Array ( [0] => 14682119 [id] => 14682119 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Odpustek [uri] => Odpustek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Odpustek je tradiční česká zvyklost spojená s katolickou církví. Jedná se o jednorázovou prodejní příležitost, kterou se církev snaží financovat stavbu, údržbu či opravy svých kostelů a dalších církevních objektů. Odpustek se odehrává obvykle v letních měsících a spočívá v prodeji různých produktů, od potravin až po drobné suvenýry. Věřící si tak mohou zakoupit něco, co jim připomene jejich návštěvu církevního svatostánku, a zároveň přispějí na dobročinné účely. Odpustek je často provázen i různými kulturními či společenskými akcemi, které mají za cíl přilákat co největší počet lidí. Jedná se o tradici, která se v Česku udržuje již od středověku a do dnešní doby je velmi populární. [oai] => Odpustek je tradiční česká zvyklost spojená s katolickou církví. Jedná se o jednorázovou prodejní příležitost, kterou se církev snaží financovat stavbu, údržbu či opravy svých kostelů a dalších církevních objektů. Odpustek se odehrává obvykle v letních měsících a spočívá v prodeji různých produktů, od potravin až po drobné suvenýry. Věřící si tak mohou zakoupit něco, co jim připomene jejich návštěvu církevního svatostánku, a zároveň přispějí na dobročinné účely. Odpustek je často provázen i různými kulturními či společenskými akcemi, které mají za cíl přilákat co největší počet lidí. Jedná se o tradici, která se v Česku udržuje již od středověku a do dnešní doby je velmi populární. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [[Soubor:Odpustky Záhlinice (100-300 dnů).jpg|náhled|Nápis na kříži hlásající, jak lze získat 100–300 dnů odpustků ([[Záhlinice]], okres Kroměříž)]] [2] => '''Odpustek''' (plurál '''odpustky''', latinsky ''indulgentia'') je odpuštění časných trestů za hříchy (zpočátku chápáno jako počet dní pokání, později chápáno jako zkrácení trestu pobytu v [[očistec|očistci]]), které může být úplné ('''''plnomocné odpustky'''''), nebo částečné ('''''částečné odpustky''''').{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.apha.cz/plnomocne-odpustky-pro-zemrele/ |datum přístupu=2011-10-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120310014154/http://www.apha.cz/plnomocne-odpustky-pro-zemrele/ |datum archivace=2012-03-10 }} Odpustky může člověk získat buď pro sebe, nebo pro duše v očistci. Proti ''kupčení'' (též ''kramaření'', tzn. možnosti získání za peníze) s odpustky ve středověku vystupovali církevní reformátoři jako např.: [[Jan Viklef]], [[Jan Hus]] nebo [[Martin Luther]]. Zatímco Viklef a Luther odmítli odpustky zcela, Hus vystupoval pouze proti jejich získávání za peníze (navíc ve spojitosti s financováním války [[Jan XXIII. (vzdoropapež)|Jana XXIII.]]){{Citace monografie [3] => | příjmení = Novotný [4] => | jméno = Václav [5] => | příjmení2 = [6] => | jméno2 = [7] => | titul = M. Jan Hus. Život a učení. I. Život a dílo, část 2. [8] => | vydání = [9] => | vydavatel = Jan Laichter [10] => | místo = Praha [11] => | rok vydání = 1921 [12] => | počet stran = [13] => | strany = 62–66 [14] => | isbn = [15] => }} {{Citace periodika [16] => | příjmení = de Vooght [17] => | jméno = Paul [18] => | titul = Mistr Jan Hus v době ekumenismus [19] => | periodikum = Via [20] => | datum vydání = [21] => | ročník = 1970 [22] => | číslo = 1 [23] => | strany = 10 [24] => | url = http://depositum.cz/knihovny/via/tiskclanek.php?id=c_20744 [25] => }} [26] => [27] => V [[Katolicismus|katolické]] [[teologie|teologii]] jsou odpustky v úzké souvislosti se [[svátost smíření|svátostí smíření]].Katechismus katolické církve, čl. 1471: http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1471 Odpustek pak označuje odpuštění [[časný trest|časného trestu]] za [[hřích]]y na základě nového postoje vůči [[Ježíš Kristus|Ježíšovu]] přikázání lásky (např. [[modlitba]], [[almužna]], [[pouť]]). Získání odpuštění je možné podle [[křesťanství]] pouze na základě [[vykoupení|vykupitelské]] [[oběť|oběti]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] a vztahu k němu. [28] => [29] => == Historický vývoj == [30] => [31] => === Starověk === [32] => V raném křesťanství se kladl důraz na to, že [[Bůh|Boží]] odpuštění hříchů vyžaduje ze strany [[člověk]]a skutečné [[obrácení]] a změnu života. Tuto změnu představoval zpočátku pouze [[křest]], avšak teprve později přibyla také možnost dalšího [[pokání]] za hříchy, kterých se [[křesťan]] dopustil po křtu. Jako znamení nového obrácení pak [[penitent]] obdržel od [[biskup]]a na dnešní poměry těžké pokání, obvykle v podobě dlouhotrvajícího [[půst|postu]] a nemožnosti mít účast na [[eucharistie|eucharistii]] či dalších křesťanských shromážděních. Kdo toto pokání absolvoval, mohl být znovu přijat do plného [[společenství (křesťanství)|společenství]] [[církev|církve]]. Při takovém pokání mohla mít vliv na zmírnění tohoto pokání přímluva zbožných křesťanů, zvláště tzv. ''confessores'' čili [[vyznavač]]ů, kteří přežili [[mučení]] či pronásledování. [33] => [[Soubor:Split kostel sv. Ducha odpustky-2.jpg|náhled|[[Kostel svatého Ducha (Split)|Kostel sv. Ducha]] v chorvatském [[Split]]u, schránka na odpustky]] [34] => [35] => === Středověk === [36] => Počínaje [[11. století]]m v [[Římskokatolická církev|katolické církvi]] dochází pod vlivem [[právo|právnického]] vnímání k posunu ve vnímání smíření. Podle tohoto pojetí [[zásluha|zásluhy]] Ježíše Krista a [[Světec|svatých]] vytvářejí nepředstavitelný poklad [[milost (teologie)|milosti]], z něhož církev jakožto ta, které náleží [[Petr (apoštol)|Petrova]] „moc klíčů“ a tento poklad víry spravuje, může rozdělovat. V odpuštění (či odpustku) tedy církev dává hříšníkovi z tohoto pokladu milosti, co mu schází, aby byl u Boha hned ospravedlněn. Odpustkem tak byl hříšník zproštěn tzv. časného trestu za hřích a v případě [[smrt|úmrtí]] nemusel za své provinění pykat v [[očistec|očistci]]. [37] => [38] => Odpustky se často „měřily“ ve dnech – těmi se rozuměl počet dní, jichž byl křesťan zproštěn od přísného církevního pokání o chlebu a vodě. Církev stanovovala různé podmínky, na jejichž základě tyto odpustky bylo možné získat – např. modlitbu, pouť, almužnu nebo návštěvu kostela –, a které měly označovat navenek skutečné vnitřní obrácení. Pozdějším vývojem pak došlo k tomu, že odpustek bylo možné získat nejen pro sebe, ale také pro druhé. Odpustky se začaly rozlišovat na plnomocné a částečné, které se lišily podmínkami a „rozsahem“ prominutí trestu za hřích. [39] => [40] => V pozdním středověku se na základě tohoto pojetí vyvinuly různé formy suscepce (tj. způsoby zajištění odpustku pro sebe či někoho dalšího) – tak bylo pro zajištění financování různých podniků církve (např. špitály, stavbu kostelůNapř. roku 1517 [[Bazilika svatého Petra]]., v případě zneužití i válkyNapř. roku 1412 - proti tomu protestoval [[Jan Hus]].) možné získat odpustky i příspěvkem, tedy finančním obnosem. V některých dobách [[odpustkový list|odpustkové listiny]] plnily až úlohu jakýchsi cenných papírů. [41] => [42] => === Novověk === [43] => Penězi či jinak majetkově zajištěná garance odpustku byla postupně v některých diecézích hojně kritizována. Tamější kazatelé odpustků, kteří je zjevně vyžadovaly k nadstandardnímu (ve významu slova ''oproti úzu'') obohacení sebe a své diecéze, nebývali mezi lidem populární. K odpustkovým bouřím dochází před [[husitství]]m i v [[Praha|Praze]] roku [[1412]], podobná situace nastává i kolem roku [[1517]] v [[Německo|Německu]], kde jakožto odpustkový kazatel proslul [[Johann Tetzel]]. Odpustky byly v této době vnímány již jako čistě lidský skutek, který měl před Bohem zajistit ospravedlnění. Poprávu proti takovým nešvarům vystupovali [[Reformace|reformátoři]], zvláště [[Martin Luther]],Srov. [http://www.novyzivot.cz/?lang=cs&action=z-krestanske-tradice&id=568 Martin Luther: ''Promluva o odpustcích a milosti''.] který právě v návaznosti na obecnou praxi reagoval učením o [[ospravedlnění]] (tzv. [[sola fide]]). [44] => [45] => Katolická církev se těmto zneužitím postavila v průběhu [[Protireformace|katolické reformace]], která stavěla na usneseních [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]], kdy se vracela k původnímu smyslu učení o odpustcích – trest za hřích „vyrovnat“ dobrým skutkem nebo modlitbou. Reformu této nauky provedl roku [[1968|1967]] [[papež]] [[Pavel VI.]], k dalšímu pokroku došlo roku [[1998]] zásluhou [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]] během přípravy na [[Svatý rok|jubilejní rok]] [[2000]]. V katolické teologii se v současnosti klade důraz na původní chápání svátosti smíření, do jejíhož rámce učení o odpustcích patří. Proto je k získání odpustků třeba přijmout v dohledné době svátost smíření a přijímání, nemít zalíbení v žádném hříchu a vykonat určitou modlitbu nebo dobrý skutek.Viz např. podmínky pro odpustky pro zemřelé http://www.katolik.cz/otazky/ot.asp?ot=2342 Také se zdůrazňuje (např. i ve ''Společném prohlášení k nauce o ospravedlnění'' [[Světový luterský svaz|Světového luterského svazu]] a [[Svatý stolec|Apoštolského stolce]]), že ospravedlnění člověk dochází jedině skrze [[spása|spásné]] jednání Boha v Ježíši Kristu.http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=11984 V současné praxi se katolický věřící s odpustky nejčastěji setká kolem svátku všech zemřelých ([[dušičky]]), kdy vyprošuje odpustky zemřelým, nebo během jubilejního roku.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.apha.cz/ziskani-odpustku-v-ramci-roku-milosrdenstvi |datum přístupu=2017-01-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170103094225/http://www.apha.cz/ziskani-odpustku-v-ramci-roku-milosrdenstvi |datum archivace=2017-01-03 }} [46] => [47] => == Odpustkový list == [48] => {{podrobně|Odpustkový list}} [49] => Odpustkové listy jsou projevem nešvarů [[pozdní středověk|pozdního středověku]]. Jednalo se vlastně o formulář o přijetí daru, do kterého při jeho vzniku stačilo doplnit jméno dárce a informace o vystavení. Tyto listiny pak vlastně byly ekvivalentem jiného uloženého pokání. Mohlo se jednat o příspěvek na [[farnost]], příspěvek na [[Křížové výpravy|křížovou výpravu]] nebo např. dostavbu některého z [[kostel]]ů. [50] => [51] => Na konci roku [[2005]] [[Národní knihovna České republiky|Národní knihovna]] získala jako jeden z vůbec nejstarších tisků na světě [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]] odpustkovou listinu z roku [[1454]]. Tato listina byla objevena v knihovně chebských františkánů na [[přídeští]] jedné z knih).{{Citace periodika [52] => | příjmení = Bäumlová [53] => | jméno = Michaela [54] => | titul = Typografické jednolisty 15. století v knihovně chebských františkánů [55] => | periodikum = Sborník muzea Karlovarského kraje [56] => | ročník = 16 [57] => | datum = 2008 [58] => | strany = 7–25 [59] => }} Tato odpustková listina sloužila konkrétně pro financování války, kterou vedlo [[Kyperské království|Království kyperské]] proti [[Turci|Turkům]] v období, kdy došlo k pádu [[byzantská říše|Byzantské říše]] a [[Evropa]] si silně uvědomovala nebezpečí turecké expanze. [60] => [61] => == Postoj křesťanských církví k odpustkům == [62] => Odpustky jsou užívány v církvích, které uznávají [[papežský primát]], tedy především v [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] a [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické]] církvi. Reformátor [[Martin Luther]] postupně dospěl k úplnému odmítnutí odpustků. {{Citát v rámečku|... vysvitlo mi, že odpustky jsou jen pouhými podvody římských pochlebníků, aby jimi ničili víru v Boha i finance lidí.|[[Martin Luther]]|O babylonském zajetí církve|1520[[Martin Luther|LUTHER, Martin]]. ''Lutherův odkaz''. V Praze: Jan Laichter, 1935. 426 s. cnb000741007. [Citovaný text ze spisu „Předehra Martina Luthera o babylonském zajetí církve" je na str. 206.]|}} Církve, které navazují na [[Reformace|reformaci]] ([[Protestantismus|protestanti]] a [[Anglikánství|anglikáni]]), odpustky zavrhují.''Základy učení křesťanského: sborník extensních přednášek Komenského fakulty''. Praha: Komenského evangelická fakulta bohoslovecká, 1951. 313 s. cnb000195194. S. 210. Odmítavý vztah k odpustkům má také [[starokatolická církev]] a učení o odpustcích neuznávají ani [[Pravoslaví|pravoslavné církve]].KERNAŠEVIČ, Peter. ''Zrovnávacie bohoslovie a sektológia.'' Vydala Pravoslávna cirkev v Československu a Pravoslávna bohoslovecká fak. v Prešove. 2. vyd. Bratislava: Církevné nakl., 1974. 127 s. S. 48–49. [63] => [64] => V roce 1054 došlo k [[Velké schizma|rozkolu]] prvotní křesťanské církve na církev západní a východní ([[pravoslaví]]). Nauka o odpustcích se rozvinula v západní církvi až po tomto datu;UHRIN, Jozef. ''Prednášky zo špeciálnej dogmatiky. 2, (O milosti božej, eschatológia, o sviatostiach).'' 2. vyd. Trnava: Spolok svätého Vojtecha, 1981. 218 s. S. 191. teprve od druhé poloviny 12. století se v římskokatolické církvi teorie o odpustcích postupně [65] => zapracovávala do teologické soustavy jako součást nauky o svátosti pokání.[[Amedeo Molnár|MOLNÁR, Amedeo]]. ''Pohyb teologického myšlení: Přehledná dějiny dogmatu'': Skripta pro stud. účely Komenského evangelické bohoslovecké fak. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1982. 440 s. cnb000404239. S. 215. Podle pravoslavných teologů však nemají odpustky podklad ani v Písmu svatém, ani v tradici.KERNAŠEVIČ, Peter. ''Zrovnávacie bohoslovie a sektológia.'' Vydala Pravoslávna cirkev v Československu a Pravoslávna bohoslovecká fak. v Prešove. 2. vyd. Bratislava: Církevné nakl., 1974. 127 s. S. 49. [66] => [67] => Pravoslavný katechismus k tomu uvádí: ''Žádný světec nevykonal více, než Bůh od něho žádá, proto též žádný si nemohl získat přebytečných zásluh, z jejichž přebytků by mohl povstati poklad. Bohočlověk Pán Ježíš získal si ovšem nekonečný poklad zásluh, nikoho však nepověřil, aby z tohoto pokladu mimo svatou tajinu'' [svátost] ''pokání přiděloval něco komukoliv. Církev apoštolská vůbec takového učení neznala.'' Ujištění Pána Ježíše, že co církev sváže nebo rozváže na zemi, bude svázáno neb rozvázáno na nebi ([[Evangelium podle Matouše|Mat]]. 18,18), je dle pravoslavných teologů na udílení odpustků vztahováno neoprávněně.''Pravoslavný katechismus''. 2. vyd. Praha: Exarchátní rada pravoslavné církve v Československu, 1950. 215 s. cnb000502099. [Citovaný text je na str. 141.] [68] => [69] => == Odkazy == [70] => [71] => === Reference === [72] => [73] => [74] => === Literatura === [75] => * [[Amedeo Molnár|MOLNÁR, Amedeo]]. ''Pohyb teologického myšlení: Přehledná dějiny dogmatu'': Skripta pro stud. účely Komenského evangelické bohoslovecké fak. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1982. 440 s. cnb000404239. [O odpustcích viz str. 214–222.] [76] => [77] => === Související články === [78] => * [[Svátost smíření]] [79] => * [[Sola fide]] [80] => * [[Odpustkový list]] [81] => * [[Odpustkové privilegium|Odpustková bula]] [82] => * [[Odpustkové privilegium]] [83] => * [[Martin, Jan a Stašek]] (bouře proti odpustkům v r. 1412) [84] => [85] => === Externí odkazy === [86] => * {{Commonscat}} [87] => * [http://www.novyzivot.cz/?lang=cs&action=z-krestanske-tradice&id=568 Martin Luther: ''Promluva o odpustcích a milosti'' v českém překladu Hany Tiché] [88] => * [http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=O&sel_tema=66 Očistec a odpustky] na ''Pastorace.cz'' [89] => * [http://aktualne.centrum.cz/media.phtml?id=5251&tro782_0_1 Co si kardinál Vlk myslí o odpustcích] [90] => * [http://aktualne.centrum.cz/kultura/knihy/clanek.phtml?id=36448 Akvizice odpustkové listiny z Gutenbergovy dílny Národní knihovnou] [91] => * [http://cb.cz/praha2/husova_kazani.htm Proti kramaření s odpustky je např. Husovo kázání č. 23 s názvem „Úterý po veliké noci“ z ''Postilly české''] [92] => [93] => {{Autoritní data}} [94] => {{Portály|Křesťanství}} [95] => [96] => [[Kategorie:Dějiny křesťanství]] [97] => [[Kategorie:Svátost smíření]] [] => )
good wiki

Odpustek

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Martin Luther','Římskokatolická církev','Ježíš Kristus','očistec','Reformace','Odpustkové privilegium','Soubor:Odpustky Záhlinice (100-300 dnů).jpg','papež','Svatý rok','milost (teologie)','Petr (apoštol)','2005'

2005

Očistec

Papež

Reformace

The summary of the Czech Wikipedia page "Reformace" (Reformation) provides an overview of the Protestant Reformation movement that took place in the Czech lands during the 16th century.