Array ( [0] => 15195054 [id] => 15195054 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Palanok [uri] => Palanok [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | obrázek = Замок із висоти пташиного польоту 3.JPG [2] => | popisek = Letecký pohled na hrad [3] => | typ = hrad [4] => }} [5] => [[Soubor:Замок із висоти пташиного польоту 1.JPG|vpravo|náhled|Pohled na hrad v jeho ose]] [6] => [[File:Ukraine-Mukacheve-Palanok Castle-3.jpg|right|thumb|Hradní brána.]] [7] => [[File:Palanok Castle 03.jpg|right|thumb|Hradní kostel.]] [8] => [[File:Palanok-008-sw-lay.jpg|right|thumb|Hrad na meziválečné československé fotografii.]] [9] => [[File:Inbound2681367096534057194.jpg|right|thumb|Nádvoří hradu.]] [10] => [[File:21-104-0001 Palanok.jpg|right|thumb|Schodiště ze středního do horního hradu.]] [11] => '''Palanok''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]] '''Паланок''', [[maďarština|maďarsky]] '''Munkács vára''') je hrad v [[Mukačevo|Mukačevu]], v [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Patří mezi nejznámější a nejoblíbenější hrady [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] Ukrajiny. Patří mezi památkově chráněné objekty ([[Architektonická památka národního významu]]) na Ukrajině. [12] => [13] => == Poloha a umístění == [14] => [15] => Zámek se nachází na jihovýchodním okraji města, na vysokém návrší [[sopka|sopečného]] původu{{Citace monografie [16] => | příjmení = Pop [17] => | jméno = Ivan [18] => | odkaz na autora = [19] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [20] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [21] => | vydavatel = Издательство владяка [22] => | místo = Užhorod [23] => | rok = 2001 [24] => | počet stran = 430 [25] => | isbn = 966-7838-23-4 [26] => | kapitola = Мукаечвскый замок [27] => | strany = 264 [28] => | jazyk = ruština [29] => }}, které je 408 m dlouhé, 266 m široké a okolní terén převyšuje o 68 metrů. Jeho vrchol, na němž se hrad nachází, má plochu o rozměru 14 000 m². Od středu města je vzdálen cca 3 km. [30] => [31] => == Popis a strktura hradu == [32] => [33] => Samotný hrad se dělí na tři části podle jednotlivých nádvoří. Jedná se o: horní hrad, střední hrad a dolní hrad. Všechny objekty mají okolo sto třiceti místností. [34] => [35] => Horní hrad je největší a nejvyšší částí hradu Palanok. Tvoří jej nádvoří, které od nižšího, středního hradu odděluje brána a několik bastionů (Bastion Stromu svobody, Rakócziho bastion, Lorantffyho bastion). Stojí zde také kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Stojí zde busta S. Petofiho, několik dalších památníků (např. socha [[Teodor Koriatovič|Teodora Koriatoviče]]) a na severovýchodním bastionu potom ukrajinský trojzubec, který nahradil původního [[Maďaři|maďarského]] ptáka [[turul]]a.{{Citace elektronického periodika [36] => | titul = Ukrainian Trident Replaces Hungarian Eagle in Country’s West [37] => | periodikum = iwpr.net [38] => | url = https://iwpr.net/global-voices/ukrainian-trident-replaces-hungarian-eagle-countrys-west [39] => | jazyk = en [40] => | datum přístupu = 2024-01-31 [41] => }}{{Citace elektronického periodika [42] => | titul = Ukrajna címerére cserélik le a turulmadaras emlékművet a munkácsi várban [43] => | periodikum = Kisszó [44] => | url = https://kiszo.net/2022/10/13/ukrajna-cimerere-cserelik-le-a-turulmadaras-emlekmuvet-a-munkacsi-varban-2/ [45] => | jazyk = hu [46] => | datum přístupu = 2024-01-31 [47] => }} [48] => [49] => Střední hrad se sestává z [[Vnitřní brána (Palanok)|Vnitřní brány]] ({{vjazyce2|uk|Внутрішні ворота}}), Husarského a Vagnerova bastionu, jednoho nádvoří s pamětní deskou [[Sándor Petőfi|Sándora Petőfiho]]. Historicky byl využíván jako kasárna, sklad munice, nebo jako hospodářské budovy pro Horní hrad. [50] => [51] => Dolní hrad zahrnuje prostředí okolo [[Dolní brána (Palanok)|dolní brány]] ({{vjazyce2|uk|Нижня брама}}), příkop a opevnění. Stojí zde také socha Ilony Zrinské a Imreho Thökölyho. Doplňuje je několik objektů. [52] => [53] => == Historie == [54] => [55] => === Nejstarší období a středověk === [56] => [57] => Vrchol kopce, který obklopuje široká rovina a řeka byl osídlen již od neolitu. Existovalo zde rovněž i [[Slované|slovanské]] osídlení v [[9. století]].{{Citace elektronického periodika [58] => | titul = Hrady a zámky Európy: Palanok [59] => | periodikum = break [60] => | url = https://break.cas.sk/2019/05/20/hrady-a-zamky-europy-palanok/ [61] => | jazyk = sk [62] => | datum přístupu = 2024-01-31 [63] => }} V [[11. století]] zde bylo za vlády [[Ladislav I. Uherský|Ladislava I. Uherského]] postaveno kamenné opevnění. To je první písemná zmínka o existenci opevnění{{Citace elektronického periodika [64] => | titul = Таємниці замку "Паланок": археологи досліджують невідомі раніше приміщення споруди [65] => | periodikum = focus.ua [66] => | url = https://focus.ua/uk/technologies/590235-tayemnici-zamku-palanok-arheologi-doslidzhuyut-nevidomi-ranishe-primishchennya-sporudi [67] => | jazyk = uk [68] => | datum přístupu = 2024-01-31 [69] => }}, předpokládá se, že zde existovalo již dříve, ale záznamy o tom neexistují. Při příchodu Maďarů do Karpatské kotliny bylo původní slovanské hradiště zcela zničeno. [70] => [71] => V roce [[1086]] byl hrad napaden [[Pečeněgové|Pečeněgy]], kteří hrad pět dní obléhali, ale dobýt se jim ho nepodařilo. [72] => [73] => Středověký hrad byl zbudován na základě rozhodnutí [[Uhersko|uherského]] krále [[Béla IV.|Bély IV.]] v [[13. století]]. Uherský panovník tím reagoval na [[Tataři|tatarské]] nájezdy z let [[1240]]–[[1241]]; další se odehrál v polovině [[14. století]]. Tataři sem vnikali přes [[Verecký průsmyk]] a hrad byl první fortifikační stavbou v prostoru Karpatské kotliny, na kterou narazili. Nový hrad měl sloužit k ochraně východní hranice království. Původní stavbu rozšířil v letech [[1396]]–[[1414]] kníže z [[Podolí (země)|Podolí]] [[Teodor Koriatovič]], který jej získal za své úspěchy v bojích pro uherského krále. Kromě opevnění Koriatovič stavbu výrazně rozšířil a proměnil také ve své sídlo. Zároveň byla do skály vyhloubena 85 metrová [[studna]]. Následujících dvě stě let hrad často měnil svého vlastníka. [74] => [75] => Od roku [[1423]] byl na nějakou dobu vlastníkem srbský despota [[Đurađ Branković]], v roce [[1439]] se jím stal [[László Palóczy]] a potom v roce [[1445]] [[János Hunyadi]]. Po jeho smrti se v roce 1456 stala paní hradu jeho vdova [[Erzsébet Szilágyi]]. Ještě později byli vlastníky hradu král Matyáš a poté [[Jánoš Korvín]]. V této době existoval pouze horní hrad, rozšíření stavby na nižší úrovně se uskutečnilo později. [76] => [77] => === Novověk === [78] => [79] => V roce 1514 přešel hrad a jeho panství do vlastnictví uherské koruny a jeho vlastnictví přešlo z krále na krále. Během selské bouře byl hrad vážně poškozen. Uherští panovníci se jej snažili opravit, nicméně se jim na toto nedostávalo prostředků. [80] => [81] => Po roce [[1541]] se hrad stal majetkem syna [[Jan Zápolský|Jana Zápolského]], ale ve skutečnosti se o něj starala jeho matka, královna [[Isabela Jagellonská]]. Teprve po Izabelině smrti se hrad stal majetkem devatenáctiletého Jana Zikmunda, který jej držel až do roku [[1567]]. V roce 1560 daroval rakouský císař [[Ferdinand I.]] hrad [[István Dobó|Istvánu Dobó]], ale protože byl fakticky v rukou nepřítele, nemohl Dobó dar přijmout. V roce [[1557]] po velké povodni přemístila řeka [[Latorica]] své koryto dále od hradu, což umožnilo vznik podhradí, také ale snížilo hradu jeho obrannou funkci. [82] => [83] => Roku [[1567]] byl hrad obsazen císařskými vojsky.{{Citace monografie [84] => | příjmení = Pop [85] => | jméno = Ivan [86] => | odkaz na autora = [87] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [88] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [89] => | vydavatel = Издательство владяка [90] => | místo = Užhorod [91] => | rok = 2001 [92] => | počet stran = 430 [93] => | isbn = 966-7838-23-4 [94] => | kapitola = Мукаечвскый замок [95] => | strany = 265 [96] => | jazyk = ruština [97] => }} V roce [[1573]] jej [[Maxmilián II.]] daroval Gabrielu Mágócsiovi. V té době se Zikmund Rákoczi přiženil do rodu Mágócsiů a hrad později získali Rákociové. V roce [[1611]] se stal majetkem Mikuláše [[Esterházyové|Eszterházyho]]. [98] => [99] => V roce [[1625]] koupil hrad za 300 000 forintů sedmihradský kníže [[Gabriel Betlen]]. V té době hradní hejtman [[Ján Balling]] hrad opravil a na středním nádvoří nechal postavit novou budovu. [100] => [101] => V té době měl Palanok 14 bašt a novou budovu na středním nádvoří. V horním hradu se nacházel palác, ke kterému vedlo kamenné schodiště. [102] => [103] => Po smrti Gabriela Bethlena v roce [[1629]] se majitelkou hradu stala jeho manželka [[Katalin Braniborská]], která si o několik měsíců později vynutila jeho předání sedmihradskému knížeti Jiřímu Rakocimu. Podle dědického práva měl hrad po Katalinině smrti přejít do vlastnictví habsburského královského rodu, ale Jiří I. Rakoci se rozhodl, že jej převede do svého vlastnictví. Rakoci udělal vše pro to, aby tuto strategicky významnou pevnost získal. Velmi mu v tom pomohl hradní hejtman [[Jan Balling]], který nedovolil královským vyslancům vstoupit do hradu. Hrad Palanok se tak dostal do vlastnictví Rakocziů. Kníže zde umístil svůj dvůr a vítal [[Francie|francouzské]], [[Polsko|polské]] a [[Švédsko|švédské]] vyslance, které úspěšně zval k jednání. Po jeho smrti převzala hrad jeho manželka [[Zuzana Lotrinská]], která jej dále rozšiřovala a vylepšovala s využitím zkušeností francouzských architektů. K jižní budově centrálního nádvoří bylo přistavěno nové patro, k němuž přibylo nové nádraží [104] => [105] => Po Zuzanině smrti se hradním pánem stal její syn [[Jiří II. Rákoczi]]. V letech [[1649]]-[[1656]] zde přijal mj. delegace záporožských kozáků [[Bohdan Chmelnický|Bohdana Chmelnického]], s nimiž vyjednával o společné akci proti Polsku. V roce [[1657]] i přes protest [[Osmanská říše|osmanského]] sultána vstoupil do války proti Polsku, která skončila porážkou jeho vojsk. Z pomsty Poláci vyplenili Berežskou, Užskou a Zemplínskou župu, zničili města včetně Mukačeva a Berehova, ale hrad se jim jako takový obsadit nepodařilo. Po smrti Jiřího Rákozciho II. se na hrad přestěhovala jeho manželka Zsófia Báthoryová a syn František. Ten se oženil s Helenou Zrínskou, dcerou bána [[Chorvati|chorvatského]] původu, [[Petar Zrinski|Petra Zrínského]]. Jejich synem byl František II. Rákoci. Imrich nechal hrad opravit, zpevnit jeho zdi a kostel. Poté, co byl Thököly zajat Turky, zůstala na hradě Helena Zrínská se svými dvěma dětmi. Postupující císařská vojska snadno dobyla [[Užhorodský hrad|užhorodský hrad]], vzdálený cca 40 km a v polovině listopadu [[1685]] dosáhla Mukačeva. [106] => [107] => Nakonec byla Helena Zrinská nucena vyjednávat s obléhateli a vzdát se hradu. Dohodu podepsala [[15. leden|15. ledna]] [[1688]] a o dva dny později vstoupilo do hradu vojsko císaře Leopolda I. vedené Antoniem de Caraffa. Helena Zrinská byla odvezena do Vídně a uvězněna v klášteře a její děti byly přiděleny do rakouského lycea. Leopold I. nařídil hrad posílit a učinit z něj nedobytnou pevnost. [108] => [109] => Podle popisu z roku [[1690]] měl hrad podobu již tří částí s tím, že obývaná byla nejvyšší z nich (horní hrad). Hrad doplňovala síť hlubokých sklepů vyražených do skály, které pro případ útoků sloužila jako úkryt místního obyvatelstva. Hradní vrch doplňoval příkop 12 stop hluboký a obklopený dále do krajiny močálem. [110] => [111] => Hrad byl také centrem uherských povstání proti [[Habsburkové|Habsburkům]]. Ti jej obsadili v roce [[1711]]. Protože rod Rákocziů podporoval povstalce, rozhodl se tehdejší císař [[Karel VI.]] jim ho vzít. Naopak v roce 1726 udělil hrad a celé panství [[Lotar František ze Schönbornu|Lotarovi Františkovi ze Schönbornu]] za to, že jako kurfiřt vojensky pomohl císaři. V této době byla současná podoba hradu víceméně dokončena a stavba se již nikterak významněji nerozšiřovala. [112] => [113] => Na mapách [[první vojenské mapování|prvního vojenského mapování]] z konce [[18. století]] se hrad objevil obklopený souvislým osídlením (podhradím), vesnicí, která později splynula s městem Mukačevem. Vidět jsou také tři části hradu (horní, dolní a střední). Vesnice vznikla v prostoru mezi opevněním okolo hradu (v rovině), mezi jednotlivými bastiony a úpatím kopce. Bastiony postupně zanikly a splynuly s okolním terénem, nicméně jejich severní polovina je ještě patrná na mapách [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] z konce [[19. století]], stejně jako na mapách z období maďarské okupace z roku [[1941]]. [114] => [115] => Za [[Napoleonské války|napoleonských válek]], konkrétně od [[11. prosinec|11. prosince]] [[1805]] do [[10. březen|10. března]] [[1806]], byla na zámku střežena a uložena uherská koruna. Tuto skutečnost dnes přípomíná pamětní deska v maďarštině a ukrajinštině, umístěná na hradě. [116] => [117] => Od roku [[1789]] až do roku [[1897]] se zde nacházelo vězení{{Citace monografie [118] => | příjmení = Pop [119] => | jméno = Ivan [120] => | odkaz na autora = [121] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [122] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [123] => | vydavatel = Издательство владяка [124] => | místo = Užhorod [125] => | rok = 2001 [126] => | počet stran = 430 [127] => | isbn = 966-7838-23-4 [128] => | kapitola = Мукаечвскый замок [129] => | strany = 266 [130] => | jazyk = ruština [131] => }}, kde byla umístěna řada [[Politický vězeň|politických vězňů]], např. [[Alexandros Ypsilanti]] (v letech 1821–1823), [[Ferenc Kazinczy]] (v letech 1800–1801) nebo [[Michail Alexandrovič Bakunin]]. V roce 1848 byl Palanok obsazen povstalci, kteří politické vězně propustili; povstalci se vzdali až dne [[26. srpen|26. srpna]] [[1849]], a to [[Rusko|ruské]] armádě, která přišla na pomoc Habsburkům. [132] => [133] => V 50. letech 19. století zde bylo až 930 odsouzených. Vězení bylo uzavřeno při příležitosti výročí 1000 let existence uherského státu (v roce [[1896]]); poslední vězní byli přesunuti do jiných míst dne 20. května 1897; v roce 1905 bylo celé zařízení prodáno v dražbě. Celkem za celou dobu existence věznice zde pobývalo 19 700 vězňů, 2000 jich zde zemřelo. V témže roce byla umístěna na severovýchodní baštu socha turula, maďarského bájného ptáka. Roku [[1901]] zde byl na počest vítězné bitvy proti povstalcům instalován obelisk. [134] => [135] => === 20. a 21. století === [136] => [137] => Od roku [[1926]] se zde nacházela kasárna [[Československá armáda|československé armády]]. V téže době byl také odstraněn turul a další památky na Rakousko-Uhersko. Jižním a východním směrem od zámku byly postaveny vojenské objekty. Roku [[1938]] je po [[První vídeňská arbitráž|První vídeňské arbitráži]] převzala armáda [[Maďarsko|Maďarska]]. Ti sice sochu Turula navrátili, Sověti ji ale v roce [[1945]] opět odstranili a roztavili pro železo na sovětské válečné památníky. [138] => [139] => V šedesátých letech [[20. století]] se na zámku nacházela zemědělská škola, učili se zde řidiči traktorů.{{Citace elektronického periodika [140] => | titul = Traktoristákat nevelt Rákóczi dicsőséges vára [141] => | periodikum = Origo.hu [142] => | url = https://www.origo.hu/utazas/20090130-varak-karpatalja-munkacs-ungvar-huszt-nivicke.html [143] => | jazyk = hu [144] => | datum přístupu = 2022-07-02 [145] => }} V 70. letech 20. století byl celý areál zámku opuštěn, některé části ale sloužily pro občasné výstavy. Mimo jiné se zde natáčely scény z několika [[Sovětská kinematografie|sovětských filmů]], například [[Karatel (film)|Karatel]] z roku [[1969]]. [146] => [147] => V roce [[1993]] bylo do areálu zámku umístěno muzeum. Stalo se tak po dlouhaleté práci [[Lvovský restaurátorský institut|Lvovského restaurátorského institutu]], který však v některých historických prvcích zámků nepostupoval dostatečně citlivým způsobem. Roku [[1998]] byla do nádvoří Horního hradu instalována Koriatovičova socha. [148] => [149] => Do [[21. století]] se zámek zachoval v udržovaném a zachovalém stavu. Velká část zachovalých částí pochází z počátku [[17. století]]. Jsou nicméně nezbytné další opravy a rekonstrukce rozsáhlého areálu. [150] => [151] => V roce [[2007]] se zde uskutečnila výstava maďarského malíře, [[Mihály Munkácsy|Mihály Munkácsyho]], vystavena byla většina jeho děl. [152] => [153] => V 3. dekádě [[21. století]] se stal hrad rovněž i lokací jedné z počítačových her.{{Citace elektronického periodika [154] => | titul = Комп’ютерну гру з локацією в замку “Паланок” розробляє мукачівець [155] => | periodikum = Varosh.com.ua [156] => | url = https://varosh.com.ua/noviny/komp-yuternu-gru-z-lokacziyeyu-v-zamku-palanok-rozroblyaye-mukachivecz/ [157] => | jazyk = uk [158] => | datum přístupu = 2024-01-31 [159] => }} [160] => [161] => V třetím čtvrtletí roku [[2023]] navštívilo zámek, ač během probíhající války na celé Ukrajině, 75 tisíc návštěvníků, z toho 19 tisíc dětí.{{Citace elektronického periodika [162] => | titul = Мукачівський замок Паланок за 3 місяці відвідали 75 тис. туристів [163] => | periodikum = cosanostra.in.ua [164] => | url = https://www.cosanostra.in.ua/2023/10/19/mukachivskyy-zamok-palanok-za-3-misiatsi-vidvidaly-75-tys-turystiv/ [165] => | jazyk = uk [166] => | datum přístupu = 2024-01-31 [167] => }} Od roku [[2019]] také probíhá [[archeologický průzkum]] hradu. [168] => [169] => == Doprava a přístup == [170] => [171] => Hrad stojí stranou většiny mukačevských dopravních tepen. Nejbližší rušnou ulicí je [[Hrafa fon Šenborna (Mukačevo)|ul. Hrafa fon Šenborna]]. Přístup je po boční ulici, která obchází hradní vrch a dosahuje Dolní brány na její jižní straně. [172] => [173] => == Legenda == [174] => [175] => K místní velmi hluboké studni se váže legenda, že Koriatovič uzavřel smlouvu s [[ďábel|ďáblem]], aby dokázal vodu do takového místa přivést. Mohou se tak z ní ozývat dodnes zvuky.{{Citace elektronického periodika [176] => | titul = Nešťastná láska, čerti aj duchovia: Ukrajinské hrady skrývajú zaujímavé legendy [177] => | periodikum = Dromedar [178] => | url = https://dromedar.zoznam.sk/cl/1000024/1777461/Nestastna-laska--certi-aj-duchovia--Ukrajinske-hrady-skryvaju-zaujimave-legendy [179] => | jazyk = sk [180] => | datum přístupu = 2024-01-31 [181] => }} [182] => [183] => == Využití == [184] => [185] => V současné době se jedná o turistickou atrakci města. Místnosti hradu slouží jako muzea a galerie. Muzeum je věnované [[Dějiny Mukačeva|dějinám města Mukačevo]] a zámku samotného. [186] => [187] => Rozsáhlá sklepení hradu dnes do jisté míry slouží jako vinné sklepy.{{Citace elektronického periodika [188] => | titul = MEGNYÍLT A MUNKÁCSI VÁR RÁKÓCZI PINCÉJE [189] => | periodikum = Karpathir.com [190] => | url = https://karpathir.com/2017/05/13/megnyilt-a-munkacsi-var-rakoczi-pinceje/ [191] => | jazyk = hu [192] => | datum přístupu = 2024-01-31 [193] => }} [194] => [195] => == Reference == [196] => {{Překlad|pl|Zamek Palanka|49567799|de|Burg Palanok|192204447|fr|Château de Palanok|211830519|ru|Паланок|134751013|sk|Hrad Palanok|7591114}} [197] => [198] => [199] => == Externí odkazy == [200] => * {{Commonscat}} [201] => {{Autoritní data}} [202] => [203] => {{Portály|Ukrajina|Architektura a stavitelství}} [204] => [[Kategorie:Mukačevo]] [205] => [[Kategorie:Hrady na Ukrajině]] [] => )
good wiki

Palanok

Pohled na hrad v jeho ose Palanok (ukrajinsky Паланок, maďarsky Munkács vára) je hrad v Mukačevu, v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Patří mezi nejznámější a nejoblíbenější hrady Zakarpatské oblasti Ukrajiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zakarpatská oblast','1567','Teodor Koriatovič','21. století','Mukačevo','István Dobó','1625','Maďaři','17. století','Lotar František ze Schönbornu','Francie','Soubor:Замок із висоти пташиного польоту 1.JPG'

1567

1625

Francie

Maďaři

Mukačevo