Array ( [0] => 14767874 [id] => 14767874 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ostružiník [uri] => Ostružiník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ostružiník je jedovatá rostlina z čeledi růžovitých. Jeho latinský název je Rubus caesius. Tato rostlina je rozšířena v Evropě a Asii. Dorůstá výšky až 2 metry a má jednoduché listy, které jsou střídavé a mají pilovité okraje. Ostružiník kvete v červnu a červenci a jeho květy jsou bílé až růžové barvy. Plody ostružiníku jsou modročerné ostružiny, které jsou jedlé a chutné. Ostružiník se využívá jak v léčitelství, tak i v kulinářství. Z plodů se připravují džemy, sirupy, ovocné čaje nebo se konzumují čerstvé. Ostružiník obsahuje vitamíny, minerály a antioxidanty, které jsou prospěšné pro lidské zdraví. Je však důležité dodržovat rozumnou míru konzumace ostružiníku, protože při přebytku může způsobit žaludeční potíže. Rovněž je třeba si dávat pozor při sběru a konzumaci plodů, protože ostružiník obsahuje trny, které mohou způsobit poranění. Ostružiník je také využíván v zahradnictví jako okrasná rostlina. Je vhodný na výsadbu ve skupinách, ale také jako živý plot. Ostružiník preferuje slunná až polostinná stanoviště s vlhkou a dobře propustnou půdou. Ostružiník je rostlina, která je vhodná pro včely a další opylovače. Je důležitým zdrojem nektaru a pylu v letních měsících. Jeho květy jsou navštěvovány zejména včelami medonosnými. Celkově je ostružiník zajímavou rostlinou jak pro své léčivé účinky, tak i pro svůj vzhled a chuťové vlastnosti. [oai] => Ostružiník je jedovatá rostlina z čeledi růžovitých. Jeho latinský název je Rubus caesius. Tato rostlina je rozšířena v Evropě a Asii. Dorůstá výšky až 2 metry a má jednoduché listy, které jsou střídavé a mají pilovité okraje. Ostružiník kvete v červnu a červenci a jeho květy jsou bílé až růžové barvy. Plody ostružiníku jsou modročerné ostružiny, které jsou jedlé a chutné. Ostružiník se využívá jak v léčitelství, tak i v kulinářství. Z plodů se připravují džemy, sirupy, ovocné čaje nebo se konzumují čerstvé. Ostružiník obsahuje vitamíny, minerály a antioxidanty, které jsou prospěšné pro lidské zdraví. Je však důležité dodržovat rozumnou míru konzumace ostružiníku, protože při přebytku může způsobit žaludeční potíže. Rovněž je třeba si dávat pozor při sběru a konzumaci plodů, protože ostružiník obsahuje trny, které mohou způsobit poranění. Ostružiník je také využíván v zahradnictví jako okrasná rostlina. Je vhodný na výsadbu ve skupinách, ale také jako živý plot. Ostružiník preferuje slunná až polostinná stanoviště s vlhkou a dobře propustnou půdou. Ostružiník je rostlina, která je vhodná pro včely a další opylovače. Je důležitým zdrojem nektaru a pylu v letních měsících. Jeho květy jsou navštěvovány zejména včelami medonosnými. Celkově je ostružiník zajímavou rostlinou jak pro své léčivé účinky, tak i pro svůj vzhled a chuťové vlastnosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ostružiník [2] => | obrázek = Blackberry fruits 2008 G1.jpg [3] => | popisek = Ostružiny [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'') [10] => | čeleď = [[růžovité]] (''Rosaceae'') [11] => | rod = '''ostružiník''' (''Rubus'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [13] => }} [14] => '''Ostružiník''' (''Rubus'') je velmi velký, systematicky složitý rod [[rostliny|rostlin]] z čeledi [[růžovité]]. Jejich [[Plod (botanika)|plody]] jsou známé jako '''ostružiny''' a '''[[Malina|maliny]]''', což je z botanického hlediska [[souplodí]] [[peckovice|peckoviček]]. Jsou to vzpřímené nebo plazivé, opadavé i stálezelené keře s [[Osten (botanika)|ostny]], případně též vytrvalé byliny.{{Citace elektronického periodika [15] => | titul = Rubus L. {{!}} Untapped potential of non-conventional rubus species {{!}} 114 [16] => | periodikum = Plant Methods, 19 [17] => | url = https://plantmethods.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13007-023-01094-y [18] => | datum přístupu = 2024-02-17 [19] => }} Vyskytují se kosmopolitně, tedy po celém světě, s výjimkou Antarktidy. Speciální botanické odvětví zkoumající ostružiníky se nazývá ''batologie''.{{Citace elektronického periodika [20] => | titul = Rubus silvae-bavaricae {{!}} Rubus silvae-bavaricae, a species new to the flora of the Czech Republic {{!}} ResearchGate [21] => | periodikum = University of South Bohemia in České Budějovice [22] => | url = https://www.researchgate.net/publication/377078843_Rubus_silvae-bavaricae_a_species_new_to_the_flora_of_the_Czech_Republic [23] => | datum přístupu = 2024-3-18 [24] => }} [25] => [26] => == Systematika == [27] => [[Soubor:Rubus caesius fruit - Keila.jpg|náhled|''Rubus caesius'']] [28] => [[Soubor:Rubus odoratus 2.jpg|náhled|''[[Rubus odoratus]]'']] [29] => [[Soubor:Rubus saxatilis20050923 01.jpg|náhled|''[[Rubus saxatilis]]'']] [30] => Rod ostružiník patří mezi systematicky nejsložitější – tzv. [[Kritický taxon|kritické taxony]] rostlin. V rámci čeledi růžovitých patří do podčeledi ''[[Rosoideae]]'', v níž tvoří vlastní [[tribus]] ''Rubeae''.{{Citace periodika [31] => | příjmení = Zhang [32] => | jméno = Shu-Dong [33] => | příjmení2 = Jin [34] => | jméno2 = Jian-Jun [35] => | příjmení3 = Chen [36] => | jméno3 = Si-Yun [37] => | titul = Diversification of Rosaceae since the Late Cretaceous based on plastid phylogenomics [38] => | periodikum = New Phytologist [39] => | ročník = 214 [40] => | číslo = 3 [41] => | strany = 1355–1367 [42] => | issn = 0028-646X [43] => | doi = 10.1111/nph.14461 [44] => | jazyk = en [45] => | url = https://nph.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/nph.14461 [46] => | datum přístupu = 2018-06-19 [47] => | datum = 2017-02-10 [48] => }} {{Wayback|url=https://nph.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/nph.14461 |date=20181118200033 }} Počet druhů tohoto rodu je obrovský, uvádí se 1000–1200–1550{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = Rubus L. {{!}} Plants of the World Online {{!}} Kew Science [50] => | periodikum = Plants of the World Online [51] => | url = http://powo.science.kew.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:30000199-2 [52] => | datum přístupu = 2020-06-30 [53] => }}; mnoho jich je velmi nesnadno determinovatelných jednak vlivem velké morfologické proměnlivosti, kdy jednotlivé znaky mohou být na různých jedincích různě vyvinuty, jednak vlivem souběhu [[Apomixie|apomiktického]] a [[Oplodnění|sexuálního]] rozmnožování a vzájemné [[Křížení|hybridizace]]. Celý rod se dělí do 12–13 [[podrod]]ů, z nichž se na území ČR vyskytují 4 domácí a 1 pěstovaný; některé druhy je obtížné jakkoli systematicky zařadit.Holub J. (1995): ''Rubus'' L. – ostružiník. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, p. 54–206, Academia, Praha.{{Citace elektronického periodika [54] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [55] => | jméno = Ondrej Zicha; [56] => | titul = BioLib: Biological library [57] => | periodikum = www.biolib.cz [58] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id39612/ [59] => | datum přístupu = 2020-06-30 [60] => }} [61] => [[Soubor:Rubus laciniatus.jpg|náhled|Ostružiník dřípený (''Rubus laciniatus'')]] [62] => [63] => === Vybraní zástupci === [64] => '''''Rubus'' subgen. ''Chamaerubus''''' [65] => [66] => * [[ostružiník moruška]] (''Rubus chamaemorus''): nízký bylinný druh běžný v severských zemích, jako [[Relikt (biologie)|glaciální relikt]] též v Krkonoších [67] => [68] => '''''Rubus'' subgen. ''Anoplobatus''''' [69] => [70] => * [[ostružiník vonný]] (''Rubus odoratus'') [71] => * [[ostružiník nutkajský]] (''Rubus parviflorus'') [72] => [73] => '''''Rubus'' subgen. ''Cylactis''''' [74] => [75] => * [[ostružiník skalní]] (''Rubus saxatilis'') – v ČR ohrožený druh kategorie C3 [76] => * [[ostružiník žlutoplodý]] (''Rubus xanthocarpus'') [77] => * [[ostružiník arktický]] (''Rubus arcticus'') [78] => [79] => '''''Rubus'' subgen. ''Idaeobatus''''' [80] => [81] => * [[ostružiník čínský]] (''Rubus chingii'') v tradiční čínské medicíně populární poddruh ''R. ch. suavissimus'' známý též jako Sweet tea Tian-cha [82] => * [[ostružiník maliník]] (''Rubus idaeus''), druh pěstovaný v ČR pod obecným názvem maliník, maliny, známo je značné množství šlechtěných kultivarů; vyskytuje se též přirozeně [83] => * [[ostružiník jahodnatý]] (''Rubus illecebrocus'') – původní v Japonsku, jednoleté bylinné prýty [84] => * [[ostružiník japonský]] (''Rubus phoenicolasius'') [85] => * [[ostružiník ojíněný]] (''Rubus occidentalis''): druh pěstovaný v USA a v Asii, označovaný jako "černé maliny" [86] => * [[ostružiník voskovaný]] (''Rubus cockburnianus'') [87] => [88] => '''''Rubus'' subgen. ''Rubus''''': nejrozsáhlejší a nejproblematičtější podrod členící se dále do množství sekcí, subsekcí a sérií. Jen na území ČR se vyskytuje více než 100 druhů a nepočítaně lokálních typů, dosud nedostatečně prozkoumaných; několik druhů je českými endemity. Plané ostružiníky kromě ježiníku bývají často uváděny pod kolektivním jménem ''Rubus fruticosus'' agg. [89] => [90] => Sekce ''Caesii'': trojlisté, plazivé, s tenkými ojíněnými prýty [91] => [92] => * [[ostružiník ježiník]] – ostružiník sivý (''Rubus caesius'') [93] => Sekce ''Rubus'': obvykle větší keře lesního i nelesního prostředí, tenké až niťovité [[Palist|palisty]] [94] => * [[ostružiník dřípený]] (''Rubus laciniatus'') – 2x zpeřené listy [95] => * [[ostružiník dvojbarevný]] (''Rubus bifrons'') [96] => * [[ostružiník Járy Cimrmana]] (''Rubus jarae-cimrmani'') – jihočeský endemit [97] => * [[ostružiník pichlavý]] (''Rubus koehleri'') [98] => * [[ostružiník řasnatý]] (''Rubus plicatus'') [99] => * [[ostružiník sladkoplodý]] (''Rubus armeniacus'') – původní v oblasti Kavkazu, pěstován pro plody [100] => * [[ostružiník šedavý]] (''Rubus canescens'') [101] => * [[ostružiník vzpřímený]] (''Rubus nessensis'') [102] => * [[ostružiník žláznatý]] (''Rubus pedemontanus'') [103] => Sekce ''Corylifolii'': převážně nízké keře nelesního až ruderálního prostředí, s kopinatými palisty [104] => [105] => * [[ostružiník měkký]] (''Rubus mollis'') [106] => * [[ostružiník přícestní]] (''Rubus dollnensis'') [107] => * [[ostružiník rumištní]] (''Rubus franconicus'') [108] => [109] => == Popis == [110] => [[Soubor:Rubus canescens kz02.jpg|vlevo|náhled|Detail květenství ostružiníku šedavého (''Rubus canescens'')|alt=]] [111] => Ostružiníky jsou buď [[Trvalka|vytrvalé byliny]] s dlouhými podzemními prýty, nebo (častěji) dvouleté [[keř]]e, u nichž první rok vyrůstá sterilní prýt, který na konci prvního roku dřevnatí, druhý rok z paždí listů vyrůstají kvetoucí výhony a po odplození prýt odumírá. Stonky keřů jsou obloukovitě sehnuté, na konci při doteku se zemí někdy zakořeňující, opatřené [[Osten (botanika)|ostny]] různého tvaru a hustoty, někdy též přisedlými nebo stopkatými žlázkami. Listy jsou zpravidla troj- až pětičetné, zpeřené nebo dlanitě dělené, méně často celistvé; s čárkovitými nebo kopinatými vytrvalými [[palist]]y. Oboupohlavné [[květ]]y bílé, růžové nebo červené barvy jsou uspořádány v bohatých nebo úzkých a chudých [[Lata|latách]], [[semeník]]ů je mnoho. Plodem je [[souplodí]] jednosemenných černých, červených nebo žlutých [[Peckovice|peckoviček]] na kuželovitě vyklenutém plodním lůžku, nazývá se ostružina nebo malina. [112] => [113] => == Obsahované látky == [114] => Ostružiny obsahují především [[třísloviny]], [[flavonoidy]], [[vitamín A]], menší množství [[Vitamín C|vitaminu C]], barviva, cukry, [[pektin]], [[Kyselina jablečná|kyselinu jablečnou]] a [[Kyselina jantarová|jantarovou]], také [[draslík]], [[hořčík]], [[železo]], [[měď]], [[Vláknina|vlákninu]] a [[Kyselina listová|kyselinu listovou]]. Pecičky představují pro organismus užitečnou balastní látku.{{Citace elektronického periodika [115] => | titul = AtlasRostlin.cz [116] => | periodikum = AtlasRostlin.cz [117] => | url = https://www.atlasrostlin.cz/ [118] => | jazyk = cs [119] => | datum přístupu = 2020-06-30 [120] => }}
[121] => [[Soubor:Rubus hirsutus4.jpg|náhled|Porost ostružiníku]] [122] => [123] => == Ekologie a rozšíření == [124] => Rod je rozšířen po celém světě s výjimkou Antarktidy; v tropických oblastech roste jen v horách. Jednotlivé druhy mohou mít vazbu na lesní prostředí (nemofilní ekoelement), v němž vyrůstají na pasekách, světlinách podél cest, v [[Lesní lem|lesních lemech]] a [[Lesní plášť|pláštích]], nebo se naopak vyskytovat primárně mimo les (ekoelement thamnofilní) v [[Křovinná vegetace|křovinách]], na mezích a travnatých stráních, náspech, mezích a [[Rumiště|rumištích]]. Jiné druhy, např. ostružiník moruška, porůstají [[rašeliniště]] v arktických oblastech, případně v horách. Rostou na slunci, v polostínu a některé druhy i ve stínu.Kubát, Karel: ''Klíč ke květeně České republiky''. Praha: Academia 2002, s. 329-376{{Citace monografie [125] => | příjmení = Hieke [126] => | jméno = Karel [127] => | odkaz na autora = Karel Hieke [128] => | příjmení2 = Pinc [129] => | jméno2 = Miroslav [130] => | odkaz na autora2 = Miroslav Pinc [131] => | titul = Praktická dendrologie, díl 2., [132] => | vydání = 1 [133] => | vydavatel = nakladatelství SZN [134] => | id = 000128363 [135] => | rok = 1978 [136] => }} [137] => [138] => == Využití == [139] => Plody ostružiníků jsou jedlé, kromě konzumace v čerstvém stavu se využívají pro přípravu zavařenin, kompotů, džemů, šťáv, sirupů atd. Lze z nich vyrábět ovocná vína, likéry a pálenky. Krom sběru planých ostružin se pěstují též zahradní velkoplodé kultivary. Mladé listy mnohých druhů se používají ve [[Fytoterapie|fytoterapii]] jako [[adstringens]] při průjmech, žaludečních potížích a střevních katarech, jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní nebo ke koupelím při kožních infekcích a špatně se hojících ranách. Ze sušených [[Kvašení|fermentovaných]] listů je možné připravit chutný čaj. Čínský ostružiník ''Rubus suavissimus'' obsahuje glykosid steviolu zvaný rubusosid a je využívaný k přípravě léčivého nápoje známého jako Sweet tea Tian-cha.{{Citace elektronického periodika [140] => | titul = Rubus suavissimus S. Lee {{!}} Development of a Multifunction Set Yogurt Using Rubus suavissimus S. Lee (Chinese Sweet Tea) Extract {{!}} PubMed Central [141] => | periodikum = National library of medicine [142] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7555928/ [143] => | datum přístupu = 2023-12-18 [144] => }}J. Korbelář, Z. Endris: ''Naše rostliny v lékařství''. Avicenum, Praha 1981, s. 310 [145] => Ostružiníky lze použít také jako [[okrasná rostlina|okrasné rostliny]] ozdobné listy, květy a plody. [146] => [147] => == Odrůdy == [148] => {{Podrobně|Seznam odrůd malin a ostružin}} [149] => [150] => * [[Čačanská beztrnná]] [151] => * [[Helen (ostružiník)]] [152] => * [[Navaho (ostružiník)]] [153] => * [[Thornfree]] [154] => * [[Wilsonův raný]] [155] => [156] => == Odkazy == [157] => [158] => === Reference === [159] => [160] => [161] => === Literatura === [162] => * {{Citace monografie [163] => | příjmení = Říha [164] => | jméno = Jan [165] => | odkaz na autora = Jan Říha (pomolog) [166] => | rok = 1917 [167] => | titul = České ovoce : Díl 4. Meruňky, broskve, srstky, rybíz, maliny a ostružiny [168] => | vydavatel = Ovocnický spolek pro království České [169] => | místo = Praha [170] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:96c6a5f0-2c59-11e4-8f64-005056827e52 [171] => | počet stran = 196 [172] => | kapitola = Maliny a ostružiny [173] => | typ kapitoly = - kapitola [174] => | url kapitoly = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e8a95730-5401-11e4-97e9-5ef3fc9bb22f [175] => | strany = 179–190 [176] => }} [177] => [178] => === Související články === [179] => * [[Loganberry]] [180] => [181] => === Externí odkazy === [182] => * {{Commonscat|Rubus}} [183] => * {{otto|Rubus}} [184] => * {{Wikislovník|heslo=ostružiník}} [185] => * {{Wikidruhy|taxon=Rubus}} [186] => [187] => {{Ovoce}} [188] => {{Taxonbar|from=Q602740}} [189] => {{Autoritní data}} [190] => {{Portály|Rostliny}} [191] => [192] => [[Kategorie:Růžovité]] [193] => [[Kategorie:Ovocné keře]] [194] => [[Kategorie:Medonosné rostliny]] [195] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [196] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [197] => [[Kategorie:Flóra Austrálie]] [198] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [199] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [200] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [201] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [202] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [203] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [204] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [205] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [206] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [207] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [208] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [209] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [210] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [211] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [212] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [213] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [214] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [215] => [[Kategorie:Flóra Nového Zélandu]] [216] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [217] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [218] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [219] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [220] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [221] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [222] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [223] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [224] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [225] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [226] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [227] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [228] => [[Kategorie:Flóra středního Atlantiku]] [229] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [230] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [231] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [232] => [[Kategorie:Flóra Subantarktických ostrovů]] [233] => [[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]] [234] => [[Kategorie:Flóra Tichomoří]] [235] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [236] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [237] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [238] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [239] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [240] => [[Kategorie:Flóra západní tropické Afriky]] [241] => [[Kategorie:Flóra západního Indického oceánu]] [242] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [] => )
good wiki

Ostružiník

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Osten (botanika)','souplodí','růžovité','rostliny','Rumiště','ostružiník moruška','ostružiník vonný','měď','flavonoidy','ostružiník sladkoplodý','ostružiník voskovaný','železo'

Flavonoidy

Měď

Rostliny

Rostliny jsou živé organismy, které se vyznačují schopností fotosyntézy a jsou autotrofními tvory, což znamená, že si dokáží vytvářet vlastní organické látky z anorganických látek.

Rumiště

Růžovité

Souplodí

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.