Array ( [0] => 14767400 [id] => 14767400 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Osvícenství [uri] => Osvícenství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Osvícenství je historické období a kulturní směr, který se v Čechách v 18. století prosadil jako reakce na baroko a katolickou církev. Jeho hlavní myšlenkou byly osvícenské ideály, jako svoboda, rozum, pokrok a vzdělání. Osvícenci věřili, že rozumný člověk je schopen změnit společnost k lepšímu. V Čechách se osvícenské myšlenky začaly prosazovat především prostřednictvím literatury a vzdělaných intelektuálů. V této době se objevila řada významných spisovatelů a filozofů, kteří se zabývali různými aspekty osvícenského myšlení. Mezi nejvýznamnější osobnosti patří například Josef Dobrovský, Václav Matěj Kramerius nebo Václav Jan Rosa. Osvícenci se také angažovali v politice a veřejném životě. Prosazovali reformy ve správě státu, právních předpisech a vzdělávacím systému. Významnou událostí této doby bylo založení Univerzity Karlovy v Praze v roce 1348. Osvícenství se postupně rozšířilo po celé Evropě a ovlivnilo i další oblasti lidského života, jako umění, vědu, náboženství a filozofii. Osvícenci se snažili propojit rozum a náboženství a vytvořit racionální, lidský a morální životní postoj. I když osvícenství přineslo řadu pozitivních vlivů, také mělo své negativní stránky. Někteří osvícenci se dopouštěli intelektuálního nadřazenství a odmítali náboženské a tradiční hodnoty. Osvícenství také čelilo kritice ze strany konzervativních sil, které se obávaly ohrožení svých privilegií. Osvícenské myšlenky a hodnoty přetrvávaly i po skončení osvícenského období a ovlivnily další vývoj české společnosti. V současné době jsou osvícenské ideály stále relevatní a diskutuje se o jejich aplikaci v dnešním světě. [oai] => Osvícenství je historické období a kulturní směr, který se v Čechách v 18. století prosadil jako reakce na baroko a katolickou církev. Jeho hlavní myšlenkou byly osvícenské ideály, jako svoboda, rozum, pokrok a vzdělání. Osvícenci věřili, že rozumný člověk je schopen změnit společnost k lepšímu. V Čechách se osvícenské myšlenky začaly prosazovat především prostřednictvím literatury a vzdělaných intelektuálů. V této době se objevila řada významných spisovatelů a filozofů, kteří se zabývali různými aspekty osvícenského myšlení. Mezi nejvýznamnější osobnosti patří například Josef Dobrovský, Václav Matěj Kramerius nebo Václav Jan Rosa. Osvícenci se také angažovali v politice a veřejném životě. Prosazovali reformy ve správě státu, právních předpisech a vzdělávacím systému. Významnou událostí této doby bylo založení Univerzity Karlovy v Praze v roce 1348. Osvícenství se postupně rozšířilo po celé Evropě a ovlivnilo i další oblasti lidského života, jako umění, vědu, náboženství a filozofii. Osvícenci se snažili propojit rozum a náboženství a vytvořit racionální, lidský a morální životní postoj. I když osvícenství přineslo řadu pozitivních vlivů, také mělo své negativní stránky. Někteří osvícenci se dopouštěli intelektuálního nadřazenství a odmítali náboženské a tradiční hodnoty. Osvícenství také čelilo kritice ze strany konzervativních sil, které se obávaly ohrožení svých privilegií. Osvícenské myšlenky a hodnoty přetrvávaly i po skončení osvícenského období a ovlivnily další vývoj české společnosti. V současné době jsou osvícenské ideály stále relevatní a diskutuje se o jejich aplikaci v dnešním světě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Encyclopedie de D'Alembert et Diderot - Premiere Page - ENC 1-NA5.jpg|náhled|První strana [[Denis Diderot|Diderotovy]] a [[Jean le Rond d'Alembert|d'Alembertovy]] [[Encyklopedie]]]] [1] => '''Osvícenství''' je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr [[17. století|17.]] až [[18. století]], který znamenal převrat ve vývoji [[Evropa|evropského]] myšlení. Osvícenství je odmítavou reakcí na [[baroko|barokní]] [[Religiozita|religiozitu]], proti níž staví vlastní prostředky a možnosti člověka: [[racionalismus]], [[logika|logiku]] a [[humanismus]]. Vytvořilo vlastní duchovní, [[etika|etické]] a [[estetika|estetické]] principy, do té doby neznámé, které daly základ mj. dnešním konceptům [[Občanská práva|občanské svobody]] a [[Rovnost (právo)|rovnosti]], [[demokracie]], [[pokrok]]u a [[Lidská práva|lidských práv]]. [2] => [3] => == Poznámky k charakteristice == [4] => Kromě [[Starověk|antiky]], [[humanismus|humanismu]] a [[renesance (historická epocha)|renesance]] bylo osvícenství silně ovlivněno i vědou [[17. století]]. Mezi výchozí zdroje osvícenství patřila vědecká díla [[Blaise Pascal]]a, [[René Descartes|Reného Descarta]], [[Pierre Bayle|Pierra Baylea]], [[Galileo Galilei|Galilea Galileiho]], [[Francis Bacon|Francise Bacona]] či [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]]. Nejvýznamnějšími dějinnými událostmi ovlivněnými osvícenstvím byly [[Velká francouzská revoluce]] a [[Americká válka za nezávislost|boj amerických kolonií za nezávislost]]. [5] => [6] => V umění odpovídá časově a mnohdy i duchovně ve střední Evropě zejména [[klasicismus|klasicismu]] a v západní Evropě stylům pojmenovaným po Ludvíku XV. (tzv. [[Louis-quinze]]) a Ludvíku XVI. (tzv. [[Louis-seize]]) [7] => [8] => O osvícenství lze hovořit jako o myšlenkové epoše, či jako o společenském proudu. [9] => [10] => Samostatnými fenomény tohoto období jsou [[osvícenství v Americe]], [[osvícenský absolutismus]] a [[Josefinismus]]. [11] => [12] => V druhé polovině [[20. století]] prošlo osvícenství a jeho přínos ostrou kritikou [[postmoderna|postmoderní]] filozofie. [13] => [14] => == Osvícenství jako myšlenková epocha == [15] => [[Soubor:Jean-Jacques Rousseau (painted portrait).jpg|náhled|[[Jean-Jacques Rousseau]], jeden z významných představitelů osvícenství]] [16] => Podle některých výkladů spadá počátek osvícenství již do [[16. století]], do období [[renesance (historická epocha)|renesance]], jež znovu odhalila hodnoty skryté v dílech [[Starověk|antických]] literátů a zákonech antického umění. [[Reformace]] přispěla ke kritickému pohledu na [[církev]] a [[zbožnost]]. [[Protireformace]] v některých zemích (zejména ve střední Evropě, např. i v [[České země|českých zemích]]) tento proud odklonila jiným směrem, více k náboženské zbožnosti a prožitku, ovšem v západní Evropě (především ve [[Francie|Francii]] a v [[Anglie|Anglii]]) byl tento duchovní proud takřka nepřerušen až do [[velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]] a [[napoleonské války|napoleonských válek]]. Právě v těchto zemích dosáhlo v [[18. století]] osvícenství největšího rozmachu a nejvíce se rozšířilo. [17] => [18] => Právě od konce [[17. století]] a v [[18. století]] dosáhlo osvícenské myšlení největší [[Popularita|popularity]]. Ve [[Francie|Francii]] či v [[Anglie|Anglii]] se stalo prakticky jediným uznávaným myšlenkovým východiskem. Pro duchovní tvorbu znamenalo odpoutání se od dosavadního [[stavovství]] (mezi filosofy a literáty začali pronikat ve velké míře i měšťané, viz níže), zbožnosti (odklon od absolutní důvěry v Boha) a tradičních představ o hierarchii společnosti ([[panovník]] dán z vůle lidu, ne Boha). Pojem [[tradice]] a [[prožitek]] byly ve filosofickém [[diskurs]]u potlačeny a na přední místo byly postaveny pojmy jako [[rozum]], [[vzdělanost]], [[právo]] či [[člověk]] ([[18. století]] je často nazýváno věkem rozumu). [19] => [20] => Osvícenství objevilo pro euroamerickou společnost řadu pojmů, které jsou dodnes hojně používané v odborném jazyce i běžné komunikaci, přestože se jejich význam mnohdy částečně změnil. Mezi tyto pojmy patří např. [[přirozené právo]], [[Občanství|občan]], [[občanská společnost]], [[lidská práva]] atd. [21] => [22] => Ve střední Evropě se na šíření myšlenek osvícenství významně podílela první učená společnost na území ovládaném rakouskými [[Habsburkové|Habsburky]], olomoucká [[Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis]], která vydávala první vědecký časopis v monarchii ''Monatliche auszüge''. Na její činnost později navázal [[Josef Vratislav Monse]], profesor [[Právnická fakulta Univerzity Palackého|právnické fakulty]] [[Univerzita Palackého v Olomouci|olomoucké univerzity]]. [23] => [24] => Konec osvícenství po faktické stránce znamenaly [[konzervatismus|konzervativní]] tendence nastolené po [[napoleonské války|napoleonských válkách]] a v rovině duchovní nástup [[romantismus|romantismu]], který částečně vznikl jako negace osvícenství a částečně jako plynulý vývoj osvícenského [[sentiment]]u. [25] => [26] => == Vznik a šíření osvícenství == [27] => Osvícenství se objevuje již ve druhé polovině 17. století. Vzniká v [[Holandsko|Holandsku]] a [[Anglie|Anglii]]. Po Anglii se nejvýrazněji prosazuje v absolutistické Francii a začíná expandovat do všech stran, včetně Ruska za Kateřiny Veliké. Kateřina Veliká se alespoň pokouší o osvícenský absolutismus. V Německu tento myšlenkový proud získává svůj název osvícenství (Aufklärung). Název osvícenství vystihuje střet světla rozumu a víry v pokrok a vědění s temnotou nevědomosti a předsudků. Lidé začínají věřit v lepší budoucnost. Náboženství začíná být odmítáno kvůli nepodloženým dogmatům a vyhlašuje se doktrína obsahující přirozené právo člověka na svobodný život a na svobodu myšlení. Myšlenky osvícenství proudily do světa pomocí publikací. Publikační činnost provozovaly formální i neformální společnosti, kavárenskými počínaje a akademiemi konče. Encyklopedie byla považována za nástroj propagandy myšlenek filosofů. [28] => [29] => == Požadavky osvícenců == [30] => Osvícenci požadovali růst vzdělanosti ve všech oborech vědění. Dále uplatňování práva na osobní svobodu člověka, svobodné myšlení a jednání (například svoboda projevu a tisku). Lidé si mají být rovni před zákonem. K odstranění absolutismu a nastolení demokratické formy vlády měly vést společenské reformy. Občanský stát má být v demokratické formě vlády řízen volenými zastupitelskými orgány. Také požadovali zbavení církve politické moci a odloučení církve od státu. Církev již není podle osvícenců nedotknutelná. Trestní právo chtěli humanizovat a daňový systém má být spravedlivý. Politické poměry musejí být nově konstituovány jak zevnitř, tak i na poli mezinárodním. To se týká celonárodního trhu a ekonomické propojenosti mezi státy. [31] => [32] => == Osvícenství jako životní postoj == [33] => Osvícenství jako sociální fenomén prostoupilo zejména [[buržoazie|buržoazii]], [[aristokracie|aristokracii]] a částečně [[klérus]] obzvláště v západní Evropě (jak dalece proniklo na venkov, není jednoznačně vyřešeno). V Českých zemích zasáhlo především vzdělanostní elitu a rovněž habsburský panovnický dvůr. Zatímco v západní Evropě mělo daleko plošnější charakter a ve vědecké rovině bylo dosaženo daleko hlubších výsledků, ve střední Evropě a v [[Rusko|Rusku]] ovlivnilo zásadně panovnický systém, tzv. [[osvícenský absolutismus]], díky němuž byla státem zavedena řada modernizačních reforem, jež významně přispěly k industrializaci těchto zemí. [34] => [35] => Pro osvícenství je typický vstup buržoy (měšťana) do veřejného života. Tento [[jev]] začíná nejprve jejich zájmem o vzdělání, vlastní filosofickou a literární tvorbu a končí snahou o vlastní participaci na politickém životě, jejímž vyústěním se stala [[velká francouzská revoluce|francouzská revoluce]]. [36] => [37] => Touha po vzdělání vedla ke zvýšené literární produkci (co do kvality i kvantity) a také ke zvýšené konzumaci tiskovin (knih a novin). Tomu především ve [[Francie|Francii]] přispělo jednak založení [[Francouzská akademie|Francouzské akademie]] (již v roce 1635), ale i zdokonalení sítě silnic a dopravy, která přispěla k rychlejšímu šíření informací. V městském prostředí přispěly ke zvýšenému zájmu o filosofii a kulturu tzv. salóny, společnosti scházející se buď v měšťanských domácnostech nebo v kavárnách, kde se rozebíraly jednak novinky literární tvorby, jednak širší duchovní koncepty, jako např. lidská práva či svoboda jednotlivce. [38] => [39] => Jedním z důležitých rysů osvícenství byla vzrůstající vlna [[deismus|deismu]] (Bůh chápán pouze jako prvotní hybatel) a [[ateismus|ateismu]] (bezvěří). Jiným je tzv. libertinství, jež mělo dva možné významy: tzv. volnomyšlenkářství, tedy odmítání dogmat a tradic, nebo uvolnění [[mravy|mravů]], jak je zobrazeno např. v románu ''[[Nebezpečné známosti]]'' francouzského spisovatele [[Choderlos de Laclos|Pierra Choderlose de Laclos]]. [40] => [41] => == Osvícenství ve filosofii == [42] => Významnou úlohu hrálo osvícenství v rámci filosofie, do níž vstoupily mj. [[racionalismus]] či [[etika]], [[studium]] a pozdější obrana [[Lidská práva|lidských práv]] a boj proti [[despotismus|despotismu]]. [43] => [44] => Ideálním představitelem osvícenství se stal filosof, vzdělaný člověk, který však plnil svou funkci jak ve vědě, tak ve společnosti. Jeho hlavním duchovním východiskem byl rozum, který jej vedl ve všech oblastech uvažování i praktického života, definoval pojmy a určoval hodnoty. Podmínkou osvícenského filosofa byla občanská angažovanost (tu často zaručoval už výběr témat, kterými se zabýval). Jeho hlavním úkolem bylo kultivovat svůj rozum (jak vyjádřil [[Voltaire]] ve svém románu ''[[Candide]]'' – „starat se o svou zahradu“) a jím prosvětlovat životy ostatních. [45] => [46] => Krom [[Voltaire|Voltaira]], salónního filosofa a kritika náboženství, dosáhl velkého vlivu i zastánce přirozeného řádu, [[Jean-Jacques Rousseau]]. [47] => [48] => == Osvícenství v politice == [49] => [[Soubor:Pompeo Batoni 002.jpg|náhled|vlevo|[[Seznam rakouských arcivévodů a císařů|Rakouský císař]] [[Josef II.]] spolu se svým bratrem a pozdějším nástupcem [[Leopold II.|Leopoldem]]. Za vlád obou císařů byly realizovány osvícenské reformy a období jejich panování bývá označováno jako [[osvícenský absolutismus]].]] [50] => Starý politický i hospodářský řád se postupně rozkládá. V této době je kritizována absolutní monarchie. Ideální společnost byla pro osvícence ta, která odpovídala přírodě, tj. přirozenosti člověka. Jedná se o společnost lidí, kteří si byli rovni před zákonem a nezastávali nesmyslná feudální privilegia. S rozvojem manufaktur se upouští od některých feudálních omezení. V roce 1776 se například ve Francii ruší cechy. Avšak absolutistická vláda mnoho feudálních omezení zachovává, včetně daňového břemena třetího stavu. Šlechta a duchovenstvo daně neplatily. [51] => Politika byla postavena na toleranci a vládě zákona. Legitimně ustanovené mocenské orgány měly vydávat zákonná opatření. Všichni si měli být rovni před zákonem, ale sociální nerovnost se neřešila. Sociální nerovnost a rozdělení společnosti na jednotlivé třídy se pokládalo za přirozenou a správnou věc. Intelektuálové se snažili ovlivnit vládní politiku. [52] => Praxe moderní demokratické politiky jako jsou volby, shromáždění a politické strany bychom v té době mohli najít jen v některých částech Evropy. Politika měla spoustu úrovní v různých částech světa. Již existovala idea veřejného mínění. Ale pojem veřejnost byl brán velmi úzce a zasahovat do skutečné politiky mohla jen malá část obyvatel. Ale existovaly i výjimky, kde veřejná politika byla zastoupena velkou částí obyvatelstva. Jedná se o země se silnými reprezentativními institucemi – Velká Británie, Spojené provincie, Švédsko a Polsko. Některé země dokonce zakazovaly politické debaty a shromažďování se na veřejnosti. Místa kde byly vyslovovány politické názory, byla pod dozorem a velmi významnou metodou byla cenzura. Cenzurou prošly protináboženské a pobuřující spisy. V každé zemi byl rozsah cenzury odlišný. Vlády šířily přípustné nové myšlenky a tím dosahovaly cílenější politické propagandy. Při změnách politických přístupů, například regulace obchodu či nové daně se vláda setkala s veřejným míněním, které bylo v opozici vůči záměrům politické ústřední vlády. [53] => [54] => == Osvícenství ve vědě == [55] => [[Soubor:Louis-Michel_van_Loo_001.jpg|náhled|[[Denis Diderot]]]] [56] => Řada věd zaznamenala v [[18. století]] nebývalý rozmach. Zvýšený zájem o přírodu pomohl k rozvoji [[fyzika|fyziky]], [[chemie]] či [[biologie]] a vzniku mnoha jejich odvětví. Při vědeckém bádání se rozšířila metoda pokusu (hojně používaná již od [[renesance (historická epocha)|renesance]]) a objev [[mikroskop]]u. Ve společenských vědách vznikla zcela nová odvětví, např. [[politická ekonomie]] či [[filosofie dějin]]. [57] => [58] => Ve vědě znamenalo velký průlom vydání [[Encyklopedie]], aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel. Jednalo se o na svou dobu grandiózní projekt několika učenců nazývaných encyklopedisté, kteří pod vedením filosofa [[Denis Diderot|Denise Diderota]] a matematika [[Jean le Rond d'Alembert|Jeana le Rond d'Alembert]] vytvořili naučný obrázkový slovník, jenž vycházel v letech 1751 až 1772. Tento projekt měl ve své době pokrýt veškeré lidské znalosti a dovednosti. Dobře dokumentuje jinou osvícenskou hodnotu – snahu po univerzálnosti. [59] => [60] => == Osvícenství v [[umění]] == [61] => Z umění se osvícenství nejvíce (a téměř výhradně) projevilo v literatuře. Vyšší zájem byl zaznamenán o románovou tvorbu a tato poptávka pak dala vzniknout tzv. [[sentimentální román|sentimentálnímu románu]]. Zvláště oblíbená byla epistulární forma románu. [62] => [63] => V hudbě se osvícenské prvky projevily například v díle [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]], a to zejména v jeho [[opera|operách]] ([[Únos ze Serailu]] jako odkrývání mimoevropských kultur; fenomén [[tolerance]] a odpuštění, [[Figarova svatba]] a motiv občanských práv; [[Kouzelná flétna]] a pojem absolutního dobra). [64] => [65] => == Hlavní představitelé osvícenství == [66] => * [[Cesare Beccaria]] [67] => * [[Bernard Bolzano]] [68] => * [[August Friedrich Wilhelm Crome]] [69] => * [[Denis Diderot]] [70] => * [[Fridrich II. Veliký]] [71] => * [[Claude Adrien Helvétius]] [72] => * [[Johann Gottfried Herder]] [73] => * [[Paul Heinrich Dietrich von Holbach]] [74] => * [[David Hume]] [75] => * [[Josef II.]] [76] => * [[Immanuel Kant]] [77] => * [[Kateřina II. Veliká|Kateřina Veliká]] [78] => * [[Gotthold Ephraim Lessing]] [79] => * [[John Locke]] [80] => * [[Charles Louis Montesquieu|Montesquieu]] [81] => * [[Thomas Paine]] [82] => * [[Stanisław August Poniatowski]] [83] => * [[Jean-Jacques Rousseau]] [84] => * [[Constantin François Volney]] [85] => * [[Voltaire]] [86] => * [[Christoph Martin Wieland]] [87] => * [[Choderlos de Laclos]] [88] => [89] => == Odkazy == [90] => [91] => === Literatura === [92] => * Adamová, Karolina – Lojek, Antonín: ''Právníci doby osvícenské''. Praha: Ústav státu a práva, 2014. 108 s. {{ISBN|978-80-87439-17-3}}. [93] => * [[Jeremy Black|Black, Jeremy]]: ''Evropa XVIII. století''. Nakladatelství Vyšehrad, spol. s. r. o., Praha 2003. [94] => * [[Soňa Dorotíková|Dorotíková, Soňa a kol.]]: ''Naše dědictví. K evropským myšlenkovým tradicím''. Univerzita Karlova, Praha 2000. [95] => * [[Ivana Holzbachová|Holzbachová, Ivana]]: ''Dějiny společenských teorií''. Masarykova univerzita, Brno 1996. [96] => * [[Ulrich Im Hof|Im Hof, Ulrich]]: ''Evropa a osvícenství''. Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2001. {{ISBN|80-7106-394-0}}. [97] => * [[Jiří Kroupa|Kroupa, Jiří]]: ''Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770-1810.'' Era, Brno 2006. {{ISBN|80-7366-063-6}}. (2. vydání) [98] => * [[Kamila Veverková|Veverková, Kamila]]: ''K problematice studia osvícenství u nás a pramenů týkajících se některých Bolzanových žáků'' in: R. Svoboda, M. Weis, P. Zubko (ed.), Duchovní a myšlenkové proměny druhé poloviny 19. století, Studie TF JČU sv. 40, České Budějovice 2006, str. 25-47. {{ISBN|80-7040-900-2}} [99] => * [[Zdeněk Volný|Volný, Zdeněk ed. a kol.]]: ''Toulky minulostí světa''. Nakladatelství Via Facti, Praha 2005. [100] => [101] => === Související články === [102] => * [[Josefinismus]] [103] => * [[Literatura osvícenství]] [104] => * [[Osvícenský absolutismus]] [105] => [106] => === Externí odkazy === [107] => * {{commonscat}} [108] => * {{Wikicitáty|téma=Osvícenství}} [109] => * {{Wikislovník|heslo=osvícenství}} [110] => [111] => {{Autoritní data}} [112] => {{Portály|Filozofie|Novověk|Umění}} [113] => [114] => [[Kategorie:Osvícenství| ]] [115] => [[Kategorie:Filozofická hnutí]] [116] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [117] => [[Kategorie:Historická období]] [118] => [[Kategorie:Kritické myšlení]] [119] => [[Kategorie:Učení]] [120] => [[Kategorie:Pravda]] [121] => [[Kategorie:Ctnosti]] [122] => [[Kategorie:Západní kultura]] [] => )
good wiki

Osvícenství

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'18. století','17. století','Voltaire','Francie','Anglie','renesance (historická epocha)','Denis Diderot','osvícenský absolutismus','etika','velká francouzská revoluce','humanismus','Lidská práva'

Anglie

Etika

Francie

Humanismus

Voltaire