Array ( [0] => 14683784 [id] => 14683784 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ordovik [uri] => Ordovik [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}}{{Geologická období}} [1] => '''Ordovik''' je geologický útvar starších [[Paleozoikum|prvohor]] ([[paleozoikum]]) a je tedy také součástí [[eon|eónu]] [[fanerozoikum|fanerozoika]]. Název podle starověkého kmene [[Ordovikové|Ordoviků]] (ve [[Wales]]u obývali území severně od [[Silurové|Silurů]]) zavedl Charles Lapworth roku [[1879]] pro uloženiny tzv. druhé fauny, kterým v Čechách odpovídala Barrandova etapa D. Název sám byl však kodifikován až na 21. geologickém kongresu v Kodani roku 1960. [2] => [3] => == Charakteristika == [4] => [[Soubor:Motolsky ordovik.jpg|náhled|upright|Motolský ordovik]] [5] => [6] => Spodní hranice je charakterizována nástupem [[graptoliti|graptolitů]] (Dictyonema flabelliforme) a změnami v [[trilobit]]ové fauně, svrchní hranice pak je vedena po [[biostratigrafie|graptolitové zóně]] Akidograptus acuminatus. [7] => [8] => Na konci [[kambrium|kambria]] došlo k dočasnému ústupu [[moře]] a v některých oblastech i k slabému [[vrásnění]]. V geosynklinálních oblastech [[Evropa|Evropy]] však sedimentační cyklus probíhal většinou bez přerušení. Ordovické moře zalilo značnou část zpevněných bloků a vyznačovalo se malými hloubkovými rozdíly. Maximální [[transgrese]] moře probíhala v caradocu (berounu). Kolem starých štítů, zejména v severních částech kontinentů, vznikaly [[Organogenní sediment|organogenní]] vápence. Těmito místy pravděpodobně probíhalo teplé rovníkové pásmo. V hlubších oblastech (například ve střední Evropě, severní Africe aj.) se ukládaly písčitojílové [[sediment]]y (hlavně graptolitové břidlice). Tyto sedimenty jsou důkazem chladnějšího podnebí v těchto oblastech. Ordovik je považován za jedno z nejchladnějších období v historii naší [[Země]]. Jižní pól se v té době nacházel na území kontinentu [[Gondwana]] v oblasti dnešní [[Sahara|Sahary]]. Na tomto kontinentu se v nejvyšším ordoviku vytvořil mohutný kontinentální ledovec, jehož vznik způsobil pokles hladiny [[Světový oceán|světového oceánu]] o sto i více metrů.{{Citace monografie | příjmení = Turek | jméno = Vojtěch | příjmení2 = Horný | jméno2 =Radvan | příjmení3 = Prokop | jméno3 = Rudolf | titul = Ztracená moře uprostřed Evropy | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2003 | isbn = 80-200-1000-9 | kapitola = Soumrak chladných moří | strany = 74–78}} [9] => [10] => Pro geosynklinální oblasti jsou významné podmořské a podpovrchové výlevy zásaditých [[magma]]t. [[Sopečná činnost|Sopečnou činností]] bylo moře obohacováno o železité látky. Vysrážením sloučenin [[železo|železa]] (patrně činností [[bakterie|baktérií]]) vznikla význačná ložiska seménkových železných rud (střední Čechy, [[Durynsko]], [[Severní Amerika]] a jiné). [11] => [12] => == Členění ordoviku == [13] => {{Aktualizovat|část}} [14] => Ve [[Britské ostrovy|Velké Británii]] se dělí na 5 oddělení: [[arenig]], [[llanvirn]], [[llandeil]], [[caradoc]] a [[ashgil]]. Pro vývoj ordoviku na ruské tabuli jsou používány: [[oeland]], [[vir (období)|vir]], [[naj]]. V severní Americe se ordovik dělí na [[canad]], [[champlain]], [[cincinat]]. [15] => [16] => [[Soubor:Pic Champlain.jpg|náhled|Hora Champlain, provincie Québec, Kanada]] [17] => [18] => V Čechách díky klasickému vývoji ordoviku v oblasti Barrandienu se používá následující členění: [[tremadok]] (ve Velké Británii je řazen do kambria), arenig, llanvirn, [[dobrotiv]], [[Beroun (geologie)|beroun]], [[králodvor]], [[kosov]]. Podrobnější členění je založeno na graptolitové fauně. [19] => [20] => == Život v ordoviku == [21] => [[Soubor:Asaphus.jpg|náhled|upright|Trilobit ''Asaphus lepidurus'' ze středního ordoviku, Rusko]] [22] => [[Soubor:TetragraptusfruticosusBendigonian.jpg|náhled|Dva jedinci ''G. tetragraptus'', velikost 2,5 cm]] [23] => [24] => Pokračoval především vývoj [[Bezobratlí|bezobratlých]] [[Živočichové|živočichů]] v ordovických mořích. Vrcholu svého rozvoje dosáhli [[trilobiti]]. Azafidní typy (rod ''Asaphus'') s velkými plochými pancíři, typy s ostnitým pancířem [25] => (''Selenopeltis'') i s výrazně členitým pancířem (''Dalmanitina''). Vznikaly velké formy, dlouhé až několik desítek [[centimetr]]ů (''Isotelus''). Nejdůležitějšími však byli [[graptoliti]], mořští živočichové, žijící jen v [[Paleozoikum|paleozoiku]], náležející ke skupině [[Polostrunatci|polostrunatců]] (Hemichordata). Vytvářeli keříčkovité, prutovité kolonie. Díky [[plankton]]ní formě se rozšířili po celém světě. Dále to byli [[ostrakodi]], [[měkkýši]] (Gastropoda), [[ramenonožci]] (Brachiopoda), rozvíjejí se [[mechovky]], [[hvězdice]], hadice, řidší jsou nálezy [[Lilijice|lilijic]], [[Ježovky|ježovek]], explozivní vývoj zaznamenali [[hlavonožci]] s válcovitými, až 2 metry dlouhými schránkami. Rozšíření byli i Cystoidea (jablovci) se schránkami kulovitého, vakovitého či zploštělého tvaru, tvořené nepravidelně uspořádanými destičkami. Objevili se i první rybovití [[praobratlovci]] (bezčelistnaté ryby rodu ''Astraspis'') v ordovických pískovcích v [[severní Amerika|Severní Americe]] a medúzy. Ryby měly přední část těla krytou kostěným krunýřem, který tvořil pevnou vnější kostru, neměly párové ploutve a většinou žily při mořském dně. Z [[Rostliny|rostlin]] se objevují první [[ruduchy]] a pokračuje vývoj [[výtrusné rostliny|výtrusných rostlin]] cévnatých. Klimatické podmínky a silné vrstvy zavodněných zvětralin byly ideálním prostředím pro osídlení rostlinstvem. Nálezy suchozemských rostlin v českém ordoviku (''Bojophyton'') jsou díky nedostatečně známé vnitřní stavbě problematického zařazení. Naproti tomu řada kambrických skupin vymizela. [26] => [27] => Nejstarší z fosilního záznamu známé suchozemské rostliny jsou [[mechorosty]] (přisedlé [[mechy]], [[hlevíky]] a [[játrovky]]), které se objevily právě v období ordoviku, zhruba před 460 miliony let.{{Citace elektronického periodika [28] => | příjmení1 = Strommer [29] => | jméno1 = Kristin [30] => | titul = Geologist helps confirm date of earliest land plants on Earth [31] => | periodikum = phys.org [32] => | datum_vydání = 2020-11-04 [33] => | url = https://phys.org/news/2020-11-geologist-date-earliest-earth.html [34] => | datum_přístupu = 2022-01-25 [35] => | jazyk = anglicky [36] => }} [37] => [38] => == Tektonika == [39] => Kontinenty byly rozděleny na severní oblast ([[Laurentia]]) s Eurasií a Severní Amerikou umístěnými poblíž rovníků (nálezy evaporitů v severní Evropě svědčí o teplém klimatu), jižní oblast ([[Gondwana]]) s Austrálií, Jižní Amerikou, Afrikou, Indickým štítem, Arábií a Antarktidou ležela v chladné oblasti, o čemž svědčí nálezy ledovcových sedimentů a projevů ledovcové tektoniky například v severní Africe. Sedimenty ordoviku nasedají často diskordantně na kambrium, což svědčí o sardské (české, sardinské) fázi kaledonského geotektonického cyklu (stáří kolem 500 mil. let, název dle severního Skotska – Caledonia). V Čechách tvoří hranici mezi paraxidovým stupněm a tremadokem. Cyklus probíhal ve dvou větvích. Severní na severozápadě Velké Británie, Skotsku, Irsku až do západního Norska. Jižní větev tvoří Ardeny, [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Sudety]] a Svatokřížské pohoří (Polsko). Další fáze jsou lakelandská a grampierská. Závěrem ordoviku proběhla starokaledonská fáze, při které byl vyzdvižen čínský štít a která je charakteristická četnými [[Stratigrafický hiát|hiáty]] v sedimentaci. [40] => [41] => == Oblasti ordoviku == [42] => [43] => === Amerika === [44] => Pro severní Ameriku je charakteristické epikontinentální mělké moře, které ustoupilo ke konci ordoviku s nástupem applačského vrásnění. Karbonátické sedimenty s nálezy bentické fauny svědčí o teplé zóně. Oproti tomu jižní Amerika ležela v chladné zóně, sedimentovaly zde převážně psamity a pelity. Stopy zalednění jsou známy z Argentiny a Bolívie. [45] => [46] => === Asie === [47] => V této oblasti byly oddělené pevninské štíty (sibiřský, čínský, kazašský) částečně zaplaveny mělkým epikontinentálním mořem, ve kterém se ukládaly hlavně karbonátické sedimenty s bentickou faunou a evapority. [48] => [49] => === Afrika === [50] => Z [[Maroko|Maroka]] jsou známy jíly, pískovce (s nálezy brachiopodů). Významné pro klimatologii jsou stopy glaciální eroze ze svrchního ordoviku, doložené dále též z [[Alžírsko|Alžírska]] a [[Libye]]. [51] => [52] => === Evropa === [53] => Na severozápadě Evropy zasahoval ordovický oceán [[Japetus (oceán)|Japetus]] [[Norsko]] a [[Britské ostrovy]]. Je zastoupen graptolitovými břidlicemi, klastiky, jíly, vulkanity, karbonáty. V Baltické oblasti zasahovalo moře od jihu baltického štítu (jižní a střední [[Švédsko]]) přes severní [[Polsko]] až do oblasti St. Peterburgu v Rusku. Typickými sedimenty jsou pískovce, graptolitové břidlice, v [[Estonsko|Estonsku]] pak [[kuckerzit]], hořlavý sediment obsahující přes 50% organických zbytků, který je využíván jako zdroj průmyslového oleje i přímo jako palivo. [[Soubor:Kukersite.JPG|náhled|Kuckerzit z Estonska]] Na jihu Evropy je ordovik znám z jižní [[Francie]], [[Španělsko|Španělska]], [[Sardinie]] s pelity, psamity mediteránního rázu, odpovídající Barrandienu. [54] => [55] => == Český masív == [56] => [57] => === Barrandienské spodní paleozoikum === [58] => Tato klasická oblast evropského paleozoika tvoří synklinorium se sedimenty a vulkanity mezi městy [[Brandýs nad Labem]], [[Kralupy nad Vltavou]], [[Kladno]], [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbro]], [[Domažlice]], [[Klatovy]], [[Příbram]] a [[Český Brod]] se třemi dílčími oblastmi: [59] => * pražská pánev (sedimenty spodního ordoviku až středního devonu) [60] => * pánev metamorfovaných ostrovů s ordovikem známým ze zvánovického a zejména sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova (břidlice, rohovce, metadroby) [61] => * rožmitálské paleozoikum (spodní kambrium až devon), ordovické vrstvy o mocnosti 300–850 metrů, chybí tremadok, hlavně břidlice [62] => [63] => === Barrandien === [64] => * tremadok: třenické souvrství, mělkovodní, [[Pískovec|pískovce]], arkózy, droby, mocnost 0–80 m, milínské souvrství, transgrese moře, silicity, 0–45 m [65] => * arenig: [[klabavské souvrství]], diabasy, siltovce, 0–300 m [66] => * llanvirn: šárecké souvrství, diabasy, siltovce, Fe-rudy, 10–300 m [67] => * dobrotiv: dobrotivské souvrství s dobrotivskými břidlicemi a skaleckými křemenci, 100-400 m [68] => * beroun [69] => ** libeňské souvrství (libeňské břidlice, řevnické křemence), 50–300 m [70] => ** letenské souvrství (pískovce, [[tuf]]y, diabasy), 60–800 m, jeho vrstvy tvoří významné vyvýšeniny v Praze, stojí na nich [[Pražský hrad]] i [[Vyšehrad]] [71] => ** vinické souvrství (břidlice, železné rudy), 50–300 m [72] => ** zahořanské souvrství (siltovce), 100–400 m [73] => ** bohdalecké souvrství, 0–150 m [74] => * královodvor: královodvorské s. (břidlice), 50–150 m [75] => * kosov: kosovské souvrství (pískovce, siltovce, [[Slepenec|slepence]]), 60–200 m, již zastoupen terigenní materiál [76] => Ložiska železných rud jsou známa například z [[Ejpovice|Ejpovic]], [[Klabava (okres Rokycany)|Klabavy]], [[Zdice|Zdic]], nálezy u [[Nučice (okres Praha-západ)|Nučic]] přispěly k rozvoji oceláren na Kladně. Sedimentace byla v Barrandienu v průběhu ordoviku doprovázena bazickým submarinním vulkanismem v komárovském vulkanickém komplexu s mocností až jeden kilometr s tufy, bazalty, mandlovci a polštářovými lávami. [77] => [78] => === Chrudimské paleozoikum === [79] => Sedimenty ordoviku až siluru v Železných horách jsou zastoupeny kvarcity, slepenci, křemenci, břidlicemi, pískovci a prachovci. Jde o ekvivalent Barrandienu, vznikající ve dvou dílčích synklinálních oblastech: přeloučské a vápenopodolské. [80] => [81] => === Vogtlandsko-saské paleozoikum === [82] => Zasahuje na území Česka do oblasti [[Aš]]ského výběžku, [[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslic]] a [[Špičák (Přebuzská hornatina)|Špičáku]]. Kraslické souvrství na bázi ordoviku s [[jílovitá břidlice|jílovitými břidlicemi]], pískovci a bazickými vulkanity, franenbašské souvrství s břidlicemi, pískovci a lydity a phycodové souvrství s vápenci, břidlicemi, lydity a železnými rudami. [83] => [84] => === Krkonošsko-jizerské krystalinikum === [85] => Svrchní ordovik s bazálními kvarcity a metakonglomeráty ponikelské skupiny v krkonošském krystaliniku a fylity (pokrývačské) s kvarcity ještědského krystalinika. [86] => [87] => == Kam za ordovikem == [88] => Hranice dobrotiv-beroun je odkryta na území přírodní památky [[Motolský ordovik]] v zářezu [[Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice|železniční trati Praha-Smíchov – Hostivice]], jde o významnou paleontologickou lokalitu. V přírodní rezervaci [[Staňkovka]] je zachycen profil svrchním ordovikem od zahořanského souvrství po kosovské souvrství. Sedimenty svrchního ordoviku jsou dále známy z lokalit jako například [[Libeň|Praha-Libeň]], [[Letná|Praha-Letná]], [[Loděnice (okres Beroun)|Loděnice]], [[Vráž (okres Beroun)|Vráž]], [[Králův Dvůr]] se [[stratotyp]]em zahořanského souvrství, Levín (svah nad dálnicí), [[Zdice]], [[Ejpovice]] atd. [89] => [90] => Ordovické vrstvy jsou viditelné spolu s mnoha dalšími vrstvami také v našem nejvýznamnějším geologickém profilu [[Barrandovské skály]]. [91] => [92] => == Odkazy == [93] => [94] => === Reference === [95] => [96] => [97] => === Externí odkazy === [98] => * {{Commonscat}} [99] => {{posloupnost|co=[[Paleozoikum]]|kdy=[[490 Ma]]–[[435 Ma]]| předchůdce =[[Kambrium]]| nástupce =[[Silur]]}} [100] => {{Autoritní data}} [101] => [102] => [[Kategorie:Geologické periody]] [103] => [[Kategorie:Paleozoikum]] [] => )
good wiki

Ordovik

Ordovik je geologický útvar starších prvohor (paleozoikum) a je tedy také součástí eónu fanerozoika. Název podle starověkého kmene Ordoviků (ve Walesu obývali území severně od Silurů) zavedl Charles Lapworth roku 1879 pro uloženiny tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Paleozoikum','Zdice','graptoliti','Ejpovice','Britské ostrovy','Gondwana','kambrium','caradoc','biostratigrafie','Evropa','Norsko','llanvirn'

Biostratigrafie

Ejpovice

Evropa

Gondwana

Graptoliti

Kambrium

Kambrium je jednotka času geologického členění, která představuje první období prvohor (paleozoiku).

Norsko

Paleozoikum

Paleozoikum je geologické období, které trvalo přibližně od před 541 miliony let do před 252 miliony let.

Zdice