Array ( [0] => 14700844 [id] => 14700844 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Octomilka [uri] => Octomilka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Octomilka [2] => | obrázek = Drosophila melanogaster - side (aka).jpg [3] => | popisek = Octomilka obecná [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [7] => | třída = [[hmyz]] (Insecta) [8] => | řád = [[dvoukřídlí]] (Diptera) [9] => | čeleď = [[octomilkovití]] (Drosophilidae) [10] => | rod = '''octomilka''' (''Drosophila'') [11] => | rod popsal = [[Carl Frederick Fallén|Fallén]], 1823 [12] => }} [13] => '''Octomilka''' (''Drosophila'') je [[Parafyletický taxon|parafyletický]]{{Citace elektronické monografie [14] => | titul = Drosophila melanogaster vs. Sophophora melanogaster [15] => | url = http://coleoguy.blogspot.com/2010/04/drosophila-melanogaster-vs-sophophora.html [16] => | datum přístupu = 2020-09-30 [17] => | jazyk = en [18] => }} [[rod (biologie)|rod]] malého [[dvoukřídlí|dvoukřídlého]] [[hmyz]]u, náležející do [[Čeleď|čeledi]] [[octomilkovití]] (Drosophilidae). [19] => [20] => Zejména druh [[octomilka obecná]] (''Drosophila melanogaster'') se hojně využívá v genetických výzkumech a patří ke klíčovým [[modelový organismus|modelovým organismům]] [[vývojová biologie|vývojové biologie]]. Celý rod '''octomilka''' zahrnuje na 1500 druhů lišících se vzhledem, chováním a způsobem [[rozmnožování]]. [21] => [22] => == Pojmenování == [23] => Octomilka se také lidově nazývá banánová muška nebo případněji vinná, octová či ovocná muška, což odkazuje na charakteristický výskyt mnoha druhů na přezrálém nebo hnijícím [[ovoce|ovoci]]. Příslušníci příbuzné hmyzí čeledi [[vrtulovití|vrtulovitých]] (Tephritidae) jsou také nazývány ovocné mušky, ale ty se primárně živí [[ovoce]]m dozrávajícím nebo zralým, a proto jsou mnohé druhy vrtulí považovány za zemědělské škůdce, obzvláště pak [[vrtule velkohlavá]] (''Ceratitis capitata''), zavlečená patrně z tropů Afriky.{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = Napovíme.cz [25] => | url = https://napovime.cz/navod/jak-se-zbavit-octomilek/ [26] => | datum přístupu = 2019-10-30 [27] => | jazyk = cs-CZ [28] => }} [29] => [30] => Odborné pojmenování ''Drosophila'' znamená „milující rosu“. Jde o [[Latina|latinský]] přepis [[Řecko|řeckých]] slov δρόσος (drósos, [[rosa]]) a φίλος (phílos, milovat) s příponou ženského rodu -a.{{Zdroj?}} [31] => [32] => Někdy se názvy banánová muška a drozofila užívají jako synonyma pro octomilku obecnou.{{Zdroj?}} [33] => [34] => == Popis == [35] => Octomilky se řadí mezi [[dvoukřídlí|dvoukřídlé]]. Je to malý [[hmyz]], typický zbarvený od světle žluté přes načervenale hnědou až po černou. Mají červené oči. Mnohé druhy mají zřetelný vzor na křídlech. Určujícím znakem čeledi je ochmýřená [[stopka]] (biolog. [[antenna|arista]]), spojující ježatou hlavičku a hruď ([[Hruď|thorax]]) spolu s žilkováním ([[nervatura|nervaturou]]) křídel. Většinou jsou malé, asi 2–4 [[milimetr]]y dlouhé, ale zvláště havajské druhy dorůstají velikosti větší než [[moucha domácí]].{{Zdroj?}} [36] => [37] => == Životní cyklus a ekologie == [38] => [39] => === Stanoviště === [40] => Octomilky se vyskytují na celém světě, většina druhů v tropických oblastech. Žijí na [[poušť|pouštích]], v [[tropický]]ch [[deštný]]ch [[prales]]ích, ve [[město|městech]], v [[močál]]ech i ve [[vysokohorský]]ch [[zóna|zónách]]. Některé severské druhy [[hibernace|přezimují]]. Většina druhů se vyvíjí v různých rozkládajících se rostlinných či houbových materiálech včetně ovoce, kůry, hlenotoků, květů a hub. Několik málo druhů se přeměnilo v parazity nebo dravce. Přitahuje je návnada z hnijících banánů nebo hub, ale některé druhy není možné přilákat žádným druhem návnady. Samečkové se buď shromažďují v místech s vhodným substrátem na líhnutí, kde soutěží o samičky, nebo vytvářejí skupinky vedoucí námluvy v místech mimo rozmnožovací stanoviště. [41] => [42] => Několik druhů ''octomilek'' jako ''D. melanogaster'', ''D. immigrans'' a [[Drosophila simulans|''D. simulans'']] jsou pevně vázané na lidi a jsou často označovány jako druhy zdomácnělé (domestikované). V důsledku lidské činnosti, jako například přepravování ovoce, byly některé druhy (''D. subobscura'', ''Zaprionus indianus'') zavlečeny do celého světa. [43] => [44] => === Rozmnožování === [45] => [[Soubor:Drosophila egg.png|rám|Vajíčko octomilky obecné]] [46] => [[Soubor:Fruit fly larva 01.jpg|náhled|200px|Larva octomilky]] [47] => [[Soubor:Fruit fly pupae 01.jpg|náhled|200px|Kukly octomilky – mladé kukly jsou bílé, starší hnědé.]] [48] => [49] => Samečkové tohoto rodu jsou známi nejdelšími [[spermatická buňka|spermatickými buňkami]] ze všech organismů na Zemi: ''[[Drosophila bifurca]]'' má [[spermie]] dlouhé 5,8 [[centimetr]]ů.Pitnick, S., G.S. Spicer, T.A. Markow (1995). How long is a giant sperm? ''Nature'' 375:109. {{PMID|7753164}} Spermatické buňky jsou opatřeny [[bičík]]em a do samičky jsou vpravovány důkladně svinuté. Další zástupci rodu octomilka vytvářejí několik málo poměrně velkých spermatických buněk, z nichž nejdelší patří druhu ''D. bifurca'' – sameček jich má okolo 140.Joly, D., N. Luck, B. Dejonghe (2007). Adaptation to Long Sperm in Drosophila: Correlated Development of the Sperm Roller and Sperm Packaging. ''Journal of Experimental Zoology (Molecular and Developmental Evolution)'' 308B:DOI:10.1002/jez.b.21167. {{PMID|17377954}} Spermatické buňky octomilky obecné jsou poměrně malé, dlouhé „jen“ 1,8 milimetrů, ale i přesto překračují délku lidských spermií 300násobně. [50] => [51] => Octomilky se velmi různí rozmnožovacími schopnostmi. Na jedné straně se např. octomilka obecná líhne ve výživných, ale relativně nepříliš hojných zdrojích výživy, a proto její [[ovarium|vaječníky]] obsahují najednou 10–20 zralých vajíček, takže mohou být nakladena najednou na jedno místo. Jiné druhy se vyvíjejí v hojněji se vyskytujících, ale méně výživných substrátech, jako je třeba listí. Ty mohou klást jen jediné vajíčko za den. Vajíčka mají jeden nebo více dýchacích vlákének poblíž předního konce; část s vývody vyčnívá nad hladinu a umožňuje kyslíku proniknout až k embryu. Larvy se živí nejen rostlinnou potravou, ale také [[kvasinka]]mi a [[mikroorganismus|mikroorganismy]], které se nacházejí v rozkládajícím se materiálu. Délka vývoje se pohybuje od 7 po 60 a více dní a závisí na druhu a podmínkách prostředí ([[teplota]], výživný substrát a hustota jedinců). [52] => [53] => === Živočichové chovaní v laboratoři === [54] => [[Soubor:Fruit Fly Eye Colors.jpg|náhled|200px|Typy octomilky obecné. Barva očí (ve směru hodinových ručiček): hnědá, rumělková, sépiová, nachová, bílá, přírodní. Dále jedinec s přírodní barvou očí má žlutě zbarvené tělo, ten se sépiově hnědýma očima má tělo ebenově zbarvené a hnědooký jedinec má tělo černé.]] [55] => [56] => Octomilka obecná je oblíbený testovací živočich, neboť se snadno chová (kultivuje) ve velkém množství, má krátký generační čas a mutovaní jedinci jsou rychle dostupní. Výzkum o. obecné započal [[Thomas Hunt Morgan]] roku 1906 a o čtyři roky později referoval o svém první objevu bělookých mutantů. Hledal tehdy modelový organismus pro studium dědičnosti a potřeboval druh, u něhož by se náhodné genetické mutace viditelně projevily v podobě tvarových (morfologických) změn u dospělce. Zejména za výsledky výzkumu octomilek mu byla v roce 1933 udělena [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství]], a to za určení [[Chromozom|chromozómů]] jako nositelů (vektorů) dědičnosti genů. [57] => [58] => Některé druhy octomilek se v laboratorních podmínkách chovají obtížně, často proto, že ve svém přirozeném prostředí jsou vázány na specifické hostitele. U jiných to může být vazba na málo častá média nebo na chemikálie, jako jsou [[sterol]]y, které se nacházejí v přirozeném hostiteli. U dalších je to prostě nemožné. V některých případech se larvy mohou vyvíjet na normálních octomilkových médiích, ale samička neklade vajíčka; u těchto druhů samička začne vajíčka klást po přidání prvků z přirozeného hostitelského prostředí. V [https://web.archive.org/web/20080305200001/http://stockcenter.arl.arizona.edu/ ''Drosophila'' Stock Center] v [[Tucson]]u jsou pro vědce udržovány kultury stovek druhů. [59] => [60] => === Predátoři === [61] => Octomilky jsou kořistí pro mnoho predátorů, např. roupce (''[[roupcovití]]'' ''[[Asilidae]]''). Na [[Havaj]]i z pevniny ([[Spojené státy americké|USA]]) zavlečené [[vosy]] (''[[Vespula]]'') drasticky snížily početnost většiny druhů octomilek.{{Doplňte zdroj}} Larvy jsou také požírány jinými hmyzími larvami, zástupci [[drabčíkovití|drabčíkovitých]] ([[Staphylinidae]]) a [[mravenci]]. [62] => [63] => == Systematika == [64] => Rod octomilka je současně definován jako [[Parafyletismus|parafyletický]] a zahrnuje 1450 popsaných druhů,[[Gerhard Bächli|Bächli, G.]] 1999-2006. [http://taxodros.unizh.ch/ TaxoDros] {{Wayback|url=http://taxodros.unizh.ch/ |date=20060209011323 }}: The database on Taxonomy of [[Drosophilidae]].Markow, T. A. and P. M. O'Grady (2006). ''Drosophila'': A guide to species identification and use. [[Londýn|London]], [[Spojené království|UK]], [[Elsevier Inc.]] přičemž se předpokládá, že druhů je několik tisíc.{{Citace monografie | příjmení = Patterson | jméno = Colin | titul = [65] => Evolution | rok = 1978 | url = https://archive.org/details/evolution00coli | vydavatel = Cornell University Press | datum vydání = 1999 | isbn = 0-8014-8594-0}} Většina druhů patří do dvou podrodů: [66] => [67] => * ''Drosophila'' (~1 100 druhů) [68] => * ''[[Sophophora]]'' (zahrnující ''[[Drosophila melanogaster|D. (S.) melanogaster]]''; ~330 druhů [69] => [70] => Z [[Fylogenetika|fylogenetických]] studií vyplývá následující rozdělení rodů v rámci čeledi octomilkovití: [71] => * ''Hirtodrosophila'' Duda, 1923 [72] => * ''Mycodrosophila'' Oldenburg, 1914 [73] => * ''Zaprionus'' Coquillett, 1901 [74] => * ''Samoaia'' Malloch, 1934 [75] => * ''Liodrosophila'' Duda, 1922 [76] => * ''Dichaetophora'' Duda, 1940 [77] => * ''Scaptomyza'' Hardy, 1849 [78] => [79] => Několik podrodových a rodových jmen je založeno na přesmyčkách ze slova ''Drosophila'': [80] => * ''Dorsilopha'' [81] => * ''Lordiphosa'' [82] => * ''Siphlodora'' [83] => * ''Phloridosa'' [84] => * ''Psilodorha'' [85] => [86] => == Genomový projekt ''Drosophila'' == [87] => ''Octomilka'' je hojně využívána jako modelový organismus v [[genetika|genetice]] včetně populační genetiky, v buněčné biologii, v biochemii a především ve vývojové biologii. Proto je věnováno vysoké úsilí [[sekvenování]] genomu octomilky. U následujících druhů už byl genom plně nebo částečně sekvenován: [88] => [89] => * ''[[Drosophila melanogaster|Drosophila (Sophophora) melanogaster]]'' [https://web.archive.org/web/20080219110756/http://rana.lbl.gov/drosophila/melanogaster.html] [90] => * ''[[Drosophila simulans|Drosophila (Sophophora) simulans]]'' [https://web.archive.org/web/20080219110823/http://rana.lbl.gov/drosophila/simulans.html] [91] => * ''[[Drosophila melanogaster species subgroup|Drosophila (Sophophora) sechellia]]'' [https://web.archive.org/web/20080219110817/http://rana.lbl.gov/drosophila/sechellia.html] [92] => * ''[[Drosophila melanogaster species subgroup|Drosophila (Sophophora) yakuba]]'' [https://web.archive.org/web/20080219110853/http://rana.lbl.gov/drosophila/yakuba.html] [93] => * ''[[Drosophila melanogaster species subgroup|Drosophila (Sophophora) erecta]]'' [https://web.archive.org/web/20080219110745/http://rana.lbl.gov/drosophila/erecta.html] [94] => * ''[[Drosophila melanogaster species group|Drosophila (Sophophora) ananassae]]'' [https://web.archive.org/web/20080219110740/http://rana.lbl.gov/drosophila/ananassae.html] [95] => * ''[[Drosophila pseudoobscura|Drosophila (Sophophora) pseudoobscura]]'' [https://web.archive.org/web/20080219110812/http://rana.lbl.gov/drosophila/pseudoobscura.html] [96] => * ''Drosophila (Sophophora) persimilis'' [https://web.archive.org/web/20080219110807/http://rana.lbl.gov/drosophila/persimilis.html] [97] => * ''Drosophila (Sophophora) willistoni'' [https://web.archive.org/web/20080219110843/http://rana.lbl.gov/drosophila/willistoni.html] [98] => * ''Drosophila (Drosophila) mojavensis'' [https://web.archive.org/web/20080219110801/http://rana.lbl.gov/drosophila/mojavensis.html] [99] => * ''Drosophila (Drosophila) virilis'' [https://web.archive.org/web/20080219110828/http://rana.lbl.gov/drosophila/virilis.html] [100] => * ''Drosophila (Drosophila) grimshawi'' [https://web.archive.org/web/20080315013950/http://rana.lbl.gov/drosophila/grimshawi.html] [101] => [102] => Data se používají k mnoha účelům včetně porovnání evoluce genomu. ''D. simulans'' a ''D. sechellia'' jsou příbuzné druhy, které při křížení dávají životaschopné potomstvo, zatímco ''D. melanogaster'' a ''D. simulans'' produkují neplodné [[Křížení|hybridní]] potomstvo. Genom octomilek je často porovnáván s genomy vývojově vzdálenějších druhů, jako jsou [[včela|včely]] – [[včela medonosná]] ''[[Apis mellifera]]'' – nebo komáři [103] => ''[[Anopheles gambiae]]''. Aktuální data jsou dostupná ve [[FlyBase.org]]. [104] => [105] => Má 4 páry chromozomů. [106] => [107] => == Odkazy == [108] => [109] => === Reference === [110] => {{Překlad|en|Drosophila|197426977}} [111] => [112] => === Literatura === [113] => * VEA, Isabelle M.; WILCOX, Austin; FRANKINO, Anthony W. and SHINGLETON, Alexander W. Sex-specific plasticity explains genetic variation in sexual size dimorphism in Drosophila. ''BioRxiv: the preprint server for biology.'' 2021. Article 448738. doi: 10.1101/2021.06.16.448738 https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2021.06.16.448738v1 [114] => [115] => === Související články === [116] => * [[Embryogeneze octomilky]] [117] => [118] => === Externí odkazy === [119] => * {{Commonscat}} [120] => * [http://flybase.org/ Fly Base] FlyBase je komplexní databáze informací o genetice a molekulární biologii octomilek. Obsahuje data z Drosophila Genome Project-ů a excerbovaná z literatury. [121] => * [http://www.fruitfly.org/ Berkeley Drosophila Genome Project] [122] => * [https://web.archive.org/web/20051214205852/http://rana.lbl.gov/drosophila/ AAA]: Assembly, Alignment and Annotation of 12 Drosophila species [123] => * [http://genome.ucsc.edu/cgi-bin/hgGateway UCSC Genome browser] [124] => * [https://web.archive.org/web/20060209011323/http://taxodros.unizh.ch/ TaxoDros: Taxonomická databáze octomilkovitých] [125] => * [http://www.flymine.org FlyMine] {{Wayback|url=http://www.flymine.org/ |date=20191004144454 }} je ucelená databáze genomových, expresních a proteinových dat octomilek] [126] => * [http://www.rozhlas.cz/hlas/dvoukridli/_zprava/81657 popis páření octomilek a zvukový záznam námluv] [127] => * [http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/jak-se-zbavit-ovocnych-musek-v-byte Jak se zbavit ovocných mušek v bytě?] [128] => * [http://mamedum.cz/octomilky-a-jak-se-jich-zbavit/ Octomilky a jak se jich zbavit] [129] => [130] => {{Taxonbar|from=Q312154}} [131] => {{Autoritní data}} [132] => [133] => {{Portály|Entomologie}} [134] => [135] => [[Kategorie:Octomilkovití]] [] => )
good wiki

Octomilka

Octomilka (Drosophila) je parafyletický rod malého dvoukřídlého hmyzu, náležející do čeledi octomilkovití (Drosophilidae). Zejména druh octomilka obecná (Drosophila melanogaster) se hojně využívá v genetických výzkumech a patří ke klíčovým modelovým organismům vývojové biologie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hmyz','Drosophila melanogaster species subgroup','dvoukřídlí','Drosophila simulans','Drosophila melanogaster','ovoce','octomilkovití','deštný','město','rod (biologie)','Drosophila bifurca','hibernace'

Dvoukřídlí

Hibernace

Hibernace je přirozený proces, který slouží k přežití a ochraně organismů před nepříznivými podmínkami prostředí.

Hmyz

Město

Ovoce