Array ( [0] => 14804698 [id] => 14804698 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Omítka [uri] => Omítka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Omítka''' je vrchní krycí vrstva, kterou se pokrývají [[Zeď|zdi]] a stěny, především [[Cihla|cihlové]]. Omítka vytváří rovný a hladký povrch svislých stěn a stropů. Zakrývá nerovnosti zdiva a případné do zdi vestavěné instalace (jako je [[elektroinstalace]], [[vodovod]]ní nebo odpadní potrubí). Povrch omítky se dále zušlechťuje [[nátěr]]em, malbou, nebo [[Keramický obklad|obkladem]]. [1] => [[Soubor:SinkPlumbing.jpg|náhled|upright|Neomítnutá stěna]] [2] => Podle užití nazýváme omítky ''vnitřní'' v [[interiér]]ech [[Budova|budov]], nebo ''venkovní'', které jsou součástí [[Fasáda|fasády]]. Někdy se jako [[fasáda]] označuje přímo venkovní omítka. Stěny z tvrdých [[Cihla|cihel]], bez omítky, se označují jako [[režné zdivo]]. [3] => [4] => Běžné omítky se zhotovují z malty. [[Malta (materiál)|Malta]] se může připravit přímo na [[Staveniště|staveništi]] smícháním [[Voda|vody]] s [[hydroxid vápenatý|vápnem]], [[Písek (materiál)|pískem]], případně [[cement]]em. Dnes{{kdy?}} už je běžnější příprava malty smícháním [[průmysl]]ově vyráběných omítkových směsí s vodou. Průmyslově vyráběné směsi mohou obsahovat mimo [[Písek (materiál)|písku]] a vápna další složky, které dodávají omítce speciální vlastnosti. Jsou to především sanační omítky na vlhké [[zdivo]] nebo omítky tepelně izolační. [5] => [6] => == Vnitřní == [7] => Jde většinou o několikavrstvý systém. Přímo na zdivo se nanáší cementový postřik. Pokud je součástí stěny například [[beton]]ový překlad nebo jiné konstrukce, na nichž omítka nedrží, zakrývá se [[Kovy|kovovým]] pletivem a cementový postřik přijde až na [[Drátěné pletivo|pletivo]]. Speciálním typem tohoto pletiva je pletivo keramické, v podstatě je doplněno nalisovanými kousky cihlářské hlíny, která je následně vypálena. Dosáhne se tím zvýšené přilnavosti omítky. [8] => [9] => Cementový postřik se nanáší záměrně nerovnoměrně, ve stříkancích (lidový název je „špric“). Jeho úkolem je zdrsnit povrch. Na takto připravený povrch se nanáší vrstva jádrové omítky. Jádrová omítka může mít tloušťku i několika [[centimetr]]ů a slouží především pro dokonalé vyrovnání povrchu. Vrchní vrstvou vnitřních omítek je [[štuk]]. Velmi jemná štuková malta vyhladí povrch a slouží jako podklad pro nátěry, malbu nebo [[Tapeta|tapety]]. Pokud má být stěna obložena keramickými obkladačkami, štukování není třeba. Prostory, které nejsou pohledově příliš exponované jako [[sklep]]y, se upravují jednovrstvou omítkou. V podstatě jde o samotnou jádrovou omítku bez dalších vrstev. [10] => [[Soubor:Langlochziegerp.jpg|náhled|upright|Částečně omítnutá venkovní zeď]] [11] => [12] => Pro omítku stropu se připraví lešení v takové výšce, že když na něm zedník stojí a postaví si na hlavu zaťatou pěst, dotkne se stropu. Při této ideální výšce lešení se zedník nejméně namáhá. Laik si namíchá maltu hustší, v domnění, že mu bude méně padat. Ve skutečnosti je však třeba právě malta řidší. V praxi je všeobecně známo, že strop se lépe omítá s klasickou maltou, namíchanou z písku, vápna a cementu přímo na stavbě. Kupovaná pytlovaná omítka je vlivem přísad jakoby „napěněná“, lehčí. Větší váha klasické omítky je výhodou, na strop dopadá s větší razancí, lépe se spojí („přilne, připleskne se“). [13] => [14] => == Druhy == [15] => * Probarvená omítka, která je ideální pro dokončení vnitřních stěn, dveřních a okenních otvorů. [16] => * Kamenná omítka, která svým vzhledem připomíná přírodní kámen. [17] => * Benátská omítka. Tento typ omítky svým vzhledem připomíná skutečný mramor. Skládá se z akrylu, pojiva a organické složky. Povrch je získán s obsahem úhledných jemnozrnných vměstků. [18] => * Sgrafito - tento typ omítky získal své jméno díky zvláštnostem aplikace. [19] => * Směs Terrazit. Tento typ je vhodný pro dokončení vnitřních stěn a fasád. [20] => * Hedvábná omítka nebo tekuté tapety - určené pro vnitřní práce. Nehořlavé, neakumulují statickou elektřinu. Materiál se skládá z přírodních nebo syntetických vláken, minerálních plniv a různých dekorativních přísad. Nanáší se plastovou stěrkou na omítnuté a základním nátěrem nebo olejem natřené povrchy. Má různá barevná a texturová řešení, bez zápachu, při aplikaci se získá bezešvý povlak, materiál je elastický a nepraská, když se stěny „usazují“. Hlavní nevýhodou je špatná odolnost proti vlhkosti, ale když je ošetřen lakem odolným proti vlhkosti, lze jej použít i v místnostech s vysokou vlhkostí (kuchyň, koupelna atd.). [21] => [22] => == Hliněné == [23] => Jde většinou o vnitřní omítky které se skládají z směsi, jílu, písku, organických vláken a vody. Nanášejí se na zdivo podobnými technikami jako ostatní omítky. Jen je potřeba z důvodů vazby [[jíl]]ových minerálů, která je na rozdíl od ostatních omítek na fyzikální bázi, jednotlivé vrstvy silněji přitlačit (utáhnout) a nechat dostatečně proschnout. Další a důležitý rozdíl je v základní vrstvě (špric) ta nesmí být cementová, používá se na ni jílovitá hodně rozředěná malta s vysokým podílem jílu. Na štukovou neboli finální vrstvu se v dnešní době používají omítky z barevných jílů a písků. Tato vrstva je hlazena do různých struktur a zůstává již bez dalších nátěrů. [24] => [25] => == Venkovní == [26] => Ta musí odolávat změnám teplot a povětrnostním vlivům. Zatímco jádrová omítka je shodná s omítkou pro interiérové použití, štuková vrstva obsahuje vysoký podíl cementu a hrubší zrnitost použitého písku. Mimo tyto minerální omítky existují především pro finální úpravu zateplovacích systémů omítky dodávané v pastovité formě, kde pojivem jsou akryláty nebo silikony. [27] => [28] => == Speciální == [29] => [[Soubor:Kruh, Doksy, okres Česká Lípa, tradiční omítka (2).jpg|náhled|Tradiční skladba omítky]] [30] => Existují další typy omítek, které se používají pro speciální účely. [31] => [32] => '''Barytová''' omítka obsahuje [[baryt]] a používá se na pracovištích s ionizujícím zářením, které pomáhá odstínit (například v RTG pracovištích). [33] => [34] => '''Protipožární''' omítky mají za účel chránit kovové nebo betonové konstrukce proti požáru. Málo vodí teplo a vzdorují vysokým teplotám. Obsahují příměs slíd. [35] => [36] => '''Sanační''' omítky mají porézní strukturu a jsou zčásti hydrofobní. Používají se na vlhké zdi, kdy porézní struktura způsobí lepší odpařování a hydrofobnost zabraňuje vzlínání. Jejich účinnost je ale jen dočasná, protože póry se časem vyplní minerálními usazeninami. [37] => [38] => '''Akustické''' omítky mají rovněž porézní strukturu a díky ní dokážou tlumit hluk. [39] => [40] => '''Tepelně-izolační''' omítky zase obsahují příměs materiálů málo vodících teplo ([[polystyren]], [[perlit]]) a mají díky tomu izolační vlastnosti (projeví se v praxi až při dostatečné tloušťce a omítka je málo pevná). [41] => [42] => '''Štukatérské''' omítky jsou vyrobeny z materiálů, které dokáží snadno držet svůj tvar a tak je z nich možno vytvářet ozdobné prvky. [43] => [44] => '''Magnetická''' omítka je typ omítky s kovovými částečkami (kovové písky) spojené vhodným pojivem, kdy celá zeď potom slouží jako velká magnetická tabule. [45] => [46] => == Dělení dle způsobu nanášení == [47] => * [[nahazování|nahazované]] [48] => * stříkané - [[strojní omítka]] [49] => * nátěrové [50] => [51] => == Galerie == [52] => [53] => Montáž věšáků (013).JPG|Zazděný otvor [54] => Montáž věšáků (014).JPG|Jádrovou omítkou srovnaná zeď do roviny [55] => Montáž věšáků (015).JPG|Jemná štuková omítka natažená na jádrové omítce [56] => Montáž věšáků (016).JPG|Filcovým [[Hladítko|hladítkem]] uhlazený zavadlý štuk [57] => Montáž věšáků (017).JPG|Štuk po zaschnutí a dozrání je připraven k přemalování [58] => [59] => [60] => == Odkazy == [61] => === Literatura === [62] => * {{Citace monografie | příjmení = Fridrichová | jméno = Marcela | titul = Omítky | vydavatel = ERA | rok = 2004 | isbn = 80-7366-004-0}} [63] => * {{Citace monografie | příjmení = Knor | jméno = Jan | titul = Omítky v období meziválečné architektury | místo = Brno | vydavatel = Národní památkový ústav | rok = 2015 | isbn = 978-80-7480-039-9 | počet stran = 31 | url = https://www.npu.cz/uop/brno/web/mcma/metodiky/Omitky%20v%20obdobi%20mezivalecne%20architektury.pdf}} [64] => * {{Citace monografie | příjmení = Svoboda | jméno = Luboš | titul = Stavební hmoty | rok = 2013 | isbn = 978-80-260-4972-2 | počet stran = 950 | url = http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/ | datum přístupu = 2013-10-17 | url archivu = https://web.archive.org/web/20131016132456/http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/ | datum archivace = 2013-10-16 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/ |date=20131016132456 }} [65] => [66] => === Související články === [67] => * [[Břizolit]] [68] => [69] => === Externí odkazy === [70] => * {{Commonscat}} [71] => * {{Wikislovník|heslo=omítka}} [72] => * http://www.naseinfo.cz/stavby-a-stavebnictvi/uprava-povrchu/jine-upravy/jake-jsou-druhy-omitek [73] => {{Autoritní data}} [74] => [75] => [[Kategorie:Zdi]] [76] => [[Kategorie:Stavební materiály]] [77] => [[Kategorie:Povrchové úpravy]] [] => )
good wiki

Omítka

Omítka je vrchní krycí vrstva, kterou se pokrývají zdi a stěny, především cihlové. Omítka vytváří rovný a hladký povrch svislých stěn a stropů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Cihla','Písek (materiál)','režné zdivo','Malta (materiál)','Staveniště','Voda','hydroxid vápenatý','cement','fasáda','beton','průmysl','štuk'

Beton

Cement

Cihla

Fasáda

Průmysl

Staveniště

Štuk

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.