Array ( [0] => 15481970 [id] => 15481970 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Organela [uri] => Organela [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Biological cell.svg|vpravo|náhled|370px|Schéma živočišné buňky. Organely: (1) [[jadérko]], (2) [[Buněčné jádro|jádro]], (3) [[ribosom]], (4) [[transportní váček]], (5) drsné [[Endoplazmatické retikulum|endoplasmatické retikulum]] (ER), (6) [[Golgiho aparát]], (7) [[cytoskelet]], (8) hladké [[endoplazmatické retikulum|ER]], (9) [[mitochondrie]], (10) [[vakuola]], (11) [[cytoplazma]], (12) [[lysozom]], (13) [[centriola]]]] [1] => '''Organely''' jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř [[buňka|buněk]], se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou [[orgán]]ů u živočichů. Nejde však o skutečné orgány, ty jsou totiž tvořeny [[tkáň|tkáněmi]] (u [[Živočichové|živočichů]]) nebo [[rostlinné pletivo|pletivy]] (u [[Rostliny|rostlin]]), složenými z jednotlivých buněk. Buňka je rozčleněna ([[kompartment]]ována) na mnoho takových organel, které mají vždy svou specifickou úlohu. Organely jsou dle převažující definice takové buněčné struktury, které jsou obalené vlastní membránou. [2] => [3] => Organely jsou dle takové definice převážně výsadou tzv. [[eukaryotická buňka|eukaryotických buněk]], což jsou buňky tvořící tělo [[živočichové|živočichů]], [[rostliny|rostlin]], [[houby|hub]] a [[prvoci|prvoků]]. Naopak [[bakterie]] a [[archebakterie]] obvykle membránové útvary uvnitř svých buněk nemají (tzv. [[mesozom]]y jsou zřejmě [[Artefakt (výzkumný)|artefakty]] vzniklé při přípravě buněk na [[elektronový mikroskop|elektronovou mikroskopii]],{{cite journal |author=Ryter A |title=Contribution of new cryomethods to a better knowledge of bacterial anatomy |journal=Ann. Inst. Pasteur Microbiol. |volume=139 |issue=1 |pages=33–44 |year=1988 |pmid=3289587 |doi=10.1016/0769-2609(88)90095-6}} určitými výjimkami mohou být neobvyklé [[karboxyzom]]y,{{cite journal |pmid=16081736 | doi = 10.1126/science.1113397 |year=2005 |month=August |author=Kerfeld CA, Sawaya MR, Tanaka S, Nguyen CV, Phillips M, Beeby M, Yeates TO |title=Protein structures forming the shell of primitive bacterial organelles |volume=309 |issue=5736 |pages=936–8 |journal=Science|bibcode = 2005Sci...309..936K}} [[magnetozom]]y{{cite journal |author=Komeili A, Li Z, Newman DK, Jensen GJ |title=Magnetosomes are cell membrane invaginations organized by the actin-like protein MamK |journal=Science |volume=311 |issue=5758 |pages=242–5 |year=2006 |pmid=16373532 |doi=10.1126/science.1123231|bibcode = 2006Sci...311..242K}} a jádra připomínající útvar [[planktomycety|planktomycet]]{{cite journal |author=Fuerst JA |title=Intracellular compartmentation in planctomycetes |journal=Annu. Rev. Microbiol. |volume=59 |issue= |pages=299–328 |year=2005 |pmid=15910279 |doi=10.1146/annurev.micro.59.030804.121258}}). [4] => [5] => == Definice == [6] => Prvním vědcem, který použil slovo „organela“ (zdrobnělina ze slova [[orgán]], jakoby „malý orgán“) pro označení buněčných struktur, byl pravděpodobně německý zoolog [[Karl August Möbius]]{{cite book |last= Bütschli|first= O. |authorlink= Otto Bütschli |title=Dr. H. G. Bronn's Klassen u. Ordnungen des Thier-Reichs wissenschaftlich dargestellt in Wort und Bild. Erster Band. Protozoa. Dritte Abtheilung: Infusoria und System der Radiolaria. |year= 1888 |pages=1412 |quote = Die Vacuolen sind demnach in strengem Sinne keine beständigen Organe oder O r g a n u l a (wie Möbius die Organe der Einzelligen im Gegensatz zu denen der Vielzelligen zu nennen vorschlug).}}Amer. Naturalist. 23, 1889, S. 183: ''„It may possibly be of advantage to use the word organula here instead of organ, following a suggestion by Möbius. Functionally differentiated multicellular aggregates in multicellular forms or metazoa are in this sense organs, while, for functionally differentiated portions of unicellular organisms or for such differentiated portions of the unicellular germ-elements of metazoa, the diminutive organula is appropriate.“'' Cited after : Oxford English Dictionary online, entry for „organelle“.[http://books.google.com/books?id=yAQwAAAAIAAJ&q=Organulum+OR+Organula+OR+Organella+date:1800-1900&dq=Organulum+OR+Organula+OR+Organella+date:1800-1900&as_brr=0&pgis=1 'Journal de l'anatomie et de la physiologie normales et pathologiques de l'homme et des animaux' at Google Books] (používá výraz „organula“ jako množné číslo od [[latina|lat]]. „organulum“).{{cite journal | last = Möbius | first = K. | authorlink = Karl August Möbius | coauthors = | year = 1884 | month = September | title = Das Sterben der einzelligen und der vielzelligen Tiere. Vergleichend betrachtet | journal = Biologisches Centralblatt | volume = 4 | issue = 13,14 | pages = 389–392, 448 | quote = Während die Fortpflanzungszellen der vielzelligen Tiere unthätig fortleben bis sie sich loslösen, wandern und entwickeln, treten die einzelligen Tiere auch durch die an der Fortpflanzung beteiligten Leibesmasse in Verkehr mit der Außenwelt und viele bilden sich dafür auch besondere Organula". Footnote on p. 448: "Die Organe der Heteroplastiden bestehen aus vereinigten Zellen. Da die Organe der Monoplastiden nur verschieden ausgebildete Teile e i n e r Zelle sind schlage ich vor, sie „Organula“ zu nennen | url = http://www.dietzellab.de/goodies/history/ | titul = Archivovaná kopie | datum přístupu = 2012-07-22 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718230623/http://www.dietzellab.de/goodies/history/ | datum archivace = 2011-07-18 | nedostupné = ano }} Z kontextu je zřejmé, že tento výraz používá pro rozmnožovací útvary v buňkách jednobuněčných [[prvoci|prvoků]] (aby tak zdůraznil rozdíl mezi orgány mnohobuněčných a organelami jednobuněčných). Trvalo několik let, než se termín ''organulum'' uchytil pro subcelulární (podbuněčné, menší než buňka) struktury i v buňkách mnohobuněčných organismů, například v lidských buňkách. Knihy napsané kolem roku 1900 stále používají označení „buněčné orgány“.{{cite book |last=Häcker |first=Valentin |authorlink=Valentin Haecker |title=Zellen- und Befruchtungslehre |year=1899 |publisher=Verlag von Gustav Fisher |location=Jena}}{{cite book |last=Wilson |first=Edmund B. |authorlink=Edmund Beecher Wilson |title= The cell in Development and Inheritance|url= |edition=second |year=1900 |publisher=The Macmillan Company |location=New York |pages= |chapter= |chapterurl=}}{{cite book |last=Hertwig |first=Oscar |authorlink=Oscar Hertwig |coauthors= |title=Allgemeine Biologie. Zweite Auflage des Lehrbuchs "Die Zelle und die Gewebe" |year=1906 |publisher=Verlag von Gustav Fischer |location=Jena}} V následujících letech se postupně organela stávala známějším a známějším označením{{cite book |last=Lidforss |first=B. |authorlink= Bengt Lidforss |editor=Paul Hinneberg |title=Allgemeine Biologie |edition= |year=1915 |publisher=Verlag von B.G.Teubner |location=Leipzig, Berlin |pages=227 (218–264)|chapter=Protoplasma|quote = Eine Neubildung dieser Organe oder Organellen findet wenigstens bei höheren Pflanzen nicht statt}} a kolem roku 1920 už takto byly označovány struktury umožňující pohyb (např. [[bičík]]) a další struktury na buňkách např. [[nálevníci|nálevníků]].{{cite journal |author=[[Charles Atwood Kofoid|Kofoid CA]], Swezy O |title=Flagellate Affinities of Trichonympha |journal=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |volume=5 |issue=1 |pages=9–16 |year=1919 |pmid=16576345|doi= 10.1073/pnas.5.1.9 |pmc=1091514|bibcode = 1919PNAS....5....9K}}Cl. Hamburger, Handwörterbuch der Naturw. Bd. V, .S. 435. Infusorien. ''cited after'' {{cite journal | last = Petersen | first = Hans | authorlink = | coauthors = | year = 1919 | month = May | title = Über den Begriff des Lebens und die Stufen der biologischen Begriffsbildung | journal = Archiv für Entwicklungsmechanik der Organismen (now: Development Genes and Evolution) | volume = 45 | issue = 3 | pages = 423–442 | doi =10.1007/BF02554406 |issn=1432-041X}} V této době použil [[Alfred Kühn]] označení „organela“ také pro [[centriola|centriolu]].{{cite journal | last = Kühn | first = Alfred | authorlink = Alfred Kühn | coauthors = | year = 1920 | month = | title = Untersuchungen zur kausalen Analyse der Zellteilung. I. Teil: Zur Morphologie und Physiologie der Kernteilung von Vahlkampfia bistadialis | journal = Archiv für Entwicklungsmechanik der Organismen (now: Development Genes and Evolution) | volume = 46 | issue = 2–3| pages = 259–327 | doi =10.1007/BF02554424 |quote = die Alternative: Organell oder Produkt der Strukturbildung}} [7] => [8] => Současná definice organely vykrystalizovala až poměrně pozdě,Nultsch, Allgemeine Botanik, 11. Aufl. 2001, Thieme VerlagWehner/Gehring, Zoologies, 23. Aufl. 1995, Thieme VerlagAlberts, Bruce et al. (2002). ''The Molecular Biology of the Cell,'' 4th ed., Garland Science, 2002, {{ISBN|0-8153-3218-1}}. online via [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez/query.fcgi?db=Books&itool=toolbar "NCBI-Bookshelf"]Brock, Mikrobiologie, 2. korrigierter Nachdruck (2003), der 1. Aufl. von 2001 načež byly za organely považovány ty buněčné struktury, které jsou obklopeny [[buněčná membrána|membránou]]. Některé práce však stále používají starší definici, podle níž je organela jakákoliv funkční jednotka uvnitř buněk.[[Eduard Adolf Strasburger|Strasburgers]] Lehrbuch der Botanik für Hochschulen, 35. Aufl. (2002), S. 42{{cite journal |author=Alliegro MC, Alliegro MA, Palazzo RE |year=2006 |month=June |title=Centrosome-associated RNA in surf clam oocytes |journal=Proc. Nat. Acad. Sci. USA |volume=103 |issue=24 |pages=9037–9038 |doi=10.1073/pnas.0602859103 |pmid=16754862 |pmc=1482561 |bibcode=2006PNAS..103.9034A}} [9] => [10] => == Organely s DNA == [11] => Organely s [[DNA]] neboli ''semiautonomní organely'' v širším slova smyslu jsou obklopeny dvěma nebo více membránami. V současné době se obecně uznává jejich vznik procesem [[endosymbiotická teorie|endosymbiózy]] a existují pozorování nově vznikajících semiautonomních organel, například nový vznik chloroplastů u [[prvok]]a ''[[Paulinella chromatophora]]''.{{Citace periodika | příjmení = Keeling | jméno = PJ. | příjmení2 = Archibald | jméno2 = JM. | titul = Organelle evolution: what's in a name? | periodikum = Curr Biol | ročník = 18 | číslo = 8 | strany = R345-7 | měsíc = Apr | rok = 2008 | doi = 10.1016/j.cub.2008.02.065 | pmid = 18430636 }} [12] => [13] => === Jádro === [14] => [[Buněčné jádro|Jádro]] (karyon, nucleus) je řídící organela. Je kryto dvouvrstvou jadernou [[Biologická membrána|membránou]], s [[jaderné póry|póry]] tvořenými speciálními [[bílkovina]]mi. Mají za úkol usnadnit transport [[biologická makromolekula|makromolekul]] (zejména [[RNA]]). V jádře je uložen [[chromatin]] ([[DNA]]) – v době [[buněčné dělení|dělení buňky]] se organizuje do formy [[chromozom]]ů, dále [[jadérko]], [[ribozom]]y a [[karyolymfa]]. Jeho funkcí je tedy uchování [[genetika|genetické]] informace a na jejím základě řízení funkcí buňky. Jádro lze najít pouze u [[Eukaryota|eukaryot]]. Lze v něm najít [[jadérko]], jehož funkcí je tvorba [[rRNA]] (ribozomální RNA) a účast na regulaci [[Buněčné dělení|buněčného dělení]]. [15] => [16] => === Semiautonomní organely === [17] => {{viz též|Semiautonomní organela|Endosymbiotická teorie}} [18] => [[Soubor:Mitochondrie.svg|náhled| [19] => 1 – interní membrána,
[20] => 2 – externí membrána,
[21] => 3 – mezimembránový prostor,
[22] => 4 – matrix]] [23] => Semiautonomní organely v užším smyslu jsou buněčné kompartmenty s vlastní [[genetická informace|genetickou informací]], a to ve formě DNA [[prokaryota|prokaryotního]] uspořádání (DNA v kruhovém uspořádání a v [[plazmid]]ech). Na základě [[endosymbiotická teorie|endosymbiotické teorie]] se v současnosti má za to, že tyto organely jsou přímými potomky bakterií (''mitochondrie'') a [[sinice|sinic]] (''chloroplasty a ostatní plastidy''), které prošly intenzivní symbiózou s hostitelskou buňkou (pravděpodobně [[archea]]) a staly se na buňce plně závislou strukturou. [24] => [25] => Semiautonomními jsou nazývány, protože jejich existence již není možná mimo prostředí buňky, s jejímiž [[signální dráha|signálními drahami]] interagují a jimiž jsou usměrňovány, ale zachovaly si ještě velkou část původní genetické informace, jejíž realizace je pro existenci a funkci této organely stále nezbytná. Semiautonomní organely nalezneme pouze u eukaryot a jejich získání představuje základní krok v evoluci od [[Prokaryota|prokaryot]] k [[Eukaryota|eukaryotám]]. [26] => [27] => Pro každou semiautonomní organelu je také typické, že je obklopena dvojitou [[Membrána (buňka)|membránou]]. Každá membrána je tvořena tzv [[lipidová dvouvrstva|lipidovou dvouvrstvou]], jde tedy o dvojici takovýchto již „dvojitých“ membrán (předpokládá se, že vnitřní membrána z dvojice představuje původní [[cytoplasmatická membrána|cytoplazmatickou membránu]] pohlcené bakterie a vnější membrána představuje původní [[cytoplasmatická membrána|cytoplazmatickou membránu]] hostitelské buňky, která obklopila pronikající bakterii při [[endocytóza|endocytóze]] – průniku bakterie dovnitř host. buňky). Obě membrány mají částečně odlišné vlastnosti, ať v již zastoupení [[membránový protein|membránových proteinů]], zastoupení odlišných [[Lipidy|lipidů]] a často také odlišnou hodnotou gradientu [[redoxní potenciál|redoxního potenciálu]]. [28] => [29] => * '''[[Mitochondrie]]''' je zdrojem velké většiny buněčného [[Adenosintrifosfát|ATP]] a představuje tak základní zdroj [[chemická energie|energie]] eukaryotické buňky. V mitochondriích probíhá oxidativní [[fosforylace]] – velmi efektivní způsob získávání [[chemická energie|energie]] štěpením cukrů až na [[oxid uhličitý]] a [[voda|vodu]]. Vnitřní membrána je místem vlastní [[Redoxní reakce|oxidace]] a je všelijak zprohýbaná v [[Krista|kristy]] a tvoří tak oddělené prostory (kompartmenty) pro různé [[Chemická reakce|chemické reakce]] a zároveň tím zvětšuje svou reakční plochu. Vnitřní prostor se nazývá [[matrix (mitochondrie)|matrix]].
Mitochondrie jsou přítomné v buňkách většiny eukaryotních organismů.
Stejnou funkci jako mitochondrie plní u některých eukaryot '''[[hydrogenozom]]y''', mající i obdobné strukturní součásti. Předpokládá se, že se vyvinuly z mitochondrií. [30] => [31] => [[Soubor:Development of Chloroplast.png|vpravo|náhled|vývoj chloroplastu (anglicky)
A–B – proplastid
C–D – chloroplast]] [32] => * '''[[Plastidy]]''', stejně jako mitochondrie mají dvojvrstvou membránu a vlastní DNA. Předpokládá se, že pravděpodobně vznikly z endosymbiotických [[sinice|sinic]].Isao Inouye and Noriko Okamoto: “Changing concepts of a plant: current knowledge on plant diversity and evolution”. Plant Biotechnology, Vol. 22, pp. 505–514 (2005) Sinice jsou eubakterie schopné využít energie světla v procesu fotosyntézy, symbiózou a pozdějším přisvojením si sinic tak eukaryotní buňky mohly získat schopnost vlastní [[fotosyntéza|fotosyntézy]] a mohly se orientovat na zásadně odlišnou strategii získávání energie a následně i odlišnou životní strategii.
Plastidy se vyskytují u organismů náležejících do skupiny [[Archaeplastida]] (tedy rostliny v širším slova smyslu), která obsahuje tři linie fotosyntetizujících eukaryot: [[glaukofyty]], [[červené řasy]], [[zelené řasy]] a ze zelených řas vyvinuvší se [[rostliny|rostliny (Plantae sensu stricto)]]. Na základě [[bioinformatika|bioinformatického]] rozboru plastidové DNA se usuzuje, že plastidy obsažené v jakémkoliv z eukaryotních organismů (mimo rostlin jsou plastidy přítomné také v buňkách všech typů [[řasy|řas]]) jsou jednoho původu. Mimo výše zmíněných linií však existují ještě některé řasy, jejichž plastidy vznikly sekundární endosymbiózou ([[Rhizaria]], [[Excavata]]). Hostitelská buňka v tomto případě pohltila jednobuněčnou řasu již i s plastidem,S. E. Douglas, Curr. Opin. Genet. Dev. 8, 655 (1998). tyto plastidy pak mohou mít tři i čtyři membrány.
U zelených řas se v buňce vyskytuje jen jediný plastid, u [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]] počet plastidů na buňku není vázaný, dělí se nezávisle na [[buněčné dělení|buněčném dělení]] a bývá jich v jediné buňce mnoho. Plastidy prodělávají po rozdělení různý vývoj a můžeme je proto dále dělit na: [33] => ** [[Chloroplasty]] – Jsou plastidy s plně vyvinutým fotosyntetickým aparátem, představují jedinou strukturu eukaryotní buňky, v níž může ''[[fotosyntéza]]'' probíhat, jsou zelené, dávají barvu celé rostlině. [34] => ** [[Proplastidy]] – dosud nedozrálé plastidy [35] => ** [[Chromoplasty]] – Obsahují nechlorofylová barviva, mají různé barvy, obvykle ochrannou funkci a také zabarvují rostlinu (např. podzimní listí). [36] => ** [[Leukoplasty]] – Mají zásobní funkci, obsahují především [[škrob]]. [37] => [38] => == Další membránové útvary == [39] => {{viz též|Endomembránový systém}} [40] => Jako membránové útvary se označují další buněčné kompartmenty, které jsou ohraničené a od svého okolí oddělené [[membrána (buňka)|buněčnou membránou]], a sama vnější cytoplazmatická membrána buňky. Na rozdíl od semiautonomních organel, které jsou vždy obklopeny dvojicí membrán, tyto kompartmenty mají vždy jen jednu membránovou vrstvu. Komplikovanější vnitřní membránové struktury jsou charakteristické pro evolučně rozvinutější [[eukaryota|eukaryotické]] buňky, [[prokaryota]] má svou vnitřní strukturu prostou, membránami dále již nečleněnou. [41] => * '''[[Cytoplazmatická membrána]]''' ''(též '''plazmalema''' nebo plasmalema; '''plazmatická membrána''', zkr. '''PM''')'' je [[Semipermeabilita|semipermeabilní]] (polopropustná) [[membrána]] uzavírající obsah buňky. Zprostředkovává kontakt buňky s okolím (ať už aktivním transportem, či [[Osmóza|osmózou]]) a zároveň ji před okolím chrání. Je tvořena [[lipidová dvouvrstva|lipidovou dvouvrstvou]], do které jsou zabudovány různé bílkoviny. Je nezbytnou součástí buněk všech typů. [42] => [43] => * '''[[Endoplazmatické retikulum]]''' ''('''ER''')'' je složitá membránová struktura obvykle v blízkosti jádra. Lze rozlišit dva typy – hladké endoplazmatické retikulum (bez přisedlých ribozómů), jehož funkcí je [[Biosyntéza|syntéza]] [[Lipidy|tuků]] a [[glykogen]]u , a hrubé endoplazmatické retikulum (s přisedlými ribozómy), jehož funkcí je syntéza bílkovin. Nachází se pouze u [[eukaryota|eukaryot]]. [44] => [45] => * '''[[Golgiho aparát]]''' ''('''GA''')'' je složitá membránová struktura, jejíž funkcí je shromažďovat a dále zpracovávat produkty endoplazmatického retikula, se kterým sousedí a probíhá mezi nimi váčkový – [[vezikulární transport]]. Nachází se pouze u eukaryot. [46] => [47] => * '''[[Lysosom|Lysozom]]y''' jsou typické pro [[Živočichové|živočišné]] buňky, obsahují proteolytické a [[Hydrolýza|hydrolytické]] [[enzym]]y, slouží k degradaci látek buňkou [[Fagocytóza|fagocytovaných]] nebo do buňky proniklých [[Pinocytóza|pinocytózou]]. [48] => [49] => * '''[[Vakuola|Vakuolu]]''' nalezneme především u rostlin, plní zde funkci zásobního orgánu, obvykle u dospělých buněk vyplňuje velkou většinu buněčného obsahu. Rovněž některá [[protista]] mají vyvinutou vakuolu, která může plnit mnoho funkcí (potravní, pulsující…). [50] => [51] => * '''[[Thylakoidy]]''' jsou jednoduché membránové váčky v prokaryotických buňkách a semiautonomních organelách. [52] => [53] => * '''[[Mikrotělíska]]''' (peroxizómy a glyoxizómy) mají na starosti přeměnu [[Aminokyselina|aminokyselin]] a tuků na [[cukry]]. [54] => [55] => == Odkazy == [56] => === Reference === [57] => {{Překlad|en|Organelle|503132759}} [58] => [59] => [60] => === Literatura === [61] => * Alberts, Bruce et al. (2002). ''The Molecular Biology of the Cell,'' 4th ed., Garland Science, 2002, {{ISBN|0-8153-3218-1}}. [62] => * Kerfeld, Cheryl A et al., Protein Structures Forming the Shell of Primitive Bacterial Organelles, ''Science'' '''309''' :936–938 (5 August 2005) [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez/query.fcgi?cmd=retrieve&db=pubmed&list_uids=16081736&dopt=Abstract Pubmed] [63] => [64] => === Externí odkazy === [65] => * {{Wikislovník|heslo=organela}} [66] => * {{Commonscat|Organelles}} [67] => {{Organely a struktury buňky}} [68] => {{Autoritní data}} [69] => [70] => [[Kategorie:Organely| ]] [71] => [[Kategorie:Buněčná biologie]] [] => )
good wiki

Organela

ER, (9) mitochondrie, (10) vakuola, (11) cytoplazma, (12) lysozom, (13) centriola Organely jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů. Nejde však o skutečné orgány, ty jsou totiž tvořeny tkáněmi (u živočichů) nebo pletivy (u rostlin), složenými z jednotlivých buněk.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'DNA','Živočichové','prokaryota','cytoplasmatická membrána','lipidová dvouvrstva','orgán','sinice','chemická energie','endosymbiotická teorie','Lipidy','jadérko','buněčné dělení'

DNA

Jadérko

Lipidy

Lipidy jsou organické sloučeniny tvořené estery glycerolu a mastných kyselin.

Orgán

Prokaryota

Sinice

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.