Array ( [0] => 15490437 [id] => 15490437 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Půda [uri] => Půda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => [[Soubor:Soil profile.svg|náhled|Základní členění [[Diagnostický půdní horizont|půdních horizontů]], matečná hornina (R) se v českém prostředí označuje spíše písmenem D]]'''Půda''' tvoří nejsvrchnější vrstvu [[Zemská kůra|zemské kůry]]. Je prostoupená [[Voda|vodou]], [[vzduch]]em a [[Organismus|organismy]], vzniká v procesu [[pedogeneze]] pod vlivem vnějších faktorů a [[čas]]u a je produktem přeměn minerálních a organických [[látka|látek]] a zaniká procesem [[eroze]]. Většina současné půdy není starší než z období [[pleistocén]]u. Je [[Morfologie (biologie)|morfologicky]] organizovaná a poskytuje [[životní prostředí]] [[Rostliny|rostlinám]], [[Živočichové|živočichům]] a [[člověk]]u. Půda je předmětem studia [[pedologie]]. [2] => [3] => V geografii se soubory půd nazývají [[pedosféra]] a jsou studovány [[Pedogeografie|pedogeografií]]. [4] => [5] => Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu část [[krajinná sféra|krajinné sféry]], kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají.{{Citace monografie | příjmení = Horník | jméno = Stanislav | spoluautoři = a kol. | titul = Fyzická geografie II | vydání = 1 | místo = Praha | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | strany = 110 | jazyk =}} Dosahuje tloušťky až 4 metrů.https://daac.ornl.gov/SOILS/guides/Global_Soil_Regolith_Sediment.html - Global 1-km Gridded Thickness of Soil, Regolith, and Sedimentary Deposit Layers [6] => [7] => Každá půda obsahuje podíl [[regolit]]u, [[voda|vody]], [[vzduch]]u a [[Organická látka|organické hmoty]]. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: [[litosféra|litosféru]], [[hydrosféra|hydrosféru]], [[atmosféra|atmosféru]] a [[biosféra|biosféru]]. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí [[heterogenní směs|heterogenní polydisperzní systém]]. [8] => [9] => == Složení a vlastnosti půd == [10] => {{podrobně|struktura půdy}} [11] => Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd. [12] => [13] => Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární ([[jíl]]ové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá ([[humus]]) a živá složka ([[edafon]]). [14] => [15] => Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká [[půdní roztok]]. [16] => [17] => Plynná složka půdy též vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání [[edafon|půdních organizmů]] a podzemních částí rostlin obsahuje několikanásobně více [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], obsahuje i větší podíl [[vodní pára|vodní páry]] než [[vzduch]] nad úrovní terénu a jeho [[Vlhkost vzduchu#Relativní (poměrná) vlhkost vzduchu|relativní vlhkost]] je větší. [18] => [19] => Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie. [20] => [21] => === Fyzikální vlastnosti === [22] => Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska [[půdní zrnitost]]i (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci '''půdních druhů'''. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy. [23] => [24] => === Chemické vlastnosti === [25] => Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku. [26] => [27] => == Klasifikace půd == [28] => {{Podrobně|Taxonomický klasifikační systém půd České republiky|Půdní typ}} [29] => Český taxonomický klasifikační systém půd[http://klasifikace.pedologie.czu.cz/index.php?action=showPorovnaniTaxonomii Taxonomický klasifikační systém půd ČR] rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií: [30] => * [[Taxonomický klasifikační systém půd České republiky|Referenční třída půd]]: '''[[Leptosol]]y''' [31] => ** [[Půdní typ]]: [[Litozem]] (''symbol'' LI) [32] => ** Půdní typ: Ranker (RN) [33] => ** Půdní typ: Rendzina (RZ) [34] => ** Půdní typ: Pararendzina (PR) [35] => * Referenční třída půd: '''[[Regosol]]y''' [36] => ** Půdní typ: Regozem (RG) [37] => * Referenční třída půd: '''[[Fluvisol]]y''' [38] => ** Půdní typ: [[Fluvisol|Fluvizem]] (FL) [39] => ** Půdní typ: Koluvizem (KO) [40] => * Referenční třída půd: '''[[Vertisol]]y''' [41] => ** Půdní typ: Smonice (SM) [42] => * Referenční třída půd: '''[[Andosol]]y''' [43] => ** Půdní typ: Andozem (AD) [44] => * Referenční třída půd: '''[[Černosol]]y''' [45] => ** Půdní typ: [[Černozem]] (CE) [46] => ** Půdní typ: [[Černice (pedologie)|Černice]] (CC) [47] => * Referenční třída půd: '''[[Luvisol]]y''' [48] => ** Půdní typ: Šedozem (SE) [49] => ** Půdní typ: [[Hnědozem]] (HN) [50] => ** Půdní typ: Luvizem (LU) [51] => * Referenční třída půd: '''[[Kambisol]]y''' [52] => ** Půdní typ: [[Kambizem]] (KA) [53] => ** Půdní typ: Pelozem (PE) [54] => * Referenční třída půd: '''[[Podzosol]]y''' [55] => ** Půdní typ: Kryptopodzol (KP) [56] => ** Půdní typ: [[Podzol]] (PZ) [57] => * Referenční třída půd: '''[[Stagnosol]]y''' [58] => ** Půdní typ: Pseudoglej (PG) [59] => ** Půdní typ: Stagnoglej (SG) [60] => * Referenční třída půd: '''[[Glejosol|Glejsoly]]''' [61] => ** Půdní typ: Glej (GL) [62] => * Referenční třída půd: '''[[Organosol]]y''' [63] => ** Půdní typ: Organozem (OR) [64] => * Referenční třída půd: '''[[Salisol]]y''' [65] => ** Půdní typ: Solončak (SK) [66] => * Referenční třída půd: '''[[Natrisol]]y''' [67] => ** Půdní typ: [[Slanec (půdní typ)|Slanec]] (SC) [68] => * Referenční třída půd: '''[[Antroposol]]y''' [69] => ** Půdní typ: Kultizem (KU) [70] => ** Půdní typ: Antrozem (AN) [71] => [[Soubor:Basic soil types diagram.svg|náhled|Schémata půdních profilů vybraných půdních typů: a – černozem, b – kambizem, c – hnědozem, d – podzol, e – rendzina]] [72] => [73] => === Charakteristika některých půdních typů === [74] => * [[Kaštanozem|Stepní půda]] se nachází v mírně vlhkých oblastech. [75] => * [[Černozem]] vzniká na spraších pod stepní a lesostepní vegetací, půda s vysokým obsahem [[humus]]u. [76] => * [[Podzol]] (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých [[les]]ů. [77] => * [[Šedozem]] vzniká z černozemí. [78] => * [[Rendzina]] kamenité půdy, typicky na krasovém území, vysoký obsah [[Uhličitany|uhličitanů]] v půdním profilu [79] => * [[Hnědozem]] vzniká na spraších v listnatých lesích mírného pásu, zemědělsky méně kvalitní než černozem [80] => * [[Nivní půdy|Fluvizem (nivní půda)]] vývojově mladé půdy, často velmi úrodné, v blízkosti řek i menších vodních toků [81] => [82] => == Půdotvorné faktory == [83] => * Matečná hornina [84] => ** skalní [[hornina|horniny]] a jejich [[zvětralina|zvětraliny]] ([[regolit]]) [85] => ** sypké [[sediment]]y (např. říční nebo mořské [[Písek (materiál)|písky]], [[spraš]]e půdy (půdní sedimenty) [86] => ** je ''pasivním půdotvorným činitelem'', na daném místě se s [[čas]]em nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout [87] => * [[Podnebí|Klima]] [88] => ** přímé působení: [89] => *** změny [[teplota|teploty]] – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů [90] => *** změny intenzity [[Srážky|srážek]] – intenzita promývání půdy → obsah živin [91] => ** nepřímé působení prostřednictvím [[vegetace]] [92] => * [[Organismus|Organismy]] ([[edafon]]) [93] => ** intenzita jejich aktivity záleží na: [94] => *** úživnosti půdy [95] => *** klimatu [96] => [97] => == Podmínky půdotvorného procesu == [98] => * Reliéf [99] => ** největší význam má [100] => *** výšková poloha [101] => *** svažitost [102] => *** expozice – vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod. [103] => *** terénní deprese [104] => ** ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu [105] => * Čas [106] => ** čas nutný k průběhu dějů [107] => [108] => == Rozdělení podle využití půdy == [109] => Definice, co je obhospodařovaná půda, se liší.{{Citace elektronického periodika [110] => | titul = Mind the gap: Study shows estimates of current land-based emissions vary between models due to differing definitions [111] => | url = https://phys.org/news/2023-11-mind-gap-current-land-based-emissions.html [112] => | datum_přístupu = 2023-11-23 [113] => }} Obhospodařovaná [[zemědělská půda]] má v ČR přibližně 3,5 milionu ha.{{Citace elektronického periodika [114] => | titul = OBHOSPODAŘOVANÁ ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA [115] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20534630/21361107.pdf/1e83ff52-6e94-4b16-abf7-c5c89a0002ec?version=1.0 [116] => | datum_přístupu = 2023-11-23 [117] => }} [[Lesní půda]] má přibližně 2,6 milionu ha. [118] => [119] => == Odkazy == [120] => [121] => === Reference === [122] => [123] => [124] => === Literatura === [125] => * {{Citace monografie | příjmení = Horník | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Horník | spoluautoři = a kol. | titul = Fyzická geografie II | vydání = 1 | místo = Praha | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | počet stran = 320 | jazyk =}} [126] => * {{Citace monografie | příjmení = Miko | jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Miko | spoluautoři = a kol | titul = Život v půdě: Příručka pro začínající půdní biology | vydání = 2019 | vydavatel = Lipka | místo = Brno | rok = 2019 | isbn = 978-80-88212-17-1 | počet stran = 240}} [127] => * {{Citace monografie | příjmení = Němeček | jméno = Jan | příjmení2 = Smolíková | jméno2 = Libuše | příjmení3 = Kutílek | jméno3 = Miroslav | titul = Pedologie a paleopedologie | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1990 | isbn = 80-200-0153-0 | počet stran = 552 | jazyk =}} [128] => * {{Citace monografie | příjmení = Smolík | jméno = Ladislav | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Pedologie | vydavatel = SNTL | místo = Praha | rok = 1957 | isbn = | počet stran = 400 | jazyk =}} [129] => * {{Citace monografie | příjmení = Šantrůčková | jméno = Hana | odkaz na autora = | spoluautoři = a kolektiv | titul = Ekologie půdy | vydání= 1 | vydavatel = Jihočeská univerzita | místo = České Budějovice | rok = 2018 | isbn = 978-80-7394-695-1 | edice = Episteme | počet stran = 260 | jazyk = }} [130] => * ŠIMEK, Miloslav a kol. ''Živá půda. 1. Biologie půdy. 2. Ekologie, využívání a degradace půdy.'' Praha: Academia, 2019. {{ISBN|978-80-200-2976-8}} [131] => * ŠIMEK, Miloslav a kol. ''Živá půda. Praktický manuál.'' Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3199-0 [132] => * {{Citace monografie | příjmení = Tomášek | jméno = Milan | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Půdy České republiky | vydavatel = Český geologický ústav | místo = Praha | rok = 2000 | isbn = 80-7075-403-6 | počet stran = 68 | jazyk =}} [133] => * {{Citace monografie | příjmení = Vácha | jméno = Radim | odkaz na autora = | příjmení2 = Rejšek | jméno2 = Klement | odkaz na autora2 = | titul = Nauka o půdě | vydání = 1 | typ vydání = | vydavatel = Baštan | místo = Olomouc | rok = 2019 | isbn = 978-80-87091-82-1 | počet stran = 536}} [134] => * {{Citace monografie | příjmení = Vavříček | jméno = Dušan | odkaz na autora = | příjmení2 = Kučera | jméno2 = Aleš | odkaz na autora2 = | spoluautoři = | titul = Základy lesnického půdoznalectví a výživy lesních dřevin | vydavatel = Lesnická práce | místo = Kostelec nad Černými lesy | rok = 2017 | isbn = 978-80-7458-103-8 | počet stran = 364 | strany = | jazyk = }} [135] => [136] => === Související články === [137] => * [[degradace půd]] [138] => * [[hlína]] [139] => * [[pedogeneze]] [140] => * [[pedosféra]] [141] => * [[zemina]] [142] => [143] => === Externí odkazy === [144] => * {{Commonscat}} [145] => * {{Wikicitáty|téma=Půda}} [146] => * {{Wikislovník|heslo=půda}} [147] => * [http://ugp.ldf.mendelu.cz/wp-content/ugp-files/atlas_pud/ Atlas lesních půd]{{Nedostupný zdroj}} – na Mendelu.cz [148] => * [http://pedologie.czu.cz/ Česká pedologická společnost] – na CZU.cz [149] => * [http://geoportal.vumop.cz/ Geoportál SOWAC-GIS] – Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. [150] => * [http://www.vumop.cz/ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy] [151] => * [http://www.iuss.org/ International Union of Soil Sciences] (anglicky) [152] => * KOTECKÝ, Vojtěch. Naše polní havárie. (Sedmá generace) ''Ekolist.cz'' [online]. 6. 9. 2019 02:31 [cit 11. 9. 2019]. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nase-polni-havarie [153] => * KOTECKÝ, Vojtěch. Naše polní havárie. ''Sedmá generace'' [online]. 12. září 2019 [cit 11. 9. 2019]. Dostupné z:https://www.sedmagenerace.cz/nase-polni-havarie/ [154] => * [https://eagri.cz/public/web/mze/puda/dokumenty/situacni-a-vyhledove-zpravy/ Půda: situační a výhledové zprávy] [155] => [156] => {{Pahýl}} [157] => {{Pedologie}} [158] => [159] => {{Autoritní data}} [160] => {{Portály|Příroda|Zemědělství}} [161] => [162] => [[Kategorie:Pedologie]] [163] => [[Kategorie:Pozemkové úpravy]] [] => )
good wiki

Půda

půdních horizontů, matečná hornina (R) se v českém prostředí označuje spíše písmenem DPůda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry. Je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek a zaniká procesem eroze.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.