Array ( [0] => 15377224 [id] => 15377224 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oligoklas [uri] => Oligoklas [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Oligoclase-4jg47a.jpg|náhled|Oligoklas z lokality důl Pili, [[Sonora (stát)|Sonora]], [[Mexiko]]]] [1] => '''Oligoklas''' je velmi běžný krystal ze skupiny [[Plagioklas|plagioklasů]].jako například [[albit]] nabo [[anortit]]. Patří tedy do skupiny sodno – vápenatých [[Živce|živců]]. Do roku 2009 jej [[Mezinárodní mineralogická asociace|Mezinárodní mineralogické asociace]] (''International Mineralogical Association'') ještě uváděla jako mezičlen (''Intermediate member)'', ale není považován za samostatný minerální druh a v některých zdrojích je považován za odrůdu albitu.{{Citace elektronického periodika [2] => | titul = Mineralienatlas - Fossilienatlas [3] => | periodikum = www.mineralienatlas.de [4] => | url = https://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/MineralData?lang=de&mineral=Oligoklas [5] => | jazyk = de [6] => | datum přístupu = 2022-02-26 [7] => }} {{Citace elektronického periodika [8] => | titul = Oligoclase [9] => | periodikum = www.mindat.org [10] => | url = https://www.mindat.org/min-2976.html [11] => | datum přístupu = 2022-02-26 [12] => }} Skládá se ze 70-90 % albitu a 10-30 % anortitu s chemickým složením (Na,Ca[(Si,Al)4O8].Hugo Strunz, Ernest H. Nickel: ''Strunz Mineralogical Tables. Chemical-structural Mineral Classification System.'' 9. vydání. E. Schweizerbart’sche Verlagsbuchhandlung (Nägele u. Obermiller), Stuttgart 2001, {{ISBN|3-510-65188-X}}. Krystalizuje v [[Trojklonná soustava|triklonné krystalové soustavě]] a obvykle se nachází vrostlý do zrnitých minerálních agregátů. Vytváří sloupcové až tabulkové krystaly, častěji je kusový. Dvojčatí podle různých zákonů. Tvrdost: 6; specifická váha 2,64. s různými barvami od žluté po červenou, zelenou nebo je i vícebarevný v závislosti na cizích příměsích. Vyskytuje se v [[Žula|žulách]], [[Syenit|syenitech]], [[Diorit|dioritech]], [[Rula (hornina)|rulách]], [[Porfyr|porfyrech]], [[Trachyt|trachytech]] i [[Andezit|andezitech]].{{Citace monografie [13] => | příjmení = Svoboda [14] => | jméno = Josef F. [15] => | titul = Naučný geologický slovník 2. díl N–Ž [16] => | vydání = 1 [17] => | vydavatel = Československá akademie věd [18] => | místo = Praha [19] => | rok vydání = 1961 [20] => | počet stran = 832 [21] => | strany = 83 [22] => }} [23] => [24] => == Etymologie == [25] => Název ''oligoklas'' vytvořil [[August Breithaupt]] v roce 1826 a skládá se z řeckých slov ὀλίγος ''oligos'' pro „málo“ a κλάω ''klas'' pro „rozbít“ nebo „rozdělit“, sloučeno tedy „málo štěpný“ nebo „méně snadné štěpení“.Hans Lüschen: ''Die Namen der Steine. Das Mineralreich im Spiegel der Sprache''. 2. vydání. Ott Verlag, Thun 1979, ISBN 3-7225-6265-1, S. 285. Název odkazuje na vlastnost [[Štěpnost|štěpnosti]], která je u oligoklasů méně výrazná než u jiných živců, zejména albitu.August Breithaupt: ''Bemerkungen über das Geschlecht des Feldspath - Grammit´s und Beschreibung des Oligoklases, einer neuen Spezies desselben.'' Ve: ''Annalen der Physik und Chemie.'' Svazek 8, 1826, S. 231–242 [26] => [27] => == Varianty a modifikace == [28] => [[Soubor:Oligoclase-Sunstone_from_India2.jpg|náhled|Přírodní ''sluneční kámen'' z [[Indie]]]] [29] => Odrůda oligoklasu, ''[[aventurínový živec]]'', nazývaný také ''sluneční kámen'' má červenohnědou barvu a silně se třpytí díky mikrokrystalickým příměsím [[Hematit|hematitu]] a jiných oxidů železa. Často je zaměňován s [[Aventurin|aventurinovým křemenem]] a často je také napodobován umělým [[Aventurinové sklo|aventurinovým sklem]]. [30] => [31] => == Vznik a naleziště == [32] => Oligoklas je typický horninotvorný smíšený krystal a tvoří se [[Magmatická hornina|magmaticky]] v žule, [[Syenit|syenitu]], [[Andezit|andezitu]] či [[Pegmatit|pegmatitu]] nebo [[Metamorfovaná hornina|metamorfně]] v [[Rula (hornina)|rule]] nebo [[Migmatit|migmatitu]]. [33] => [34] => Hlavními nalezišti jsou [[Ontario (provincie)|Ontario]] v [[Kanada|Kanadě]], [[Oregon]] v [[Spojené státy americké|USA]], [[Arendal]] a [[Tvedestand]] v [[Norsko|Norsku]], [[Ural]] v [[Rusko|Ruské federaci]], [[Provincie Badajoz|Badajoz]] ve [[Španělsko|Španělsku]] a v [[Česko|Česku]] Vežná, Mohelno a Smrček na Moravě. [35] => [36] => == Využití == [37] => [[Soubor:Oligoclase_cut.jpg|náhled|Oligoklas v různých formách vybroušení (Brasilie)]] [38] => Bezbarvý oligoklas v kvalitě [[Drahokam|drahokamu]] se vyskytuje jen zřídka. Navíc je při uměleckém opracování v důsledku své [[Štěpnost|štěpnosti]] citlivý na tlak a působení tepla. Pro sběratele je příležitostně nabízen v různých formách vybroušení. [39] => [40] => Odrůda ''sluneční kámen'' se však na drahokamy umělecky opracovává. Například v Indii, Norsku, Jižní Africe a USA. Často je však nahrazována umělými napodobeninami [41] => [42] => Nejznámější napodobeninou je tzv. „gold flow" (také ''zlatý kámen'' nebo ''aventurínové sklo''). Do roztaveného [[Sklo|skla]] se přidává [[měď]] nebo [[hematit]] v mikrokrystalické formě. Tento proces znali skláři v [[Benátská republika|Benátkách]] již v [[17. století]]. Po vychladnutí se skleněné úlomky brousí do různých tvarů nebo se opracovávají [[Tromlování|tromlováním]] na drahokamy.'''Tromlování''' je zdlouhavý proces, který z hrubého kusu kamene udělá pěkný a lesklý valounek. (''[[troml]]''). Jedná se o omílání hrubých kamenů brusivem v rotujícím bubnu. Tromlování zároveň usnadňuje další zpracování, totiž aplikace kamenů do náramků, řetízků, dekorativních předmětů a pod. {{Citace elektronického periodika [43] => | titul = Fler BLOG [44] => | url = https://www.fler.cz/blog/jak-se-delaji-kaminky-tromlovani-tamblovani-6673 [45] => | datum přístupu = [46] => }} [47] => [48] => == Poznámky == [49] => [50] => [51] => == Reference == [52] => {{Překlad|de|Oligoklas|217498049}} [53] => [54] => [55] => == Literatura == [56] => [57] => * U. Kraeft, H. Saalfeld: ''Über die Aventurin-Oligoklase von Tvedestrand und Bjordam (Norwegen)''. Ve: ''Schweiz. Min. u. Petr. Mitt''. Svazek 47, 1967, S. 247–256. [58] => [59] => * Berthold Ottens, Michael Huber: ''Chemie, Struktur & Eigenschaften''. Ve: ''Feldspat. Das häufigste Mineral'' (= Christian Weise [vyd.]: ''extraLapis''. Svazek 30). Nakladatelství Christian Weise, 2010, ISSN 0945-8492, S. 64. [60] => [61] => * Petr Korbel, Milan Novák: ''Mineralien-Enzyklopädie'' (= ''Dörfler Natur''). Nakladatelství Nebel, Eggolsheim 2002, ISBN 978-3-89555-076-8, S. 265. [62] => [63] => * Friedrich Klockmann: ''Klockmanns Lehrbuch der Mineralogie''. Vyd.: Paul Ramdohr, Hugo Strunz. 16. vydání. Enke, Stuttgart 1978, ISBN 3-432-82986-8, S. 783 (první vydání: 1891). [64] => [65] => * Bernhard Bruder: ''Geschönte Steine. Das Erkennen von Imitationen und Manipulationen bei Edelsteinen und Mineralien.'' Nakladatelství Neue Erde, 2005, ISBN 978-3-89060-079-6, S. 45. [66] => [67] => == Externí odkazy == [68] => * {{Commonscat|Oligoclase}} [69] => * [https://www.mindat.org/min-2976.html Oligoklas] na mindat.org, (''anglicky'') [70] => * [http://www.webmineral.com/data/Oligoclase.shtml Oligoklas] na webmineral.com, (''anglicky'') [71] => * [http://rruff.info/oligoclase/names/asc/ Oligoclase] na rruff.info, (''anglicky'') [72] => * [https://www.svetkamenu.com/cz/zpracovani-kamenu/ Zpracování kamenů]. Svět kamenů, ''(česky)'' [73] => [74] => [[Kategorie:Tektosilikáty]] [75] => [[Kategorie:Živce]] [76] => [[Kategorie:Minerály krystalizující trojklonně]] [77] => [[Kategorie:Drahé kameny]] [] => )
good wiki

Oligoklas

Sonora, Mexiko Oligoklas je velmi běžný krystal ze skupiny plagioklasů. jako například albit nabo anortit.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.