Array ( [0] => 15503930 [id] => 15503930 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ob [uri] => Ob [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=dalších významech|stránka=OB}} [1] => {{Infobox - vodní tok [2] => | velikost obrázku = 200px [3] => | řeka = Ob [4] => | obrázek = Novosibirsk Ob.jpg [5] => | popisek = most přes řeku v Novosibirsku [6] => | alt = [7] => | délka = 3 650 [8] => | průtok = 20 000 [9] => | plocha = 2 990 000 [10] => | světadíl = [[Asie]] [11] => | zdrojnice = [[Bija]] a [[Katuň]] [12] => | zeměpisná šířka1 = 52.429444 [13] => | zeměpisná délka1 = 85.022778 [14] => | výška1 = [15] => | ústí = [[Obský záliv]], [[Karské moře]] [16] => | zeměpisná šířka2 = 66.483333 [17] => | zeměpisná délka2 = 71.35 [18] => | výška2 = 0 [19] => | protéká = {{vlajka a název|Rusko}} ''([[Altajský kraj]], [[Novosibirská oblast]], [[Tomská oblast]], [[Ťumeňská oblast]])'' [20] => | povodí = [[Severní ledový oceán]], [[Karské moře]], [[Povodí Obu]] ''([[Rusko]] 74,31%, [[Kazachstán]] 25,21%, [[Čína|ČLR]] 0,47%, [[Mongolsko]] 0,01%)''[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/asia_e.htm Mezinárodní povodí řek v Asii, Ob] [21] => | mapa = Ob_watershed.png [22] => | popisek mapy = mapa povodí řeky [23] => | hčp = [24] => }} [25] => '''Ob''' ({{Vjazyce2|ru|''Обь''}}) je řeka v [[Altajský kraj|Altajském kraji]] a v [[Novosibirská oblast|Novosibirské]], v [[Tomská oblast|Tomské]] a v [[Ťumeňská oblast|Ťumeňské oblasti]] v [[Rusko|Rusku]], která protéká z jihu na sever přes západní [[Sibiř]]. Je jednou z největších řek jak v Rusku, tak i na celém [[svět]]ě. V rámci Ruska je třetí nejvodnější (po [[Jenisej]]i a [[Lena|Leně]]). Vlastní řeka Ob je 3650 [[kilometr|km]] dlouhá. Od [[pramen]]e [[Irtyš]]e dosahuje délky 5410 km a od pramene [[Katuň|Katuni]] 4 338 km. [[Povodí]] má rozlohu 2 990 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Zahrnuje i [[bezodtoká oblast|bezodtoké oblasti]] o rozloze 528 000 km². [26] => [27] => == Původ názvu == [28] => Ačkoliv pro nás nezvyklý dvoupísmenný název ''Ob'', tolik oblíbený v [[křížovka|křížovkách]], vzbuzuje dojem původu v [[Turkické jazyky|exotických]] jazycích, jde o čistě [[slované|slovanské]] jméno. Vzniká [[soutok]]em dvou řek, dál tečou tedy ''obě'', proto je to ''Ob''. Pozůstatkem očekávané samohlásky je [[jer|měkký znak]] na konci ruského tvaru jména, které je ženského rodu. Ten se ovšem v českém přepisu neuvádí a jméno se v češtině užívá v mužském rodě. [29] => [30] => == Povodí == [31] => Převážná část povodí (85 %) se nachází v [[Západosibiřská rovina|Západosibiřské rovině]]. Jihovýchodní část připadá na [[pohoří]] [[Jižní Sibiř]]e ([[Altaj]], [[Kuzněcký Alatau]], [[Salairský krjaž]], [[Gornaja Šorija]]). Celkové množství řek v povodí dosahuje 150 000. Povodí se vyznačuje různorodostí fyzicko-geografických podmínek od [[polopoušť|polopouští]] na jihu až k [[tundra|tundře]] na severu. Významná část povodí je pokryta [[les]]y a [[bažina]]mi. [32] => [33] => == Průběh toku == [34] => [[Soubor:2006-07 ob barnaul.jpg|vlevo|náhled|Most přes řeku Ob ve městě [[Barnaul]] (foceno z přístavu)]] [35] => Vzniká [[soutok]]em řek [[Bija]] a [[Katuň]] v [[Altaj]]i. Protíná z jihu na sever [[Západosibiřská rovina|Západosibiřskou rovinu]] a ústí do [[Obská zátoka|Obské zátoky]] [[Karské moře|Karského moře]]. Průměrný sklon řeky mezi [[Bijsk]]em a ústím je 0,054 [[metr na kilometr|m/km]]. Podle charakteru říční sítě, vodních zdrojů a formování vodního režimu se tok Obu dělí na tři části. [36] => * Horní tok je od soutoku [[zdrojnice|zdrojnic]] do ústí řeky [[Tom (přítok Obu)|Tom]]. Rozkládá se v horách kde pramení zdrojnice [[Bija]] a [[Katuň]] a mnohé přítoky ([[Pesčanaja]], [[Anuj]], [[Čaryš]], [[Alej (řeka)|Alej]] zleva a [[Čumyš]], [[Iňa (přítok Obu)|Iňa]] zprava). Na horním toku je jasně vyznačená údolí řeky s rozvinutými úvalovými terasami. Až k ústí Čaryše teče řeka mezi nízkými břehy. [[Říční koryto|Koryto]] se vyznačuje mnoha [[průtok (kanál)|průtoky]], [[ostrov]]y a [[peřej]]emi. Směrem k [[Barnaul]]u se údolí i [[úval]] rozšiřují. Od [[Barnaul]]u k městu [[Kameň na Obi]] je údolí široké 5 až 10 km a je asymetrická. Levý břeh je prudký a napravo je široký úval se [[staré rameno|starými rameny]], průtoky a [[jezero|jezery]]. U Kameně na Obi se úval zužuje nejdříve na 3,5 až 5 km a pak až na 1,5 až 2 km. V korytě se objevují úseky s [[hornina|kamenitými]] výstupky. Na jih od [[Novosibirsk]]u je řeka přehrazena [[hráz]]í, která vytváří [[Novosibirská přehrada|Novosibirskou přehradu]] (''Obské moře''). Pod Novosibirskem se údolí značně rozšiřuje a u ústí řeky [[Tom (přítok Obu)|Tom]] dosahuje šířka 20 km. Hloubka při malém stavu vody je na horním toku 2 až 6 m a místy na peřejích klesá na 0,6 m. [37] => * Střední tok je od ústí [[Tom (přítok Obu)|Tomi]] do ústí [[Irtyš]]e. Na tomto úseku zvláště pod ústím [[Čulym (přítok Obu)|Čulymu]] se Ob mění ve velkou nížinnou řeku. V jejím okolí je podmáčený [[močál]]ovitý povrch s častými jezírky. Zpočátku kamenité dno se mění v [[písek (materiál)|písčité]] a [[hlína|hlinité]]. Až do soutoku s Irtyšem protéká [[tajga|tajgou]]. Údolí má šířku 30 až 50 km i více a široký úval (20 až 30 km) je pokryt rameny, která jsou spojena mezi sebou průtoky v šířce až 40 km. Hloubka při malém stavu vody se mění od 4 do 8 m. Velké přítoky na středním toku jsou [[Tom (přítok Obu)|Tom]], [[Čulym (přítok Obu)|Čulym]], [[Keť]], [[Tym (přítok Obu)|Tym]], [[Vach]], [[Tromjegan]], [[Ljamin]], [[Nazym]] zprava a [[Šegarka]], [[Čaja (přítok Obu)|Čaja]], [[Parabel]], [[Vasjugan]], [[Velký Jugan]], [[Velký Salym]], [[Irtyš]] zleva. [38] => * Dolní tok je od ústí [[Irtyš]]e po ústí Obu do [[Obská zátoka|Obské zátoky]]. Pod ústím Irtyše se Ob stáčí na sever. Údolí je široká místy více než 50 km. Je asymetrická. Levý břeh je nízký a pozvolný, zatímco pravý prudký a vysoký. V oblasti měst [[Peregrebnoe]] a [[Salechard]] se údolí zužuje na 4 až 8 km. Rozsáhlý a převážně levobřežní úval je hojně členěn rameny, průtoky a jezery, která jsou při vysokých stavech vody zatápěny až do šířky 40 až 50 km. Řeka protéká močálovitými [[prales]]y, které se postupně mění v podmáčené břehy porostlé [[tráva|trávou]] a [[rokytí]]m. Od ústí Irtyše k městu Peregrebnoe teče v jednom hlubokém (minimálně 4 až 4,5 m) korytě, níže se dělí na Velký a Malý Ob s hloubkami 2,5 až 3 m. Po jejich opětovném spojením má koryto hloubku více než 10 m. Hlavní přítoky dolního toku jsou [[Kazym]], [[Poluj]] zprava a [[Severní Sosva]], [[Ščučja]] zleva. [39] => * [[říční delta|Deltu]] Ob vytváří před svým ústím do [[Obská zátoka|Obské zátoky]]. Má rozlohu 4000 km². Hlavní ramena jsou Chamanelský Ob (levé) a větší Nadymský Ob (pravý). Pod jejich ústími se nacházejí mělčiny Jamsalský a Nadymský bar. [40] => [41] => === Přítoky === [42] => * horní tok [43] => ** zprava – [[Bija]] (zdrojnice), [[Čumyš]], [[Iňa (přítok Obu)|Inja]]. [44] => ** zleva – [[Katuň]] (zdrojnice), [[Pesčanaja]], [[Anuj]], [[Čaryš]], [[Alej (řeka)|Alej]]. [45] => * střední tok [46] => ** zprava – [[Tom (přítok Obu)|Tom]], [[Čulym (přítok Obu)|Čulym]], [[Keť]], [[Tym (přítok Obu)|Tym]], [[Vach]], [[Tromjegan]], [[Ljamin]], [[Nazym]]. [47] => ** zleva – [[Šegarka]], [[Čaja (přítok Obu)|Čaja]], [[Parabel]], [[Vasjugan]], [[Velký Jugan]], [[Velký Salym]], [[Irtyš]]. [48] => * dolní tok [49] => ** zprava – [[Kazym]], [[Kunovat]], [[Poluj]]. [50] => ** zleva – [[Severní Sosva]], [[Ščučja]]. [51] => [52] => == Vodní režim == [53] => Zdroj vody je převážně [[sníh|sněhový]]. Na jaře a v létě je stav vody vysoký a v tomto období řekou proteče převážná část ročního průtoku. Na horním toku začíná hladina stoupat od začátku dubna, na středním od druhé poloviny dubna a na dolním od konce dubna až od začátku května. Vzestup začíná ještě v době, kdy je řeka zamrzlá. Při rozmrzání vznikají [[zátaras]]y, které způsobují krátkodobé prudké vzestupy úrovně hladiny. Na horním toku voda opadá v červenci, ale letní pokles hladiny je neustálený. V září a říjnu hladina opět stoupá v důsledku [[déšť|dešťů]]. Na středním a dolním toku opad pozvolna pokračuje, posilňován dešťovými [[srážky|srážkami]] až do zamrznutí. Rozsah kolísání úrovně hladiny je na horním toku průměrně 5 m, níže stoupá až na 9 m u vesnice Alexandrovskoje a před soutokem s [[Irtyš]]em zase klesá na 7 m, pod soutokem s Irtyšem roste na 10 m a směrem k [[ústí]] klesá na 5 m. Průměrný roční [[Průtok vodního toku|průtok]] vody u [[Barnaul]]u činí 1 470 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]] (maximální průtok je 9 690 m³/s) a u [[Salechard]]u 12300 m³/s (maximální průtok je 42 800 m³/s). Průtok v ústí do [[Obský záliv|Obského zálivu]] při středním stavu vody činí 20 000 m³/sVÁCLAVKOVÁ, Nikola. Ob. [online]. [cit. 2006-12-10]. Dostupné z: . (z toho přibližně polovinu přináší Irtyš). Řeka zamrzá na 150 dní na horním toku a na 220 dní na dolním toku. Teplota vody je v červenci na úseku [[Barnaul]]–[[Bělogorje|Belogorje]] 28 [[stupeň Celsia|°С]] a na dolním 23 °С. Mineralizace vody je menší než 200 [[hustota|mg/l]] s výjimkou úseku mezi [[Novosibirsk]]em a ústím řeky [[Tom (přítok Obu)|Tom]], kde je větší. Voda obsahuje větší množství [[organická látka|organických látek]] a nižším obsahem [[kyslík]]u, což v zimě způsobuje zátarasy. Průměrná [[kalnost]] se snižuje po směru toku od 160 k 40 [[hustota|g/m³]]. Roční množství nánosů činí průměrně 16 mil. [[tuna|tun]], přičemž v některých letech dosahuje až 50 mil. tun. [54] => [55] => == Splavnost a doprava == [56] => ''Ob'' je splavný od města [[Bijsk]], na svém dolním toku ovšem zamrzá až na osm měsíců (od listopadu až do začátku června). Se svými přítoky a rameny je významnou dopravní tepnou na [[Sibiř]]i, přičemž do některých měst a vesnic ležících na mělčích ramenech je možný přístup jen s určitými plavidly. Ročně se na Obu a Irtyši přepraví kolem 600 000 cestujícíchČTK. Cestovani.Centrum.cz: Řeka Ob - jak se pluje po Sibiři. [online]. [cit. 2006-12-10]. Dostupné z: .. Úhrnná délka splavných toků v úvodí řeky Ob činí přibližně 15 000 km. Hlavní přístavy povodí Obu jsou [[Novosibirsk]], [[Tomsk]], [[Surgut]], [[Labytnangi]], [[Pavlodar]], [[Omsk]], [[Tobolsk]], [[Ťumeň]]. Ob je také spojený [[průplav]]em s řekou [[Jenisej]] s využitím pravostranného přítoku [[Keť]]. Tento průplav je však splavný pouze pro malé lodi. Navíc po výstavbě [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]] ztratil na významu. [57] => [58] => == Využití == [59] => V povodí Obu se nachází ložiska [[ropa|ropy]], [[zemní plyn|zemního plynu]], [[uhlí]] a téměř polovina ruských zásob [[rašelina|rašeliny]]. Na Obu byla v letech 1950 - 1961 postavena [[Novosibirská vodní elektrárna|Novosibirská hydroelektrárna]]. Vzniklá vodní plocha bývá někdy nazývána jako [[Obské moře]]. Řeka je také významným zdrojem [[ryby|ryb]]. V jejích vodách a v [[Obská zátoka|Obské zátoce]] žije přibližně 50 druhů, z nichž polovina má [[průmysl]]ový význam. Nejvíce jsou ceněni [[jeseter ruský|jeseteři]], [[acipenser rutbenus|sterledi]], [[nelma obecná|nelmy]], [[síh muksun|muksuni]] a [[síh]]ové ([[síh nosatý|nosatý]], [[síh severní|severní]], [[síh peleď|peleď]]). Průmyslově zpracovávané jsou [[štika obecná|štiky]], [[Leuciscus|jelci]] ([[jelec jesen|jesen]], [[jelec proudník|proudník]]), [[mník jednovousý|mníci]], [[plotice obecná|plotice]], [[karas obecný|karasi]], [[okoun říční|okouni]]. [60] => [61] => == Významná města na řece == [62] => * [[Bijsk]] [63] => * [[Barnaul]] [64] => * [[Novosibirsk]] [65] => * [[Kolpaševo]] [66] => * [[Streževoj]] [67] => * [[Nižněvartovsk]] [68] => * [[Surgut]] [69] => * [[Něftějugansk]] [70] => * [[Salechard]] [71] => [72] => == Reference == [73] => [74] => [75] => == Literatura == [76] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Обь}} [77] => [78] => == Související články == [79] => * [[Seznam nejdelších řek|Seznam nejdelších řek světa]] [80] => [81] => == Externí odkazy == [82] => * {{Commonscat|Ob River}} [83] => * {{Wikislovník|heslo=Ob}} [84] => {{Autoritní data}} [85] => {{Portály|Rusko}} [86] => [87] => [[Kategorie:Povodí Obu| ]] [88] => [[Kategorie:Řeky v Altajském kraji]] [89] => [[Kategorie:Řeky v Novosibirské oblasti]] [90] => [[Kategorie:Řeky v Tomské oblasti]] [91] => [[Kategorie:Řeky v Ťumeňské oblasti]] [92] => [[Kategorie:Řeky v Chantymansijském autonomním okruhu]] [93] => [[Kategorie:Řeky v Jamalo-něneckém autonomním okruhu]] [94] => [[Kategorie:Přítoky Karského moře]] [] => )
good wiki

Ob

Ob je řeka v Altajském kraji a v Novosibirské, v Tomské a v Ťumeňské oblasti v Rusku, která protéká z jihu na sever přes západní Sibiř. Je jednou z největších řek jak v Rusku, tak i na celém světě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Irtyš','Tom (přítok Obu)','Barnaul','Katuň','Obská zátoka','Novosibirsk','Bija','Keť','Bijsk','Čulym (přítok Obu)','Salechard','Karské moře'

Barnaul

Barnaul je město v Rusku, hlavní město Altajského kraje a jedno z významných průmyslových center Sibiře.

Bija

Bijsk

Irtyš

Katuň

Keť

Novosibirsk

Salechard