nebyly rovné, ale zvlněné (proto též nazývány plecháče). Proto se nedaly skládat do hromádek, nápisy se rozmazávaly a důsledkem toho bylo jejich stažení z oběhu [52] => * hodnota – 2 až 4 plecháče = kus sýra, 12 plecháčů = jehně, 120 plecháčů = pytel žita v době hladu [53] => [54] => === [[Pražský groš|Groše]] === [55] => * raženy v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], která byla v době objevení stříbrných nalezišť téměř stejně velká jako [[Praha]] [56] => * ovládly [[střední Evropa|střední Evropu]] [57] => * platily od roku 1300 do konce [[16. století]], ale v oběhu zůstaly ještě pár dalších století jako drobné [58] => * groš se dělil na 12 haléřů neboli parvů [59] => * hodnota ve 14. století – 2 haléře = jedno vejce, 1 groš = kus másla nebo sýra, 3 groše = sekera, 22 až 55 grošů = kráva [60] => * hodnota v 15. století – 1 groš = slepice, 1 groš = 18 cihel, 24 až 40 grošů = kráva, 120 grošů = kůň [61] => * hodnota v 16. století – 1 groš = uzda, 3 groše = hrábě, 5 grošů = kopa vajec [62] => [63] => === [[Tolar (historická měna)|Tolary]] === [64] => * první [[jáchymovský tolar|tolary]] dal razit [[Jáchym Šlik]] ze stříbra v [[Jáchymov]]ě [65] => * název „tolar“ vznikl z německého názvu Joachimsthaler, tj. „z údolí sv. Jáchyma“ – lokality v Krušných horách, kde byly na počátku 16. století otevřeny stříbrné doly [66] => * z názvu „tolar“, resp. Thaller se odvozuje označení americké měny dolar (v originále dollar) [67] => [68] => === [[Krejcar]]y === [69] => * platily od vzniku [[Habsburkové|Habsburské]] monarchie roku [[1526]], byly nahrazeny až haléři (Heller, filér) po roce 1892 v souvislosti se zavedením korunové měny [70] => * souběžně s nimi se používaly také [[bankocetle]], první papírové peníze zavedené na českém území [71] => [72] => === Koruny === [73] => * korunová [[měna]] byla vyhlášena [[11. srpen|11. srpna]] [[1892]], staré zlatkové peníze však dlouho zůstávaly v oběhu, korunové bankovky přišly do oběhu až roku 1900. Koruna (Krone, korona) byla rozdělena na 100 haléřů (Heller, fillér). Z přepočítacího poměru 2:1 (10 korun představovala 5zlatková bankovka) vzniklo dodnes známé lidové označení „pětka“ pro desetikorunu. [74] => [75] => Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] byla (po dlouhých diskuzích a po určitém vývoji v dalších zemích bývalého mocnářství) definitivně převzata korunová měna pouze jednou nástupnickou zemí – [[První republika|Československou republikou]]. První bankovky byly vydány již v roce 1919, ale první mince (20h a 50h) byly raženy s letopočtem 1921 (existují i zkušební ražby se starším letopočtem) a dány do oběhu až v roce 1922. [76] => [77] => === Měnové/peněžní odluky/reformy === [78] => # [[Československá měnová reforma (1919)|1919]] – oddělení rakousko-uherské a československé měny [79] => # [[Československá měnová reforma (1945)|1945]] – odebrání peněz z oběhu a jejich uložení na vázané účty (měněno až 500K v poměru 1:1). [80] => # [[Československá měnová reforma (1953)|1. 6. 1953]] – výměna peněz v poměru až 1 : 50 (ceny změněny v poměru 1 : 5), zrušení vázaných vkladů aj. [81] => # 1991–1992 rychlá devalvace československé koruny [82] => # 1993 – oddělení české a slovenské měny [83] => [84] => == Vládci a vlády razící mince v Čechách a na Moravě == [85] => ''(v závorce je uvedeno období, po které byly mince raženy)'' [86] => [87] => * [[Keltové]] – první měna ražená keltskými kmeny na českém území byly statéry (lidově zvané duhovky) [88] => * [[Svatý Václav|Václav]] (921 – 935) – jsou známy denáry s jeho jménem, ale nedají se mu s určitostí přisoudit [89] => * [[Boleslav I.]] (935 – 972) – razil první historicky doložené mince Českého státu [90] => * [[Boleslav II.]] (972 – 999) – na mincích se objevují motivy převzaté z anglických mincí (meč, pták, luk se šípem, založil mincovnu na [[Vyšehrad]]ě) [91] => * [[Emma (kněžna)|Emma]] (985 – 995) [92] => * [[Boleslav III.]] (999 – 1002) – razil mince řezenského typu [93] => * [[Vladivoj]] (1002 – 1003) [94] => * [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslav Chrabrý]] (1003 – 1004) [95] => * [[Jaromír (kníže)|Jaromír]] (1003 – 1034) – mince převážně karolinského typu, poprvé mince s nápisem (jméno [[Svatý Václav|svatého Václava]]) [96] => * [[Oldřich (kníže)|Oldřich]] (1012 – 1034) – na lícní straně je velmi často vyobrazen kníže s péřovou čelenkou [97] => * [[Břetislav I.]] (1028 – 1055) – na lícní straně vyobrazena postava knížete či kníže sedící na koni, na rubu svatý Václav, nebo motiv ptáka [98] => * [[Spytihněv II.]] (1048 – 1061) – razil denáry české a Olomouckého knížectví [99] => * [[Vratislav II.]] (1054 – 1061 – 1092) – razil denáry Olomouckého knížectví, od roku 1061 české denáry, za jeho vlády došlo k rychlému znehodnocení měny [100] => * Ota I. (1055 – 1087) – razil pouze mince Brněnského a Olomouckého knížectví [101] => * [[Konrád I. Brněnský|Konrád I.]] (1055 – 1091) [102] => * [[Eufemie Uherská|Eufemie]] (1087 – 1095) – denáry Olomouckého knížectví [103] => * [[Konrád I. Brněnský|Konrád I.]] (1092) – razil mince pouze na Moravě [104] => * Boleslav (asi 1090) – denáry Olomouckého knížectví [105] => * [[Vratislav II.]] (1090 – 1092 – ???) – denáry Brněnského a Olomouckého knížectví [106] => * [[Bořivoj II.]] (1090 – 1020) – razil nejprve denáry Olomouckého knížectví, později české denáry [107] => * [[Břetislav II.]] (1092 – 1100) – denáry české a Brněnského knížectví, svým vzhledem a zpracováním patřily k nejkvalitnějším, ačkoliv jejich kupní hodnota nebyla vysoká [108] => * Oldřich (1092 – 1115) – denáry Brněnského knížectví [109] => * [[Litold Znojemský|Litold]] (1092 – 1112) – denáry Znojemska [110] => * [[Svatopluk Olomoucký|Svatopluk]] (1095 – 1109) – razil nejprve denáry Olomouckého knížectví, později české denáry [111] => * Ota II. (1107 – 1125) – denáry Olomouckého a Brněnského knížectví [112] => * [[Vladislav I.]] (1109 – 1125) – české a denáry Olomouckého knížectví [113] => * Spytihněv (1125) – denáry Brněnského knížectví [114] => * [[Soběslav I.]] (1125 – 1140) – české a denáry Olomouckého knížectví [115] => * Jindřich (??? – 1125) – denáry Olomouckého knížectví [116] => * Václav (??? – 1130) – denáry Olomouckého knížectví [117] => * [[Vladislav II.]] (1140 – 1158) – denáry měly nízkou jakost, někdy až 0,050 (namísto původně určené jakosti 0,960), některé jsou měděné s pouhým postříbřením [118] => * [[Bedřich (kníže)|Bedřich]] (1172 – 1178) – jakost některých mincí klesla až na úroveň 0,010 [119] => * [[Soběslav II.]] (1173 – 1178) [120] => * [[Konrád II. Ota]] (1189 – 1191) [121] => * [[Václav II. (kníže)|Václav II.]] (1191 – 1192) [122] => * [[Přemysl Otakar I.]] (1192 – 1230) – české denáry razil asi do roku 1210, poté byly postupně nahrazeny novým typem mincí ([[brakteát]]y) [123] => * [[Jindřich Břetislav]] (1193 – 1197) [124] => * [[Vladislav Jindřich]] (1197 – 1222) denáry české a [[Morava|Moravského markrabství]] [125] => * Vladislav II. (1224 – 1227) [126] => * Přemysl (1228 – 1239) [127] => * Vladislav III. (1246 – 1247) [128] => * [[Přemysl Otakar II.]] (1247 – 1253) – denáry moravského markrabství [129] => * [[Václav I.]] (1230 – 1253) [130] => * [[Přemysl Otakar II.]] (1253 – 1278) – razil české a moravské brakteáty [131] => * [[Václav II.]] (1278 – 1305) – do roku 1300 razil české a moravské brakteáty, poté začal razit české groše [132] => * [[Jan Lucemburský]] (1310 – 1346) [133] => * [[Karel IV.]] (1346 – 1378) [134] => * ??? (2. polovina 14. století) – „dutý peníz“ moravská grošová měna [135] => * ??? (???) – peníz „IO“ moravská grošová měna [136] => * ??? (???) – haléř „IO“ moravská grošová měna [137] => * [[Jošt Moravský|Jošt]] (1375 – 1411) – peníz, moravské groše [138] => * [[Václav IV.]] (1378 – 1419) [139] => * [[Husitství|husitské války]] (1419 – 1436) [140] => * [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] (1419 – 1423) – peníz, moravské groše [141] => * [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht II.]] (1423 – 1439) – peníz, moravské groše [142] => * bezkrálí (1439 – 1453) [143] => * [[Ladislav Pohrobek|Ladislav]] (1453 – 1457) [144] => * [[Jiří z Poděbrad]] (1458 – 1471) [145] => * [[Matyáš Korvín]] (1468 – 1490) – slezské groše [146] => * [[Vladislav Jagellonský]] (1471 – 1516) [147] => * [[Ludvík Jagellonský]] (1516 – 1526) [148] => * [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] (1526 – 1564) – nejprve razil groše, později tolary a krejcary, od jeho dob se všechny mince označují letopočtem, od roku 1527 i značkou mincovny a mincmistra [149] => * rod [[Hrabě|hrabat]] Šliků (1520 – 1528) – jako první u nás razili stříbrné tolary (Jáchymovské) [150] => * [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]] (1564 – 1576) [151] => * [[Rudolf II.]] (1576 – 1611) [152] => * [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] (1611 – 1619) [153] => * stavovské mince (1619 – 1635) [154] => * [[Fridrich Falcký]] (1619 – 1620) [155] => * [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] (1619 – 1637) [156] => * [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] (1637 – 1657) [157] => * [[Leopold I.]] (1657 – 1705) [158] => * [[Josef I. Habsburský|Josef I.]] (1705 – 1711) [159] => * [[Karel VI.]] (1711 – 1740) [160] => * [[Marie Terezie]] (1740 – 1780) [161] => * [[František I. Štěpán Lotrinský|František Lotrinský]] (1745 – 1780) [162] => * [[Josef II.]] (1765 – 1790) [163] => * [[Leopold II.]] (1790 – 1792) [164] => * [[František I. Rakouský|František I.]] (1792 – 1835) [165] => * [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand V.]] (1835 – 1848) [166] => * [[František Josef I.]] (1848 – 1916) – [[Rakousko-uherský zlatý|zlatý]] 1848–1892, [[Rakousko-uherská koruna|koruna]] 1892–1916 [167] => * [[Karel I.]] (1916–1918) [168] => [169] => * [[První republika|Československá republika, ČSR]] (1918–1939) – [[koruna československá]] [170] => * [[Protektorát Čechy a Morava]] (1939–1945) – [[protektorátní koruna]] [171] => * [[Československá republika (1948–1960)|Československá republika]], ČSR (1945–1953) [172] => * [[Československá socialistická republika]], ČSSR (1953–1990) [173] => * [[Československá federativní republika]], ČSFR (1990–1993) [174] => * [[Česko|Česká republika]], ČR (od roku 1993) – [[koruna česká]] [175] => [176] => == Odkazy == [177] => === Reference === [178] => [179] => [180] => === Literatura === [181] => * Bobek Jan, ''Mincovnictví olomouckých biskupů'', Brno 1986. [182] => * Cach František, ''Nejstarší české mince'', I-IV, Praha 1970–1982. [183] => * Čermák K. – Skrbek B., ''Mince království českého za panování rodu Habsburského'', I-III, Pardubice 1891–1913. [184] => * Friedensburg Ferdinand, ''Münzkunde und Geldgeschichte der Eizelstaaten'', München-Berlin 1926. [185] => * Frouz Pavel, ''Sbíráme mince'', Praha 2010. [186] => * Frouz Pavel, ''Sbíráme mince a bankovky'', Praha 2015, ''ISBN'': 978–80–7363–694–4 [187] => * Halačka Ivo, ''Mince zemí Koruny české (1526–1856)'', I-III, Kroměříž 1987–1988. [188] => * Krejčík Tomáš, ''Denáry moravských knížat 11.-12. stol.'', Brno 1990. [189] => * Leminger E., ''Královská mincovna v Kutné Hoře'', Praha 1912. [190] => * Nechanický Z. – Šafář O., ''Kladské mincovnictví'', Hradec Králové 1983. [191] => * Nemeškal L., ''K předchůdcům tolarové ražby'', SNM-A 15, 1961, s. 49–68. [192] => * [[Emanuela Nohejlová-Prátová|Nohejlová-Prátová Emanuela]], ''Krátký přehled českého mincovnictví a tabulky cen a mezd'', Opava 1964. [193] => * Nohejlová-Prátová Emanuela, ''Základy numismatiky'', Praha 1987. [194] => * Nohejlová-Prátová Emanuela, ''Z příběhů pražské mincovny'', Praha 1929. [195] => * Nožička Josef, ''Hospodářský a měnový vývoj našich zemích'', Praha 1946. [196] => * {{Citace monografie | příjmení = Petráň | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Petráň | příjmení2 = Radoměrský | jméno2 = Pavel | odkaz na autora2 = Pavel Radoměrský | titul = Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | vydání = 3. opr | počet stran = 312 | isbn = 978-80-7277-411-1}} [197] => * Petráň Zdeněk, ''První české mince'', Praha 1998. [198] => * Pošvář Jaroslav, ''Horní regál a jeho vývoj v českých zemích'', NČČsl. 20, 1951, s.17–26. [199] => * Pošvář Jaroslav, ''Měna v Čechách, na Moravě a ve Slezsku do počátku 20. století'', Praha 1977. [200] => * Pošvář Jaroslav, ''Mincovní regál v českých zemích'', MNZ 1960, č.7, s.37nn. [201] => * Pošvář Jaroslav, ''O mincovních právech odvozených'', MNZ 1961, č.8, s.89–99. [202] => * [[Jiří Sejbal|Sejbal Jiří]], ''Dějiny peněz na Moravě'', Brno 1979. [203] => * Sejbal Jiří, ''Základy peněžního vývoje'', Praha 1977. ex. i nové vydání. [204] => * [[Gustav Skalský|Skalský Gustav]], ''Stručný přehled vývoje českého mincovnictví'', Praha 1937. [205] => * Spáčil B., ''Česká měna'', Praha 1973. [206] => * Staněk J. – Bajer J., ''Peníze v českých zemích'', Praha 1995. {{ISBN|80-901893-1-8}} [207] => * Suchomel Dan – Videman Jan, ''Mincovnictví Olomouckých biskupů a arcibiskupů (1608 – 1820)'', Kroměříž 1997. [208] => * Šimek Eduard, ''České mince v peněžním oběhu druhé poloviny 16. století'', Studie ČSAV, č. 5, Praha 1972. [209] => * Šmerda Jan, ''Denáry české a moravské'', Brno 1996. [210] => * [[Petr Vorel|Vorel Petr]], ''Od českého tolaru ke světovému dolaru'', Praha 2003. [211] => * Vorel Petr, ''Od pražského groše ke koruně české (1300–2000)'', Praha 2000. [212] => * Vorel Petr, ''Monetary circulation in central Europe at the beginning of the Early Modern Age. Attempts to Establish a Shared Currency as an Aspect of the Political Culture of the 16th Century (1524–1573)'', Pardubice, Univerzita Pardubice 2006 (Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Monographica VI) [213] => [214] => === Související články === [215] => * [[Notafilie]] [216] => * [[Platidlo]] [217] => * [[Měna]] [218] => * [[Měnový kurz]] [219] => * [[Bimetalismus]] [220] => * [[Pojmy numismatiky]] [221] => [222] => === Externí odkazy === [223] => * {{Wikislovník|heslo=numismatika}} [224] => * {{Commonscat|Numismatics}} [225] => * [https://web.archive.org/web/20111019071814/http://svetpenez.eu/slovnicek-pojmu-a18 Podrobná encyklopedie světové numismatiky, aktualizované vydání] [226] => * [https://web.archive.org/web/20171113150948/http://www.czmince.cz/ Blog o českých mincích od r. 1918] [227] => * Česká numismatická společnost www.numismatici.cz [228] => * [http://www.sberatel.com/mince/ Numismatické rady a zajímavosti] [229] => * [http://www.mince.ic.cz On-line katalog českých mincí od r. 1918] [230] => * [http://sites.google.com/site/digitallibrarynumis Digital Library Numis (DLN)] {{Wayback|url=http://sites.google.com/site/digitallibrarynumis |date=20110519131421 }} Online numismatic library [231] => * [http://www.tady.cz/cnslouny/galerie.htm On-line katalog českých mincí a papírových platidel] [232] => [233] => {{Pomocné vědy historické}} [234] => {{Autoritní data}} [235] => [236] => [[Kategorie:Numismatika| ]] [237] => [[Kategorie:Pomocné vědy historické]] [238] => [[Kategorie:Sběratelské obory]] [] => )
good wiki

Numismatika

Na obrázku se nachází hromada starých mincí. Numismatika, někdy psáno též numizmatika (z lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Přemysl Otakar II.','16. století','Morava','Konrád I. Brněnský','Vratislav II.','Svatý Václav','Přemysl Otakar I.','První republika','Platidlo','notafilie','Eufemie Uherská','heraldika'

Heraldika

Heraldika je věda zabývající se znaky a heraldickými prostředky.

Morava

Notafilie

Platidlo