Array ( [0] => 14722072 [id] => 14722072 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Obrněnky [uri] => Obrněnky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Obrněnky [2] => | obrázek = Ceratium sp umitunoobimusi.jpg [3] => | popisek = [[Ceratium]] spp. [4] => | velikost obrázku = 270 px [5] => | doména = [[eukaryota]] (Eukaryota) [6] => | říše = [[SAR (taxonomie)]] [7] => | kmen = '''obrněnky''' (Dinophyta) [8] => | kmen popsal = Cavalier-Smith, 1981 [9] => | podříše = [[Alveolata]] [10] => }} [11] => [[Soubor:Dinoflagellata Life Cycle.svg|náhled|Schéma životního cyklu obrněnek]] [12] => '''Obrněnky''' (Dinophyta, též Dinozoa nebo Dinoflagellata) jsou skupina živých organismů řazených dnes do superskupiny [[SAR (taxonomie)|Sar]] a skupiny [[Alveolata]]. Žijí ve vodách jak [[Sladká voda|sladkovodních]], tak i [[Brakická voda|brakických]] a [[Mořská voda|mořských]]. [13] => [14] => Jde o [[mixotrofie|mixotrofní]] organismy (ale nalezneme u nich i obligátní [[heterotrof]]y), které mají [[chloroplast]]y získané sekundární či terciární [[endosymbióza|endosymbiózou]], někdy mají [[kleptoplastid]]y. Jejich buňky jsou „obrněné“, mají schránky tvořené [[celulóza|celulózovými]] destičkami. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně, mají složité buněčné cykly. Evolučně jsou významní stavbou svého [[buněčné jádro|jádra]] a specifickými [[organela]]mi, ekologicky tím, že je mezi nimi mnoho toxických druhů. [15] => [16] => == Struktura buňky == [17] => Na povrchu má buňka malé destičky, které tvoří štít. Ten je rozdělen rýhou, která se nazývá [[cingulum]] na horní část, [[epitheka|epitéku]] (někdy můžete nalézt i výraz epikon) a [[hypothéka|hypotéku]] (hypokon). U některých druhů je vyvinuta ještě rýha podélná (v ní uložený druhý bičík jako undulující membrána), která se nazývá [[sulcus]]. Tvar i postavení destiček, stejně tak jako rýh je druhově specifické, obrněnky se podle něj určují. Destičky jsou vlastně alveolární měchýřky, u některých druhů jsou opticky prázdné, pak se těmto druhům říká nahé obrněnky. [18] => [19] => === Chloroplasty === [20] => [[Chloroplasty]] jsou získané II. či III. [[endosymbióza|endosymbiózou]], někdy mají [[kleptoplastid]]y, které u heterotrofů jsou v [[potravní vakuola|potravních vakuolách]]. Někdy mají v buňkách [[sinice]] (rod [[Ornithocercus]]), jinak si půjčují chloroplasty od [[skrytěnky|skrytěnek]], křemitých bičíkovců, [[Chromophyta|chromofyt]] apod., předpokládá se, že u nich se proces symbiózy několikrát opakoval. Druh ''[[Peridinium balticum]]'' dokonce ve svých buňkách obsahuje kompletní, i když redukovanou buňku endosymbionta. [21] => [22] => Chloroplasty mají tři membrány, poslední je spojena s jádrem. [[Thylakoid]]y se vyskytují po trojicích, každá trojice představuje jednu lamelu, a věncová lamela jim chybí. (tyto ultrastrukturní rysy jsou důležité pro určování). Velmi často mají i několik [[pyrenoid]]ů (struktura, dobře viditelná v chloroplastu). [23] => [24] => Nalezneme u nich [[chlorofyl]] a + c2, [[beta-karoten]] (červené barvivo), [[xantofyl]]y – [[peridinin]], který určuje jejich specifickou žlutohnědou barvu. [25] => [26] => V jednom z chloroplastů bývá [[stigma (botanika)|stigma]] ([[fotoreceptor]] červené barvy). Stigma je víceméně pravidelné seskupení kulovitých tělísek. Obsahuje hlavně [[karotenoidy]] i [[lipidy]]. Obrněnky mají stigma různě vyvinuté, bývá uloženo v chloroplastu i mimo něj. Většinou má červenou barvu a je dobře vidět ve světelném mikroskopu. Nejvyvinutější stigmu má rod Warnovia. U něj se nazývá ocelus, protože svůj strukturou připomíná jednoduché [[oko]]. Na povrchu je struktura, která připomíná čočku a ta směřuje světlo na retinoid (protein, představte si jako sítnici). Mezi „čočkou“ a sítnici je komůrka naplněná vodou, která je přirovnána ke sklivci a slouží jako chladič. [27] => [28] => === Zásobní látky === [29] => Jako zásobní látky slouží [[škrob]]ová zrna ([[alfa-1,4-glukan]]), který se ukládá do cytoplazmy, a syntetizován [[RuBisCo|RuBisCem]] II (toto je další zvláštnost obrněnek, jinak je znám pouze u prokaryot). Umí také shromažďovat [[volutin]] (zásoba [[Fosforečnany|fosfátu]]), též se ukládá do cytoplazmy. [30] => [31] => === Bičík === [32] => Dva [[bičík]]y mají [[mastigonema]]ta (jemné vlášení) jako u [[chromisté|chromist]], ale jsou tenčí. Někdy bičíky vyrůstají na předním konci buňky (pak se nazývají desmokontní) nebo jsou na břišní straně, pak se jim říká dinokontní. Delší bičík udává směr a rychlost, druhý zajišťuje rotaci a přísun potravy. Dinokontní bičíky se liší navzájem od sebe daleko více, delší je někdy 100 μm dlouhý, krátký je přirostlý k ciangulu, obsahuje navíc kontraktilní vlákno, které se nazývá paraflagerální lišta, a je složen převážně z kontraktilní bílkoviny [[keratin]]u. [33] => [34] => === Jádro === [35] => Jádro obrněnek patří k těm nejzajímavějším a dokonce má své odborné jméno [[dynokaryon]],někdy se mu ale i říká i mesokaryon. Obsahuje totiž většinou kondenzované [[chromosom]]y (stočené jako by před [[mitóza|mitózou]]). Jádro se liší od klasického eukaryotního jádra tím, že neobsahuje [[histon]]y (speciální bílkoviny). Jednotlivá [[chromonema]] (vlákno kondenezované DNA) má 2,5 μm. V období syntézy nové DNA jsou chromozomy rozvolněné. [36] => [37] => Při mitóze zůstává jaderná blána, [[mitotické vřeténko]] je mimojaderné a obrněnky nemají [[centriol]]y. V profázi prochází jadernou blánou cytoplasmatické kanály, kterými prorůstá mitotické vřeténko na které se pak připevňují jednotlivé [[chromozom]]y. [38] => [39] => == Výživa a související organely == [40] => Vzhledem k tomu, že se vyživují primárně heterotrofně, mají spoustu struktur a organel, které při tom používají. Mají klasické panožky a někdy poměrně vyvinutou „trávicí soustavu“. Ta se skládá z [[fagopod]]u, což je trubička, na konci s bodcem, kterou mohou vysávat ostatní obrněnky, projdou pancířem. [[Palium]] se pro změnu nazývá membránová struktura, kterou je kořist překryta, tak aby mohla být pohodlněji sežrána. Obsahuje trávicí enzymy. Některé obrněnky mají systém nekontraktilních vakuol, které také obsahují trávicí [[enzym]]y. [41] => [42] => [[Trichocysta|Trichocysty]] jsou vymrštitelná tělíska, která používají k chytání [[kořist]]i (bohužel netušíme jak) a nalezneme je mezi destičkami pancíře. [[Scintolon]]y jsou zcela neobvyklé membránové váčky u rodu ''[[Noctiluca]]'', které obsahují enzym [[luciferáza|luciferázu]], takže při podráždění buňky je možno vidět záblesk. [43] => [44] => == Rozmnožování == [45] => Obrněnky se mohou rozmnožovat jak pohlavně tak i nepohlavně. Povětšinou mají velice složitá životní stadia, při kterých ani nevypadají jako obrněnky ale podobají se třeba více [[slunivky|slunivkám]], někdy tvoří [[améba|amébovitá]] stadia, atd. Jednu z největších studií v tomto oboru má na svědomí profesor Popovský, který působil na [[Univerzita Karlova|UK]]. [46] => [47] => Jinak jejich pohlavní buňky jsou bičíkaté, někdy [[izogamie|izogamické]] (nerozeznatelné od sebe), někdy [[anizogamie|anizogamické]] (dají se rozpoznat „pohlaví“ na + a -). [[Gamety]] tvoří [[zygotu]] s tlustou stěnou, která se nazývá [[hygospora]]. [48] => [49] => == Symbiózy obrněnek == [50] => {{podrobně|zooxanthela}} [51] => Obrněnky, zejména rody [[Zooxantella]] a [[Symbiodinium]], vstupují do [[symbióza|symbiotických]] interakcí s nejrůznějšími mořskými [[bezobratlí|bezobratlými]]. Zpravidla se jedná o vnitro- nebo mezibuněčnou [[endosymbióza|endosymbiózu]]. Pro korálové [[polyp]]y, budující [[korálové útesy]], jsou zooxantely hlavním zdrojem [[Živina|živin]], protože poskytují [[hostitel]]skému organizmu více než 50% [[fotosyntéza|fotosyntetických]] produktů. [[Koráli|Korálový]] útes tedy může růst právě jen díky této křehké symbióze. To je jeden z důvodů, proč dnes patří k [[ohrožený druh|ohroženým druhům]] – tvoří dohromady velice citlivý organismus k vnějším podmínkám. [52] => [53] => == Externí odkazy == [54] => * {{Commonscat}} [55] => * {{en}} [http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0013220;jsessionid=70271D8401C5A77F0B03255B710935AD.ambra01 Současné (konec 2010) představy o fylogenezi obrněnek (článek v PLoS One, sv. 5, č. 10)] [56] => [57] => {{Taxonbar|from=Q120490}} [58] => {{Autoritní data}} [59] => [60] => [[Kategorie:Alveolata]] [] => )
good wiki

Obrněnky

Schéma životního cyklu obrněnek Obrněnky (Dinophyta, též Dinozoa nebo Dinoflagellata) jsou skupina živých organismů řazených dnes do superskupiny Sar a skupiny Alveolata. Žijí ve vodách jak sladkovodních, tak i brakických a mořských.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'endosymbióza','SAR (taxonomie)','Alveolata','kleptoplastid','Sladká voda','škrob','pyrenoid','Chloroplasty','beta-karoten','peridinin','fotoreceptor','mixotrofie'

Alveolata

Beta-karoten

Chloroplasty

Endosymbióza

Fotoreceptor

Mixotrofie

Škrob