Array ( [0] => 15495624 [id] => 15495624 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ochrid [uri] => Ochrid [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = Охрид [2] => | obrázek = Ohrid from Samuel's Fortress 2.jpg [3] => | popisek = Ochrid [4] => | vlajka = [5] => | znak = [6] => | zeměpisná šířka = 41.1169444 [7] => | zeměpisná délka = 20.8016667 [8] => | nadmořská výška = 700 [9] => | stát = Severní Makedonie [10] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony v Severní Makedonii|Statistický region]] [11] => | název vyššího celku = [[Jihozápadní region (Severní Makedonie)|Jihozápadní]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Opština (Severní Makedonie)|Opština]] [13] => | název nižšího celku = [[Opština Ochrid|Ochrid]] [14] => | administrativní dělení = [15] => | loc-map = {{LocMap |Severní Makedonie |label=Ochrid |position=left |width=250 |lat=41.12 |long=20.8 |float=center |caption=}} [16] => | rozloha = 9 [17] => | počet obyvatel = 42033{{Citace monografie [18] => | příjmení = Ristovski [19] => | jméno = Blaže [20] => | odkaz na autora = [21] => | titul = Makedonska enciklopedija M-Š [22] => | vydavatel = [[MANU]] [23] => | místo = Skopje [24] => | rok = 2009 [25] => | počet stran = [26] => | isbn = 978-608-203-023-4 [27] => | kapitola = Охрид [28] => | strany = 1091 [29] => | jazyk = makedonština [30] => }} [31] => | obyvatelé aktuální k = 2002 [32] => | etnické složení = [[Makedonci]] (88,6%), [[Romové]] (2,57%), [[Albánci]] (2,36%), [[Turci]] (2,1%), [[Arumuni]] (1,3%), [[Srbové]] (0,7%) [33] => | náboženské složení = [34] => | starosta = Kiril Pecakov [35] => | web = https://ohrid.gov.mk/ [36] => | telefonní předvolba = (+389) 046 [37] => | psč = 6000 [38] => }} [39] => '''Ochrid''' ({{Vjazyce2|mk|''Охрид''}}) je město v jihozápadní části [[Severní Makedonie]], u severovýchodního břehu stejnojmenného jezera ([[Ochridské jezero]]), v blízkosti hranice s [[Albánie|Albánií]]. Patří k [[Turistika v Severní Makedonii|turisticky]] hojně navštěvovaným místům země. Je zapsáno ve [[světové dědictví|světovém dědictví]] [[UNESCO]]. Ochrid je považován za město, kde stojí 365 kostelů.{{Citace elektronického periodika [40] => | titul = “Grad svetlosti” poziva vas da osetite čaroliju bezvremenog [41] => | periodikum = Novosti [42] => | url = https://www.novosti.rs/drustvo/vesti/1120358/grad-svetlosti-poziva-vas-osetite-caroliju-bezvremenog [43] => | jazyk = sr [44] => | datum přístupu = 2022-06-16 [45] => }} [46] => [47] => == Název == [48] => Název města vznikl podle staroslovanského sousloví ''во хриди'', tj. ''na kopci''{{Citace periodika [49] => | příjmení = Hetényi [50] => | jméno = Martin [51] => | příjmení2 = Ivanič [52] => | jméno2 = Peter [53] => | příjmení3 = Taneski [54] => | jméno3 = Zvonko [55] => | titul = Ochrid – Zlatý poklad Macedónska [56] => | periodikum = Historická revua [57] => | odkaz na periodikum = [58] => | rok vydání = 2009 [59] => | měsíc vydání = leden [60] => | ročník = 20 [61] => | číslo = 1 [62] => | strany = 63 [63] => | issn = 1335-6550 [64] => | jazyk = slovenština [65] => }}, a to pro popis polohy opevnění, okolo něhož se město postupně rozvinulo. První zmínka názvu pochází z roku [[879]]. [66] => [67] => Původní [[starořečtina|starořecký]] název ''λυχνιδός'' (Lychnidós) pochází buď ze slova λυχνίς, resp. z jeho [[genitiv]]u, který označuje zářící drahokam. Může ale také pocházet ze slova λύχός a označovat ''Město světla''. Předpokládá se také, že název může být původu ilyrského a je podobný i [[albánština|albánskému]] slovu ''liqeni'', které znamená jezero. [[Římská říše|Římané]] později tento název převzali jako ''Lycnidus''. [68] => [69] => == Přírodní poměry a poloha == [70] => [71] => Město se rozkládá v jihozápadním cípu [[Severní Makedonie]] na východním břehu [[Ochridské jezero|Ochridského jezera]], jižně od ústí řeky [[Daljan]] a při ústí potoka [[Sušica (Ochrid)|Sušica]] do jezera na jedné z mála rozlehlých rovin. Je obklopené rozlehlými horami (např. [[Galičica]]) s nadmořskou výškou u nejvyšších vrcholů až 2200 m. Rovinu narušuje pouze vrchol s archeologickou lokalitou [[Plaošnik]], kde se nachází Samuilova pevnost. Město se rozvinulo ve strategicky ideální lokalitě.{{chybí zdroj}} Plocha, na které stojí město, se rozkládá na rozloze kolem devíti kilometrů čtverečních v nadmořské výšce okolo 700 m n. m. [72] => [73] => Severně od Ochridu se nachází známé letovisko [[Struga]], jižně pak turisty vyhledávaný [[Svatý Naum#Klášter|klášter sv. Nauma]], který se nachází při hranici s [[Albánie|Albánií]]. Jihovýchodně od Ochridu se rozkládá již zmíněné pohoří [[Galičica]] a z její druhé strany potom [[Prespanské jezero]], jihozápadně na albánské straně jezera potom [[Národní park Shebenik-Jabllanicë]]. [74] => [75] => == Klimatické poměry == [76] => Ochrid má podnebí typické pro Balkánský poloostrov, do jisté míry je vzhledem k své nadmořské výšce o trochu chladnější. Léta jsou horká a s velmi malými srážkami, zatímco v zimě je počasí velmi chladné a sněžení je velmi časté. V blízkosti jezera často fouká chladný vánek od západu nebo severu. Průměrná roční teplota zde dosahuje 11,2 °C a úhrn srážek činí 690 mm. [77] => [78] => == Historie == [79] => === Starověk === [80] => [[Soubor:Church of St. John at Kaneo 6.jpg|náhled|vlevo|Pohled na kostel sv. Jana v Kaneo]] [81] => Město patří mezi nejstarší na území dnešní [[Severní Makedonie]]. První zmínky o osadě zde pochází z doby existence tzv. Brygů.{{Citace periodika [82] => | příjmení = Hetényi [83] => | jméno = Martin [84] => | příjmení2 = Ivanič [85] => | jméno2 = Peter [86] => | příjmení3 = Taneski [87] => | jméno3 = Zvonko [88] => | titul = Ochrid – Zlatý poklad Macedónska [89] => | periodikum = Historická revua [90] => | odkaz na periodikum = [91] => | rok vydání = 2009 [92] => | měsíc vydání = leden [93] => | ročník = 20 [94] => | číslo = 1 [95] => | strany = 62 [96] => | issn = 1335-6550 [97] => | jazyk = slovenština [98] => }} Později zde stála osada s názvem původně ''Lychnidos'' pocházejí z [[3. století př. n. l.|3. století]] př. n. l., kdy byla dobyta [[Filip II. Makedonský|Filipem II. Makedonským]]. Ve [[2. století př. n. l.]] byla osada dobyta [[Starověký Řím|Římany]] a stala se součástí obchodní cesty [[Via Egnatia]] mezi [[Jaderské moře|Jaderským]] a [[Egejské moře|Egejským]] mořem. [99] => [100] => Ve 4. století n. l. zde sídlilo [[biskupství]]. [101] => [102] => V [[6. století]] n. l., se v okolí Lychnidu, náležejícího k Byzantské říši, začal usazovat slovanský kmen [[Berziti|Berzitů]]. Z [[9. století]] pak pochází nynější slovanský název města vzniklý z výrazu „''vo hrid''“ neboli „''na kopci''“. [103] => [104] => === Středověk === [105] => [[Soubor:North Macedonia, Ohrid.jpg|náhled|261x261pixelů|Kostel svatého Klimenta a Pantelejmona, Ochrid]] [106] => Na přelomu 9. a [[10. století]] se Ochrid stal útočištěm žáků [[svatý Cyril|sv. Cyrila]] a [[svatý Metoděj|sv. Metoděje]] vyhnaných z [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]]. Nejvýznamnější z nich byli [[Kliment Ochridský|sv. Kliment Ochridský]] a [[svatý Naum|sv. Naum]]. Při [[Svatý Naum#klášter|klášteře]], který v Ochridu založil sv. Kliment, vznikla [[Ochridská škola|literární škola]]{{Citace monografie [107] => | příjmení = Phillips [108] => | jméno = John [109] => | odkaz na autora = [110] => | titul = Macedonia [111] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [112] => | vydavatel = I. B. Tauris [113] => | místo = New York [114] => | rok = 2004 [115] => | počet stran = [116] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [117] => | kapitola = [118] => | strany = 18 [119] => | jazyk = angličtina [120] => }}, díky které se z Ochridu stalo nejvýznamnější centrum slovanské kultury a vzdělanosti, která se odtud dál šířila po východní Evropě. Ohrid byl jedním z center křesťanství, které se odtud šířilo mezi Slovany obsazené části jihovýchodní Evropy. [121] => [122] => Koncem [[10. století]] vystavěl na kopci nad městem car [[Samuel I.]], vůdčí postava povstání proti [[Byzantská říše|byzantské]] nadvládě, velkou [[pevnost (stavba)|pevnost]], která tvoří dominantu města i dnes, a učinil z Ochridu hlavní město Bulharské říše. Stáhl se sem z oblastí, odkud byl byzantským vojskem vyhnán. V roce [[1014]] však byl car Samuel poražen Byzantinci, čímž se významně snížil politický význam města. Byzantská říše město obsadila roku [[1018]]. [123] => [124] => Roku 1343 se Ochrid dostal pod vládu [[Srbská říše|srbského]] cara [[Štěpán Dušan|Štěpána Dušana]] a později krále Vukašina. Poslední středověká bulharská epizoda v dějinách Ochridu následovala v roce [[1387]]. [125] => [126] => === Turecká nadvláda === [127] => [128] => Spolu se značnou částí území dnešní Severní Makedonie se města zmocnila [[Osmanská říše]] v roce [[1408]]. Město nicméně zůstalo do počátku [[18. století]] významným církevním centrem a sídlem patriarchátu Ochridu. Z období turecké nadvlády neexistuje mnoho záznamů o rozvoji města a jeho okolí. Za vlády sultána [[Mehmed I.|Mehmeda I.]] byl místní chrám sv. Sofie přestavěn na mešitu. První turecký majetkový soupis z roku [[1583]] zde uváděl existenci 25 křesťanských čtvrtí, k islámu tehdy již konvertovalo cca 20 % místních. Záznam dále uvádí, že tehdy bylo veškeré obyvatelstvo osvobozeno od daní, neboť vykonávalo práci na výstavbě místních [[Městské opevnění (Ochrid)|hradeb]]. [129] => [130] => V roce [[1670]] Ochrid navštívil turecký cestovatel a cestopisec [[Evlija Čelebi]], který jej porovnal s [[Damašek|Damaškem]].{{Citace monografie [131] => | příjmení = Čelebi [132] => | jméno = Evlija [133] => | odkaz na autora = [134] => | titul = Putopis: Odlomci o jugoslavenskim zemljama [135] => | vydavatel = Svjetlost [136] => | místo = Sarajevo [137] => | rok = 1967 [138] => | počet stran = [139] => | isbn = [140] => | kapitola = Ohrid [141] => | strany = 557 [142] => | jazyk = srbochorvatština [143] => }} Ve srovnání s jinými městy, kde byly záznamy víceméně kusé, jej zdokumentoval velice podrobně. Uvedl, že jej založil byzantský císař, kterého považoval za syna Šalamouna.{{Citace monografie [144] => | příjmení = Čelebi [145] => | jméno = Evlija [146] => | odkaz na autora = [147] => | titul = Putopis: Odlomci o jugoslavenskim zemljama [148] => | vydavatel = Svjetlost [149] => | místo = Sarajevo [150] => | rok = 1967 [151] => | počet stran = [152] => | isbn = [153] => | kapitola = Ohrid [154] => | strany = 551 [155] => | jazyk = srbochorvatština [156] => }} Poznamenal si, že se zde nachází 17 [[mešita|mešit]], sedm škol, dvoje veřejné lázně a rozptýlený bazar. V okolí se mělo nacházet šest klášterů. Deset čtvrtí (''mahal'') bylo [[islám|muslimských]] a sedm křesťanských. Měly zde být tři karavanseráje (zájezdní hostince), které byly opevněné.{{Citace monografie [157] => | příjmení = Čelebi [158] => | jméno = Evlija [159] => | odkaz na autora = [160] => | titul = Putopis: Odlomci o jugoslavenskim zemljama [161] => | vydavatel = Svjetlost [162] => | místo = Sarajevo [163] => | rok = 1967 [164] => | počet stran = [165] => | isbn = [166] => | kapitola = Ohrid [167] => | strany = 561 [168] => | jazyk = srbochorvatština [169] => }} [170] => [171] => [[File:Mosque of Ohrid by Edward Lear (1838).jpg|left|thumb|Ochrid na kresbě Edwarda Leara z poloviny [[19. století]].]] [172] => Francouzský geolog [[Ami Boué]] navštívil Ochrid v [[19. století]] a ve svých zápiscích si poznamenal, že zde žije okolo šesti tisíc obyvatel.{{Citace monografie [173] => | příjmení = Ristovski [174] => | jméno = Blaže [175] => | odkaz na autora = [176] => | titul = Makedonska enciklopedija M-Š [177] => | vydavatel = [[MANU]] [178] => | místo = Skopje [179] => | rok = 2009 [180] => | počet stran = [181] => | isbn = 978-608-203-023-4 [182] => | kapitola = Охрид [183] => | strany = 1092 [184] => | jazyk = makedonština [185] => }} Vládl mu [[Albánci|albánský]] správce jménem Cemâleddin Bey. Od místních vyžadoval povinné práce na infrastruktuře města, podařilo se nicméně zlepšit zásobování Ochridu pitnou vodou. V polovině století zde pobýval také [[Edward Lear]], který namaloval řadu obrazů Ochridu v této době. [186] => [187] => === 20. století === [188] => [189] => Během [[první balkánská válka|první balkánské války]] bylo okolí města Ochrid rozděleno mezi [[Srbsko]] a [[Bulharsko]]. Srbská armáda obsadila Ochrid dne [[22. listopad]]u [[1912]]. Do války se zapojil i značný počet obyvatel Ochridu ve snaze bojovat za své osvobození od nadvlády [[Osmanská říše|Osmanské říše]], která město držela právě až do konce [[První balkánská válka|první balkánské války]]. [190] => [191] => Vzhledem k nespokojenosti s mírovou smlouvou, která byla následně podepsána, vypuklo v [[září 1913|září]] [[1913]] v celé západní Makedonii povstání, známé též jako [[Ochridské povstání|Ochridské]]. Dne [[12. září]] jednotky [[Petar Čaulev|Petara Čauleva]] a [[Pavle Hristov]]a z [[VMRO]] obsadily Ochrid a vyhnaly srbské vojáky a úředníky. Následně byla ustanovena provizorní správa. Dne [[19. září]] téhož roku přispěchaly posily srbské armády a město zpět dobyly. [192] => [193] => V roce [[1922]] byla do Ochridu prodloužena [[Železniční trať Skopje–Kičevo|železniční trať]], která zůstala v provozu až do roku [[1966]]. [194] => [195] => [[File:KKR-15 Скица Охрид.jpg|left|thumb|Skica mapy města z roku [[1923]].]] [196] => Během [[první světová válka|první světové války]] byl Ochrid s okolím obsazen bulharskou armádou. Místní památky byly několikrát vyloupeny okupačními vojsky.{{chybí zdroj}} Bulhaři odešli po prolomení [[Soluňská fronta|soluňské fronty]] a postupu vojsk [[Trojdohoda|Dohody]] dále na sever. Poté bylo město součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]. V rámci něho se stal odlehlým městem. Od roku [[1929]] byl Ochrid součástí tzv. [[Vardarská bánovina|Vardarské bánoviny]] s metropolí ve [[Skopje]]. Jako Bělehradu velmi vzdálené město i zde byla typická nechuť místního obyvatelstva se ztotožnit s do jisté míry srbským státem. Mnohem větším problémem pro rozvoj města však byla potřebná modernizace. Až v roce [[1930]] byla vybudována [[vodovod]]ní síť. I přes vysoký náklad cca 600 000 tehdejších dinárů však nebyla realizována po celém městě.{{Citace monografie [197] => | příjmení = Boškovska [198] => | jméno = Nada [199] => | odkaz na autora = [200] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [201] => | vydavatel = I. B. Tauris [202] => | místo = [203] => | rok = 2009 [204] => | počet stran = [205] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [206] => | kapitola = [207] => | strany = 156 [208] => | jazyk = angličtina [209] => }} Plánován byl také první moderní hotel pro město. Okolní krajina, která byla intenzivně zemědělsky využívána, měla být zalesněna. [210] => [211] => V roce [[1935]] bylo v historické části města objeveno [[antika|antické]] divadlo{{chybí zdroj}}, v letech [[1956]] až [[1960]] byl proveden komplexnější [[archeologický průzkum]] lokality. Od třicátých let 20. století prožíval Ohrid zásadní hospodářský rozvoj, který ovlivnil hlavně životní styl místního obyvatelstva. Dne [[7. červenec|7. července]] [[1939]] byl Ohrid poprvé ve velkém měřítku elektrifikován: byly postaveny první trafostanice a město bylo připojeno k celostátní energetické síti. V této době byly postaveny dvě malé elektrárny, uhelná a naftová elektrárna, které však ani zdaleka nedokázaly pokrýt elektrické potřeby obyvatel. Již před druhou světovou válkou jugoslávské království vnímalo turistický potenciál města, nicméně vzhledem k špatné dopravní propojenosti se zbytkem země a značné odlehlosti jej nedokázalo využít{{Citace monografie [212] => | příjmení = Boškovska [213] => | jméno = Nada [214] => | odkaz na autora = [215] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [216] => | vydavatel = I. B. Tauris [217] => | místo = [218] => | rok = 2009 [219] => | počet stran = [220] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [221] => | kapitola = [222] => | strany = 254 [223] => | jazyk = angličtina [224] => }} . [225] => [226] => Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl Ochrid opět obsazen bulharskou armádou. Vzhledem k tomu, že širší okolí města bylo přičleněno k Itálií okupované Albánii, spojovala jej se zbytkem Bulharska jen jediná silnice. Docházelo zde ke stávkám a demonstracím např. na ilinden (2. srpna) [[1941]].{{Citace elektronického periodika [227] => | titul = Единаесетти октомври е круна на вековната македонска борба за национална слобода [228] => | periodikum = Nova Makedonija [229] => | url = https://novamakedonija.com.mk/makedonija/edinaesetti-oktomvri-e-kruna-na-vekovnata-makedonska-borba-za-nacionalna-sloboda/ [230] => | jazyk = mk [231] => | datum přístupu = 2022-11-04 [232] => }} [[Jugoslávští partyzáni|Partyzáni]] jej obsadili dne [[15. říjen|15. října]] [[1944]], nicméně jen na krátkou dobu. Německé vojsko, které město okupovalo, se nehodlalo vzdát. Teprve až mezi 7. a 8. listopadem 1944 byl Ochrid osvobozen. Bulhaři se odsud bez boje stáhli. [233] => [234] => [[File:Ohrid, výškové domy.jpg|right|thumb|Pohled na výškové budovy na severním okraji Ochridu ze Samuilovy pevnosti.]] [235] => [[File:Lake Ohrid, Macedonia (41789344640).jpg|right|thumb|Tradiční jídlo v regionu Ochridu.]] [236] => V letech [[1955]] a [[1956]] emigrovala značná část místní [[Turci v Severní Makedonii|turecké]] menšiny do [[Turecko|Turecka]]. V padesátých letech bylo také otevřeno [[Letiště Ohrid|místní letiště]], nacházející se severozápadně od města, poblíž města [[Struga]]. Letiště bylo zbudováno vzhledem k odlehlosti Ohridu ve srovnání se zbytkem Jugoslávie a nedostatku vhodných spojů (silničních i železničních). Samotné historické centrum města bylo uchráněno stavebního rozvoje a prohlášeno národní kulturní památkou.{{chybí zdroj}} Vzhledem k rozvoji turistiky (ať už horské, nebo v okolí Ochidského jezera) získalo letiště na významu v 70. a 80. letech [[20. století]]. Jižně od města byly zbudovány hotelové resorty, např. v lokalitách [[Rača (Ochrid)|Rača]] a [[Dolno Konjsko]]. Svoji [[Vila Biljana|vilu]] zde měl i [[Josip Broz Tito]]. [237] => [238] => Dne [[18. červenec|18. července]] [[1967]] byla v Ochridu vyhlášena autokefální [[Makedonská pravoslavná církev]]{{Citace elektronického periodika [239] => | titul = Во Охрид на денешен ден во 1967 година прогласена е автокефалност на МПЦ [240] => | periodikum = ohridnews [241] => | url = https://www.ohridnews.com/vo-ohrid-na-deneshen-den-vo-1967-godina-proglasena-e-avtokefalnost-na-mpcz/ [242] => | jazyk = makedonština [243] => | datum přístupu = 2023-07-19 [244] => }}, jejíž svébytnost nicméně všechny ostatní pravoslavné cíkrve dlouhou dobu neuznávaly. [245] => [246] => Samotné město bylo rovněž modernizováno. Kromě obnovy historického středu Ochridu bylo na jihovýchodním okraji města zbudováno sídliště z typizovaných domů. Modernizována byla i silniční síť; celým Ochridem byla provedena čtyřproudová silnice ({{vjazyce2|mk|Булвар Туристичка}}) doplněná moderními budovami. Rovněž bylo upraven i břeh jezera. [247] => [248] => Roku [[1980]] bylo město zaspáno na seznam světového dědictví UNESCO. [249] => [250] => V roce [[1992]] se v Ochridu (a také v nedaleké [[Struga|Struze]]) objevily dobrovolnické „obranné výbory“, jejichž členové byli především sympatizanti strany [[VMRO-DPMNE]]. Vznikaly především v oblastech se smíšeným albánsko-makedonským obyvatelstvem.{{Citace monografie [251] => | příjmení = Phillips [252] => | jméno = John [253] => | odkaz na autora = [254] => | titul = Macedonia [255] => | url = https://archive.org/details/macedoniawarlord00phil [256] => | vydavatel = I. B. Tauris [257] => | místo = New York [258] => | rok = 2004 [259] => | počet stran = [260] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [261] => | kapitola = [262] => | strany = 101 [263] => | jazyk = angličtina [264] => }} [265] => [266] => === 21. století === [267] => [268] => V roce [[2001]] zde byla podepsána [[Ohridská rámcová dohoda]], která ukončila konflikt mezi vládou a albánskými povstalci. Na počátku 90. let [[20. století]] [[Albánci v Makedonii]] navrhovali vznik vlastní republiky ([[Republika Ilirida]]), která měla zahrnovat mimo jiné i Ochrid na svém východním okraji. Hranice se zbytkem Severní Makedonie měla procházet nejspíše v pohoří [[Galičica]]. Vzhledem k tomu, že se nicméně Ochrid nachází daleko od oblastí osídlených albánským obyvatelstvem, nedošlo zde k žádným větším střetům, nepokojům nebo demonstracím. Konflikt omezil ekonomicky podstatnou turistiku a způsobil hospodářské škody pro město. [269] => [270] => Dne [[5. září]] [[2009]] se na Ochridském jezeře, asi 250 metrů od břehu od města, potopila výletní loď s [[Bulharsko|bulharskými]] turisty na palubě. Zemřelo 15 lidí. [271] => [272] => Turistický význam města Ochridu podporuje ekonomický rozvoj a růst města. V roce [[2013]] nicméně nové developerské projekty přímo ohrožovaly statut města jako památky UNESCO.{{Citace elektronického periodika [273] => | titul = UNESCO se obává o makedonský Ochrid. Plánují se tam megastavby [274] => | periodikum = idnes [275] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/makedonie-ochrid-unesco.A130820_152658_zahranicni_pul [276] => | jazyk = cs [277] => | datum přístupu = 2023-02-01 [278] => }} [279] => [280] => Město se stalo jedním z bodů sporů mezi Severní Makedonií a Bulharskem ohledně interpretace společných částí dějin. Mezinárodní dohoda, která mimo jiné má umožnit vstup [[Severní Makedonie]] do Evropské unie, předpokládá také to, že místní [[Samuelova pevnost]] uvede cara Samuela jako bulharského cara.{{Citace elektronického periodika [281] => | titul = На Самуиловата тврдина во Охрид ќе стои дека Самуил бил бугарски цар – БГНЕС го објави билатералниот протокол со Македонија [282] => | periodikum = a1on [283] => | url = https://a1on.mk/macedonia/na-samuilovata-tvrdina-vo-ohrid-kje-stoi-deka-samuil-bil-bugarski-car-bgnes-go-objavi-bilateralniot-protokol-so-makedonija/ [284] => | jazyk = mk [285] => | datum přístupu = 2022-06-16 [286] => }} Ve městě bylo rovněž otevřeno i [[Bulharsko|bulharské]] kulturní centrum, což vyvolalo řadu protestů místních. [287] => [288] => == Obyvatelstvo == [289] => [[Soubor:Meister der Sophien-Kathedrale von Ohrid 001.jpg|thumb|200px|right|Sv. [[Basil Veliký]] během slavení [[Liturgie svatého Basila Velikého|svaté božské liturgie]]. [[Freska]] z katedrálního chrámu Svaté moudrosti v Ochride]] [290] => Podle sčítání lidu z roku [[2002]] žilo v Ochridu 42 033 obyvatel. Z nich se 33 987 hlásilo k [[pravoslaví]], dále 7 599 k [[sunna|sunnitskému]] [[islám]]u, 119 k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]] a 324 k jiným náboženstvím nebo žádnému. Celkem se ve městě nacházelo na zhruba 12 tisíc domácností s průměrným počtem 3,4 osob v jedné domácnosti. [291] => [292] => == Samospráva == [293] => Město Ohrid je správním centrem celé administrativní jednotky ([[opština Ochrid]]), která zahrnuje také dalších 29 sídel v jeho okolí. Je rovněž centrem vlastního okresu, vozidla mají registrační značky s písmeny OH(OX). [294] => [295] => Obec má rozlohu 389,93 čtverečních kilometrů a hustotu asi 140 obyvatel na kilometr čtvereční, což je mnohem vyšší než je celostátní průměr 80 obyvatel na kilometr čtvereční. [296] => [297] => == Kultura a památky == [298] => [[Soubor:Плаошник, Охрид Македонија.jpg|right|thumb|upright=1.2|'''Katedrální kostel sv. Klimenta a sv. Pantelejmona''']] [299] => [300] => === Kulturní instituce === [301] => [302] => V Ochridu se nachází městské muzeum, které sídlí v domě původně patřícím rodině Robevských. Jedná se o třípatrový historický dům typický pro tuto část Severní Makedonie, ale také i [[Albánii]] nebo [[Řecko]]. Na starém městě se rovněž nachází také galerie ikon, jejíž sbírka je chráněna jako kulturní památka. Dále v Ochridu stojí také [[Muzeum slovanského písemnictví (Ochrid)|Muzeum slovanského písemnictví]] ({{vjazyce2|mk|Музеј на словенската писменост}}). [303] => [304] => === Kulturní akce === [305] => [306] => Město bylo v rámci Jugoslávie známé tzv. [[Ochridské večery poezie|Ochridskými večery poezie]]{{Citace monografie [307] => | příjmení = Biserko [308] => | jméno = Sonja [309] => | odkaz na autora = [310] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [311] => | url = [312] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [313] => | místo = Bělehrad [314] => | rok = 2021 [315] => | počet stran = [316] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [317] => | kapitola = [318] => | strany = 71 [319] => | jazyk = srbština [320] => }} a dále festival Ochridské léto.{{Citace monografie [321] => | příjmení = Biserko [322] => | jméno = Sonja [323] => | odkaz na autora = [324] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [325] => | url = [326] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [327] => | místo = Bělehrad [328] => | rok = 2021 [329] => | počet stran = [330] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [331] => | kapitola = [332] => | strany = 802 [333] => | jazyk = srbština [334] => }}{{Citace elektronického periodika [335] => | titul = На „Охридско лето“ концерт посветен на флејтистот Илија Зимбо [336] => | periodikum = ohridnews [337] => | url = https://www.ohridnews.com/na-ohridsko-leto-konczert-posveten-na-fle%d1%98tistot-ili%d1%98a-zimbo/ [338] => | jazyk = makedonština [339] => | datum přístupu = 2023-07-19 [340] => }} Pravidelně se zde koná také i plavecký festival, kdy plavci překonávají vzdálenost z [[Svatý Naum#klášter|kláštera sv. Nauma]] do ochridského přístavu. [341] => [342] => V létě se zde dále koná mezinárodní folklorní a taneční festival lidových písní a tanců, mezinárodní festival pěveckých sborů a filmový festival [[francouzština|francouzskojazyčných]] filmů. [343] => [344] => === Historické stavby === [345] => [346] => Na území [[Opština Ochrid|opštiny Ochrid]] se nachází celkem 111 evidovaných [[Kulturní památka (Severní Makedonie)|kulturních památek]]. Kromě trosek již zmíněné pevnosti se zde nachází řada dalších významných památek: [347] => [348] => * [[Římský amfiteátr (Ochrid)|Amfiteátr]] pocházející ještě z římského období, dodnes užívaný k divadelním a hudebním představením. Byl odhalen na přelomu [[19. století|19]]. a [[20. století]] a v druhé polovině století dvacátého zde proběhly rozsáhlé [[archeologický průzkum|archeologické průzkumy]].{{Citace monografie [349] => | příjmení = Kuzman [350] => | jméno = Pasko [351] => | odkaz na autora = [352] => | titul = Ohrid World Heritage Site [353] => | url = [354] => | vydavatel = Ministry of Culture of the Republic of Macedonia – Cultural Heritage Office [355] => | místo = Skopje [356] => | rok = 2009 [357] => | počet stran = [358] => | isbn = 978-608-4549-05-5 [359] => | kapitola = [360] => | strany = 44 [361] => | jazyk = angličtina [362] => }} [363] => * [[Samuelova pevnost]] s více než 3 kilometry hradeb rozkládající se na kopci nad městem. [364] => * archeologická lokalita [[Plaošnik]] [365] => * Jižně od města se na romantickém útesu nad jezerem nachází [[Vila Biljana|Prezidentská vila]] zbudovaná pro [[Josip Broz Tito|maršála Tita]] a stále využívaná soudobými hlavami státu. [366] => * [[Eski amam]], staré turecké lázně [367] => * [[boska amam]], staré turecké lázně [368] => [369] => V křivolakých uličkách starého města rozkládajícího se na kopcích nad jezerem se nachází řada ukázek typické místní architektury charakteristické přesahem horních pater domu do ulice. Mezi takové patří např.: [370] => [371] => * [[Dům Robevských]], zachovaný vícepatrový dům v blízkosti břehu jezera [372] => * [[Dům Grigora Prličeva]] [373] => * [[Dům Christo Uzunova]] [374] => * [[Dům Kadri Šecha]] [375] => ... a mnohé další [376] => [377] => === Náboženské objekty === [378] => [379] => [[File:Ohrid, North Macedonia 2022-8 - Ali Pasha Mosque seen from street of shops.jpg|right|thumb|Hlavní mešita.]] [380] => ==== Křesťanské stavby ==== [381] => [382] => Středověký Ochrid byl [[křesťanství|křesťanským]] (pravoslavným) duchovním centrem. Vznikly zde četné [[Pravoslaví|pravoslavné]] kostely a kláštery, objekty pro opisování rukopisů a knihovny. Mezi nejvýznamnější z nich patří [[Kostel svaté Sofie (Ochrid)|kostel Boží moudrosti]] (svaté Sofie{{Citace monografie [383] => | příjmení = Kuzman [384] => | jméno = Pasko [385] => | odkaz na autora = [386] => | titul = Ohrid World Heritage Site [387] => | url = [388] => | vydavatel = Ministry of Culture of the Republic of Macedonia – Cultural Heritage Office [389] => | místo = Skopje [390] => | rok = 2009 [391] => | počet stran = [392] => | isbn = 978-608-4549-05-5 [393] => | kapitola = [394] => | strany = 72 [395] => | jazyk = angličtina [396] => }}, postaven na konci [[9. století]].{{Citace periodika [397] => | příjmení = Hetényi [398] => | jméno = Martin [399] => | příjmení2 = Ivanič [400] => | jméno2 = Peter [401] => | příjmení3 = Taneski [402] => | jméno3 = Zvonko [403] => | titul = Ochrid – Zlatý poklad Macedónska [404] => | periodikum = Historická revua [405] => | odkaz na periodikum = [406] => | rok vydání = 2009 [407] => | měsíc vydání = leden [408] => | ročník = 20 [409] => | číslo = 1 [410] => | strany = 64 [411] => | issn = 1335-6550 [412] => | jazyk = slovenština [413] => }}), kostel [[Klášter svatého Klimenta a Pantelejmona|svatého Klimenta]] nebo [[kostel svatého apoštola Jana v Kaneo]] je jedním ze symbolů města i Ochridského jezera. Dále zde stojí kostel svatého Mikuláše, svaté Marie a kostel svatého Mikuláše Gerakomia. V jižní části města se dnes nachází jediný [[Římskokatolická církev|katolický]] kostel v regionu. [414] => [415] => ==== Muslimské objekty ==== [416] => [417] => Během [[Osmanská říše|osmanského]] období bylo v Ochridu postaveno celkem 17 mešit, z toho dvě vznikly přestavbou kostelů. Po rozpadu [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a během [[Balkánské války|balkánských]] a [[První světová válka|první světové války]] byly islámské objekty vážně poškozeny a některé z nich zcela zanikly nebo byly zničeny. V období [[Jugoslávie]] byly mešity také zbořeny, aby uvolnily místo pro realizaci nových prostranství a dalších budov. Dnes v Ochridu zůstalo celkem devět mešit, z nichž většina slouží [[Islám v Severní Makedonii|muslimské komunitě]] k bohoslužbám. [418] => [419] => Centrální [[Alipašova mešita (Ochrid)|Alipašova mešita]], postavená na příkaz Sulejmana Paši a dokončená v roce [[1573]], je dnes největším islámským svatostánkem v Ochridu. V roce [[1823]] byla na příkaz vezíra Aliho paši Marašlího renovována a na jeho počest nese své současné jméno. V témže roce zde byla také postavena medresa (náboženská škola), která se do současnosti nedochovala.{{Citace monografie [420] => | příjmení = Kuzman [421] => | jméno = Pasko [422] => | odkaz na autora = [423] => | titul = Ohrid World Heritage Site [424] => | url = [425] => | vydavatel = Ministry of Culture of the Republic of Macedonia – Cultural Heritage Office [426] => | místo = Skopje [427] => | rok = 2009 [428] => | počet stran = [429] => | isbn = 978-608-4549-05-5 [430] => | kapitola = [431] => | strany = 166 [432] => | jazyk = angličtina [433] => }} Centrální kopule mešity, která kdysi měla i minaret, je největší a doplňují ji tři menší kopule, pod nimiž je vytvořen portikus. Vedle hlavní budovy byla vybudována kašna, která slouží islámské komunitě k rituálnímu omývání. Mešita byla naposledy renovována na počátku [[21. století]]. Kromě toho byla dále od města roku [[1490]] postavena na dnešní ulici [[Goce Delčeva (Ochrid)|Goce Delčeva]] [[Hajdarpašova mešita (Ochrid)|Hajdarpašova mešita]]. Dále od centra města stojí také [[Křížová mešita]] ({{vjazyce2|mk|крст-џамија}}), která dala i název celé místní části. [434] => [435] => V Ochridu byla psotavena také v roce [[1564]] [[Bektašiové|bektašijská]] tekija (tekke) – [[Zejden Abedin-pašovo tekke]].{{Citace monografie [436] => | příjmení = Kuzman [437] => | jméno = Pasko [438] => | odkaz na autora = [439] => | titul = Ohrid World Heritage Site [440] => | url = [441] => | vydavatel = Ministry of Culture of the Republic of Macedonia – Cultural Heritage Office [442] => | místo = Skopje [443] => | rok = 2009 [444] => | počet stran = [445] => | isbn = 978-608-4549-05-5 [446] => | kapitola = [447] => | strany = 170 [448] => | jazyk = angličtina [449] => }} [450] => [451] => [[Soubor:2017 Ochrid Cyril a Metodej.jpg|náhled|Sousoší sv. Cyrila a sv. Metoděje u ochridského přístavu]] [452] => [453] => == Současnost == [454] => Od roku [[1958]] sídlí v Ochridu opět [[ochridské arcibiskupství]], součást autokefální [[Makedonská pravoslavná církev|Makedonské církve]]. V roce 1979 byla makedonská část jezera zapsána mezi světové dědictví [[UNESCO]]. O rok později byl zápis rozšířen o město Ochrid, v roce 2019 došlo k dalšímu rozšíření o albánskou část jezera (to vše pod společným názvem [[Přírodní a kulturní dědictví ochridského regionu]]). Ochrid je významným turistickým centrem Severní Makedonie. Makedonci využívají Ochridské jezero k letním dovoleným a přezdívají mu Makedonské moře, i přesto, že Severní Makedonie je vnitrozemským státem. [455] => [456] => == Ekonomika == [457] => Vzhledem k historickému vývoji nedošlo k většímu rozvoji průmyslu v dané lokalitě. V období existence Jugoslávie zde nicméně vznikl velký závod ''Ohridski tekstilni kombinat'', který se věnoval (stejně jako velká část průmyslu v tehdejší [[SR Makedonie|Makedonii]] a jižním Srbsku textilní výrobě. Společnost působila (i po roce [[1991]]) pod názvem ''Oteks''. [458] => [459] => Místní obyvatelstvo se věnuje převážně [[turistika|turistice]] a dalším službám, v menší míře potom [[rybolov]]u a [[zemědělství]]. Zemědělsky je využíváno především široké údolí řeky Daljan severně od Ochridu. [460] => [461] => Pandemie nemoci [[COVID-19]] poškodila místní ekonomiku, založenou na turistickém ruchu.{{Citace elektronického periodika [462] => | titul = Странските туристи му откажаа љубов на Охрид [463] => | periodikum = dw [464] => | url = https://www.dw.com/mk/%D1%81%D1%82%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%82%D0%B5-%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B8-%D0%BC%D1%83-%D0%BE%D1%82%D0%BA%D0%B0%D0%B6%D0%B0%D0%B0-%D1%99%D1%83%D0%B1%D0%BE%D0%B2-%D0%BD%D0%B0-%D0%BE%D1%85%D1%80%D0%B8%D0%B4/a-58238715 [465] => | jazyk = mk [466] => | datum přístupu = 2022-06-16 [467] => }} [468] => [469] => == Doprava == [470] => [[Soubor:Ohrid, cyklostezka.jpg|vpravo|náhled|Cyklostezka u břehu Ochridského jezera.]] [471] => [472] => === Silniční === [473] => Město je napojeno na silniční síť Severní Makedonie. Hlavní komunikace směřují do města [[Kičevo]] a dále na severozápad do [[Skopje]]. Silnice regionálního významu spojují Ochrid s městy [[Struga]] (na severozápadě), [[Resen]] a [[Bitola]] (M-5, na východě) a směrem na jih vede další komunikace k [[Albánie|albánskému]] městu [[Pogradec]]. [474] => [475] => Většina silnic je vedena náročným horským terénem, různými údolími a průsmyky. Výhledově má do Ochridu být přivedena ([[Dálnice A2 (Severní Makedonie)|dálnice A2]]) z [[Tetovo|Tetova]] a [[Kičevo]].{{Citace elektronického periodika [476] => | titul = Нови рокови за автопатот Кичево – Охрид и пругата кон Бугарија, старт на интерконекторот со Грција [477] => | periodikum = a1on.mk [478] => | url = https://a1on.mk/economy/novi-rokovi-za-avtopatot-kichevo-ohrid-i-prugata-kon-bugarija-start-na-interkonektorot-so-grcija/ [479] => | jazyk = mk [480] => | datum přístupu = 2022-11-27 [481] => }} Dálnice byla budována na počátku [[2020-2029|20. let]] [[21. století]] na tělese původní komunikace směrem k městu Struga jeho rozšířením. Silnice již dříve byla upravena tak, aby ji bylo možné přebudovat jako plnohodnotnou dálnici tím, že se zde nacházela např. mimoúrovňová křížení. V [[červenec 2023|červenci 2023]] byl dokončen krátký úsek do Ochridu.{{Citace elektronického periodika [482] => | titul = Делницата Подмоље - Охрид пуштена за сообраќај за сите возила [483] => | periodikum = 24.mk [484] => | url = https://24.mk/details/delnicata-podmolje-okhrid-pushtena-za-soobrakjaj-za-site-vozila-1 [485] => | jazyk = makedonština [486] => | datum přístupu = 2023-07-19 [487] => }} [488] => [489] => === Železniční === [490] => [491] => V minulosti do Ochridu vedla úzkorozchodná [[Železniční trať Skopje–Kičevo|železniční trať]]; nádraží se nacházelo v severní části města. Její význam byl omezený, neboť měla nízkou cestovní rychlost i kapacitu. V jeho blízkosti se dodnes nachází ulice ''Железничка'' (železniční). Dráha byla nicméně později zkrácena do [[Kičevo|Kičeva]] a od té doby město napojení na dráhu nemá. Vznik [[Železniční trať Bitola–Ochrid|železnice]] směrem do [[Resen]]u a [[Bitola|Bitoly]] byl nicméně diskutován v 30. letech [[20. století]]{{Citace monografie [492] => | příjmení = Boškovska [493] => | jméno = Nada [494] => | odkaz na autora = [495] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [496] => | vydavatel = I. B. Tauris [497] => | místo = [498] => | rok = 2009 [499] => | počet stran = [500] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [501] => | kapitola = [502] => | strany = 255 [503] => | jazyk = angličtina [504] => }}; občas se objevují projekty buď z albánské nebo severomakedonské strany na vybudování mezinárodního spojení mezi oběma státy, které by vedlo právě přes Ochrid. [505] => [506] => === Městská === [507] => [508] => Ve městě existuje síť veřejné autobusové dopravy.{{Citace elektronického periodika [509] => | titul = Охрид повторно добива градски автобуски превоз [510] => | periodikum = Kanal 5 [511] => | url = https://kanal5.com.mk/ohrid-povtorno-dobiva-gradski-avtobuski-prevoz/a216110 [512] => | jazyk = makedonština [513] => | datum přístupu = 2023-07-19 [514] => }} [515] => [516] => === Letecká a lodní === [517] => [518] => Severozápadně od města se rovněž nachází [[Letiště Ochrid|mezinárodní letiště]]. [519] => [520] => Jihovýchodně od Ochridu se nachází kanál Studenčišta s pramenem Biljanini izvori. Kanál slouží do jisté míry jako přístav pro některé lodě na břehu Ochridského jezera, včetně lodí pohraniční služby, která hlídá státní hranici s [[Albánie|Albánií]]. Přístaviště se také nachází i ve středu města. [521] => [522] => == Školství == [523] => [524] => [[File:ОУ „Братство-Единство“ - Охрид (1).jpg|right|thumb|Základní škola v Ochridu..]] [525] => Povinná školní docházka v Severní Makedonii trvá osm let; pět základních škol slouží pro celé město i jeho okolí. Jedná se o velké školy. Existuje zde také škola pro hudebně nadané, která trvá rovněž osm let. [526] => [527] => Na středním stupni zde působí tři školy, jedna polytechnická, jedna gastronomická a jedna přírodovědná. Součástí třetí tzv. školy Svatého Klimenta Ochridského je také [[gymnázium]], které připravuje žáky na terciární vzdělávání. [528] => [529] => Třetí a poslední stupeň školství tvoří dvě vysoké školy: státem uznávaná [[Univerzita informačních věd a technologií svatého Pavla apoštola]] s pěti fakultami a přibližně 200 studenty a Evropská univerzita Republiky Makedonie. [530] => [531] => Kromě toho se v Ochridu nachází Fakulta cestovního ruchu a gastronomie a Ústav hydrobiologie Bitolské univerzity. [532] => [533] => == Sport == [534] => [535] => [[File:SRCBiljaniniIzvori stadium.png|right|thumb|Fotbalový stadion Biljanini Izvori.]] [536] => V Ochridu hraje [[fotbal]]ový tým s názvem GFK Ohrid Lihnidos, založen byl roku [[1921]]. [537] => [538] => V roce [[2010]] zde byl založen i ženský manšaft ''ŽFK Biljanini Izvori''. Místní fotbalový stadion má kapacitu 18 000 diváků. Kromě fotbalu se staly velmi populární četné další sporty. [539] => [540] => Existují zde kluby různých bojových umění, boxu, tenisu, kajaku, plachtění a sportovního rybolovu. [541] => [542] => V již zmíněné lokalitě s názvem [[Biljanini izvori]] (doslova Biljaniny prameny) se na jižním okraji města nachází při silnici směrem k sv. Naumu a [[Pogradec|Pogradci]] rozsáhlý sportovní areál{{Citace monografie [543] => | příjmení = Kuzman [544] => | jméno = Pasko [545] => | odkaz na autora = [546] => | titul = Ohrid World Heritage Site [547] => | url = [548] => | vydavatel = Ministry of Culture of the Republic of Macedonia – Cultural Heritage Office [549] => | místo = Skopje [550] => | rok = 2009 [551] => | počet stran = [552] => | isbn = 978-608-4549-05-5 [553] => | kapitola = [554] => | strany = 22 [555] => | jazyk = angličtina [556] => }}, který zahrnuje koupaliště, fotbalová hřiště, atletický stadion, tenisové kurty apod. [557] => [558] => == Zdravotnictví == [559] => [560] => Severně od Ochridu se nachází nemocnice sv. Erasma. Východně potom lékařské centrum ({{vjazyce2|mk|Медицински центар}}). [561] => [562] => == Reference == [563] => [564] => [565] => {{Překlad|bg|Охрид|11864082}} [566] => [567] => == Externí odkazy == [568] => * {{commonscat}} [569] => [570] => {{Autoritní data}} [571] => {{Portály|Geografie|Severní Makedonie}} [572] => [573] => [[Kategorie:Ochrid| ]] [574] => [[Kategorie:Opština Ochrid]] [575] => [[Kategorie:Jihozápadní region (Severní Makedonie)]] [576] => [[Kategorie:Města v Severní Makedonii]] [577] => [[Kategorie:Světové dědictví (Severní Makedonie)]] [578] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [] => )
good wiki

Ochrid

Ochrid je město v jihozápadní části Severní Makedonie, u severovýchodního břehu stejnojmenného jezera (Ochridské jezero), v blízkosti hranice s Albánií. Patří k turisticky hojně navštěvovaným místům země.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Osmanská říše','Severní Makedonie','20. století','Albánie','Struga','Kičevo','Bulharsko','Galičica','Josip Broz Tito','Pogradec','Ochridské jezero','1956'

1956

Albánie

Bulharsko

Galičica

Kičevo

Pogradec

Struga