Array ( [0] => 15491811 [id] => 15491811 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přibyslav [uri] => Přibyslav [3] => Benfoto-přibyslav141.jpg [img] => Benfoto-přibyslav141.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Přibyslav je malebné město ležící v malebném prostředí Vysočiny, které nabízí obyvatelům i návštěvníkům přístup k historii, kultuře a přírodním krásám. Historie města sahá až do 13. století, kdy bylo známé jako významné obchodní a kulturní centrum. Díky této historické rozmanitosti se Přibyslav může pyšnit architektonickými skvosty, které odrážejí jeho bohatou minulost. Město je obklopeno krásnou přírodou, což z něj činí ideální místo pro milovníky outdoorových aktivit. Okolní krajina nabízí nespočet možností pro pěší turistiku, cyklistiku a relaxaci v přírodě. Místní lesy a pole jsou domovem mnoha různých druhů fauny a flóry, což přispívá k ekologické rovnováze a zachování přírodních hodnot. Přibyslav se také pyšní aktivním životním stylem a živou komunitou, která se často podílí na různých kulturních a společenských akcích. Místní nízkoprahové programy a možnosti pro vzdělávání vytvářejí příjemné prostředí pro rodiny a jednotlivce, kteří do města zavítají. Život v Přibyslavi je takstálé osvěžující kombinací historie, kultury a přírody, což vytváří pozitivní a inspirativní atmosféru pro všechny, kdo sem přicházejí. Toto město má rozhodně co nabídnout každému, kdo hledá harmonii mezi moderním životem a přírodními krásami. [oai_cs_optimisticky] => Přibyslav je malebné město ležící v malebném prostředí Vysočiny, které nabízí obyvatelům i návštěvníkům přístup k historii, kultuře a přírodním krásám. Historie města sahá až do 13. století, kdy bylo známé jako významné obchodní a kulturní centrum. Díky této historické rozmanitosti se Přibyslav může pyšnit architektonickými skvosty, které odrážejí jeho bohatou minulost. Město je obklopeno krásnou přírodou, což z něj činí ideální místo pro milovníky outdoorových aktivit. Okolní krajina nabízí nespočet možností pro pěší turistiku, cyklistiku a relaxaci v přírodě. Místní lesy a pole jsou domovem mnoha různých druhů fauny a flóry, což přispívá k ekologické rovnováze a zachování přírodních hodnot. Přibyslav se také pyšní aktivním životním stylem a živou komunitou, která se často podílí na různých kulturních a společenských akcích. Místní nízkoprahové programy a možnosti pro vzdělávání vytvářejí příjemné prostředí pro rodiny a jednotlivce, kteří do města zavítají. Život v Přibyslavi je takstálé osvěžující kombinací historie, kultury a přírody, což vytváří pozitivní a inspirativní atmosféru pro všechny, kdo sem přicházejí. Toto město má rozhodně co nabídnout každému, kdo hledá harmonii mezi moderním životem a přírodními krásami. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v okrese Havlíčkův Brod}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Přibyslav [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] [5] => | okres = Havlíčkův Brod [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Havlíčkův Brod]] [7] => | pověřená obec = Přibyslav [8] => | NUTS3 = CZ063 [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 582 22 [11] => | počet částí obce = 8 [12] => | počet katastrálních území = 8 [13] => | počet ZSJ = 11 [14] => | adresa = Bechyňovo nám. 1
582 22 Přibyslav [15] => | web = http://www.pribyslav.cz [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = mesto@pribyslav.cz [18] => | starosta = Martin Kamarád [19] => | starosta aktuální k = 2023 [20] => }} [21] => '''Přibyslav''' ({{Vjazyce2|de|''Primislau''}}) je město v [[Okres Havlíčkův Brod|okrese Havlíčkův Brod]] v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]] na řece [[Sázava|Sázavě]], 23 km severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]] a 12 km jihovýchodně od [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]]. Má {{Počet obyvatel}} obyvatel a zahrnuje několik částí města – [[Česká Jablonná|Českou Jablonnou]], [[Keřkov]], [[Dobrá (Přibyslav)|Dobrou]], [[Dolní Jablonná|Dolní Jablonnou]], [[Hřiště (Přibyslav)|Hřiště]], [[Poříčí (Přibyslav)|Poříčí]], Přibyslav, [[Ronov nad Sázavou]] a [[Utín]]. Je členem [[Svazek obcí Přibyslavska|Svazku obcí Přibyslavska]]. [22] => [23] => Název města se odvozuje od údajného zakladatele [[Přibyslav z Polné|Přibyslava z Polné]]. [[Přibyslavská pahorkatina]], v níž město leží, nebyla nejprve příliš osídlena a písemné zmínky o Přibyslavi pochází přibližně z poloviny 13. století. Přibyslav ve 13. století byla po [[Jihlava|Jihlavě]] druhým nejdůležitějším nalezištěm [[stříbro|stříbra]] v českých zemích, těžba však byla poměrně brzy ukončena. V roce 1424 obklíčili město [[husitství|husité]] v čele s [[Jan Žižka|Janem Žižkou]], který však poblíž nedaleké vsi dnes zvané [[Žižkovo Pole]] zemřel. Husité přesto město dobyli a vypálili. V pobělohorské době město spravovala [[Ditrichštejnové|knížata z Ditrichštejnu]]. Město postihla v té době řada katastrof a několikrát vyhořelo. Dnes je to klidné městečko s tradicí lehkého průmyslu, především [[Potravinářství|potravinářského]], [[textilní průmysl|textilního]] a [[Lesnictví|dřevozpracujícího]]. Důležitým podnikem je [[Pribina (firma)|Pribina]] (dnes TPK Přibyslav) vyrábějící mléčné produkty. Od roku 1898 je Přibyslav přístupná po [[Železniční trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou|železnici]] a je zde i [[letiště Přibyslav|veřejné letiště]]. K zajímavým pamětihodnostem patří [[baroko|barokní]] [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Přibyslav)|kostel Narození sv. Jana Křtitele]] s věží, [[Starý špitál (Přibyslav)|Starý špitál]] či [[Přibyslav (zámek)|přibyslavský zámek]]. [24] => [25] => == Název == [26] => Název „Přibyslav“ se zpravidla odvozuje od historických postav, které žily v době založení sídla či se na jeho založení přímo podílely. Dlouho byl za původce názvu považován údajný zakladatel, moravský [[velmož]] [[Přibyslav z Křižanova|Přibyslav z Křižanova]] (zmiňuje se o něm například [[Antonín Profous]] ve svém díle ''Místní jména v Čechách'').{{Citace monografie [27] => | příjmení = Profous [28] => | jméno = Antonín [29] => | odkaz na autora = Antonín Profous [30] => | titul = Místní jména v Čechách [31] => | vydavatel = Státní nakladatelství učebnic [32] => | místo = Praha [33] => | rok = 1951 [34] => | počet stran = 630 [35] => | kapitola = Přibyslav [36] => | strany = 474 [37] => | svazek = 3 (M–Ř) [38] => | typ svazku = díl [39] => | poznámka = [Dále jen Profous] [40] => }} Novější prameny odvozují název spíše od osoby [[Přibyslav z Polné|Přibyslava z Polné]], který je znám svou kolonizační činností. Pojmenování města mělo tyto formy: Priemezlaves (1257), Primizlaus (1265), Primislaus (1272), Przemislabe (1283), Przibislaws (1307), Primizlaus (1314), Przymzlaus (1316), Primislauia (1329), Przibislaw (1405), Przibislauia (1412), Przibislaw (1542), Pržibyslav (1675), Pržibislaw (1720)[[Müllerova mapa Čech]], list XIX, Pržibislau (1838)mapa [[Stabilní katastr|Stabilního katastru]] – [http://archivnimapy.cuzk.cz/skici/skici/CAS/CAS457018380/CAS457018380_index.html Indikační skica] {{Wayback|url=http://archivnimapy.cuzk.cz/skici/skici/CAS/CAS457018380/CAS457018380_index.html |date=20140517151555 }}, Přimislau (Přibyslav) (1880){{Citace elektronického periodika |titul=3. vojenské mapování, mapový list 4155/4b |url=http://archivnimapy.cuzk.cz/topo3v25/4155/4155-016_index.html |datum přístupu=2014-05-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140517114710/http://archivnimapy.cuzk.cz/topo3v25/4155/4155-016_index.html |datum archivace=2014-05-17 |nedostupné=ano }} a současné Přibyslav. Samotné jméno vzniklo přivlastňovací příponou ''-jb'' z osobního jména Přibyslav a znamená tak například Přibyslavův dvůr či Přibyslavův hrad a podobně.Profous, s. 475 [41] => [42] => == Historie == [43] => [44] => === Nejstarší dějiny === [45] => Město se rozkládá v centrální části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] v klimaticky a geograficky poměrně nehostinné krajině, která proto v [[pravěk]]ých dobách nebyla příliš osídlena. Archeologické nálezy z této doby jsou proto na Přibyslavsku vzácné a vypovídají o neexistenci sídliště trvalého typu. Ještě ve [[vrcholný středověk|vrcholném středověku]] byla většina území pokryta hlubokým [[les]]em přerušeným jen několika [[obchodní stezka|obchodními stezkami]]. [46] => [47] => [[Soubor:Model Hradu a města Přibyslav.jpg|náhled|vlevo|Model hradu a města Přibyslav v [[Městské muzeum Přibyslav|městském muzeu]]]] [48] => První písemné zmínky pochází přibližně z poloviny 13. století. Některé starší spisy sice místo podobného názvu zmiňují, ale zřejmě se jedná spíše o moravskou obec [[Přibyslavice (okres Třebíč)|Přibyslavice]]. V roce 1235 se v listině královny [[Konstancie Uherská|Konstancie]] objevuje výraz „Pribyzlaun“ a jako svědek je podepsán přibyslavský rychtář, což soudí o dobové existenci obecního uspořádání v Přibyslavi.{{Citace monografie [49] => | příjmení = Půža [50] => | jméno = František [51] => | odkaz na autora = František Půža [52] => | titul = Kronika Přibyslavská : podle různých pramenů sestavil MUDr. František Půža [53] => | url = [54] => | vydavatel = GARN [55] => | místo = Brno [56] => | rok = 2013, fotoreprint, původní vydání: Přibyslav : Společenstvo různých živností v Přibyslavi, 1914 [57] => | počet stran = 408 [58] => | kapitola = [59] => | strany = [60] => | isbn = [61] => | jazyk = [62] => }} První písemná zmínka se však např. podle [[Český statistický úřad|ČSÚ]] datuje do roku [[1257]]{{Citace monografie [63] => | korporace = Český statistický úřad [64] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [65] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [66] => | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef [67] => | vydavatel = Český statistický úřad [68] => | místo = Praha [69] => | rok = 2006 [70] => | počet stran = 760 [71] => | počet svazků = 2 [72] => | svazek = 1 [73] => | strany = 556–557 [74] => | isbn = 80-250-1311-1 [75] => | url = http://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 [76] => }} a vztahuje se k listině [[Smil z Lichtenburka|Smila z Lichtenburka]], v níž daruje desátky ze stříbrných dolů v okolí Přibyslavi třem [[Cisterciácký řád|cisterciáckým]] klášterům. Tato těžba souvisela s rozvojem hornictví na Jihlavsku.{{citace elektronické monografie [77] => | url = http://www.farnostpribyslav.cz/?page_id=6 [78] => | titul = Farnost Přibyslav >> Historie [79] => }} Falešné rukopisy se však snažily v minulosti klást založení města do vzdálenější historie. V roce 1889 byl zveřejněn nález tzv. [[Paměti přibyslavské]], padělaného dokumentu, který založení města sestrou [[svatý Václav|svatého Václava]] [[Přibyslava Česká|Přibyslavou]] klade do 10. století. Nepravost rukopisu prokázal již v roce 1908 [[Gustav Friedrich]], dokument byl však podrobován rozsáhlému jazykovému i historickému zkoumání i v mnohem pozdější době.{{Citace elektronické monografie [80] => | příjmení = Matoušek [81] => | jméno = Ladislav [82] => | titul = Případ Paměti Přibyslavské [83] => | datum_vydání = 1936 [84] => | datum_přístupu = 2014-02-25 [85] => | místo = Praha [86] => | url = http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/gagan/jag/rukopisy/osobnost/matousek/pripad.htm [87] => | jazyk = česky [88] => }} [89] => [90] => Přibyslav a přilehlý region se již ve 13. století stala po [[Jihlava|Jihlavě]] druhým nejdůležitějším nalezištěm stříbra v českých zemích. Nejprve se však zřejmě jednalo o osadu kolem tehdejšího [[Přibyslav (hrad)|přibyslavského hradu]] a sídlo městského typu vzniklo zřejmě až v poslední třetině 13. století. Po smrti Smila z Lichtenburka získal Přibyslav jeho bratr Častolov, poté jeho syn Jindřich z Přibyslavi a na přelomu 13. a 14. století Jindřichův syn Hynek z Přibyslavi. Původně hornické město se však mění s tím, jak byla naleziště postupně vytěžena a horníci odchází na [[Kutná Hora|Kutnohorsko]]. Obyvatelé se přeorientovávají na zemědělství a řemesla.{{Citace monografie [91] => | příjmení = Marková [92] => | jméno = Lucie [93] => | odkaz na autora = [94] => | titul = Přibyslav [95] => | url = [96] => | vydavatel = Elmar [97] => | místo = Praha ; Havlíčkův Brod [98] => | rok = 2008 [99] => | počet stran = 140 [100] => | kapitola = [101] => | strany = [102] => | isbn = 978-80-904192-0-9 [103] => | jazyk = [104] => }} Ke konci 14. století se vlády na panství ujal [[Čeněk z Ronova|Čeněk z Ronova]], který později proslul loupežnými přepadeními sousedních měst. [105] => [106] => === 15.–19. století === [107] => [[Soubor:Smrt Jana Zizky od Josefa Manesa.jpg|náhled|Smrt Jana Žižky u Přibyslavi ztvárněná [[Josef Mucha (malíř)|Josefem Muchou]]]] [108] => [[Soubor:Nejstarší známé vyobrazení města Přibyslavy z r.1824 barevné.jpg|náhled|Nejstarší známé vyobrazení města Přibyslavi z roku 1824]] [109] => [110] => Na začátku října [[1424]] přitáhli k městu [[Husitství|husité]] v čele s Janem Žižkou. Utábořil se mezi Šenfeldem (dnešní [[Žižkovo Pole]]) a [[Hřiště (Přibyslav)|Hřišti]] a město obléhal. Sám Žižka však u vesnice Šenfeld 11. října téhož roku zemřel. Jeho bojovníci pak město dobyli, hrad vypálili a několik desítek obránců popravili upálením. Přibyslavský hrad pak husité (kteří si po smrti svého vůdce říkali [[Sirotčí svaz|Sirotci]]) používali jako opevněnou základnu pro výpady na Moravu. Moc nad městem ztratili až s koncem husitských válek po [[bitva u Lipan|bitvě u Lipan]]. Hrad byl boji tak poničen, že v následujících desetiletích postupně zanikl. Panství bylo Ronovci přepuštěno jejich příbuznému [[Hynce Ptáček z Pirkštejna|Hynku Ptáčkovi z Pirkštejna]] z [[Polná|Polné]], slavnému učiteli budoucího krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Po smrti Hynka i jeho dcery spravoval panství syn Jiříka, [[Viktorín z Poděbrad|Viktorín z Poděbrad]]. Ten však kvůli dluhům prodal město svému synovci [[Jan Boček z Kunštátu|Janu Bočkovi z Kunštátu]] a Bočkové panství spravovali až do roku 1515, kdy jej na čas převzal [[Mikuláš mladší Trčka z Lípy|Mikuláš mladší Trčka z Lípy]]. Po [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] (1526) koupil polensko-přibyslavské panství [[Karel z Valdštejna|Karel z Valdštejna]], následně ho vyženil bohatý [[Zachariáš z Hradce|Zachariáš z Hradce]]. Ten si v Přibyslavi nechal postavit [[Přibyslav (zámek)|zámek]]. V roce 1597 získali město a jeho okolí [[Žejdlicové ze Šenfeldu]]. [111] => [112] => [[Soubor:Pribyslav Mueller 1720.jpg|náhled|vlevo|Přibyslav (Przymysl) na Müllerově mapě Čech z roku 1720]] [113] => Během války mezi císařem a českými stavy obsadila císařská armáda a v pobělohorském období byl před soud postaven i majitel přibyslavského panství, [[Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu]]. Majetky mu byly zkonfiskovány ve prospěch královské koruny a zemřel ve vězení. Panství bylo pod cenou prodáno kardinálovi [[František z Ditrichštejna|Františkovi z Ditrichštejna]] a docházelo k násilné [[rekatolizace|rekatolizaci]] poddanstva. V roce 1643 zasáhla do života města třicetiletá válka – město napadli Švédové a vyžádali si [[výpalné]]. V roce 1645 přesto v podstatě celé město vyhořelo. Po válce bylo město z velké části zdevastované. Město vlastnil kníže Maxmilián, poté [[František Josef z Ditrichštejna|František Josef z Ditrichštejna]]. Knížata z Ditrichštejnu vládla během valné části 17., 18. a 19. století, poslední [[Ditrichštejnové|Ditrichštejn]] zemřel až v roce 1864 a rod vymřel po meči. [114] => [115] => V průběhu druhé poloviny 18. století postihlo Přibyslav několik pohrom. V roce 1766 zmrzla úroda a obyvatelé si tak na příští rok museli půjčit osivo. Hned následujícího roku (1767) začala hořet střecha domu v Zámecké ulici a za 15 minut od vypuknutí požáru shořelo více než 100 domů. Ve věži nad kostelem se tehdy roztavily tři malé zvony a shořela také nemocnice spolu se školou. Jen kostel požár vyjma střechy přečkal. Většině obyvatel shořel při požáru veškerý majetek a obec si tak musela půjčovat. Majitel panství [[Karel Maxmilián z Ditrichštejna|Karel z Ditrichštejna]] daroval postiženým stavební materiál na obnovu poničených staveb. Během 70. let 18. století navíc postihl zemi [[Hladomor v českých zemích 1770–1772|velký hladomor]] a v roce 1775 shořelo při požáru dalších 44 domů. O padesát let později, v roce 1821, prošla Přibyslaví [[epidemie]] [[cholera|cholery]] a rok 1836 byl ve znamení vážné nákazy [[chřipka|chřipky]]. Roku 1842 panovalo sucho, které vedlo k dalšímu požáru, jenž město postihl. Po vymření Ditrichštejnů převzala panství jedna z dědiček [[Klotylda Clam-Gallasová]], manželka generála [[Eduard Clam-Gallas|Eduarda Clam-Gallase]]. [116] => [117] => === Novodobé dějiny === [118] => [[Soubor:Pribyslav hotel 1908.JPG|náhled|Pribyslav, náměstí po požáru hotelu 15. října 1908]] [119] => Dvacáté století se neslo nejprve ve znamení relativní prosperity a výstavby. Do města se dostaly první automobily, byla postavena pumpa, stavěly se podnikové budovy. Za [[první světová válka|první světové války]] zemřelo v bojích 39 mužů z Přibyslavi. Rok 1924 přinesl velké oslavy 500 let od smrti Jana Žižky, v roce 1927 byla otevřena mateřská škola. V roce 1938 byla ve městě založena [[kazatelská stanice]] [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Sázavě|sázavského sboru]] [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]], v níž se věřící nyní jednou měsíčně scházejí ke svým bohoslužbám v budově městského úřadu.{{Citace monografie [120] => | příjmení = Nešpor [121] => | jméno = Zdeněk R [122] => | odkaz na autora = Zdeněk Nešpor [123] => | titul = Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska [124] => | vydavatel = Kalich [125] => | místo = Praha [126] => | rok = 2009 [127] => | počet stran = 561 [128] => | kapitola = Přibyslav [129] => | typ kapitoly = heslo [130] => | strany = 395–396 [131] => | isbn = 978-80-7017-129-5 [132] => }}http://www.evangnet.cz/cce/kazatelska_stanice/193-pribyslav Téhož roku město na měsíc obsadilo 600 německých vojáků a město se následně stalo součástí tzv. [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]].{{citace elektronické monografie [133] => | url = http://www.hartau.de/PBM/ProtektoratSeite42.html [134] => | titul = Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren [135] => | rok = 1940 [136] => }} Během 2. světové války bylo asi 10 přibyslavských Židů transportováno do koncentračního tábora.{{Citace elektronického periodika [137] => | příjmení = Saadouni [138] => | jméno = Štěpánka [139] => | titul = Oběti holocaustu připomenou v Přibyslavi kameny zmizelých [140] => | periodikum = Havlíčkobrodský deník.cz [141] => | datum_vydání = 2014-02-22 [142] => | datum_přístupu = 2014-02-25 [143] => | url = http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/obeti-holocaustu-pripomenou-v-pribyslavi-kameny-zmizelych-20140222.html [144] => | jazyk = česky [145] => }} V roce 1944 byli 2. října v místní části [[Hřiště (Přibyslav)|Hřiště]] českými četníky zastřeleni divizní generál [[Vojtěch Luža|Vojtěch Boris Luža]] (čelný představitel [[Obrana národa|Obrany národa]]) a poručík [[Josef Koreš]]. Smutnou událost připomíná pamětní deska. V následné krvavé odvetě vedené Lužovým synem [[Radomír Luža|Radomírem]] bylo [[26. říjen|26. října]] [[1944]] na četnické stanici v Přibyslavi partyzány zastřeleno pět četníků. Odbojáři posléze hrozili smrtí všem, kdo by se chtěli zúčastnit jejich pohřbu. Ještě 5. května 1945 se na Přibyslavsku bojovalo a toho dne bylo na město svrženo několik sovětských bomb, jedna z nich zabila člověka. [146] => [147] => V roce 1949 proběhlo znárodnění průmyslových podniků, v padesátých letech probíhala násilná [[kolektivizace]]. Rok 1968 přinesl další změnu, vojska [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] se však při svém postupu městu vyhnula. 21. listopadu 1989 začali obyvatelé Přibyslavi projevovat podporu demonstrujícím studentům. V porevolučních letech (od prosince 1989) byli starosty města postupně pan [[Pavel Jajtner]], Mojmír Novotný, sochař [[Roman Podrázský]] a po jeho předčasné smrti [[Jan Štefáček]]. Po komunálních volbách v r. 2014 zastává funkci starosty Martin Kamarád. Od 1. června 2010 využívá [[zdravotnická záchranná služba]] sídlo v Přibyslavi, které vzniklo přestavbou rodinného domu na [[Bechyňovo náměstí|Bechyňově náměstí]].{{Citace elektronické monografie [148] => | příjmení = Svatošová [149] => | jméno = Jitka [150] => | titul = Krajská záchranka zasahuje nově i z Přibyslavi [151] => | url = http://www.kr-vysocina.cz/krajska-zachranka-zasahuje-nove-i-z-pribyslavi/d-4027779/p1=36823 [152] => | datum vydání = 2010-05-26 [153] => | datum přístupu = 2014-05-11 [154] => | vydavatel = Krajský úřad Kraje Vysočina [155] => | místo = Jihlava [156] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140512223419/http://www.kr-vysocina.cz/krajska-zachranka-zasahuje-nove-i-z-pribyslavi/d-4027779/p1=36823 [157] => | datum archivace = 2014-05-12 [158] => | nedostupné = ano [159] => }} [160] => [161] => == Přírodní poměry == [162] => [163] => === Geologická stavba, reliéf a půdy === [164] => [[Soubor:Benfoto-přibyslav261.jpg|náhled|Skála s [[Přibyslav (zámek)|přibyslavským zámkem]].]] [165] => Geologicky leží město Přibyslav převážně na [[pararula|pararulovém]] podkladu, které je součástí [[moldanubikum|moldanubika]]. Datuje se do [[paleozoikum|paleozoika]] až [[proterozoikum|proterozoika]]. Na východní části města přechází hornina v [[migmatit]] či [[amfibolit]] stejného stáří. Celý podklad je tedy [[Metamorfovaná hornina|metamorfovaného]] původu.{{citace elektronické monografie [166] => | url = http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y=656100&x=1111400&s=1 [167] => | titul = Geologické mapy Přibyslav k prohlížení on-line: Zjednodušená podrobná geologická mapa 1 : 50 000 [168] => | vydavatel = Pavel Bokr [169] => }} Skalnatý svah pod zámkem Přibyslav je názornou ukázkou horninového složení v pásmu tzv. přibyslavské střižné [[mylonit]]ové zóny. Vidět jsou mylonity a [[ultramylonit]]y včetně [[porfyroklast]]ů živců.{{citace elektronické monografie [170] => | url = http://lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=2645&Okres=HB&vyb=1&text=Lokality%20v%20okresu: [171] => | titul = Geologické lokality : Přibyslav – zámecká skála [172] => | vydavatel = 2003–2012 ČGS [173] => }} [174] => [175] => Území města je součástí [[Česká vysočina|České vysočiny]], její [[Česko-moravská subprovincie|Česko-moravské subprovincie]], resp. [[Geomorfologická oblast|oblasti]] [[Českomoravská vrchovina]]. řadí se do jejího [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] [[Hornosázavská pahorkatina]], [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Havlíčkobrodská pahorkatina]], [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Přibyslavská pahorkatina]]. Nejvyšším vrcholem na území města je [[Jarošův kopec]] (554 m n. m.) nacházející se ve východní části města. Dalším pojmenovaným vrcholem je [[Borovina (vrchol)|Borovina]] (524 m n. m.) na jihu města.{{Citace monografie [176] => | příjmení = Demek [177] => | jméno = Jaromír [178] => | odkaz na autora = Jaromír Demek [179] => | příjmení2 = Mackovčin [180] => | jméno2 = Peter [181] => | spoluautoři = a kolektiv [182] => | titul = Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny [183] => | vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]] [184] => | místo = Brno [185] => | rok = 2006 [186] => | vydání = 2 [187] => | isbn = 80-86064-99-9 [188] => | počet stran = 582 [189] => }} Naopak nejnižším místem je lokalita u [[Štukhejský Mlýn|Štukhejského Mlýna]], kde řeka Sázava opouští město Přibyslav (445 m n. m.). [190] => [191] => Převažujícím půdním typem je mezobazická [[kambizem]], místy [[Glej|oglejená]]; kolem vodních toků [[fluvizem]]ě a modální [[glej]]e.{{citace elektronické monografie [192] => | url = http://mapy.geology.cz/pudy/?center=-656276,-1111632&scale=25000 [193] => | titul = Půdní mapa 1:50 000 [194] => | vydavatel = Česká geologická služba [195] => }} [196] => [197] => === Vodstvo a podnebí === [198] => [[Soubor:Climatediagram-metric-english-Pribyslav-CzechRepublic-1961-1990.png|náhled|vlevo|Klimadiagram Přibyslavi]] [199] => Oblast města patří do [[úmoří Severního moře]]. Ve směru od východu k severozápadu protéká městem řeka [[Sázava]]. Do ní se zde vlévá několik [[Vodní tok|vodních toků]]. Ve směru toku řeky se do ní na území Přibyslavi nejprve pravostranně vlévá [[Losenický potok]], pak levostranně postupně [[Olešenský potok (levostranný přítok Sázavy)|Olešenský potok]] a [[Bystřice (přítok Sázavy)|Bystřice]] a nakonec opět z pravé strany [[Doberský potok]] a po něm i [[Borovský potok (přítok Sázavy)|Borovský potok]].{{citace elektronické monografie [200] => | url = http://eagri.cz/public/web/mze/voda/aplikace/cevt.html [201] => | titul = Centrální evidence vodních toků (CEVT) (Voda, eAGRI) – obec Přibyslav (Vysočina) [202] => | vydavatel = Ministerstvo zemědělství [203] => | datum přístupu = 2014-05-11 [204] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200411010449/http://eagri.cz/public/web/mze/voda/aplikace/cevt.html [205] => | datum archivace = 2020-04-11 [206] => | nedostupné = ano [207] => }} Na řece Sázavě se často vyskytují [[povodeň|povodně]],{{Citace elektronického periodika [208] => | příjmení = Vyroubalová [209] => | jméno = Martina [210] => | titul = Velká voda ohrozila historický most Ronově, obce ji zatím ustály [211] => | periodikum = iDNES.cz [212] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [213] => | datum vydání = 2013-06-25 [214] => | datum přístupu = 2014-05-12 [215] => | url = http://zpravy.idnes.cz/povodne-na-vysocine-0q1-/domaci.aspx?c=A130625_100909_jihlava-zpravy_mav [216] => }}{{citace elektronické monografie [217] => | url = http://www.pribyslav.cz/vyzva-povodne/d-61981 [218] => | titul = Výzva – POVODNĚ [219] => | rok = 2010 [220] => | vydavatel = Město Přibyslav [221] => }} proto byl v roce 2014 realizován projekt [[Protipovodňová hráz|protipovodňové hráze]].{{Citace elektronického periodika [222] => | příjmení = Saadouni [223] => | jméno = Štěpánka [224] => | titul = Žádná velká voda v budoucnu už Přibyslav nezaskočí [225] => | periodikum = Deník [226] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [227] => | datum vydání = 2014-03-15 [228] => | datum přístupu = 2014-05-12 [229] => | url = http://www.denik.cz/kraj-vysocina/zadna-velka-voda-v-budoucnu-uz-pribyslav-nezaskoci-20140314-5dqb.html [230] => }} [231] => [232] => Dle [[Evžen Quitt|Quittovy]] stupnice patří Přibyslav do klimatické oblasti označované MT3, tedy mírně teplé.{{Citace elektronické monografie [233] => | příjmení = Quitt [234] => | jméno = Evžen [235] => | odkaz na autora = Evžen Quitt [236] => | titul = Klimatické regiony České republiky [237] => | url = http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/klimreg/mapa.jpg [238] => | datum přístupu = 2014-05-12 [239] => | vydavatel = Ovocnářské unie České republiky [240] => | místo = Holovousy [241] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140512220624/http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/klimreg/mapa.jpg [242] => | datum archivace = 2014-05-12 [243] => | nedostupné = ano [244] => }} V ní se ve 120 až 140 dnech během roku vyšplhá teplota nad 10 °C. Během ledna se průměrná teplota pohybuje v rozmezí −3 až −4 °C a v dubnu mezi 6 a 7 °C. Naproti tomu průměrná červencová teplota dosahuje 16 či 17 °C. V říjnu se teplota pohybuje nejčastěji od 6 do 7 °C. Během 110 až 120 dnů v průběhu kalendářního roku spadnou v této oblasti dešťové srážky v úhrnu alespoň 1 milimetr na [[metr čtvereční]] a po dobu 60 až 100 dnů je země zakryta sněhovou pokrývkou.{{Citace elektronické monografie [245] => | příjmení = Quitt [246] => | jméno = Evžen [247] => | odkaz na autora = Evžen Quitt [248] => | titul = Klimatické regiony ČR (dle Quitt, 1971) [249] => | url = http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/?str=klima-mapa [250] => | datum přístupu = 2014-05-12 [251] => | vydavatel = Ovocnářské unie České republiky [252] => | místo = Holovousy [253] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200602023229/http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/?str=klima-mapa [254] => | datum archivace = 2020-06-02 [255] => | nedostupné = ano [256] => }} [257] => [258] => Nejvyšší teplota vzduchu bylo naměřena 27. července 1983, kdy dosáhla 36 °C. Naopak nejníže se teplota dostala 10. února 1956, kdy dosahovala −32.2 °C.{{citace elektronické monografie [259] => | url = http://www.in-pocasi.cz/archiv/stanice.php?stanice=pribyslav&historie_bar_mesic=5&historie_bar_rok=2014&typ=teplota [260] => | titul = Stanice – Přibyslav, aktuální teplota, rekordy, archiv, průměry [261] => }} [262] => [263] => [264] => === Flóra a fauna === [265] => V okolí města se ve vyšších polohách nacházejí smrkové a borové lesy či bukové a jedlové lesy. Roste zde [[kyčelnice devítilistá]] (''Dentaria enneaphyllos''), [[svízel vonný]] (''Galium odoratum''), [[bažanka vytrvalá]] (''Mercurialis perennis'') či [[violka lesní]] (''Viola reichenbachiana''). V nižších polohách se nacházejí [[Doubrava (lesní typ)|doubravy]] a [[Dubohabřina|dubohabřiny]] tvořené [[Dub letní|duby letními]] (''Quercus robur'') i [[Dub zimní|zimními]] (''Quercus petraea'') a také [[Habr obecný|habrem obecným]] (''Carpinus betulus''). V jejich podrostu je možné najít [[Lipnice hajní|lipnici hajní]] (''Poa nemoralis''), [[Kostřava ovčí|kostřavu ovčí]] (''Festuca ovina''), [[Konvalinka vonná|konvalinku vonnou]] (''Convallaria majalis''), [[Jaterník podléška|jaterník podléšku]] (''Hepatica nobilis''), [[zvonek broskvolistý]] (''Campanula persicifolia'') nebo [[černýš hajní]] (''Melampyrum nemorosum''). U vodních toků se rozkládají [[Olšina (les)|olšiny]], v nichž vyrůstají [[bledule jarní]] (''Leucojum vernum''), [[ďáblík bahenní]] (''Calla palustris''), [[rozpuk jízlivý]] (''Cicuta virosa''), [[hladýš pruský]] (''Laserpitium prutenicum''), [[třtina nachová]] (''Calamagrostis phragmitoides''), [[violka bahenní]] (''Viola palustris''), [[bublinatka jižní]] (''Utricularia australis''), ale také [[tolije bahenní]] (''Parnassia palustris'') nebo [[úpolín nejvyšší]] (''Trollius altissimus'').{{Citace monografie [266] => | příjmení = David [267] => | jméno = Petr [268] => | spoluautoři = a kol. [269] => | titul = Havlíčkobrodsko [270] => | vydavatel = Soukup & David [271] => | místo = Praha [272] => | rok = 2009 [273] => | počet stran = 201 [274] => | kapitola = Vymezení a charakteristika oblasti [275] => | strany = 11 [276] => | isbn = 978-80-86899-24-4 [277] => | poznámka = [Dále jen Havlíčkobrodsko] [278] => }} Na sušších částech luk se vyskytuje [[hořeček mnohotvarý český]] (''Gentianella praecox subsp. bohemica''), [[vemeník dvoulistý]] (''Platanthera bifolia''), [[prha arnika]] (''Arnica montana''), [[všivec lesní]] (''Pedicularis sylvatica'') či [[prstnatec májový]] (''Dactylorhiza majalis'').Havlíčkobrodsko, s. 12 [279] => [280] => Ze zvířat se tu vyskytuje [[prase divoké]] (''Sus scrofa''), [[srnec obecný]] (''Capreolus capreolus''), [[Jelen lesní|jelen evropský]] (''Cervus elaphus''), ale také [[daněk evropský]] (''Dama dama'') či [[muflon]] (''Ovis musimon''). Ze [[Šelmy|šelem]] to jsou [[kuna lesní]] (''Martes martes'') či [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]] (''Vulpes vulpes''). Nalézt tu je možné také [[Myšice lesní|myšici lesní]] (''Apodemus flavicollis''), [[Norník rudý|norníka rudého]] (''Clethrionomys glareolus''), [[Rejsek obecný|rejsky obecného]] (''Sorex araneus'') a [[Rejsek malý|malého]] (''Sorex minutus'') či [[Plšík lískový|plšíka lískového]] (''Muscardinus avellanarius''). Na vlhkých loukách našly svůj domov [[zmije obecná]] (''Vipera berus''), [[ještěrka živorodá]] (''Zootoca vivipara''), [[ropucha obecná]] (''Bufo bufo'') či [[kuňka obecná]] (''Bombina bombina'') a z ptáků [[bekasina otavní]] (''Gallinago gallinago''), [[linduška luční]] (''Anthus pratensis''), [[bramborníček hnědý]] (''Saxicola rubetra'') a [[ťuhýk šedý]] (''Lanius excubitor''). V jedlobukových lesích žijí [[datel černý]] (''Dryocopus martius''), [[žluna šedá]] (''Picus canus'') či [[holub doupňák]] (''Columba oenas''). Naopak v jehličnatých lesích je možné zahlédnout [[Brhlík lesní|brhlíka lesního]] (''Sitta europaea''), [[Červenka obecná|červenku obecnou]] (''Erithacus rubecula'') nebo [[Drozd zpěvný|drozda zpěvného]] (''Turdus philomelos''). Ve vodách se rozmnožují [[skokan hnědý]] (''Rana temporaria''), [[mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra'') a nad nimi poletují [[Ledňáček říční|ledňáčci říční]] (''Alcedo atthis''), [[Konipas horský|konipasové horští]] (''Motacilla cinerea'') a [[Skorec vodní|skorci vodní]] (''Cinclus cinclus''). U vody se výjimečně objeví i [[vydra říční]] (''Lutra lutra'').Havlíčkobrodsko, s. 13 [281] => [282] => === Ochrana životního prostředí === [283] => [[Soubor:PS 101709 (01).jpg|náhled|Památná [[lípa malolistá]] (''Tilia cordata'') na zdejším hřbitově]] [284] => Východně od města se rozkládá [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy]]. Ta vznikla na základě výnosu Ministerstva kultury České socialistické republiky číslo 8908/70-II/2 ze dne 25. května 1970.{{Citace elektronické monografie [285] => | titul = Charakteristika oblasti [286] => | url = http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/charakteristika-oblasti/ [287] => | datum přístupu = 2014-05-11 [288] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [289] => | místo = Praha [290] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190306043519/http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/charakteristika-oblasti/ [291] => | datum archivace = 2019-03-06 [292] => | nedostupné = ano [293] => }} Jejím účelem je ochrana zdejší pestrosti a členitosti krajiny, do níž je umístěno venkovské osídlení s [[Roubená stavba|roubenými chalupami]]. Mezi nejcennější prvky patří [[rašeliniště]] a vlhké [[Rašelinná louka|rašelinné louky]], na nichž se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů.{{Citace elektronické monografie [294] => | titul = Základní údaje o CHKO [295] => | url = http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/ [296] => | datum přístupu = 2014-05-11 [297] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [298] => | místo = Praha [299] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131205135120/http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/ [300] => | datum archivace = 2013-12-05 [301] => | nedostupné = ano [302] => }} [303] => [304] => Na území města se nacházejí celkem tři lokality výskytu památných stromů. Na hřbitově je od 6. května 2003 chráněna dvojice vzrostlých stromů. Jedním z nich je [[jasan ztepilý]] (''Fraxinus excelsior'') a druhým [[lípa malolistá]] (''Tilia cordata'').{{Citace elektronické monografie [305] => | titul = Lípa a jasan v Přibyslavi na hřbitově [306] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=8509 [307] => | datum přístupu = 2014-05-11 [308] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [309] => | místo = Praha [310] => }} Na bývalé školní zahradě přibyslavské školy, která nyní slouží jako odpočinková zóna místního koupaliště roste 20 metrů vysoký červený [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica''). Strom je od roku 2023 pod památkovou ochranou.{{Citace elektronické monografie [311] => | titul = Buk lesní [312] => | url = https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=15138 [313] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [314] => | místo = Praha [315] => | datum přístupu = 2014-05-11 [316] => }} Poslední lokalitou je silnice [[Silnice II/351|II/351]], která je v úseku mezi [[Dobrá (Přibyslav)|Dobrou]] a [[Žižkovo Pole|Žižkovým Polem]] lemována lipovou [[alej]]í. Tvoří ji 272 [[Lípa velkolistá|lip velkolistých]] (''Tilia platyphyllos''), dále jedna [[lípa malolistá]] (''Tilia cordata'') a jeden jedinec [[Javor mléč|javoru mléč]] (''Acer platanoides''). Stromořadí je chráněno od počátku listopadu roku 2009.{{Citace elektronické monografie [317] => | titul = Lipová alej u silnice II/351 [318] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=13469 [319] => | datum přístupu = 2014-05-11 [320] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [321] => | místo = Praha [322] => }} [323] => [324] => V nedaleké obci Hřiště, která spadá pod město Přibyslav se nachází významná dvouřadá lipovo-jasanová alej, tato alej je pozůstatkem historické zástavby dnes už ojedinělé kruhové návsi. [325] => [326] => V místní části Utín se nachází další památný strom Lípa u statku, která byla vyhlášena v roce 2024. Tentýž strom vyhrál cenu [https://pribyslav.cz/stromem-roku-2023-se-stala-lipa-u-statku-v-utine/d-80071 strom Přibyslavska] v roce 2023. [327] => [328] => == Obyvatelstvo == [329] => [330] => === Struktura === [331] => Ve městě k počátku roku 2013 žilo celkem 4 000 obyvatel. Z nich bylo 1 990 mužů a žen bylo přibližně stejně (2010). Průměrný věk obyvatel města činil 40 let.{{Citace monografie [332] => | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [333] => | url = http://www.czso.cz/documents/10180/20556279/13011303.pdf [334] => | vydavatel = Český statistický úřad [335] => | místo = Praha [336] => | rok = 2013 [337] => | počet stran = 104 [338] => | kapitola = Okres Havlíčkův Brod [339] => | strany = 66 [340] => }} Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|Sčítání lidu, domů a bytů]] provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 3 864 lidí, bylo nejvíce obyvatel (16 %) ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 11 %. Z celkem 3 227 občanů města starších 15 let mělo 38 % nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Počet vysokoškoláků dosahoval téměř 10 % a bez vzdělání byla naopak 0,5 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 1 886 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 92 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 81 % patřilo mezi zaměstnance, 2 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 50 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.{{Citace elektronické monografie [341] => | titul = Přibyslav – obec/město (okr. Havlíčkův Brod) [342] => | url = http://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__569321 [343] => | datum vydání = 2011-03-26 [344] => | datum přístupu = 2014-05-10 [345] => | vydavatel = Český statistický úřad [346] => | místo = Praha [347] => }} Úhrnem 122 obyvatel města pracovalo v zemědělství, lesnictví či rybolovu, 944 obyvatel zaměstnával průmysl a stavebnictví a dalších 672 pracovalo ve službách.{{Citace monografie [348] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [349] => | url = http://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112013-nxf2b249sf [350] => | vydavatel = Český statistický úřad [351] => | místo = Praha [352] => | rok = 2013 [353] => | počet stran = 900 [354] => | kapitola = Přibyslav [355] => | typ kapitoly = heslo [356] => | strany = 424 [357] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [358] => }} [359] => [360] => Úhrnem 2 820 obyvatel města, tedy téměř tři čtvrtiny, se hlásilo k [[Češi|české]] národnosti. Devatenáct bylo [[Slováci|Slováků]], šestnáct [[Moravané|Moravanů]], devět [[Vietnamci|Vietnamců]], dva [[Němci]], dva [[Ukrajinci]] a jeden [[Poláci|Polák]]. Celých 966 obyvatel města však svou národnost neuvedlo. [361] => [362] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [363] => |+ Vývoj počtu obyvatel a domů za celé město a jeho části{{Citace monografie [364] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [365] => | url = http://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf/cf538eaa-7f70-49f6-8e76-dc88932650ef?version=1.0 [366] => | vydavatel = Český statistický úřad [367] => | místo = Praha [368] => | rok = 2006 [369] => | počet stran = 760 [370] => | kapitola = Okres Havlíčkův Brod [371] => | strany = 556–557 [372] => | isbn = 80-250-1310-3 [373] => }} [374] => ! style="text-align: center;" colspan="2" | Část města {{malé|(rok přičlenění k městu{{Citace monografie [375] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl) [376] => | url = http://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd2.pdf/ed17fd22-0421-4b48-98ec-9a86f45aec8a?version=1.0 [377] => | vydavatel = Český statistický úřad [378] => | místo = Praha [379] => | rok = 2006 [380] => | počet stran = 624 [381] => | kapitola = Okres Havlíčkův Brod [382] => | strany = [383] => | isbn = 80-250-1311-1 [384] => }})}} || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2011 [385] => |- [386] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="9" | Počet obyvatel [387] => | style="text-align: left;" | Přibyslav || 2 433 || 2 674 || 2 607 || 2 627 || 2 672 || 2 434 || 2 288 || 2 452 || 2 591 || 2 680 || 2 956 || 3 008 || 2 979 || 2 830 [388] => |- [389] => | style="text-align: left;" | Česká Jablonná {{malé|(1976)}} || colspan="10" | || 137 || 144 || 129 || 110 [390] => |- [391] => | style="text-align: left;" | Dobrá {{malé|(1976)}} || colspan="10" | || 375 || 339 || 361 || 358 [392] => |- [393] => | style="text-align: left;" | Dolní Jablonná {{malé|(1976)}} || colspan="10" | || 106 || 99 || 101 || 99 [394] => |- [395] => | style="text-align: left;" | Hřiště {{malé|(1977)}} || colspan="10" | || 107 || 100 || 93 || 81 [396] => |- [397] => | style="text-align: left;" | Poříčí {{malé|(1976)}} || colspan="10" | || 124 || 99 || 91 || 94 [398] => |- [399] => | style="text-align: left;" | Ronov nad Sázavou {{malé|(1961)}} || colspan="8" | || 196 || 186 || 138 || 158 || 157 || 133 [400] => |- [401] => | style="text-align: left;" | Utín {{malé|(1976)}} || colspan="10" | || 106 || 81 || 71 || 67 [402] => |- [403] => ! style="text-align: left;" | celé město || 2 433 || 2 674 || 2 607 || 2 627 || 2 672 || 2 434 || 2 288 || 2 452 || 2 787 || 2 866 || 4 049 || 4 028 || 3 982 || 3 864 [404] => |- [405] => ! style="text-align: left;" rowspan="9" | Počet domů [406] => | style="text-align: left;" | Přibyslav || 276 || 278 || 288 || 293 || 312 || 312 || 360 || 439 || 443 || 477 || 522 || 598 || 621 || 696 [407] => |- [408] => | style="text-align: left;" | Česká Jablonná {{malé|(1976)}} || colspan="10" | || 35 || 40 || 41 || 41 [409] => |- [410] => | style="text-align: left;" | Dobrá {{malé|(1976)}} || colspan="10" | || 79 || 89 || 96 || 104 [411] => |- [412] => | style="text-align: left;" | Dolní Jablonná {{malé|(1976)}} || colspan="10" | || 30 || 32 || 33 || 37 [413] => |- [414] => | style="text-align: left;" | Hřiště {{malé|(1977)}} || colspan="10" | || 32 || 35 || 36 || 32 [415] => |- [416] => | style="text-align: left;" | Poříčí {{malé|(1976)}} || colspan="10" | || 34 || 36 || 36 || 39 [417] => |- [418] => | style="text-align: left;" | Ronov nad Sázavou {{malé|(1961)}} || colspan="8" | || 20 || 20 || 22 || 25 || 25 || 24 [419] => |- [420] => | style="text-align: left;" | Utín {{malé|(1976)}} || colspan="10" | || 30 || 34 || 34 || 35 [421] => |- [422] => ! style="text-align: left;" | celé město || 276 || 278 || 288 || 293 || 312 || 312 || 360 || 439 || 463 || 497 || 784 || 889 || 922 || 1 008 [423] => |- [424] => |} [425] => [426] => [427] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 569321 Přibyslav, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Přibyslav roku 2011 [428] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 569321 Přibyslav, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Přibyslav roku 2011 [429] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 569321 Přibyslav, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Přibyslav roku 2011 [430] => [431] => [432] => === Náboženský život === [433] => Město Přibyslav je součástí [[Římskokatolická farnost Přibyslav|stejnojmenné římskokatolické farnosti]]. Ta je dále součástí [[Havlíčkobrodský vikariát|Havlíčkobrodského vikariátu]] [[Diecéze královéhradecká|královéhradecké diecéze]] v [[Česká církevní provincie|České provincii]].{{Citace elektronické monografie [434] => | titul = Královéhradecká diecéze [435] => | url = http://www.bihk.cz/dieceze/pribyslav/ [436] => | datum přístupu = 2014-05-10 [437] => | vydavatel = Královéhradecká diecéze [438] => | místo = Hradec Králové [439] => }} Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast samotného města a jejich částí, ale také obcí Modlíkov, Nové Dvory, Olešenka a Žižkovo Pole. Hlavním duchovním stánkem farnosti je [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Přibyslav)|Kostel Narození svatého Jana Křtitele]] v Přibyslavi. Krom kostela ještě farnost spravuje kostely a kapličky: Zmrtvýchvstání Páně (Česká Jablonná), Nanebevzetí Panny Marie (Nové Dvory), svaté Rozálie (Olešenka), [[Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Stříbrné Hory)|svaté Kateřiny Alexandrijské]] (Stříbrné Hory) a svatého Michaela archanděla (Žižkovo Pole). Místním farářem a duchovním správcem farnosti byl do roku 2015 [[Zdeněk Kubeš]],{{Zdroj?}} k roku 2021 jím je Pavel Sandtner. [440] => [441] => Při censu prováděném v roce 2011 se 1 293 obyvatel města (33 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 1 039 hlásilo k církvi či náboženské obci. K [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] se přihlásila největší část z nich, konkrétně 933 obyvatel, což odpovídá 24 % ze všech obyvatel města. Dalších 10 osob se hlásil k [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]], stejný počet k [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]]. Tři občané se přihlásili k [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|Pravoslavné církvi v českých zemích]] a jeden k [[Svědkové Jehovovi|Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi]]. Úhrnem 876 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 1 695 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět. [442] => [443] => == Obecní správa a politika == [444] => Přibyslav je [[obec s pověřeným obecním úřadem|obec s pověřeným obecním úřadem]] (POÚ). Správu vykonává pro obce [[Dlouhá Ves (okres Havlíčkův Brod)|Dlouhá Ves]], [[Havlíčkova Borová]], [[Modlíkov]], [[Olešenka]], Přibyslav, [[Stříbrné Hory (okres Havlíčkův Brod)|Stříbrné Hory]] a [[Žižkovo Pole]].[http://www.czso.cz/csu/rso/poverene_obce Správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem] [445] => [446] => Mezi roky 1850 a 1949 byla Přibyslav okresním městem ([[soudní okres Přibyslav]]). Následně se stala součástí okresu [[Okres Žďár nad Sázavou|Žďár nad Sázavou]] a od roku 1960 okresu [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]].{{Citace monografie [447] => | příjmení = Mleziva [448] => | jméno = Štěpán [449] => | příjmení2 = Kuča [450] => | jméno2 = Karel [451] => | odkaz na autora2 = Karel Kuča [452] => | titul = Historický lexikon městysů a měst: vývoj postavení a funkce městských sídel v dějinách územněsprávního členění českých zemí od roku 1850 do současnosti [453] => | vydavatel = Baset [454] => | místo = Praha [455] => | rok = 2006 [456] => | počet stran = 935 [457] => | kapitola = Přibyslav [458] => | typ kapitoly = heslo [459] => | strany = 596 [460] => | isbn = 80-7340-092-8 [461] => }} [462] => [463] => === Místní části === [464] => Město je tvořeno osmi místními částmi a stejně pojmenovanými [[katastrální území|katastrálními územími]], a sice [[Česká Jablonná|Českou Jablonnou]] (ta se stala součástí města roku 1976), [[Dobrá (Přibyslav)|Dobrou]] (součástí města počínaje rokem 1976), [[Dolní Jablonná|Dolní Jablonnou]] (dříve Německá Jablonná, součástí Přibyslavi od roku 1976), [[Hřiště (Přibyslav)|Hřištěm]] (částí města se stalo v roce 1977), [[Poříčí (Přibyslav)|Poříčím]] (je součástí Přibyslavi od roku 1976), Přibyslaví, [[Ronov nad Sázavou|Ronovem nad Sázavou]] (spadá pod město od roku 1963) a [[Utín]]em, jenž je součástí Přibyslavi od roku 1976).{{Citace elektronické monografie [465] => | titul = Katastrální území [466] => | url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/katastralniuzemi/vyhledej?ob.kod=569321&ku.nazev=&ku.kod=&kug.sort=NAZEV&search=Vyhledat [467] => | datum přístupu = 2014-05-09 [468] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [469] => | místo = Praha [470] => }} [471] => [472] => Mezi roky 1989 a 1990 patřily k Přibyslavi ještě také [[Stříbrné Hory (okres Havlíčkův Brod)|Stříbrné Hory]] ve stejném časovém období také [[Modlíkov]]. Město tak tvoří 11 samostatných [[Základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]], jimiž jsou krom výše jmenovaných částí, ještě Dvorek, Hesov a Keřkov.{{Citace elektronické monografie [473] => | titul = Základní sídelní jednotka (ZSJ) [474] => | url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=569321&ku.nazev=&zj.nazev=&zj.kod=&zjg.sort=UZEMI&search=Vyhledat [475] => | datum přístupu = 2014-05-09 [476] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [477] => | místo = Praha [478] => }} [479] => [480] => === Zastupitelstvo a starosta === [481] => [[Soubor:Benfoto-přibyslav129.jpg|náhled|Městský úřad Přibyslav]] [482] => Přibyslav má patnáctičlenné zastupitelstvo a v jeho čele je starosta města. Tím je od komunálních voleb konaných roku 2010 Jan Štefáček, jehož zástupcem je Martin Kamarád.{{Citace elektronické monografie [483] => | titul = Popis úřadu [484] => | url = http://www.pribyslav.cz/struktura-mu/os-3527/p1=11364 [485] => | datum vydání = 2014-05-10 [486] => | datum aktualizace = 2014-05-10 [487] => | datum přístupu = 2014-05-10 [488] => | vydavatel = Městský úřad [489] => | místo = Přibyslav [490] => }} V těchto volbách kandidovalo do městského zastupitelstva celkem šest uskupení a každé z nich získalo dle výsledků hlasování alespoň jeden mandát. Nejúspěšnější se stala [[Občanská demokratická strana]] (ODS), která získala čtyři mandáty. O jednoho zastupitele méně získaly shodně [[Česká strana sociálně demokratická]] (ČSSD) a Nezávislí pro Přibyslav. Po dvou zastupitelích se dostalo z kandidátek [[KDU-ČSL|Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové]] (KDU-ČSL) a sdružení nezávislých kandidátů Přibyslav. Poslední místo obsadil zástupce navržený [[Komunistická strana Čech a Moravy|(KSČM)]].{{Citace elektronické monografie [491] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [492] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6101&xobec=569321&xobecnaz=p%F8ibyslav&xstat=0&xvyber=0 [493] => | datum vydání = 2010 [494] => | datum přístupu = 2014-05-05 [495] => | vydavatel = Český statistický úřad [496] => | místo = Praha [497] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200718010625/https://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6101&xobec=569321&xobecnaz=p%EF%BF%BDibyslav&xstat=0&xvyber=0 [498] => | datum archivace = 2020-07-18 [499] => | nedostupné = ano [500] => }} [501] => [502] => Během [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994|komunálních voleb konaných v roce 1994]] preferovalo z pěti uskupení, jež tehdy kandidovala, nejvíce hlasujících ODS, která získala čtyři zastupitele. Další tři místa v městském zastupitelstvu připadly kandidujícím za KDU-ČSL, dále Sdružení nezávislých kandidátů a také společné kandidátce tří uskupení, a sice KSČM, [[Strana demokratické levice|Strany demokratické levice]] (SDL) a nezávislých kandidátů. Poslední dva mandáty pro sebe získala kandidátka společná čtyř subjektů, a to ČSSD, [[Liberálně sociální unie]] (LSU), [[Strana zelených|Strany zelených]] (SZ) a nezávislých kandidátů.{{Citace elektronické monografie [503] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 18. 11. – 19. 11. 1994 [504] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv1994/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=3601&xobec=569321 [505] => | datum vydání = 1994 [506] => | datum přístupu = 2014-05-10 [507] => | vydavatel = Český statistický úřad [508] => | místo = Praha [509] => }} Ve [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1998|volbách konaných o čtyři roky později]] se o hlasy voličů ucházelo sedm kandidátek. Tři z nich obsadily v zastupitelstvu po třech kandidátech. Byly to ODS, KDU-ČSL a ČSSD. Další dvě místa pro sebe získali kandidáté KSČM a zbývající čtyři místa si mezi sebe rozdělila tři sdružení nezávislých kandidátů.{{Citace elektronické monografie [510] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 1998–2000 [511] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv1998/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6101&xobec=569321 [512] => | datum vydání = 1998 [513] => | datum přístupu = 2014-05-10 [514] => | vydavatel = Český statistický úřad [515] => | místo = Praha [516] => }} Za další čtyři roky se [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2002|voleb]] zúčastnilo celkem osm kandidátek. Nejvíce hlasů a pět míst v zastupitelstvu obsadila ODS, další tři připadly KDU-ČSL, po dvou kandidátkám ČSSD a KSČM. Tři zbývající si po jednom zastupiteli mezi sebe rozdělila tři sdružení nezávislých kandidátů. Jedním bylo „Sportovci pro Přibyslav“, dalším „Náš domov“ a posledním „Nezávislí“.{{Citace elektronické monografie [517] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 01. 11. – 02. 11. 2002 [518] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2002/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6101&xobec=569321 [519] => | datum vydání = 2002 [520] => | datum přístupu = 2014-05-10 [521] => | vydavatel = Český statistický úřad [522] => | místo = Praha [523] => }} U [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006|voleb do zastupitelstva v roce 2006]] upřednostňovali hlasující jednu z pěti kandidátek. Každá z nich však podle konečných výsledků voleb své zástupce do městského zastupitelstva dostala. Nejvíce – čtyři – jich měla ODS, následovaná třemi uskupeními reprezentovanými třemi zástupci, jimiž byly ČSSD, KDU-ČSL a sdružení nezávislých kandidátů „Přibyslav“. Poslední dvě místa obsadili kandidáti nominovaní KSČM.{{Citace elektronické monografie [524] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [525] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=6101&xobec=569321 [526] => | datum vydání = 2006 [527] => | datum přístupu = 2014-05-10 [528] => | vydavatel = Český statistický úřad [529] => | místo = Praha [530] => }} [531] => [532] => ==== Seznam starostů ==== [533] => Toto je neúplný seznam starostů města Přibyslav:{{Citace kvalifikační práce [534] => | příjmení = Mrkvička [535] => | jméno = Petr [536] => | instituce = Masarykova univerzita [537] => | odkaz na instituci = Masarykova univerzita [538] => | titul = Městská správa v Přibyslavi v letech 1848–1918 [539] => | url = http://is.muni.cz/th/179214/ff_b/ [540] => | typ práce = bakalářská práce [541] => | vedoucí = Jiřina Štouračová [542] => | odkaz na vedoucího = [543] => | místo = Brno [544] => | rok = 2009 [545] => | počet stran = 55 [546] => | strany = [547] => }}{{Citace elektronické monografie [548] => | příjmení = Štefáček [549] => | jméno = Jan [550] => | odkaz na autora = Jan Štefáček [551] => | titul = Zemřel pan Mojmír Novotný, starosta města Přibyslav v letech 1990–1994 [552] => | url = http://www.pribyslav.cz/zemrel-pan-mojmir-novotny-starosta-mesta-pribyslav-v-letech-1990-1994/d-58773 [553] => | datum vydání = 2008-07-01 [554] => | datum přístupu = 2014-05-13 [555] => | vydavatel = Městský úřad [556] => | místo = Přibyslav [557] => }} [558] => * Karel Hesse (1846–1855) [559] => * [[Augustin Bedřich Čepl]] (1861–1867) [560] => * Jan Jelínek (1867) [561] => * Vojtěch Skřivan (1868) [562] => * Jindřich Smejkal (1868–1874) [563] => * Adolf Böhm (1874–1877) [564] => * Augustin Bedřich Čepl (1877–1890) [565] => * [[František Niklfeld]] (1890–1914) [566] => * [[Jan Bechyně (starosta Přibyslavi)|Jan Bechyně]] (1914–) [567] => * Otta Klusáček (1927–) [568] => * Pavel Jajtner (1989 - 1990) [569] => * Mojmír Novotný (1990–1994){{Citace elektronického periodika [570] => | příjmení = Pavlíčková [571] => | jméno = Květoslava [572] => | titul = Úlohu starosty přijímá Štefáček s pokorou [573] => | periodikum = iDNES.cz [574] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [575] => | datum vydání = 2001-04-13 [576] => | datum přístupu = 2014-05-14 [577] => | url = http://zpravy.idnes.cz/ulohu-starosty-prijima-stefacek-s-pokorou-f2p-/domaci.aspx?c=A010413_170013_jihl_zpravy_max [578] => }} [579] => * [[Roman Podrázský]] (1994–2001) [580] => * [[Jan Štefáček]] (2001–2014){{Citace elektronického periodika [581] => | příjmení = Pavlíčková [582] => | jméno = Květoslava [583] => | titul = Přibyslav má nového starostu [584] => | periodikum = iDNES.cz [585] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [586] => | datum vydání = 2001-04-11 [587] => | datum přístupu = 2014-05-14 [588] => | url = http://zpravy.idnes.cz/pribyslav-ma-noveho-starostu-d23-/domaci.aspx?c=A010411_211051_jihl_zpravy_sc [589] => }} [590] => * Martin Kamarád (2014– ){{Citace elektronického periodika [591] => | periodikum = Havlíčkobrodský deník [592] => | příjmení = Saadouni [593] => | jméno = Štěpánka [594] => | url = http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/pribyslav-povede-martin-kamarad-20141108.html [595] => | rok vydání = 2014 [596] => | den vydání = 8 [597] => | měsíc vydání = Listopad [598] => | datum vydání = 2014-11-08 [599] => }} [600] => [601] => === Znak a vlajka === [602] => Vlajka byla městu Přibyslav předána [[Lubomír Zaorálek|Lubomírem Zaorálkem]], tehdejším předsedou [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]], na základě rozhodnutí číslo 45 ze dne 5. října 2004.{{Citace elektronické monografie [603] => | titul = Symboly – Přibyslav [604] => | url = http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/d12bdbe8-564f-4a5e-805d-83db53d53147 [605] => | datum vydání = 2004 [606] => | datum přístupu = 2014-05-10 [607] => | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [608] => | místo = Praha [609] => }} [610] => [611] => Poměr stran udělené vlajky je 2:3. Její list je tvořen žerďovým pruhem červené barvy o šířce tří sedmin délky listu, a dále dvěma vodorovnými pruhy, a sice modrým a žlutým. V červeném pruhu se nacházejí dva zkřížené bílé vinařské nože se žlutými rukojeťmi.{{#tag:ref|Vinařské nože se do znaku města dostaly z erbu kardinála [[František z Ditrichštejna|František z Ditrichštejna]], jenž zdejší území po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] vlastnil. Pod jeho správou se vedle východních Čech ocitla dále oblast [[Morava|Moravy]] až k [[Mikulov]]u.{{Citace elektronického periodika [612] => | příjmení = Havlík [613] => | jméno = Ivo [614] => | titul = Moravský Richelieu jinou víru než katolickou netrpěl [615] => | periodikum = Havlíčkobrodský deník [616] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [617] => | datum vydání = 2011-03-26 [618] => | datum přístupu = 2014-05-12 [619] => | url = http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20110325kardinal.html [620] => }} [621] => | group = "p" [622] => }} Tyto nože jsou převýšené červenou knížecí korunou. V poli modré barvy se nacházejí tři, nad sebou umístěné šedé ryby mající červené ploutve. Ve žlutém pruhu jsou zkřížené černé [[Ostrev|ostrve]]. [623] => [624] => Štít je dělený, přičemž v horním červeném poli má stejné symboly jako na znaku. Dolní polovina znaku je modro-zlatě polcena. Vpravo se nad sebou nacházejí tři ryby přirozené barvy a vlevo zkřížené ostrve černé barvy. [625] => [626] => === Členství ve sdruženích === [627] => Město bylo na konci listopadu 2001 zakládajícím členem [[Svazek obcí Přibyslavska|Svazku obcí Přibyslavska]], jež má sídlo právě v Přibyslavi a dbá o rozvoj zdejšího regionu ve vzájemné spolupráci členských obcí a měst.{{Citace elektronické monografie [628] => | titul = Mikroregiony [629] => | url = http://www.risy.cz/vyskakovaci-okno-mikroregiony?id=185&language=Cs [630] => | datum přístupu = 2014-05-11 [631] => | vydavatel = Centrum pro regionální rozvoj České republiky [632] => | místo = Praha [633] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140513012019/http://www.risy.cz/vyskakovaci-okno-mikroregiony?id=185&language=Cs [634] => | datum archivace = 2014-05-13 [635] => | nedostupné = ano [636] => }} Je též členem [[Místní akční skupina|místní akční skupiny]] [[Havlíčkův kraj]] sídlící ve [[Ždírec nad Doubravou|Ždírci nad Doubravou]].{{Citace elektronické monografie [637] => | titul = Místní akční skupina [638] => | url = http://www.risy.cz/vyskakovaci-okno-mistni-akcni-skupina?id=24&language=Cs [639] => | vydavatel = Centrum pro regionální rozvoj České republiky [640] => | místo = Praha [641] => | datum přístupu = 2014-05-11 [642] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140513012017/http://www.risy.cz/vyskakovaci-okno-mistni-akcni-skupina?id=24&language=Cs [643] => | datum archivace = 2014-05-13 [644] => | nedostupné = ano [645] => }} [646] => [647] => == Hospodářství == [648] => [649] => === Zemědělství a ostatní prvovýroba === [650] => Přibyslav se, co se týče zemědělství, v historických dobách orientovala spíše na [[živočišná výroba|živočišnou výrobu]], neboť na rostlinnou výrobu neměli sedláci dostatek [[Pole|orné půdy]]. Ještě v roce 1937 se konalo 12 dobytčích trhů ročně, dominoval [[Hovězí maso|hovězí]] dobytek. Přibyslav si musela půdu ve středověkých dobách dokupovat. Ve 20. století došlo v celém okolí v souvislosti s rozvojem škrobárenství k masivnímu pěstování brambor pod hlavičkou firmy [[Amylon]]. Tento podnik hospodařil k roku 1937 na 580 hektarech půdy a produkoval také velké množství kravského mléka pro hesovské mlékárny. [651] => [652] => === Průmysl === [653] => [[Soubor:Hesov, TPK Pribina 01.jpg|náhled|Závod TPK (bývalá Pribina)
v Hesově]] [654] => Přibyslav byla odjakživa spíše město orientované na [[lehký průmysl]]. V devatenáctém století bylo ve městě mnoho [[tkalci|tkalců]] a [[soukeník]]ů, v [[Ronov nad Sázavou|Ronově]] byla [[papírna]] (později přestavěná na továrnu na škrob a cukr – předchůdce podniku [[Amylon]]). Amylon a.s. funguje dodnes a vyrábí např. [[pudink]]y, bramborové prášky, škrobové sirupy a další produkty [[škrobování]] [[Lilek brambor|brambor]]. Vlajkovým podnikem Přibyslavi je [[Pribina (firma)|Pribina s.r.o.]] (dnes Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, a.s.), která vznikla pod názvem „Mlékárenské a pastevní družstvo“ v Hesově v jedné z budov Amylonu v roce 1924. Specializoval se nejprve na [[tvaroh]] a [[sýr]]y (včetně „přibyslavského [[camembert]]u“), za války se ve velkém začaly vyrábět i [[Tavený sýr|tavené sýry]]. V roce 1948 byla spuštěna produkce [[džem]]ů a [[džus]]u [[Pribinka]] a došlo k přejmenování společnosti na název Pribina. V padesátých letech vznikl [[Pribináček]], vyráběný tehdy v 16 příchutích a oblíbený dodnes. K dalším podnikům patří [[ACO]], kom. spol. systémové prvky (bývalý Agrostroj), který dnes zpracovává [[polymerický beton]], či [[OSIVA]], a.s.; dřevozpracující průmysl reprezentují [[Dřevovýroba Přibyslav]] s.r.o. a [[Lesy Dřevo Obchod]] s.r.o.; družstvo v Přibyslavi je největším lesnickým družstvem v ČR.{{Citace monografie [655] => | příjmení = Macek [656] => | jméno = Ladislav [657] => | příjmení2 = Čornej [658] => | jméno2 = Petr [659] => | příjmení3 = Rous [660] => | jméno3 = Pavel [661] => | titul = Přibyslav: Sborník příspěvků k dějinám města vydaný u příležitosti 570 let úmrtí Jana Žižky [662] => | vydavatel = Městský úřad v Přibyslavi [663] => | místo = Přibyslav [664] => | rok vydání = 1994 [665] => }} [666] => [667] => === Služby === [668] => Občanům města je k dispozici pobočka [[Česká pošta|České pošty]], která sídlí na Bechyňově náměstí.{{Citace elektronické monografie [669] => | titul = Přibyslav [670] => | url = https://www.postaonline.cz/vyhledani-psc/-/vyhledat/postu/dotaz?p_auth=pL3skxNp&p_p_lifecycle=1&_psc_WAR_pcpvpp_templateDir=template&_psc_WAR_pcpvpp_theme=simple&_psc_WAR_pcpvpp_template=form-close&_psc_WAR_pcpvpp_dynamicAttributes=%7B%7D&_psc_WAR_pcpvpp_themeExpansionToken=~~~&_psc_WAR_pcpvpp_expandTheme=~~~simple&_psc_WAR_pcpvpp_cssClass=uniform&_psc_WAR_pcpvpp_id=searchPostForm&_psc_WAR_pcpvpp_struts.portlet.mode=view [671] => | datum přístupu = 2014-05-11 [672] => | vydavatel = Česká pošta [673] => | místo = Praha [674] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160205084002/https://www.postaonline.cz/vyhledani-psc/-/vyhledat/postu/dotaz?p_auth=pL3skxNp&p_p_lifecycle=1&_psc_WAR_pcpvpp_templateDir=template&_psc_WAR_pcpvpp_theme=simple&_psc_WAR_pcpvpp_template=form-close&_psc_WAR_pcpvpp_dynamicAttributes=%7B%7D&_psc_WAR_pcpvpp_themeExpansionToken=~~~&_psc_WAR_pcpvpp_expandTheme=~~~simple&_psc_WAR_pcpvpp_cssClass=uniform&_psc_WAR_pcpvpp_id=searchPostForm&_psc_WAR_pcpvpp_struts.portlet.mode=view [675] => | datum archivace = 2016-02-05 [676] => | nedostupné = ano [677] => }} Na bezpečnost dohlíží [[Policie České republiky]], která má svoje obvodní oddělení také na Bechyňově náměstí.{{Citace elektronické monografie [678] => | titul = Kontakty [679] => | url = http://www.policie.cz/SCRIPT/imapa.aspx?area=jm3&docid=51712&nid=11371&num=1 [680] => | datum přístupu = 2014-05-11 [681] => | vydavatel = Policie České republiky [682] => | místo = Praha [683] => | kapitola = Policejní stanice Přibyslav [684] => }} V domě čp. 255 v Hasičské ulici má svou zbrojnici místní jednotka [[Sbor dobrovolných hasičů|dobrovolných hasičů]].{{Citace elektronické monografie [685] => | titul = Mapa [686] => | url = http://hasicipribyslav.cz/wordpress/?page_id=111 [687] => | datum přístupu = 2014-05-11 [688] => | vydavatel = Hasiči Přibyslav [689] => | místo = Přibyslav [690] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160327075545/http://hasicipribyslav.cz/wordpress/?page_id=111 [691] => | datum archivace = 2016-03-27 [692] => | nedostupné = ano [693] => }} Prodejnu potravin má ve městě obchodní řetězec [[COOP–TIP]].{{Citace elektronické monografie [694] => | titul = 381 Přibyslav [695] => | url = http://www.coophb.cz/prodejny/?typ=filialka&a=381 [696] => | datum přístupu = 2014-05-11 [697] => | vydavatel = Jednota OVD [698] => | místo = Havlíčkův Brod [699] => }} Z bank působících v České republice má na Bechyňově náměstí svoji expozituru [[Česká spořitelna]].{{Citace elektronické monografie [700] => | titul = Obchodní místa [701] => | url = http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=branch_new_subportal03&branchId=386 [702] => | datum přístupu = 2014-05-11 [703] => | vydavatel = Česká spořitelna [704] => | místo = Praha [705] => }} [706] => [707] => == Doprava == [708] => [709] => === Silniční doprava === [710] => S Havlíčkovým Brodem, okresním městem ležícím západně od Přibyslavi, má město silniční spojení silnicí [[Silnice I/19|I/19]], která prochází místními částmi Keřkov, Dobrá, Přibyslav a Ronov nad Sázavou a pak dále pokračuje východním směrem do Žďáru nad Sázavou. V Přibyslavi je tato komunikace vedena ulicemi Tyršovou a Husovou. Tuto silnici křižují dvě komunikace druhé třídy. Z jihu na sever (ve směru staničení) je to [[silnice II/350]], která prochází místní částí Dvorek a přivádí do města dopravu z jihozápadního směru od [[Šlapanov]]a a [[Štoky|Štoků]], na Bechyňové náměstí překříží krátkou peáží silnici I/19 a pokračuje dále severovýchodním směrem na [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] či [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratku]] Na území Přibyslavi prochází silnice v popisovaném směru postupně ulicemi Rašínovou, Žižkovou a za Bechyňovým náměstím ulicí Havlíčkovou. [711] => Ze severního směru od [[Chotěboř]]e a [[česká Bělá|České Bělé]] přichází v místní části Dobrá na silnici I/19 komunikace [[Silnice II/351|II/351]]. Ta dále pokračuje z jižní části města směrem na Polnou.{{Citace elektronické monografie [712] => | titul = Silniční a dálniční síť ČR [713] => | url = http://geoportal.jsdi.cz/flexviewers/Silnicni_a_dalnicni_sit_CR/ [714] => | datum přístupu = 2014-05-19 [715] => | vydavatel = ŘSD [716] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160405145533/http://geoportal.jsdi.cz/flexviewers/silnicni_a_dalnicni_sit_cr/ [717] => | datum archivace = 2016-04-05 [718] => | nedostupné = ano [719] => }} Motoristům je od roku 2004 k dispozici [[čerpací stanice pohonných hmot]] společnosti [[Pasoil]].{{Citace elektronické monografie [720] => | titul = Úvodní stránka [721] => | url = http://www.pasoil.cz/ [722] => | datum přístupu = 2014-05-10 [723] => | vydavatel = Pasoil [724] => | místo = Most [725] => | kapitola = 15. 11. 2004 – Přibyslav – rekonstrukce [726] => }} – neplatný odkaz ! [727] => [728] => Dále územím města prochází několik silnic III. třídy [729] => * III/01838 Přibyslav – Hřiště [730] => * III/01840 Ronov nad Sázavou – Hřiště [731] => * III/03810 Dlouhá Ves – Utín – Hesov – Přibyslav [732] => * III/03818 Stříbrné Hory – Utín [733] => * III/03820 Keřkov – III/03810 [734] => * III/3505 ze silnice II/350 z Dvorku na Uhry [735] => * III/3506 ze silnice II/350 na Dolní Jablonnou [736] => * III/3507 ze silnice II/350 na Modlíkov [737] => * III/35012 Ronov nad Sázavou – Pořežín [738] => * III/3513 ze silnice II/351 na Českou Jablonnou [739] => * III/35211 ze silnice I/19 přes Poříčí na Olešenku [740] => [741] => ==== Intenzity ==== [742] => Po silnici první třídy od Havlíčkova Brodu denně (za 24 hodin) na základě výsledků [[Celostátní sčítání dopravy|Celostátního sčítání dopravy]] provedeného během roku 2010 přijíždí a odjíždí celkem 2 479 vozidel ve skladbě 1 906 osobních a dodávkových automobilů, 522 těžkých nákladních a 51 jednostopých vozidel. V úseku mezi křižovatkami se silnicemi II/351 a II/350 na západě města jezdí denně úhrnem 4 137 motorových vozidel ve skladbě 3 218 vozidel osobních a dodávek, 858 těžkých nákladních a 61 jednostopých. Od křižovatky se silnicí II/350 přes Bechyňovo náměstí a dále po Husově ulici kolem [[Přibyslav (zámek)|přibyslavského zámku]] až po křižovatku se silnicí II/351 provede za celý den 3 983 automobilů, z nichž je 3 151 osobních nebo dodávkových, 774 těžkých nákladních a 58 jednostopých. Směrem na Žďár nad Sázavou pak pokračuje 2 240 automobilů ve skladbě 1 804 osobních nebo dodávkových vozidel, dalších 422 je těžkých nákladních a zbylých 14 tvoří jednostopá motorová vozidla. Po komunikaci na [[Česká Bělá|Českou Bělou]], tedy severním směrem po silnici II/351, jezdí dohromady 505 motorových vozidel, z nichž největší část (konkrétně 402) tvoří osobní a dodávková vozidla, dalších 83 těžká nákladní a 20 jednostopá motorová vozidla. Silnice II/350 vedoucí jihozápadním směrem je denně zatížena intenzitou 619 motorových vozidel, která tudy jezdí ve skladbě 484 automobilů osobních nebo dodávkových, 130 těžkých nákladních a 5 jednostopých vozidel. Havlíčkovou ulicí, tedy po silnici II/350 vedoucí k severovýchodu denně projede 448 motorových vozidel, přičemž 309 z nich jsou osobní nebo dodávkové automobily, 127 těžké nákladní a 9 je motocyklů. Po silnici II/351 odbočující na jihu Přibyslavi ze silnice I/19 projede za dvacet čtyři hodin jednoho dne celkově 990 motorových vozidel ve skladbě 788 osobních či dodávkových, 189 těžkých nákladních a 13 jednostopých.{{Citace elektronické monografie [743] => | titul = Celostátní sčítání dopravy 2010 [744] => | url = http://scitani2010.rsd.cz/pages/results/section/default.aspx?l=kraj%20Vyso%C4%8Dina [745] => | datum přístupu = 2014-05-10 [746] => | vydavatel = Ředitelství silnic a dálnic [747] => | místo = Praha [748] => | kapitola = Intenzity dopravy – kraj Vysočina [749] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140512220742/http://scitani2010.rsd.cz/pages/results/section/default.aspx?l=kraj%20Vyso%C4%8Dina [750] => | datum archivace = 2014-05-12 [751] => | nedostupné = ano [752] => }} [753] => [754] => === Železniční doprava === [755] => [[Soubor:Přibyslav, train station 3.jpg|náhled|Místní železniční stanice]] [756] => Od roku 1898 má Přibyslav železniční spojení. V tu dobu byl zahájen provoz po dnes opuštěné jednokolejné [[Železniční trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou|trati Německý Brod – Město Žďár]]. Ta byla v roce 1953 nahrazena dvoukolejnou, od listopadu 1966 [[Elektrifikace|elektrifikovanou]] tratí [[Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod – Brno]]. Samotné město obchází trať po jeho jižní straně. Na západní straně města je na trati u osady [[Hesov]] zřízena [[Přibyslav zastávka]] a v jižní části města pak pětikolejná [[železniční stanice]] [[Přibyslav (železniční stanice)|Přibyslav]].{{Citace elektronické monografie [757] => | titul = Popis trati 250 (Praha –) Havlíčkův Brod – Brno – Kúty – Česká republika [758] => | url = http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-250?lang=cs [759] => | datum přístupu = 2014-05-10 [760] => | vydavatel = ŽelPage [761] => | místo = Beroun [762] => }} [763] => [764] => === Veřejná doprava === [765] => Autobusovou [[Veřejná doprava|veřejnou dopravu]] k roku 2014 zajišťuje přímými linkami do Havlíčkova Brodu, Chotěboře, Šlapanova a Polné společnost [[Arriva Východní Čechy]]. Přes Polnou až do Jihlavy jezdí svou linku také společnost [[ICOM transport]] a spojení se Žďárem nad Sázavou zajišťuje firma [[ZDAR]].{{Citace elektronické monografie [766] => | titul = Výpis linek projíždějících obcí: Přibyslav [HB] [767] => | url = http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=4&tt=4730,1&sv=&ttnm=P%f8ibyslav+%5bHB%5d [768] => | datum přístupu = 2014-05-10 [769] => | vydavatel = Chaps [770] => | místo = Brno [771] => }} Na území města se nachází celkem 21 autobusových zastávek.{{#tag:ref|Konkrétně to jsou tyto zastávky: Agrozet; Bechyňovo náměstí; Hesovská; Česká Jablonná; Česká Jablonná, rozcestí 1.6; Dobrá; Dolní Jablonná, obec; Dolní Jablonná, rozcestí 0.7; Dolní Jablonná, rozcestí 2.9; Dvorek; Dvorek, odbočka; Hesov; Hřiště; Keřkov; Poříčí; Ronov nad Sázavou; rozcestí Modlíkov 2.0; Tržiště; Utín; Železniční stanice; Železniční stanice, rozcestí 0.1.{{Citace elektronické monografie [772] => | titul = Vyhledání podle zastávek [773] => | url = http://portal.idos.cz/Search.aspx?mi=6&c=7 [774] => | datum přístupu = 2014-05-11 [775] => | vydavatel = Chaps [776] => | místo = Brno [777] => | poznámka = Vyhledávací maska je „Přibyslav [HB]“ [778] => }} [779] => | group = "p" [780] => }} [781] => [782] => Podle [[Jízdní řád|jízdního řádu]] 2013/2014 zastavují v Přibyslavi, a to jak v železniční stanici, tak v zastávce, vlaky jedoucí do [[Nádraží Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] nebo [[Havlíčkův Brod (železniční stanice)|Havlíčkova Brodu]]. Ve stanici navíc staví ještě také vlaky, jejichž cílovým městem je [[Brno]] či [[Praha]].{{Citace elektronické monografie [783] => | titul = Jízdní řád 2013–2014: (Praha –) Havlíčkův Brod – Brno – Kúty [784] => | url = http://www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady/k250t.pdf [785] => | datum přístupu = 2014-05-10 [786] => | vydavatel = Správa železniční dopravní cesty [787] => | místo = Praha [788] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140924134059/http://www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady/k250t.pdf [789] => | datum archivace = 2014-09-24 [790] => | nedostupné = ano [791] => }}{{Citace elektronické monografie [792] => | titul = Jízdní řád 2013–2014: Kúty – Brno – Havlíčkův Brod (– Praha) [793] => | url = http://www.vlacky.com/foto_akce/2014/lednice_3/k250z.pdf [794] => | datum přístupu = 2014-05-10 [795] => | vydavatel = Správa železniční dopravní cesty [796] => | místo = Praha [797] => }} [798] => [799] => === Letecká doprava === [800] => [[Soubor:Letiště Přibyslav 01.jpg|náhled|vlevo|Přibyslavské letiště]] [801] => Východně od města se v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 531 metrů nachází veřejné vnitrostátní [[letiště Přibyslav]] ([[ICAO kód letiště|kód ICAO]]: LKPI) s travnatou [[Vzletová a přistávací dráha|vzletovou a přistávací dráhou]]. O letiště pečuje od roku 1945 [[Aeroklub Přibyslav|zdejší Aeroklub]] odbočka Českého národního aeroklubu.{{Citace elektronické monografie [802] => | titul = Letiště [803] => | url = http://www.lkpi.cz/?page_id=2 [804] => | datum přístupu = 2014-05-10 [805] => | vydavatel = Aeroklub [806] => | místo = Přibyslav [807] => }} Vznik zdejšího letiště schválila městská rada v roce [[1930]] a dostavěno bylo v létě roku 1932. Bylo zbudované jako pomocné letiště pro vojenské [[dvouplošník]]y na lince Praha–Brno–Bratislava–Záhřeb.{{Citace elektronické monografie [808] => | titul = Protektorát Přibyslav [809] => | url = http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-pribyslav.htm [810] => | datum přístupu = 2014-05-11 [811] => | vydavatel = www.vrtulnik.cz [812] => | místo = Přibyslav [813] => }} [814] => [815] => == Společnost == [816] => [817] => === Školství === [818] => [[Soubor:Benfoto-přibyslav380.jpg|náhled|Budova základní školy]] [819] => Ve městě se nacházejí dvě [[Mateřská škola|mateřské školy]]. Ty, ač původně vznikly odděleně, tvoří od počátku roku 2003 jednu organizaci,{{Citace elektronické monografie [820] => | titul = K historii mateřské školy [821] => | url = http://www.mspribyslav.cz/ [822] => | datum přístupu = 2014-05-11 [823] => | vydavatel = Mateřská škola Přibyslav [824] => | místo = Přibyslav [825] => }} v jejímž čele je k roku 2014 Mgr. Naděžda Štouračová.{{Citace elektronické monografie [826] => | titul = Kontakt [827] => | url = http://www.mspribyslav.cz/materska-skola/os-10/p1=57 [828] => | datum přístupu = 2014-05-11 [829] => | vydavatel = Mateřská škola Přibyslav [830] => | místo = Přibyslav [831] => }} Vedle objektu v Bezručově ulici, kde sídlí ředitelství školky, využívá mateřská škola prostory v Tyršově ulici. Zde byla školka již od roku 1949, zatímco v Bezručově ulici až od roku 1992. Tři roky po sloučení obou školek (během roku 2006) rozhodl jejich zřizovatel, město Přibyslav, o zrušení pracoviště v Tyršově ulici. Protože však počet malých dětí narůstal, změnili zastupitelé města původní rozhodnutí o uzavření a od října 2012 jsou opět v provozu obě pracoviště.{{Citace elektronického periodika [832] => | příjmení = Saadouni [833] => | jméno = Štěpánka [834] => | titul = Mateřská škola Přibyslav je zaplněna do posledního místa [835] => | periodikum = Havlíčkobrodský Deník [836] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [837] => | datum vydání = 2014-03-13 [838] => | datum přístupu = 2014-05-11 [839] => | url = http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/materska-skola-pribyslav-je-zaplnena-do-posledniho-mista-20140313.html [840] => }} [841] => [842] => Po mateřské škole mohou děti pokračovat ve školní docházce v Přibyslavi i nadále, neboť je ve městě na Bechyňově náměstí v provozu devítiletá [[základní škola]].{{Citace elektronické monografie [843] => | titul = Kontakty [844] => | url = http://www.zspribyslav.cz/kontakty/os-10/p1=1011 [845] => | datum přístupu = 2014-05-11 [846] => | vydavatel = Základní škola [847] => | místo = Přibyslav [848] => }} Jejím ředitelem je (k roku 2014) Mgr. Petr Adam.{{Citace elektronické monografie [849] => | titul = Zaměstnanci školy [850] => | url = http://www.zspribyslav.cz/zamestnanci/os-1004/p1=1012 [851] => | datum přístupu = 2014-05-11 [852] => | vydavatel = Základní škola [853] => | místo = Přibyslav [854] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150417133327/http://zspribyslav.cz/zamestnanci/os-1004/p1=1012 [855] => | datum archivace = 2015-04-17 [856] => | nedostupné = ano [857] => }} [858] => [859] => Hudebně nadané děti mají pro rozvoj svého talentu přímo v Přibyslavi pobočku hudebního oboru Základní umělecké školy [[Jan Václav Stamic|J. V. Stamice]] z Havlíčkova Brodu. Místní odbočka vznikla na počátku února 1984 a až do roku 1989 využívala pro své zkušebny prostory základní školy. Následně se přesunula do objektu čp. 301 v Husově ulici. Zde bylo vyučováno uměleckým oborům do konce roku 2016. Od 1. ledna 2017 získala pobočka ZUŠ v Přibyslavi, díky výrazné podpoře města Přibyslav i zřizovatele, nové prostory pro základní umělecké vzdělávání na Bechyňově náměstí č. p. 35. Vyučuje se zde hře na nástroje [[Dechový nástroj|dechové]] i [[Drnkací nástroj|drnkací]]. Při škole existuje houslový soubor, jenž doprovázel při koncertech například [[Jaroslav Svěcený|Jaroslava Svěceného]], [[Pavel Šporcl|Pavla Šporcla]], [[Gabriela Demeterová|Gabrielu Demeterovou]] či [[Václav Hudeček|Václava Hudečka]].{{Citace elektronické monografie [860] => | titul = Hudební obor – Přibyslav [861] => | url = http://www.zushb.cz/op_hudebni.aspx [862] => | datum přístupu = 2014-05-11 [863] => | vydavatel = Základní umělecká škola [864] => | místo = Havlíčkův Brod [865] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120102174505/http://www.zushb.cz/op_hudebni.aspx [866] => | datum archivace = 2012-01-02 [867] => | nedostupné = ano [868] => }} – neplatný odkaz ! [869] => [870] => === Kultura === [871] => [[Soubor:Přibyslav-důmč45.JPG|náhled|Kurfürstův dům, v němž sídlí informační centrum]] [872] => Kulturní pořady se ve městě uskutečňují v kulturním domě, jenž je situován v Husově ulici. V budově se nachází sál s kapacitou 333 míst k sezení, ve kterém probíhají jak divadelní představení, tak se zde promítají i filmy.{{Citace elektronické monografie [873] => | titul = Pronájem v Kulturním domě Přibyslav [874] => | url = http://www.kzmpribyslav.cz/kd/pronajem-v-kulturnim-dome-pribyslav [875] => | datum přístupu = 2014-05-11 [876] => | vydavatel = Kulturní zařízení města Přibyslav [877] => | místo = Přibyslav [878] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160204080850/http://www.kzmpribyslav.cz/kd/pronajem-v-kulturnim-dome-pribyslav [879] => | datum archivace = 2016-02-04 [880] => | nedostupné = ano [881] => }} Svá představení zde hraje také amatérské ''Loutkové divadlo Přibyslav'',{{Citace elektronické monografie [882] => | titul = Pozvánky [883] => | url = http://loutkypribyslav.webnode.cz/pozvanky/ [884] => | datum přístupu = 2014-05-11 [885] => | vydavatel = Loutkové divadlo Přibyslav [886] => | místo = Přibyslav [887] => }} které vzniklo již roku 1923.{{Citace elektronické monografie [888] => | titul = Úvod [889] => | url = http://loutkypribyslav.webnode.cz/uvod/ [890] => | datum přístupu = 2014-05-11 [891] => | vydavatel = Loutkové divadlo Přibyslav [892] => | místo = Přibyslav [893] => }} Při kinu, které během jara roku 2012 prošlo digitalizací,{{Citace monografie [894] => | příjmení = Štefáček [895] => | jméno = Jan [896] => | odkaz na autora = Jan Štefáček [897] => | titul = Usnesení zastupitelstva města Přibyslav ze dne 25. dubna 2012 [898] => | url = http://www.kzmpribyslav.cz/assets/images/Kino/digitalizace.jpg [899] => | vydavatel = Městský úřad [900] => | místo = Přibyslav [901] => | rok = 2012 [902] => | počet stran = 1 [903] => | datum přístupu = 2014-05-11 [904] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151025091045/http://www.kzmpribyslav.cz/assets/images/Kino/digitalizace.jpg [905] => | datum archivace = 2015-10-25 [906] => | nedostupné = ano [907] => }} {{Wayback|url=http://www.kzmpribyslav.cz/assets/images/Kino/digitalizace.jpg |date=20151025091045 }} – neplatný odkaz ! funguje filmový klub.{{Citace elektronické monografie [908] => | titul = Filmový klub [909] => | url = http://www.kzmpribyslav.cz/kd/kalendar-akci/filmovy-klub [910] => | datum přístupu = 2014-05-11 [911] => | vydavatel = Kulturní zařízení města Přibyslav [912] => | místo = Přibyslav [913] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160204093703/http://www.kzmpribyslav.cz/kd/kalendar-akci/filmovy-klub [914] => | datum archivace = 2016-02-04 [915] => | nedostupné = ano [916] => }} [917] => [918] => Čtenářům je nepřetržitě od roku 1896 k dispozici [[Knihovna (instituce)|knihovna]].{{Citace elektronické monografie [919] => | titul = Historie [920] => | url = http://www.kzmpribyslav.cz/knihovna/historie [921] => | datum přístupu = 2014-05-11 [922] => | vydavatel = Kulturní zařízení města Přibyslav [923] => | místo = Přibyslav [924] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160204092659/http://www.kzmpribyslav.cz/knihovna/historie [925] => | datum archivace = 2016-02-04 [926] => | nedostupné = ano [927] => }} K roku 2011 disponovala celkem 25 900 knihovními jednotkami,{{Citace elektronické monografie [928] => | titul = Městská knihovna Přibyslav – statistika 2011 [929] => | url = http://www.kzmpribyslav.cz/knihovna/statistika/mestska-knihovna-pribyslav-statistika-2011 [930] => | datum přístupu = 2014-05-11 [931] => | vydavatel = Kulturní zařízení města Přibyslav [932] => | místo = Přibyslav [933] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160204085950/http://www.kzmpribyslav.cz/knihovna/statistika/mestska-knihovna-pribyslav-statistika-2011 [934] => | datum archivace = 2016-02-04 [935] => | nedostupné = ano [936] => }} které jsou od roku 1998 evidovány v elektronickém katalogu LANius. Od téhož roku je návštěvníkům umožněn přístup na [[internet]]. [937] => [938] => Zájemci o historii města a jeho okolí mohou navštívit místní [[Městské muzeum Přibyslav|Městské muzeum]], které sídlí v Kurfürstově domě na [[Bechyňovo náměstí|Bechyňově náměstí]].{{Citace elektronické monografie [939] => | titul = Historie muzea [940] => | url = http://www.kzmpribyslav.cz/muzeum/historie-muzea [941] => | datum přístupu = 2014-05-11 [942] => | vydavatel = Kulturní zařízení města Přibyslav [943] => | místo = Přibyslav [944] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160204092248/http://www.kzmpribyslav.cz/muzeum/historie-muzea [945] => | datum archivace = 2016-02-04 [946] => | nedostupné = ano [947] => }} Ve stejném objektu sídlí též informační středisko nabízející průvodcovské služby a prodávající též upomínkové předměty na návštěvu města.{{Citace elektronické monografie [948] => | titul = Služby [949] => | url = http://www.kzmpribyslav.cz/ic/sluzby/ [950] => | datum přístupu = 2014-05-11 [951] => | vydavatel = Kulturní zařízení města Přibyslav [952] => | místo = Přibyslav [953] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160204080852/http://www.kzmpribyslav.cz/ic/sluzby/ [954] => | datum archivace = 2016-02-04 [955] => | nedostupné = ano [956] => }} Turisté zde mohou zakoupit také publikace či [[Turistická známka|turistické známky]] vztahující se k městu.{{Citace elektronické monografie [957] => | titul = Nabídka knih a suvenýrů [958] => | url = http://www.kzmpribyslav.cz/ic/suvenyry-knihy [959] => | datum přístupu = 2014-05-11 [960] => | vydavatel = Kulturní zařízení města Přibyslav [961] => | místo = Přibyslav [962] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160204090607/http://www.kzmpribyslav.cz/ic/suvenyry-knihy [963] => | datum archivace = 2016-02-04 [964] => | nedostupné = ano [965] => }} [966] => [967] => Základní škola ve spolupráci s Kulturním zařízením města Přibyslavi pořádá od roku 2005 v místní sportovní hale taneční soutěž „Přibyslavský pantoflíček“.{{Citace elektronické monografie [968] => | příjmení = Valnerová [969] => | jméno = Zdeňka [970] => | titul = Přibyslavský pantoflíček [971] => | url = http://www.pribyslav.cz/pribyslavsky-pantoflicek/a-1120 [972] => | datum vydání = 2014-03-24 [973] => | datum přístupu = 2014-05-11 [974] => | vydavatel = Městský úřad [975] => | místo = Přibyslav [976] => }} Účastní se ho nejen oddíly ze sousedních měst a obcí, ale také třeba až z [[Ostrava|Ostravy]].{{Citace elektronického periodika [977] => | příjmení = Saadouni [978] => | jméno = Štěpánka [979] => | titul = Pantoflíček roztančil celou sportovní halu [980] => | periodikum = Jihlavský Deník [981] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [982] => | datum vydání = 2013-04-07 [983] => | datum přístupu = 2014-05-11 [984] => | url = http://jihlavsky.denik.cz/z-regionu/20130407tanec-7dh8.html [985] => }} [986] => [987] => Místní [[Římskokatolická farnost Přibyslav|římskokatolická farnost]] pořádá hudební festival Přibyslavské Nocturno. [988] => [989] => === Sport === [990] => {{Cyklotrasy [991] => | sídlo = Přibyslav [992] => }} [993] => {{Cyklotrasy položka [994] => | číslo = 16 [995] => | znázev = Hlinsko [996] => | zzobraz = Hlinsko [997] => | donázev = Slavonice [998] => | dozobraz = Slavonice [999] => }} [1000] => {{Cyklotrasy položka [1001] => | číslo = 19 [1002] => | znázev = Lísek [1003] => | zzobraz = Lísek [1004] => | donázev = Davle [1005] => | dozobraz = Davle [1006] => }} [1007] => {{Cyklotrasy položka [1008] => | číslo = 4122 [1009] => | znázev = Přibyslav [1010] => | zzobraz = Přibyslav [1011] => | donázev = Dašice [1012] => | dozobraz = Dašice [1013] => }} [1014] => {{Cyklotrasy položka [1015] => | číslo = 4335 [1016] => | znázev = Dobronín [1017] => | zzobraz = Dobronín [1018] => | donázev = Přibyslav [1019] => | dozobraz = Přibyslav [1020] => }} [1021] => {{Cyklotrasy pata}} [1022] => [1023] => Město Přibyslav protínají čtyři značené cyklotrasy, z toho dvě II. třídy a dvě IV. třídy. Cyklotrasa číslo 16 začíná v Hlinsku a pokračuje přes Jihlavu a Telč do Slavonic. Cyklotrasa číslo 19 vychází z Lísku a pokračuje dál směrem na Nové Město na Moravě přes Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod do Zruče.{{Citace elektronické monografie [1024] => | příjmení = [1025] => | jméno = [1026] => | titul = Soupis vyznačených cyklotras I. – III. tř. v ČR k 1. 1. 2014 [1027] => | url = http://www.cykloserver.cz/zpravy-prilohy/1-3trida.pdf [1028] => | datum vydání = 2014 [1029] => | datum přístupu = 2014-05-11 [1030] => | vydavatel = Klub českých turistů [1031] => | druh nosiče = PDF [1032] => | místo = Praha [1033] => }} Cyklotrasa IV. třídy číslo 4335 začíná v Dobroníně, protíná Šlapanov a pokračuje dál do Přibyslavi, kde i končí. Poslední čtvrtá trasa číslo 4122 začíná ve městě Přibyslav pokračuje do Krucemburku a dál do Dědové, Vrbatova Kostelece, Chrástu, Hrochova Týnce, Dvakačovic a končí v Dašicích.{{Citace elektronické monografie [1034] => | příjmení = [1035] => | jméno = [1036] => | titul = Číselník cyklotras IV. tř. v ČR [1037] => | url = http://www.cykloserver.cz/zpravy-prilohy/4trida.pdf [1038] => | datum vydání = 2014 [1039] => | datum přístupu = 2014-05-11 [1040] => | vydavatel = Klub českých turistů [1041] => | druh nosiče = PDF [1042] => | místo = Praha [1043] => }} Z města vede též neočíslovaná značená [[Cyklostezka Přibyslav–Sázava]] po staré železniční trati. Tato stezka je dlouhá téměř 9 km a po celé délce kopíruje řeku Sázavu. Stezka je využívána mimo cyklistiku i na inline bruslení či pěší chůzi. V zimním období mívá udržované stopy pro běžecké lyžování.{{Citace elektronické monografie [1044] => | příjmení = [1045] => | jméno = [1046] => | titul = Cyklostezky Přibyslav–Sázava po staré železniční trati [1047] => | url = http://www.kzmpribyslav.cz/media/files/cyklostezka-pribyslav-sazava-po-stare-zeleznicni-trati.pdf [1048] => | datum vydání = 2014 [1049] => | datum přístupu = 2014-05-11 [1050] => | vydavatel = kzmpribyslav.cz [1051] => | druh nosiče = PDF [1052] => | místo = Přibyslav [1053] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160823121145/http://www.kzmpribyslav.cz/media/files/cyklostezka-pribyslav-sazava-po-stare-zeleznicni-trati.pdf [1054] => | datum archivace = 2016-08-23 [1055] => | nedostupné = ano [1056] => }} [1057] => [1058] => V roce [[2006]] byla ve městě otevřena pro pěší návštěvníky [[Naučná stezka Romana Podrázského]]. Pojmenována je po akademickém sochaři [[Roman Podrázský|Romanu Podrázském]]. Její celková délka je cca 2,5 km a nachází se na ní 12 zastavení. Trasa začíná u vlakového nádraží v Přibyslavi a končí na okraji [[Jablonský žlab|Jablonského žlabu]].{{Citace elektronické monografie [1059] => | příjmení = [1060] => | jméno = [1061] => | titul = Naučná stezka Romana Podrázského [1062] => | url = http://www.region-vysocina.cz/naucna-stezka-romana-podrazskeho-cx357 [1063] => | datum vydání = 2014 [1064] => | datum přístupu = 2014-05-11 [1065] => | vydavatel = www.region-vysocina.cz [1066] => | místo = Přibyslav [1067] => }} [1068] => [1069] => Město Přibyslav zároveň provozuje multifunkční sportovní halu, venkovní koupaliště a venkovní sportoviště. Stejně tak pod správu města spadá i dětské hřiště s venkovním [[workout]] zařízením. Dále v katastru obce spolek [[Sokol (spolek)|Sokol]] spravuje fotbalový stadion a přiléhající "sokolovnu". [1070] => [1071] => == Pamětihodnosti == [1072] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Přibyslavi}} [1073] => Na základě vyhlášky Krajského národního výboru Východočeského kraje ze 17. ledna 1990 se stalo historické centrum Přibyslavi{{Citace elektronické monografie [1074] => | titul = Městská památková zóna Přibyslav [1075] => | url = http://www.dedictvivysociny.cz/cz/kultura/pamatky-50/pamatkove_chranena_uzemi-53/?id=1881 [1076] => | datum přístupu = 2014-05-15 [1077] => | vydavatel = Krajský úřad Kraje Vysočina [1078] => | místo = Jihlava [1079] => }} [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [1080] => [1081] => === Kostel a okolí === [1082] => [[Soubor:Bell Ringing in Tower of Přibyslav (video).webm|náhled|upright=1.3|Zvony věže při kostelu Narození sv. Jana Křtitele]] [1083] => [[Soubor:Benfoto-přibyslav042.jpg|náhled|vlevo|Barokní kostel s gotickou věží]] [1084] => K místním pamětihodnostem se řadí [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Přibyslav)|Kostel Narození sv. Jana Křtitele]], což je barokní kostel, který se v roce [[1750]] rozhodl majitel panství [[Karel Maxmilián z Ditrichštejna|Karel Maxmilián z Ditrichštejna]] postavit na místě původního menšího kostela. Základní kámen byl položen 1. dubna téhož roku a slavnostně vysvěcen byl kostel v roce [[1753]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Přibyslav, kostel Narození sv. Jana Křtitele | url = http://www.nockostelu.cz/index.php?pg=kost660 | datum vydání = 2014 | vydavatel = Noc kostelů | datum přístupu = 2016-01-29 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160204183330/http://www.nockostelu.cz/index.php?pg=kost660 | datum archivace = 2016-02-04 | nedostupné = ano }} Při ničivém požáru v roce [[1767]] byla zničena celá střecha. Nová byla vztyčena ještě v témže roce, ale nové vysvěcení proběhlo až v roce [[1853]]. V blízkosti kostela býval hřbitov, z kterého se dochovaly některé pomníky roztroušené kolem kostela. Po levé straně od vstupu do kostela stojí gotická věž z roku [[1497]]. Svého času věž patřila k původnímu hradnímu opevnění. Během husitských válek byla silně poškozena i s celým obranným opevněním. Věž je viditelnou dominantou města a bývá příležitostně přístupná.{{Citace monografie [1085] => | příjmení = Marková [1086] => | jméno = Lucie [1087] => | odkaz na autora = [1088] => | titul = Přibyslav [1089] => | url = [1090] => | vydavatel = Elmar [1091] => | místo = Praha ; Havlíčkův Brod [1092] => | rok = 2008 [1093] => | počet stran = 140 [1094] => | kapitola = [1095] => | strany = 41–58 [1096] => | isbn = 978-80-904192-0-9 [1097] => | jazyk = [1098] => }} Nejstarší dochovanou památkou města Přibyslavi z dob dobývání stříbrné rudy je středověká [[štola]], která i s odbočkami měří 118 metrů. Štola začíná pod farou a pokračuje 80 metrů severním směrem. Neexistuje žádný dokument o účelu této štoly. Předpokládalo se, že je to pozůstatek po těžbě stříbra, ale dnes spíše převládá názor, že štola sloužila jako úniková cesta z města. . [1099] => [1100] => === Starý špitál === [1101] => [[Starý špitál (Přibyslav)|Starý špitál]] v Přibyslavi nechal v roce [[1692]] vystavět kníže [[Ferdinand z Ditrichštejna|Ferdinand z Ditrichštejna]]. Stalo se tak na žádost přibyslavských konšelů, neboť město se po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] jen s velkými obtížemi zvládalo starat o chudé, které válka připravila o domov. Město z tohoto důvodu pro stavbu poskytlo pozemek.{{Citace monografie | příjmení = Málek | jméno = Oldřich | odkaz na autora = | titul = Přibyslavské Městské muzeum | vydavatel = Městský úřad | místo = Přibyslav | rok = 1998}} Na štítě špitálu, který byl v dané době chápán spíše jako chudobinec než jako nemocnice, je proto dodnes zobrazen znak [[Ditrichštejnové|Ditrichštejnů]]. Svou funkci plnil zhruba 250 let. V nedávné historii sídlo sloužilo jako městské muzeum. Dnes se z bývalého špitálu staly prostory sloužící pro pořádání výstav a koncertů. [1102] => [1103] => === Přibyslavský zámek === [1104] => [[Soubor:Přibyslav zamek 024.jpg|náhled|Zámek Přibyslav (2014)]] [1105] => [[Přibyslav (zámek)|Přibyslavský zámek]] nechal kolem roku [[1560]] vystavět Zachariáš z Hradce na místě starého hospodářského dvora, který náležel k dnes již [[Přibyslav (hrad)|zaniklému hradu]].{{#tag:ref|Na místě hradu vyrostly domy a jediná dochovaná nadzemní část zdiva zůstala zachována v ulici Vyšehrad, v terase pod domem s číslem parcely 134/II.|group="p"}}{{Citace monografie [1106] => | příjmení = Šauerová [1107] => | jméno = Anna [1108] => | titul = Přibyslav: Proměny města ve fotografii [1109] => | vydavatel = Kulturní zařízení města Přibyslav [1110] => | místo = Přibyslav [1111] => | rok = 2009 [1112] => | počet_stran = 136 [1113] => | strany = 10 [1114] => | vydání = 1 [1115] => }} Původně vznikl jako lovecký zámeček a letní sídlo ve stylu italské renesance. Jeho obdélníková budova dnes tvoří zadní, jižní trakt čtyřkřídlého zámeckého areálu. Stavitelé nejspíš využili původní sklepení panského dvora, neboť v jihozápadním nároží zůstala dochována gotická křížová klenba na dvou kamenných sloupech. V dveřním ostění místnosti je také zachován erb pánů z Hradce s letopočtem [[1565]].{{Citace monografie [1116] => | příjmení = Marková [1117] => | jméno = Lucie [1118] => | titul = Přibyslav [1119] => | vydavatel = Elmar [1120] => | místo = Praha a Havlíčkův Brod [1121] => | rok = 2008 [1122] => | počet_stran = 144 [1123] => | strany = 49–51 [1124] => | vydání = 1 [1125] => | isbn = 978-80-904192-0-9 [1126] => }}{{Citace elektronického periodika [1127] => | příjmení = Havlík [1128] => | jméno = Ivo [1129] => | titul = Zámku v Přibyslavi je 450 let, jeho stavba začala ženitbou [1130] => | periodikum = Havlíčkobrodský Deník [1131] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1132] => | datum_vydání = 2010-06-21 [1133] => | datum_přístupu = 2014-02-25 [1134] => | url = http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20100621zamek.html [1135] => }} Pod zámkem byla v roce [[1957]] umístěna 290 cm vysoká [[Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova (Přibyslav)|jezdecká socha Jana Žižky]].{{Citace elektronického periodika [1136] => | příjmení = Havlík [1137] => | jméno = Ivo [1138] => | titul = Žižkův ryzák měl a má bílou hřívu [1139] => | periodikum = Havlíčkobrodský Deník [1140] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1141] => | datum_vydání = 2014-02-04 [1142] => | datum_přístupu = 2014-02-25 [1143] => | url = http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/zizkuv-ryzak-mel-a-ma-bilou-hrivu-20140204.html [1144] => }} [1145] => [1146] => V zaklenuté prohlubni zdi na nádvoří Kurfürstova domu je od 15. listopadu 2019 umístěn bronzový kříž – Památník obětem komunismu města Přibyslav. Autorem je akademický sochař Roman Podrázský, přibyslavský rodák. Vlastnil jej jeho přítel, též přibyslavský rodák, [[františkáni|františkán]] P. [[Michal František Pometlo]] OFM. Tento kvardián pražského konventu u P. Marie Sněžné bronzový odlitek kříže před svou smrtí{{kdy}} městu Přibyslav věnoval. Autorem myšlenky využít prázdnou niku pro tento památník byl starosta města Martin Kamarád. Památník je třetím dílem na nádvoří Kurfürstova domu. [1147] => [1148] => === Ostatní === [1149] => [1150] => * Pamětní deska [[Marie Kovalová|Marii]] a [[Josef Koval|Josefu Kovalovým]] na hřbitově{{Citace elektronické monografie [1151] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [1152] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/pribyslav-pametni-deska-marii-a-josefu-kovalovym/ [1153] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [1154] => | datum přístupu = 2022-01-10 [1155] => | jazyk = cs [1156] => }} [1157] => * Pomník obětem komunismu na nádvoří [[Městské muzeum Přibyslav|muzea]]{{Citace elektronické monografie [1158] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [1159] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/pribyslav-pomnik-obetem-komunismu/ [1160] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [1161] => | datum přístupu = 2022-01-10 [1162] => | jazyk = cs [1163] => }} [1164] => [1165] => == Osobnosti == [1166] => S městem jsou spjaty tyto osobnosti: [1167] => * [[Hynce Ptáček z Pirkštejna|Hynce Ptáček z Pirkštejna]] († 1444), majitel polensko-přibyslavského panství [1168] => * [[Ferdinand z Ditrichštejna|Ferdinand z Ditrichštejna]] (1636–1698), majitel polensko-přibyslavského panství [1169] => * [[Karel Maxmilián z Ditrichštejna|Karel Maxmilián z Ditrichštejna]] (1702–1784), majitel přibyslavského panství, stavitel kostela [1170] => * [[František Josef z Ditrichštejna|František Josef z Ditrichštejna]] (1767–1854), majitel přibyslavského panství [1171] => * [[Augustin Bedřich Čepl]] (1820–1891), kupec, přibyslavský mecenáš a starosta města [1172] => * [[František Niklfeld]] (1841–1915), politik, starosta města, poslanec zemského sněmu{{Citace elektronické monografie [1173] => | vydavatel = kzmpribyslav.cz [1174] => | titul = Městské muzeum » Osobnosti města » Osobnosti Přibyslavi I. » František Niklfeld [1175] => | url = http://www.kzmpribyslav.cz/muzeum/osobnosti-mesta/frantisek-niklfeld [1176] => | jazyk = česky [1177] => | datum přístupu = 2013-10-22 [1178] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160204083829/http://www.kzmpribyslav.cz/muzeum/osobnosti-mesta/frantisek-niklfeld [1179] => | datum archivace = 2016-02-04 [1180] => | nedostupné = ano [1181] => }}{{Citace monografie [1182] => | příjmení = Navrátil [1183] => | jméno = Michal [1184] => | odkaz na autora = Michal Navrátil [1185] => | titul = Almanach sněmu království Českého 1895–1901 [1186] => | url = http://archive.org/stream/almanachsnmukrl00navrgoog#page/n270/mode/1up [1187] => | vydavatel = [1188] => | místo = Praha [1189] => | rok = 1896 [1190] => | počet stran = [1191] => | kapitola = [1192] => | strany = [1193] => | isbn = [1194] => | jazyk = česky [1195] => }} [1196] => * [[Jan Otto]] (1841–1916), nakladatel{{Citace elektronického periodika [1197] => | příjmení = Havlík [1198] => | jméno = Ivo [1199] => | titul = Jan Otto se narodil v Přibyslavi, letos je tomu už celých 170 let [1200] => | periodikum = Havlíčkobrodský deník.cz [1201] => | datum_vydání = 2011-08-24 [1202] => | datum_přístupu = 2014-02-25 [1203] => | url = http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20110824otto.html [1204] => | jazyk = česky [1205] => }} a od roku 1912 [[Čestné občanství|čestný občan]] města{{Citace monografie [1206] => | příjmení = Štrossová [1207] => | jméno = Ivana [1208] => | příjmení2 = Stejskalová [1209] => | jméno2 = Věra [1210] => | odkaz na autora = [1211] => | titul = 100. výročí otevření městské knihovny Přibyslav 1896–1996: Jan Otto [1212] => | url = [1213] => | vydavatel = [1214] => | místo = [1215] => | rok = [1216] => | počet stran = [1217] => | kapitola = [1218] => | strany = [1219] => | jazyk = cs [1220] => }} [1221] => * [[Josef Reinsberg]], (1844–1930), lékař, poslanec, profesor, děkan a rektor [1222] => * [[František Malinský]] (1850–1926), podnikatel, zakladatel společnosti [[Amylon]], politik [1223] => * [[Jan Bechyně (fotograf)|Jan Bechyně]] (1866–1960), člen Muzejního spolku, autor dokumentárních fotografií Přibyslavi [1224] => * [[František Půža]] (1872–1932), lékař a autor děl o dějinách Přibyslavska [1225] => * [[Rudolf Ludmila]] (1872–1953), kreslíř, malíř a učitel [1226] => * [[Theodor Bohumír Pařík]] (1881–1961), profesor hudby, hudební skladatel a houslista [1227] => * [[František Němec (sochař)|František Němec]] (1882–1918), sochař [1228] => * [[Františka Kolářová-Vlčková]] (1883–1956), spisovatelka a profesorka [1229] => * [[Stanislav Bechyně]] (1887–1973), konstruktér a pedagog [1230] => * [[Vojtěch Luža]] (1891–1944), armádní generál, odbojář, zabit při přestřelce v Přibyslavi [1231] => * [[Adolf Švec]] (1893–1942), agronom, starosta sokolské jednoty v Přibyslavi [1232] => * [[Jan Filip (kněz)|Jan Filip]] (1911–1971), teolog, spisovatel a [[esperantista]] [1233] => * [[Jan Bechyně (entomolog)|Jan Bechyně]] (1920–1973), [[Entomologie|entomolog]] [1234] => * [[Miroslav Řepiský]] (1924–2011), právník a organizátor hasičského hnutí [1235] => * [[Karel Pátek]] (1927–1967), fyzik a spolutvůrce prvního československého laseru [1236] => * [[Jaromír Málek]] (1943–2023), egyptolog{{Citace elektronického periodika [1237] => | titul = Jaromír Málek: Jedině v rodné Přibyslavi mluvím se svými blízkými česky [1238] => | periodikum = Havlíčkobrodský deník.cz [1239] => | datum_vydání = 2007-07-05 [1240] => | datum_přístupu = 2014-02-25 [1241] => | url = http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20070705_hb_jaromir_malek.html [1242] => | jazyk = česky [1243] => }} [1244] => * [[Roman Podrázský]] (1943–2001), akademický sochař a starosta města{{Citace elektronického periodika [1245] => | příjmení = Saadouni [1246] => | jméno = Štěpánka [1247] => | titul = Přibyslav zmapovala dílo sochaře Romana Podrázského [1248] => | periodikum = Havlíčkobrodský deník.cz [1249] => | datum_vydání = 2013-06-29 [1250] => | datum_přístupu = 2014-02-25 [1251] => | url = http://havlickobrodsky.denik.cz/kultura_region/pribyslav-zmapovala-dilo-sochare-romana-podrazskeho-20130629.html [1252] => | jazyk = česky [1253] => }} [1254] => * [[Hana Orgoníková]] (1946–2014), poslankyně [1255] => * [[Pavel Jajtner]] (* 1947), starosta města, místopředseda Federálního shromáždění ČSFR, velvyslanec v Rakousku, Maroku a při Svatém stolci [1256] => * [[Jan Štefáček]] (* 1950), pedagog a někdejší starosta Přibyslavi [1257] => * [[Zdeněk Kubeš]] (* 1964), teolog a kněz v Přibyslavi [1258] => [1259] => == Partnerská města == [1260] => * {{flagicon|NED}} [[Mook en Middelaar]], [[Nizozemsko]]{{Citace elektronického periodika [1261] => | příjmení = Saadouni [1262] => | jméno = Štěpánka [1263] => | titul = Družba s nizozemským městem Mook trvá celých dvacet let [1264] => | periodikum = Havlíčkobrodský Deník [1265] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1266] => | datum_vydání = 2014-02-09 [1267] => | datum_přístupu = 2014-02-25 [1268] => | url = http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/druzba-s-nizozemskym-mestem-mook-trva-celych-dvacet-let-20140208.html [1269] => }} (smlouva podepsána 26. března 1994{{Citace elektronické monografie [1270] => | titul = Smlouva o přátelské spolupráci z roku 1994 [1271] => | vydavatel = Přibyslav [1272] => | datum_vydání = 2009-03-20 [1273] => | datum_přístupu = 2014-05-10 [1274] => | url = http://www.pribyslav.cz/smlova-o-pratelske-spolupraci-z-roku-1994/d-59885/p1=11299 [1275] => | jazyk = nizozemsky/česky [1276] => }}) [1277] => * {{flagicon|SVK}} [[Sliač]], [[Slovensko]] (smlouva podepsána 25. června 2004{{Citace periodika [1278] => | příjmení = Štefáček [1279] => | jméno = Jan [1280] => | titul = Slovo má [1281] => | periodikum = Přibyslavský občasník [1282] => | rok = 2004 [1283] => | měsíc = červenec [1284] => | ročník = XV [1285] => | číslo = [1286] => | strany = 2 [1287] => | url = http://www.pribyslav.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=13569&id_dokumenty=63177 [1288] => }}) [1289] => [1290] => V roce 2007 zastupitelstvo uvažovalo o navázání partnerské spolupráce i s [[Německo|německým]] městem [[Büdelsdorf]].{{Citace elektronického periodika [1291] => | titul = Přibyslav už má třetí partnerské město [1292] => | periodikum = Havlíčkobrodský Deník [1293] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [1294] => | datum_vydání = 2007-07-26 [1295] => | datum_přístupu = 2014-05-10 [1296] => | url = http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20070726_hb_pribyslav_partners.html [1297] => }}{{Citace periodika [1298] => | příjmení = Omes [1299] => | jméno = Michael [1300] => | titul = Usnesení ZM dne 20. 6. 2007 [1301] => | periodikum = Přibyslavský občasník [1302] => | rok = 2007 [1303] => | měsíc = červenec [1304] => | ročník = XVII [1305] => | číslo = 199 [1306] => | strany = 5 [1307] => | url = http://www.pribyslav.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=13569&id_dokumenty=63120 [1308] => }} K tomu však nakonec nedošlo. [1309] => [1310] => == Odkazy == [1311] => === Poznámky === [1312] => [1313] => [1314] => === Reference === [1315] => [1316] => [1317] => === Literatura === [1318] => * {{Citace monografie [1319] => | příjmení = Juda [1320] => | jméno = Václav [1321] => | odkaz na autora = [1322] => | titul = Mikroregion Přibyslavsko : tam kde Sázava nabírá sílu [1323] => | url = [1324] => | vydavatel = Město Přibyslav [1325] => | místo = Přibyslav [1326] => | rok = 2007 [1327] => | počet stran = [1328] => | kapitola = [1329] => | strany = [1330] => | isbn = [1331] => | jazyk = [1332] => }} [1333] => * {{Citace monografie [1334] => | příjmení = Marková [1335] => | jméno = Lucie [1336] => | odkaz na autora = [1337] => | titul = Přibyslav [1338] => | url = [1339] => | vydavatel = Elmar [1340] => | místo = Praha ; Havlíčkův Brod [1341] => | rok = 2008 [1342] => | počet stran = 140 [1343] => | kapitola = [1344] => | strany = [1345] => | isbn = 978-80-904192-0-9 [1346] => | jazyk = [1347] => }} [1348] => * {{Citace monografie [1349] => | příjmení = Půža [1350] => | jméno = František [1351] => | odkaz na autora = František Půža [1352] => | titul = Kronika Přibyslavská : podle různých pramenů sestavil František Půža [1353] => | url = [1354] => | vydavatel = GARN [1355] => | místo = Brno [1356] => | rok = 2013, fotoreprint, původní vydání: Přibyslav : Společenstvo různých živností v Přibyslavi, 1914 [1357] => | počet stran = 408 [1358] => | kapitola = [1359] => | strany = [1360] => | isbn = [1361] => | jazyk = [1362] => }} [1363] => * {{Citace monografie [1364] => | příjmení = Šauerová [1365] => | jméno = Anna [1366] => | odkaz na autora = [1367] => | titul = Přibyslav : proměny města ve fotografii [1368] => | url = [1369] => | vydavatel = Kulturní zařízení města Přibyslav [1370] => | místo = Přibyslav [1371] => | rok = 2009 [1372] => | počet stran = 135 [1373] => | kapitola = [1374] => | strany = [1375] => | isbn = 978-80-254-5361-2 [1376] => | jazyk = [1377] => }} [1378] => [1379] => === Související články === [1380] => * [[Seznam kulturních památek v Přibyslavi|Seznam kulturních památek v Přibyslavi]] [1381] => * [[SK Přibyslav]] [1382] => [1383] => === Externí odkazy === [1384] => * {{Commonscat|Přibyslav}} [1385] => * {{Wikislovník|heslo=Přibyslav}} [1386] => * {{Otto|heslo=Přibyslav (obce)}} [1387] => * {{RÚIAN}} [1388] => * {{Oficiální web}} [1389] => * [http://www.kzmpribyslav.cz/ Kulturní zařízení města Přibyslav] [1390] => * [http://www.farnostpribyslav.cz/ Farnost Přibyslav] [1391] => * [http://www.lkpi.cz/ Aeroklub Přibyslav] [1392] => * {{NK ČR|ge130581|věc=ano}} [1393] => [1394] => {{Geografické okolí [1395] => | Střed = Přibyslav [1396] => | Sever = [[Žižkovo Pole]] [1397] => | Severovýchod = [[Malá Losenice]] [1398] => | Východ = [[Žďár nad Sázavou]] [1399] => | Jihovýchod = [[Olešenka]] [1400] => | Jih = [[Polná]] [1401] => | Jihozápad = [[Šlapanov]] [1402] => | Západ = [[Havlíčkův Brod]] [1403] => | Severozápad = [[Stříbrné Hory (okres Havlíčkův Brod)|Stříbrné Hory]] [1404] => }} [1405] => {{Části české obce}} [1406] => {{Okres Havlíčkův Brod}} [1407] => {{Města na Sázavě}} [1408] => {{Autoritní data}} [1409] => [1410] => [[Kategorie:Přibyslav| ]] [1411] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [1412] => [[Kategorie:Města v okrese Havlíčkův Brod]] [1413] => [[Kategorie:Obce v okrese Havlíčkův Brod]] [1414] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1415] => [[Kategorie:Místní části v Přibyslavi]] [1416] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [1417] => [[Kategorie:Svazek obcí Přibyslavska]] [1418] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [1419] => [[Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině]] [1420] => [[Kategorie:Sídla na Sázavě]] [] => )
good wiki

Přibyslav

Přibyslav je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina na řece Sázavě, 23 km severovýchodně od Jihlavy a 12 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu. Má obyvatel a zahrnuje několik částí města - Českou Jablonnou, Keřkov, Dobrou, Dolní Jablonnou, Hřiště, Poříčí, Přibyslav, Ronov nad Sázavou a Utín.

More about us

About

Historie města sahá až do 13. století, kdy bylo známé jako významné obchodní a kulturní centrum. Díky této historické rozmanitosti se Přibyslav může pyšnit architektonickými skvosty, které odrážejí jeho bohatou minulost. Město je obklopeno krásnou přírodou, což z něj činí ideální místo pro milovníky outdoorových aktivit. Okolní krajina nabízí nespočet možností pro pěší turistiku, cyklistiku a relaxaci v přírodě. Místní lesy a pole jsou domovem mnoha různých druhů fauny a flóry, což přispívá k ekologické rovnováze a zachování přírodních hodnot. Přibyslav se také pyšní aktivním životním stylem a živou komunitou, která se často podílí na různých kulturních a společenských akcích. Místní nízkoprahové programy a možnosti pro vzdělávání vytvářejí příjemné prostředí pro rodiny a jednotlivce, kteří do města zavítají. Život v Přibyslavi je takstálé osvěžující kombinací historie, kultury a přírody, což vytváří pozitivní a inspirativní atmosféru pro všechny, kdo sem přicházejí. Toto město má rozhodně co nabídnout každému, kdo hledá harmonii mezi moderním životem a přírodními krásami.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Žižkovo Pole','Roman Podrázský','Hřiště (Přibyslav)','Přibyslav (zámek)','Dobrá (Přibyslav)','Ditrichštejnové','Karel Maxmilián z Ditrichštejna','Jan Štefáček','Stříbrné Hory (okres Havlíčkův Brod)','Amylon','Ronov nad Sázavou','Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Přibyslav)'

Amylon

Ditrichštejnové