Array ( [0] => 15522367 [id] => 15522367 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Opál [uri] => Opál [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Opál [2] => | obrázek = Edelopal. Australien...2H1A7068OB.jpg [3] => | popisek = [4] => | kategorie = Minerál [5] => | vzorec = SiO2·nH2O [6] => | barva = bezbarvý, mléčně bílý,
žlutavý, oranžově červený, zelený [7] => | vzhled = ledvinité, hroznovité tvary, tvoří vrstvy [8] => | soustava = amorfní [9] => | tvrdost = 5,5–6,5 [10] => | lesk = skelný až voskový [11] => | štěpnost = není [12] => | index lomu = [13] => | vryp = bílý [14] => | hustota = 1,9–2,2 [15] => | rozpustnost = [16] => | ostatní = lasturnatý lom [17] => }} [18] => '''Opál''' je [[minerál]], hydrogel s kolísavým obsahem vody, jehož chemický vzorec je SiO2·''n''H2O. Voda zde bývá zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %. Ve světě se vyskytuje mnoho odrůd opálu, jako např. drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál či keříčkovitý opál.{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|odkaz na autora=|titul=Opál|url=http://www.natur.cuni.cz/ugmnz/mineral/mineral/opal.html|vydavatel=www.natur.cuni.cz|místo=|datum vydání=|datum aktualizace=|datum přístupu=2008-5-10|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20080312171736/http://www.natur.cuni.cz/ugmnz/mineral/mineral/opal.html|datum archivace=2008-03-12|nedostupné=ano}} Opál vzniká z vychladlých postvulkanických roztoků vysrážením křemičité substance. Typická hra barev, tzv. ''opalizace'' u drahého opálu vzniká světelnou interferencí na rozhraní mikroskopických vrstviček gelovitých kuliček opálu.{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Slovenské opálové bane|url=http://www.opalovebane.com/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-10|jazyk=slovensky}} [19] => [20] => == Historie == [21] => Název pochází ze staroindického ''upala'', tj. drahý kámen.{{Citace monografie [22] => | příjmení = Cacutt [23] => | jméno = Len [24] => | odkaz na autora = Len Cacutt [25] => | titul = Horniny a minerály [26] => | vydání = 1 [27] => | vydavatel = Nakladatelský dům OP [28] => | místo = Praha [29] => | rok = 1994 [30] => | strany = 66 [31] => | isbn = 80-85841-15-0 [32] => }} Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n. l. byl opěvován básníkem [[Onomakritos|Onomakritem]] a řecký přírodozpytec [[Pedanius Dioscorides|Dioskorides]] ho v 1. století n. l. označil za skutečný drahokam.K.Tuček, F. Tvrz – ''Kapesní atlas nerostů a hornin'' 2. vydání, SPN Praha 1982 Až do objevení [[Amerika|Ameriky]] se nejcennější opály nacházely na území východního [[Slovensko|Slovenska]] v okolí obce Červenica. Obsah křemene v slovenském drahém opálu se pohybuje v rozpětí 89,0 – 93,3 % a obsah vody od 6,1 do 10,9 %. Po dobytí [[Mexiko|Mexika]] se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19. století. V současnosti se na území [[Austrálie]] nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíhá i jejich těžba. Roku 1921 bylo náhodou objeveno umělé barvení opálů. Francouzský nájemce opálových dolů v Dubníku na Slovensku [[Bittner-Belangenay]] totiž několik opálů, které ležely na stole, omylem polil inkoustem. Kusy se obarvily tak dokonale, že i po zaschnutí, opláchnutí i vybroušení měly nevídané barvy. Takto obarvené opály jsou označovány jako chameleoni.{{Citace monografie [33] => | vydání = [34] => | titul = Minerály [35] => | url = [36] => | vydavatel = Aventinum [37] => | místo = Praha [38] => | isbn = 8071512133 [39] => | isbn2 = [40] => | počet stran = 256 [41] => | oclc = 85085259 [42] => | příjmení = Kouřimský [43] => | jméno = Jiří [44] => | příjmení2 = [45] => | jméno2 = [46] => | rok vydání = 2003 [47] => | strany = 115 [48] => }} [49] => [50] => == Vznik == [51] => Geneze opálu není zcela uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že opály vznikají za zvýšených teplot a tlaků z křemičitanů, které se mohou buď uvolňovat z organických zdrojů jako z křemičitých schránek [[Rozsivky|rozsivek]], jehlicí [[mořská houba|mořských hub]], anebo z anorganických zdrojů jako jsou silikátové minerály, či [[křemen]]. Křemičitá složka se pozvolna rozpouští v alkalickém prostředí a při změně podmínek prostředí na kyselé a současně snížení tlaku nastává opětovné srážení křemene v podobě opálu.{{Citace elektronické monografie [52] => | příjmení = [53] => | jméno = [54] => | odkaz na autora = [55] => | titul = priroda.sdas.cz – Opál [56] => | url = http://priroda.sdas.cz/mineraly/opal.htm [57] => | datum vydání = [58] => | datum aktualizace = [59] => | datum přístupu = 2008-5-10 [60] => | vydavatel = [61] => | místo = [62] => | jazyk = [63] => }} [64] => [65] => == Vlastnosti == [66] => Vlivem nepříliš pevné atomární vazby mezi atomy [[kyslík]]u a [[křemík]]u jsou opály poměrně nestabilní minerály, které se snadno poškodí. Při kontaktu s jiným materiálem se často poškrábají, či při pádu se mohou roztříštit na menší tělesa. Některé druhy opálu jsou schopny měnit svoji barvu v závislosti na teplotě a to i při kontaktu s lidským teplem. Mají schopnost vázat vodu a nečistoty, což může vést také ke změně jejich barvy, pokud jsou vystaveny vodě. [67] => [68] => == Odrůdy == [69] => [[Soubor:Opledefeu2.jpg|náhled|ohnivý opál]] [70] => * [[hyalit]] – nejčistší forma opálu, který je bezbarvý a čirý (skelný opál) a vždy bez barvoměny. Název je odvozen z řeckého slova "hialos" sklo [71] => * mléčný (bílý) opál – mléčně bílý, neprůhledný a jen na okrajích průsvitný. Pokud je s barvoměnou, pak se jedná o drahý opál (Slovensko, Austrálie) [72] => * dendritický opál (mechový opál, keříčkový opál) – bílý, neprůhledný a bývá prostoupen sítí jemných černých [[dendrit (geologie)|dendritů]] (oxidů či hydroxidů železa nebo manganu) [73] => * ohnivý opál – hyacintově červený a průsvitný, zabarvení kolísá mezi žlutou, světle hnědožlutou, oranžovo-červenou až tmavě hnědočervenou. Bývá i s barvoměnou a potom už se jedná o drahý opál (Mexiko). [74] => * drahý opál – nejvzácnější, nejžádanější a také nejcennější. Jedná se o přírodní opály, které vznikaly buď procesem [[zvětrávání]] (Austrálie) nebo [[vulkanická činnost|vulkanickou činností]] (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost [[opalizace|opalizovat]]. Tzn. že dopadající světelné záření se rozkládá ve spektrum monochromatických světelných záření, které lidské oko vnímá jako spektrální barvy(červená, oranžová, žlutá, modrá a fialová). Tato „hra barev“ neboli barvoměna, jak se také lidově říká opalizaci, pak vytváří neuvěřitelný kaleidoskop barevných vzorů a proměn. Pro tuto vlastnost bývají přírodní drahé opály vyhledávané zejména v klenotnictví pro šperkařské účely. [75] => * modrý opál – průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Nazývaný také andský opál, především z peruánských nalezišť, velmi vzácně obsahuje černé dendrity. [76] => * růžový opál – růžová barva, neprůhledný, jen na okrajích průsvitný, často ve směsi s chalcedonem, nachází se především v Peru. [77] => * prasopál – zelený (zbarvený niklem, případně chromem) [78] => * voskový opál – neprůhledný žluto-hnědý [79] => * černý opál – je buď prostý černý opál (zbarvený manganem) a nebo odrůda vzácného australského černého opálu (opalizuje), který se nachází ve vrstvách jílu. [80] => * [[hydrofán]] – označení pro drahé opály, které vznikly pouze vulkanickou činností (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost absorbovat vodu. Díky tomu se změní z neprůhledného nebo poloprůsvitného na zcela průsvitný nebo průhledný. Někdy absorpce vody zdůrazní hru barev (opalizaci). Po vyschnutí se opál opět vrací do původní bezbarvé nebo neprůhledné podoby.{{Citace elektronické monografie|titul = www.jtv.com, George Williams, JTV Senior Gemstone Buyer|url = http://www.jtv.com|vydavatel = www.jtv.com|datum přístupu = 2016-02-05}} [81] => * dřevitý opál – zkamenělé dřevo prosycené opálem, má různé barvy [82] => * tabašir – opál s obsahem zkamenělých stébel [83] => * kašolong – křídově bílá směs opálu s chalcedonem, obsahuje ze všech opálů nejméně vody [84] => * Menilit – je vrstevnatý sedimentární opál [85] => * Gejzírit – je opál vysrážený z termálních pramenů [86] => * boulder opál – opalizující hlízy limonitu. Boulder opál = odrůda australského drahého opálu (opalizuje) a nachází se v [[konkrece|konkrecích]] železitého pískovce. [87] => * obecný opál – přírodní opál bez opalizace, protože dopadající světelné záření z části absorbuje a z části nezměněné odráží. Jsou celistvé, neprůhledné až průsvitné různých barev, podle kterých jsou většinou i pojmenované. [88] => [89] => == Žlutý opál == [90] => [[Soubor:ZlutyOpal.JPG|náhled|Žlutý opál]] [91] => Jedna z odrůd opálu je žlutý opál. Nejen žlutý opál, ale zejména drahý opál všeobecně patřil již od [[starověk]]u k tajemným a vysoce ceněným kamenům, jimž byla připisována neobyčejná [[magie|magická síla]]. Podle esoteriků opál zesiluje [[charakter]]ové vlastnosti a momentální emocionální stav člověka. V rukách dobrého člověka posiluje jeho pozitivní vlastnosti a pomáhá mu, ale i naopak.Josef Pavel Kreperát – ''Skrytá moc drahých kamenů'' [92] => [93] => == Využití == [94] => Opály se využívají především v [[klenotnictví]] pro šperkařské účely. Jsou jimi osazovány prsteny, náhrdelníky a další. Oproti většině dalších drahokamů se nedá většina opálů brousit (vyjma ohnivého opálu), proto je jeho povrch opravován pomocí zaoblování a vyhlazování. [95] => [96] => Nedoporučuje se, aby se opál omýval vodou, ale aby se na jeho údržbu používal měkký hadr napuštěný strojním olejem, jelikož z vody by opál mohl do sebe vytáhnout nečistoty a změnit tím svoji barvu. Následně by se měl vyleštit. [97] => [98] => == Odkazy == [99] => [100] => === Reference === [101] => [102] => [103] => === Literatura === [104] => * {{Citace monografie [105] => | příjmení = Kreperát [106] => | jméno = Josef Pavel [107] => | titul = Skrytá moc drahých kamenů a jejich vliv na naše duševní a fyzické zdraví [108] => | vydavatel = Granit [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 1998 [111] => | isbn = 80-85805-72-3 [112] => }} [113] => [114] => === Externí odkazy === [115] => * {{commonscat}} [116] => * {{Wikislovník|heslo=opál}} [117] => [118] => {{Autoritní data}} [119] => {{Portály|Příroda}} [120] => [121] => [[Kategorie:Opál| ]] [122] => [[Kategorie:Drahé kameny]] [123] => [[Kategorie:Šperkařství]] [] => )
good wiki

Opál

Opál je minerál, hydrogel s kolísavým obsahem vody, jehož chemický vzorec je SiO2·nH2O. Voda zde bývá zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'minerál','mořská houba','Kategorie:Drahé kameny','klenotnictví','magie','Soubor:ZlutyOpal.JPG','hydrofán','vulkanická činnost','dendrit (geologie)','hyalit','Soubor:Opledefeu2.jpg','křemík'

Hyalit

Křemík

Křemík je chemický prvek s označením Si a atomovým číslem 14 v periodické tabulce.

Magie

Minerál