Array ( [0] => 15482390 [id] => 15482390 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oradea [uri] => Oradea [3] => Piata Unirii Oradea.jpg [img] => Piata Unirii Oradea.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Velký Varadín [2] => | originální jméno = Oradea [3] => | obrázek = Piata Unirii Oradea.jpg [4] => | popisek = [5] => | vlajka = ROU BH Oradea Flag.gif [6] => | znak = ROU BH Oradea CoA1.png [7] => | nadmořská výška = 142 [8] => | časové pásmo = UTC+2 [9] => | stát = Rumunsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Rumunska|Župa]] [11] => | název vyššího celku = [[Bihor (župa)|Bihor]] [12] => | pojem nižšího celku = [13] => | název nižšího celku = [14] => | rozloha = 115,56 [15] => | počet obyvatel = 222736 [16] => | obyvatelé aktuální k = 2016{{cite web|url=http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|title=Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016|date=2016-06-06|accessdate=2018-04-22|publisher=[[National Institute of Statistics (Romania)|INSSE]]|language=ro|archive-url=https://web.archive.org/web/20171027131447/http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|archive-date=2017-10-27|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-04-22|url archivu=https://web.archive.org/web/20171027131447/http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|datum archivace=2017-10-27}} [17] => | starosta = Ilie Gavril Bolojan [18] => | web = www.oradea.ro [19] => }} [20] => '''Oradea''' {{IPA2|oˈrade̯a}} ({{vjazyce2|cs|''Velký Varadín''}} nebo také ''Velké Varadino'' a ''Velký Varaždín'', {{vjazyce2|hu|''Nagyvárad''}}, {{vjazyce2|de|''Großwardein''}}) je město v [[Rumunsko|Rumunsku]], v [[Župa|župě]] [[Bihor (župa)|Bihor]] (BH) v [[Sedmihradsko|Transylvánii]], ležící na řece [[Sebes-Körös]]. Ve městě žije 222 736 obyvatel (2016). [21] => [[File:Nagyvarad bazilika-2.jpg|thumb|Katedrála Nanebevzetí Panny Marie]] [22] => [[Soubor:OradeaTownHall.jpg|náhled|250px|Radnice Velkého Varadína]] [23] => [24] => == Geografie == [25] => Město se nachází poblíž maďarských hranic na řece [[Crișul Repede]]. [26] => [27] => == Historie == [28] => Historie Varadina začíná založením osady Římany. [[Svatý Ladislav|Ladislav I. Uherský]] učinil město v roce 1080 římskokatolickým biskupským stolcem. Město je poprvé zmíněno v roce 1113 v [[Zoborské listiny|listině benediktinského opatství Zobor]], ve které je jmenován biskup ''Syxtus Varadiensis'' (Sixtus z Varadu). [29] => [30] => Od 11. do 15. století bylo město pohřebištěm několika členů maďarské královské rodiny. Je zde pohřben i císař [[Zikmund Lucemburský]], který byl od roku 1387 až do své smrti v roce 1437 také uherským králem. Po rozpadu Uherska v důsledku porážky v [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] (1526) vedl [[Ferdinand I. Habsburský]] se sedmihradským knížetem [[Jan Zápolský|Janem Zápolským]] válku o ta uherská území, která nepadla do rukou Turků. Dne 24. února 1538 byl mezi oběma uzavřen [[mír z Velkého Varadína]]. Město se tím stalo součástí habsburské říše. Na podzim roku 1598 město úspěšně bránila proti 100 000 Turků malá posádka pod vedením generála [[Melchior z Redernu|Melchiora von Rederna]]. V roce 1660 bylo město ponechána Turkům v [[Eisenburgský mír|Eisenburgském míru]]. Teprve v roce 1692 Velký Varadín připadl zpět Rakousku [31] => [32] => Po první světové válce bylo město na základě [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]] postoupeno Rumunsku. V důsledku [[Druhá vídeňská arbitráž|druhé vídeňské arbitráže]] se v roce 1940 stalo součástí Maďarska. Město bylo dobyto rumunskými a sovětskými vojsky dne 12. října 1944 a od té doby je součástí rumunského území. [33] => [34] => === Přestavby města === [35] => První záznam o zdejší pevnosti, jejíž trosky přetrvaly dodnes, je z roku [[1241]] v souvislosti se začátkem rychlých oprav a posílení opevnění na obranu proti mongolsko-tatarskému útoku proti městu. Zastavěné území města se však nerozšiřovalo až do začátku [[16. století]]. V prvním desetiletí [[18. století]] naplánoval [[vídeň]]ský inženýr [[Franz Anton Hillebrandt]] přestavbu města do [[baroko|barokního]] stylu a od té doby počínaje rokem [[1752]] bylo dle jeho projektu postaveno mnoho pamětihodností jako římskokatolická [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Velký Varadín)|katedrála Nanebevzetí Panny Marie]], Biskupský palác a ''Muzeul Țării Crișurilor'' (Muzeum země Criș). [36] => [37] => == Ekonomika == [38] => Velký Varadín už dlouhou dobu patří mezi nejbohatší města Rumunska, především díky svému umístění na maďarských hranicích, které z něj dělá bránu do západní Evropy. Po roce [[1989]] prošel rozsáhlou ekonomickou obnovou, nikoliv v oblasti průmyslu, ale spíše v sektoru služeb, jehož zákaznická základna je nejširší. [39] => [40] => Úroveň nezaměstnanosti ve Velkém Varadíně je 6,0 %, což je méně než je rumunský průměr, ale výrazně více než průměr v župě Bihor, který činí přibližně 2 %. Velký Varadín v současné době vytváří asi 63 % průmyslové produkce župy Bihor, i když tvoří jen 34,5 % obyvatel okresu. Mezi hlavní odvětví patří nábytkářský, textilní a oděvní, obuvní a potravinářský průmysl. [41] => [42] => V roce [[2003]] bylo ve Velkém Varadíně otevřeno komerční centrum ''Lotus Market'', první velké obchodní centrum ve městě. [43] => [44] => V roce 2023 se začne ve Velkém Varadíně s výstavbou továrny na výrobu pneumatik Nokian, která by měla být dokončena ve druhé polovině roku 2024.{{Citace elektronického periodika [45] => | titul = Nokian míří do Rumunska [46] => | periodikum = Pneurevue.cz [47] => | url = http://www.pneurevue.cz/aktuality/prumysl/nokian-miri-do-rumunska.html [48] => | jazyk = cz [49] => | datum přístupu = 2022-11-01 [50] => }} [51] => [52] => == Obyvatelstvo == [53] => === Národnostní složení === [54] => [55] => ==== Dříve ==== [56] => * 1910: 69 000 ([[Rumuni]]: 5,6 %, [[Maďaři]]: 91,10 %) [57] => * 1920: 72 000 (R: 5 %, M: 92 %) [58] => * 1930: 90 000 (R: 25 %, M: 67 %) [59] => * 1966: 122 634 (R: 46 %, M: 52 %) [60] => * 1977: 170 531 (R: 53 %, M: 45 %) [61] => * 1992: 222 741 (R: 64 %, M: 34 %) [62] => [63] => ==== Nyní ==== [64] => Sčítání lidu z roku [[2002]] poskytuje následující přehled národnostního složení populace Velkého Varadína: [65] => * [[Rumuni]]: 145 295 (70,4 %) [66] => * [[Maďaři]]: 56 830 (27,5 %) [67] => * [[Romové]]: 2 466 (1,2 %) [68] => * [[Němci]]: 566 (0,3 %) [69] => * [[Slováci]]: 477 (0,2 %) [70] => * [[Židé]]: 172 [71] => * [[Ukrajinci]]: 76 [72] => * [[Bulhaři]]: 25 [73] => * [[Rusové]]: 25 [74] => * [[Srbové]]: 17 [75] => * [[Češi]]: 9 [76] => * [[Turci]]: 9 [77] => [78] => === Náboženství === [79] => * [[Pravoslaví|pravoslavní]] 59 % [80] => * [[Protestantismus|protestanti]] 16,3 % [81] => ** [[Letniční hnutí|letniční]] 4,6 % [82] => ** [[Baptismus|baptisté]] 3,6 % [83] => * [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 11,2 % [84] => * [[Řeckokatolická církev|řečtí katolíci]] 3,3 % [85] => * [[Judaismus|židé]] 0,1 % [86] => [87] => == Čtvrti == [88] => Město je rozděleno na následující čtvrti ([[rumunština|rumunsky]] ''cartiere''): [89] => * ''Centru Oradea'' (městské centrum) [90] => * [[Vie]] [91] => * [[Nufărul]] [92] => * [[Rogerius]] [93] => * [[Velența]] [94] => * [[Cantemir]] [95] => * [[Ioșia]] [96] => [[Soubor:Oradea tramvaj (2).jpg|náhled|Česká tramvaj ve městě Velký Varadín]] [97] => [98] => == Doprava == [99] => Síť [[hromadná doprava|hromadné dopravy]] je provozována společností OTL. Tvoří ji 3 [[tramvaj]]ové linky (1R, 1N, 2, 3R, 3N) a několik [[autobus]]ových linek. Město má tři [[Železniční stanice|vlaková nádraží]]: centrální (''central''), západní (''Vest'') a východní (''Est''). Nádraží ''Vest'' je umístěno ve čtvrti [[Ioșia]] a centrální (zvané též jednoduše ''Oradea'') se nachází v centru města, poblíž čtvrti [[Vie]]. [100] => [101] => == Architektura == [102] => Architektura Velkého Varadína je směsí budov z [[Socialismus v Rumunsku|období socialismu]], především v okrajových čtvrtích, a krásných historických budov, převážně v [[novobaroko|novobarokním]] nebo eklektickém stylu, které pocházejí z období, kdy bylo město součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. [103] => [104] => V době [[socialismus|socialismu]] a v prvních letech rumunské postkomunistické transformace mnoho z těchto historických budov zpustlo nebo zůstalo v zanedbaném stavu. Po roce [[2002]], kdy se rumunská ekonomika dostala do fáze konjunktury, byly některé z historických budov centra restaurovány do původního stavu. Město nyní působí jako dobře udržované sídlo se stopami historie. [105] => [106] => == Turistické zajímavosti == [107] => [[Soubor:Oradea theatre.jpg|thumb|Státní divadlo]] [108] => [[Soubor:Black Eagle palace, Oradea.jpg|náhled|Hotel „Černý orel“ s pasáží]] [109] => [[Soubor:Oradea Sinagoga ortodoxa.JPG|thumb|Synagoga]] [110] => Centrum města je navštěvováno mimo jiné proto, že z Velkého Varadína vede vlaková trať do léčebných lázní [[Băile Felix]], které se nacházejí za okrajem města. [111] => Často navštěvovanými místy jsou: [112] => * ''Catedrala barocă'' – římskokatolická [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Velký Varadín)|katedrála Nanebevzetí Panny Marie]], trojlodní bazilika z let 1752–1780, největší barokní katedrála v Rumunsku [113] => * ''Cetatea Oradea'' – pevnost Velký Varadín s hradbou ve tvaru pětiúhelníku [114] => * ''Biserica cu Lună'' – kostel s orlojem, hodinový mechanismus ukazuje fáze měsíce. [115] => * ''Radnice'' – komplex staveb s věží z konce 19. století [116] => * ''Muzeul Țării Crișurilor'' – barokní biskupský palác s 365 okny, postaven v letech 1762–1777, nyní muzeum [117] => * ''Muzeul „Ady Endre“'' – muzeum Andy Endreho, zřízené v domě maďarského básníka [118] => * ''Teatrul de Stat'' – Státní divadlo, eklektická stavba ateliéru rakouských architektů [[Fellner a Helmer]] z konce 19. století, z jejich 43leté spolupráce vyšlo kolem 200 staveb, především na území Rakouska-Uherska. [119] => * ''Hotel Vulturul Negrul'' (Černý orel) – v eklektickém v novobarokním stylu, se stejnojmennou pasáží [120] => * tři ''[[synagoga|synagogy]]'', z nich jediná ortoxní je dosud v provozu [121] => * ''Kostel sv. Ducha'' – pozdně barokní stavba [122] => * ''Kostel premonstrátů'' – barokní stavba [123] => * ''Kostel sv. Ladislava'' [124] => * ''[[baptisté|Baptistický]] kostel, válcová stavba z konce 20. století, pravděpodobně největší této konfese ve východní Evropě [125] => * téměř sto chrámů různých náboženství, včetně chrámu Svědků Jehovových a mešity [126] => [127] => == Významné osobnosti == [128] => [129] => === Rodáci === [130] => * [[Zikmund Báthory]] (1572–1613) – vévoda [[Sedmihradské knížectví|sedmihradský]] [131] => * [[Ödön Beothy]] (1796–1854) – uherský šlechtic a politik [132] => * [[Lajos Bíró]] (1880–1948) – maďarský spisovatel, dramatik a scenárista [133] => * [[Alexander Mocsáry]] (1841–1915 – maďarský [[Entomologie|entomolog]] [134] => * [[Péter Pázmány]] ( 1570–1637) – [[Seznam ostřihomských arcibiskupů|ostřihomský arcibiskup]] a [[Primas Hungariae|primas uherský]], [[kardinál]] [135] => * [[Júlia Váradyová]] (* 1941) – maďarská pěvkyně – sopranistka [136] => [137] => === Ostatní === [138] => [139] => * [[Karl Ditters von Dittersdorf]] (1739–1799) – rakouský barokní hudební skladatel a hudebník, působil zde [140] => * [[Michael Haydn]] (1737–1806) – rakouský hudební skladatel, působil zde [141] => * [[Zikmund Lucemburský]] (1368–1437) – císař, je zde pohřben [142] => [143] => == Partnerská města == [144] => {{Sloupce|2| [145] => * {{partnerské město|Ceyrat|Francie}} [146] => * {{partnerské město|Coslada|Španělsko}} [147] => * {{partnerské město|Debrecín}} [148] => * {{partnerské město|Giv'atajim}} [149] => * {{partnerské město|Ivano-Frankivsk}} [150] => * {{partnerské město|Košice}} [151] => * {{partnerské město|Linköping}} [152] => * {{partnerské město|Mantova}} [153] => }} [154] => [155] => == Reference == [156] => {{Překlad|de|Oradea|235964627}} [157] => [158] => == Externí odkazy == [159] => * {{Commonscat|Oradea}} [160] => * [http://www.oradea.ro Oficiální stránky města (rumunsky, anglicky, francouzsky)] {{Wayback|url=http://www.oradea.ro/ |date=20110226002123 }} [161] => [162] => {{Župa Bihor}} [163] => {{Rumunsko}} [164] => {{Města v Rumunsku}} [165] => {{Autoritní data}} [166] => {{Portály|Geografie}} [167] => [168] => [[Kategorie:Oradea| ]] [169] => [[Kategorie:Města v Rumunsku]] [170] => [[Kategorie:Obce v župě Bihor]] [] => )
good wiki

Oradea

Oradea ( nebo také Velké Varadino a Velký Varaždín) je město v Rumunsku, v župě Bihor (BH) v Transylvánii, ležící na řece Sebes-Körös. Ve městě žije 222 736 obyvatel (2016).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rumuni','Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Velký Varadín)','Zikmund Lucemburský','2002','Vie','Ioșia','Maďaři','Bihor (župa)','Rakousko-Uhersko','Druhá vídeňská arbitráž','Velența','Sebes-Körös'

2002

Maďaři

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Rumuni

Romunové jsou etnická skupina, žijící převážně v Rumunsku.

Sebes-Körös