Array ( [0] => 15609558 [id] => 15609558 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Otočac [uri] => Otočac [3] => Zeleni parku Otočcu.JPG [img] => Zeleni parku Otočcu.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Otočac je malebné město ležící na břehu řeky Kupa v Chorvatsku, obklopené krásnou přírodou a zelenými kopci. Toto město, s bohatou historií a kulturním dědictvím, je známé svým přátelským prostředím, které láká návštěvníky k objevování jeho skrytých pokladů. Historie Otočace sahá až do starověku, kdy bylo významným místem pro obchod a kulturu. Dnes si návštěvníci mohou prohlédnout zachovalé historické památky, včetně kostela sv. Duha, kterému dominuje jeho impozantní architektura a harmonická atmosféra. Místní muzea nabízí fascinující pohled na tradice a zvyky regionu, které pomáhají udržovat živou vazbu s minulostí. Otočac je také proslulé svými přírodními krásami. Okolní krajina je ideální pro outdoorové aktivity, jako jsou turistika, cyklistika či rybaření. Blízkost národního parku Paklenica a Plitvických jezer nabízí dalším možnostem prozkoumat nedotčenou přírodu. Město se vyznačuje svým živým kulturním životem, pořádáním různých festivalů a akcí, které přitahují obyvatele i návštěvníky. Tyto události oslavují místní tradice, gastronomii a umění, čímž vytvářejí silnou komunitní soudržnost a příjemnou atmosféru. Otočac je skvělým příkladem místa, kde se střetává historie, příroda a kultura, a to ve vzájemné harmonii. Návštěvníci zde mohou zažít pohostinnost jeho obyvatel a zajímavosti, které město nabízí, což přispívá k jeho rostoucí popularitě jako cíle pro ty, kdo hledají klid a inspiraci. [oai_cs_optimisticky] => Otočac je malebné město ležící na břehu řeky Kupa v Chorvatsku, obklopené krásnou přírodou a zelenými kopci. Toto město, s bohatou historií a kulturním dědictvím, je známé svým přátelským prostředím, které láká návštěvníky k objevování jeho skrytých pokladů. Historie Otočace sahá až do starověku, kdy bylo významným místem pro obchod a kulturu. Dnes si návštěvníci mohou prohlédnout zachovalé historické památky, včetně kostela sv. Duha, kterému dominuje jeho impozantní architektura a harmonická atmosféra. Místní muzea nabízí fascinující pohled na tradice a zvyky regionu, které pomáhají udržovat živou vazbu s minulostí. Otočac je také proslulé svými přírodními krásami. Okolní krajina je ideální pro outdoorové aktivity, jako jsou turistika, cyklistika či rybaření. Blízkost národního parku Paklenica a Plitvických jezer nabízí dalším možnostem prozkoumat nedotčenou přírodu. Město se vyznačuje svým živým kulturním životem, pořádáním různých festivalů a akcí, které přitahují obyvatele i návštěvníky. Tyto události oslavují místní tradice, gastronomii a umění, čímž vytvářejí silnou komunitní soudržnost a příjemnou atmosféru. Otočac je skvělým příkladem místa, kde se střetává historie, příroda a kultura, a to ve vzájemné harmonii. Návštěvníci zde mohou zažít pohostinnost jeho obyvatel a zajímavosti, které město nabízí, což přispívá k jeho rostoucí popularitě jako cíle pro ty, kdo hledají klid a inspiraci. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Otočac [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Gacko polje 2007.jpg [4] => | popisek = Okolí města [5] => | vlajka = [6] => | znak = [7] => | zeměpisná šířka = 44.866667 [8] => | zeměpisná délka = 15.233333 [9] => | nadmořská výška = [10] => | stát = Chorvatsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Chorvatské župy|Župa]] [12] => | název vyššího celku = [[Licko-senjská župa|Licko-senjská]] [13] => | pojem nižšího celku = [14] => | název nižšího celku = [15] => | pojem celku 3 = [16] => | název celku 3 = [17] => | pojem celku 4 = [18] => | název celku 4 = [19] => | administrativní dělení = [20] => | mapa = [21] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Otočac |position=left |width=250 |lat=44.866667 |long=15.233333 |float=center |caption=}} [22] => | velikost mapy = [23] => | rozloha = 565,30 [24] => | počet obyvatel = 10411 [25] => | obyvatelé aktuální k = [[2001]] [26] => | hustota zalidnění = [27] => | etnické složení = [28] => | náboženské složení = [29] => | status = [30] => | starosta = Stjepan Kostelac [31] => | web = [32] => | obecní úřad = [33] => | telefonní předvolba = [34] => | psč = 53220 [35] => | typ statistického celku = [36] => | název statistického celku = [37] => }} [38] => '''Otočac''' ({{Vjazyce2|la|Bivium}}, {{Vjazyce2|hu|Otocsán}}, {{Vjazyce2|de|Ottocan}}) je město v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] ležící v [[Licko-senjská župa|Licko-senjské župě]]. Nachází se v údolí řeky [[Gacka]], která je ohraničena pohořími [[Velebit]] a [[Mala Kapela]]. [39] => [40] => V samotném městě žilo v roce 2001 4354 obyvatel, ale v celém jeho katastrálním území až 10 411 obyvatel. Až do [[Válka v Jugoslávii|války v Jugoslávii]] tvořili [[Srbové]] ve městě významnou, až třetinovou menšinu. [41] => [42] => ==Dějiny== [43] => [[Soubor:Otočki graničari (Croatia).2.JPG|thumb|left|upright|Stráže v tradiční uniformě z [[Lika|Liky]] z vojenské hranice]] [44] => Otočac byl pojmenován po rané chorvatské [[farnost]]i. Text slavné [[Bašská deska|Bašské desky]] (kolem roku [[1100]]) říká, že kostel [[Svatý Mikuláš|sv. Mikuláše]] v Otočaci byl součástí řádového společenství s kostelem sv. Lucie v Jurandvoru na ostrově [[Krk (ostrov)|Krk]]. Od roku [[1300]] patřil k panství [[Frankopani|Frankopanů]]. Zikmund Frankopan (1461–1535) zde založil biskupství (viz níže). Osadu s obrannou věží v ohybu řeky [[Gacka]] chránila věžovitá pevnost. Po zbourání tvrze v roce [[1829]] zůstaly zachovány pouze části. Pro zajištění bezpečnější obrany byla v roce [[1619]] postavena renesanční pevnost ("Fortica") s trojúhelníkovým uspořádáním válcových věží.{{cite book |editor1-last=Opll |editor1-first=Ferdinand |editor2-last=Krause |editor2-first=Heike |editor3-last=Sonnlechner |editor3-first=Christoph |title=Wien als Festungsstadt im 16. Jahrhundert: Zum kartografischen Werk der Mailänder Familie Angielini |date=2017 |publisher=Böhlau Verlag Wien |isbn=9783205202103 |page=407 |url=https://books.google.com/books?id=OZEwDwAAQBAJ&pg=PA407 |language=German}} [45] => [46] => [[Baroko|Barokní]] farní kostel Nejsvětější Trojice, postavený v roce [[1684]] (obnovený v roce [[1774]]), je velká jednolodní stavba s okrouhlým sanktusníkem; na každé straně lodi jsou tři boční kaple. Z hlavního průčelí se tyčí zvonice. Pozdně barokní a klasicistní zařízení kostela zahrnuje sedm oltářů, kazatelnu, křtitelnici a náhrobní desky z 18. století. [47] => [48] => Od roku 1746 byl Otočac velitelstvím pluku (''Ottotschaner Grenz-Infanterie Regiment N°II'') chorvatské [[Vojenská hranice|vojenské hranice]]. Z této doby pochází řada harmonických, jednoduchých, většinou dvoupatrových domů. Do roku 1918 byl Otočac součástí [[Habsburská monarchie|rakouské monarchie]] (část [[Království chorvatsko-slavonské]]ho podřízená [[Uhersko|Uherskému království]] po [[Rakousko-uherské vyrovnání|vyrovnání z roku 1867]]).Edwin Mueller. ''Handbook of Austria and Lombardy-Venetia Cancellations on the Postage Stamp Issues 1850-1864'', 1961. Koncem [[19. století]] a začátkem [[20. století]] byl Otočac součástí [[Licko-krbavská župa|Licko-Krbavské župy]]. [49] => [50] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] během [[Genocida Srbů v Nezávislém státě Chorvatsko|genocidy Srbů]] ze strany [[Ustašovci|ustašovců]] byl Otočac koncem dubna 1941 místem zabití asi 331 Srbů. Oběti byly nuceny vykopat si vlastní hroby, než byly rozsekány [[sekera]]mi. Mezi oběťmi byl i místní pravoslavný kněz a jeho syn. První jmenovaný byl nucen přednášet modlitby za umírající, když byl zabit jeho syn. Kněz byl pak mučen, byly mu vytrhány vlasy a vousy, vydloubnuty oči a pak byl zaživa stažen z kůže.{{cite book |last1=Cornwell |first1=John |title=Hitler's Pope: The Secret History of Pius XII |date=2000 |publisher=Penguin |isbn=978-0-14029-627-3 |pages=251–252 |url=https://books.google.com/books?id=mFHKrYwv87sC&pg=PA251}} [51] => [52] => Během [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]] bylo město obsazeno srbskými silami, ale později bylo dobyto Chorvaty. Později ji bránili boškarini 154. brigády [[Chorvatské pozemní síly|HV]], která v následujících letech město navštěvovala. V lednu 1992 byla podepsána dohoda o příměří, ale okolí Otočace bylo definitivně osvobozeno až v roce 1995.{{cite web|title=MEMBERS OF THE 154TH BRIGADE IN THE TOWN OF OTOČAC|url=https://www.otocac.hr/novost/clanovi-154.-brigade-u-gradu-otoccu-880|access-date=2021-01-21|archive-date=2021-01-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20210128174834/https://www.otocac.hr/novost/clanovi-154.-brigade-u-gradu-otoccu-880|url-status=dead}}{{cite web|title=Otočac su danas posjetili članovi Udruge hrvatskih branitelja Domovinskog rata – 154. brigade koja okuplja hrvatske branitelje sa područja Umaga, Buja i NovigradaC|url=https://www.gacka053.com/branitelji/veterani-154-brigade-hv-a-posjetili-otocac/|website=gacka053.com}}{{cite web|title=154th Brigade HV|url=http://www.154brigada.com.hr/|website=154brigada.hr}} [53] => [54] => ==Obyvatelstvo== [55] => Při sčítání lidu v roce [[2011]] mělo město Otočac celkem 9 778 obyvatel. Podle etnického původu bylo 91,18 % [[Chorvati|Chorvatů]] a 7,25 % [[Srbové|Srbů]]. Chorvati v okolí Otočacu tvoří dvě skupiny, ti, kteří mluví čakavským dialektem, a [[Bunjevci]], kteří mluví štokavským dialektem s ikavským přízvukem. Srbové tvoří většinu ve vesnicích Gorići a Staro Selo. [56] => [57] => Před [[chorvatská válka za nezávislost|chorvatskou válkou za nezávislost]] uvádí sčítání lidu z roku 1991 občinu Otočac s 24 992 obyvateli, s 16 355 Chorvaty (65,44 %) a 7 781 Srby (31,13 %). [58] => [59] => == Doprava == [60] => Otočac leží na křižovatce státních silnic [[D50 (Chorvatsko)|D50]] a [[D52 (Chorvatsko)|52]]. Západně od intravilánu vede [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]], na kterou je město napojeno samostatným výjezdem. [61] => [62] => == Reference == [63] => {{Překlad|jazyk=sk|článek=Otočac|revize=5361236}} [64] => [65] => [66] => == Externí odkazy == [67] => * {{Commonscat}} [68] => [69] => {{pahýl}} [70] => {{Licko-senjská župa}} [71] => {{Autoritní data}} [72] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [73] => [74] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [75] => [[Kategorie:Sídla v Licko-senjské župě]] [] => )
good wiki

Otočac

Otočac je město v Chorvatsku ležící v Licko-senjské župě. Nachází se v údolí řeky Gacka, která je ohraničena pohořími Velebit a Mala Kapela.

More about us

About

Toto město, s bohatou historií a kulturním dědictvím, je známé svým přátelským prostředím, které láká návštěvníky k objevování jeho skrytých pokladů. Historie Otočace sahá až do starověku, kdy bylo významným místem pro obchod a kulturu. Dnes si návštěvníci mohou prohlédnout zachovalé historické památky, včetně kostela sv. Duha, kterému dominuje jeho impozantní architektura a harmonická atmosféra. Místní muzea nabízí fascinující pohled na tradice a zvyky regionu, které pomáhají udržovat živou vazbu s minulostí. Otočac je také proslulé svými přírodními krásami. Okolní krajina je ideální pro outdoorové aktivity, jako jsou turistika, cyklistika či rybaření. Blízkost národního parku Paklenica a Plitvických jezer nabízí dalším možnostem prozkoumat nedotčenou přírodu. Město se vyznačuje svým živým kulturním životem, pořádáním různých festivalů a akcí, které přitahují obyvatele i návštěvníky. Tyto události oslavují místní tradice, gastronomii a umění, čímž vytvářejí silnou komunitní soudržnost a příjemnou atmosféru. Otočac je skvělým příkladem místa, kde se střetává historie, příroda a kultura, a to ve vzájemné harmonii. Návštěvníci zde mohou zažít pohostinnost jeho obyvatel a zajímavosti, které město nabízí, což přispívá k jeho rostoucí popularitě jako cíle pro ty, kdo hledají klid a inspiraci.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gacka','Srbové','Licko-senjská župa','Genocida Srbů v Nezávislém státě Chorvatsko','1774','Licko-krbavská župa','19. století','Uhersko','Habsburská monarchie','Baroko','1829','Bašská deska'

1774

1829

Baroko

Gacka

Srbové

Uhersko