Array ( [0] => 14779314 [id] => 14779314 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přízřenice [uri] => Přízřenice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Přízřenice [2] => | charakter = vesnice [3] => | městská část = [[Brno-jih]] [4] => | obec = [[Brno]] [5] => | okres = Brno-město [6] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [7] => | země = [[Morava]] [8] => | katastrální území = Přízřenice [9] => | rozloha = 3,82 [10] => | nadmořská výška = 195 [11] => | PSČ = 619 00 [12] => | mapa = Brno KÚ Přízřenice.png [13] => }} [14] => '''Přízřenice''' (německy ''{{Cizojazyčně|de|Priesenitz}}''{{Citace monografie [15] => | příjmení = Hosák [16] => | jméno = Ladislav [17] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [18] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [19] => | vydavatel = Academia [20] => | místo = Praha [21] => | rok = 2004 [22] => | počet stran = 1144 [23] => | kapitola = [24] => | strany = 202 [25] => | isbn = 80-200-1225-7 [26] => | jazyk = [27] => }}) jsou městská čtvrť na jihu [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Její katastrální území má rozlohu 3,82 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné [[Městská část a městský obvod|městské části]] [[Brno-jih]]. Žije zde přibližně 900 obyvatel. [28] => [29] => Rozkládají se západně od řeky [[Svratka|Svratky]], poblíž jejího soutoku se [[Svitava|Svitavou]]. [30] => [31] => == Charakteristika čtvrtě == [32] => Podobně jako v případě sousedních [[Dolní Heršpice|Dolních Heršpic]] se i zástavba Přízřenic skládá ze dvou výrazně oddělených částí. Jednak je to západně položená obchodně průmyslová zóna rozkládající se po obou stranách Vídeňské ulice, jíž zde prochází trasa víceproudové silnice [[Evropská silnice E461|E461]], v jejímž středu se nachází trasa [[Tramvajová doprava v Brně|tramvajové]] linky číslo 2. Západně od Vídeňské ulice se zde na severozápadě přízřenického katastru rozkládá řada zahradních [[pozemek|pozemků]] navazujících na obdobné pozemky v sousedních Dolních Heršpicích. Druhou částí jsou východně položené původní Přízřenice, které si dosud zachovávají původní [[vesnice|vesnický]] charakter a patří mezi nejzachovalejší vesnické celky na území moderního Brna. Mezi oběma částmi, ale i na jihozápadě a východě katastru Přízřenic se nacházejí rozsáhlé plochy orné [[Půda|půdy]]. Východním okrajem katastru Přízřenic prochází krátký úsek [[dálnice]] [[dálnice D2|D2]] a zasahuje sem i část obchodního centra [[Olympia (Modřice)|Olympia]]. [33] => [34] => === Popis původních Přízřenic === [35] => Jádrem původní vesnice je Staré náměstí, které má kapkovitý tvar. V jeho středu se nalézá [[novogotika|novogotický]] [[Kostel svaté Markéty (Přízřenice)|kostel svaté Markéty]]. Na jižní straně náměstí stojí dodnes zachovaná, ale již poněkud chátrající jednopatrová budova [[zámek (stavba)|zámku]], vybudovaného před rokem [[1750]] pravděpodobně proboštem [[Jan Matyáš Thurn|Janem Matyášem Thurnem]]. Před ním se nachází německý pomník obětem [[První světová válka|1. světové války]]. Zajímavostí je, že se původně jednalo o pomník císaře [[Josef II.|Josefa II.]], z něhož byla později odstraněna původní pamětní deska a císařova [[busta]]. Ty byly nahrazeny novým křížkem a novou pamětní deskou. V [[intravilán]]u původních Přízřenic se nachází také sídlo zdejšího Sboru dobrovolných hasičů Přízřenice. Při samé hranici s Dolními Heršpicemi stojí v Zelné ulici budova zdejší [[mateřská škola|mateřské školy]], která však v minulosti sloužila jako [[základní škola]] pro zdejší [[Češi|českou]] menšinu. [36] => [37] => == Sousedící obce a katastrální území == [38] => Na [[jih]]u a jihovýchodě hraničí Přízřenice s katastrálním územím [[město|města]] [[Modřice]], na [[západ]]ě s katastrálním územím obce [[Moravany (okres Brno-venkov)|Moravany]], na [[sever]]u s katastrálním území [[Dolní Heršpice]] (rovněž součást městské části Brno-jih), a na severovýchodě s katastrálním územím [[Holásky]] (součást městské části [[Brno-Tuřany]]). [39] => [40] => == Historický přehled == [41] => Přízřenice byly patrně jedním z původních statků [[katedrála svatého Petra a Pavla|svatopetrského kostela]], jimž je daroval zeměpán. Ve 13. století tvořily spolu s [[Dolní a Horní Cejl|Dolním a Horním Cejlem]] statek a [[prebenda|prebendu]] v držení [[probošt]]a svatopetopetrského kostela a byly jako součást [[kapitula|kapitulního]] [[panství]]. Roku [[1454]] udělil probošt [[Tas z Boskovic]] zdejším poddaným řadu svobod a milostí. Roku [[1581]] dovolil probošt Ekart ze Schwobenu obyvatelům Přízřenic šenk vlastního vína a naopak zakázal dovoz cizího vína, pokud měli sousedé vlastní. Zároveň svolil k tomu, aby poddaní využívali zahrady, [[lícha|líchy]], pastviny a louky. [42] => [43] => Roku [[1645]] byly Přízřenice během [[Švédové|švédského]] obléháni Brna vyloupeny a vypáleny a poddaní se rozutekli. Obnova vsi pak trvala 10 let. Další osadníci pak dokonali poněmčení původně české vsi. Roku [[1666]] zachvátil ves požár, který zde zničil 6 usedlostí, nicméně díky úrodné [[Půda|půdě]] se vesnice rychle zotavila. Obyvatelé Přízřenic byli osvobozeni od placení [[mýto|mýta]], za což museli orat pozemky ve vlastnictví Brna. Z důvodu nedbalého plnění povinností byla tato úmluva roku [[1658]] brněnskou městskou radou vypovězena, a k jejímu obnovení došlo až roku [[1673]]. Po roce [[1707]] byla v Přízřenicích zřízena [[hospoda]]. Při novodobém soutoku Svratky a Svitavy se nacházel mlýn, náležející vrchnosti, při němž se nacházel svobodný dvůr. Obě tyto nemovitosti byly pravidelně pronajímány. V 1. polovině [[18. století]] se probošt hrabě Jan Matyáš Thurn neúspěšně snažil o vyjmutí Přízřenic a Dolního a Horního Cejlu z kapitulního panství. Roku [[1750]] byl v Přízřenicích postaven [[zámek (stavba)|zámek]] s dvorem. V letech [[1749]] a [[1792]] se proboštové opakovaně a neúspěšně snažili přimět poddané, aby si zakoupili svá hospodářství. Roku [[1786]] byla robota zdejších obyvatel přeměněna v [[daň|daně]]. [44] => [45] => Když bylo roku [[1777]] zřízeno [[Diecéze brněnská|brněnské biskupství]], stal se z Přízřenic a Dolního a Horního Cejlu samostatný statek pod svrchovaností [[biskup]]a, nicméně i nadále podléhaly kapitulní [[jurisdikce|jurisdikci]]. Roku [[1820]] prosadil biskup rytíř Václaf Stuffer právo spravovat Přízřenice a Dolní a Horní Cejl bez vlivu kapituly, k plnému osamostatní však došlo až roku [[1843]]. Přízřenice byly do poloviny [[19. století]] spravovány [[rychtář]]em a [[konšelé|konšely]], poté se z nich stala moderní obec s [[obecní zastupitelstvo|obecním zastupitelstvem]] a [[starosta|starostou]]. [46] => [47] => Součástí Brna se Přízřenice staly [[16. duben|16. dubna]] [[1919]]. V letech [[1947]]–[[1949]] byl v rámci Brna celý přízřenický katastr součástí městského obvodu [[Brno VIII]]. V letech 1949–[[1954]] pak byl celý přízřenický katastr součástí městského obvodu [[Brno XI]]. Ze srovnání historických map je patrné, že někdy v první polovině 50. let došlo k úpravě katastrální hranice Přízřenic a [[Modřice|Modřic]], při které byla hranice částečně narovnána, přičemž se rozloha Přízřenic pravděpodobně{{Fakt/dne|20100912151708}} zmenšila ve prospěch Modřic. Od roku 1954 pak bylo celé katastrální území Přízřenice součástí městského obvodu [[Brno IX]]. Jeho název byl [[1957]] změněn na [[Brno IX-Horní Heršpice]]. Roku [[1960]] se z něj stala městská část [[Horní Heršpice]], přejmenovaná roku [[1971]] na [[Brno IX. Horní Heršpice]]. Ve druhé polovině 60. let došlo při radikální druhé katastrální reformě Brna též k úpravě katastrálních hranic Přízřenic do dnešní podoby. V rámci této reformy byly některé okrajové pozemky přízřenického území připojeny k [[Dolní Heršpice|Dolním Heršpicím]]. Došlo rovněž k další korekci katastrální hranice nejen s Modřicemi (ty nyní získaly parcely 1451/33, 1451/34, 1451/35, 1451/36, 1451/37, 1451/38 a 1451/39; naopak ve prospěch Přízřenic přišly o parcely 539/61, 539/62, 539/3, 539/4, 539/5, 539/6, 539/63, 539/64, 539/65, 539/66, 539/67, 539/68, 539/69, 539/70, 539/71, 539/72, 539/73, 539/74, 539/75), ale zároveň s Moravany (ty získaly [[parcela|parcely]] 1223/26, 1223/25, 1223/24, 1223/19, 1223/20, 1223/23, 1223/21 a 1223/22). [48] => [49] => Roku [[1975]] se pak stal celý přízřenický katastr součástí [[členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|městského obvodu]] [[Brno IV.]], existujícího do roku [[1990]]. Od [[24. listopad]]u 1990 je celé přízřenické území součástí [[samospráva|samosprávné]] městské části [[Brno-jih]]. [50] => [51] => 12. září 2010 se v [[Dolní Heršpice|Dolních Heršpicích]] a Přízřenicích konalo místní referendum o oddělení od Brna a vytvoření nové obce [[Dolní Heršpice-Přízřenice]], o těchto snahách podrobněji pojednává článek [[Dolní Heršpice-Přízřenice]]. [52] => [53] => == Galerie == [54] => [55] => Image:Brno-Přízřenice - obchodně průmyslová zóna na Vídeňské ulici od severu.jpg|Obchodně průmyslová zóna na Vídeňské ulici [56] => Image:Přízřenice - kostel svaté Markéty obr3.jpg|[[Kostel svaté Markéty (Přízřenice)|Kostel svaté Markéty]] na Starém náměstí [57] => Image:Přízřenice - Staré náměstí, čp. 31.jpg|Bývalý zámeček na Starém náměstí [58] => Image:Přízřenice - Staré náměstí, pomník padlým.jpg|Německý pomník obětem 1. světové války na Starém náměstí [59] => Image:Brno-Přízřenice - požární zbrojnice a vůz Sboru dobrovolných hasičů Přízřenice.jpg|Požární zbrojnice a vůz Sboru dobrovolných hasičů Přízřenice [60] => Image:Brno-Přízřenice - mateřská škola v Zelné ulici od jihozápadu (02).jpg|Mateřská škola na severu Zelné ulice [61] => Image:Přízřenice - mlýn, čp. 27.jpg|Bývalý mlýn, čp. 27 [62] => [63] => [64] => == Odkazy == [65] => [66] => === Reference === [67] => [68] => [69] => === Literatura === [70] => * {{Citace monografie [71] => | příjmení = Flodrová [72] => | jméno = Milena [73] => | odkaz na autora = [74] => | titul = Brno v proměnách času (Malá zamyšlení) [75] => | vydavatel = Šimon Ryšavý [76] => | místo = Brno [77] => | rok = 2008 [78] => | počet stran = 179 [79] => | kapitola = Heršpice a Přízřenice [80] => | strany = 109–111 [81] => | isbn = 80-86137-79-1 [82] => }} [83] => [84] => === Externí odkazy === [85] => * {{Commonscat}} [86] => [87] => {{Město Brno}} [88] => {{Autoritní data}} [89] => [90] => {{Portály|Brno|Morava}} [91] => [92] => [[Kategorie:Přízřenice| ]] [93] => [[Kategorie:Brno-jih]] [94] => [[Kategorie:Místní části Brna]] [95] => [[Kategorie:Katastrální území v Brně]] [96] => [[Kategorie:Sídla na Svratce]] [] => )
good wiki

Přízřenice

Přízřenice (německy ) jsou městská čtvrť na jihu statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 3,82 km².

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dolní Heršpice','Brno-jih','1750','Půda','Brno','Modřice','Dolní Heršpice-Přízřenice','zámek (stavba)','Kostel svaté Markéty (Přízřenice)','město','První světová válka','busta'

1750

Brno

Brno-jih

Busta

Město

Modřice

Půda