Array ( [0] => 15486046 [id] => 15486046 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Opava [uri] => Opava [3] => Horni-namesti1.jpg [img] => Horni-namesti1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Opava je město ležící na severovýchodě České republiky, v malebném regionu Slezsko. Je známá svým bohatým historickým a kulturním dědictvím, které mírně odráží vlivy různých civilizací a architektonických stylů. Opava, jakožto krajské město, hraje důležitou roli v regionálním životě a nabízí obyvatelům i návštěvníkům mnoho možností pro aktivní a příjemné trávení volného času. Historie Opavy sahá až do 13. století, kdy se město rozvíjelo jako obchodní a administrativní centrum. Dnes se můžete procházet po příjemných ulicích s nádhernými historickými budovami, jako je třeba kostel svaté Hedviky nebo Opavský hrad, které jsou skvělými příklady středověké architektury. Město si pečlivě uchovává svou historii, ale současně se úspěšně adaptuje na moderní dobu, což ho činí atraktivním pro mladé lidi i rodiny. Opava má živou kulturní scénu, kterou oživují různá divadelní a hudební představení, výstavy a festivaly. Místní organizace a jednotlivci se aktivně podílejí na rozvoji společenského života a vytvářejí prostor pro umění a kreativitu. To vše přispívá k pocitu sounáležitosti a komunitnímu duchu, který je v Opavě silně přítomný. Příroda okolí města nabízí krásné možnosti pro outdoorové aktivity, ať už se jedná o pěší turistiky v blízkých lesích nebo cyklovýlety po malebném okolí. Opava je ideálním výchozím bodem pro objevování přírodních krás Slezska, což dodává místním obyvatelům i návštěvníkům příležitosti k relaxaci a udržování zdravého životního stylu. V Opavě se také nachází řada škol a vzdělávacích institucí, které poskytují kvalitní vzdělání a podporují rozvoj talentů a schopností mladých lidí. Město tedy nejen že nabízí bohatou historii a kulturu, ale také se zaměřuje na vzdělání a budoucnost. Opava je místem, kde se setkává tradice s inovací a kde obyvatelé žijí společně v harmonii s krásnou přírodou a bohatou kulturou. To vše dává Opavě optimistický nádech a činí ji příjemným místem pro život a návštěvu. [oai_cs_optimisticky] => Opava je město ležící na severovýchodě České republiky, v malebném regionu Slezsko. Je známá svým bohatým historickým a kulturním dědictvím, které mírně odráží vlivy různých civilizací a architektonických stylů. Opava, jakožto krajské město, hraje důležitou roli v regionálním životě a nabízí obyvatelům i návštěvníkům mnoho možností pro aktivní a příjemné trávení volného času. Historie Opavy sahá až do 13. století, kdy se město rozvíjelo jako obchodní a administrativní centrum. Dnes se můžete procházet po příjemných ulicích s nádhernými historickými budovami, jako je třeba kostel svaté Hedviky nebo Opavský hrad, které jsou skvělými příklady středověké architektury. Město si pečlivě uchovává svou historii, ale současně se úspěšně adaptuje na moderní dobu, což ho činí atraktivním pro mladé lidi i rodiny. Opava má živou kulturní scénu, kterou oživují různá divadelní a hudební představení, výstavy a festivaly. Místní organizace a jednotlivci se aktivně podílejí na rozvoji společenského života a vytvářejí prostor pro umění a kreativitu. To vše přispívá k pocitu sounáležitosti a komunitnímu duchu, který je v Opavě silně přítomný. Příroda okolí města nabízí krásné možnosti pro outdoorové aktivity, ať už se jedná o pěší turistiky v blízkých lesích nebo cyklovýlety po malebném okolí. Opava je ideálním výchozím bodem pro objevování přírodních krás Slezska, což dodává místním obyvatelům i návštěvníkům příležitosti k relaxaci a udržování zdravého životního stylu. V Opavě se také nachází řada škol a vzdělávacích institucí, které poskytují kvalitní vzdělání a podporují rozvoj talentů a schopností mladých lidí. Město tedy nejen že nabízí bohatou historii a kulturu, ale také se zaměřuje na vzdělání a budoucnost. Opava je místem, kde se setkává tradice s inovací a kde obyvatelé žijí společně v harmonii s krásnou přírodou a bohatou kulturou. To vše dává Opavě optimistický nádech a činí ji příjemným místem pro život a návštěvu. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v Moravskoslezském kraji}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Opava [3] => | obrázek = Troppau-Rathaus-1.jpg [4] => | popisek = Budova radnice (tzv. Hláska) v centru města [5] => | článek o znaku = Znak města Opavy [6] => | status = statutární město [7] => | pověřená obec = Opava [8] => | obec s rozšířenou působností = Opava [9] => | okres = Opava [10] => | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] [11] => | NUTS3 = CZ080 [12] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]]
[[moravské enklávy ve Slezsku]] [13] => | katastrální území = [14] => | PSČ = 746 01 [15] => | počet ulic = 421 [16] => | ulice aktuální k = 2020 [17] => | počet adresních míst = [18] => | adresní místa aktuální k = [19] => | počet městských částí = 8 [20] => | počet částí obce = 15 [21] => | počet katastrálních území = 16 [22] => | počet ZSJ = 57 [23] => | rozpočtové výdaje = [24] => | rozpočtové výdaje aktuální k = [25] => | adresa = Horní nám. 382/69
746 01 Opava [26] => | e-mail = epodatelna@opava-city.cz [27] => | primátor = {{nowrap|[[Tomáš Navrátil]] ([[ANO 2011|ANO]])}} [28] => | primátor aktuální k = 2022 [29] => | web = www.opava-city.cz [30] => | úřední web = www.opava-city.cz [31] => }} [32] => '''Opava''' ({{Vjazyce2|de|''Troppau''}},{{Citace monografie | příjmení = Hosák | jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Hosák | titul = Historický místopis země Moravskoslezské | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | vydání = 2 | počet stran = 1144 | isbn = 80-200-1225-7 | poznámky = Dále jen ''Historický místopis země Moravskoslezské'' | strany = 737}} [[slezská němčina|slezskoněmecky]] ''Tropp'', {{Vjazyce2|pl|''Opawa''}}, [[slezština (lechický jazyk)|slezsky]] ''Uopawa/Uopava'', {{Vjazyce2|la|''Opavia/Oppavia''}}) je [[statutární město]] v [[Okres Opava|okrese Opava]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]]. Leží v [[Opavská pahorkatina|Opavské pahorkatině]] na řece [[Opava (řeka)|Opavě]] a žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel a tím je tak po [[Ostrava|Ostravě]] a [[Havířov|Havířově]] třetím největším městem Moravskoslezského kraje. Původně byla centrem [[Opavské knížectví|Opavského knížectví]] a v letech 1742 až 1928 hlavním městem [[Rakouské Slezsko|rakouského]], resp. [[České Slezsko|českého Slezska]] se zemskými úřady. [33] => [34] => Sídlí zde [[Zemský archiv v Opavě|Zemský archiv]], [[Slezské zemské muzeum]], [[Slezské divadlo Opava|Slezské divadlo]] nebo [[Slezská univerzita v Opavě|Slezská univerzita]], významnými památkami jsou např. [[konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie]], [[Kostel svatého Vojtěcha (Opava)|kostel svatého Vojtěcha]], radnice [[Věž Hláska (Opava)|Hláska]] nebo [[Kaple svatého Kříže (Opava)|kaple svatého Kříže]]. Každoročně se ve městě koná festival [[Bezručova Opava]]. {{Sousední obce}} [35] => [36] => == Název == [37] => Jméno osady bylo převzato ze jména řeky [[Opava (řeka)|Opavy]], na níž leží. Německé jméno je nejprve doloženo v podobě ''Oppaw'', podoba ''Troppau'' vznikla ze spojení ''an der Opa'' ("na Opavě", míněna řeka), v němž (synkopovaný) člen splynul se samotným jménem.184-186. [38] => [39] => == Historie == [40] => [[Soubor:Opava - Jan Willenberg, 1593.png|náhled|267x267pixelů|Opava na vedutě [[Jan Willenberg|Jana Willenberga]] z roku 1593]] [41] => [[Město]] Opava náleží ke [[Staré sídelní území|starým sídelním územím]]. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze [[Paleolit|starší doby kamenné]]. Takřka každé období [[pravěk]]u zde zanechalo své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v [[Kylešovice|Kylešovicích]], jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni [[Holasici|Holasiců]], připomínaném v názvu nedaleké obce [[Holasovice]]. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku [[Opava (řeka)|Opavu]] na obchodní cestě z [[Morava|Moravy]] do [[Polsko|Polska]]. Tato cesta byla součástí „[[Jantarová stezka|Jantarové stezky]]“ spojující [[Jaderské moře|Jadran]] s [[Baltské moře|Baltem]]. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existenci Opavy,{{Citace monografie [42] => | příjmení = Friedrich [43] => | jméno = Gustav [44] => | titul = [[Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae|Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I.]] [45] => | url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=2&bookid=76&page=317&action_button.x=0&action_button.y=0&action_button=%21 [46] => | místo = Praha [47] => | rok = 1904-1907 [48] => | počet_stran = 568 [49] => | strany = 317–318 [50] => | jazyk = la [51] => | odkaz_na_autora = Gustav Friedrich [52] => }}{{Nedostupný zdroj}} o které se ale uvažuje jako o falzu. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský [[statut]], který získala někdy kolem roku 1215.{{Citace monografie [53] => | příjmení = Bakala [54] => | jméno = Jaroslav [55] => | titul = Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku [56] => | vydavatel = Martin Wihoda a Petr Elbl [57] => | místo = Brno [58] => | rok = 2002 [59] => | počet_stran = 558 [60] => | kapitola = Počátky města Opavy [61] => | isbn = 80-86488-08-X [62] => | jazyk = cs [63] => | odkaz_na_autora = Jaroslav Bakala [64] => }} Dekret [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] z roku 1224 poprvé hovoří o Opavě již jako o městě. [65] => [66] => Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou.{{Citace monografie [67] => | příjmení = Wihoda [68] => | jméno = Martin [69] => | titul = Hrady českého Slezska [70] => | vydavatel = Archeologický ústav Akademie věd ČR [71] => | rok = 2000 [72] => | počet_stran = 645 [73] => | strany = 426–427 [74] => | isbn = 80-86023-22-2 [75] => | jazyk = cs [76] => | příjmení2 = Kouřil [77] => | jméno2 = Pavel [78] => | příjmení3 = Prix [79] => | jméno3 = Dalibor [80] => | odkaz_na_autora = Martin Wihoda [81] => | odkaz_na_autora2 = Pavel Kouřil [82] => | odkaz_na_autora3 = Dalibor Prix [83] => }} Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější [[Věž Hláska (Opava)|Hlásky]], vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. [[Opavští Přemyslovci|Opavské Přemyslovce]] na opavském knížecím trůně vystřídal syn krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], [[Viktorín z Poděbrad]], který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], [[Jánoš Korvín|Jana Korvína]]. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a [[Opavské knížectví]] bylo podřízeno přímo [[Seznam představitelů českého státu|českým králům]]. [84] => [85] => V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k [[Protestantismus|protestantům]]. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckými biskupy]]. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského knížectví [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Karlovi z Lichtenštejna]] císařem [[Matyáš Habsburský|Matyášem]] v roce 1613. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský řád]] a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. [[Jezuitská kolej (Opava)|Jezuitská kolej]] ve Sněmovní ulici byla v letech 1711–1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno [[Slezské zemské muzeum|muzeum]], nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu, v současnosti je sídlem [[Zemský archiv v Opavě|Zemského archivu]]. [86] => [87] => Opava zůstala i po ukončení [[třicetiletá válka|třicetileté války]] centrem [[knížectví]], samotný význam knížecích pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali [[Češi]] jen asi sedminu obyvatel Opavy. [88] => [89] => Porážka [[Marie Terezie]] a rozdělení [[Slezsko|Slezska]] mezi [[Prusko]] a [[Rakousko]] vyneslo Opavu do pozice centra [[Rakouské Slezsko|rakouského Slezska]]. Svá sídla si zde vedle úřadů zbudovala řada příslušníků slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. [[Opavský kongres|Opavského kongresu]] neboli také kongresu tzv. [[Svatá aliance|Svaté aliance]] v roce 1820, na němž se sešli evropští panovníci (rakouský císař [[František I. Rakouský|František I.]], ruský car [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] a pruský král [[Fridrich Vilém III.|Bedřich Vilém III.]]) a diplomaté. [90] => [91] => [[Soubor:Zemská sněmovna v Opavě 1900.gif|náhled|vlevo|Zemská sněmovna v Opavě k roku 1900]] [92] => V oblasti průmyslu vzniklo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 byl vybudován [[Pivovar Opava|pivovar]], v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy Ferdinandovy]] v roce 1855. Jako hlavní město rakouského Slezska byla Opava i významným správním a samosprávním centrem. Sídlil zde [[Slezský zemský sněm]], v jehož čele stál [[zemský hejtman]] a [[zemský výbor]]. Státní správu pro Slezsko tu vykonával zemský prezident a zemská vláda (místodržitelství). Sídlil zde také [[zemský soud]]. [93] => [94] => V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 [[Matice opavská]]. Ve městě vycházel [[Opavský besedník]], pak [[Opavský týdenník]], z německých listů [[Troppauer Zeitung]] a další. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení [[První světová válka|první světové války]], kdy se převážně německy mluvící Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie [[Sudetenland (provincie, 1918)|Sudetenland]]. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. prosince 1918. [95] => [96] => Až do 30. listopadu 1928 byla Opava hlavním městem [[České Slezsko|československého Slezska]]. V souvislosti s vytvořením [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] město přestalo být sídlem zemských úřadů. Ve městě stále výrazně převažovalo německé obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovině 30. let nacistické ideologii [[Konrad Henlein|Henleinovy]] [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké strany]], které naprostou většinou přivítalo připojení k nacistickému Německu v roce 1938. Místní [[Synagoga v Opavě|synagoga]] byla vypálena. Opava se stala hlavním městem jednoho ze tří vládních obvodů v obsazených [[Říšská župa Sudety|Sudetech]]. [97] => [98] => Ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo město osvobozeno ve dnech 22. až 24. dubna 1945. Při těžkých bojích byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem. Většina původních obyvatel byla [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlena]] a město změnilo nejen svůj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna [[Slezské divadlo Opava|Slezského národního divadla v Opavě]]. V roce 1948 byl v Opavě zřízen Slezský studijní ústav, dnes součást Slezského zemského muzea. V letech 1953–1959 působila ve městě Vyšší škola pedagogická, přenesená pak do [[Ostrava|Ostravy]].{{Citace elektronické monografie [99] => | titul = Historie města a historické kalendárium [100] => | url = https://www.opava-city.cz/tic/cz/mesto-opava/o-meste/historie-mesta-historicke-kalendarium/ [101] => | datum přístupu = 2024-01-05 [102] => }} [103] => [104] => Na Ostrožné ulici, v budově postavené na místě rodného domu [[Petr Bezruč|Petra Bezruče]], byla v roce 1956 otevřena expozice o básníkově životě a díle. Od roku 1958 se na počest básníka koná každoročně v září kulturní festival [[Bezručova Opava]]. V rekonstruovaném objektu bývalého dominikánského kláštera působí od roku 1974 Dům umění, pořádající pravidelně ve svých prostorách umělecké výstavy i další kulturní akce. Od roku 1990 je Opava opět [[Statutární město|statutárním městem]]. Téhož roku zde zahájila první školní rok [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity]] v Brně a na tomto podkladě dne 9. července 1991 schválila [[Česká národní rada|ČNR]] zákon o zřízení [[Slezská univerzita v Opavě|Slezské univerzity]] se sídlem v Opavě.Zákon č. 314/1991 Sb., o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2469 Dostupné online.] [105] => [106] => == Obyvatelstvo == [107] => [108] => === Počet obyvatel === [109] => Město Opava je jedním z mála, které se po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] populačně téměř nerozšířilo. Zatímco ostatní města zažívala prudký růst, Opava má podle některých odhadů dnes méně obyvatel, než před vypuknutím války (v současném územním vymezení). Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, kromě toho do města také dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem.{{Citace elektronické monografie [110] => | titul = Malý lexikon obcí České republiky 2013 [111] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2013-nl6r6nhlpw [112] => | vydavatel = Český statistický úřad [113] => | datum_vydání = 2013-12-16 [114] => | datum_přístupu = 2018-01-22 [115] => }} [116] => [117] => {| class="wikitable" [118] => |+ Vývoj počtu obyvatel města Opavy podle [[sčítání lidu]]{{Citace monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | svazek = 1 | strany = 51–54 | isbn = 80-250-1311-1 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf}}{{Poznámka|Jednotlivé části Opavy byly připojovány postupně, už v roce 1939 [[Jaktař]], [[Kateřinky (Opava)|Kateřinky]] a [[Kylešovice]].{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 | vydavatel = Český statistický úřad | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2018-07-06 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015}} Další až s časovým odstupem, v roce 1970 [[Komárov (Opava)|Komárov]], [[Kravařov]] a [[Malé Hoštice]], roku 1975 [[Podvihov]], v roce 1976 [[Chvalíkovice]] (ty se roku 1991 opět osamostatnily), [[Milostovice]], [[Vávrovice]], [[Vlaštovičky]] a [[Zlatníky (Opava)|Zlatníky]] a v roce 1979 [[Suché Lazce]].{{Citace monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | svazek = 2 | strany = 195, 236, 251, 302, 319, 409, 507, 555, 575, 610 | isbn = 80-250-1311-1 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd2.pdf [119] => }}|group=p.}} [120] => |- [121] => !Rok [122] => !1869 [123] => !1880 [124] => !1890 [125] => !1900 [126] => !1910 [127] => !1921 [128] => !1930 [129] => !1950 [130] => !1961 [131] => !1970 [132] => !1980 [133] => !1991 [134] => !2001 [135] => !2011 [136] => !2021 [137] => |- [138] => !Počet obyvatel [139] => | 16 608 [140] => | 20 562 [141] => | 22 867 [142] => | 26 748 [143] => | 30 762 [144] => | 33 457 [145] => | 36 030{{Poznámka|Z toho 21 987 osob národnosti německé a 11 627 [[Čechoslovakismus|československé]].{{Citace monografie | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický | místo = Praha | rok = 1935 | strany = 89}}|group=p.}} [146] => | 35 576 [147] => | 42 458 [148] => | 50 275 [149] => | 59 384 [150] => | 62 815 [151] => | 61 382 [152] => | 58 351 [153] => |55 146 [154] => |} [155] => {{Poznámky|group=p.}} [156] => [157] => === Struktura obyvatelstva === [158] => [159] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 505927 Opava, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel Opavy roku 2011 [160] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 505927 Opava, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel Opavy roku 2011 [161] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 505927 Opava, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel Opavy roku 2011 [162] => [163] => [164] => == Správa a instituce == [165] => [[Soubor:Opava-zastupitelstvo 2022.svg|náhled|Složení zastupitelstva města [166] => {{legenda|#00FFFF|[[ANO 2011]] (17)}} [167] => {{legenda|#1466B8|Společně pro Opavu ([[Občanská demokratická strana|ODS]], [[TOP 09]]) (7)}}{{legenda|#AA4400|[[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] (5)}}{{legenda|#B3B3B3|Občané městských částí Opavy (3)}}{{legenda|#FF00FF|Změna pro Opavu (3)}}{{legenda|#008000|Zelená pro Opavu (2)}}{{legenda|#FFFF00|[[KDU-ČSL]] (2)}}]] [168] => [169] => === Městská samospráva === [170] => {{Viz též|Seznam představitelů Opavy}} [171] => V čele města je [[primátor]]. V obecních volbách se volí [[Zastupitelstvo obce|zastupitelstvo]], které má 39 členů. [[Městská rada]] má podle dohody po volbách v roce 2018 jedenáct členů. Správu města vykonává [[magistrát]]. V samosprávných městských částech se navíc volí i vlastní zastupitelstva a působí zde [[Starosta|starostové]], rady a úřady městských částí. [172] => [173] => Po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022|komunálních volbách roku 2022]] se utvořila koalice složená ze zastupitelů za [[ANO 2011]], Občanů městských částí Opavy a Zelené pro Opavu, která v zastupitelstvu drží 22 hlasů z 39.{{Citace periodika [174] => | příjmení = Bernardová [175] => | jméno = Veronika [176] => | titul = Opava má nové vedení, funkce rozděleny, chvílemi bylo na zastupitelstvu dusno [177] => | periodikum = Opavský deník [178] => | url = https://opavsky.denik.cz/zpravy_region/opava-ma-nove-vedeni-funkce-rozdeleny-chvilemi-bylo-na-zastupitelstvu-dusno-2022.html [179] => | datum = 20. října 2022 [180] => }} [181] => [182] => === Členění města === [183] => [[Soubor:Opavské současné městské části.png|náhled|Opavské městské části (barevně, hranice katastrálních území bíle)]] [184] => Opava je [[Statutární město|statutárním městem]], které je jen zčásti územně členěné. Centrální oblast města se nečlení na městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a [[magistrát]]em města. Tuto oblast tvoří: [185] => * [[část obce|evidenční část]] [[Město (Opava)|Město]] ([[Katastrální území|k. ú.]] Opava-Město) [186] => * většinový díl evidenční části [[Předměstí (Opava)|Předměstí]] (k. ú. Opava-Předměstí) bez [[základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotky]] [[Karlovec (Opava)|Karlovec]] [187] => * evidenční část [[Kateřinky (Opava)|Kateřinky]] (k. ú. Kateřinky u Opavy) [188] => * evidenční část a katastrální území [[Kylešovice]] [189] => * většinový díl evidenční části [[Jaktař]] (bez základní sídelní jednotky Vávrovická tvořené čtyřmi dvojdomky) [190] => [191] => Okrajové části města jsou rozčleněny do osmi [[samospráva|samosprávných]] [[městská část a městský obvod|městských částí]]: [192] => * [[Komárov (Opava)|Komárov]] (evidenční část Komárov tvořená většinou katastrálního území Komárov u Opavy) [193] => * [[Malé Hoštice]] (tvořená stejnojmenným katastrálním územím, zahrnujícím evidenční části [[Malé Hoštice]] a [[Pusté Jakartice]]) [194] => * [[Milostovice]] (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím) [195] => * [[Podvihov]] (katastrální území a evidenční část Podvihov a část katastrálního území [[Komárov (Opava)|Komárov u Opavy]], tvořená evidenční částí [[Komárovské Chaloupky]]) [196] => * [[Suché Lazce]] (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím) [197] => * [[Vávrovice]] (tvořená evidenční částí Vávrovice na katastrálních územích Vávrovice, [[Držkovice]] a [[Palhanec]], a dále základní sídelní jednotkou [[Karlovec (Opava)|Karlovec]] – díl evidenční části [[Předměstí (Opava)|Předměstí]] na katastrálním území Opava-Předměstí, a základní sídelní jednotkou Vávrovická – čtyři dvojdomky v evidenční části a katastrálním území [[Jaktař]]) [198] => * [[Vlaštovičky]] (tvořená evidenční částí Vlaštovičky na katastrálních územích [[Vlaštovičky]] a [[Jarkovice (Opava)|Jarkovice]]) [199] => * [[Zlatníky (Opava)|Zlatníky]] (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím Zlatníky u Opavy) [200] => [201] => V letech 1976–1991 byla součástí města i obec [[Chvalíkovice]]. Většina území města leží historicky ve [[České Slezsko|Slezsku]], ale čtyři z jeho částí ([[Kravařov]], [[Suché Lazce]], [[Vlaštovičky]] a [[Jaktař]]) patřily k tzv. [[Moravské enklávy ve Slezsku|moravským enklávám ve Slezsku]].''Historický místopis země Moravskoslezské'', s. 714–716, 727. [202] => [203] => === Státní instituce === [204] => V Opavě sídlí mj. [205] => * [[Státní úřad inspekce práce]] s celorepublikovou působností [206] => * [[Zemský archiv v Opavě]] s oblastní působností (kraje [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] a [[Olomoucký kraj|Olomoucký]]) [207] => * [[Katastrální úřad]] [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]] [208] => * [[Okresní soud v Opavě]] a Okresní státní zastupitelství v Opavě [209] => [210] => == Doprava == [211] => [[Soubor:Opava, Horní náměstí, Škoda 32Tr SOR č. 314 (2019-08-14; 02).jpg|náhled|Trolejbus na Horním náměstí]] [212] => [213] => === Železniční a silniční doprava === [214] => Opava je poměrně důležitým železničním uzlem, [[Opava východ|východní nádraží]] leží na tratích [[Železniční trať Olomouc – Opava východ|Olomouc–Opava]], [[Železniční trať Opava východ – Svobodné Heřmanice – Horní Benešov|Opava – Svobodné Heřmanice]] (původně až do Horního Benešova, od roku 2014 pouze sezonní provoz), [[Železniční trať Opava východ – Hradec nad Moravicí|Opava – Hradec nad Moravicí]], [[Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice|Opava – Hlučín]] a [[Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ|Ostrava-Svinov – Opava]]. Všechny osobní a spěšné vlaky jsou integrovány v systému ODIS. To se týká i všech rychlíků do Ostravy a Moravského Berouna. [215] => [216] => Na území města se vedle již zmíněné stanice Opava východ nachází tyto železniční stanice a zastávky: ''[[Opava západ]]'', ''[[Opava zastávka]]'', ''[[Opava-Komárov (nádraží)|Opava-Komárov]]'', ''[[Kylešovice (železniční zastávka)|Kylešovice]]'', ''[[Malé Hoštice (železniční zastávka)|Malé Hoštice]]'' a ''[[Vávrovice (železniční zastávka)|Vávrovice]]'' [217] => [218] => Od 15. června 2015 má město přímé vlakové spojení s [[Praha|Prahou]] spojem [[InterCity]] 513/514 Opava.{{Citace elektronického periodika [219] => | titul = Z Opavy poprvé jezdí rychlík do Prahy. Mládek o něm notoval jen kvůli rýmu [220] => | datum_vydání = 2015-06-15 [221] => | url = https://ostrava.idnes.cz/ivan-mladek-mel-s-pisni-pravdu-z-opavy-vyjede-rychlik-do-prahy-pu7-/ostrava-zpravy.aspx?c=A150615_172618_ostrava-zpravy_jog [222] => | datum_přístupu = 2016-07-09 [223] => }} Ten odjížděl z Opavy v 6:00 a zpět do Opavy přijížděl v 19:59. Od 13. prosince 2015 platí mezi Opavou a Ostravou také jízdní doklady [[Ostravský dopravní integrovaný systém|ODIS]]. Od 13. prosince 2015 do 15. prosince 2018, rovněž mezi Prahou a Opavou, jezdil také posilový vlak InterCity 542/543 [[Vladislav Vančura]]. V současném{{kdy?}} GVD je v provozu kromě vlaků 513/514 také nedělní vlak IC 502 s odjezdem 16:00 a příjezdem do Prahy v 19:19. [224] => [225] => Od 10. prosince 2017 jezdí mezi Opavou a Prahou vlak společnosti [[RegioJet]] RJ 1002/1013. Odjíždí v 5:05 a zpět do Opavy přijíždí v 19:27. [226] => [227] => Do Opavy též ze všech směrů vede několik významných [[Silnice I. třídy|silnic I. třídy]]. Od [[Olomouc]]e sem přes [[Šternberk]] a [[Moravský Beroun]] směřuje [[silnice I/46]], která pokračuje dále na polskou hranici. Z [[Polsko|Polska]] do Opavy také vede přes [[Krnov]] [[silnice I/57]], jež přes [[Hradec nad Moravicí]], Nový Jičín, Valašské Meziříčí a [[Vsetín]] nakonec končí na hranicích se [[Slovensko|Slovenskem]]. Až z Hradce Králové přes Šumperk a Bruntál je sem dovedena [[silnice I/11]], kterou se lze dále dostat do Ostravy. Do Ostravy vede z Opavy přes [[Hlučín]] také [[silnice I/56]]. [228] => [229] => === Městská hromadná doprava === [230] => {{viz též|Tramvajová doprava v Opavě|Trolejbusová doprava v Opavě|Městská autobusová doprava v Opavě}} [231] => [232] => První [[tramvaj]]e se v Opavě rozjely v roce 1905. Z hlavní tratě mezi Východním nádražím a nemocnicí se odpojovaly dvě tratě odbočné – do Městských sadů a do [[Kateřinky (Opava)|Kateřinek]]. Tratě byly prodlužovány v roce 1912 a 1948. V roce 1950 bylo rozhodnuto nahradit nevyhovující tramvaje moderními trolejbusy. Poslední tramvajová trať tak byla zrušena o šest let později. [233] => [234] => [[Trolejbus]]y, které nahradily tramvajovou dopravu, vyjely poprvé v roce 1952. Jejich síť se postupně rozšiřovala. V 70. a 80. letech byla vzhledem k rekonstrukcím ulic v některých úsecích trolejbusová doprava zastavena. V roce 2002 byla dostavěna nová vozovna v Kylešovicích, která nahradila starší, jež byla původně určena tramvajím. [235] => [236] => == Památky, školství a kultura == [237] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Opavě}} [238] => [239] => === Významné stavby === [240] => [[Soubor:Opava, konkatedrála (5x5).jpg|náhled|Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie]] [241] => [[Soubor:Radnice Hláska na Horním náměstí.jpg|náhled|Městská radnice s věží Hláska]] [242] => [[Soubor:Opava - Sobkův palác.jpg|náhled|Sobkův palác]] [243] => [[Soubor:Opava (Troppau) - kostel svatého Vojtěcha.jpg|náhled|Kostel sv. Vojtěcha]] [244] => [[Soubor:Opava - bývalý obchodní dům Breda.jpg|náhled|Obchodní dům Breda]] [245] => [[Soubor:Sv hedvika.JPG|náhled|Kostel sv. Hedviky]] [246] => [247] => ==== Gotika ==== [248] => * Farní kostel a [[konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie]] ([[diecéze ostravsko-opavská|ostravsko-opavská diecéze]]) [249] => * [[Kaple svatého Kříže (Opava)|Kaple svatého Kříže]], [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památka]] – tzv. Švédská kaple (Kateřinky) [250] => * [[Kostel svatého Ducha (Opava)|Kostel svatého Ducha]] s částí [[Minoritský klášter (Opava)|minoritského kláštera]] [251] => * Dominikánský [[Kostel svatého Václava (Opava)|kostel sv. Václava]] [252] => * Kostel sv. Kateřiny (Kateřinky) [253] => * [[Kostel sv. Alžběty (Opava)|Kostel sv. Alžběty]] [254] => * Johanitský [[Kostel svatého Jana Křtitele (Opava)|kostel sv. Jana Křtitele]] [255] => * [[Kostel Nejsvětější Trojice (Opava)|Kostel Nejsvětější Trojice]] [256] => * Kostel sv. Petra a Pavla (Jaktař) [257] => [258] => ==== Renesance ==== [259] => * [[Věž Hláska (Opava)|Městská věž Hláska]] [260] => * [[Dům U Bílého koníčka (Opava)|Dům U Bílého koníčka]] [261] => * [[Dům Boží koutek]] [262] => * [[Dům Bítovských z Bítova|Dům U Zavřené brány]] [263] => * Další měšťanské domy [264] => [265] => ==== Baroko ==== [266] => * [[Sobkův palác]] [267] => * [[Blücherův palác]] [268] => * [[Kostel svatého Vojtěcha (Opava)|Kostel sv. Vojtěcha]] (sv. Jiří) s [[Jezuitská kolej (Opava)|jezuitskou kolejí]] [269] => * [[Mariánský morový sloup (Opava)|Mariánský sloup]] [270] => * [[Müllerův dům]] [271] => * [[Dům U Mouřenína (Opava)|Dům U Mouřenína]] [272] => * [[Filipkův dvůr (Kateřinky)|Filipkův dvůr]] [273] => * [[Františkánský klášter (Opava)|Františkánský klášter]] [274] => * Průčelí kostela sv. Ducha a minoritský klášter [275] => * Přestavba dominikánského kostela sv. Václava a přilehlého kláštera [276] => * Další přestavby a úpravy starších kostelů [277] => [278] => ==== 19. století ==== [279] => * [[Palác Razumovských (Opava)|Palác Razumovských]] [280] => * [[Evangelický kostel (Opava)|Evangelický kostel]] [281] => * Klášter klarisek (palác zemské vlády, dnes Slezská univerzita) [282] => * Dívčí škola Řádu německých rytířů [283] => * [[Slezské zemské muzeum]] – bylo založeno v roce 1814, nejstarší muzeum v ČR [284] => * [[Slezské divadlo Opava|Slezské divadlo]] – základní kámen Zemského divadla v Opavě byl položen 1. května 1804 [285] => * Janottova vila [286] => [287] => ==== Počátek 20. století ==== [288] => * [[Městský dům kultury Petra Bezruče]] (Obchodní a živnostenská komora) [289] => * Spořitelna [290] => * Budova bývalého Zemského finančního ředitelství [291] => * Budova bývalého Zemského ředitelství pošt a telegrafů (dnes Slezská univerzita) [292] => * Budova bývalé Státní banky [293] => * [[Jubilejní Schillerova škola]] [294] => * Marianum – Ústav kongregace Dcer božské lásky [295] => * Kaple Povýšení sv. Kříže [296] => * [[Vila Soví hrádek (Opava)|Vila Soví Hrádek]] [297] => * Domy na Olomoucké ulici [298] => * Další historizující a secesní domy [299] => [300] => ==== Moderní architektura ==== [301] => * [[Obchodní dům Breda|Obchodní dům Breda-Weinstein]] [302] => * [[Kostel svaté Hedviky (Opava)|Kostel svaté Hedviky]] [303] => * Špalíček [304] => * Lassmannova vila [305] => * Dům MUDr. Martínka (Kateřinky, architekt [[Bratři Šlapetové|Lubomír Šlapeta]]) [306] => * Vila Dr. Radima Hesse (architekti [[Bratři Šlapetové|Čestmír a Lubomír Šlapeta]]) [307] => * [[Koupaliště Opava|Městské koupaliště]] [308] => [309] => === Školy v Opavě === [310] => Opava jako kulturní centrum Slezska obsahuje vysoký počet vzdělávacích institutů. Nachází se zde střední školy snad pro každé zaměření, dvě gymnázia, učiliště a Slezská univerzita. Následující seznam ukazuje jejich neúplný výčet: [311] => [312] => ==== Základní školství ==== [313] => * Základní škola Edvarda Beneše s rozšířenou výukou jazyků a tělesné výchovy (hokej) [314] => * Základní škola Ilji Hurníka s rozšířenou výukou hudební výchovy [315] => * Základní škola Englišova s rozšířenou výukou sportu [316] => * Základní škola Mírová [317] => * Základní škola Mařádkova [318] => * Základní škola a Mateřská škola, Šrámkova 4 [319] => * Základní škola T. G. Masaryka s rozšířenou výukou výtvarné výchovy [320] => * Základní škola Opava-Kylešovice s rozšířenou výukou tělesné výchovy (fotbal) a informatiky [321] => * Základní škola Boženy Němcové [322] => * Základní škola Otická s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů [323] => * Základní škola Vrchní [324] => * Základní škola Šrámkova se speciálními počítačovými třídami [325] => * Církevní základní škola svaté Ludmily v Hradci nad Moravicí – odloučené pracoviště Slavkovská 2, Opava-Jaktař [326] => * Základní umělecká škola Opava se zaměřením na hudbu, tanec, divadlo a výtvarné umění [327] => [328] => ==== Střední školství ==== [329] => * [[Církevní konzervatoř Opava]] (kombinuje SŠ a VOŠ) [330] => * [[Mendelovo gymnázium]] [331] => * [[Slezské gymnázium]] [332] => * [[Střední škola průmyslová a umělecká Opava]] [333] => * [[Střední průmyslová škola stavební Opava|Střední průmyslová škola stavební]] [334] => * Střední zdravotnická škola [335] => * Masarykova střední zemědělská škola a střední odborné učiliště [336] => * Obchodní akademie [337] => * Střední odborná škola poštovní [338] => * Střední škola technická [339] => * Střední odborné učiliště stavební [340] => * Střední škola hotelová [341] => * Soukromá střední škola podnikatelská [342] => * Soukromá obchodní akademie [343] => ==== Vyšší odborné školství ==== [344] => * [[Církevní konzervatoř Opava]] (kombinuje SŠ a VOŠ) [345] => * [[Vyšší odborná škola a Hotelová škola]] [346] => * [[Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola]] [347] => [348] => ==== Vysoké školství ==== [349] => {{Viz též|Slezská univerzita v Opavě}} [350] => [351] => První vyšší školou v Opavě byla [[Jezuitská kolej (Opava)|jezuitská kolej]], založená v 17. století, která stala základem německého opavského gymnázia. V roce 1870 došlo k prvnímu neúspěšnému pokusu o založení [[Univerzita|univerzity]], avšak až po druhé světové válce byla zahájena zásadní jednání o Slezské univerzitě. Z původních snah se ale podařilo roku 1953 realizovat pouze Vyšší pedagogickou školu, která se navíc v roce 1959 přemístila do Ostravy, kde z ní postupně vznikla [[Pedagogická fakulta Ostravské univerzity|Pedagogická fakulta]], základ pozdější [[Ostravská univerzita|Ostravské univerzity]] (přírodovědné obory se nicméně ještě v 60. letech vyučovaly v Opavě). [352] => [353] => Teprve po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] byly dány podmínky proto, aby i v Opavě vznikla samostatná vysoká škola. Právním nositelem příprav vzniku Slezské univerzity se stala [[Masarykova univerzita]] v Brně, která k roku 1990 zřídila filozoficko-přírodovědeckou fakultu v Opavě a obchodně podnikatelskou fakultu v Karviné. Z nich pak na základě zákona České národní rady ze dne 9. července 1991 vznikla [[Slezská univerzita v Opavě|Slezská univerzita]] jako jedna z pěti nově zřízených českých univerzit. Ve městě sídlí její [[rektor]]át, [[Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě Slezské univerzity v Opavě|filozoficko-přírodovědecká fakulta]], [[Fakulta veřejných politik v Opavě Slezské univerzity v Opavě|fakulta veřejných politik]] a [[Matematický ústav v Opavě Slezské univerzity v Opavě|matematický ústav]]. [354] => [355] => === Pravidelné kulturní festivaly === [356] => [[Soubor:Historická výstavní budova v roce 2012.jpg|náhled|[[Slezské zemské muzeum]]]] [357] => [[Soubor:Opava 05.jpg|náhled|[[Slezské divadlo Opava]]]] [358] => * ''[[Bezručova Opava]]'' – Výtvarné, literární, filmové, hudební umění [359] => * ''Opava Cantat'' – Soutěžní festival pěveckých sborů [360] => * ''Altrock'' – Hudební festival skupin z Opavy a okolí [361] => * ''Další břehy'' [362] => * ''[[Opavský páv]]'' – Mezinárodní festival studentských filmů [363] => [364] => === Hudba === [365] => [366] => ==== Pěvecké sbory ==== [367] => * [[Pěvecké sdružení slezských učitelek]] [368] => * [[Domino (sbor)|Domino]] [369] => * [[Jeřabinka]] [370] => * [[Luscinia (sbor)|Luscinia]] [371] => * Sbor Studánka (ZŠ Mařádkova, prac. Krnovská) [372] => [373] => ==== Hudební skupiny ==== [374] => Mezi významnější hudební tělesa patří: [375] => * [[Opavský studentský orchestr]] [376] => * [[Expedice Apalucha]] [377] => * [[KOFE-IN]] [378] => * [[Sonyk bel]] [379] => * [[EvJazz]] [380] => * [[Phoibos]] [381] => * [[Bardo Thödol]] [382] => * [[Ladě]] [383] => * [[Psychonaut]] [384] => [385] => === Pověsti === [386] => [[Zvon]] z kostela v Jaktaři, největší zvon na Opavsku, byl nalezen na louce. Na místě nejprve ryla svině a potom kanec, až se pasákům ukázal okraj zakopaného zvonu. Zvon prý při zvonění vyvolává svůj původ: „Sviňa ryla, nevyryla, kanec ryl, ten vyryl!“GLOS, Tomáš. Co si vypravují moravské zvony. IN: Český lid 1904, str. 354 – 358 [387] => [388] => === Média === [389] => Momentálně vychází v Opavě každý den lokální ''Opavský a Hlučínský [[Deník (regionální noviny)|deník]]''. Kromě toho vychází ve městě týdeníky ''Region'', ''Region Opavsko'' a ''5+2 Opava''. Magistrát vydává každý měsíc měsíčník ''Hláska''. [390] => [391] => == Sport == [392] => [[Soubor:Stadion v Městských sadech.jpg|vlevo|náhled|[[Městský stadion Opava|Stadion v Městských sadech]]]] [393] => [[Soubor:Final4 BK Opava-ČEZ Basketball Nymburk (36).jpg|náhled|Basketbalisté Opavy ve finále českého poháru 2019]] [394] => [[Soubor:Víceúčelová hala, Opava - panoramio - Vladimír Jadrný.jpg|náhled|V Hale Opava hrají basketbalisté]] [395] => V Opavě působí fotbalový klub [[SFC Opava|Slezský FC Opava]]. V sezóně [[1. česká fotbalová liga 1995/96|1995/96]] se prvně v historii probojoval do [[1. česká fotbalová liga|české nejvyšší soutěže]]. Od té doby tam odehrál jedenáct sezón, přičemž nejvíce se mu dařilo hned v té úvodní, kdy obsadil celkové šesté místo. Díky tomu si zahrál [[Pohár Intertoto 1996]]. V současnosti působí v [[2. česká fotbalová liga|druhé nejvyšší soutěži]]. Své domácí zápasy sehrává na [[Městský stadion Opava|stadionu v Městských sadech]] s kapacitou 7550 diváků. Ke známým fotbalistům, kteří oblékali modro-žlutý opavský dres, patří [[Alois Grussmann]], [[Zdeněk Pospěch]], [[Edvard Lasota]], [[Jan Nezmar]], [[Michal Horňák]], [[Martin Kotůlek]], [[Petr Švancara]] nebo [[Libor Kozák]]. [396] => [397] => Basketbalový [[BK Opava]], který hraje [[Národní basketbalová liga|nejvyšší basketbalovou ligu]], je nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě. Má na svém kontě již pět mistrovských titulů ([[Česká basketbalová liga 1996/1997|1996/97]], [[Česká basketbalová liga 1997/1998|1997/98]], [[Mattoni NBL 2001/2002|2001/02]], [[Mattoni NBL 2002/2003|2002/03]], [[Kooperativa NBL 2022/2023|2022/23]]). Vzestup opavské košíkové byl raketový, klub získal první titul hned při svém prvém startu v nejvyšší soutěži. Od té doby ji opustil jen na tři sezóny. Své domácí zápasy odehrává v [[Hala Opava|hale Opava]] s kapacitou 3006 diváků. Patří k nejmodernějším v [[Národní basketbalová liga|NBL]], základní kámen k výstavbě byl položen 4. července 2002 a již 26. září 2003 byla nová hala otevřena. Původně se o ní basketbalisté dělili s extraligovým volejbalovým klubem [[VK Opava]], avšak majitel klubu po neshodách s městem prodal v roce 2009 prvoligovou licenci klubu ČZU Praha.{{Citace periodika [398] => | příjmení = Brhel [399] => | jméno = Roman [400] => | titul = Je to definitivní! Volejbalová extraliga v Opavě nebude [401] => | periodikum = Opavský a hlučínský deník [402] => | datum vydání = 2009-05-19 [403] => | jazyk = cs [404] => | url = https://opavsky.denik.cz/ostatni_region/je-to-definitivni-volejbalova-extraliga-v-opave-ne.html [405] => | datum přístupu = 2022-08-02 [406] => }} Z této rány se opavský volejbal dosud nevzpamatoval. [407] => [408] => Hokejový [[HC Slezan Opava]] hraje [[2. česká hokejová liga|třetí nejvyšší hokejovou soutěž]].{{Citace elektronické monografie [409] => | titul = 2. liga [410] => | vydavatel = BPA sport marketing a.s. [411] => | datum_přístupu = 2015-04-22 [412] => | místo = Praha [413] => | url = http://www.hokej.cz/2-liga/tymy [414] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150418085652/http://www.hokej.cz/2-liga/tymy [415] => | datum archivace = 2015-04-18 [416] => | nedostupné = ano [417] => }} Sídlí na [[Zimní stadion Opava|zimním stadionu Opava]] s kapacitou 6000 diváků. V roce 1956 byl teprve třetím zastřešeným stadionem v republice. Dnes dosluhuje a v roce 2023 byl měl být nahrazen novým stadionem s odvážným architektonickým řešením.{{Citace elektronického periodika [418] => | titul = Opavský zimní stadion získá novou podobu [419] => | periodikum = Opava-city.cz [420] => | vydavatel = Statutární město Opava [421] => | url = https://www.opava-city.cz/cz/nabidka-temat/media/tiskove-zpravy/opavsky-zimni-stadion-ziska-novou-podobu.html [422] => | datum vydání = 2022-02-03 [423] => | jazyk = cs [424] => | datum přístupu = 2022-08-02 [425] => }} Mezi českou elitu se Opavané prvně podívali již v ročníku [[Československá hokejová liga 1951/1952|1951/52]]. Za existence Československa v ní pobyli čtyři sezóny. V éře samostatného Česka si klub vybojoval tři extraligové sezóny ([[Česká hokejová extraliga 1996/1997|1996/97]], [[Česká hokejová extraliga 1997/1998|1997/98]], [[Česká hokejová extraliga 1998/1999|1998/99]]). Ve všech se jeho osudem stala baráž o udržení a ve třetím případě již klub extraligovou příslušnost neudržel. Již před válkou strávil dva ročníky v [[Československá hokejová liga|nejvyšší československé soutěži]] německý klub [[Troppauer EV]] ([[Československá hokejová liga 1936/1937|1936/37]], [[Československá hokejová liga 1937/1938|1937/38]]). V roce 1931 dokonce získal stříbro v předligovém [[Mistrovství Československa (lední hokej)|Mistrovství Československa]]. [426] => [427] => V Opavě se nachází také [[Florbal|florbalový]] klub [[S.K. P.E.M.A. Opava]], jehož mužský A tým bude od [[1. florbalová liga mužů 2023/2024|sezóny 2023/2024]] hrát [[1. florbalová liga mužů|1. florbalovou ligu mužů]] (druhá nejvyšší soutěž), do které postoupil v roce 2023, kdy porazil v baráži Brněnský tým [[Troopers]] 3-2 na zápasy.{{Citace elektronického periodika [428] => | titul = Elitní tým bude hrát Národní ligu [429] => | periodikum = www.troopers.cz [430] => | url = https://www.troopers.cz/c/elitni-tym-bude-hrat-narodni-ligu-156 [431] => | datum přístupu = 2023-05-03 [432] => }} [433] => [434] => {{Pahýl část}} [435] => [436] => == Osobnosti == [437] => * [[Martin z Opavy]] († 1279), významný kronikář 13. století (taky zvaný Polonus) [438] => * [[Jan z Opavy]], písař a iluminátor 14. století [439] => * [[Amand Polan z Polansdorfu]] (1561–1610), [[kalvinismus|kalvínský]] teolog [440] => * [[Jeroným Hirnhaim]] (1637–1679), teolog, opat [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]] [441] => * [[Jan Kozánek]] (1819–1890), slezský advokát a novinář [442] => * [[Olivier de Bacquehem]] (1847–1917), rakousko-uherský státní úředník a politik [443] => * [[Johann Palisa]] (1848–1925), česko-rakouský astronom [444] => * [[Alois Šebela]] (1880–1942), český římskokatolický kněz, středoškolský pedagog, vikář, čestný kanovník, vlastenec. [445] => * [[Moritz von Auffenberg]] (1852–1928), rakousko-uherský generál a politik [446] => * [[Johann Paul Karplus]] (1866–1936), rakouský neurolog a psychiatr židovského původu [447] => * [[Petr Bezruč]] (původním jménem Vladimír Vašek; 1867–1958), slezský básník [448] => * [[Joseph Maria Olbrich]] (1867–1908), česko-rakouský architekt a malíř [449] => * [[Friedrich Hartmann]] (1876–1945), stavař, rektor [[Technická univerzita Vídeň|Vídeňské technické univerzity]] [450] => * [[Lucie Weidtová]] (1876–1940), sopranistka, známá svými rolemi v operách Richarda Wagnera [451] => * [[Sophie Lazarsfeldová]] (roz. Munková, 1881–1976), [[Rakousko-Uhersko|rakousko]]-americká [[Psychoterapie|psychoterapeutka]] a spisovatelka [452] => * [[Josef David (politik)|Joža David]] (1884–1968), český politik, poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)|Národního shromáždění]] [453] => * [[Paul Hatschek]] (1888–1944), vynálezce a protinacistický odbojář [454] => * [[Jaroslav Konečný (voják)|Jaroslav Konečný]] (1891–1943), československý legionář a protinacistický odbojář [455] => * [[Leo Haas]] (1901–1983), malíř [456] => * [[Walter Seidl]] (1905–1937), slezský, německy píšící spisovatel [457] => * [[Josef Böhm (geodet)|Josef Böhm]] (1907–1993), český geodet a kartograf [458] => * [[Joy Adamsonová]] (původním jménem Friederika Viktorie Gessner; 1910–1980), rakouská přírodovědkyně a spisovatelka [459] => * [[Pavel Eckstein]] (1911–2000), muzikolog, hudební kritik a dramaturg [460] => * [[Boris Rösner]] (1951–2006), divadelní a filmový herec [461] => * [[Eduard Janota]] (1952–2011), ministr financí v úřednické vládě Jana Fischera [462] => * [[Jaroslav Netolička]] (* 1954), bývalý fotbalový brankář [463] => * [[Stanislav Bernard]] (* 1955), podnikatel v oblasti pivovarnictví, zakládající člen [[Nadační fond proti korupci|NFPK]] [464] => * [[Pavel Složil]] (* 1955), bývalý tenista a tenisový trenér [465] => * [[Ivana Dombková]] (* 1965), architektka [466] => * [[Bohdan Sláma]] (* 1967), filmový režisér [467] => * [[David Moravec]] (* 1973), hokejista [468] => * [[Renata Berková|Renata Berková-Najserová]] (* 1975), triatlonistka, olympionička a trojnásobná mistryně republiky v triatlonu [469] => * [[Kamil Mrůzek]] (* 1977), sjezdař na divoké vodě, jedenáctinásobný mistr světa [470] => * [[Nataša Novotná]] (* 1977), tanečnice a choreografka [471] => * [[Zdeněk Pospěch]] (* 1978), fotbalista hrající za fotbalový klub SFC Opava, český reprezentant [472] => * [[Zbyněk Pospěch]] (* 1982), fotbalista hrající za fotbalový klub SFC Opava [473] => * [[Dominik Beneš]] (* 1986), operní režisér [474] => * [[Lukáš Vondráček]] (* 1986), [[klavír]]ista [475] => * [[Jakub Holuša]] (* 1988), atlet, běžec [476] => * [[Libor Kozák]] (* 1989), fotbalista, český reprezentant a útočník [[Aston Villa FC]] [477] => * [[Marek Šindler]] (* 1992), kanoista, olympionik [478] => * [[Radek Faksa]] (* 1994), hokejista, reprezentant ČR v ledním hokeji [479] => * [[Jan Štencel]] (* 1995), hokejista [480] => * [[Kateřina Nevřelová]] (* 1988), umělecká fotografka [481] => * [[Ondřej Gillig]] (* 1976), kytarista, pedagog [482] => [483] => == Partnerská města == [484] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboř]], [[Polsko]] [485] => * {{Flagicon|Německo}} [[Roth (město)|Roth]], [[Německo]] [486] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Liptovský Mikuláš]], [[Slovensko]] [487] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Żywiec]], [[Polsko]] [488] => * {{Flagicon|USA}} Kearney, [[Spojené státy americké]] [489] => * {{Flagicon|Maďarsko}} [[Zugló]], [[Maďarsko]] [490] => [491] => V minulosti: [492] => * {{Flagicon|SSSR}} [[Kamyšin]], [[Sovětský svaz|SSSR]] [493] => * {{Flagicon|Řecko}} [[Preveza]], [[Řecko]] [494] => * {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Delft]], [[Nizozemsko]] [495] => * {{Flagicon|Dánsko}} [[Holstebro]], [[Dánsko]] [496] => * {{Flagicon|Rakousko}} [[Poysdorf]], [[Rakousko]] [497] => * {{Flagicon|Nikaragua}} [[Esteli]], [[Nikaragua]] [498] => [499] => == Odkazy == [500] => [501] => === Reference === [502] => [503] => [504] => === Literatura === [505] => * {{Citace monografie | příjmení = Müller | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Müller (archivář)| příjmení2 = Žáček | jméno2 = Rudolf | odkaz na autora2 = Rudolf Žáček | spoluautoři = a kol. | rok = 2006 | titul = Opava | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | počet stran = 611 | isbn = 80-7106-808-X}} [506] => * {{Citace monografie | příjmení = Zukal | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Zukal | titul = Paměti opavské : črty kulturní a místopisné | vydavatel = Matice opavská | odkaz na vydavatele = Matice opavská | místo = Opava | rok = 1912 | počet stran = 410 | isbn =}} [507] => [508] => === Externí odkazy === [509] => * {{Commons}} [510] => * {{Commonscat}} [511] => * {{Wikislovník|heslo=Opava}} [512] => * {{Wikicesty|průvodce=Opava}} [513] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Opava}} [514] => * {{Oficiální web}} [515] => * {{RÚIAN}} [516] => * [http://www.staraopava.cz StaraOpava.cz] fotografie a pohlednic staré i dnešní Opavy [517] => * [https://www.inwork.cz/prace/moravskoslezsky-kraj/opava/opava/ Nabídky práce Opava] [518] => * [https://web.archive.org/web/20170918163950/http://opa.cz/ Obrázky Opavy pro všechny] Opava: historie, fotogalerie, osobnosti, život v Opavě, okolí, odkazy [519] => [520] => {{Město Opava}} [521] => {{Okres Opava}} [522] => {{Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava}} [523] => {{Statutární města v Česku}} [524] => {{Primátoři Opavy}} [525] => {{Autoritní data}} [526] => {{Portály|Morava|Slezsko}} [527] => [528] => [[Kategorie:Opava| ]] [529] => [[Kategorie:Města na pomezí Moravy a Slezska]] [530] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [531] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [532] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [533] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [534] => [[Kategorie:Obce v okrese Opava]] [535] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [536] => [[Kategorie:Sídla v Opavské pahorkatině]] [537] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [538] => [[Kategorie:Města v okrese Opava]] [539] => [[Kategorie:Univerzitní města v Česku]] [540] => [[Kategorie:Geotrasa sudetská]] [] => )
good wiki

Opava

Opava ( slezskoněmecky Tropp, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Leží v Opavské pahorkatině na řece Opavě a žije zde obyvatel a tím je tak po Ostravě a Havířově třetím největším městem Moravskoslezského kraje.

More about us

About

Je známá svým bohatým historickým a kulturním dědictvím, které mírně odráží vlivy různých civilizací a architektonických stylů. Opava, jakožto krajské město, hraje důležitou roli v regionálním životě a nabízí obyvatelům i návštěvníkům mnoho možností pro aktivní a příjemné trávení volného času. Historie Opavy sahá až do 13. století, kdy se město rozvíjelo jako obchodní a administrativní centrum. Dnes se můžete procházet po příjemných ulicích s nádhernými historickými budovami, jako je třeba kostel svaté Hedviky nebo Opavský hrad, které jsou skvělými příklady středověké architektury. Město si pečlivě uchovává svou historii, ale současně se úspěšně adaptuje na moderní dobu, což ho činí atraktivním pro mladé lidi i rodiny. Opava má živou kulturní scénu, kterou oživují různá divadelní a hudební představení, výstavy a festivaly. Místní organizace a jednotlivci se aktivně podílejí na rozvoji společenského života a vytvářejí prostor pro umění a kreativitu. To vše přispívá k pocitu sounáležitosti a komunitnímu duchu, který je v Opavě silně přítomný. Příroda okolí města nabízí krásné možnosti pro outdoorové aktivity, ať už se jedná o pěší turistiky v blízkých lesích nebo cyklovýlety po malebném okolí. Opava je ideálním výchozím bodem pro objevování přírodních krás Slezska, což dodává místním obyvatelům i návštěvníkům příležitosti k relaxaci a udržování zdravého životního stylu. V Opavě se také nachází řada škol a vzdělávacích institucí, které poskytují kvalitní vzdělání a podporují rozvoj talentů a schopností mladých lidí. Město tedy nejen že nabízí bohatou historii a kulturu, ale také se zaměřuje na vzdělání a budoucnost. Opava je místem, kde se setkává tradice s inovací a kde obyvatelé žijí společně v harmonii s krásnou přírodou a bohatou kulturou. To vše dává Opavě optimistický nádech a činí ji příjemným místem pro život a návštěvu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Polsko','Vlaštovičky','Moravskoslezský kraj','České Slezsko','Jaktař','Slezská univerzita v Opavě','Malé Hoštice','Kateřinky (Opava)','Slezské divadlo Opava','Komárov (Opava)','Věž Hláska (Opava)','Slezské zemské muzeum'

Jaktař

Polsko

Vlaštovičky