Array ( [0] => 15514354 [id] => 15514354 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ornát [uri] => Ornát [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:02. Dorzální kříž kazule z Břevnova, konec 70. let 14. století, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.jpg|náhled|Dorzální kříž kazule z Břevnova, konec 70. let 14. století, [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze]]]] [1] => [[Soubor:Kasel roemischSchreibmayr.jpg|náhled|Barokní ornát]] [2] => '''Ornát''', častěji také '''kasule''' (nebo kázule){{Citace elektronické monografie [3] => | titul = Bohoslužebná roucha [4] => | url = http://www.svatymichal.cz/cs/zivot-farnosti/ministranti/liturgie/roucha.html [5] => | vydavatel = Římskokatolická farnost svatého Michala Olomouc [6] => | datum_přístupu = 2018-08-24 [7] => }}, je svrchní [[liturgie|liturgické]] [[Mše|mešní]] roucho užívané [[kněz|kněžími]] v [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] (ale také v [[Anglikánská církev|anglikánské]] a v některých [[Luteránství|luteránských]] církvích). [[Celebrant]] si jej obléká jako svrchní roucho na [[Alba (oděv)|albu]] a může být doplněno [[Štóla|štólou]]. Ekvivalentem u [[řeckokatolická církev|řeckokatolické]] a [[pravoslaví|pravoslavné církve]] je tzv. [[Felon|felonion]] (resp. [[sakkos]] pro biskupy), což je [[Liturgické roucho|liturgický oděv]] střihem připomínající pláštěnku, a má stejný původ jako západní ornát. [8] => [9] => == Historický vývoj == [10] => Původ ornátu není zcela znám. Patrně se vyvinul z tzv. [[Paenula|paenuly]], což byl pozdně římský vlněný plášť. Protože je paenula kónického (zvonového) tvaru, byly i první ornáty kónické. Tento střih však příliš nevyhovoval časté gestikulaci při bohoslužbě, a tak se na západě začal po bocích těla ornát zkracovat, aby byla manipulace usnadněna. Tak se ve [[středověk]]u (v době [[Gotika|gotiky]]) vyvinul typ ornátu, který je po bocích zkrácen asi na polovinu původní délky a končí někde pod lokty. Nazýváme jej '''gotický ornát''' nebo ''ornát gotického střihu''. Z římského vzoru byl převzat také svislý pruh na přední straně, tzv. ''kolumna'' či ''colonna'' k zakrytí švu. Na zadní straně se aplikuje tzv. ''dorsální kříž'', často vidlicového tvaru. [11] => [12] => K dalšímu zkracování ornátu (kasule) došlo po [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] v souvislosti se zaváděním stále tvrdších tkanin, protkávaných kovovým vláknem či plošně vyšívanýchRadek Martínek, Liturgické textilie, historie, pořádání a uchování. Olomouc 2014, s. 25, heslo ''Kasule''., stejně tak k projmutí tvaru. Upravuje se postupně v době [[Baroko|baroka]] na tzv. '''„barokní ornát“''' nebo „ornát barokního střihu“ (na bocích zkrácen tak, že končí někde mezi lokty a rameny), jehož vrcholnou fází je tzv. „římský ornát“, lidově nazývaný „basička“ nebo „housličky“.{{Citace monografie|příjmení = BERGER|jméno = Rupert|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Liturgický slovník|vydání = |vydavatel = Vyšehrad|místo = Praha|rok = 2008|počet stran = |strany = 430–433|isbn = 978-80-7021-965-2}} Přední část měla vystřiženou látku, aby byl prostor na sepnutí rukou, aniž by došlo k ohnutí látky. Dorzální (zadní) stranu zdobil kříž, který býval vyšitý na celou výšku i šířku ornátu. [13] => [14] => == Praxe v římskokatolické církvi == [15] => Před [[Druhý vatikánský koncil|II. vatikánským koncilem]] (1962–1965) se více používaly ornáty tzv. barokního střihu, ale mohl se nosit i gotický střih (mimo období mezi lety 1925-1957, kdy byl gotický střih ornátu zakázán){{Citace monografie|příjmení = Adam|jméno = Adolf|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Liturgika. Křesťanská bohoslužba a její vývoj|vydání = |vydavatel = Vyšehrad|místo = Praha|rok = 2008|počet stran = |strany = 98|isbn = 978-80-7021-968-3}}. Záleželo na knězi, jaký střih ornátu si vezme. Po [[Druhý vatikánský koncil|II. vatikánském koncilu]] došlo ke zjednodušení liturgie a s tím souviselo i zjednodušení liturgického oděvu, takže se tato situace spíše otočila a více se začaly používat tzv. gotické střihy. Ovšem je opět na knězi, jaký střih si zvolí. Navíc přinesla liturgická reforma i zrušení povinnosti nosit k ornátu [[Manipul (oděv)|manipul]].{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Tres Abhinc Annos|vydání = |vydavatel = |místo = |rok = 1967|počet stran = |strany = |isbn = |dostupnost = |url kapitoly = dostupné online na http://www.adoremus.org/TresAbhinc.html}} [16] => [17] => Ornáty jsou v [[Liturgická barva|liturgických barvách]]. Bílý ornát se používá při příležitosti různých svátků a slavností, zelený ornát se používá v liturgickém mezidobí, červený ornát při svátku mučedníků a svatodušních svátcích, fialový ornát v době postní a adventní, černý ornát při pohřbech a na svátek všech věrných zemřelých (lze užívat i fialový ornát). Slavnostní ornát muže být též zlatý. Na 3. neděli adventní a 4. neděli postní se může užívat růžového ornátu. Na některých místech se též užívá modrého ornátu (nebo alespoň bílého s modrými prvky) na marianské svátky, tato barva však není v předpisech uvedena.{{Doplňte zdroj}} [18] => [19] => == Ornát v protestantském prostředí == [20] => Ornát, jakožto bohoslužebné roucho, je užíván i v [[Anglikánská církev|anglikánské církvi]] a některých církvích [[Luteránství|luteránských]]. Vždy jej užívaly a dodnes užívají například luteránské národní církve ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Němečtí luteráni používali ornát asi do 18. století, kdy jej nahradili [[talár]]em. Rovněž jej využívaly některé protestantské církve v [[Severní Amerika|Severní Americe]], kde ovšem v polovině 20. století zvítězila na ornátem alba se štólou. V rámci anglikánské církve se ornát zcela běžně užívá až od [[Oxfordské hnutí|oxfordského hnutí]] v 1. polovině 19. století, spíše se s ním však setkáme v "[[Anglikánská církev|high church]]".Informace této části byly převzaty z odpovídajícího článku anglické wikipedie. [21] => [22] => == Galerie == [23] => [24] => Soubor:Alloni-bianca-02.jpg|Ornát gotického střihu ve tvaru zvonu (moderní, inspirován stylem 12. století) [25] => Soubor:Sancarlo-nera-01.jpg|Barokní ornát z druhé poloviny 16. století [26] => Soubor:Paolo-v-pianeta-01.gif|Barokní ornát z počátku 17. století [27] => Soubor:Pianeta-borboni-oronero-1.jpg|„Římský“ ornát [28] => Soubor:Archbishop Daniel Dinardo.jpg|Gotický ornát (moderní) [29] => Soubor:Kazuifelgroenkopie.jpg|Barokní ornát – "basička" [30] => [31] => [32] => == Odkazy == [33] => === Reference === [34] => [35] => [36] => === Literatura === [37] => * {{Citace monografie|příjmení = ADAM|jméno = Adolf|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Liturgika|vydání = |vydavatel = Vyšehrad|místo = Praha|rok = 2008|počet stran = |strany = |isbn = 978-80-7021-968-3}} [38] => * {{Citace monografie|příjmení = BERGER|jméno = Rupert|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Liturgický slovník|vydání = |vydavatel = Vyšehrad|místo = Praha|rok = 2008|počet stran = |strany = |isbn = 978-80-7021-965-2}} [39] => * {{Citace monografie|příjmení = MARTÍNEK|jméno = Radek|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Liturgické textilie, historie, pořádání a uchování.|vydání = |vydavatel = Univerzita Palackého|místo = Olomouc|rok = 2014|počet stran = 86}} [40] => [41] => === Externí odkazy === [42] => * {{Commonscat}} [43] => * {{Otto|Casula}} [44] => [45] => {{Autoritní data}} [46] => {{Portály|Křesťanství}} [47] => [48] => [[Kategorie:Liturgické oděvy]] [] => )
good wiki

Ornát

Dorzální kříž kazule z Břevnova, konec 70. let 14.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Anglikánská církev','Luteránství','Druhý vatikánský koncil','Štóla','Oxfordské hnutí','Severní Amerika','Skandinávie','Manipul (oděv)','Tridentský koncil','středověk','Liturgické roucho','sakkos'

Luteránství

Sakkos

Skandinávie

Skandinávie je geografický region nacházející se na severu Evropy.

Štola

Štola je podzemní přístupová chodba nebo tunel, který slouží k propojení horizontálně nebo svisle rozdělených částí území.

Středověk