Array ( [0] => 14733151 [id] => 14733151 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Opolí [uri] => Opolí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Opolí [2] => | originální jméno = Opole [3] => | obrázek = Opole 0001.7 - widok na Stare Miasto.jpg [4] => | popisek = Historické centrum nad Odrou [5] => | vlajka = POL Opole flag.svg [6] => | znak = POL Opole COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 50.66851 [8] => | zeměpisná délka = 17.92235 [9] => | nadmořská výška = [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[Opolské vojvodství|Opolské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = městský okres [15] => | administrativní dělení = [16] => | velikost mapy = [17] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Opolí|position= right |width= 220 |lat= 50.66 |long= 17.92 |float=center |caption=}} [18] => | etnické složení = [[Poláci]], [[Němci]], [[Slezané]] a další [19] => | náboženské složení = [[římskokatolická církev|římští katolíci]], [[luteránství|luteráni]] a další [20] => | status = [21] => | představitel = [22] => | titul představitele = [23] => | starosta = Arkadiusz Wiśniewski [24] => | web = http://www.opole.pl [25] => | obecní úřad = Rynek – Ratusz
45-015 Opole [26] => | telefonní předvolba = +48 77 [27] => | psč = 45-001 až 45-910 [28] => | typ statistického celku = [29] => | název statistického celku = [30] => }} [31] => '''Opolí'''[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Opol%C3%AD Opolí] v [[Internetová jazyková příručka|Internetové jazykové příručce]][https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=Opol%C3%AD&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no Opolí] ve [[Slovník spisovného jazyka českého|Slovníku spisovného jazyka českého]][http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:6e99bf30-e6e0-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:b7b84d00-05b0-11e5-97f4-5ef3fc9ae867 Opolí] v [[Ottův slovník naučný|Ottově slovníku naučném]][[Český statistický úřad]]: [https://www.czso.cz/csu/xm/spoluprace-s-polskym-uradem-v-opole ''„Spolupráce s polským statistickým úřadem v Opolí“''] ({{Vjazyce2|pl|''Opole''}}, {{Vjazyce2|de|''Oppeln''}}, [[slezština (lechický jazyk)|slezskopolsky]] ''Uopole'' / ''Ôpole'', [[slezská němčina|slezskoněmecky]] ''Uppeln'') je [[městské okresy v Polsku|město s postavením okresu]] v jižním [[Polsko|Polsku]], sídlo [[Opolské vojvodství|Opolského vojvodství]] a [[okres Opole|okresu Opolí]]. Leží na [[Odra|Odře]] na [[Równina Opolska|Opolské planině]] a [[Pradolina Wrocławska|Pradolině Wocławske]], která jsou součástí [[Slezská nížina|Slezské nížiny]]. Historicky je hlavním městem [[Horní Slezsko|Horního Slezska]]. Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel. [32] => [33] => Počátky města sahají do 9. století, kdy bylo střediskem slovanského kmene [[Opolané|Opolanů]]. Při dělení [[Slezsko|Slezska]] v roce 1172 se stalo sídlem [[Opolské knížectví|Opolského knížectví]], které bylo od roku 1327 lénem [[Koruna království českého|českých králů]] a později součástí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. Lokace podle vlámského práva spojená s příchodem německých kolonistů proběhla za [[Kazimír I. Opolský|Kazimíra I. Opolského]] na začátku 13. století. Po [[první slezská válka|první slezské válce]] připadlo spolu s většinou Slezska [[Pruské království|Pruskému království]]. Od roku 1815 bylo sídlem [[Regierungsbezirk Oppeln|vládního obvodu Opolí]] a zároveň v letech 1919–1938 hlavním městem [[provincie Horní Slezsko]]. Po druhé světové válce bylo připojeno k [[Polská lidová republika|Polsku]], kde i přes odsun a emigraci velké části německého obyvatelstva zůstává významným střediskem německé menšiny. [34] => [35] => Je sídlem [[Opolská univerzita|Opolské univerzity]], [[Politechnika Opolska|Opolského vysokého učení technického]] a římskokatolické [[opolská diecéze|opolské diecéze]]. Jedná se o velký dopravní uzel na železniční magistrále [[Katovice]] – [[Vratislav (město)|Vratislav]]. [36] => [37] => == Dějiny == [38] => První známky lidského osídlení na dnešním území města pocházejí z [[Neolit|mladší doby kamenné]]. Ve starověku se na úrodných březích [[Odra|Odry]] vystřídala etnika ztotožňovaná s [[převorská kultura|převorskou kulturou]] – [[Lugiové]] a germánští [[Silingové]] ([[Vandalové]]). Vedla tudy [[jantarová stezka]]. V 6. století n. l. do oblasti přišli [[Slované]]. Na Ostrůvku (''Ostrówek''), severní špici ostrova Paseka (polsky ''Pasieka'', německy ''Pascheke''), vzniklo hradiště [[Opolané|Opolanů]] – jednoho ze čtyř slovanských slezských kmenů zmiňovaných v roce 845 [[Bavorský geograf|Bavorským geografem]]. Slovo „opolí“, které se promítlo i do mnoha dalších toponym (viz např. [[Opole Lubelskie]]), označovalo typ staroslovanského územního společenství: původně samosprávy zahrnující nanejvýš několik osad a posléze správní jednotky nižší než [[kastelánie]]. [39] => [[Soubor:Bolko I i Bolko II tumba.jpg|náhled|vlevo|Hrobka [[Boleslav I. Opolský|Boleslava I.]] a [[Boleslav II. Opolský|Boleslava II. Opolského]] v kostele Nejsvětější Trojice]] [40] => V roce 1172 byl ze [[Slezské knížectví|Slezského knížectví]] vyčleněn [[Opolské knížectví|opolský úděl]], čímž začal proces drobení Slezska na řadu [[slezská knížectví|polonezávislých knížectví]]. Prvním opolským panovníkem byl [[Jaroslav Opolský]]. Za vlády [[Boleslav II. Opolský|Boleslava II.]] v roce 1327 se Opolsko stalo lénem českých králů a bulou [[Karel IV.|Karla IV.]] ze 7. dubna 1348 bylo začleněno do [[Země Koruny české|Koruny království českého]]. Až do roku 1532 v něm vládla opolská větev [[Slezští Piastovci|Piastovců]]. Jejímu poslednímu představiteli, [[Jan II. Opolský|Janovi II. zvanému Dobrý]], se podařilo připojit zpátky rozsáhlá území odpadlá v průběhů 13. a 14. století – [[Bytomské knížectví|Bytomsko]], [[Hlivické knížectví|Hlivicko]], [[Kozelské knížectví|Kozelsko]], [[Ratibořské knížectví|Ratibořsko]] a [[Tošecké knížectví|Tošecko]] (již roku 1460 se vrátilo [[Falkenberské knížectví|Falkenbersko]] a [[Střelecké knížectví|Střelecko]]) – a sjednotit tak velkou část oblasti, pro kterou se od 15. století ujal termín „[[Horní Slezsko]]“ (''Silesia Superior''). Po Janově bezdětné smrti knížectví, nyní nazývané Opolsko-ratibořské, připadlo jako [[Bezprostřední knížectví|odúmrť]] přímo českým králům z dynastie [[Habsburkové|Habsburků]], již jej několikrát dávali do zástavy, mj. v letech 1532–1552 [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřímu Braniborsko-Ansbašskému]] a jeho synovi, v letech 1622–1623 [[Gabriel Betlen|Gabrielu Betlenovi]] a v letech 1645–1665 švédsko-polské dynastii [[Vasovci|Vasovců]]. Opolský hrad se nacházel v místě původního slovanského hradiště na Ostrůvku. [41] => [[Soubor:Oppeln_1535.jpg|náhled|vlevo|Opolí v roce 1535 podle [[Wilhelm Gottlieb Korn|Wilhelma Gottlieba Korna]] – nejstarší známé vyobrazení města]] [42] => Na pravém břehu Mlýnského kanálu (''Młynówka'', ''Mühlgraben''), který do velké povodně v roce 1600 byl hlavním korytem Odry,{{Citace sborníku [43] => | příjmení1 = Durka [44] => | jméno1 = Jarosław [45] => | titul = Nad Odrą – walory rozwoju społeczno-kulturowego Opola [46] => | sborník = Miasto po obu brzegach rzeki – różne oblicza kultury [47] => | vydavatel = Polskie Towarzystwo Etnologii Miasta, Muzeum Historyczne m.st. Warszawy, Muzeum Niepodległości w Warszawie [48] => | místo = Warszawa [49] => | rok_vydání = 2007 [50] => | strany = 322 [51] => | isbn = 978-83-87516-69-7 [52] => | jazyk = pl [53] => | url = https://depot.ceon.pl/bitstream/handle/123456789/6660/Durka_J_Nad_Odra_walory_rozwoju_Opola.pdf?sequence=1&isAllowed=y [54] => }} dal [[Kazimír I. Opolský|Kazimír I.]] založit v počátcích 13. století (uvádí se období 1211 až 1217){{Citace elektronické monografie [55] => | titul = Oppeln/Opole [56] => | url = https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/oppeln-opole [57] => | vydavatel = Carl von Ossietzky Universität Oldenburg [58] => | datum_vydání = 2012 [59] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [60] => | jazyk = de [61] => | korporace = Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa [62] => }}{{Citace elektronické monografie [63] => | příjmení1 = Łabutin [64] => | jméno1 = Beata [65] => | titul = Historia miasta. Jak to z lokacją było [66] => | url = https://opole.wyborcza.pl/opole/1,35086,2670415.html [67] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [68] => | datum_vydání = 2005-04-22 [69] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [70] => | jazyk = pl [71] => }} město podle vlámského práva, ve kterém se v rámci [[německá východní kolonizace|německé východní kolonizace]] usadili osadníci z vnitrozemí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. 6. června 1327 byla obnovena [[lokace]] města podle [[Slezská Středa|středského]] práva a v roce 1410 (uvádí se též rok 1352){{Citace monografie [72] => | příjmení1 = Zajączkowska [73] => | jméno1 = Urszula [74] => | titul = Opole. Miasto z różnych perspektyw [75] => | url = https://www.opole.pl/sites/default/files/field_attachment/2020-01/Opole-miasto-z-r%C3%B3%C5%BCnych-perspektyw%20PL.pdf [76] => | vydavatel = Urząd Miasta Opola [77] => | místo = Opole [78] => | rok = 2017 [79] => | počet_stran = 128 [80] => | strany = 7–13 [81] => | isbn = 978-83-87401-04-7 [82] => | jazyk = pl [83] => }} podle [[magdeburské městské právo|magdeburského]].{{Citace monografie [84] => | příjmení1 = Sękowski [85] => | jméno1 = Roman [86] => | titul = Opole : rozwój przestrzenny miasta do końca XVII wieku (szkice i wypisy źródłowe) [87] => | url = https://obc.opole.pl/dlibra/publication/6220/edition/5299/content [88] => | vydavatel = Wydawnictwo Piotr Kalinowski [89] => | místo = Opole [90] => | rok = 2013 [91] => | počet_stran = 150 [92] => | strany = 14 [93] => | isbn = 978-83-64063-21-3 [94] => | jazyk = pl [95] => | edice = Studia i teksty źródłowe z dziejów księstw opolskiego i raciborskiego [96] => | svazek_edice = 3 [97] => }} Od roku 1230 existovalo opolské [[arciděkan]]ství, jedno ze čtyř ve [[vratislavská arcidiecéze|vratislavském biskupství]].{{Citace elektronické monografie [98] => | příjmení1 = Pater [99] => | jméno1 = Józef [100] => | titul = Z dziejów archidiecezji wrocławskiej [101] => | url = http://www.archidiecezja.wroc.pl/index.php?option=com_content&view=article&id=16:6-okres-wielkich-biskupow-1169-1301&catid=6:historia&Itemid=15 [102] => | vydavatel = Archidiecezja wrocławska [103] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [104] => | jazyk = pl [105] => | kapitola = Okres wielkich biskupów (1169-1301) [106] => }} Nejpozději v roce 1239 zřídil biskup [[Tomáš I. Kozlowaroga]] kolegiátní kapitulu Svatého Kříže – gotický kostel dokončený pro ni roku 1295 je nyní opolskou katedrálou. V polovině 14. století město čítalo zhruba 2,3 tisíce obyvatel a mělo čtyři městské brány: jižní Bytomskou neboli Groszowickou, východní Horní neboli Gosławickou, západní Oderskou neboli Vratislavskou a vnitřní Hradní bránu; existence páté severní nazývané Biskupskou nebo Mikulášskou je sporná.{{Citace monografie [107] => | příjmení1 = Sękowski [108] => | jméno1 = Roman [109] => | titul = Opole : rozwój przestrzenny miasta do końca XVII wieku (szkice i wypisy źródłowe) [110] => | url = https://obc.opole.pl/dlibra/publication/6220/edition/5299/content [111] => | vydavatel = Wydawnictwo Piotr Kalinowski [112] => | místo = Opole [113] => | rok = 2013 [114] => | počet_stran = 150 [115] => | strany = 23–24 [116] => | isbn = 978-83-64063-21-3 [117] => | jazyk = pl [118] => | edice = Studia i teksty źródłowe z dziejów księstw opolskiego i raciborskiego [119] => | svazek_edice = 3 [120] => }} V roce 1563 došlo k vyhnání židovského obyvatelstva, které se začalo vracet až v druhé polovině 18. století.{{Citace elektronické monografie [121] => | titul = Opole: historia społeczności [122] => | url = https://sztetl.org.pl/pl/miejscowosci/o/66-opole/99-historia-spolecznosci/137794-historia-spolecznosci [123] => | vydavatel = Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN [124] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [125] => | jazyk = pl [126] => | korporace = Wirtualny Sztetl [127] => }} Velké požáry ničily Opolí mimo jiné v letech 1615 a 1739. [128] => [[Soubor:Oppeln 1818.jpg|náhled|vlevo|Plán města z roku 1818]] [129] => Po [[první slezská válka|první slezské válce]] v roce 1742 došlo k rozdělení Slezska a Opolsko připadlo [[Pruské království|Prusku]]. Vznikl okres Opolí (''Landkreis Oppeln'') a při správní reformě roku 1815 byly v rámci [[Pruské Slezsko|pruské provincie Slezsko]] utvořeny tři vládní obvody, mezi nimi [[vládní obvod Opolí]] (''Regierungsbezirk Oppeln'') zahrnující celou její východní část. To upevnilo pozici Opolí jakožto „hlavního města Horního Slezska“, které začalo být ztotožňováno právě s územím obvodu. Bylo součástí daňové inspekce v [[Prudník]]u.{{Citace elektronického periodika | titul = Historia Powiatu Prudnickiego - Starostwo Powiatowe w Prudniku | periodikum = www.powiatprudnicki.pl | url = http://www.powiatprudnicki.pl/powiatprudnicki-historiapowiatu.html | datum přístupu = 2020-11-09 | url archivu = https://web.archive.org/web/20201116133028/http://www.powiatprudnicki.pl/powiatprudnicki-historiapowiatu.html | datum archivace = 2020-11-16 }} [130] => [[Soubor:Hotel "Deutsches Haus" Krakowska Street Opole.jpg|náhled|Neexistující zástavba ulice Krakowska (Krakauer Straße)]] [131] => Po demolici městských hradeb zahájené v roce 1822 se město začalo rozrůstat jižním a východním směrem. V roce 1843 získalo železniční spojení s [[Vratislav (město)|Vratislaví]], o dva roky později s [[katovická konurbace|hornoslezskou uhelnou konurbací]] a záhy nato s [[Bohumín]]em. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím se stala výroba [[cement]]u – první cementárnu ''Portland Zementwerke'' založil v roce 1857 [[Friedrich Wilhelm Grundmann]], byl to třetí podnik toho druhu v Evropě a pátý na světě.{{Citace elektronické monografie [132] => | příjmení1 = Hanszke [133] => | jméno1 = Edyta [134] => | titul = Historia białego złota – jak Opole cementem stało [135] => | url = https://plus.nto.pl/historia-bialego-zlota-jak-opole-cementem-stalo/ar/12438642 [136] => | vydavatel = Nowa Trybuna Opolska [137] => | datum_vydání = 2017-09-02 [138] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [139] => | jazyk = pl [140] => }} V roce 1891 se oficiální součástí města stal ostrov Paseka, existovala tam již tehdy vilová čtvrť Wilhelmsthal. Od roku 1899 tvořilo Opolí samostatný městský okres. Téhož roku byla připojena obec Sakrau (''Zakrzów''), kde byl v roce 1913 zprovozněn moderní přístav na Odře, jenž nahradil přístav na Mlýnském kanálu z roku 1886. V roce 1910 mělo Opolí 33 907 obyvatel, z toho 80,0 % německojazyčných, 15,8 % polsky či „[[slezština (lechický jazyk)|vasrpolsky]]“ mluvících a 4,1 % dvojjazyčných. Převažovali katolíci (76,5 %), k protestantské víře se hlásilo 21,8 %, 528 židů představovalo 1,6 % populace. 1 788 osob aneb 5,3 % patřilo k vojenské posádce.{{Citace monografie [141] => | příjmení = [142] => | jméno = [143] => | odkaz na autora = [144] => | titul = Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen [145] => | url = https://books.google.de/books?id=tJdPhIkLJ7AC&pg=RA5-PA56 [146] => | vydavatel = Königlich Preussisches Statistisches Landesamt [147] => | místo = Berlin [148] => | rok vydání = 1912 [149] => | svazek = Regierungsbezirk Oppeln [150] => | strany = 56–57 [151] => | jazyk = de [152] => }}{{Citace elektronické monografie [153] => | příjmení = Rademacher [154] => | jméno = Michael [155] => | odkaz na autora = [156] => | titul = Deutsche Verwaltungsgeschichte 1870 – 1990: Stadt und Landkreis Oppeln [157] => | url = https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/oppeln.html [158] => | datum vydání = 2006 [159] => | datum aktualizace = [160] => | datum přístupu = 05.04.2021 [161] => | vydavatel = [162] => | jazyk = de [163] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210421042640/https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/oppeln.html [164] => | datum archivace = 2021-04-21 [165] => | nedostupné = ano [166] => }} [167] => [[Soubor:Zamek_1930.JPG|náhled|Demolice hradu (1930)]] [168] => Po první světové válce se Opolí stalo hlavním městem samostatné [[Horní Slezsko (provincie)|provincie Horní Slezsko]], která byla opět sloučena s Dolním Slezskem do jednoho celku v roce 1938 a o dva roky později obnovena, avšak již se sídlem v [[Katovice|Katovicích]]. V [[hornoslezský plebiscit|hornoslezském plebiscitu]] se 94,7 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v Německu.[https://web.archive.org/web/20131004222120/http://home.arcor.de/oberschlesien-ka/abstimmung/oppeln.htm Výsledky plebiscitu ve městě a okrese Opolí] Pro vystěhovalce z [[Slezské vojvodství (1920–1945)|části Slezska přiznané Polsku]] vzniklo na severovýchodě města sídliště dnes známé jako „generálská čtvrť“ (kvůli názvům tamních ulic). Intenzivně se stavělo rovněž na východním předměstí – v dnešní městské části Śródmieście (Střed). Velkým zásahem do podoby historického centra bylo zbourání knížecího hradu na ostrově Paseka v letech 1928–1930, na jehož místě vyrostlo funkcionalistické sídlo správy provincie (nyní vojvodský úřad). Roku 1935 začala výstavba odvodňovacího kanálu (''Kanał Ulgi'', ''Flutkanal''), prakticky třetího umělého koryta Odry, čímž postupně vznikal nový ostrov, na kterém se ocitlo historické Oderské předměstí (''Nadodrze'', ''Odervorstadt''). V roce 1936 byly připojeny obce Halbendorf (''Półwieś'') a Sczepanowitz (''Szczepanowice''). [169] => [[Soubor:Polnocna_pierzeja_Rynku_42843_Fotopolska-Eu.jpg|náhled|Znovuvýstavba domů na severní straně hlavního náměstí v 50. letech]] [170] => V říjnu 1944 bylo Opolí prohlášeno za pevnost (''Festung Oppeln'') a mělo se stát jedním z opěrných bodů německé obrany na linii Odry. Nakonec se bitva o Opolí nekonala, německé jednotky, jež neobdržely slíbené posily, se před postupující [[Rudá armáda|Rudou armádou]] stáhly na levý břeh Odry a velitel obrany Friedrich-Albrecht Graf von Pfeil spáchal sebevraždu.{{Citace elektronické monografie [171] => | příjmení1 = Strecki [172] => | jméno1 = Krzysztof [173] => | titul = Festung Oppeln padło po kilku godzinach. Jak to się stało? [174] => | url = https://opole.wyborcza.pl/opole/1,35086,17304323,Festung_Oppeln_padlo_po_kilku_godzinach__Jak_to_sie.html [175] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [176] => | datum_vydání = 2019-01-24 [177] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [178] => | jazyk = pl [179] => }} Pravobřežní čtvrti byly obsazeny v noci na 24. ledna 1945, následně se fronta zastavila a přes řeku se Sověti dostali až mezi 15 a 19. března.{{Citace elektronické monografie [180] => | příjmení1 = Patelski [181] => | jméno1 = Mariusz [182] => | titul = Czerwony świt 1945 r. Walki sowiecko-niemieckie na Śląsku Opolskim i ich ofiary [183] => | url = https://ngopole.pl/2015/06/07/czerwony-swit-1945-r-walki-sowiecko-niemieckie-na-slasku-opolskim-i-ich-ofiary/ [184] => | vydavatel = Niezależna Gazeta Obywatelska [185] => | datum_vydání = 2015-06-07 [186] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [187] => | jazyk = pl [188] => }} V důsledku bojů, amerického bombardování v prosinci 1944, ale i plundrování města sovětskými vojáky v prvních poválečných týdnech došlo ke zničení 25 % zástavby.{{Citace monografie [189] => | titul = Zniszczenia wojenne w zabudowie miast i wsi według stanu w dniu 1 V 1945 r. [190] => | url = http://mbc.cyfrowemazowsze.pl/dlibra/plain-content?id=17609 [191] => | vydavatel = Główny Urząd Statystyczny: Departament Statystyki Terenowej [192] => | místo = Warszawa [193] => | rok = 1967 [194] => | počet_stran = 34 [195] => | strany = 9 [196] => | jazyk = pl [197] => | redaktoři = Marian Klimczyk [198] => }} Při obnově zničeného historického jádra v 50. letech se uplatnily ideologické principy – nové domy okolo hlavního náměstí (Rynek) byly záměrně stylizovány do barokní podoby „z dob před pruským panováním“ a některé z prestižních důvodů navýšeny o jedno patro oproti svým předchůdcům.{{Citace periodika [199] => | příjmení1 = Lubocka-Hoffmann [200] => | jméno1 = Maria [201] => | titul = Powojenna odbudowa miast w Polsce a retrowersja Starego Miasta w Elblągu [202] => | periodikum = Ochrona Zabytków [203] => | číslo = 1 [204] => | datum = 2019 [205] => | strany = 35–71 [206] => | url = https://ochronazabytkow.nid.pl/wp-content/uploads/2020/10/OZ_1-2019_02_Lubocka-Hoffmann.pdf [207] => | issn = 0029-8247 [208] => | jazyk = pl [209] => }} Ve vedlejších uličkách Starého Města vznikly úsporné socialistické bytovky a eklektickou architekturu Krakauer Straße (ulice Krakowska), spojnice mezi historickým jádrem a nádražím a nyní hlavní pěší zóny, částečně nahradila paneláková zástavba. [210] => [211] => 24. března 1945 se v Opolí objevili první představitelé polské administrativy.{{Citace elektronické monografie [212] => | příjmení1 = Janowski [213] => | jméno1 = Artur [214] => | titul = Opole w 1945 roku. Dziś rocznica przybycia przedstawicieli polskich władz do miasta [215] => | url = https://opole.naszemiasto.pl/opole-w-1945-roku-dzis-rocznica-przybycia-przedstawicieli/ar/c4-4581498 [216] => | vydavatel = opole.naszemiasto.pl [217] => | datum_vydání = 2018-03-24 [218] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [219] => | jazyk = pl [220] => }} Připojení většiny Slezska k Polsku stvrdila [[Postupimská dohoda]]. Ve městě se usadilo mnoho polských přesídlenců z [[Kresy|východních území postoupených Sovětskému Svazu]] a osadníků z polského vnitrozemí. Němci a [[Slezané|Slezané (Šlonzáci)]] mohli zůstat, pokud prošli tzv. národnostní verifikací a složili příslib věrnosti polskému národu a státu,{{Citace periodika [221] => | příjmení = Kacprzak [222] => | jméno = Paweł [223] => | titul = Weryfikacja narodowościowa ludności rodzimej i rehabilitacja tzw. „volksdeutschów” w latach 1945-1949 [224] => | periodikum = Czasopismo Prawno-Historyczne [225] => | odkaz na periodikum = [226] => | rok vydání = 2011 [227] => | měsíc vydání = [228] => | ročník = LXIII [229] => | číslo = 2 [230] => | strany = 149–164 [231] => | url = http://repozytorium.amu.edu.pl:8080/bitstream/10593/2215/1/Kacprzak.pdf [232] => | jazyk = pl [233] => }} nicméně v důsledku emigrace a asimilace jejich počet v poválečných dekádách systematicky klesal. V roce 2002 se k německé národnosti přihlásilo jen 3 279 osob aneb 2,5 % obyvatel města.[https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultstronaopisowa/5743/1/1/nsp2002_tabl4.xls Výsledky polského sčítání lidu v roce 2002 podle obcí] Naopak v okolních vesnicích, které patří k [[okres Opole|okresu Opolí]], zůstává německá menšina velmi silná, řada z těchto obcí je oficiálně dvojjazyčná a strana [[Mniejszość Niemiecka|Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit]] je dominantním uskupením v tamních samosprávách. Opolí jakožto centrum etnicky smíšeného regionu je významným střediskem kulturních a politických aktivit německé menšiny v Polsku a německojazyčných médií (''[[Schlesisches Wochenblatt]]'', ''[[Schlesien Aktuell]]''). Od roku 1992 působí ve městě konzulát [[Německo|Spolkové republiky Německo]]. K slezské národnosti se hlásilo 0,7 % obyvatel v roce 2001 a 3,7 % v roce 2011{{Citace elektronické monografie [234] => | titul = Narodowość śląska w powiatach wg GUS [235] => | url = http://slonzoki.org/2013/07/narodowosc-slaska-w-powiatach-wg-gus/221 [236] => | datum vydání = 26.07.2013 [237] => | datum přístupu = 05.04.2021 [238] => | vydavatel = Stowarzyszenie Osób Narodowości Śląskiej [239] => | jazyk = pl [240] => }}, ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 98,6 % obyvatel Opolí se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti).{{Doplňte zdroj}} [241] => [[Soubor:Opole_-_Pomnik_pamięci_boju_o_województwo_01.jpg|náhled|vlevo|150px|Pomník věnovaný „boji za své vlastní vojvodství“ v roce 1998 na náměsti Svobody (Plac Wolności)]] [242] => [[Soubor:Opole_Zaodrze_ul._Niemodlinska.JPG|náhled|Sídliště na Záodří]] [243] => Od roku 1950 je Opolí sídlem [[Opolské vojvodství|Opolského vojvodství]], v současnosti nejmenšího polského vojvodství, které nebylo navzdory původním plánům při správní reformě v roce 1998 sloučeno s územím dnešního [[Slezské vojvodství|Slezského vojvodství]] kvůli masivním občanským protestům a lobbování společenských organizací včetně strany německé menšiny.{{Citace elektronického periodika [244] => | příjmení = Zyzik [245] => | jméno = Krzysztof [246] => | titul = Brońmy swego! Czyli NTO w walce o województwo [247] => | periodikum = Nowa Trybuna Opolska [248] => | odkaz na periodikum = [249] => | datum vydání = 2012-06-18 [250] => | datum přístupu = 2021-04-19 [251] => | url = https://nto.pl/bronmy-swego-czyli-nto-w-walce-o-wojewodztwo/ar/4505739 [252] => | jazyk = pl [253] => }}{{Citace periodika [254] => | příjmení = Kuczała [255] => | jméno = Agnieszka [256] => | titul = Mniejszość niemiecka w życiu politycznym województwa opolskiego [257] => | periodikum = Politeja [258] => | rok vydání = 2014 [259] => | měsíc vydání = [260] => | ročník = 31 [261] => | číslo = 1 [262] => | strany = 395–410 [263] => | url = https://www.jstor.org/stable/24919761?seq=1 [264] => | issn = 2391-6737 [265] => | jazyk = pl [266] => }} Postupně byly připojovány sousední venkovské obce: roku 1955 Nowa Wieś Królewska (''Königlich Neudorf'' / ''Bolko''), roku 1961 Kolonia Gosławicka (''Kolonie Goslawitz''), roku 1965 Groszowice (''Groschowitz''), roku 1974 Gosławice (''Goslawitz''), roku 1975 Bierkowice (''Birkowitz''), Grotowice (''Gräfenort''), Grudzice (''Grudschütz''), Malina (''Malino''), Wójtowa Wieś (''Vogtsdorf'') a Wróblin (''Frauendorf''). Obrovské kontroverze a vlnu protestů vyvolalo v roce 2016 rozhodnutí připojit proti vůli tamních obyvatel dalších devět obcí: Borki (''Borrek''), Czarnowąsy (''Czarnowanz''), Chmielowice (''Chmiellowitz''), Krzanowice (''Krzanowitz''), Sławice (''Slawitz''), Świerkle (''Horst''), Winów (''Winau''), Wrzoski (''Wreske''), Żerkowice (''Zirkowitz''); a také části obcí Brzezie (''Finkenstein''), Dobrzeń Mały (''Klein Döbern'') a Karczów (''Schönwitz'').{{Citace periodika [267] => | příjmení1 = Kociuba [268] => | jméno1 = Dagmara [269] => | titul = Zmiany granic administracyjnych miast w Polsce – efekty przestrzenne i społeczno-ekonomiczne [270] => | periodikum = Studia Miejskie [271] => | číslo = 33 [272] => | datum = 2019 [273] => | strany = 105–109 [274] => | url = http://cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.ojs-doi-10_25167_sm_1253/c/1253-1706.pdf [275] => | issn = 2543-5302 [276] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [277] => | jazyk = pl [278] => | doi = 10.25167/sm.1253 [279] => }}{{Citace elektronické monografie [280] => | příjmení1 = Pasztelańska [281] => | jméno1 = Joanna [282] => | titul = Mieszkańcy okolicznych wsi nie chcą przyłączenia do Opola. Zapowiadają walkę „do końca“ [283] => | url = https://serwisy.gazetaprawna.pl/samorzad/artykuly/967244,mieszkancy-okolicznych-wsi-nie-chca-przylaczenia-do-opola.html [284] => | vydavatel = Dziennik Gazeta Prawna [285] => | datum_vydání = 2016-08-15 [286] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [287] => | jazyk = pl [288] => }} Jedním z hlavních cílů bylo získat pro město areál elektrárny ''Opole'' vybudované v letech 1993–1997 mezi vesnicemi Borki, Brzezie, Dobrzeń Mały a Czarnowąsy a rozvojovou zónu kolem něj.{{Citace elektronické monografie [289] => | příjmení1 = Józefiak [290] => | jméno1 = Bartosz [291] => | titul = Zaborcy i złodzieje. Tak o władzach Opola mówią mieszkańcy wsi, które zostały przyłączone do miasta [292] => | url = https://weekend.gazeta.pl/weekend/7,177344,26666159,wiele-osob-zyje-w-ciaglym-strachu-przed-pracodawca-w-firmach.html [293] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [294] => | datum_vydání = 2018-09-07 [295] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [296] => | jazyk = pl [297] => }} Kritici poukazují též na možnou politickou motivaci – pokus oslabit německou menšinu, většina přičleněných obcí totiž ležela v dvojjazyčných [[gmina|gminách]] se silnou německou reprezentací.{{Citace elektronické monografie [298] => | příjmení1 = Guzik [299] => | jméno1 = Piotr [300] => | příjmení2 = Lodziński [301] => | jméno2 = Mariusz [302] => | titul = PiS powiększył Opole siłą i osłabił Mniejszość Niemiecką [303] => | url = https://wyborcza.pl/1,75398,20429390,pis-powiekszyl-opole-sila-i-oslabil-mniejszosc-niemiecka.html [304] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [305] => | datum_vydání = 2016-07-21 [306] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [307] => | jazyk = pl [308] => }}{{Citace elektronické monografie [309] => | titul = „Duże Opole“ w cieniu naruszenia praw mniejszości [310] => | url = https://skgd.pl/2017/01/15/duze-opole-w-cieniu-naruszenia-praw-mniejszosci/ [311] => | vydavatel = Sozial-Kulturelle Gesellschaft der Deutschen im Oppelner Schlesien – Towarzystwo Społeczno-Kulturalne Niemców na Śląsku Opolskim [312] => | datum_vydání = 2017-01-17 [313] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [314] => | jazyk = pl [315] => }} Největší panelová sídliště vznikla v 70. a 80. letech na severovýchodě (sídliště Armii Krajowej, sídlíště Chabry, sídliště Malinka) a v západní části města na tzv. Záodří (Zaodrze). [316] => [317] => Opolí proslavil [[Národní festival polské písně v Opolí|Národní festival polské písně]] (''Krajowy Festiwal Piosenki Polskiej''), jeden z nejpopulárnějších hudebních festivalů v Polsku, který se koná od roku 1963 každoročně v Amfiteátru tisíciletí (''Amfiteatr Tysiąclecia'') na ostrově Paseka. Město si vysloužilo přezdívku ''hlavní město polské písně''.{{Citace elektronické monografie [318] => | titul = „Opole Stolicą Polskiej Piosenki“ od 1963 roku [319] => | url = https://www.polskieradio.pl/39/156/Artykul/2534917,Opole-Stolica-Polskiej-Piosenki-od-1963-roku [320] => | vydavatel = Polskie Radio [321] => | datum_vydání = 2020-06-19 [322] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [323] => | jazyk = pl [324] => }} V roce 2007 vzniklo v blízkosti amfiteátru Muzeum polské písně (''Muzeum Polskiej Piosenki''). V letech 1958–1965 působilo v Opolí „divadlo-laboratoř“ ''13 Rzędów'' (''13 řad'') [[Jerzy Grotowski|Jerzyho Grotowského]], významného experimentátora a reformátora divadelního projevu. Roku 1994 byla založena [[Opolská univerzita]] (''Uniwersytet Opolski''). O dva roky později vzniklo na bázi Vysoké školy inženýrské (''Wyższa Szkoła Inżynierska'') [[Politechnika Opolska|Opolské vysoké učení technické]] (''Politechnika Opolska''). Velké ztráty utrpěly levobřežní čtvrti během [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodní v červenci 1997]].{{Citace elektronické monografie [325] => | příjmení1 = Guzik [326] => | jméno1 = Piotr [327] => | titul = Powódź 1997. Jak wielka woda zalewała Opole [328] => | url = https://opole.wyborcza.pl/opole/1,35086,20377651,powodz-1997-jak-wielka-woda-zalewala-opola-archiwalne-wideo.html [329] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [330] => | datum_vydání = 2017-07-10 [331] => | datum_přístupu = 2021-04-19 [332] => | jazyk = pl [333] => }} V souvislosti s útlumem cementářského průmyslu na konci 20. století byly zatopeny lomy (zde nazývané ''kamionky'') a vznikly umělé vodní nádrže: Bolko, Piast, Silesia, Groszowice. Jedinou dosud fungující cementárnou zůstává závod ''Odra'' v městské části Zakrzów (''Sakrau''). [334] => [335] => == Městské části == [336] => [[Soubor:Opole Subdivisions-PL.svg|náhled|Rozdělění na 29 městských částí platné do roku 2019]] [337] => Od 31. července 2019 se Opolí dělí na 13 městských částí (polsky ''dzielnica''). Vznikly seskupením dřívějších dvaceti devíti zavedených oficiálně v roce 2017, které v zásadě odpovídaly základním funkčním celkům (čtvrtím) města a kopírovaly hranice obcí postupně připojovaných ve 20. a 21. století.{{Citace elektronické monografie [338] => | titul = Nowy podział administracyjny Opola na dzielnice [339] => | url = https://polska-org.pl/8137319,Nowy_podzial_administracyjny_Opola_na_dzielnice.html [340] => | vydavatel = polska-org.pl [341] => | datum_vydání = 2019-07-31 [342] => | datum_přístupu = 2021-04-20 [343] => | jazyk = pl [344] => }}{{Citace elektronické monografie [345] => | příjmení1 = Kacprzak [346] => | jméno1 = Izabela [347] => | titul = Władza w ręce dzielnic [348] => | url = https://regiony.rp.pl/archiwum/16137-wladza-w-rece-dzielnic [349] => | vydavatel = [[Rzeczpospolita]] [350] => | datum_vydání = 2017-05-29 [351] => | datum_přístupu = 2021-04-20 [352] => | jazyk = pl [353] => }} [354] => [355] => * '''I. městská část''': Borki (''Borrek''), Brzezie (''Finkenstein''), Czarnowąsy (''Czarnowanz''), Świerkle (''Horst'') [356] => * '''II. městská část''': Krzanowice (''Krzanowitz''), Wróblin (''Frauendorf''), Zakrzów (''Sakrau'') [357] => * '''III. městská část''': sídliště Chabry [358] => * '''IV. městská část''': sídliště Armii Krajowej [359] => * '''V. městská část''': Gosławice (''Goslawitz''), sídliště Malinka [360] => * '''VI. městská část''': Grudzice (''Grudschütz''), Kolonia Gosławicka (''Kolonie Goslawitz'') i Malina (''Malino'') [361] => * '''VII. městská část''': Groszowice (''Groschowitz''), Grotowice (''Gräfenort''), Nowa Wieś Królewska (''Königlich Neudorf / Bolko'') [362] => * '''VIII. městská část''': Śródmieście (Střed – historicky východní předměstí zastavované od přelomu 19. a 20. století) [363] => * '''IX. městská část''': Stare Miasto (Staré Město – historické jádro, ostrov Paseka, ulice Krakowska i s nádražím, „generálská čtvrť“) [364] => * '''X. městská část''': [[Nadodrze]] (ostrov mezi hlavním korytem Odry a odvodňovacím kanálem včetně bývalého ostrova Bolko) [365] => * '''XI. městská část''': Zaodrze (Záodří) [366] => * '''XII. městská část''': Bierkowice (''Birkowitz''), Półwieś (''Halbendorf''), Sławice (''Slawitz''), Wrzoski (''Wreske'') [367] => * '''XIII. městská část''': Chmielowice (''Chmiellowitz''), Żerkowice (''Zirkowitz''), Szczepanowice-Wójtowa Wieś (''Sczepanowitz'' a ''Vogtsdorf''), Winów (''Winau'') [368] => [369] => == Pamětihodnosti a turistické cíle == [370] => [[Soubor:Market_Square_Opole_Southside_2019.jpg|náhled|Jižní strana hlavního náměstí]] [371] => [[Soubor:Opole,_katedra.jpg|náhled|Katedrála a hradby]] [372] => [[Soubor:View_from_the_Piast_Tower_2014.JPG|náhled|Pohled na Staré Město: vpravo Kostel Nejsvětější Trojice, vlevo radniční věž, v pozadí kostel na Hůrce]] [373] => [[Soubor:Oppeln_-_Młynówka_chanel.jpg|náhled|Opolské Benátky]] [374] => [[Soubor:Opole,_Urząd_Marszałkowski,_Urząd_Wojewódzki,_Starostwo_Powiatowe_-_fotopolska.eu_(275621).jpg|náhled|Vojvodský úřad a Piastovská věž]] [375] => [[Soubor:Opole_-_stawek_Barlickiego_i_restauracja_"Piramida".jpg|náhled|Hradní rybník a Ledový domek]] [376] => [[Soubor:Muzeum_Wsi_Opolskiej_-_wiatrak_03.jpg|náhled|Větrný mlýn v Muzeu opolského venkova]] [377] => * '''Staré Město''' (polsky ''Stare Miasto'', německy ''Altstadt'') – historické jádro města s pravoúhlou uliční sítí na pravém břehu Mlýnského kanálu; část měšťanských domů na hlavním náměstí (''Rynek'') a ve vedlejších uličkách byla zničena v roce 1945 a následně obnovena v barokní stylizaci; [378] => ** '''Radnice''' (''Ratusz'') – jejím charakteristickým prvkem je 65metrová věž po vzoru [[Florencie|florentského]] [[Palazzo Vecchio]] navržená v roce 1863; zbytek budovy získal svůj současný strohý vzhled během obnovy po stavební katastrofě v roce 1934; [379] => ** '''Katedrála Povýšení svatého Kříže''' (''Katedra Podwyższenia Krzyża Świętego'') – kostel poprvé zmiňovaný v roce 1223, dokončený roku 1295 v pozdně románském stylu, později mnohokrát přestavovaný a v letech 1897–1902 regotizovaný do dnešní podoby včetně výstavby západní fasády se dvěma 73metrovými věžemi; od roku 1972 je katedrálou [[opolská diecéze|opolské diecéze]]; je zde pohřben [[Jan II. Opolský|Jan II. Opolský zvaný Dobrý]] († 1532); v jižním bočním oltáři se nachází obraz Panny Marie z konce 15. století, který byl původně do roku 1702 umístěn ve [[Slezské Pěkary|Slezských Pěkarech]] a jeho kopie je tam dodnes uctívána; mezi nejvzácnější památky patří pozdně gotický triptych z roku 1519 v hrobové kapli Jana II. a křtitelnice z konce 13. století, patrně z dob prvního kostela; [380] => ** '''Kostel Nejsvětější Trojice''' (''Kościół Świętej Trójcy'') – františkánský, součást kláštera založeného ve 13. století, v minulosti sloužil i jako hradní kostel; v důsledku častých přestaveb je architektonicky kombinací prvků gotických, barokních a eklektických (novorenesanční věž z roku 1899); v kapli svaté Anny nazývané též Piastovská kaple jsou pohřbeni [[Boleslav I. Opolský|Boleslav I.]] († 1313), [[Boleslav II. Opolský|Boleslav II.]] († 1356) a [[Boleslav III. Opolský]] († 1382) s manželkou Annou; [381] => ** '''Kostel Panny Marie Bolestivé a svatého Vojtěcha „na Hůrce“''' (''Kościół Matki Bożej Bolesnej i świętego Wojciecha „Na Górce“'') – původní farní kostel, než byla farnost přesunuta do dnešní katedrály; má gotické zdi, barokní interiér a novorománskou fasádu z poloviny 19. století; v letech 1295–1810 patřil dominikánům; sousedí s ním bývalý dominikánský klášter, který byl v 19. století přestavěn na městskou nemocnici a od roku 2002 po slouží po další rekonstrukci jako hlavní sídlo [[Opolská univerzita|Opolské univerzity]] – '''Collegium Maius'''; obklopuje jej park, ve kterém najdeme sochy umělců spjatých s Opolím ([[Jerzy Grotowski]]) a hvězd polské hudby ([[Agnieszka Osiecka]], [[Czesław Niemen]] a další); [382] => ** Gotický špitální '''kostelík svatého Alexia''' (''Kościół świętego Aleksego'') původně z roku 1421 a barokní '''kostelík svatého Šebestiána''' (''Kościół świętego Sebastiana'') postavený v roce 1696 jako dikuvzdání za překonání morové rány; [383] => ** Pozůstatky '''městských hradeb''' – nejdelší úsek včetně Dělostřelecké bašty (''Baszta Artyleryjska'') byl v roce 2008 rekonstruován v blízkosti katedrály; [384] => ** '''Muzeum Opolského Slezska''' (''Muzeum Śląska Opolskiego'') v barokní budově bývalé jezuitské koleje a sousedním činžovním domě z roku 1818; [385] => ** '''Opolské Benátky''' (''Opolska Wenecja'') – ikonická řada fasád z 19. století otočených k nábřeží Mlýnského kanálu mezi Hradním (''Most Zamkowy'') a Katedrálním mostem (''Most Katedralny''); [386] => * '''Ostrov Paseka''' (polsky ''Pasieka'', německy ''Pascheke'') [387] => ** '''Vojvodský úřad''' (''Urząd Wojewódzki'') – funkcionalistická stavba s fasádou o délce 112 m postavená na místě zbouraného knížecího hradu v roce 1934 jako sídlo správy [[Horní Slezsko (provincie)|provincie Horní Slezsko]] a [[vládní obvod Opolí|vládního obvodu Opolí]], nyní sídlo správy [[Opolské vojvodství|Opolského vojvodství]]; v budově funguje originální [[páternoster]]; [388] => ** '''Piastovská věž''' (''Wieża Piastowska'') – okrouhlá 42 m vysoká (bez jehlanovité střechy 35 m) gotická věž ze 14. století ušetřená při demolici knížecího hradu v letech 1928–1931 díky občanským protestům; v současnosti slouží jako rozhledna a během rekonstrukce v letech 2011–2014 byla uvnitř instalována multimediální historická expozice; [389] => ** '''Amfiteátr tisíciletí''' (''Amfiteatr Tysiąclecia'') – [[amfiteátr]], ve kterém se od roku 1963 koná [[Národní festival polské písně v Opolí|Národní festival polské písně]] (''Krajowy Festiwal Piosenki Polskiej''); název odkazuje na „tisíciletí polského státu“ vehementně oslavované v 60. letech, kdy byl postaven; součástí areálu je od roku 2007 rovněž '''Muzeum polské písně''' (''Muzeum Polskiej Piosenki''); [390] => ** '''Hradní rybník''' (''Staw Zamkowy'') – pozůstatek hradního příkopu proměněný v parkový areál s '''Ledovým domkem''' (''Domek Lodowy'') z roku 1909 a '''zpívající fontánou''' instalovanou v roce 2013; [391] => ** '''Grošový most''' (polsky ''[[Most Groszowy]]'', německy ''Pfennigbrücke'') neboli '''„zelený můstek“''' – romantická lávka přes Mlýnský kanál z roku 1894; [392] => ** Částečně dochovaná '''vilová čtvrť Wilhelmsthal''' zastavovaná od první poloviny 19. století; [393] => * '''Ulice Krakowska''' (dříve ''Krakauer Straße'') – hlavní pěší zóna spojující historické jádro a hlavní nádraží s částečně historickou a částečně poválečnou zástavbou; k vidění mj. budovy bývalé dřážní inspekce a okresního hejtmanství z přelomu 19. a 20. století, Opolská filharmonie přestavěná v roce 2012 v duchu postmodernismu, pomník věnovaný „boji o své vlastní vojvodství“ v roce 1998 (''Brońmy Swego Opolskiego'') ve tvaru miniaturního děla, obchodní dům Ziemowit z roku 1964 a za rohem ve vedlejší ulici Kościuszki také ikonický panelák „Akvárium“ (''Akwarium'') dokončený v roce 1967; [394] => * '''Plac Ignacego Daszyńskiego''' (dříve ''Friedrichsplatz'') – náměstí s komplexem obytných a veřejných (škola, soud) staveb postavených mezi lety 1900 až 1920 a novobarokní '''kašnou Ceres''' z roku 1907 uprostřed; [395] => * '''Kostel svatého Petra a Pavla''' (''Kościół św. Apostołów Piotra i Pawła'') – monumentální novorománská stavba z roku 1925 na východním okraji centra v ulici Karola Miarki; [396] => * '''Hlavní nádraží''' – je tvořeno zvlášť vstupní a hlavní budovou umístěnou ostrovně mezi nástupiště na souběhu tratí z východního a jižního směru; obě byly postaveny v roce 1899 ve stylu tzv. severní novorenesance; [397] => * '''Generálská čtvrť''' (''Dzielnica Generalska'') – sídliště převážně rodinných domů vybudované v meziválečném období pro vystěhovalce z [[Slezské vojvodství (1920–1945)|části Slezska přiznané v roce 1921 Polsku]]; název se ustálil po roce 1989 a je odvozen od pojmenování tamních ulic po slavných polských generálech; [398] => * '''[[Ostrov Bolko]]''' (''Wyspa Bolko'') – po částečném zasypání Wińského kanálu (polsky ''[[Kanał Wiński]]'', německy ''Winske'') v 70. letech 20. století je fakticky poloostrovem; nachází se tady rozlehlý městský park založený v roce 1910 a '''[[Zoo Opole|zoologická zahrada Opole]]'''; [399] => * '''Muzeum opolského venkova''' (''Muzeum Wsi Opolskiej'') – [[skanzen]] dřevěné architektury v městské části Bierkowice; je tvořen 49 budovami; [400] => * '''Kamionka Bolko''', '''Piast''', '''Silesia''', '''Groszowice''' – umělé vodní nádrže vzniklé zatopením lomů v souvislosti s útlumem cementářského průmyslu na konci 20. století; slouží především jako koupaliště; [401] => [402] => == Osobnosti == [403] => * '''[[Šimon Bariona Madelka]]''' (≈ 1550–1596) – skladatel období renesance [404] => * '''[[Eduard Schnitzer|Mehmed Emin paša]]''', vlastním jménem '''Eduard Schnitzer''' (1840–1892) – lékař, cestovatel a dobrodruh; guvernér [[osmanská říše|osmanské]] provincie [[Equatoria]] v letech 1878–1890 [405] => * '''[[Jean Forge]]''', vlastním jménem '''Jan Fethke''' (1903–1980) – filmový režisér a scenárista, autor knih v jazyce [[esperanto]] [406] => * '''[[Robert Garbe]]''' (1847–1932) – drážní ředitel a inženýr proslulý svými projekty lokomotiv [407] => * '''[[Jerzy Grotowski]]''' (1993–1999) – divadelní režisér a teoretik; narozený v [[Řešov]]ě vedl v Opolí v letech 1958–1965 „divadlo-laboratoř“ ''13 Rzędów'' [408] => * '''[[Norbert Jaeschke]]''' (1927–2018) – diplomat, velvyslanec [[Německá demokratická republika|NDR]] v Dánsku a Turecku [409] => * '''[[Patryk Jaki]]''' (* 1985) – politik, osobnost strany [[Solidarna Polska]] [410] => * '''[[Paul Jakisch]]''' (1825–1912) – architekt působící v Horním Slezsku, zejména v [[katovická konurbace|katovické konurbaci]] [411] => * '''[[Theodor Kaluza]]''' (1885–1954) – matematik a fyzik, spoluautor [[Kaluzova-Kleinova teorie|Kaluzovy-Kleinovy teorie]], významné předchůdkyně [[teorie strun]] [412] => * '''[[Miroslav Klose]]''' (* 1978) – fotbalista, hráč [[německá fotbalová reprezentace|německé reprezentace]] na pozici [[Fotbalový útočník|útočníka]] v letech 2001–2014 [413] => * '''[[Rudolf Knietsch]]''' (1854–1906) – chemik, vynálezce syntetického [[indigo|indiga]] [414] => * '''[[Wilhelm Kuhnert]]''' (1865–1926) – malíř a ilustrátor proslulý svými kresbami zvířat [415] => * '''[[Peregrinus z Opolí]]''' (≈ 1260–1333) – dominikánský mnich, autor populárních latinských kázání ''De tempore'' a ''De sanctis'' [416] => * '''[[Hans-Adolf von Moltke]]''' (1884–1943) – diplomat, velvyslanec [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] a [[Nacistické Německo|Třetí říše]] v Polsku [417] => * '''[[Remigiusz Mróz]]''' (* 1987) – spisovatel, „nejplodnější autor současného Polska“ [418] => * '''[[Alfons Nossol]]''' (* 1932) – katolický kněz, hlasatel polsko-německého smíření; narozený v obci [[Brożec]] působil v letech 1977–2009 jako biskup opolský [419] => * '''[[František Ludvík Poppe]]''' (1671–1730) – katolický kněz a hudební skladatel období baroka [420] => * '''[[Grzegorz Schetyna]]''' (* 1963) – politik, bývalý předseda [[Občanská platforma|Občanské platformy]], polský ministr vnitra v letech 2007–2009 a zahraničí v letech 2014–2015 [421] => * '''[[Oscar Slater]]''', narozený jako '''Oskar Leschziner''' (1872–1948) – oběť omylu britské justice v roce 1909 [422] => * '''[[Bronisław Trentowski]]''' (1808–1869) – filosof, představitel tzv. polského mesianismu [423] => * '''[[Hugo Ulrich]]''' (1827–1872) – skladatel, představitel [[romantismus (hudba)|romantismu]] [424] => * '''[[Karolina Wydra]]''' (* 1981) – herečka působící ve Spojených státech [425] => * '''[[Elżbieta Zapendowska]]''' (* 1947) – hudební kritička a televizní osobnost, narozená ve [[Starachowice|Starachowicích]] vyrůstala v Opolí, založila Opolské studio písně (''Opolskie Studio Piosenki'') [426] => [427] => Soubor:Schnitzler,_Edward,_Emin_Pacha,_par_Carletti,_BNF_Gallica.jpg|[[Eduard Schnitzer|Mehmed Emin paša]] [428] => Soubor:Jan_Fethke.jpg|[[Jean Forge]] [429] => Soubor:Jerzy_Grotowski_wOpolu.jpg|Pomník [[Jerzy Grotowski|Jerzyho Grotowského]] [430] => Soubor:2016209185719_2016-07-27_Champions_for_Charity_-_Sven_-_1D_X_-_0149_-_DV3P4742_mod.jpg|[[Miroslav Klose]] [431] => Soubor:Alfons_Nossol_by_Adam_Walanus_(10).jpg|[[Alfons Nossol]] [432] => Soubor:Grzegorz Schetyna (cropped).jpg|[[Grzegorz Schetyna]] [433] => [434] => [435] => == Doprava == [436] => [[Soubor:Opole - Gmach Dworca Głównego 01 (cropped).jpg|náhled|Hlavní nádraží (vstupní budova)]] [437] => [[Soubor:PL_Opole_MZK.png|náhled|Schéma linek MHD
(platné k 1. 1. 2017)]] [438] => Opolí patří mezi hlavní železniční uzly Slezska. Leží na magistrále [[Katovice]] – [[Vratislav (město)|Vratislav]], historické [[Hornoslezská dráha|Hornoslezské dráze]], která je nyní součástí III. [[Panevropské koridory|panevropského koridoru]]. Od ní odbočují tratě regionálního a meziregionálního významu do [[Gliwice|Hlivic]] přes [[Strzelce Opolskie]], do [[Čenstochová|Čenstochové]] přes [[Kolonowskie]] a [[Lubliniec]], do Vratislavi přes [[Jelcz-Laskowice]], do [[Nisa (Polsko)|Nisy]] přes [[Tułowice]] a do [[Kluczbork]]u. Na opolském hlavním nádraží (stanice ''Opole Główne'') zastavují vlaky všech kategorií, včetně mezinárodních spojů do [[Berlín]]a a [[Vídeň|Vídně]]. Z polských měst mělo Opole v jízdním řádu 2020/2021 přímé spojení mj. se [[Štětín]]em, [[Gdaňsk]]em, [[Přemyšl]]í, [[Bělostok]]em, [[Lublin]]em či [[Varšava|Varšavou]]. Regionální osobní dopravu provozuje společnost [[Polregio]]. Kromě hlavního nádraží umístěného na souběhu tratí z jižního a východního směru se na území města nachází osm železničních stanic a zastávek: ''Opole Borki'', ''Opole Czarnowąsy'', ''Opole Gosławice'', ''Opole Groszowice'', ''Opole Grotowice'', ''Opole Chmielowice'', ''Opole Wschodnie'' (Opolí východ) a ''Opole Zachodnie'' (Opolí západ). [439] => [440] => Opolí je napojeno na tři národní silnice (''droga krajowa''): č. 45 od české hranice u [[Bohumín]] do [[Kluczbork]]u a dále do [[Lodžské vojvodství|Lodžského vojvodství]], č. 46 spojující [[Kladsko (město)|Kladsko]] a [[Nisa (Polsko)|Nisu]] s [[Čenstochová|Čenstochovou]] a středním Polskem a také č. 94, která je „starou silnicí“ z [[katovická konurbace|katovické konurbace]] do [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. V roce 2007 byl dokončen severní obchvat. Zhruba deset kilometrů jižně od Opolí vede [[dálnice A4 (Polsko)|dálnice A4]], město obsluhují křižovatky ''Opole Południe'' (Opolí-jih) u obce [[Dąbrówka Górna]] (křížení se silnicí č. 46) a ''Opole Zachód'' (Opolí-západ) u obce [[Prądy]] (křížení se silnicí č. 45). [441] => [442] => Městskou autobusovou dopravu zajišťuje dopravní podnik ''MZK Opole'' na 13 denních městských, 3 denních příměstských a 3 nočních linkách (stav k dubnu 2021).[https://www.mzkopole.pl/ Webové stránky MZK Opole s jízdními řády] Plány na [[Tramvajová doprava v Opolí|výstavbu tramvajové sítě]] nebyly nikdy uskutečněny. Regionální dopravu provozuje ''PKS Opole'', do města jezdí též spoje jiných PKS společností (''PKS Strzelce Opolskie'', ''PKS Kluczbork'', ''PKS Głubczyce'', ''PKS Nysa'') a soukromí dopravci. V roce 2020 začala přestavba autobusového stanoviště vedle hlavního vlakového nádraží na moderní ''Centrum Przesiadkowe Opole Główne'' (Přestupní centrum Opolí hlavní nádraží).{{Citace elektronické monografie [443] => | příjmení1 = Guzik [444] => | jméno1 = Piotr [445] => | titul = Centrum przesiadkowe Opole Główne. Na budowie powstaje parking [446] => | url = https://opole.naszemiasto.pl/centrum-przesiadkowe-opole-glowne-na-budowie-powstaje/ar/c3-8000619 [447] => | vydavatel = opole.naszemiasto.pl [448] => | datum_vydání = 2020-11-17 [449] => | datum_přístupu = 2021-04-20 [450] => | jazyk = pl [451] => }} [452] => [453] => Trávnaté letiště ([[ICAO kód letiště|ICAO]]: EPOP) se nachází v obci Polska Nowa Wieś/Polnisch Neudorf 10 km od Opolí. Je provozováno Opolským aeroklubem (''Aeroklub Opolski'') a slouží výhradně sportovním účelům. [454] => [455] => == Partnerská města == [456] => [[Soubor:Twin cities of Opole.jpg|náhled|Směrové cedule partnerských měst na opolském náměstí]] [457] => * {{flagicon|LIT}} '''[[Alytus]]''' ([[Litva]], [[Alytuský kraj]]) [458] => * {{flagicon|RUS}} '''[[Bělgorod]]''' ([[Rusko]], [[Bělgorodská oblast]]) [459] => * {{flagicon|CZE}} '''[[Bruntál]]''' ([[Česko]], [[Moravskoslezský kraj]]) [460] => * {{flagicon|ITA}} '''[[Carrara]]''' ([[Itálie]], region [[Toskánsko]]) [461] => * {{flagicon|FRA}} '''[[Grasse]]''' ([[Francie]], region [[Provence-Alpes-Côte d'Azur]]) [462] => * {{flagicon|GER}} '''[[Ingolstadt]]''' ([[Německo]], spolková země [[Bavorsko]]) [463] => * {{flagicon|UKR}} '''[[Ivano-Frankivsk]]''' ([[Ukrajina]], [[Ivanofrankivská oblast]]) [464] => * {{flagicon|FIN}} '''[[Kuopio]]''' ([[Finsko]], provincie [[Severní Savo]]) [465] => * {{flagicon|GER}} '''[[Mülheim an der Ruhr]]''' ([[Německo]], spolková země [[Severní Porýní-Vestfálsko]]) [466] => * {{flagicon|GER}} '''[[Postupim]]''' ([[Německo]], spolková země [[Braniborsko]]) [467] => * {{flagicon|USA}} '''[[Roanoke (Virginie)|Roanoke]]''' ([[Spojené státy americké]], stát [[Virginie]]) [468] => * {{flagicon|HUN}} '''[[Székesfehérvár]]''' ([[Maďarsko]], župa [[Fejér]]) [469] => [470] => == Odkazy == [471] => [472] => === Reference === [473] => [474] => [475] => === Literatura === [476] => * {{Citace monografie [477] => | příjmení1 = Idzikowski [478] => | jméno1 = Franz [479] => | titul = Geschichte der Stadt Oppeln [480] => | url = https://www.digitale-sammlungen.de/de/view/bsb10013333?page=1 [481] => | vydavatel = Wilhelm Clar [482] => | místo = Oppeln [483] => | rok = 1863 [484] => | počet_stran = 387 [485] => | jazyk = de [486] => }} [487] => * {{Citace monografie [488] => | příjmení1 = Linek [489] => | jméno1 = Bernard [490] => | příjmení2 = Tarka [491] => | jméno2 = Krzysztof [492] => | příjmení3 = Zajączkowka [493] => | jméno3 = Urszula [494] => | titul = Opole: dzieje i tradycja [495] => | vydavatel = Urząd Miasta Opola [496] => | místo = Opole [497] => | rok = 2011 [498] => | počet_stran = 404 [499] => | isbn = 978-83-874010-0-9 [500] => | jazyk = pl [501] => }} [502] => * {{Citace monografie [503] => | příjmení1 = Heffner [504] => | příjmení2 = Kreft [505] => | jméno1 = Krystian [506] => | jméno2 = Wolfgang [507] => | titul = Opole / Oppeln [508] => | vydavatel = Verlag Herder-Institut [509] => | místo = Marburg [510] => | rok = 2011 [511] => | počet_stran = 52 [512] => | isbn = 978-3-87969-362-7 [513] => | jazyk = německy, polsky [514] => | redaktoři = Peter Haslinger, Wolfgang Kreft, Grzegorz Strauchold, Rościsław Żerelik [515] => | edice = Historyczno-topograficzny atlast miast śląskich – Historisch-topographischer Atlas schlesischer Städte [516] => | svazek_edice = 2 [517] => }} [518] => [519] => === Externí odkazy === [520] => * {{Commonscat}} [521] => * {{Wikislovník|heslo=Opolí}} [522] => * '''[https://www.opole.pl/ Opole.pl]''' – oficiální webové stránky městského úřadu [523] => * Heslo [https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/oppeln-opole ''Oppeln/Opole''] v ''Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa'' (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy) [524] => * [https://de.wikisource.org/wiki/Topographia_Bohemiae,_Moraviae_et_Silesiae:_Oppeln Opolí] v ''Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae'' – popis města z roku 1650 (německy) [525] => * {{Otto|heslo=Opolí}} [526] => * [https://fotopolska.eu/m52072,Opole.html Opolí] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [527] => * [https://opole.polska-org.pl/ Opolí] na portálu ''polska-org.pl'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky, německy) [528] => * [https://www.orf-oberschlesien.de/oppeln Průvodce Opolím] na portálu ''Online-Reiseführer Oberschlesien'' (Online průvodce Horním Slezskem) (německy) [529] => * [https://www.opole.pl/sites/default/files/field_attachment/2020-01/Folder-Szlaki-Miejskie%20EN.pdf Turistický průvodce Opolím] vydaný Městským úřadem (anglicky) [530] => [531] => {{Opolské vojvodství}} [532] => {{Polsko}} [533] => {{Města v Polsku}} [534] => {{Autoritní data}} [535] => {{Portály|Geografie|Polsko|Slezsko}} [536] => [537] => [[Kategorie:Opolí| ]] [538] => [[Kategorie:Města v Opolském vojvodství]] [539] => [[Kategorie:Slezská města]] [540] => [[Kategorie:Městské okresy v Polsku]] [541] => [[Kategorie:Sídla na Odře v Polsku]] [542] => [[Kategorie:Hlavní města vojvodství v Polsku]] [543] => [[Kategorie:Univerzitní města v Polsku]] [] => )
good wiki

Opolí

Opolí ( slezskopolsky Uopole / Ôpole, slezskoněmecky Uppeln) je město s postavením okresu v jižním Polsku, sídlo Opolského vojvodství a okresu Opolí. Leží na Odře na Opolské planině a Pradolině Wocławske, která jsou součástí Slezské nížiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jerzy Grotowski','Německo','Opolské vojvodství','Vratislav (město)','Katovice','Opolská univerzita','katovická konurbace','Opolané','Miroslav Klose','Národní festival polské písně v Opolí','Odra','okres Opole'

Katovice

Německo

Odra